(pokračuje Karel Havlíček)

19.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb.,
o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 201/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Jen upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Ještě předtím, než se ujme slova předkladatel, pan vicepremiér Rakušan, doplňuji omluvy: od 15.00 do 18.00 hodin pan poslanec Svoboda z pracovních důvodů, od 13.00 hodin do konce jednacího dne pan poslanec Marek Novák, a to z pracovních důvodů, a z důvodu návštěvy u lékaře od 11.00 do 11.30 paní poslankyně Válková.

Předtím, než se pan místopředseda vlády ujme slova, ještě poprosím o klid. Pane místopředsedo, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych stručně uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon o jednacím řádu Senátu. (V sále je velký hluk.)

Cílem návrhu zákona je na úrovni Senátu právně zakotvit elektronizaci legislativního procesu, která je realizována prostřednictvím projektu elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv a elektronického legislativního procesu. Předložený návrh obsahuje změny související s elektronizací legislativního procesu, zavedením nové terminologie a dále také povinností předkládat k návrhům právních předpisů přehled veřejnoprávních povinností. Obdobné změny již obsahuje jednací řád Poslanecké sněmovny.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já se omlouvám, pane místopředsedo, ale poprosím, aby se všichni, kteří chtějí diskutovat, případně přesunuli před jednací sál. Děkuji vám za to.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám, pane místopředsedo. Já jsem prožil kus svého života za katedrou a jsem zvyklý, ale přesto poděkování.

Potřebné novelizace více než 60 zákonů k uvedení právního řádu do souladu se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv včetně zmíněného jednacího řádu Poslanecké sněmovny byly provedeny souhrnně takzvaným změnovým zákonem v roce 2019. Úpravy jednacího řádu Senátu vzhledem k odlišné hlasovací proceduře byly vyčleněny do samostatného návrhu, nicméně tento návrh nebyl v minulém volebním období bohužel projednán.

S ohledem na pokročilý čas práce na projektu je třeba, aby právní úprava byla zakotvena do právního řádu co nejdříve. Navrhuje se proto, jak jste již zmínil, pane místopředsedo, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvním čtení. Děkuji za pozornost a jsem připraven na diskusi.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro první čtení, paní poslankyně Ožanová. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda dne 13. dubna 2002 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Nejprve je nutno uvést, že účinnost zákona č. 222/ 2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a takzvaného změnového zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, je stanovena na 1. ledna 2023. Jedná se o základ právní úpravy umožňující realizovat komplexní elektronizaci a modernizaci tvorby vyhlašování právních předpisů. Vládou předkládaný návrh tisku 201 má zajistit promítnutí výše uvedeného do jednacího řádu Senátu.

Jednací řád Senátu byl jakožto právní předpis obsahující mimo jiné právní úpravu legislativního procesu v horní komoře Parlamentu ČR navržen v minulém volebním období k novelizaci současně s jednacím řádem Poslanecké sněmovny a dalšími souvisejícími zákony, které byly novelizovány zákonem č. 277/2019 Sb. Nicméně během projednávání byl z návrhu změnového zákona z procesních důvodů vypuštěn a následně připravená samostatná novelizace jednacího řádu Senátu nestihla být v minulém volebním období projednána Poslaneckou sněmovnou. Jednací řád Poslanecké sněmovny a další zákony tedy již byly novelizovány a adaptovány na změny související s přijetím zákona č. 222/2016 Sb. Navržené změny zohledňují skutečnost, že pozměňovací návrhy budou existovat pouze v elektronické podobě. Navrhovaná ustanovení odkazují na pravidla tvorby odůvodnění obsažená v zákoně o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kde je stěžejní důraz kladen na přiložení dokumentů ustanovených tímto zákonem k textu návrhu právního předpisu.

Nicméně je explicitně stanoveno, že v podrobné rozpravě k návrhu senátního návrhu zákona lze podávat pouze odůvodněné pozměňovací návrhy. Nahrazením slova "písařských" slovem "písemných" se sjednocuje používání tohoto pojmu v jednacím řádu Senátu. Senátoři budou mít prostor se s předkládanými pozměňovacími návrhy senátního návrhu zákona seznámit a zaujmout k nim stanovisko. Dojde ke zpřesnění procesního postupu v situacích, kdy se jedná o hlasování o pozměňovacích návrzích, které toliko formálně opravují legislativně technické, gramatické a písmenné chyby. V těchto situacích je legitimní, že hlasování o návrzích tohoto typu může být provedeno bez přerušení jednání Senátu.

