(pokračuje Jan Bartošek)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, pojďte se ujmout slova. Prosím, pane ministře, prosím, abyste uvedl návrh tohoto zákona.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Hezký podvečer, pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, zvolím poměrně krátké úvodní slovo. Uvidíme, jaká bude debata k tomuto návrhu. Návrh je vlastně jednoduchý. V reakci na ruskou agresi, kterou Vladimír Putin rozpoutal na Ukrajině, došlo na světových trzích k zvýšení ceny ropy a taky ropných produktů. (Reakce z pléna.) Neplašme se, souhlasím, neplašme se. Děkuju. Vláda přistoupila k sadě opatření, kterými by mohla zmírnit dopady na české občany a české firmy. Připomenu jedno, které není předmětem legislativy, ale je rozhodnutím ministra financí. Po dohodě i se zástupci dopravců jsem rozhodl, že daně, DPH, nemusí platit až do pětadvacátého října. Bude to na konkrétním uvážení každé firmy, která provozuje dopravu. Ta firma je identifikovaná tím, že tržby z dopravy představují více než 50 % tržeb této společnosti. To je jedno z opatření, které má vylepšit cash flow. Další čtyři opatření jsou obsahem těchto dvou návrhů zákonů, sněmovní tisk 205, který projednáváme nyní, a potom sněmovní tisk 204, což je dnešní druhý bod.

V tomto návrhu, který jménem vlády předkládám a žádám vás o schválení již v prvém čtení podle § 90 odst. 2, navrhujeme snížit spotřební daň na motorovou naftu o 1,50 korun na litr a stejně tak o 1,50 korun snížit spotřební daň z bezolovnatého benzinu, a to na období od 1. června do 30. září 2022. Předpokládaný výpadek státního rozpočtu, což je vlastně úspora na straně občanů a firem, činí zhruba přes 4 miliardy. A jak jistě víte, tato spotřební daň je 9,1 % je pevně vázána jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury a ostatních 90,9 % je příjmem státního rozpočtu, takže přesně v tomhle poměru se rozdělí dopad na státní rozpočet či státní fondy.

Současně říkám, že vláda dorovná peníze Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Takže ano, podle zákona to bude mít dopad i na státní rozpočet i na Státní fond dopravní infrastruktury. Ale protože nechceme snižovat objem investic do dopravní infrastruktury, tak vláda těch 9,1 % z jiných zdrojů pošle Státnímu fondu dopravní infrastruktury.

Tolik mé krátké úvodní slovo. Ještě jenom zopakuji: protože ta účinnost má být od 1. června, tak vás žádám jménem vlády o schválení již v prvém čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych pouze chtěl doplnit pana ministra, možná pro kontext a pro veřejnou diskusi, která kolem spotřebních daní je ve veřejném prostoru, abychom si připomněli, že už od 1. ledna 2021 byla snížena sazba u motorové nafty o 1 korunu. To znamená, že i tímto rozhodnutím jsme se kdysi přiblížili té minimální sazbě, kterou stanovuje obecná směrnice rady o stanovení výše spotřebních daní. Já to tady uvádím proto, že když srovnáváme snižování spotřebních daní v jednotlivých zemích, v jiných zemích jdou mnohdy z vyššího základu než v České republice. Proto to jenom zmiňuji pro kontext naší veřejné diskuse.

Druhá poznámka k tomuto návrhu je ta, že samozřejmě výše spotřební daně vstupuje do základu výpočtu daně z přidané hodnoty, takže výsledný efekt na cenu pro neplátce DPH, to znamená pro občany, by mohl být vyšší než uváděných 1,50 koruny na litr, a to až 1,80 koruny na litr. Samozřejmě, dnes nikdo nemůže predikovat, jak se bude vyvíjet cena ropy na světových trzích, ale chtěl jsem pouze doplnit představení pana ministra, respektive jeho úvodní slovo k tomuto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, naše hnutí už několik měsíců na tomto místě, dnešní den nevyjímaje, zdůrazňuje dlouhodobě neudržitelnou situaci v České republice, kdy dochází k historickému růstu spotřebitelských cen. Jenom stručně zopakuji - už jsem to dnes říkala - že index spotřebitelských cen v České republice dosáhl v březnu 2022 meziročního nárůstu o 12,7 %, což je o 1,6 procentního bodu více než v únoru. V důsledku takto vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou, přičemž pokles reálné měsíční mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výši 7 %. V druhém kvartále tohoto roku ten pokles může atakovat výši 10 %. Ještě připomenu, že včera publikovaná důvěra spotřebitelů v ekonomiku pro duben 2022 byla nejnižší od roku 2012 ve výši 81,3.

Předloženým návrhem zákona o spotřebních daních, který teď představil pan ministr, pětikoalice vůbec poprvé plošně... je to první a zatím jediné plošné opatření, které reaguje na energetickou krizi a krizi pohonných hmot podle vzoru většiny zemí Evropy. Nárůst v oblasti cen pohonných hmot, který byl eskalovaný - samozřejmě to připouštím - invazí ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny, dopadá nejen na občany České republiky, ale na celý dodavatelský sektor. Naše hnutí opakovaně upozorňovalo na současnou krizovou situaci a zdůrazňovalo, že není možné nepřistupovat k opatřením, které aplikují v drtivé většině zemí Evropské unie. Na řadě zasedání Poslanecké sněmovny, včetně dnešního dne, jsem diskutovala a zdůrazňovala, že země Evropské unie přistupují k plošným opatřením, která mají reálný efekt a snižují tlak na peněženky občanů jednotlivých zemí. Jako inspiraci jsem uváděla Polsko, Maďarsko, Slovensko, Německo, ale například také Velkou Británii a další - je jich zhruba asi dvacet čtyři - jejichž vlády přistupují k výrazným reakcím na energetickou krizi. Zdůrazňovala jsem, že se česká vláda mohla inspirovat těmito zahraničními zkušenostmi.

Naše návrhy vycházely z předpokladu, že veřejné rozpočty vyberou v důsledku zvýšené inflace na inkasu daní výrazně více. Oproti naší, minulou vládou předloženému návrhu rozpočtu má kabinet Petra Fialy v predikci daňových příjmů o desítky miliard korun navíc. Pokud si to dobře pamatuji, podle poslední makroekonomické predikce to bylo 70 miliard. Ty se nevyberou ze vzduchoprázdna, ale získávají se právě z inkasa od českých občanů. Naším cílem tedy nebylo snižovat celkové příjmy veřejných rozpočtů, ale nezvyšovat je nominálně. To si však pětikoalice přiznat nechtěla a přistoupit k tomu nechce.

Předložené snížení spotřebních daní je sice správným krokem, ale tento krok přichází příliš pozdě a je nedostatečný. Pohonné hmoty jsou v České republice zatížené dvěma daněmi - ostatně to tady říkal i pan zpravodaj - a to spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Spotřební daň na každém litru benzinu dělá asi 12,84 korun a u nafty 9,95, tedy stát po navrhovaném snížení spotřební daně o 1,50 bude neustále na každém litru benzinu získávat 11,34 a u nafty 8,45 plus dalších 21 % na dani z přidané hodnoty, přičemž tato daň je vypočítaná z aktuální výše cen pohonných hmot, která je stále vysoko nad svým dlouhodobým průměrem. Dovolím si predikovat, že tímto snížením spotřební daně stát občanům nevrátí ani tu část, kterou získal na vyšším inkasu DPH v důsledku růstu cen pohonných hmot.

Navíc náběh tohoto opatření je naplánován až od začátku června 2022, čemuž nerozumím, protože v podstatě v mediálním prostoru tato informace už je zhruba více jak měsíc. Tedy do té doby si bude stát vybírat vesele inkaso těchto daní a vlastně až od 1. června dojde - protože my to rozhodně brzdit nebudeme - ke snížení.

Jak si se situací poradí dopravci, zůstává otázkou, protože naopak my máme informace - i já jsem dostala dopis - že není reagováno promptně na výzvy dopravců, kteří si hromadně stěžují, že nejsou schopni přežít výrazný nárůst cen pohonných hmot déle než týdny. Mluvila o tom v rámci načítání nových bodů i moje kolegyně, paní poslankyně Berenika Peštová.

Před několika týdny sdružení dopravců Česmad odhadovalo, že na jednom litru nafty kamionové firmy prodělávají 6 až 7 korun. Dopravci totiž musí jezdit za již dříve nasmlouvané ceny a nemohou zdražení pohonných hmot promítnout do cen a přenést tak zátěž na své zákazníky. Takže, milí kolegové a kolegyně, koruna padesát jim skutečně nepomůže.

Navíc chci na tomto místě zdůraznit, že ceny pohonných hmot se výrazně promítnou do zvýšení celé cenové hladiny. Máme zprávy od ředitelů logistických firem, že se nacházejí ve velkých ekonomický problémech, někteří na pokraji bankrotu, a že v případě, že se jim nedostane razantnější pomoci ze strany státu, nemohou tyto firmy dlouhodobě přežít.

Naše hnutí podalo návrh - nakonec jsem dnes tady žádala o jeho pevné zařazení, bylo to touto Poslaneckou sněmovnou odmítnuto - návrh na snížení DPH u pohonných hmot na nulu. Toto snížení by se projevilo v cenách nafty a benzinu zásadně. Pocítili by ho všichni občané České republiky, jednak ti, kteří pravidelné jezdí autem, například za svojí prací, tak současně ti, kteří osobní automobil nevlastní, protože by se tímto krokem minimálně zčásti zpomalil růst cen logistiky, a v důsledku toho růst cen zboží na pultech v obchodech. Navíc je toto opatření vhodné vzhledem k aktuálnímu snižování pracovní mobility v České republice, na kterou působí kromě nedostatku ochoty ze strany vlády řešit cenu pohonných hmot, také zvyšování cen veřejné hromadné dopravy, které je samozřejmě součástí této politiky.

Koruna padesát je skutečně jen symbolická plošná pomoc, kterou vláda přijímá jako marketingový nástroj a která nebude mít reálný dopad. Při plném promítnutí snížení spotřební daně do ceny pohonných hmot bude úspora na ceně pohonných hmot něco přes 3 % z celkové ceny. To většina spotřebitelů při dynamickém vývoji cen pohonných hmot reálně nepocítí. Navíc, pane ministře - vás asi můžu oslovovat přímo - vím, že jste byl upozorněn, že snížení daně bude rozděleno mezi plátce daně a poplatníka, tedy celkové snížení ceny na straně spotřebitelů bude výrazně nižší, než je deklarováno v oficiálních výstupech. Při takto nízkém snížení spotřební daně u pohonných hmot vzniká navíc relevantní otázka nad ekonomickou efektivitou nezbytných kontrol, které toto snížení bude vyžadovat.

Musím také upozornit, a bylo to tady řečeno, že snižování spotřebních daní, bylo to přiznáno i panem ministrem, to spravedlivě uvádím, v jeho vystoupení, bude mít kromě dopadů na státní rozpočet fiskální dopady na Státní fond dopravní infrastruktury. Pan ministr se tady zavázal, že to bude ze Státního fondu dopravní infrastruktury vyrovnáno z jiných zdrojů. Mělo by to být zhruba asi 5 miliard podle poznámek, které tu mám uvedeny, nebo kolik je to? (Reakce ministra Stanjury.) 900 milionů, pardon, to jsem přičetla ze silniční daně. Omlouvám se, dobře. Tak ještě možná, pane ministře, určitě vystoupíte - kdybyste uvedl, z čeho to bude do Státního fondu dopravní infrastruktury doplněno. Máte pravdu, ze silničních daní, by to byla tato částka. To si řekneme u následujícího bodu.

Dáváme vám za pravdu, kdy s tím, že skutečně toto je první plošné opatření, čili krok správným směrem, přišel pozdě, je nedostatečný a je velmi krátkodobý, proto já avizuji, že v podrobné rozpravě načtu pozměňovací návrh, který posune účinnost - mám to konzultováno s parlamentní legislativou, že to je možné - tedy posune účinnost, upraví účinnost podle § 90 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny namísto 1. října 2022 na 1. leden 2023, aby alespoň, když toto nedostatečné opatření se zavádí, tak trvalo po nějakou delší dobu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám tady nyní přihlášky s přednostním právem. Nejprve tedy pan ministr - tady se potřebuji domluvit - Stanjura, potom pan ministr Kupka, poté pan zpravodaj. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já už jsem dneska jednou slyšel ty ekonomické pohádky. Ano, máme třetí nejvyšší inflaci v rámci Evropské unie. Viníkem je minulá vláda, a jak říkala paní poslankyně Schillerová, jejich hnutí. Protože když se podíváte, a shodou okolností to také publikoval Eurostat minulý týden, kdy porovnával míru zadlužení v roce 2021 a v roce 2020 mezi evropskými zeměmi, neomylně jsme na prvním místě. Jinými slovy - hospodařili jsme nejhůř ze všech zemí Evropské unie. A když ty dvě tabulky porovnáte, všech šest zemí, které měly vyšší míru zadlužení v roce 2021 než v roce 2020, patří mezi deset zemí s nejvyšší inflací. Kdo tuto souvislost nevidí, tomu buď nerozumí, nebo neříká pravdu. Takže stěžovat si na vysokou inflaci těmi, kteří ji zapříčinili, je minimálně pokrytecké, když budu volit mírná slova.

Paní předsedkyně Schillerová tady před chvílí říkala, jak je to pro ty dopravce málo, a pak říkala, že navrhuje DPH nula. Ale to je dopravcům nic, dopravci jsou plátci DPH v naprosté většině, takže pro ně nějaká úprava DPH neznamená vůbec nic a v jejich podnikání jim vůbec nepomáhá.

