(Schůze zahájena ve 14.00 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji 19. schůzi Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. Aby byla zaznamenána naše účast, všechny vás nyní odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami, případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty. (V sále je silný hluk.)

Vážené paní poslankyně, páni poslanci, já vás požádám o klid, abychom mohli přistoupit k jednotlivým bodům.

Organizační výbor Poslanecké sněmovny stanovil návrh pořadu 19. schůze dne 14. dubna tohoto roku. Pozvánka vám byla rozeslána elektronickou poštou téhož dne.

Nyní přistoupíme k určení dvou ověřovatelů této schůze. Navrhuji, abychom určili poslankyni Barboru Urbanovou a poslance Stanislava Berkovce. Ptám se, zda má někdo jiný návrh? Nevidím žádného přihlášeného. (Hluk trvá.)

Ještě jednou si dovolím vás požádat o ztišení.

 

Zahajuji hlasování o předloženém návrhu na ověřovatele naší schůze.

Ptám se, kdo je pro? Proti?

V hlasování číslo 1 přihlášeno 123 poslankyň a poslanců, pro 115. (Proti nikdo.) Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že jsme ověřovateli 19. schůze Poslanecké sněmovny určili paní poslankyni Barboru Urbanovou a pana poslance Stanislava Berkovce.

Sděluji, že do zahájení schůze požádali o omluvení své neúčasti na jednání tito poslanci: Babiš Andrej - pracovní důvody, Balaš Vladimír do 16 hodin z pracovních důvodů, Bělor Roman od 15.30 do 19 hodin z pracovních důvodů, Berki Jan - zahraniční cesta, Bžoch Jaroslav - zahraniční cesta, Decroix Eva - pracovní důvody, Dostálová Klára - zahraniční cesta, Dubský Tomáš do 17 hodin z pracovních důvodů, Dvořák Jaroslav - zdravotní důvody, Fialová Eva do 17.30 hodin z pracovních důvodů, Flek Josef - zahraniční cesta, Juchelka Aleš - zahraniční cesta, Kolář Ondřej - zdravotní důvody, Králíček Robert - pracovní důvody, Kuchař Jan - zahraniční cesta, Lacina Jan - zahraniční cesta, Lochman Ondřej - zahraniční cesta, Naiclerová Hana - pracovní důvody, Nováková Nina - zdravotní důvody, Pokorná Jermanová Jaroslava - zahraniční cesta, Rais Karel - zdravotní důvody, Ratiborský Michal - zahraniční cesta, Richter Jan - pracovní důvody, Růžička Pavel - zahraniční cesta, Staněk Pavel - zahraniční cesta, Stržínek Robert - pracovní důvody, Šebelová Michaela - pracovní důvody, Wenzl Milan - zdravotní důvody, Zajíčková Renáta do 14.30 hodin z pracovních důvodů, Zlínský Vladimír - zahraniční cesta, Zuna Michal - pracovní důvody, Žáček Pavel - zahraniční cesta.

Z členů vlády se omlouvají: Bek Mikuláš z pracovních důvodů, Blažek Pavel z pracovních důvodů, Černochová Jana z pracovních důvodů, Gazdík Petr od 15 do 16 hodin z pracovních důvodů a Lipavský Jan z důvodu zahraniční cesty.

Pan poslanec Major bude hlasovat s kartou číslo 23.

Ještě jednou vás chci požádat o ztišení, nyní se totiž dostáváme k pořadu naší schůze a myslím si, že se teď máte dozvědět celou řadu důležitých informací o průběhu schůze, takže prosím o pozornost.

Nyní tedy přistoupíme ke stanovení pořadu 19. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Nejdříve vás seznámím s návrhy, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu. Dnes, tedy v úterý 26. dubna, zahájit jednání body z bloku zákony první čtení, a to v následujícím pořadí: bod 23, sněmovní tisk 205 - vládní návrh zákona o spotřebních daních, bod 22, sněmovní tisk 204 - vládní návrh zákona o daních z příjmů, bod 21, sněmovní tisk 203 - vládní návrh zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, bod 12, sněmovní tisk 150 - vládní návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků, bod 14, sněmovní tisk 163 - vládní návrh zákona o zeměměřictví, bod 7, sněmovní tisk 174 - vládní návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů, bod 8, sněmovní tisk 139 - vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů, bod 9, sněmovní tisk 175 - vládní návrh zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, a případně pokračovat dalšími body z bloku Zákony, první čtení.

