(pokračuje Jan Skopeček)

20.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných
ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 202/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ještě jednou dobrý den, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, poslankyně, poslanci, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a změnový zákon k danému zákonu. Tyto zákony zavádějí elektronizaci celého procesu tvorby a vyhlašování právních předpisů, a to prostřednictvím projektu elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu.

Nejpodstatnější změnou, kterou předkládaný návrh zákona přináší, je posun účinnosti zavedení elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu o jeden rok, to je k 1. lednu 2024. Tento posun je motivován aktuálním výhledem dokončení technické realizace elektronického systému tvorby právních předpisů, tedy projektu eLegislativa, který představuje nejsložitější část celého řešení projektu eSbírka a eLegislativa. Zároveň je potřeba zajistit i nezbytnou legisvakanci pro implementaci tohoto systému v podmínkách ústředních správních úřadů, komor Parlamentu a Kanceláře prezidenta republiky.

Zdůrazňuji, že budovaný systém eLegislativa představuje unikátní IT projekt, který svou koncepcí a komplexností se vymyká zatím všemu, co jsme realizovali v našich informačních systémech veřejné správy, a dosud nemá adekvátní srovnání v podstatě ani v mezinárodním měřítku. S ohledem na časovou naléhavost přijetí návrhu zákona se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna, jak už zmínil pan místopředseda, vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení.

Zároveň mi ovšem dovolte, kolegyně a kolegové, jednu poznámku. Mě ten časový posun skutečně mrzí a domnívám že, že v případě, kdy by minulá vláda věnovala dostatečnou pozornost přípravě a všem danostem daného projektu, tak jsme mohli v této době už zkoušet, mohli jsme mít ten testovací rok nyní a mohli jsme od 1. 1. 2023 začít.

Současné vedení Ministerstva vnitra, současná vláda chce ten projekt předložit jako plně funkční, chce mít dostatečný čas k jeho ozkoušení a chce mít jistotu, že komplexnost toho projektu bude taková, aby všichni uživatelé byli spokojeni a nezpůsobovali jsme veřejné správě v České republice žádné problémy. Proto s velkou neradostí žádám o schválení tohoto tisku a o odložení realizace celého projektu na 1. 1. 2024. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji panu ministrovi za úvodní slovo a teď poprosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vláda dne 13. dubna 2022 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Nejprve je nutno uvést, že účinnost zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a takzvaného změnového zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je stanovena na 1. ledna 2023. Jedná se o základ právní úpravy umožňující realizovat komplexní elektronizaci a modernizaci tvorby vyhlašovaných právních předpisů.

Nejpodstatnější změnou, kterou předkládaný návrh přináší, je posun účinnosti výše uvedených zákonů na 1. ledna 2024. V rámci příprav systému eLegislativa byla shledána potřeba rozšíření o změnové požadavky a doplňující funkcionality, které byly identifikovány v průběhu analytických jednání s partnery projektu. Dokončení realizace projektu předpokládá navrhovatel koncem roku 2022. Ministerstvo vnitra zároveň vnímá obecnou potřebu vyčlenit odpovídající čas na realizaci ověřovacího provozu systému a na proškolení uživatelů systému eLegislativa. Bere v úvahu i dříve vyslovený požadavek Poslanecké sněmovny na ověřovací provoz systému v trvání 18 měsíců před spuštěním eLegislativy do ostrého provozu.

V neposlední řadě je pak třeba respektovat i podmínky dotace projektu ze strukturálních fondů EU. Ty předpokládají uvedení systému eSbírka a eLegislativa do praxe nejpozději dne 1. ledna 2024, přičemž nenaplnění této podmínky by vedlo k nutnosti vrácení dotačních prostředků. Ověřovací provoz je potřebný pro řádné budoucí fungování systému, avšak s ohledem na čerpání dotací považuji jako zpravodaj tisku navržené posunutí účinnosti za aktuální situace za optimální.