Jenom chci připomenout, že z každých 10 miliard, a to, co představil pan poslanec Babiš, myslím, že bývalá paní ministryně Maláčová by si to nikdy nedovolila, to je zhruba sekera v letošním roce 230 až 250 miliard nad plánovaný schodek, všechna ta opatření. Z každých 10 miliard budeme od příštího roku platit minimálně 340, možná 350 milionů úroků, a to je čistý mandatorní výdaj, to jde na vrub hospodaření minulých vlád. Připomínám 820 miliard za poslední dva roky. Kdo nechce věřit vládním politikům, ať si přečte zprávu NKÚ nebo statistiky Eurostatu. Tady je hlavní příčina toho, že máme zhruba o 4 % vyšší inflaci, než je průměr v Evropské unii, kde to bylo 7,8 - tam je trošku jiná statistika, takže v tom Eurostatu je jiná hodnota, než uvádí Český statistický úřad. Já budu vycházet z toho českého, a pokud porovnáváme evropské země, vyjdeme z toho srovnání Eurostatu.

A teď si řekněme, co udělá s inflací a s cenami dočasné vynulování DPH? Ano, sníží to cenu o 21 %, když budeme optimisté, tak se to celé promítne, ale nespekulujme, 21 %, a bude to mít bezesporu pozitivní vliv na inflaci. Co to udělá, plus 21 % k ceně, tady se bezesporu celé promítne plus 21 % do ceny, v okamžiku, kdy to vrátíme? To už ti, kteří to navrhují, neříkají. Znamená to zvýšení ceny o 21 % a znamená to zvýšení inflace po tom období, za cenu desítek miliard, a o cenách - kolik nás stojí dluhová služba jsem před chvílí mluvil. Tak jaký to má efekt? Nebo někdo z vás předpokládá, že ta cena se vrátí do předválečné úrovně? Tak to jste asi jediní v Evropě. Já to nevylučuji, já nevím, ale nemám žádné informace, abych mohl spoléhat na to, že za pár měsíců bude cena ropy a ropných produktů na evropských trzích stejná jako před 24. únorem, kdy Putin vtrhl na Ukrajinu. Takže to opatření je populistické, nikam nevede, prodlužuje inflaci a vlastně zasahuje ty, kteří jsou nejvíc inflací ohroženi, protože ti ekonomicky nejslabší jsou samozřejmě inflací zasaženi úplně nejvíce.

Když budeme porovnávat jednotlivé státy, paní poslankyně Schillerová tady říkala Německo. Tak co udělalo Německo se spotřební daní? Na tři měsíce od rozhodnutí, schválení parlamentem - to ještě neprošlo - na tři měsíce. My navrhujeme čtyři.

Ano, je legitimní návrh, budeme o něm hlasovat, aby to nebyly čtyři měsíce, ale aby to bylo osm měsíců nebo sedm, to prodlužujete o tři měsíce, takže sedm. Jenom chci říct, že jeden měsíc je zhruba miliarda. Paní předsedkyně Schillerová říká - to je nic. Ale jinak bude říkat: 7 miliard, to není tak málo, abychom říkali, že to je nic. Pokud je to nic, tak bychom nenavrhovali a myslím, že byste pro to ani nehlasovali, kdyby to skutečně znamenalo nic. Vládní návrh znamená 4 miliardy úspor pro daňové poplatníky, tento pozměňovací návrh bude znamenat 7 miliard. Říkám, je to legitimní, budeme o tom hlasovat, zhruba je to miliarda měsíčně.

Jsme na samém limitu evropské hranice, co se týče spotřební daně u nafty, která také ale představuje zhruba dvě třetiny spotřeby pohonných hmot podle statistik z minulých let, takže to nejsou řešení. To nás jenom žene vlastně k bankrotu, ta opatření, která vláda bude... Ad absurdum bychom mohli úplně zrušit DPH. Ano, mělo by to pozitivní vliv i na cenu, i na inflaci. Co by to udělalo se státním rozpočtem? Co by to udělalo s obsluhou státního dluhu? A kdo by to zaplatil? Zase ti samí daňoví poplatníci, nikdo jiný. Vláda žádné peníze nemá. Takže ta opatření sice znějí líbivě, ale nemají žádný ekonomický smysl.

Jak jsem říkal, pomohli jsme v cash flow, tady pomáháme dopravcům, protože DPH dopravcům nepomáhá, pomáháme i občanům, kteří budou tankovat, a na tom jednání, o tom bude mluvit určitě i pan ministr dopravy, jsem říkal, že to budeme sledovat. Nevylučuji, že nepřijdeme s prodloužením, ale v této chvíli potřebujeme sledovat cenu na světových trzích, zejména u nafty jsem připustil, že by to mohlo být trvalé opatření, z konkurenčních důvodů, zejména Polska a Německa - dobře, Němci to mají na tři měsíce, ale polští dopravci to mají trvale na evropské nejnižší úrovni, takže se o tom bavme.

Co se týče celkového zdanění těchto produktů, jsme v první třetině zemí s nejnižším zdaněním v Evropě. Pokud si porovnáme ještě před tímto opatřením, to znamená stávající sazby, u motorové nafty máme šesté nejnižší zdanění celkové a u benzinové sedmé, nebo naopak, omlouvám se, ale je to šesté a sedmé místo, možná jsem ty komodity prohodil. To znamená, jsme ve třetině ještě před tímto snížením, protože některé země mají třeba DPH i 27 %, je třeba říct, na tyto produkty. Takže musíme vždycky říct ty informace celé.

Ale s inflací se nedá bojovat tak, že budeme lít další a další peníze na dluh. Můžete mi jmenovat nějakého ekonoma, který by tyto vaše ekonomické plány podporoval? Vy jste rozpoutali inflaci a vaše rady směřují k dalšímu navyšování inflace a k tomu, aby inflace na tak vysoké úrovni trvala další a další měsíce. To prostě není možné. A pokud skutečně chcete 250 miliard někde vzít, tak buď je to na dluh, anebo chcete škrtnout něco za 250 miliard. Já tam ten prostor nevidím. A dluh - říkal jsem vám, kolik dneska stojí cenné papíry. Slyšel jsem argument paní předsedkyně Schillerové, že se stát předzásobil, že nakoupil dluhopisy včas. Tak já mám dvě otázky. Bylo to rozhodnutí vaše, prostřednictvím pana místopředsedy, nebo rozhodnutí odborného útvaru Ministerstva financí? A pokud vaše, dobré. Pokud rozhodnutí odborného útvaru, tak si prosím nepřipisujte zásluhy. A za druhé, to předzásobování skutečně bylo, ale týkalo se pouze a jenom roku 2021 a po nás potopa. O roku 2022 se nikdo nepředzásobil ani tak, ani málo, ani hodně, prostě řešil se rok 2021. To byl správný krok, abychom si rozuměli, já to nekritizuju, jenom ať to někdo nepoužívá v okamžiku, kdy vyčíslují, jaké jsou náklady na nové dluhy, které by podle těchto návrhů, které nejsou ani socialistické, ty jsou vlevo od bývalé ministryně Maláčové. Pamatuji si politiky, ano, kteří do dneška o sobě tvrdí, že jsou pravicoví. A když jejich pan předseda přinese ultralevicový program, tak všichni za ním stojí a všichni opakují, jak je to skvělé. Tak jak je to s tou vaší pravicovostí?

Odpovězte mi na otázku, co se stane, až skončí přechodné období a zvýší se DPH zpátky na tu úroveň, jaký to bude mít vliv na cenu a jaký to bude mít vliv na inflaci? Takže vy tím skutečně jenom navrhujete tu inflaci prodloužit a zadlužit ještě více naši zemi. A to tempo zadlužování, a můžete si říkat, co chcete, tempo zadlužování bylo nejvyšší v Evropské unii v České republice. Bez debaty. No, pan poslanec Nacher kývá hlavou, že ne, on má lepší čísla než Eurostat. No, možná. Tak navrhneme Eurostatu, že zrušíme instituci a bude to dělat pan poslanec Nacher, bude to určitě levnější. Nemyslím, že přesnější, ale levnější to bude bezesporu. Můžete zpochybňovat leccos, můžete zpochybňovat politický program, politické názory, ale pokud začnete zpochybňovat čísla statistických úřadů, tak v té debatě nemá cenu vlastně vůbec pokračovat. Já jsem si tu tabulku neobjednal, já jsem ji viděl v tom samém okamžiku jako vy, když bylo publikováno. Myslím si, že ta čísla jsou úplně jasně vypovídající - 4 miliardy nejsou málo, v příštím tisku jsou další 4 miliardy, to už je 8 miliard.

Dodatečné příjmy - mýtus. Zjevily se dodatečné příjmy a stát vybírá desítky miliard daní navíc. Tak za prvé, to, co vyplynulo z lednové makroprognózy, jsme zapojili do rozpočtu a už je ve schváleném rozpočtu. Podstatná část jde na sociální politiku. To nejsou volné peníze, ty jsou určené na důchody, jsou určené na příspěvek na bydlení, jsou určené na zvýšení životního a existenčního minima, respektive na všechny dávky, které jsou od toho navázány.

Velmi často slyším, že existenční minimum je menší než 5 000, ale už neslyším, neslyším v té debatě správnou informaci, že nikdo z českých občanů nepobírá buď životní, nebo existenční minimum, že to je jenom číslo, od kterého se ta konkrétní dávka odvíjí. Já myslím, že aby ta debata byla férová, je to třeba říkat přesně a pak můžeme porovnávat, zda to je výhodné, nebo to výhodné není.

Rozumím kritice opozice - vláda se nestará o české občany. No, ale já nevím, jak jste na to přišli. Vezměte si kalkulačku, vydělte si výdaje státního rozpočtu schváleného počtem dnů - 5,2 miliardy denně jsou výdaje státního rozpočtu - a kam směřují? K našim občanům a k našim firmám. Nebo máte pocit, že jdou někam jinam? 5,2 miliardy denně. To je týdně 36 miliard. Takže já vůbec nerozumím této rétorice, kde by ty peníze končily - kde jinde než u občanů? Podle nové makroekonomické prognózy z dubna, která už má v sobě i odhadované dopady Putinovy války na Ukrajině, se zvýší celkové daňové příjmy státu o 5 miliard, slovy pět, ty v rozpočtu skutečně nejsou a ty určitě zapojíme, ale pět, ne desítky.

A navíc, z těch 60 miliard, které jsme zapojili, většinu netvoří příjmy z DPH, ale příjmy ze sociálního pojištění. Je to ve všech podkladových materiálech u státního rozpočtu, který jsme tady společně projednávali ve třech čteních, takže nikdo se nemůže tvářit překvapeně. A mimochodem, budeme mít za týden data za první čtyři měsíce, tam už se dá procentuálně odhadnout, jak se plní příjmy. Tak se podívejte, až to bude publikováno, zda ty příjmy jsou nad jednou třetinou, nebo přibližně jedna třetina, nebo pod jednou třetinou. Takže není pravda, že stát inkasuje desítky miliard navíc a někde si je nechává. Všechny dodatečné příjmy z lednové makroprognózy jsme zapojili, většinu do sociální oblasti. Mimochodem jsme taky museli zvýšit platbu za staré dluhy. To je pravda, taky jsem to říkal, když jsem tady obhajoval státní rozpočet a říkal jsem, na co jsme ty peníze, dodatečné příjmy, na jaké dodatečné výdaje jsme je dostali.

Druhý mytický zdroj příjmu, o kterém slyším, jsou příjmy z emisních povolenek. Jinými slovy, minulý týden jsme nechali znovu přepočítat odhad příjmů emisních povolenek do státního rozpočtu pro letošní rok - 19 miliard. Víte, kolik máte ve schváleném rozpočtu? 19 miliard. Devatenáct bez devatenácti je nula, to je další dodatečný mýtus dodatečných příjmů státního rozpočtu, který takzvaně máme někomu poslat, ale žádný tam není. Takže není ambicí vlády vybírat desítky a desítky miliard navíc a ty nepoužívat ve prospěch občanů a firem, ale žádné takové příjmy nejsou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky a další vystoupení s přednostními právy. Nejprve tedy vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Feranec a připraví se Patrik Nacher s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, jenom krátce zareaguji na to, co říkal pan ministr financí. Na začátku říkal, že za inflaci může schodek, nezodpovědné hospodaření vlády. Tak jenom bych připomněl, v době, kdy v uvozovkách nezodpovědná Babišova vláda připravila nezodpovědný rozpočet, byla inflace kolik, 6 %? Myslím, že 6 plus minus. (Poslankyně Schillerová z lavice: 5,8.) 5,8, děkuji. Potom přišla zodpovědná vláda, připravila zodpovědný rozpočet, inflace se měla snížit, ona je dvojnásobná. To jenom pro vysvětlení těchto závislostí a pojmů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní Patrik Nacher se svou faktickou poznámkou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Budu reagovat na pana ministra a pak jinak k tomu samotnému návrhu něco řeknu, protože jsem přihlášen, ale teď na faktickou. Vy jste říkal, že já mám dělat nějaké svoje tabulky a ušetříme peníze za Eurostat. Tak já mám tady tabulku také z Eurostatu, která porovnává dluh vládního sektoru k HDP, ale nikoliv mezi roky 2020 a 2021, ale 2019 a 2021, což má svoji nemilosrdnou logiku, protože to srovnává rok před covidem a po covidu. Tam to srovnání má nějakou svoji logiku, protože covid s tím zamával stejně, jako s tím pravděpodobně nějakým způsobem zamává konflikt na Ukrajině. A z tohoto srovnání vychází, že zatímco průměr Evropské unie je, že země se zadlužily mezi těmito roky více, o 15 procentních bodů, Česká republika je pod průměrem, a je to 12,4. To znamená, že je v lepším průměru. Ano, je možné, že mezi roky 2020 a 2021 ta čísla jsou jiná, ale vy si samozřejmě vybíráte ty statistiky, ty tabulky, které vyhovují vašim argumentům. A já vám tady dávám srovnání, kde se srovnává srovnatelné - klasická standardní doba před covidem a to, co vlastně teď bereme, že už ten covid víceméně odeznívá. A to je podle mě srovnání, které má jasnou logiku.