Další z navrhovaných úprav zpracovává novou povinnost předkládat současně s návrhem právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv takzvaný informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu. Tato povinnost se také použije na pozměňovací návrhy, respektive mezinárodní smlouvy, které se předkládají Senátu. Obdobnou úpravu obsahuje rovněž jednací řád Poslanecké sněmovny. Prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů bude povinné vytvářet návrhy, které obsahují samotný text návrhu zákona, návrhu zákonného opatření Senátu a návrhu senátního návrhu zákona, jejich změnu či odůvodnění. Počítá se také se zachováním možnosti vznášet pozměňovací návrhy ústně s tím, že je bude nezbytné neprodleně vložit do elektronického systému tvorby právních předpisů.

Návrh předpokládá, že tento systém bude propojen s informačním systémem Senátu, který bude sloužit k distribuci autorizované verze jednotlivých návrhů senátorů a jejich zveřejnění. Návrh by měl zaručit, aby senátoři v různých fázích jednání měli vždy přístup k aktuálním zněním zákonů. Provedení aktualizace textu právního předpisu je svěřováno předsedovi Senátu z důvodu jeho specifické role v legislativním procesu.

V případě přijímání zákonných opatření v Senátu má předseda Senátu v zásadě obdobné postavení jako předseda Poslanecké sněmovny při přijímání zákonů. S ohledem na rozsah svěřované působnosti a požadavky na specifickou odbornost pro její výkon není možné, aby tuto působnost vykonával předseda Senátu sám. Z tohoto důvodu se podtrhuje součinnost role Kanceláře Senátu. Podobně jako v případě Poslanecké sněmovny bude pochopitelně možné, aby předseda Senátu, opíraje se o § 34 zákona o jednacím řádu Senátu, delegoval výkon předmětné působnosti na místopředsedy Senátu.

V důvodové zprávě je uvedeno, že hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Přechodné ustanovení řeší postup dokončení projednávání návrhů zákona v návrhu senátního zákona a návrhu zákonného opatření Senátu, které byly postoupeny nebo předloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to dle stávající právní úpravy.

Účinnost je navržena k 1. lednu 2024 v návaznosti na souběžně předkládanou novelu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, následující tisk 202, která navrhuje posunutí účinnosti zákona také na 1. leden 2024.

Navrhovatel požádal, aby Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s návrhem již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny z důvodu časové naléhavosti. Naléhavost změn jednacího řádu Senátu odůvodnil již probíhající elektronizaci legislativního procesu. S ohledem na pokračující práce na vývoji systému eLegislativa považuji za nezbytné zafixovat právní úpravu legislativního procesu v Senátu, aby mohla být promítnuta do tohoto systému. Děkuji těm, kteří poslouchali, za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a dovolte, abychom tímto otevřel obecnou rozpravu, do které se přihlásila - nevidím přednostní právo žádné - paní Marie Pošarová. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Marie Pošarová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk 201, který právě projednáváme, je vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Platný zákon č. 222/2016 Sb. a takzvaný změnový zákon č. 277/2019 Sb. řeší nedostatky současného stavu v oblasti tvorby a vyhlašování práva. Tyto dva právní předpisy mají účinnost od 1. ledna 2023. Zatímco jednací řád Poslanecké sněmovny i další související zákony byly novelizovány právě s přijetím zákona č. 277/2019 Sb., v případě jednacího řádu Senátu ještě nedošlo k novelizaci a v minulém období se návrh nestihl projednat. Tento návrh zákona tedy zajistí, že bude novelizován jednací řád Senátu tak, aby odpovídal již přijaté legislativě. Přístup k celostátně závaznému platnému právu nyní upravuje zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.

Vydávání a vyhlašování právních předpisů a mezinárodních smluv je u nás založeno na tradiční podobě úřední sbírky právních předpisů v listinné podobě, která tvoří zároveň jediný právní závazný zdroj informací o právní úpravě. Současná praxe postrádá moderní nástroj tvorby a projednávání návrhů právních předpisů, který by byl založen na využívání přesných dat o textu právních předpisů v úplném znění. Ten by měl respektovat přirozenou podobu legislativní práce, propojit celý legislativní proces od počátku prací až po publikaci právního předpisu ve Sbírce zákonů, zvýšit přehlednost legislativního procesu pro tvůrce práva i pro ty, kteří jej sledují, a posílit transparentnost legislativního procesu.

