(pokračuje Jan Skopeček)

13.
Vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání
veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících
/sněmovní tisk 160/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Tímto ho prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem dopravy připravilo zákon o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, který vám nyní z pověření vlády předkládám. Cílem tohoto předloženého návrhu zákona je řádně transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1161 ze dne 20. června 2019, kterou byla zásadně změněna předchozí směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, která doposud předmětnou oblast regulovala.

Ona ta transpoziční úprava - a je to zase dluh té minulé vlády - měla vstoupit v účinnost nejpozději 2. srpna minulého roku, což se nepodařilo, neboť návrh zákona, který byl postoupen Poslanecké sněmovně již v lednu minulého roku, nestihla Poslanecká sněmovna ve svém předchozím funkčním období projednat. Z uvedeného důvodu je nyní již proti České republice vedeno řízení pro porušení povinnosti notifikovat tuto transpoziční právní úpravu, a je proto potřeba, aby legislativní proces, který povede ke schválení tohoto implementačního právního předpisu, proběhl.

Dosavadní směrnice 2009/36, o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, ponechávala výběr způsobu zohlednění energetických a ekologických dopadů provozu pořizovaných vozidel na jednotlivých členských státech. Transpozice této směrnice je v současné době provedena v nařízení vlády č. 173/2016 Sb., o stanovení zadávacích podmínek pro veřejné zakázky na pořízení silničních vozidel. Zadavatelé veřejných zakázek tak již musí podle této právní úpravy při pořizování například silničních vozidel pro MHD zohledňovat energetické a ekologické dopady provozu těchto vozidel, a to například prostřednictvím požadavku na minimální emisní limity či na maximální spotřebu pohonných hmot, kterou mají snižovat.

Novela směrnice 2009/33 však přináší zásadní změnu a zpřísnění požadavků ve vztahu k pořizování silničních vozidel. Zadavatelé veřejných zakázek a objednatelé veřejných služeb v přepravě cestujících budou nově ve sledovaných časových obdobích povinni dosáhnout stanoveného podílu nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi v budoucnu. Ten podíl je stanoven na ten celkový podíl pořizovaných vozidel.

Minimální podíly nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi budou muset být dosaženy ve dvou samostatných časových obdobích, od nabytí účinnosti toho zákona do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 až do 31. prosince 2030, a to tak, že při zadávání veřejných zakázek na pořizování silničních vozidel kategorie M1, M2, tedy osobních vozidel - předpokládejme elektrovozidla a další, M1 třídy a A, tedy některých autobusů, N1 - to jsou lehká užitková vozidla, N2, N3 - nákladní vozidla a vozidla určená k provozu na dráze trolejbusové, tedy trolejbusů, při zadávání veřejných zakázek na některé služby poskytované prostřednictvím těchto vozidel, což jsou například služby silniční dopravy nebo nepravidelné osobní dopravy, sběru odpadů, přepravy balíků a podobně, za třetí při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících na základě zákona o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, tedy u zakázek na dopravní obslužnost, která je poskytována autobusy.

Zákon však stanoví i výjimky, a to veškeré, které bylo možné v souladu se směrnicí stanovit. Uvedu: například se nevztahuje pro vozidla používaná, zkonstruovaná, vyrobená nebo upravená k použití Ministerstvem vnitra za účelem udržování veřejného pořádku, složkami integrovaného záchranného systému, bezpečnostními sbory nebo obecní policií - ta však musí být technicky přizpůsobena pro tento účel - dále vozidla zkonstruovaná, vyrobená nebo upravená při použití jako státní hmotné rezervy, vozidla zkonstruovaná, vyrobená nebo upravená k použití pouze ozbrojenými silami, vojenskou policií, vojenským zpravodajstvím, pak pancéřovaná vozidla, sanitní automobily, pohřební automobily, vozidla přípustná pro invalidní vozík, autojeřáby a další.

Uvedené minimální podíly nízkoemisních vozidel budou tedy následující: u osobních a lehkých vozidel by to mělo být 29 % v každém ze stanovených období, což jsou ty roky - leden 2006 a prosinec 2030, u nákladních vozidel 9 % v prvním období a 11 % v druhém období, u autobusů a trolejbusů pak 41 % v prvním období a 60 % ve druhém období. Poloviny z těchto minimálních podílů pro autobusy a trolejbusy bude dosaženo prostřednictvím vozidel s nulovými emisemi, tedy elektromobily nebo elektroautobusy, popřípadě vodík. Důležité je, že podíly nebudou muset být respektovány v každé zakázce, zásadní podíl nízkoemisních vozidel bude v celkovém souhrnu silničních vozidel pořízených jedním zadavatelem, čímž jenom budu reagovat i třeba na současnou situaci, která je v otázce plynu a paliv nejistá. Toto neznamená, že od zítřka nebo respektive během nějaké krátké doby, byť roku či dvou, musíme tuto kvótu naplnit, ale je to celkový objem v daném období.