A dovolím si ještě jednu poznámku, protože se tady hovořilo i o celé řadě dalších věcí, které nespadají pod tuto novelu. Jenom připomenu, že se třeba chlubíte, že jste dali 74 miliard občanům, když se tady bavíme o těch číslech. Tak z toho, co si jenom pamatuju, tak 28 miliard je lednová valorizace ze zákona, mimořádná valorizace je 21 miliard, ta je od července, zase ze zákona. Sleva na poplatníka je schválená ještě předchozí Sněmovnou a vládou, a to je dalších 13 miliard. (Předsedající: Čas.) To znamená, že vy se chlubíte něčím, co nejde za vámi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuju za faktickou poznámku. Pane předsedající, prostřednictvím vás, k panu ministrovi. Vždycky jsem vás obdivoval, vy jste vynikající řečník a jste renesanční řečník. Dokázal jste mluvit dobře o dopravě a dokázal jste mluvit o celé řadě věcí. Nicméně, pane ministře, to, co jste tady říkal, já bych vám řekl: Pojďte se mnou do Ústí nad Labem, do Chomutova, do Děčína před market a pojďte to tam vyprávět lidem, jak jste jim dali těch 74 miliard. A pojďte se jich zeptat, co si o tom myslí oni. Tohle je taková akademická debata, krásná čísla, ale pojďte se podívat na reálný život lidí na venkově, ne v Praze. Pojďte k nám. Pojďte se jich zeptat, těch matek samoživitelek. Pojďte před samoobsluhu, když jdou, čumí, co to mají za účet, co jim tam naskakuje. A podívejte se, jaké jsou cenové relace v Maďarsku a v Polsku, kde se vláda opravdu zasadila o to, aby snížila reálné náklady společnosti a obyčejných lidí. To je velký rozdíl. Akademická debata tady, když nám chodí 100 000 na účet, to se to vypráví, to se nám to diskutuje. Ale pojďte k těm lidem, kteří berou 20 000, 25 000. Pojďte jim to říct, že jste jim dali 74 miliard. A pak jim pojďte vyprávět, kolik dáváte miliard jinam. Děkuju. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Další faktická poznámka pana ministra Stanjury. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já nejsem z Prahy, pane poslanče Foldyno, prostřednictvím pana místopředsedy. Moje vesnice, ve které žiju, má 1 800 obyvatel a myslím si, že Moravskoslezský kraj je socioekonomicky hodně podobný, co se týče Ústeckého kraje. Není na tom socioekonomicky tak špatně jako Ústecký kraj, ale určitě to není něco, co by bylo úplně jiného. Já s těmi lidmi mluvím každý den. Chodím nakupovat, když jsem doma, každý den, takže se nebojte. Takovéto klišé, jak my tady žijeme v těch malostranských palácích - já jsem tady v práci, já tady nežiju. Já žiju na vesnici, která má 1 800 obyvatel. To je určitě menší než město, ve kterém žijete vy. Takže mě nemusíte takhle cvičit a poučovat. Já mezi ty lidi chodím a nebojím se. Nakupuji tak dvakrát týdně o víkendu a vím a mluvím s těmi lidmi, když mě zastaví. Takže nemám žádný problém jim říct, že od 1. června bude zvýšený důchod v průměru o 1 000 korun. Je to pravda, nebo není? To je prostě pravda. Chápu, že nemusím říkat 21 miliard, ale průměrná zvýšená penze od 1. června je o 1 017 korun. Tak to říkejte stejně. Nebo to není pravda? Je to pravda. A pokud bude potřeba, tak bude ještě jedna valorizace, pokud ty ceny půjdou nahoru.

Jenom říkám, že opatření, která navrhuje hnutí ANO, vedou k delší a vyšší inflaci za cenu zadlužení země, aniž by to mělo minimálně střednědobě nějaký pozitivní efekt. Ano, snížit daně je fajn, a co za tři měsíce, až zvednu tu DPH zpátky? Co to udělá s cenami? Nejsme si jisti, že to bude - 21 %, ale jsem si jistý, když to půjde z 0 na 21, že těch 21 % půjde nahoru. Takže za tři měsíce jsem tam, kde jsem byl, jenom mě to mezitím stálo desítky miliard a bude mě to stát jednotky miliard každý rok ve všech následujících letech. To je řešení? Já si myslím, že to řešení není. Já myslím, že řešení je pomáhat těm, kteří tu pomoc nejvíc potřebují. A když dáme plošná opatření, ta, která navrhujete, tak ti, kteří tu pomoc nejvíc potřebují, nedostanou tolik, kolik by potřebovali. (Předsedající: Čas.) To je přece jednoduchá matematika. (Předsedající: Čas.) Na tom není nic složitého. (Předsedající: Čas, pane ministře.) My se tady tváříme, jako by stát měl nějaké extra peníze. Nemá. Má jenom peníze těchto daňových poplatníků a z každého nákupu i ta samoživitelka platí DPH do státního rozpočtu a z toho se platí dluh státu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Eviduji další faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Foldyna, potom paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, budu mluvit na pana ministra, prostřednictvím vás. Pane ministře, vy jste to zase řekl tak jakoby trošku od věci. Reálná hodnota těch peněz se pozná, když jdou ti lidé do krámu a v tom krámě platí, a ta reálná hodnota je prostě neudržitelná. Tohle jsou opravdu povídačky. Nezlobte se, já si vás velice vážím, to je jenom politická diskuse. Vy absolutně likvidujete střední třídu, těm jste zlikvidovali úspory. Likvidujete střední třídu, učitele, co jsme jim přidali, tak jsme jim to všechno zase vzali. Oni to cítí, když jdou do toho krámu. Oni to cítí, když musí zaplatit dětem nějaké náklady na školní výlet. A přesto tady neustále mluvíte o nějakých investicích do zbraní, miliardových investicích. Paní ministryně, která tady není, nemám, prostřednictvím koho bych ji oslovil, si jede do Ameriky a vypráví tam zkazky o tom, co všechno bude kupovat na ministerstvo, jako kdybychom v této chvíli věděli, jak na tom ten státní rozpočet bude. Místo abyste se snažili o mírovou iniciativu, posíláte zbraně na Ukrajinu. Vy přece dobře víte, jak ten konflikt dopadne, kdo na to nejvíc doplatí. Teď před chvílí se na Evropské komisi rozhodlo, že se bude platit rubly, že tedy Rusku ustoupí. A co budeme tedy dělat my? My tady furt něco vyprávíme, ale reálný dopad těchhle vyprávěček, které tady jsou, dopadá na naše občany, a to je na tom to smutné.

Prosím vás, přestaňme se tady frázemi zatlačovat do kouta. Já nechci. Já si vás opravdu vážím, pane ministře. Já bych se chtěl dostat k tomu, abychom se těm občanům mohli podívat do očí, a vy sami dobře víte, že na podzim to tady půjde "z ouzkejch do tenkejch". A já z toho mám obavu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Eviduji řadu faktických poznámek v pořadí paní poslankyně Peštová, pan poslanec Janulík, Nacher a další. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěla navázat volně na pana poslance Foldynu. Všichni, co chodíme do těch krámů, a to není jen do krámů, to jsou ty drakonické ceny, které teď narůstají na potravinách, to jsou ty drakonické ceny, které jsou stále na pohonných hmotách. Já se chci zeptat pana ministra, prostřednictvím pana předsedajícího, když tedy mluvíte s těmi lidmi, tak jim taky vysvětlujete, že z každého litru benzínu máte 55 %, z každého litru nafty máte 50 %, které vám jdou do státní kasy? A samozřejmě z těchto peněz potom sanujete dál. Ale říkám, my si to v těch krámech zažíváme, a nejenom v těch krámech. Já vím, že třeba vy ne. My ano. (Reakce ministra financí mimo mikrofon.) Já mezi ty lidi chodím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, nepokřikujte po sobě. Máte prostor vystoupit u mikrofonu.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já mezi ty lidi chodím. Jenom se chci zeptat, když jim vysvětlujete, tak jim určitě říkáte, že tím, že dostanou 1. června přidáno důchodci, tak je to díky vládě ANO, protože vy jste hlasovali proti tomu. Věřím tomu, že jste tak objektivní a říkáte tu pravdu všem do očí. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Janulík. Připraví se pan poslanec Nacher. Prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím říct panu ministrovi jednu věc, chtěl bych, aby to zaznělo. Celou dobu tady slyším zaklínání tím dluhem, státním dluhem. Když se podívám jako normálně myslící člověk na to, jaké mají různé státy dluhy, tak všem je prostě jasné, že třeba Spojené státy nikdy nedokážou svůj dluh zaplatit. To je prostě absolutně vyloučené, to prostě nejde. Japonsko, všechny státy, čili to je jakási fiktivní veličina, která pro běžný život normálního člověka naprosto nehraje roli.

Pane ministře, já žiju na hranici, a když k nám přijedou rakouští důchodci, mimochodem velmi spokojení, velmi vysmátí, si nakupovat naše služby a usmívají se na svět, tak je jim úplně jedno, že Rakousko má dvakrát větší zadlužení vůči HDP než my. My máme 40 % a oni 83. Jim je to úplně jedno. A to je ta vaše mantra dluhu, který prostě pro život normálního běžného člověka nemá žádný praktický význam. A běžný život vás z toho jenom usvědčuje. Mluvím s nimi a říkám: Vy víte, jaký má Rakousko dluh? Je to vůbec nezajímá. Oni žijí svůj spokojený důchodcovský život a vůbec je netrápí, že mají dvakrát větší dluh, a my jsme tedy dvakrát lepší. A v čem jsme tedy dvakrát lepší? To je fiktivní veličina a jenom mantra. Nic jiného. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher a připraví se pan ministr Zbyněk Stanjura s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Jsem rád za tuhletu ekonomickou debatu. Tabulku od Eurostatu jsme si vyjasnili a vyřešili, za to děkuju.

A teď ke konzistentnosti politiků a politiky. Vy, teď jsem se na to znova díval, omlouvám se, ale vy v těchhletěch věcech nejste konzistentní, pane ministře, a bude to platit i na pana zpravodaje, protože když jste v opozici, tak vždycky navrhujete právě snižovat nebo rušit daně. V minulém volebním období to byla daň z převodu nemovitosti neboli daň z nabytí nemovité věci. To jste navrhli čtyřikrát. Čtyřikrát jsem hlasoval pro to, aby se to zrušilo. Bylo to zrušení té superhrubé mzdy. V momentě, když jste ve vládě, teď se zase vracím zpátky, tak jste daň z nabytí nemovité věci, tenkrát z převodu nemovitosti, zvýšili ze 3 na 4 %, byl to rok tuším 2012, 2013. Teď mě nechytejte za slovo. Teď, když to snížení daní, byť dočasné, které tady aplikuje šestnáct států Evropské unie, by pomohlo, a vy sám jste řekl v covidové krizi: Kdo rychle dává, dvakrát dává, takže to, že něco přijde za tři měsíce, tak je otázka, jak to těm lidem pomůže, protože tahleta krize je bezprecedentní, to tak je, a je potřeba nějaké rychlé opatření, tak najednou zase proti tomu, byť dočasnému snižování daní jste. A já tady mluvím o konzistentnosti. Vidíte? Já jsem byl pro snížení daní nebo jejich zrušení, ať už jsem byl v koalici, nebo v opozici. O tom... (K řečnickému pultu přichází ministr Stanjura a bere si zapomenutý podklad.) Jo, já jsem to nečetl, to je váš nějaký ten. Já jedu spatra, já vám nečtu materiály. Takže o to tady jde - o konzistentnost postojů. Prostě buď člověk k tomu má nějaký postoj, ať už je v opozici, nebo v koalici... (Předsedající: Čas, pane poslanče.) No dobře, tak já jsem teď tady nemohl mluvit, protože pan ministr si tady vzal nějaké zařízení. Ale dobře, já se přihlásím znova.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za spolupráci. Nyní pan ministr Zbyněk Stanjura. Připraví se pan ministr Martin Kupka s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Já jsem konzistentní v tom, že preferuji, pane poslanče Nachere, prostřednictvím pana předsedajícího, trvalá řešení. V příštím tisku navrhujeme zrušit silniční daň tam, kde to jde. To je trvalé opatření. A je to vlastně stejný krok, jako když jsme zrušili daň z nabytí nemovitosti. Je to daň, která je komplikovaná, byrokraticky náročná, která zaměstnává stovky úředníků a má poměrně malý výnos. Takže to je přesný příklad. Ruším agendu, pak můžu rušit i pracovní místa. Já jsem konzistentní - budu mluvit jenom o sobě - třeba ještě tím, že jsem pořád ve stejné politické straně, aniž bych cokoliv jiného naznačoval, už jednatřicet let.

Ale k debatám- to, co popisuje paní poslankyně Peštová: fakt z nás nedělejte hlupáky, prostřednictvím pana místopředsedy. My do těch obchodů taky chodíme, s lidmi mluvíme. To, co popisujete, je přesně přesný efekt inflace, to, co popisuje pan poslanec Foldyna. A já jenom tvrdím, že opatření, se kterými přichází hnutí ANO, tu inflaci zvýší a prodlouží. A myslím si, že pokud jsem přesvědčený, že to takhle je, že pro takové návrhy nemám hlasovat, ale mám udělat všechno pro to, abychom inflaci snížili a zkrátili dobu, po kterou je tak nepřijatelně vysoká. Nikdo neobhajuje stávající výši inflace. Já jsem jenom popsal některé příčiny, proč máme vyšší inflaci, než je průměr v Evropské unii. Je to díky chybné rozpočtové politice minulé vlády. I tak by byla vysoká, i bez chybné politiky, kdybychom byli na průměru, by to bylo 7,8 %. Ale kroky, které jsou navrženy, zvyšují ve finále tu inflaci a prodlužují dobu, kdy inflace je vysoká, za cenu desítek miliard okamžitých nákladů a za cenu jednotek miliard ve splácení každý další rok. A to je všechno.