Ke kvalitě právních předpisů by měl přispět tak, že umožní systematickou aplikaci legislativních pravidel a sjednocování právní terminologie, usnadní jejich dodržování pro všechna stadia legislativního procesu. Umožní automatizaci části formálních procesů tvorby práva a tvůrcům právních předpisů poskytne větší prostor věnovat se obsahové stránce legislativních návrhů. Změny navrhované v jednacím řádu Senátu souvisí jednak s elektronizací tvorby a vyhlašování zákonů a se začleněním úplného znění do projednávaného, schvalovaného a vyhlašovaného znění právního předpisu, jednak se snahou zpřehlednit proces projednání návrhu zákona a zavést jednotné standardy tvorby a odůvodnění návrhů zákona. Vybudováním moderních nástrojů tvorby a projednávání legislativních návrhů v rámci projektu eSbírka a eLegislativa založených na práci s konsolidovaným zněním právního předpisu, otevřené databázi textů právních předpisů a jednotné evidenci a zaznamenávání změn právních předpisů by mělo dojít ke zvýšení přehlednosti a srozumitelnosti právních předpisů i k usnadnění orientace v procesu projednání návrhů změn v mezirezortním připomínkovém řízení a projednání v obou komorách Parlamentu České republiky.

SPD předložený návrh zákona o jednacím řádu Senátu podpoří. Nicméně na jednu stranu Poslaneckou sněmovnu tímto tiskem žádáte, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., jednací řád Poslanecké sněmovny, souběžně však s tiskem 202, který budeme projednávat následně, odkládáte účinnost zákona č. 222/2016 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb. z 1. ledna 2023 na 1. leden 2024. Jsem přesvědčená, že pokud bychom pro další projednání tohoto tisku použili co nejkratší možné lhůty, pak by nutnost zkráceného legislativního procesu nebyla nutná. Ale budiž, je to vaše koaliční rozhodnutí tento zkrácený proces používat zbytečně často a ponechám na těch, kteří tvorbu zákonů sledují, aby si udělali svůj vlastní názor, proč tomu tak je. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Vladimír Balaš. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych jenom chtěl podpořit návrh, který právě projednáváme. A pokud jde o otázku odložení, tak bych chtěl jenom dodat, že soukromé firmy na digitalizaci našeho právního řádu pracují od devadesátých let a je zjevné, že dluh, který má stát v této oblasti, nemůžeme dohnat během dvou nebo jednoho roku. Takže bych požádal o to, abyste byli shovívaví, abychom skutečně zákon odložili právě tak, abychom mohli všechno stihnout správně, abychom pak vstoupili do dalšího století. Máme legislativní proces, který je pozůstatkem 19. století, ale vzhledem k tomu, že máme tisíce právních předpisů přijatých od roku 1990 každý rok, tak ten systém musí být přehledný a musí být správně zpracován. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Dále byla přihlášená paní zpravodajka Ožanová.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, tisk číslo 201 se jeví bezproblémovým a s paragrafovým zněním nelze než souhlasit. Problém však je porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a to konkrétně ustanovení § 86 odst. 3, který si dovolím citovat, abych mohla lépe vysvětlit nedostatečnost předloženého návrhu. Ustanovení § 86 odst. 3 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zní: "Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která odůvodňuje principy nové právní úpravy. Zhodnotí se v ní platný právní stav a vysvětlí nezbytnost nové úpravy v jejím celku - obecná část - i jednotlivá ustanovení - zvláštní část. Důvodová zpráva obsahuje též předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí a zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 ústavy a s ústavním pořádkem České republiky."