Návrh se zabývá dále precizací pojmů, přechodnými ustanoveními. Dojde k upřesnění obsahu pojmu, text znění právního předpisu ve znění novely, což úplné znění celého právního předpisu ve znění případných předchozích novel, které mohou mít i budoucí účinnost a právě vyhlašované novely. Textem znění právního předpisu ve znění novely tedy bude nejen text z právního předpisu ve znění právě vyhlašované novely, ale rovněž se zohledněním případných různých znění ustanovený k různým datům.

Pokud například novely včetně novely právě vyhlašované zavedou tři různá znění, jedno s účinností od 1. ledna 2023, druhé s účinností od 1. ledna 2024 a třetí s účinností od 1. ledna 2025, budou všechna tato platná znění s informací o datu nabytí účinnosti u každého z nich. Zjevně ministerstvo přece jenom pokročilo ve své práci a v přípravě tohoto systému. Navrhuje se upřesnění postupů při vydávání jiných aktů podle § 4 zákona, například sdělení, usnesení, rozhodnutí a tak dále. Obdobně jako u prováděcích právních předpisů se i zde zdůrazňuje vazba mezi zákonem, na jehož základě je akt podle § 4 vydán.

Odstraňuje se nekonzistence zavedená zákonem č. 277/2019 Sb. prostřednictvím pozměňovacího návrhu v souvislosti se zavedením takzvaných jednotných dnů právní účinnosti. Návrhy ústavních zákonů, zákonných opatření Senátu, nařízení vlády a vyhlášek, jejichž tvorba nebo projednávání byly zahájeny přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti zákona předloží k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů. Ke zjednodušení tak dochází zejména u návrhu zákona, který Poslanecké sněmovně nepředkládá vláda, tedy návrh poslance nebo skupiny poslanců, senátní návrh a návrh zastupitelstva kraje, který bude předložen Poslanecké sněmovně k projednání před nabytím účinnosti zákona č. 222/2016 Sb. Tento bude až do fáze publikace ve Sbírce zákonů projednáván postaru, tedy bez využití systému eLegislativa. Dle návrhu vydavatel zajistí vložení aktu, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv v posledních třech kalendářních měsících přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti zákona. U aktů, jež byly vyhlášeny do dne 4. dubna 1945, zajistí vydavatel jejich vložení do databáze informací o aktech do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti zákona.

V zákoně č. 277/2019 Sb. se upravuje přechodné ustanovení k novele zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, a to tak, aby bylo zřejmé, že návrhy zákonů, které byly předloženy Poslanecké sněmovně před nabytím účinnosti tohoto zákona, tedy před zavedením elektronického systému tvorby právních předpisů, se projednají podle dosavadní právní úpravy, tedy bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů. V návaznosti na nově navrhovaný § 26 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb. budou tyto právní předpisy vloženy do systému eSbírka až při jejich publikaci.

V důvodové zprávě je uvedeno, že hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Pokud by to chtěl snad některý z poslanců číst, musel by se podívat do období roku 2013 až 2017 do tisku 646. S ohledem na tuto nedostatečnost v důvodové zprávě a nutnost vyhledávat důvodové zprávy za několik období zpětně je pochopitelné, proč v důvodové zprávě navrhovatel zmiňuje zastaralost prostředků pro tvorbu práva i některých postupů tvorby práva a nízkou transparentnost tvorby práva.

Samotný časový posun dokončení projektu eSbírka a eLegislativa a existence ověřovacího provozu nezvyšuje podstatně realizační nebo provozní náklady systému. Náklady řešení se v přímé souvislosti s časovým posunem účinnosti zákona navyšují o oblast doplňování datové báze systému eSbírka a jejího ověřování o právní předpisy a jiné akty publikované po dobu prodloužené doby realizace projektu a po dobu ověřovacího provozu. V této souvislosti lze očekávat náklady cirka do 15 milionů korun ročně, přičemž jejich přesná výše bude výsledkem relevantních zadávacích řízení.