A já jsem se ptal, kdo z ekonomů tyto vaše šílené ekonomické nápady podporuje? Nikdo. (Velký potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Kupka, poté pan zpravodaj Vojtěch Munzar. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka My jsme se tady před chvílí dozvěděli, že vlastně dluhy není vůbec potřeba řešit, jako by nebyly, a koho se týkají ty dluhy. Chci jenom připomenout, že za dluhy Česká republika zaplatí v letošním roce 50 miliard korun. To je dluhová služba, kterou zaplatit musí, která se odráží v rozpočtu každého roku. 50 miliard korun je rozpočet ŘSD. To je 50 kilometrů dálnic, přeloženo do konkrétní, viditelné podoby. Takže pokud chcete tady dál volat po tom, že není potřeba řešit dluhy a že nemusíme brát ohled na žádnou miliardu, tak to tedy na druhou stranu znamená, že země nepostaví spoustu důležitých věcí od škol, nemocnic, dálnic, silnic, železnic. Tak to tedy v žádném případě nemůže žádný soudný ekonom, který má alespoň základní rozhled, připustit, tenhle typ uvažování. To dokonce ani ti, kteří se otevřeně přiznávají a hlásí k levici, zodpovědně neříkají, že dluhy není potřeba řešit.

K tomu, kdo poslouchá nebo neposlouchá ty, kteří mají aktuálně problémy - samozřejmě že od první chvíle jsme to byli se Zbyňkem Stanjurou my, kdo jednal s konkrétními dopravci a sledoval jejich konkrétní problémy a odpověď na aktuální situaci. A protože to bylo potřeba řešit okamžitě, okamžitě přijít s pomocí, následoval odklad splátek DPH i odklad splátek silniční daně a další kroky, které reagují reálně na tu situaci.

A když hovoříte o tom, že bychom měli zastropovat ceny pohonných hmot, tak tam, kde to udělali, to pro ně znamená dramatické otřesy. V Maďarsku na pumpách dohlížela policie, aby nedocházelo k ještě dramatičtějším scénám. Palivo docházelo v Maďarsku, palivo docházelo i v Polsku. Když se podíváte na to, jaká je reálná situace pohonných hmot, ceny všude na západ od nás jsou vyšší. Je to prostě tak. A to, že se podařilo udržet ceny... (Předsedající: Váš čas, pane ministře.) ... pohonných hmot na uzdě i při dramatickém růstu, je prostě jeden z podstatných kroků této vlády. (Tleská ministr Baxa.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní pan zpravodaj Vojtěch Munzar a připraví se pan poslanec Jan Bureš s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Udělal jsem si v debatě spoustu poznámek, ale svou faktickou chci reagovat na pana poslance Janulíka, vaším prostřednictvím, který tady za frenetického potlesku poslanců hnutí ANO řekl, že dluh je jenom něco takového fiktivního, co nás vůbec nemusí zajímat. Musím říct, že jsem z toho pochopil, že vám je skutečně jedno, jaké bude zadlužení našeho státu, což znamená občanů České republiky. Když pominu, že skutečně vysoké dluhy vedou k pokračování inflace a prohlubování inflace, tak minimálně když se podíváte do státního rozpočtu, tak tam najdete položku Obsluha státního dluhu, která se s každým dalším zadlužením zvyšuje. A znamená to, že daňoví poplatníci každý rok České republice musí zaplatit ze svých daní úroky z dluhů, které máme z minulosti. Takže opravdu ani finančně, ani fakticky dluhy nejsou fiktivní záležitost. Já bych poprosil pana Janulíka, vaším prostřednictvím, aby toto své tvrzení vzal zpátky, protože vsugerovávat našim občanům představu, že dluhy jsou jenom něco fiktivního, vsugerovávat jim, že vláda má vlastně nějaký kouzelný měšec, který stačí otevřít, že tam vznikají nějak samovolně peníze a stačí vládě, aby je otevřela a dala lidem další a další peníze, to prostě není pravda. A z mého pohledu je to opravdu velký zásah do společnosti, protože vy je skutečně vedete k nesprávným ekonomickým úvahám. Dluhy, které vznikají, se musí platit, musí se z nich platit úroky. A pokud tady budeme mít pokračování těchto dluhů, tak to zaplatíme my všichni, hlavně střední třída, právě i v tom, že se jim bude snižovat hodnota jejich výdělků a hodnota jejich úspor díky pokračující inflaci. (Tleskají ministr Baxa a ministr Kupka.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Přečtu zrušení jedné omluvy. Pan poslanec Zlínský od 18.30 ruší omluvu z dnešního dne.

Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Bureš, připraví se pan ministr Válek, potom pan poslanec Patrik Nacher. Prosím.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, mě tedy, musím říct, taky docela šokovalo, když jsem tady slyšel ty neuvěřitelné výroky o tom, že dluhy jsou fiktivní záležitost a ve své podstatě je úplně jedno, jestli máme zadluženost 40 %, 80 %, 120 %. Já si myslím, že si nemáme brát příklad z vlád různě po světě, ale měli bychom se k penězům, které máme svěřeny, k těm bychom se měli chovat, jako by to byly peníze naše vlastní. Mě by zajímalo, jestli pan kolega, který tady říkal, že dluhy jsou fiktivní záležitost, jestli on takhle přistupuje i ke svému hospodaření své vlastní domácnosti, jestli takovýmto způsobem chodí do banky a říká si o další a další úvěry, které by si chtěl brát na provoz své vlastní domácnosti. Já o tom silně pochybuji.

Nicméně ekonomie v jedné části může být velmi složitou vědou, v některých aspektech může být i velmi jednoduchá. Pojďme se na to podívat tím jednoduchým pohledem. Prostě příjmy minus výdaje nebo náklady rovná se buď saldo, anebo manko. My už tady léta hospodaříme s mankem, tedy se záporným rozpočtem, a pokud budeme dále snižovat příjmy a nebudeme řešit i výdaje, tak to manko bude neustále narůstat. A to já si myslím, že je naprosto zvrácená politika a naprosto chybné myšlení.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan ministr Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se strašně omlouvám, mně to nedá, protože se tady opakovaně zneužívá slovo drakonický. Já jsem si athénského politika Drakóna vždycky vážil, mně to přijde fascinující tak nesmyslně to slovo tady používat. Když už, teda drakonický zákon, což je zákon, který je přísný. Přísná cena být nemůže. Navíc Drakón žádné přísné zákony nezavedl, ten zákony kodifikoval, odlišil trest smrti od trestu zabití, což je hodně dobře. Například vyloučil ze zákoníku krevní mstu a některé další věci, které byly naprosto, naprosto bestiální. Drakón zavedl spravedlivý pořádek, zavedl řád, který byl ku prospěchu občanů Athén.

Takže pokud ty ceny, ať už se vyvíjí jakkoli, budou ku prospěchu občanů České republiky, je to jenom dobře. Tak já prosím, tady to poslouchá řada lidí, pokud nějaké slovo použijeme, tak si první uvědomme, co znamená, v jaké konsekvenci to adjektivum lze použít. Drakón byl fakt vynikající athénský politik a zaslouží si úctu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme za jazykové okénko. Další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já musím k panu zpravodaji. Mám pocit, že se neposloucháme. Já jsem tady mluvil o konzistentní politice a to, co on tady řekl, je přesně to nekonzistentní. Tak já to znovu zopakuji.

Když, pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy, jste byli v opozici, tak jste navrhli zrušení daně z převodu nemovitosti. Navrhli jste a hlasovali jste pro zrušení superhrubé mzdy. (Poznámka mimo mikrofon.) No jasně, ale já si za tím stojím i nadále. Když se tady projednávaly kompenzace - a já jsem tady o tom mluvil u projednávání státního rozpočtu - tak jste ty kompenzace vždycky navrhovali delší, širší, pro víc osob, na delší dobu. Kdyby se to všechno schválilo, těch prostředků je vynaloženo víc. Všechno to, co jste dělali v opozici, najednou teď neděláte. Všechno to, co jste po nás chtěli, včetně plošných opatření - já mám připravenou potom citaci i přímo premiéra, který volal po plošných opatřeních, tak mi neříkejte, že ne, po plošných opatřeních v době covidu, aby tady byla zavedena. Vy jste tady měli i pozměňovací návrh, který by ušetřil státnímu rozpočtu, pokud si dobře vzpomínám, 80 miliard. Teď jste ho mohli oprášit, ale neprošel vám v rámci koalice. A férově to tady přiznal pan ministr financí, když jsem se ho na to ptal při jednání o státním rozpočtu. To znamená, v opozici jste navrhli škrtnout minus 80 miliard, když jste ve vládě, tak byť ne vy, ale koalice - ale to je mi v té chvíli jedno, ve výsledku je to totéž - jste najednou ten samý pozměňovací návrh, který jste hrdinně navrhovali v opozici, potom sami stáhli a rozpočet jste navrhli seškrtat s jiným číslem.

To znamená, o tom já tady hovořím, že to, co vy hrdinně řešíte z pozice opozice, tak pak promítněte, když potom vládnete. A to je to, co mi vadí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Tím jsme se vypořádali s faktickými poznámkami a nyní mám přednostní práva. První, kdo se hlásí s přednostním právem, je pan ministr Kupka. Ano, pan předseda Výborný se hlásí také s přednostním právem. Pana ministra Kupku nevidím. Pak je tu přihlášen s přednostním právem pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo. (Poslanec Nacher a poslankyně Schillerová namítají mimo mikrofon, že první byla poslankyně Schillerová.) Tak to se omlouvám, ale asi jste se hlásila ještě, když jsem neřídil schůzi, a nejste tady zaznamenaná, mám tady pana poslance Kupku. Jestli jste byla prvně přihlášená s přednostním právem vy... (Poslankyně Schillerová dává přednost.) Tak jste třetí v pořadí v přednostních právech, už jsme si to tady s předešlým řídícím ujasnili. (K poslanci Výbornému.) Teď by měl jít pan poslanec Munzar s přednostním právem, pokud tu není pan ministr Kupka, pak paní ministryně Schillerová a pak jsem si napsal pana předsedu Výborného.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za vyjasnění našich přednostních práv. Já se pokusím využít tohoto prostoru, abych vrátil debatu k tomuto tisku o spotřebních daních. Já jsem se přihlásil na základě vystoupení paní poslankyně Schillerové, vaším prostřednictvím, ve kterém jsem si všiml několik rozporů, jeden bych tady chtěl zdůraznit.

Ona tady řekla, že pro dopravce je snížení spotřební daně nedostatečné a že řešením je zrušení DPH. Já bych chtěl tady jenom upozornit, že většina dopravců v České republice jsou plátci DPH, takže zrušení DPH jim nepomůže. Možná to paní poslankyně ve svém vystoupení upřesní.

Ale zároveň se chci vrátit k tomu svému úvodnímu slovu, skutečně abyste věděli, že od 1. ledna 2021 bylo snížení spotřební daně na naftu o 1 korunu. Tím se samozřejmě pro naši vládu, pro naši republiku, zmenšil ten variabilní prostor, o kolik může snižovat spotřební daň, protože tento návrh, který přináší tato vláda, snižuje spotřební daň u nafty de facto na to minimum podle směrnice Evropské unie o obecné úpravě spotřebních daní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, to byl pan poslanec Munzar. Nyní tedy přichází řada na paní předsedkyni Schillerovou s přednostním právem. (S poslankyní Schillerovou hovoří u její lavice poslanec Výborný, kterému poslankyně Schillerová nakonec dává přednost.) Pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pane premiére, vážená vládo, já jsem dneska na tiskové konferenci vyjádřil naději, která se nenaplnila, naději, že pokud tady máme zákony, po kterých mimochodem opozice tady permanentně volá, kdy chceme pomoci konkrétně lidem, tak že se na tom shodneme a po nějaké samozřejmě konstruktivní, věcné, ale přiměřeně stručné rozpravě také rozhodneme. Evidentně se ukazuje, že opozice nejprve zobstruovala nebo dostatečně protáhla jednání o programu, teď se tady rozvinula skutečně velmi konstruktivní rozprava k tomuto bodu.

A já si tedy dovoluji navrhnout, abychom alespoň jeden bod dneska doprojednali. Pane místopředsedo, dejte prosím hlasovat podle § 53 odst. 1 jednacího řádu, abychom tento bod dnes doprojednali, a to včetně hlasování po 19. i 21. hodině. Čili dnešní schůze by skončila doprojednáním tohoto bodu včetně hlasování po 19. a 21. hodině. Návrh podávám jménem pěti poslaneckých klubů ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, vnímám tento procedurální návrh. Paní předsedkyně chce na něj zareagovat.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já bych to trošku upřesnila. Byla gremiální dohoda dnes, že dnes a vlastně celý týden se bude končit v 19 hodin. Teď jste za mnou přišli, jestli bychom se mohli dohodnout na prodloužení - a já jsem souhlasila, protože uznávám, že to je důležitý bod, musí se projednat.

Takže prosím řekněme, jak ty věci jsou. My jsme připraveni to podpořit, jsme připraveni podpořit prodloužení, aby se tento bod projednal. To, že jsme tady dnes načítali body, které považujeme za důležité k projednání - nakonec jste je všechny odmítli, a já si pořád myslím, že jsou všechny důležité k projednání, tak se domnívám, že to snad je právo opozice.