Nyní k samotné věci. V důvodové zprávě je uvedeno... (Odmlčuje se kvůli hluku zleva.) Ještě jednou, protože asi mě nebylo slyšet: V důvodové zprávě je uvedeno, že hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky je popsán v souvislosti s celkovým řešením v důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Rozumím tomu tak, že navrhovatel se ani nenamáhal udělat Ctrl+C a Ctrl+V a pouze uvedl, ať poslanci vyzkouší, zda umí hledat? Ano, hledat umím, a nalezla jsem, že se musím podívat ne na minulé, nýbrž předminulé volební období Poslanecké sněmovny, 2013 až 2017, do tisku 646. Tehdy se jednalo o kapitolu Přínosy a náklady, přičemž je rozpracováno několik variant. Promiňte, nechci studovat všechny tehdy probírané varianty, mě by zajímala dnešní varianta, jaké náklady byly vynaloženy, jaké náklady ještě musí být vynaloženy. Prací zpravodaje ani poslance nejsou samostatná zjišťování, která mají být v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, tedy v souladu se zákonem uvedeným v důvodové zprávě. Důvodová zpráva návrhu zákona má obsahovat předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí. Tak má, anebo nemá tato úprava nějaký vliv na rozpočet? Pravděpodobně má. Jaký je ten vliv, to jsme se, dámy a pánové, měli dočíst právě v důvodové zprávě. Toto jsem však nenalezla, ale dočetla jsem se o zastaralosti prostředků pro tvorbu práva a také o nízké transparentnosti tvorby práva. V tomto případě zcela souzním s navrhovatelem. Zastaralost a netransparentnost je z tohoto návrhu zjevná, avšak není dána postupem. Je dána ignorací jednacího řádu Poslanecké sněmovny.

Vážené dámy, vážení pánové, promiňte mi jako zpravodaji, že skutečně čtu důvodové zprávy k zákonům. Nicméně tato ignorace tvorby práva nemění nic na tom, že zákon je potřebný. A tak, jak jsem na počátku uvedla, nemám problém s paragrafovým zněním. Dovoluji si tajně doufat, že tento můj projev přiměje někoho číst důvodové zprávy s ohledem na posouzení, zda jsou v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Přes toto za mě dost neobvyklé pochybení si dovoluji být konstruktivní a podporuji vyslovení souhlasu s návrhem již v prvním čtení.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce a táži se, jestli ještě někdo má zájem vystoupit v rozpravě? Na tabuli sice svítí ještě paní poslankyně Pošarová, nicméně já už ji zde mám na monitoru vynulovanou, tak bych prosil, pokud je to možné, vynulovat to i na tabuli. A hlásí se ještě před ukončením rozpravy pan vicepremiér. Máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane předsedající. Nechci zneužívat toho, že bych reagoval případně až po ukončení té rozpravy jako takové, aby případně byla možnost ještě reakce paní zpravodajky, tedy pouštím se do diskuse už v této chvíli.

Ono je to, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, trochu obtížné. Ono se totiž jedná o komplexní projekt, který vytváří veškeré ty e-sbírky, e-dokumenty, který je financován v celkové hodnotě 603 milionů korun, z toho je 390 milionů korun hrazeno z IROPu, přičemž ale z hlediska financování nelze vytrhnout jednu dílčí část týkající se jednacího řádu Senátu a vyčíslovat izolovaně náklady související s jednacím řádem Senátu jako takovým. Vytvářejí se komplexní e-dokumenty a e-sbírky. Je to skutečně věc, kterou nelze vytrhnout, a to číslo jako takové by nemuselo být přesné a mohlo by být zavádějící.

Vytvářejí se komplexní eDokumenty a eSbírky. Je to skutečně věc, kterou nelze vytrhnout, a to číslo jako takové by nemuselo být přesné a mohlo by být zavádějící. Já rozumím tomu, že se ptáte v tomto bodu, protože máme samozřejmě to dnešní jednání rozdělené na Senát, který potřebujeme projednat tak, aby to bylo k potřebám Senátu připraveno co nejdříve. Potom se budeme bavit o té eSbírce jako takové.

Já jsem si chtěl odpustit politické komentáře, protože abych byl korektní, ony by spíše směřovaly k té politické straně, která už teď v Poslanecké sněmovně nesedí. Nicméně zodpovědnost nese celá vláda. A to, v jakém stavu jsme přípravu eSbírky zdědili, to bych vám nikomu nepřál. Takže ten spěch, který jsme teď započali, není dán naší nečinností, ale je dán absolutním zanedbáním této přípravy ze strany bývalého vedení Ministerstva vnitra bývalé vlády. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí paní zpravodajka.

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji panu ministrovi za reakci. Já jsem samozřejmě neočekávala přesné vyčíslení nákladů, nicméně ty údaje, které uvedl, by stačily, kdyby byly napsány v důvodové zprávě. Řekněme si to na rovinu, v důvodové zprávě bylo napsané hledej, pane poslanče, paní poslankyně, hledej v nějakém jiném minulém období a zkus si to najít, jestli to dokážeš. Nicméně by stačilo tam napsat celkové náklady, nedá se to přesně extrahovat. Toto je jenom jeden úzký segment. Stačilo to jednoduše napsat.