Navrhovatel požádal, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny z důvodu časové naléhavosti. V současné době je stanovena účinnost obou návrhem zmíněných zákonů na 1. ledna roku 2023, proto je nutné provést novelizaci do konce tohoto roku. Já se připojuji k tomu, aby byl návrh projednán podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní zpravodajce, paní poslankyni Zuzaně Ožanové. V tuhle chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili s přednostním právem pan předseda Michálek, kterého poprosím. Dává přednost paní místopředsedkyni, tak prosím.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Také bych chtěla potvrdit slova mé kolegyně, že i tento tisk podpoříme v takzvané devadesátce. Jen jsem ještě přemýšlela o tom, o čem tady hovořil pan ministr vnitra, a velmi to vítám, že vynaloží úsilí a že se mu snad podaří toto, co už se tady táhne opravdu mnoho let, a chtěla bych moc poprosit - nebudu to, pane ministře, dělat doprovodným usnesením, ale myslím si, že s tím stavem eSbírky i eLegislativy, jestli by mohli přijít úředníci z Ministerstva vnitra a seznámit s tím výbor pro veřejnou správu, popřípadě ústavně-právní výbor. Myslím si, že i to by popřípadě mohlo pomoct, že by i s tím byli seznámeni a zároveň že bychom vlastně věděli, kde jsou ta úskalí, na čem to stojí, a aby i oni s tím byli seznámeni, protože za chvíli s tím budeme pracovat, tak abychom k tomu měli detailnější informace. Děkuji mnohokrát.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem v minulém volebním období sloužil jako předseda podvýboru pro elektronickou Sbírku, na kterém Ministerstvo vnitra pravidelně reportovalo svůj pokrok v tomto projektu, proto je to pro mě záležitost, která mě velmi zajímá a kde bych si velmi přál, abychom mohli společně oslavit úspěch, že budeme mít řekněme pokročilejší formu tvorby legislativy. Ten projekt je samozřejmě zásadní. Je ambiciózní, jak už tady říkal pan ministr. V minulém volebním období se zkomplikoval kvůli covidu a kvůli zpoždění dodavatele, aspoň podle informací z ministerstva.

Nicméně je potřeba říct, že projekt není úplně tak ojedinělý, že i některé další instituce, například Evropský parlament, který má projekt AT4AM, v rámci kterého Evropský parlament tvoří legislativu, a to musím říct, že tam je výrazně větší množství pozměňovacích návrhů, až by se nám tady z toho zatočila hlava, co mají v Evropském parlamentu, tak některé projekty tohoto typu fungují. Takže těch 600 milionů je věc, která je trochu, jak bych to řekl, na tehdejší poměry, kdy se o tom rozhodovalo, tak se měly zvážit i alternativy nákupu něčeho, co už existuje a funguje. Mohlo to být o deset let dříve a mohlo to být desetkrát levnější, ale zkrátka neustále se vlády rozhodují tak, že budou pokračovat v tom, co funguje, jsou na to evropské peníze, takže asi není jiná cesta než tento projekt, který je ve fázi, kdy už zbývá dokončit jen legislativní složku a dopracovat.

Mě to samozřejmě jako předsedu podvýboru velmi tížilo, když se tehdy přišlo s návrhem na prodloužení, a všichni nás ujišťovali tehdy z Ministerstva vnitra z úředníků, že to je skutečně poslední případ, kdy se projekt elektronické Sbírky zákonů prodlužuje, a svatosvatě tam na to přísahali, že bude roční zkušební provoz, že se to zvládne a že už se to nebude dál protahovat. Takže jsme tomu dali zelenou, v minulém volebním období jsme to prodloužili - rok 2023 - a proto tedy je to samozřejmě nepříjemné, že teď se to o další rok prodlužuje. Samozřejmě to není, bych řekl, vina pana ministra, který k tomu přišel, k českému eGovernmentu, který je, co si budeme povídat, v dezolátním stavu. Tak, jak ho přebíráme my v České republice, máme digitalizaci víceméně jenom na papíře. Máme nástroje, pokud už je máme a fungují, tak jsou uživatelsky velmi nepřívětivé.