A teď ta debata - já tady sedím celou dobu, já jsem se nehnula ani na vteřinu - myslím, že byla naprosto vyvážená jak ze strany vládní koalice, tak ze strany opozice. Takže já nevidím žádný problém, že bychom tento zákon nějak prodlužovali, ta debata byla vzájemná, reakce na vystoupení byly vzájemné. Prosím, abychom ty věci uvedli na pravou míru. A znovu opakuji, že my jsme připraveni podpořit to prodloužení, aby se tento důležitý zákon, byť nedostatečný, jak jsem řekla ve své řeči, projednal. Takže prosím, nazývejme věci pravými jmény. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Tady nezazněl jiný návrh, čili já eviduji jeden procedurální návrh pana předsedy Výborného. Zopakuji ho pro ty, kteří přišli později. Návrh je na to, abychom hlasovali i po 19. a 21. hodině, co se týče tohoto bodu, sněmovního tisku číslo 205.

Eviduji zájem o odhlášení, všechny vás odhlásím.

Hlasování číslo 32 prohlašuji za zmatečné, omlouvám se.

Pokud jsme všichni přihlášeni, a tam to nevypadá, tak ještě jednou vás odhlásím, jestli můžu poprosit, a ještě jednou vás požádám, abyste se přihlásili. Poprosím minutu strpení - zamrzl nám hlasovací systém. Myslím, že teď už je všechno v pořádku. Ještě chvilku počkám, aby se měli šanci přihlásit všichni. Myslím, že počet přihlášených se ustálil.

 

Víme, o čem budeme hlasovat. Budeme hlasovat o tom, zda můžeme pokračovat v hlasování a projednávání dnešního bodu po 19. i 21. hodině.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový procedurální návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 33 bylo přihlášeno 155 poslanců, pro hlasovalo 147, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Hlásí se pan předseda klubu SPD Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, já bych se chtěl také vymezit ke slovům pana předsedy poslaneckého klubu hnutí KDU-ČSL k tomu, že vlastně všechno je obstrukce. Já jsem tady žádné obstrukce dneska neviděl. Koneckonců, toto hlasování dokazuje, kdo tady chce být a kdo chce pracovat. Já myslím, že všichni chceme ulevit občanům České republiky, snížit daně, to je výjimečná záležitost, kterou já osobně bych si nenechal ujít. A jsem přesvědčen, že obě dvě strany, jak koalice, tak opozice, si vysvětlují, jaká varianta snížení daní, jaká varianta snížení cen pohonných hmot by byla pro Českou republiku nejlepší. Koneckonců tady velmi výrazně hovořil i pan ministr a je to dobře, protože je vidět, že opozice i koalice na to má jiný názor.

Ale mám pocit, že za každou diskusí vidět obstrukce začíná být tak jako trošku už takový zlozvyk, takový nešvar ze strany koalice, a myslím si, že to tak není. Takže ohrazuji se proti tomu, vymezuji se proti tomu, je to diskuse. Je to diskuse o tom, která varianta je lepší. A myslím si, že k tomu Poslanecká sněmovna je a je to správně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a v tuto chvíli s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem mezitím vychladla, co tady byly ty faktické poznámky, ale to nevadí. Je to lepší vždycky, když člověk s nadhledem a v klidu na vyřčené reaguje.

Tak Eurostat. Já ho mám přečtený, pane ministře. Ano, je tam to tempo zadlužení, přesně tak to nazývají, tempo zadlužení, patří mezi nejrychlejší. Jsme tam tuším myslím na třetím místě. Taky ještě připomeňte prosím, a nezapomínejme na to, že je tam další graf, který potvrzuje šesté nejnižší zadlužení v rámci Evropské unie. A to tempo - my jsme taky měli situaci, kdy jsme velkou část roku 2021 pořád ještě poskytovali covidovou pomoc, na to se nebudu vymlouvat, a bylo to moje rozhodnutí na doporučení odborného aparátu Ministerstva financí, protože já jsem se opírala jenom o odborný aparát Ministerstva financí ve své práci, a oni mi doporučili se předfinancovat - to znamená, když začaly - vaše oblíbené - vysílat signály, Česká národní banka, že bude zvyšovat úroky, tak mi doporučili se předfinancovat, jinak by vás dneska určitě z toho bolela hlava mnohem víc. A já dokonce možná - nevím teď, teď fakt nechci to tvrdit se stoprocentní jistotou - jestli to za mnou byli jenom ústně konzultovat, nebo jestli jsem dokonce podepsala i příslušný referátník, netuším. Ale ano, přišli s tímto doporučením a já jsem na něj dala. To doporučení jsem dokonce akceptovala i už v době, kdy jsem věděla, že nebudu pokračovat jako ministryně financí, v posledním čtvrtletí roku 2021 jsem se pořád chovala s péčí řádného hospodáře, to znamená, aby byly úroky na příslušné dluhopisy co nejnižší. Takže nevím, za koho bych se schovávala nebo neschovávala, ale rozhodnutí to bylo samozřejmě moje. Já jsem také mohla nedat na to doporučení, což bych nikdy neudělala, protože to bylo správné doporučení skvělého odborného aparátu, který řídí obsluhu státního dluhu na vysoké úrovni bez ohledu na to, kdo je ministrem. Ten ministr může to maximálně zkazit tím, když na ty lidi nedá, a to věřím, že ani vy neděláte. Z toho vás určitě nepodezírám. Takže abychom si to vyjasnili.

Jinak já jsem nechala spočítat takovou tabulku, uváděla jsem ji na sociálních sítích, rok 2021, 2022, oba dva covidové roky, tempo zadlužení porovnání všech zemí Evropské unie, jsme pod průměrem. Za dva roky jsme pod průměrem. Je to místo dvanáct nebo třináct, ale je to rozhodně pod průměrem Evropské unie.

Nebudu asi ani tady komentovat, ale možná jsem to řekla nepřesně, protože na to reagoval jak pan ministr, tak pan zpravodaj, spotřební daň a DPH. Doufám, že mě po pětadvaceti letech v oblasti daní nepodezíráte, že bych nevěděla, že dopravci jsou plátci DPH. Ale samozřejmě to doufám, že mě nepodezíráte, ale řekla jsem to zřejmě příliš zkratkovitě. Já jsem hovořila o tom, že to snížení spotřební daně jim nijak nepomůže, DPH jim samozřejmě nepomůže, když jsou plátci, a pomohlo by ale občanům a pomohlo by malým firmám, kteří plátci nejsou. Takže to bych jenom na upřesnění, aby tady něco takového nezaznělo.

Pan ministr hovořil o dodatečných příjmech - on jim říká inflační, to není nic proti ničemu, s tím já souhlasím. Tuším, že podle poslední makroekonomické predikce to bylo 70 miliard, pokud se nemýlím, což by bylo asi o 10 víc, ale nechci se s vámi teď přít, já jsem si ty podklady teď s sebou nevzala. A my říkáme pouze - my neříkáme, abyste akceptovali všechny návrhy, ale akceptujte některé nebo se jimi inspirujte!

Říkali jsme před měsícem nebo před třemi týdny, když jste rozhodli, že zvýšíte životní a existenční minimum o 10 %, že je to málo, když inflace už se blíží 13 procentům a není tady žádný závazek, že se zastaví. Dnes už jsem četla v médiích - nebo včera - že pan ministr práce a sociálních věcí přijde s návrhem na jeho zvýšení. Já vím, že životní a existenční minimum, pane ministře, se týká osmi druhů sociálních dávek, a vstupuje a navyšuje je, těch sociálně nejpotřebnějších. A samozřejmě když jeho zvýšení nedosáhne ani inflace, tak zřejmě asi na to doplatí příjemci těchto sociálních dávek, což jsou adresáti, které vy označujete jako nejpotřebnější, a tudíž v centru vašeho zájmu. Evidentně ne.

My jsme zvyšovali životní a existenční minimum a já jsem to byla nucena studovat, protože jsem neustále se přela o tyto věci a jednala neustále s ministryní práce a sociálních věcí. My jsme ho zvýšili tehdy o 13 % a inflace byla kolem 4 %, 3,5, 3,8, a zvýšili jsme ho o toto v době covidové, protože jsme skutečně chtěli těmto lidem pomoci. Vy víte, že to vstupuje do rodičovského příspěvku a do dalších typů, příspěvku na bydlení a dalších. To znamená, je to důležitá věc.

To znamená, neutekl ani měsíc a už zvažujete, že ho zvýšíte. No, logicky ho zvýšíte, protože ten obrovský tlak sociální je samozřejmě velký. To znamená, jsou vaše kroky promyšlené, nebo nejsou promyšlené? Jak to, že ho zvýšíte o 10 % a najednou zvažujete, že ho zvýšíte znovu, nevím o kolik, že se o tom budete na úrovni koalice snad dnes bavit? Tak to mi nedává vůbec žádný smysl.

My jsme tam navrhli celou řadu věcí, které jsou k úvaze. Vždyť vy o nich sami mluvíte. Říkáte: Zvýšíme rodičovský příspěvek. My tam máme také jeho zvýšení. Dobře, můžeme se hádat o kolik. Máme tam zvýšení příspěvku na mobilitu. Vždyť to jsou přece ti všichni nejvíc potřební.

A zase jste tady opakovali těch 74 miliard. Mně už to připadne hloupé. Vy říkáte: My jsme nasměrovali k lidem, říká pan premiér, 74 miliard. A my říkáme - vzpomeňte si, když se tady hlasovaly důchody loni v červenci, navýšení o 300 korun nad zákonnou valorizaci, což je to navýšení k 1. lednu 2022, tak kdo hlasoval proti? Osvěžím vám paměť: ODS, TOP 09, hnutí STAN, Piráti. Nejmenuji KDU, to hlasovalo pro, ať jsem spravedlivá. A já jsem vždycky spravedlivá, já jsem si to našla. Tak abychom věděli, o co jde. A teď se to nasměrovalo k lidem? Ale je to úplně jedno. Je jedno, kdo má na tom zásluhu. Podstatné je, že k těm lidem prostě ty peníze přichází, samozřejmě postupně, protože se ty důchody postupně vyplácí. To, že musíte vyplatit mimořádnou inflaci - zaplaťpánbůh, že ten zákon tady patnáct let máme, který říká, když se zvýší inflace nad 5 %, tak od konce měsíce následujícího se musí mimořádně valorizovat důchody - čeká vás ještě jedna mimořádná valorizace. Vy o tom víte, ale to je ze zákona a prostě to dát musíte.

Mluvíme tady velmi často o střední třídě a střední třída dnes, a to jsou údaje sociologů - Daniel Prokop, Člověk v tísni, pan Hůle a další, které čtu, i někteří ekonomové o tom mluví, já je čtu, snažím se číst od rána, prostě jak mám čas, tak skoro všechny různé studie, které vycházejí - a střední třída, o které tak často mluvíte, kterou se tak často zaklínáte, ta je dneska ohrožena. A co vy jí říkáte? Nebojte se, nebojte se, střední třído, my vás padnout nenecháme. Až budete úplně na kraji chudoby, tak si můžete jít pro sociální dávky. To vlastně říkáte. Ale oni si nechtějí jít pro sociální dávky. Oni chtějí tu dobu přežít. Vyčítáte nám covidovou dobu. Já už jsem to tady říkala x-krát. Co nám vyčítáte? Neměli jsme tu covidovou pomoc dělat? Neměli jsme dávat pomoc podnikatelům, zaměstnancům, do zdravotnictví, zdravotníkům, ozbrojeným složkám? X-krát jsem vás vyzývala, pojďte sem a řekněte mi, co jsme neměli z toho dát. Že se zaklínáte tady nějakými rozbory i NKÚ, se kterými já z velké části nesouhlasím, a ono to NKÚ samozřejmě, až bude hodnotit kroky vaší vlády, tak si to řekneme.

A znovu zopakuji, říkala jsem x-krát, nechala jsem spočítat všechny vaše pozměňovací - myslím bývalé opozice - návrhy, poslanecké návrhy ke covidové podpoře. Bylo to za 200 miliard. Mám to rozklíčováno položku po položce. To znamená, platí to, co řekl můj poslanecký kolega Patrik Nacher, když tady řekl, že když jste v opozici, tak snižujete daně, a když jste u vlády, tak je zvyšujete. Vzpomeňte si, poslední pravicová vláda, jak se zachovala k DPH, jak zvýšila daň z nabytí nemovitých věcí, jak se zachovala v krizi, komu co dala? Nikomu nic. To jsem tady také x-krát měla spočítáno. Vyšlo to asi na 3,5 % tehdejšího HDP, ta tehdejší pomoc. Když jste ve vládě, tak nedáte nikomu nic, nikomu nepomáháte a daně samozřejmě snížit nechcete. My jsme tady dneska v situaci, kdy máme pravicovou vládu, která chce kontrolovat marže, a máme levici, nebo levicovou - vy nás tak nazýváte, my se tak necítíme, my se cítíme být pragmatiky - která chce snižovat daně. Takže tam jsme to dopracovali.

Každopádně si myslím, že se tady můžeme kočkovat, jak chceme. Tady vám spočítám, už vám to spočítala i Česká televize, takže nemusím, že žádných 74 miliard jste k lidem nenasměrovali, ale to nikomu nepomůže. Kdybyste je tam nasměrovali a ti lidé - a ta ekonomika - je měli, tak nejsou v takovém problému. A neříkejte prosím, že za inflaci - já vím, že jste přišli s úspěšným předvolebním sloganem Babišova drahota, ale průměrná inflace v roce 2021 podle ČSÚ byla 3,8 a v prosinci byla 5,6 nebo 5,8, já teď si to přesně nepamatuji. Takže kde byl důsledek těch miliard? Uvědomme si, že Česká republika svou velikostí v rámci expanzivní fiskální politiky všech evropských zemí, samozřejmě světových, ale teď jsme tady v Evropě, byla kapkou v moři. Kolik dávaly další ekonomiky? A pane ministře, jmenoval jste Německo. Vy jste si vybral spotřební daň, ale díval jste se, jaká je zadluženost Německa, kolik procent HDP? Že je dvakrát taková jak České republiky? A jaká je masivní pomoc? Vybral jste si jednu položku. Díval jste se na Slovensko minulý týden, kolik Slovensko v tomto a v příštím roce bude pomáhat, jakými částkami bude pomáhat ekonomice a lidem? Nebo vy počítáte, když říkáte, co bude potom, až ta úleva skončí? Vy počítáte, že to bude navždy, že navždy tady bude tato krize? Že navždy, prostě že už se z toho nikdy nevyhrabeme? To snad ne! Covid také nebyl navždy, doufejme tedy, doufejme. Modlím se k pánubohu, že je za námi, doufám. Doufejme, protože když vidím zprávy z Číny, vidím tady pana ministra - a jé, tak to teď velice vzdychám, aby nás toto nepotkalo, to, co vidíme v Číně.