Takže já předpokládám, že to příště již bude. Musím na rovinu říci, že jsem již komunikovala s příslušným pracovníkem Ministerstva vnitra, kterému jsem vysvětlila, že je třeba přece jenom respektovat ten jednací řád Sněmovny a je vhodné to tam napsat. Já chápu, že je zvykem, že to nikdo nečte, ale domnívám se, že je vhodné si občas ty zprávy, to odůvodnění přečíst.

Pokud se týče minulého volebního období, já sama jsem byla členkou Podvýboru pro digitalizaci justice a eSpis. Jednu dobu mu předsedal kolega Jakub Michálek, potom tam byl Ondra Profant. Já musím říct, že napříč politickým spektrem byla snaha o to, aby Ministerstvo vnitra v této problematice pokročilo. Tam nebylo poznat, kdo je z koalice, kdo je z opozice. Tam byl jednotný postup. Já chápu, že je to složité, nicméně je nutné se posunout dál. Je pravdou, že již nebudeme psát všechno rukou, že teď píšeme na počítačích a bohužel ta digitalizace je nutná a došlo k nějakým prodlevám. Ale ani bych to tomu ministerstvu nikdy nevyčítala, protože IT zakázky jsou složitá věc a pokud chceme účelně vynaložit státní prostředky, tak to potřebuje nějaký čas.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Táži se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Pokud nikdo, tak tímto... Pardon, ještě vidím. Ano. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji. Byla jsem předtím přihlášená. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, sněmovní tisk 202 je Vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě... (Reakce ze sálu: Tento bod se nyní neprojednává.) Pardon, tak se omlouvám.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S přednostním právem se hlásí ještě paní místopředsedkyně. Máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, pouze krátká reakce na pana ministra vnitra, byť jsou oba ty tisky spojené, protože tam dochází k prodloužení toho termínu na ten leden 2024. Pane ministře, ono se tady prodlužovalo na leden 2022, leden 2023. Myslím si, že eSbírka a legislativa už se opravdu řeší mnoho let a budu nám moc držet palce, abychom se tady nesešli za pár měsíců opět s prodlouženým termínem, protože poslanci si tady do návrhu, a myslím si, že velmi dobře, dali nárok, že musí být jeden rok ten ověřovací provoz. A kdybychom to v tuto chvíli neudělali, tak by ten ověřovací provoz nebyl a prakticky bychom s tím neuměli zacházet, až už se to konečně povede. Takže to jsem chtěla říct. A určitě to v té devadesátce podpoříme. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že se již nikdo do obecné rozpravy nehlásí. Tímto tedy obecnou rozpravu končím. Táži se pana ministra, jestli má zájem vystoupit? Paní zpravodajka? Není zájem. Děkuji.

A nyní tedy rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Dovolil jsem si už zagongovat. Mezitím přednesu návrh usnesení. (Ze sálu je žádost o odhlášení.) Ano, ještě vás předtím odhlásím.

Návrh usnesení je tedy následující: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 201 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Ještě chviličku počkám, aby přišli kolegové. Zahajuji tímto hlasování. Kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování 54 přihlášeno 130, pro 130, proti nikdo, výsledek přijato.

Zahajuji tedy tímto podrobnou rozpravu, do které nevidím nikoho, kdo by byl přihlášen. Pokud není nikdo do podrobné rozpravy přihlášen, tak tímto podrobnou rozpravu končím a ptám se opětovně pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo. Paní zpravodajka? Rovněž ne.

V tomto případě můžeme tedy přistoupit k hlasování o celém návrhu zákona. Zagongoval jsem.

Mezitím přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s Vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 201, ve znění schválených úprav."

Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování 55 přihlášeno 140, pro bylo 138, proti nikdo, výsledek přijato. Já děkuji panu vicepremiérovi, děkuji paní zpravodajce a projednávání tím, že byl vysloven souhlas, končí. Děkuji.

Můžeme jít na další bod. Vzhledem k tomu, že se mám ve 12 hodin střídat, tak navrhuji, že bychom se vystřídali teď, aby kolega zahájil už celý bod.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hezké poledne, vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.