Přísné jsou nejen stanovené minimální podíly nízkoemisních vozidel, ale především je teď stanovena definice toho nízkoemisního vozidla. U osobních a lehkých užitkových vozidel je definice vytvořena prostřednictvím maximální emise výfukových plynů v CO2 a emisemi znečišťujících látek v reálném provozu. U těžkých užitkových vozidel je vytvořena prostřednictvím stanovených alternativních paliv. U osobních a lehkých užitkových vozidel tak bude možné za nízkoemisní vozidlo považovat pouze vozidla na pohon elektrický a vodíkový, do roku 2025 tak i některé typy plug-in hybridů a dalších. Definice nízkoemisního vozidla tudíž v této kategorii vozidel následně nesplní například CNG vozidla.

Mohu vás ujistit, že Česká republika požadovala při jednáních o legislativním návrhu směrnice jak snížení povinných podílů nízkoemisních vozidel, tak rozšíření definice nízkoemisního vozidla a lehkého užitkového vozidla o další alternativní paliva. Ale v jednání ten požadavek nebyl zohledněn a návrh byl nakonec i přes nesouhlas České republiky a několika dalších členských států přijat beze změny pro okolní státy, které už tuto legislativu implementovaly.

V případě předkládaného návrhu zákona se jedná o minimální čistou transpozici, to už jsem zmiňoval. Snažili jsme se dosáhnout minimalistické varianty. Povinnosti tedy nejsou proti směrnici žádným způsobem rozšiřovány a jsou také plně zohledněny všechny výjimky, které byly možné, které směrnice umožňuje.

Často jsem dotazován na otázku finanční zátěže, zda tento implementační plán ji bude mít a bude ji mít i částečně kompenzovanou z evropských zdrojů a dopravci poskytující veřejné služby v přepravě cestujících budou moci žádat o dotaci na pořízení elektrobusů nebo autobusů, co využívají vodík či biometan. V relevantním období let 2021 až 2027 se plánuje poskytování dotací prostřednictvím integrovaného regionálního operačního programu, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Podpora by měla být následně poskytována rovněž dopravcům, kteří poskytují veřejné služby v přepravě cestujících, na pořízení bateriových parciálních trolejbusů. Tato podpora bude v jednotkách miliard korun. Finanční podpora pro nákup elektromobilů, vozidel s vodíkovým pohonem a dobíjecích stanic pro elektromobily pro veřejný sektor ve výši 600 milionů korun bude poskytnuta prostřednictvím Ministerstva životního prostředí. Je na to ostatně program v Národním plánu obnovy a v alokaci v Modernizačním fondu. Výzvy k uvedeným podporám začnou být vyhlašovány v polovině letošního roku.

Já bych rád ještě doplnil, že návrh zákona byl ještě před mezirezortním připomínkováním konzultován se zástupci některých rezortů, úřadů a samospráv v rámci pracovní skupiny pro revizi směrnice o vozidlech Ministerstva pro místní rozvoj. Ten návrh zákona byl vládou České republiky schválen v únoru letošního roku.

Já vás proto žádám o přikázání návrhu k projednání ve výborech Poslanecké sněmovny a spolu i s mými kolegy jsem připraven při projednání poskytnout jakékoliv bližší informace a doplnění. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, že jste předložený návrh uvedl. Teď by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Ondřej Lochman, nicméně podle mých informací není přítomen a je dohoda na změně zpravodaje, kterým by se měl stát Ivan Adamec.

Nicméně jsme v prvním čtení a o změně zpravodaje musíme hlasovat, takže vás poprosím, abychom v nadcházejícím hlasování schválili změnu zpravodaje, a sice že zpravodajem by nebyl Ondřej Lochman, ale pan poslanec Adamec.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takovou změnu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 58 bylo přihlášeno 125 poslanců, pro hlasovalo 83. Návrh byl přijat.

Rovnou předávám slovo panu zpravodaji, panu poslanci Adamcovi.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Budu stručný, nebudu opakovat to, co tady říkal pan ministr ve své úvodní řeči. Možná bych si tady neodpustil poznámku toho typu, že je možná dobře, že minulá Sněmovna neprojednala návrh tohoto zákona, protože situace v období před válkou na Ukrajině byla úplně jiná z hlediska cen pohonných hmot, cen energií, než je v současné době.

Já si myslím, že se budeme muset bavit o tom, jak s tím dál, protože tady sice zaznělo z úst pana ministra, že budou dotace z Evropské unie na investice, na nákupy a podobně, ale těch "ale" potom z hlediska provozních nákladů a z hlediska toho, jestli vlastně budeme palivo vůbec mít pro autobusy a pro všechny dopravní prostředky, tak si myslím, že si to opravdu zaslouží velkou diskusi.

Já bych tady hned v úvodu, protože dneska ten bod asi nedoprojednáme, chtěl navrhnout ctěné Poslanecké sněmovně, abychom prodloužili lhůtu na projednání ve výborech o 40 dní, to znamená na 100 dní, a pokud by to neprošlo, tak o 20 dní. Chtěl bych vás strašně moc požádat, abychom to prodloužili. Nemám obavy, že by z hlediska notifikace došlo k nějakým větším sankcím, protože pokud je mi známo, pokud se Sněmovna rozhodne projednávat tuto implementaci, tak už takové nebezpečí ze strany Evropské komise nehrozí. Fakt to stojí za to.