Čili já chci jenom říct, že jste se dostali do pasti vlastních sloganů a vlastní rétoriky. Vy jste řekli: Babišova drahota, řekli jste: Jsme před bankrotem. Eurostat to tam ukazuje jasně, kdo je před bankrotem a kdo není. Nemůžeme si nic dovolit, musíme šetřit, a teď vlastně jste v situaci, kdy budete muset připravit - dneska večer budu studovat konvergenční program, předpokládám, že už tam nastuduji rámce, které vás čekají, kdy budete muset připravit novelu zákona o státním rozpočtu, a já na vás apeluji: když už budete navyšovat - a vy jste to sám v médiích připustil, že budete navyšovat schodek, tak jsem to já slyšela aspoň, i když samozřejmě jste řekl, že nevíte o kolik - tak pamatujte na ty lidi. Neříkám všemi návrhy, které jsme navrhli, ale vyberte aspoň některé. Slyšela jsem, že o některých uvažujete, a prosím, skutečně je k těm lidem nasměrujte, protože oni potřebují pomoc teď. A ekonomice se to vrátí, tak jak se to vrátilo nám, když jsme pomáhali za covidu. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Měl jsem tady faktickou poznámku pana poslance Munzara, ale asi se odhlásil, tak pak tady je přednostní právo pana ministra Kupky.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Jenom velmi rychle zareaguji na to, co zaznělo, že nesnižujeme daně. Tak realita: návrh na zrušení silniční daně pro vozidla do 12 tun, to je konkrétní fakt. Návrh na snížení spotřební daně, další konkrétní krok. To jsou jasná fakta, to jsou jasné kroky místo trapné rétoriky.

Co se týče obvinění, že nejsme dostatečně v kontaktu s lidmi, kteří žijí aktuální problémy: no přesně obráceně. Ty návrhy a to, co jsme podnikli, vychází z bezprostředního kontaktu s těmi, na které to nejvíce dopadá. A abychom dokázali řešit aktuální situaci, proto nastaly ony odklady splátek DPH, protože to je bezprostřední pomoc, kterou je možné udělat okamžitě, bez hrozby obstrukcí, kterých jsme tady dnes byli reálně svědky - tři hodiny debaty o programu není nic, co bychom bývali v historii zažívali. To je prostě nový přístup hnutí ANO a SPD - budiž - v situaci, kdy jednáme o krocích, které mají reálně pomoci lidem a reálně pomoci lidem můžou.

Řekli jsme, že pro dopravce, na které to dopadlo bezprostředně, a samozřejmě že pro ty menší z nich, kteří mají často tři, dvě auta, ten dopad byl okamžitý, právě tam okamžitá pomoc dobře zafungovala. A samozřejmě spojili jsme s tím další kroky, které jsou nezbytně nutné i ten návrh na snížení spotřební daně na to minimum, ke kterému můžeme sáhnout zároveň řeší několik konkrétních pomocí lidem, kteří nejvíc čelí těm problémům. A to se týká jak těch malých dopravců, pro které to bude nepochybně vyvážení té dramatické situace a nezbytná úleva, tak to zároveň pomůže veřejné dopravě, a to veřejné dopravě jak v případě autobusové dopravy, tak samozřejmě veřejné dopravě i ve vlacích, které nejsou elektrifikované. Další významná pomoc je pro všechny, kteří denně musejí jezdit a dojíždějí a samozřejmě se s těmi vysokými cenami musejí popasovat.

Samozřejmě že je potřeba vidět také to, jak se vyvíjí cena ropy a co se odehrává v ostatních státech. Řeč je o tom, že všude je lacino, zatímco v Čechách draho, no - realita je bohužel odlišná. Ceny pohonných hmot na západ od nás jsou povětšinou větší, v České republice ceny pohonných hmot i díky krokům vlády, i díky nim, v posledních týdnech klesly. A pokud se dál bude vyvíjet cena ropy příznivě, tak i s ohledem na ona všechna opatření budou pohonné hmoty a jejich cena klesat dál.

Takže jasná odpověď: ty kroky vycházejí z bezprostředního kontaktu s těmi, kteří s aktuálními problémy bojují nejvíc, a samozřejmě vycházejí také z toho, že každá pomoc, se kterou přicházíme, nutně bude znamenat navýšení schodku vládního rozpočtu, rozpočtu České republiky, tedy jednoznačně věc, která může přinést a bude přinášet těžkosti na druhé straně.

A pokud tady zaznívá, že významně stoupla inflace: no, kdybychom bývali neudělali ty kroky v podobě úspornějšího rozpočtu, tak bychom dnes čelili mnohem závažnějším dopadům a dopadům do peněženek lidí, v mnohem závažnějších růstech cen všech věcí spotřebního koše, běžného pro běžný život lidí. Takže tohle je potřeba zároveň jasně povědět. A kdybychom bývali neudělali ta kroky, tak by případy lidí, kteří přicházejí do samoobsluh, dneska byly ještě dramatičtější. Jenomže samozřejmě je mnohem jednodušší populisticky upozorňovat na aktuální stav a nevidět, co by se bývalo stalo, kdybychom postupovali méně odpovědně.

Jeden konkrétní případ - tady zaznívalo, že ona pomoc nebude viditelná. Běžný kamion má dvě nádrže o tisíci litrech. Pokud se - a to se opravdu stane - sníží cena pohonných hmot v návaznosti na snížení spotřební daně, tak na jedno tankování to je viditelná úspora 3 000 korun. A samozřejmě že to bude mít významný dopad na to, jak se bude dýchat těm, kteří jsou na dopravě závislí, a těm, kteří se dopravou živí, i těm, kteří dopravu potřebují ke svému dennímu podnikání i ke svým denním aktivitám. Tak to jsou konkrétní příklady místo zbytečné rétoriky, která jenom ukazuje ve výsledku slepé uličky návrhů hnutí ANO a volání po tom, abychom, jak jsme slyšeli, nehleděli na nějaké zadlužování - zadlužovat se smí, nikdo to jakoby neplatí. Ukázal jsem jasně na to, že zvyšování zadlužení znamená konkrétní dopady i do možností státu, co může investovat a jak je schopen postarat se o ty, kteří tu pomoc nejvíc potřebují.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí paní poslankyně Oulehlová.

Než přijde k mikrofonu, tak si dovolím přečíst omluvy. Dnes se mezi 19. hodinou a půlnocí omlouvá z důvodu nemoci pan Feranec, pak tu mám omluvu pana poslance Bělora mezi 19. hodinou a 23.45 a poslední omluva je pan poslanec Jakob mezi 19. a 24. hodinou. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych chtěla, dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího, na pana ministra dopravy. Pane ministře, většinu zboží, i potravin, i jakéhokoliv zboží, zavážejí kamiony, které váží víc než 12,5 tuny, takže vy jste vůbec nikomu nepomohli - prostě jste ty dopravce hodili přes palubu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak jestli by paní poslankyně, vaším prostřednictvím, mohla říci a poradit vládě, jak má zrušit silniční daň nad 12 tun, když nám takhle dáváte nevyžádanou radu zdarma. Pan ministr Kupka otevřel jednání na evropské úrovni. Požádal příslušnou komisařku, aby se zrušila tato Evropou harmonizovaná daň. Vaše vláda k tomu nedělala vůbec nic. Jen tak mimochodem, ta úleva, kterou navrhujeme, je sice v jiném tisku, ne v tomto - ale dobře, můžeme o tom debatovat - tvoří zhruba 80 % výběru této daně. A vy řeknete, že to je nic - 80 % výběru daně je nic? Já myslím, že to je víc než tři čtvrtiny. Myslím, že 80 je víc než 75. O tom se podle mě nemá cenu polemizovat. My i na těch 12 tun, pokud si dobře přečtete důvodovou zprávu, přečtete si ty příklady, které tam jsou, tak všude tam, kde to šlo, jsme nad 12 tun to snížili na tu evropskou nejnižší úroveň. Je to v důvodové zprávě, můžete si to přečíst. Jsou tam i konkrétní případy různých případů, kdy ta daň se prostě snižuje. A iniciativně jsme po prvním jednání Česmadu na evropské úrovni iniciovali jednání o zrušení této harmonizace. Podle mě je to pozůstatek z doby, kdy nebyl výkon bez zpoplatnění nákladní dopravy. My máme výkon bez zpoplatnění, tak si myslím, že je dobře, pokud se nám podaří vyjednat zrušení.

V okamžiku, kdy se nám podaří vyjednat zrušení této povinnosti, bezesporu přijdeme s návrhem, abychom zrušili i stávající část silniční daně. Co jsme ale už rozhodli a co je v tom zákoně, že jsem zrušil zálohy, abych vylepšil cash flow, a pokud ten zákon projde, jak ho navrhujeme, tak se nebudou platit zálohy, nebude pětkrát ročně se platit, bude se platit jednou ročně. Jestli někdo z vás někdy vyplňoval formulář u silniční daně, musíte uznat, že je to pěkný opruz, že to je tedy fakt byrokraticky náročné, a za ten výběr to vlastně nestálo. Takže ta krize vlastně jenom urychlila... (Předsedající: Čas, pane ministře.) ... naši snahu tuto daň zrušit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Vaše faktická poznámka... (Potlesk z řad pětikoalice.) ... vyvolala další dvě faktické poznámky. První paní poslankyně Peštová, připraví se paní poslankyně Oulehlová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana ministra financí, prostřednictvím pana předsedajícího. Když moje kolegyně, paní poslankyně, prohlásila, že jste pro ně neudělali nic, tak to myslela opravdu, že jste pro ně neudělali nic, protože ta opatření, která jste tady navrhli, tak ty neřeší dopravce, kteří jsou nad 12 tun. Ano, říkal jste: Pomozte nám, nebo respektive jestli máme řešení. Ano, to řešení je, že musíte vyjednat s Evropskou komisí. To je nad 12 tun silniční daň.

Dále tady máme pohonné hmoty. Pohonné hmoty jsou stále tam, kde jsou. To znamená, když se podíváme na Polsko, když se podíváme na Maďarsko, ty ceny zastropovaly. Ano, nechcete jít s cenou - zastropování, můžete jít s cenou - snížení DPH nebo s cenou - snížení spotřební daně. O tom to teď tady je.

Když se podíváme na přimíchávání biopaliv, přimíchávání biopaliv řeší zákon o ovzduší. Populisticky, populisticky! jste zrušili § 19 a § 20 tam necháváte, protože jste si sakra vědomi, že tady je transpozice směrnice, která vám jednoznačně říká, že musí dodavatelé pohonných hmot každoročně snížit emise skleníkových plynů o 6 %, a nemají jinou možnost, než že budou přimíchávat. Takže ve své podstatě jste nic pro ně neudělali. To je celé. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zareaguje pan ministr Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Síla hlasu nezvyšuje platnost argumentů, chtěl bych říct. (Potlesk z řad poslanců ODS.) Takže můžete křičet, paní poslankyně, ale nijak to vážnost toho argumentu nezvyšuje. Tak co udělali naši kolegové v Polsku? Snížili DPH z 23 na 8 %. Jak to pomáhá dopravcům, kteří mají kamiony nad 12 tun? Nijak - jo, jsou to plátci DPH. Druhý krok, který udělali naši kolegové v Polsku, co se týče pohonných hmot - snížili spotřební daň na naftu na evropsky zákonné minimum, což je obsahem tohoto návrhu zákona, takže udělali stejně jako my. Ale ve světě paní poslankyně Poláci udělali všechno a my nic. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další faktická poznámka, paní poslankyně Peštová. Ne, pardon.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Já bych chtěla poděkovat panu ministru financí, prostřednictvím předsedajícího, že opravdu potvrdil to, že pro ty velké dopravce vláda neudělala vůbec nic, že se teprve snaží vyjednat. A to, co říkal pan ministr, co udělalo Polsko, co jsme udělali my - ano, polští dopravci berou našim dopravcům práci, protože nejsme konkurenceschopní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Teď teprve paní poslankyně Peštová k další faktické poznámce. Připraví se pan ministr Kupka.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych jenom chtěla zareagovat. Ano, říkáte, hlas argumenty nějakým způsobem nezesílí, ale to, co jsem se snažila říct, si myslím, že jste velice a bravurně pochopil. To znamená, že pro dopravce jste neudělal nic. Zmínil jste tady to Polsko, ale kdy to Polsko udělalo? Kdy to Polsko udělalo a kdy to uděláte vy? Od 1. června. A do té doby co ti dopravci? Do té doby to bude přesně tak, jak bylo tady řečeno, ti dopravci přijdou o svoje zákazníky. A jestliže si myslíte, že ti zákazníci se jim vrátí poté, až vy snížíte spotřební daň 1. června, no tak to zapomeňte. Oni přijdou o své klienty jenom díky tomu, že se to přesune buď do Polska nebo do Maďarska.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak pokračuje s faktickou poznámkou pan ministr Kupka.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Je hrozná škoda, že s těmi dopravci ve skutečnosti téměř nemluvíte, protože když byste s nimi mluvila, prostřednictvím pana předsedajícího, tak byste od nich slyšela i konkrétní odezvu na to, co vláda udělala. Takže v žádném případě není pravda, že nic. Ty konkrétní kroky mnoha lidem, mnoha dopravcům významně zjednodušily situaci v tom naléhavém okamžiku. A když říkáte a dáváte příklady z jiných států, v Německu dopravci platí významně vyšší cenu nafty přes všechnu snahu Německa to nějak vyřešit. Tady v tom směru byla česká vláda nepochybně úspěšnější. A nebudu znovu opakovat - anebo víte co, já to raději zopakuju, aby to jasně zaznělo proti tomu vašemu nepravdivému nic: konkrétní odklady splátek DPH, odklady splátek silniční daně, jednání už v Bruselu i o tom, abychom dokázali pomoci dopravcům s vozidly nad 12 tun. Další návrhy, které jsou tady ve Sněmovně zpracované a za chvíli o nich můžeme hlasovat. Tak to jsou ty konkrétní věci, které ta vláda udělala, a to už nikdo neodepíše, i když budete čtyřikrát opakovat, že nic.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nakonec ještě jedna faktická poznámka paní poslankyně Peštové.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tentokrát bych chtěla zareagovat na pana ministra dopravy. Já vás mám ráda, já ráda na vás reaguji. V každém případě to, co říkáte, není pravda. Já s těmi dopravci právě proto, že s nimi hovořím, tak to téma tady zvedám. Právě proto, že mi tu zpětnou vazbu dávají, tak to téma tady zvedám. Takže mi neříkejte, že s nimi nemluvím, já s nimi mluvím. A já bych vám docela přála ty esemesky a ty telefony, které s nimi mám. Kdybyste si s nimi popovídali i vy, tak byste to slyšeli.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak tady bylo i jedno vyznání, které vedlo k další faktické poznámce. (Smích z poslaneckých lavic.) Paní poslankyně Oulehlová se hlásí znovu.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Pane ministře dopravy, prostřednictvím pana předsedajícího, i já se připojuji, také vás mám ráda. (Smích a potlesk z poslaneckých lavic.) Ale miluju dopravce, za kterého jsem vdaná. (Opět smích a potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prosím vás, je tady ještě někdo, kdo má rád pana ministra Kupku? (Opět smích z poslaneckých lavic.) Tak vážně. To byla poslední faktická poznámka a vrátíme se do obecné rozpravy. Další přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Hrnčíř. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Já bych na úvod řekl, že pana ministra Kupku mám taky rád (smích), aby to nezaznělo jenom od dam. Ale přesto (se smíchem), ale přesto budu poněkud kritický. Samozřejmě vítám, že se vláda, byť pozdě, snaží pomoci a snižuje spotřební daň na paliva o korunu padesát, ale na nějaké čtyři měsíce. No nevím, jestli to je hlavní problém občanů České republiky. Já se domnívám, že problémy, které naše občany trápí, jsou mnohem větší a mnohem širší. Dovolte mi tedy, abych vyjmenoval alespoň některé problémy českých občanů, protože mám dojem, že vláda o problémech obyčejných lidí této republiky nemá nejmenší tušení.