Už jsme tady v Poslanecké sněmovně schvalovali ten lapsus, který nám zbyl z minulého volebního období se spisovými službami, které se schvalovaly v legislativní nouzi. To nebylo připraveno, muselo se to prodlužovat. Máme tady problém s prodlužováním eSbírky a eLegislativy, problém s katalogem služeb, který se neplní tak, jak by se měl plnit, aby občané měli přístup k digitálním službám, což je věc, kterou jsme zase schválili v minulém volebním období - zákon o právu na digitální službu, a zůstalo to víceméně jenom na papíře. Elektronická občanka - tak to je táhnoucí se průšvih, zatímco jsme nechali vyrobit speciální elektronické občanky s čipy, na které je možné nahrát elektronický podpis... Zrovna dneska jsem měl schůzku se třemi vysoce postavenými úředníky, ptal jsem se jich, kdo to používá - nikdo z nich to nepoužívá. Takže já si občas připadám jako endemit, když mám elektronickou občanku s elektronickým podpisem. A ten stav, ve kterém se nám skutečně předává eGovernment, je velmi, velmi žalostný. Logicky - kdo by chtěl používat elektronickou občanku, na kterou, abyste tam zprovoznili elektronický podpis, musíte mít pět různých kódů? Pět kódů si musíte pamatovat, abyste to rozklíčovali s elektronickým podpisem, s použitím elektronické identifikace.

Já jsem moc rád, že se ten přístup tady mění, že digitalizace je prioritou této vlády. Věnuje se tomu jak pan vicepremiér Rakušan na Ministerstvu vnitra, kde je jádro digitalizace, tak pan vicepremiér Bartoš. Skutečně, berme to jako náš nadstranický společný zájem. Chápu, že byl covid, že teď je válka, je spousta dalších záležitostí, ale digitalizace musí zůstat naší dlouhodobou prioritou. Skutečně se musíme pohnout k tomu, že služby fungují v reálu, že se to opakovaně neodkládá.

A já mám tedy jediný dotaz na pana ministra: jestli ministerstvo zvládne termín spuštění 2024, jestli lidé, kteří za to zodpovídají na ministerstvu, jsou připraveni to dotáhnout tak, aby se to v časovém termínu stihlo, abychom to už skutečně nemuseli znovu prodlužovat. A já věřím, že i náš zájem v Poslanecké sněmovně dá Ministerstvu vnitra na vědomí, že tohle je zásadní věc, kde už skutečně chceme, aby se to dokončilo, a ne aby se to znovu prodlužovalo, a pan ministr bude mít naprostou a plnou podporu, aby i úřednický aparát, který zodpovídá za realizaci tohoto projektu, popohnal tak, aby skutečně znovu nepřišli dodavatelé s tím, že se to musí prodloužit, že se muselo řešit něco dalšího a tak dále, abychom skutečně tento projekt dotáhli do funkční podoby. Takže to je jediný můj dotaz.