Padla tady spousta věcí z hlediska řekl bych obnovy našeho vozového parku. Jsou to zajímavé informace. Já bych tady mohl mluvit hodiny o potížích, které nás čekají s touto implementací, se zaváděním automobilů nebo dopravních prostředků na emisně čistší palivo, než je současná nafta nebo benzin. Fakt to není jednoduché, 40 % nákupu třeba do Dopravního podniku, které budou na nízkoemisní motory - nedovedete si představit, co to udělá s ekonomikou tohoto státu.

Opravdu na vás apeluji, abychom tuto směrnici nakonec podpořili, ale abychom případně našli nějaká další řešení, protože válka na Ukrajině změnila úplně cenovou politiku a dostupnost energií a myslím si, že jet pořád ve stejném duchu, jak bylo nastaveno před touto nepříjemnou a skutečně zlou situací na Ukrajině, tak já si myslím, že to není cesta. Byl bych nerad, abychom se tady potom zavázali k něčemu, co budeme velmi těžce plnit a budeme potom hledat, jak přesvědčit Evropskou komisi, že je potřeba postupovat jinak. Myslím si, že ten čas je potřeba využít, proto vás prosím, abyste podpořili můj návrh na prodloužení lhůty k projednání o 40 dní. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji, nicméně vás poprosím, aby návrh na prodloužení lhůt zazněl i v obecné rozpravě. Toto bylo úvodní slovo zpravodaje, tak vás jenom poprosím, abyste to poté zopakoval.

Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášen pan poslanec Adamec.

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za výzvu, pane předsedající. Já tedy navrhuji, abychom prodloužili dobu na projednání, lhůtu na projednání ve výborech, o 40 dní na 100 dní. Pokud by ctěná Sněmovna došla k závěru, že je to příliš, že se tím nechce tak dlouho zabývat, tak o 20 dní na 80 dní. Chtěl bych vás požádat, abyste podpořili tento můj návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. Jako další v obecné rozpravě je přihlášen pan poslanec Petr Vrána. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Petr Vrána: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych zdůraznil některé důležité aspekty novely zákona o podpoře nízkoemisních vozidel.

Předložený návrh zákona zapracovává příslušný předpis Evropské unie a upravuje minimální podíl nízkoemisních vozidel při zadávání veřejných zakázek podle zákona o veřejných službách v přepravě cestujících. Hlavní princip návrhu zákona, který má provést transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropy, spočívá ve stanovení požadavků na dosažení určených minimálních podílů takzvaných čistých vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání veřejných zakázek a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících. Tyto podíly budou muset být dosaženy ve stanovených časových obdobích od nabytí účinnosti zákona do 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2030 při zadávání veřejných zakázek na pořizování v návrhu zákona definovaných vozidel a dále při zadávání veřejných zakázek na poskytování stanovených služeb, veřejných služeb v přepravě cestujících, na základě zákona č. 194/2020 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů.

Novelizovaná směrnice o čistých vozidlech v čl. 5 odst. 6 stanoví, že pokud nové cíle pro období po 1. lednu 2030 nebudou přijaty, platí i nadále po následující pětiletá období cíle stanovené pro druhé referenční období, které se vypočítá v souladu s odst. 1 až 5 tohoto článku.

Předkladatel zde neshledává jinou variantu než přijetí zvláštního implementačního zákona. Vzhledem k tomu, že povinnost plynoucí z novely směrnice o čistých vozidlech bude veřejným zadavatelům a zadavatelům zadávajícím sektorovou veřejnou zakázku stanovena ve vztahu k určeným časovým obdobím, a nikoliv ve vztahu ke způsobu zadávání každé jednotlivé veřejné zakázky, jako tomu je podle současného znění směrnice o čistých vozidlech, nelze využít zmocnění k vydání nařízení vlády, obsažené v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Zadavatelům budou stanoveny nové povinnosti, které je, podle názoru předkladatele, možno uložit pouze zákonem.

Rovněž předkladatel neshledává nikterak nesystematickým zařazovat novou transpoziční právní úpravu do zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť ten je normou procesní a mají v něm být obsažena obecná pravidla o zadávání veřejných zakázek. Neměla by v něm být tudíž obsažena úprava...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, je mi to líto, nicméně je 13 hodin a musím vás přerušit. Samozřejmě až začneme tento bod projednávat dále, dostanete slovo.

Je 13 hodin a přerušuji projednávání bodu číslo 13. Jen vás upozorňuji, že od 14.30 přijdou na řadu ústní interpelace.

Pro členy organizačního výboru připomínám, že organizační výbor se sejde pět minut po jednání dopolední části dnešní sněmovny, tedy za pět minut. Děkuji a přeji hezký zbytek dne.

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane premiére, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem pořadu této schůze jsou

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.