Prvním problémem je nyní již pádivá inflace. Momentálně se nachází ve výši cirka 13 %, nicméně podle odborníků má v budoucnu překonat i 15 %. I její pokles má být později a pomalejší, než se dosud čekalo. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka se nedá očekávat, že by inflace v dohledné době klesla, spíše naopak. Co udělala v této věci vláda České republiky pro své občany?

Druhým problémem je čím dál větší nedostupnost bydlení, neboť vláda odmítla řešit prudký nárůst úrokových sazeb a s tím spojené drastické zdražení hypotečních splátek. Pořízení vlastního bydlení je nyní nedostupné již pro většinu obyvatel České republiky. Zdražily se ovšem i nájmy v nájemních bytech, takže se tento problém týká téměř každého. S poklesem zájmu o hypotéky samozřejmě souvisí i problém hypotečních poradců, kteří se musí potýkat s nedostatkem klientů. Že drastický nárůst splátek hypoték řada občanů nebude schopna platit, je myslím naprosto jasné. Rád bych k tomu podotkl, že v lednu vzrostl počet nově zahájených exekucí ve srovnání se situací před půl rokem o téměř 40 %, a to je zřejmě bohužel pouze začátek. Co udělala v této věci vláda České republiky pro své občany?

Třetím problémem jsou neustále skokově rostoucí ceny energií způsobené jednak přistoupením na systém emisních povolenek a jednak válkou na Ukrajině. Evropská unie vydává emisní povolenky jako nástroj regulace trhu s energiemi a je to samozřejmě zdražování a omezení počtu emisních povolenek, které z velké části stojí právě za zdražením energií. Opravdu jsem očekával, že právě válka na Ukrajině a naše závislost na ruském plynu dostatečně ukáže nutnost co největší energetické samostatnosti a že Evropská unie, a pokud ne ta, tak vláda České republiky určitě okamžitě odstoupí od šílených tezí takzvaného Green Dealu, že bude zřejmé, že vize jakési ideální čisté energie, kterou podle Evropské unie mohou zajistit pouze sluneční, větrné a vodní elektrárny a pouze dočasně elektrárny jaderné, musí ustoupit zdravému rozumu a faktu, že tyto zdroje nejenže na pokrytí skutečné spotřeby energie nestačí, ale jsou pro občany států Evropské unie i finančně likvidační.

Jako odpověď na pro mnohé občany neúnosné zdražování energií bych očekával okamžitou akci vlády České republiky, spočívající například v regulaci cen elektřiny nebo zemního plynu, ustoupení od nákupu na zahraničních burzách a samozřejmě okamžité opuštění systému emisních povolenek. Co udělala ve skutečnosti v této věci vláda České republiky pro své občany? Teze Green Dealu opustit odmítla a lidem poradila, ať si doma na termostatu nastaví nižší teplotu. Vláda také tvrdí, že nemůže regulovat ceny elektřiny pro odběratele České republiky. Přitom slovenská vláda to dokázala. Závěr je jediný: česká vláda opět selhala. Problém nechce řešit úmyslně. Výsledek je jasný, že cena elektřiny na Slovensku je zafixovaná do roku 2024 ve výši 62 eur za megawatthodinu. U nás je nejnižší cena více než 160 eur za megawatthodinu. Proč premiér Fiala nezajede raději do Německa pro plyn za 7 korun za kubický metr, abychom za plyn neplatili více než 100 miliard korun navíc oproti jiným státům, protože my ten plyn nakupujeme několikanásobně dráž? Situace je naprosto kritická. Ceny plynu pro odběratele jsou tak v Česku více než dvakrát vyšší než například na právě zmiňovaném Slovensku. Proč vláda zakazuje takzvané dezinformační weby a bojuje proti dezinformacím a sama dezinformace cíleně šíří? Například že energetickou krizi zvládneme a že jsme na ni připraveni. Jak? Nebo že u nás stouply ceny energií stejně jako v ostatních státech, to jest o desítky procent, přitom stouply o stovky procent. Proč vláda nemluví pravdu?

Čtvrtým problémem je právě neskutečné zdražování pohonných hmot, které sice v minulých dnech nepatrně zlevnily, ale nyní se drží na pořád stále vysoké ceně a podle ekonomů nelze očekávat, že by mělo v budoucích dnech dojít k nějakému výraznému zlevnění. Ceny tak zůstávají v průměru na nějakých 45 korunách za litr nafty, což je prostě neskutečné, a podle některých předpovědí budou i dále narůstat. Hnutí SPD navrhovalo několik řešení spočívajících v dočasném odpuštění DPH na pohonné hmoty, případně ke stanovení maximální ceny za litr. Dlouhodobým řešením je pak pochopitelně odstoupení od takzvaného Green Dealu. Co udělala česká vláda? Chce ukončit přimíchávání biopaliv do nafty a snížit spotřební daň o pouhou korunu a padesát haléřů, což je úspora spíše úsměvná. Navíc je to na pouhé čtyři měsíce. Dále plánuje odpuštění silniční daně, což je ale nepatrná pomoc jen pro podnikatele, protože pokud si představíte, že ta daň je cirka dva tři tisíce za rok na automobil, tak to samozřejmě nemůže třeba vykompenzovat ceny, které ty firmy musí platit nejenom za vytápění třeba budov a za další energie, takže je to pomoc velmi malá. Obyčejným občanům vláda poradila, aby tankovali méně.

Pátým problémem, na předchozí mnou jmenované problémy navazující, je zdražování potravin. Zemědělskou produkci - nebojte se, už budu končit, ještě minutu - zemědělskou produkci ovlivňuje nejen šílená cena energií, benzinu nebo nafty, ale bohužel i skokový nárůst cen u ostatních komodit. Jen cena pšenice vzrostla v minulých týdnech o 40 %. Další nárůst cen se tak očekává nejen u pečiva, kde se počítá s nárůstem cen na dvojnásobek i více, ale i u masa, neboť se samozřejmě zdraží i krmné směsi.

Ekonomové očekávají, že se situace bude i nadále zhoršovat. Jen bych chtěl připomenout, že hnutí SPD opakovaně upozorňovalo na potřebu co největší potravinové soběstačnosti. Jaká byla reakce nynější koalice? Smáli jste se nám. Tak se vás chci, dámy a pánové z vládnoucí koalice, zeptat, zda je vám to k smíchu i nadále. Nebo už si uvědomujete, jak závažný problém to je?

Mohl bych takto pokračovat s dalšími problémy, jako je omezení svobody slova, osekání mezd pro policisty, hasiče, nepedagogické pracovníky a další věci. Děkuji za slovo a pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Máme faktickou poznámku pana poslance Adamce.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych se s dovolením otázal vás, pane předsedající, zda pan kolega poslanec Hrnčíř má přednostní právo. Je sice řádně přihlášen do rozpravy, ale má mluvit k věci, a to nemluvil. Co je dovoleno lidem tady s přednostním právem, není dovoleno nám, kteří to přednostní právo nemáme. A máme mluvit k věci, tak bych prosil, abychom mluvili k věci a nechali si ty volební programy na jindy. (Jeho projev je velmi emotivní. Smích poslanců na levé straně sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla faktická poznámka pana poslance Adamce. Vracíme se do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Budu mluvit k věci, slibuji, pane kolego předsedo hospodářského výboru Adamče. Tak si říkám, když vnímám tu předchozí debatu, že dramaturgyně Nováková z pořadu 168 hodin bude mít žně, kdo tady koho má rád a nemá. Já nebudu už přidávat další potravu k tomuto tématu, ale budu nejdříve krátce reagovat na předchozí debatu. Souhlasím s tím, že prezentovat tady své volební programy a přetahovat se o nějakých idejích sem na jednu stranu patří, na druhou stranu bychom měli být trochu více věcní.

Víte, já na začátku, když jsem poslouchal pana ministra Stanjuru, jsem nostalgicky zavzpomínal - možná to i odlehčím - když si vzpomenu na loňský rok, kdy jsme tady, ODS a ANO, společně zrušili superhrubou mzdu a ulevili jsme plošně všem. Měli jsme na tom shodu a říkali jsme: Necháme lidem víc v peněženkách. A vidíte, rok utekl. Já jsem za to naše společné rozhodnutí do dneška rád a myslím si, že bylo správné. Myslím si, že neroztáčelo inflaci. Teď mě mrzí, že často naše tábory už na tu věc nehledíme tak jednotně a nevzpomínáme na ni tak jednotně, jako jsme byli před rokem, a to jsme tady byli vlastně také ve dvou táborech, byť řekněme inverzně. Tak vidíte, že superhrubá mzda nám šla. Jsem optimista a věřím, že třeba jednou podobnou shodu hnutí ANO a ODS tady zase najdeme. To je reakce na tu předchozí debatu.

Ale v druhém bodu budu ještě také reagovat, mám celkem tři připravené. To je to Německo, zmínka toho Německa...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším. Poprosím ostatní kolegy, aby se utišili. Míra hluku se zdá být více než optimální.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za to moc. Myslím, že zaznělo z úst pana ministr Stanjury, že v Německu snížení té daně na pohonné hmoty není tak vysoké a velké. A vidíte, to už není ta informace úplná. Co se stalo v Německu? Německá vláda už někdy v zimě přijala první balíček plošných opatření pro sociálně slabé. Teď má připravený další krok. Pokud vím - nemám ty zprávy nejčerstvější, abych byl korektní - ale má připravenou další paušální pomoc ve výši nějakých 300 euro na každého pracujícího. Abych byl u té dopravy a u vazby na spotřební daně z pohonných hmot, tak chystá veřejnou jízdenku, levnou veřejnou jízdenku, za nějakých 9 euro na všechny druhy dopravy.

To prosím, kolegové, sledujte, tímhle se zkuste inspirovat. Pomůžete pozitivně lidem, umožníte jim využít jiné druhy dopravy, o kterých víme, že jsou ekologické, efektivní, jsou veřejné. Vláda dostane víc lidí do veřejné dopravy, tudíž i dopravci, nejen tedy ti nákladní v tomto případě, ale i ti osobní, budou mít lepší ekonomické výsledky, budou lépe fungovat. Mělo by to být v Německu, ještě to není schválené, je to podrobeno řadě debat, to je potřeba korektně říct. Spolkové státy z toho nejsou úplně nadšené, takže uvidíme, jak to dopadne. Ale abych to zkrátil: představa Němců je, že někdy od června do srpna by touto formou měli podpořit jak dopravce, o kterých je tady dneska často řeč, tak právě občany, ty, kteří dopravu využívají nebo potřebují využívat, i k cestě do práce. Levná veřejná jízdenka na všechny druhy dopravy. Prosím, berte to jako inspiraci. Nechci tady být kritický, chci vám to přinést jako návrh nebo nápad.