A samozřejmě návrh zákona, jak je, jak byl vládně dohodnut, podpoříme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Teď s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Králíček. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, pane premiére, pane ministře, kolegyně, kolegové, musím reagovat na svého předřečníka, protože zásadně nesouhlasím s tím, co tu padlo, že dostáváte eGovernment v tristním stavu nebo že byl špatný. Tak za prvé, na rozdíl od vás jste se na něm podíleli taky. Byla to spolupráce napříč politickým spektrem, klíčové zákony se komunikovaly se současným panem ministrem i s vašimi dalšími kolegy. Někteří vaši kolegové, respektive straníci, měli smlouvy na jednotlivých ministerstvech jako poradci pro eGovernment a digitalizaci. A kdybych tu měl vyjmenovávat všechno, co se povedlo, tak mi ty dvě minuty nebudou stačit. Takže já bych byl rád, aby ta diskuse byla korektní, protože u všech jednání v minulosti jste vy, vaši zástupci, byli. Váš kolega chodil na jednání RVISu, pan Bartoš chodil na jednání s panem Dzurillou, informace jste měli. A co jste udělali vy? Připravovali jste transformaci, kterou nám odprezentoval váš kolega, náměstek na MMR pan Profant, viděli jsme ji tam jednou. Měli jsme spoustu otázek, na které jste nebyli schopni odpovědět. A v ten samý čas, kdy jste nám ji poprvé prezentovali na podvýboru pro eGovernment, tak jste si ji rovnou dali do vlády a schválili. A vy říkáte, že něco bylo složité? Tak vy chcete dělat digitalizaci jednodušší - takže pan náměstek Profant a pan Bartoš sedí na MMR, klíčové orgány jsou na Ministerstvu vnitra, a ještě jste si udělali tým na Úřadu vlády. To vám přijde jednoduché? A jestli to chcete přesunout legislativně, musíte změnit minimálně tři zákony: služební zákon, kompetenční zákon a zákon o veřejných systémech státní správy. To vám bude trvat rok. Tak mi neříkejte, že něco urychlujete!

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, další faktická poznámka pan poslanec Michálek.

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem skutečně čekal, že když tady vystupuje zástupce tehdejší vlády, tak vystoupí s tím, že určitým způsobem přijímá odpovědnost za to, jakým způsobem jejich vláda s tehdejším koaličním partnerem ČSSD, který měl na starosti Ministerstvo vnitra, tuto záležitost spravovala, a ne s tím, že z neúspěchu za digitalizaci v minulém volebním období obviní opozici. No to je fakt úplně šílený! Já chápu, kde jste se to naučil, ale představa, že - nevšiml jsem si tady, že by to někdo z nás kdykoli dělal během vlády, že by obviňoval opozici z toho, že se obecně nedařilo na exekutivní úrovni řídit eGovernment. Myslím si, že to opravdu je mimo mísu. Myslím si, že to je neschopnost přijmout odpovědnost za výsledky té práce.

Nebýt nás Pirátů v minulém volebním období, tak se nikdy neprosadil zákon o právu na digitální službu. A moc velmi dobře si pamatuji, jakým způsobem se vyjednávala podpora zákona o právu na digitální službu. A kdybychom my k tomu tehdy pana ministra vnitra nedotlačili, tak ten zákon tady dneska vůbec není a stav přípravy na přesun k digitálně fungujícími státu ještě daleko horší. Takže prosím, neveďme tuto debatu stylem, že za neúspěch eGovernmentu v minulém volebním období může opozice, není to férový argument.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vaše faktická poznámka vyvolala další faktickou poznámku pana poslance Králíčka. Prosím, vaše další dvě minuty.

Poslanec Robert Králíček: Já bych taky chtěl znovu reagovat. Pane poslanče, já nechci být, jak bych to řekl, drzý, ale měl byste navštívit lékaře, minimálně ušního. Já jsem neobvinil ve svém projevu z neúspěchu minulé vlády v oblasti eGovernmentu opozici. Za prvé, žádný neúspěch nebyl, a za druhé jsem pouze říkal, že jste na tom s námi spolupracovali. A jenom mi řekněte, jak jste mohli vy, díky vám, prosadit ten zákon, pokud by na tom nebyla vládní dohoda? Vy jste tady v opozici měli většinu, že byste to prosadili bez nás? Vy jste ten zákon tvořili sami bez účasti vládního zmocněnce pana Dzurilly, bez účasti Ministerstva vnitra, bez účasti nás dalších, kteří jsme ho připomínkovali, kteří jsme se na tom podíleli? Vy jste ho tvořili sami jako Piráti a prosadili jste ho ve Sněmovně? Tomu vy říkáte férový argument? To je na návštěvu ještě jiného doktora.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času, nicméně prosím, abyste se neoslovovali přímo. Další faktická poznámka, pan ministr Bartoš.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Tak já to vezmu jenom v krátkosti. Moc se mi tedy nelíbí, když tady někdo někoho posílá k lékaři na nějaká vyšetření, ale přejdu to. Práce v politice je taková a pan předřečník to jistě ví, že někdy ta spolupráce funguje, někdy prostě nastavíte takové podmínky a taková očekávání ve veřejnosti, že se něco stane, byť třeba na vládní úrovni k tomu v první chvíli nebylo úplně nakloněno. Samozřejmě že jsme spolupracovali s Vladem Dzurillou, který zastřešoval digitalizaci, která pana premiéra nezajímala. Spolupracovali jsme s lidmi z RVISu, spolupracovali jsme s lidmi z Ministerstva vnitra, ale iniciativa vzniku práva občana na digitální službu a spousta další zákonů - a to byl zakládající zákon, právo občana na digitální službu, další pak byly prováděcí DEPO, kde jsme taky spolupracovali - vznikl na půdorysu opozice v Poslanecké sněmovně na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, který jsem měl tu čest řídit, takže cesta toho zákona začínala ve Sněmovně, podobně jako zákon o digitálních technických mapách. A díky dobré politické práci, ale i vstřícnosti některých poslanců tenkrát vládní koalice se nám podařilo tyhle zákony dotáhnout do konce.

Tak abych to narovnal, využiji posledních čtyřicet vteřin k otázce transformace, digitalizace. Ten projekt běží už tři měsíce. Změny zákonů - které jste zmínil, možná bude o jeden míň nebo o jeden víc - se připravují a my chceme ty systémy, které dlouhodobě byly v ohrožení, a srdce digitalizace, jsou to ty registry, kde se vždycky hledalo na poslední chvíli, jak tam pan Hamáček sežene peníze, aby to vůbec běželo, chceme prostě přesunout a ty sdílené služby mít na té úrovni, které mohou být poskytovány všem rezortům, jak know-how, tak odborná pomoc. Že transformační projekt není hned, to je jasné, má to nějaké své etapy, ale digitalizace probíhá, nezastavili jsme ji a spousta aplikací, které třeba řeší současnou krizi uprchlíků, registrace... (Předsedající: Čas, pane vicepremiére!) ... jsou vytáčená už touto vládou na jednotlivých rezortech. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě jedna faktická poznámka, pan poslanec Králíček, prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Robert Králíček: Já bych nikoho nikam neposílal, kdyby ty argumenty byly fér a nepřivlastňovali jste si něco, co jste nedělali sami. Pan Michálek tu uvádí nepravdy a já se domnívám, že digitalizace, nebo to, co se povedlo v minulých čtyřech letech, nebyl jenom jeden zákon, byl klíčový a já jsem nikdy nepopřel účast pana Zajíčka na tomto zákoně, klíčová účast. Nepopřel jsem účast ani vaši jako Pirátů. Vy říkáte, že jste to udělali sami bez nás, já jsem to nikdy neřekl.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, žádnou další faktickou poznámku nevidím, tak se vrátíme do obecné rozpravy, do které je přihlášena paní poslankyně Pošarová. Pardon, ještě vás předběhne paní místopředsedkyně Richterová s přednostním právem. Omlouvám se.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Omlouvám se, nepředběhnu, byla jsem řádně přihlášena. O co jde, kolegyně a kolegové a co se tady probíralo v těch faktických poznámkách, je faktický výsledek digitalizace za minulé roky. Já jsem běžný uživatel, na rozdíl od řady mých kolegů Pirátů nejsem žádná ajťačka a užívat elektronický podpis v současné podobě - možná také patřím k těm endemitům, protože jsem si ho zařídila - ale to prostě nejde, to je nefunkční nástroj a velmi drahý ve finále pro státní správu tak, jak je to nastavené, a to je výsledek vaší vlády. To je to, na co my upozorňujeme - že bohužel ty věci jsou potřeba, ale v té podobě, v jaké to v minulých letech bylo nastavené, to je velice, velice obtížné na užívání. A to je něco, co chceme v digitalizaci změnit.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji za vystoupení. Faktická poznámka pan kolega Králíček. Prosím.