Ještě jednu myšlenku tady chci povědět a chci, aby zazněla a byla slyšet. Když jsme to dneska dopoledne diskutovali na klubu, tak jsem se zkoušel přimluvit za to, abychom nesouhlasili se zrychleným projednáním v devadesátce, abychom se dohodli na normálním standardním projednání, ale za podpory maximálního zkrácení lhůt. Nakonec jsem nebyl vyslyšen. Respektuji to a chápu, nechci, aby ze strany vás, koalice, jsme byli kritizováni, že jsme schválně obstruovali, prodlužovali přijetí zákona dnes. Souhlasím s tím, chápu, že rychlost je teď převažující, že je to alespoň něco, byť - jak od nás všech slyšíte a uslyšíte - je to málo, myslíme si, že je to málo.

Ale vysvětlím, proč jsem to navrhoval: protože když se, přátelé, podíváte do těch čísel - já to hodně zkrátím a hodně jednoduše vysvětlím: spotřební daň, která se používá právě na naftu a na benzin, ona má spodní limit, tu nejnižší částku, jaká může být. U nafty je to 330 eur na 1 000 litrů nafty, u benzinu 359 eur na 1 000 litrů. Pokud to tedy přepočteme, ať se nám to počítá jednoduše na koruny versus litr, tak u benzinu ta spotřebka je 12,84. Pokud odečteme navrhovanou korunu padesát, tak to bude 11,34. To je to, co chci říct, co je pointa mého vystoupení. Evropské minimum, jaká by mohla být nejnižší spotřební daň na benzin, je něco málo přes 9 korun, takže my jsme - nebo vy jste - na rozdíl od nafty, kde opravdu 1,50 je to nejnižší možné snížení, u benzinu prosím bylo možné tu spotřební daň, konečnou cenu benzinu snížit až o 3,70. Mohli jste to zaokrouhlit o 3,50. A pokud bychom použili, řada věcí je o symbolech, o psychologii, o symbolice toho, co vidíme dnes a denně v běžném životě, tak asi zkuste představit naše české řidiče, ať už podnikající, nebo soukromé, kteří dnes a denně jezdí po silnicích, dívají se na ty totemy, tak pokud se dneska ceny benzinu pohybují někde nad hranicí 40 korun, v průměru 41, 42, pokud by vládní koalice ve svém návrhu snížila spotřební daň na benzin o 3,50, mohli jste prolomit tu magickou hranici 40 korun na benzin a vrátit se zpátky. Samozřejmě třeba tenhle návrh by u nás, u opozice, našel podporu. Vy jste se pro to nerozhodli, takže konstatuji, takto budeme komunikovat, benzin mohl být levnější o 3,50, bude levnější pouze o 1,50. A to je nějaký vzkaz voličům s občanům České republiky.

Závěrem, abych jenom nekritizoval, abych byl korektní: to, co jsem velmi napjatě poslouchal někdy před hodinou nebo dvěma hodinami na úvod této debaty, velmi pečlivě a citlivě sleduji to, jak se vyvíjí a vypadá rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, k jehož tíži by tady to snížení šlo, a korektně tady chci ocenit, že ministr Stanjura slíbil, potvrdil to, že výpadek příjmů bude z nějakých jiných zdrojů Státnímu fondu doplněn. Tady připomínám jenom to, že původní návrh ještě z pera hnutí ANO a ministra Karla Havlíčka na letošní rok byl skoro 130,5 miliardy, teď je o 3 miliardy nižší, 127,5. Navrhoval jsem ve spolupráci s paní předsedkyní Schillerovou, aby se formou pozměňovacího návrhu o ty 3 miliardy navýšilo, abyste dali 130 - nedali, jsme zatím na 127, tak doufejme, že klesat to nebude. Doufejme, že slib pana ministra Stanjury bude dodržen, že investice, které vás budou stát mnohem a mnohem víc kvůli inflaci, kvůli dění na stavebním trhu, nezpomalíte příliš velkým tempem. Že je zpomalíte, to víme, ale doufejme, že to nebude příliš velké zpomalení.

A poslední pointa, benzin mohl být levnější o 3,50 - nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Než dám slovo panu poslanci Nacherovi, tři omluvy. Omlouvá se paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová, a to od 19.10 do konce jednacího dne, stejně tak od sedmi do konce jednacího dne pan ministr vnitra Vít Rakušan a od sedmi do konce jednacího dne z pracovních důvodů pan ministr Kupka. To byly omluvy. A nyní prosím pana poslance Nachera, jsme v obecné rozpravě.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážená vládo, kolegyně, kolegové, než začnu, před závorku bych chtěl říct: když se moje kolegyně tady vyznaly, že mají rády pana ministra Kupku, tak já jsem chtěl říct, protože to panu ministrovi financí bylo líto, že mám rád pana ministra financí. Je to dobrý rétor, dokonce v minulém volebním období jsme založili jeho fanklub a já byl tajemníkem tohoto fanklubu, předsedou byl Aleš Juchelka. Takže to je první poznámka.

Ta druhá reaguje na to, co se tady dělo, a už nebude taková pozitivní. Musím odmítnout slova, která řekl Marek Výborný - a mrzí mě, že to sdělil zrovna on - že tady někdo něco obstruuje. To už je skutečně obsese, kterou vy tady z toho máte. Když my reagujeme v nějakém bodě, je to obstrukce. Když se přihlásíme k faktickým poznámkám, je to obstrukce, jakkoliv tam evidentně je reakce na reakci. Když my navrhujeme body do programu, které odůvodňujeme v průměru - kolik to bylo? - tři, pět, sedm minut, já jsem mohl mluvit půl hodin, mluvil jsem asi čtyři minuty, všechny ty body souvisely s aktuální situací, které jsme dneska navrhovali, tak je to obstrukce. To přece takhle není! To se omlouvám, ale tohle prostě za mě není možné.

A to navazuje na první poznámku, kterou mám k tomuto bodu, to jest, jak vidíte, my se na rozdíl od vás obstrukčně nechováme. My tu devadesátku nevetujeme, a mohli bychom ji vetovat. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, rozumím vám, pane poslanče. Prosím zejména vaše kolegy, aby se utišili a mohl jste pokračovat.

 

Poslanec Patrik Nacher: Takže my kdybychom se chovali obstrukčně, tak bychom mohli vetovat tu devadesátku, ale my to neuděláme a neděláme, jakkoliv samozřejmě ideální stav by byl, že by se vetovala devadesátka a umožnily se tam načíst pozměňovací návrhy, o kterých tady mluvíme, maximálně se zkrátila ta lhůta na pár dnů a pak by se schválil nějaký výsledek. Jenže protože my víme, že vy nám jako opozici neschválíte vůbec nic, zatím nás jenom válcujete, děláte věci, které vám vadily, když jste byli v opozici, tak my tu devadesátku nevetujeme. To je jako poznámka číslo jedna a je dobré to tady zdůraznit, stejně tak jako u toho následujícího bodu.

Poznámka číslo dvě. Pan ministr má tady rád tabulku - on teď tady není, protože točí něco do Televize Nova a neslyšel moji pochvalu - ale teď by slyšel, že z 27 zemí Evropské unie 24 zemí něco plošně řeší, 16 zemí snižuje daně - DPH nebo spotřební daně, 16 zemí zavádí nějaké cenové stropy - toho já nejsem zastáncem - a 20 zemí dokonce dává nějaké dotace. Také nejsem toho příznivec, ale je dobré to říct, že to není, jak vy nám namlouváte jenom, že jsou to nějaké recepty hnutí ANO. Ne, to se děje po celé Evropě.

A teď, proč o tom mluvím. Já jsem dneska hovořil a moje nejčastější slovo bylo konzistentnost. A já tady o tom mluvím proto, že vy, když jste byli v opozici, tak jste po plošných opatřeních kupodivu volali. Citace. Petr Fiala: "V zahraničí spouští vlády plošná opatření na záchranu živnostníků a podnikatelů, jenom u nás si Babišova vláda klade mnoho komplikovaných podmínek. Vypadá to, jako když se snaží, aby na podporu dosáhlo co nejméně lidí. V tuto chvíli není čas na složité řešení, je potřeba rychle pomoct." To znamená, že vy, když jste byli v jiné roli, tak jste po těch plošných opatřeních volali a ta plošná opatření jsou potřeba i v této chvíli. Koneckonců ten samotný návrh je vlastně důkazem toho, že vy po prvotním odmítnutí do těch plošných opatření jdete, byť je to jenom o korunu padesát a je to na čtyři měsíce. Takže není pravda, že se tomu vyhýbáte. Vy jste vlastně přinuceni tlakem něco tady navrhnout. My říkáme, že to je pozdě a je to nedostatečné.

K tomu se váže druhá citace, a to tady řekl Zbyněk Stanjura několikrát na mikrofon u covidu: "Kdo rychle dává, dvakrát dává." A to tady také není splněno, bohužel. Tak se tím vlastním rčením, které jste tady opakovali několikrát, řiďte. To znamená, aby to bylo rychlé, ne až od 1. června, a aby to bylo robustnější.

S tím souvisí moje dotazy, které pan předsedající třeba tady vyřídí panu ministrovi, až se vrátí: jestli jsou připraveny nějaké scénáře, jakým způsobem budete reagovat dál, jakým způsobem, proč jste přišli na tento návrh, že to je zrovna o korunu padesát a zrovna tyto čtyři měsíce. Proč to není do konce roku třeba? Proč jste nesáhli na DPH? Vy víte, jak se bude vyvíjet ta situace v červnu, v červenci a tak dále? Vy tady kroutíte hlavou, ale vy jste totéž po nás chtěli u covidu, který byl také nový. Vždyť to bylo úplně nové! A vy jste měli pocit, že my všechno víme, jak se to bude vyvíjet - že se k nám vrátí omikron, jedna varianta, druhá varianta. Tak teď se nedivte! Já vám tady dávám jenom zrcadlo.

Takže já to shrnu. Žádné obstrukce dneska nebyly, za prvé. Za druhé. My ač bychom mohli, tak vám ty návrhy, které tady máte, ty první dva, nevetujeme, ale zároveň říkáme, že jsou nedostatečné a jsou předloženy pozdě. Za třetí tady připomínám, že jste to byli vy, dokonce ústy současného premiéra a ministra financí, kteří jste po nás chtěli plošná opatření, rychlá opatření, velkorysá opatření. Ani jednu z těch vlastních podmínek jste teď nesplnili.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A poslední přihlášenou do obecné rozpravy je paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Dneska už doufám naposled možná faktické poznámky, ještě budu reagovat, pokud nějaké budou. Nebyla bych to ani já, kdybych nevystoupila k biopalivům, protože biopaliva mě samozřejmě ve své profesní praxi na ministerstvu... (Ruch v sále. Otáčí se ke stolku zpravodajů.) Přimíchávání? (Poslanec Nacher mimo mikrofon: To není teď.) Tak já si to nechám na příště. (Pobavení v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkujeme. To byla paní poslankyně, poslední přihlášená do obecné rozpravy, přesto se ještě zeptám, jestli se někdo do obecné rozpravy nehlásí? Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím.

Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova pana ministra, pana zpravodaje? Pan zpravodaj také ne.

Takže nyní rozhodneme podle § 90 odstavce 5 o pokračování projednávání tohoto návrhu. Přednesu návrh usnesení a zároveň zagonguji, aby se mohli dostavit kolegové: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 205 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."

Ano, eviduji zájem o odhlášení, takže vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu svými identifikačními kartami přihlásili. (Předsedající se odmlčí, poslanci přicházejí do sálu.)

 

Ještě jednou zopakuji návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 205 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení." Vy se hlásíte? (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon: Ne, já už hlasuji.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro takový návrh usnesení, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, bylo přihlášeno 143 poslanců, pro hlasovalo 140, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

Pak tedy můžeme zahájit podrobnou rozpravu. Ptám se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy? Prosím, paní předsedkyně Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jak jsem avizovala už v obecné rozpravě, v rámci podrobné rozpravy bych navrhla úpravu účinnosti dle § 90 odst. 6 jednacího řádu tak, aby namísto data 1. října 2022 bylo uvedeno 1. ledna 2023, čímž by tedy došlo k posunutí účinnosti a nová právní úprava by byla účinná až do konce roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano. Ještě někdo se hlásí do podrobné rozpravy? Pan předseda Výborný.

 

Poslanec Marek Výborný: Já se moc omlouvám, pane místopředsedo, ale poprosil bych o přestávku do 19.50 pro poradu poslaneckých klubů. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, rozumím tomu. Čili já vyhlašuji přestávku do 19.50, kdy se potkáme a budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu.

 

(Jednání přerušeno v 19.44 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.50 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Je 19.50, vrátíme se k projednávání našeho bodu. Připomenu, že se nacházíme v podrobné rozpravě. Chci se zeptat, jestli se někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Pokud tomu tak není, podrobnou rozpravu končím.

Zeptám se na závěrečné slovo navrhovatele? Není zájem.

Přejdeme tedy k hlasování o návrzích, které zazněly v podrobné rozpravě. Jenom připomenu, že paní předsedkyně Schillerová načetla návrh na změnu účinnosti, a to z 1. 10. 2022 na 1. 1. 2023. Zeptám se na stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.) Zpravodaj stanovisko nemá, protože o tom nejednal rozpočtový výbor.

Čili zahájíme hlasování a budeme hlasovat o návrhu. Eviduji zájem o odhlášení, všechny vás odhlásím a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. Počet poslanců se ustálil.

 

Připomenu, že budeme hlasovat o návrhu na změnu účinnosti, který načetla paní předsedkyně Schillerová.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 35 bylo přihlášeno 156 poslanců, pro hlasovalo 76, proti 76, 4 se zdrželi, návrh byl zamítnut.

 

Nyní přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu vám návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 205."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takový návrh usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 36 bylo přihlášeno 156 poslanců, pro hlasovalo 154, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím projednávání bodu číslo 23. A končím tím i dnešní jednací den. Zítra se sejdeme v 9 hodin. Přeju hezký zbytek večera.

 

(Jednání skončilo v 19.53 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.