Poslanec Robert Králíček: Paní místopředsedkyně, prostřednictvím pana předsedajícího, vy tu hodnotíte čtyři roky práce na eGovernmentu digitalizaci na základě jedné vaší zkušenosti nebo zkušenosti pana Michálka, a ještě potom nepřesně. Tak prosím, buď se budeme bavit férově a nebudu pana Michálka posílat k lékaři, prostřednictvím pana Skopečka nebo napřímo, já nevím, anebo vy budete dávat i zavádějící informace, a pak tahle debata nikdy neskončí. Vždyť se udělala spousta nových aplikací, spousta infrastrukturní práce, spousta legislativní práce. Jestli chcete, tak se můžu přihlásit do diskuse a můžu vám je tady dvacet minut vyjmenovávat nebo čtyřicet nebo další hodinu, až pak mně zase budete říkat, že obstruuji zákon. Tak buď tu diskusi budeme vést nějak korektně, anebo ji prodloužíme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A teď už přichází na řadu paní poslankyně Pošarová. Nacházíme se v obecné rozpravě. Zatím je poslední přihlášenou.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk 202 je vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Tyto zákony řeší nedostatky současného stavu v oblasti tvorby a vyhlašování práva a mají účinnost od 1. ledna 2023. Tento návrh zákona primárně přináší posun účinnosti těchto dvou zákonů na 1. ledna 2024. Motivací tohoto posunutí je dokončení části elektronického legislativního procesu eLegislativa. Realizace eLegislativy byla v roce 2021 negativně ovlivněna řadou vnějších faktorů, hlavně limitovanými kapacitami partnerských institucí a pracností zbývajících částí integračních prací. Zároveň je třeba ještě v rámci realizace projektu eSbírka a eLegislativa tyto rozšířit o změnové požadavky či doplňující funkcionality, které byly identifikovány v průběhu analytických jednání s partnery projektu. Jejich cílem je řešení eLegislativy dále doplnit tak, aby byl v maximální míře usnadněn přechod od aktuální podoby legislativní práce k práci v prostředí elektronického legislativního procesu, a je také potřeba, aby eLegislativa vstoupila do ověřovacího provozu a do fáze školení uživatelů.

Další změnou je úprava koncepce přechodu z aktuální podoby legislativního procesu na elektronický legislativní proces za využití eSbírky a eLegislativy, a to úprava v procesu digitalizace aktů publikovaných v oficiálních úřednických sbírkách před 4. dubnem 1945 a drobná upřesnění textu zákona č. 222/2016 Sb. V tomto případě rozumím i návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas návrhem zákona již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., jednací řád Poslanecké sněmovny, ač bych jako důvod spíš viděla jistotu změny harmonogramu prací pro partnerské instituce než časovou naléhavost. Děkuji za slovo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Přihlásila se do obecné rozpravy ještě paní zpravodajka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, tisk číslo 202 se jeví bezproblémovým, obdobně jako tisk 201. S paragrafovým zněním opět souhlasím, ovšem dovolím si, tak jak u předchozího tisku, upozornit na porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a to konkrétně ustanovení § 86 odst. 3. Tentokrát ho nebudu celý citovat, jenom z něj vyjmu: Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která obsahuje finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet.

V důvodové zprávě je uvedeno, že hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Oproti předchozímu tisku 201 musím poctivě přiznat, je navíc uvedeno, že samotný časový posun dokončení projektu eSbírka a eLegislativa a existence ověřovacího provozu nezvyšuje podstatně realizační nebo provozní náklady systému. Náklady řešení se v přímé souvislosti s časovým posunem účinnosti zákona navyšují o oblast doplňování datové báze systému eSbírka o právní předpisy a jiné akty publikované po doby prodloužené doby realizace projektu a po dobu ověřovacího provozu. V této souvislosti lze očekávat náklady cca 15 milionů korun ročně.

V tomto případě se navrhovatel snažil o naplnění povinného obsahu důvodové zprávy, nicméně odkaz na nějaké jiné nespecifikované volební období Sněmovny není v pořádku. Jen připomínám, nespecifikovaný odkaz se týká předminulého volebního období Poslanecké sněmovny 2013-2017, a to tisku 646, v němž je uvedeno několik variant týkajících se financí. Odkaz navrhovatele na zastaralost prostředků pro tvorbu práva a také na nízkou transparentnost tvorby práva je v tomto případě díky tomu opravdu vhodný, avšak jedná se o lidskou chybu, nikoliv systémovou chybu. Připomenu opět, promiňte mi, že čtu veškeré důvodové zprávy, když jsem zpravodaj a chci vás objektivně o stavu předpisu informovat. Dovoluji si tajně doufat, že tento můj projev přiměje někoho číst důvodové zprávy s ohledem na posouzení, zda jsou v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Možná se zde nabízí možnost využití politických náměstků pro kontrolu důvodových zpráv.

Přes toto za mě dost neobvyklé pochybení si dovoluji být konstruktivní, a jak jsem se již vyjádřila při důvodové zprávě, podporuji vyslovení souhlasu s návrhem v prvém čtení a děkuji za zajímavou rozpravu všem zúčastněným a jsem ráda, že jsem se dozvěděla, že kolega Jakub Michálek je endemit.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, jestli je ještě někdo přihlášen do obecné rozpravy nebo se chce přihlásit. Není tomu tak, obecnou rozpravu tedy končím. Teď je prostor pro závěrečná slova. Pan ministr.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Už nebudu dlouho zdržovat, ale byl tady vysloven dotaz od pana předsedy Michálka, zda stihneme tentokrát termín 1. 1. 2024. Jak jsem cítil, tak je tady obrovitánská shoda a vůle mezi opozicí i vládní koalicí. Opozice tlačí digitalizaci, to je dobře, vládní koalice to má ve svém programovém prohlášení a poslanci to evidentně také tlačí, takže si myslím, že ten tlak na Ministerstvo vnitra bude takový, že mu samozřejmě nemůžeme žádným způsobem odolávat. Tedy každopádně ten termín 1. 1. 2024 splníme. Děkuji a také děkuji za zajímavou rozpravu.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za závěrečné slovo panu ministrovi. Chápu, že paní zpravodajka mínila tím závěrečným slovem vystoupení na konci obecné rozpravy. Nyní rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Dovolte, abych přednesl návrh usnesení:

Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 202 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení. Ano, eviduji vaši žádost o odhlášení. Všechny vás odhlásím. Upozorňuji, že jsem i zagongoval, čili kolegové mají prostor vrátit se do sálu. Mezitím, než se ustálí počet poslanců v sále, tak ještě zopakuji to usnesení, o čem budeme hlasovat: Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 202 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takové usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 56 bylo přihlášeno 131 poslanců, pro bylo 131, nikdo nebyl proti, ani se nezdržel a návrh byl přijat.

Budeme tedy pokračovat podrobnou rozpravou. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Nevidím tomu tak. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Není. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 202."

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro takové usnesení, aby stiskl tlačítko a zvedl ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 57 bylo přihlášeno 132 poslanců, pro hlasovalo 132, proti nebyl nikdo, nezdržel se nikdo. Návrh usnesení byl přijat.

Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Projednávání tohoto bodu končím.

Než přikročíme k dalšímu bodu našeho jednání, dovolím si přečíst omluvy. Dnes od 13.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Haas. Pan ministr Michal Šalomoun prodlužuje svoji omluvu od 11.30 do 13 hodin z pracovních důvodů. To byly omluvy.

Přikročíme k dalšímu bodu našeho schváleného programu, což je bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.