Zítra, to jest ve středu 27. dubna, zahájit jednání bodem číslo 73, sněmovní tisk 173 - vládní návrh zákona o opatřeních v oblasti daní, třetí čtení, a pokračovat body z bloku Zákony, druhé čtení, v následujícím pořadí: bod 5, sněmovní tisk 176 - vládní návrh zákona o spotřebních daních, bod 2, sněmovní tisk 58 - vládní návrh zákona o silniční dopravě, bod 3, sněmovní tisk 76 - vládní návrh zákona o pozemních komunikacích, bod 4, sněmovní tisk 137 - vládní návrh stavebního zákona, s tím, že bod 1, sněmovní tisk 55 - vládní návrh zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků, druhé čtení, navrhujeme projednávat až druhý jednací týden, tedy 10. až 13. května. Poté případně pokračovat body z bloku Zákony, prvé čtení, tam, kde skončí v úterý. Ve 13.30 pak zařadit pevně blok volebních bodů, tedy body 79 - Návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, bod 80 - Návrh na volbu členů dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, bod 81 - Návrh na volbu členů dozorčí rady Státního fondu podpory investic, bod 82 - Návrh na jmenování člena kontrolní rady Technologické agentury ČR, bod 83 - Návrh na volbu kandidáta na jmenování do funkce viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Čtvrtek 28. dubna: vzhledem k tomu, že bod 110 - Odpovědi členů vlády na písemné interpelace není k dnešnímu dni ke 14. hodině naplněn, nebudeme se jím zabývat. Jednání bychom zahájili tedy již v 9 hodin body dle návrhu pořadu. To je z mé strany vše.

Nyní prosím, paní poslankyně a páni poslanci, abyste se k návrhu pořadu vyjádřili vy, a ještě jednou žádám o ztišení, abychom slyšeli předkladatele přihlášené k bodům. Mám tady hned několik přihlášených, takže první s přednostním právem a s návrhem k pořadu schůze je pan předseda Tomio Okamura. Prosím, máte slovo. (V sále je stále hluk.) A ještě jednou prosím o zklidnění, ať slyšíme mluvčího. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, navrhuji jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny bod s názvem Vláda Petra Fialy neřeší problémy českých občanů.

Současná vláda Petra Fialy z ODS stále zásadně neřeší drakonicky vysoké ceny potravin, plynu a elektřiny a dalšího životně důležitého zboží a služeb. Premiér Fiala minulý týden dokonce prohlásil, cituji, že zastropování ceny je nesmysl a že jeho vláda napumpovala za prvních sto dnů vládnutí 74 miliard korun pomoci občanům. Jedná se o demagogii a nepravdu, protože šlo především o mandatorní, tedy ze zákona povinné výdaje, které neřeší tíživou situaci našich občanů. Uvedená výše výdajů je totiž daná legislativou, protože se jedná o výdaje spojené se slevou na poplatníka, což ale schválila minulá Sněmovna, kdy vláda Petra Fialy nebyla u vlády, a zákonné valorizace důchodů včetně té plánované červnové právě kvůli rekordní inflaci, kterou nechala Fialova vláda vyšroubovat na třetí nejvyšší v rámci EU, konkrétně u nás inflace 12,7 %, takže vláda do toho započítá i zákonnou valorizaci důchodů na základě zákona, který vláda ale nepřijala, který platí už z dřívějška. Takže tady bych chtěl požádat pana premiéra Petra Fialu, aby si nepřivlastňoval něco, co vůbec není pravda, na co vláda Petra Fialy - nejenom že to vůbec neodsouhlasila - dokonce na to neměla žádný vliv. Takže naopak jste pro občany České republiky nehnuli ani prstem, v podstatě se dá říci nějak zásadně. Takže je to opravdu demagogie a mě to zklamalo, když premiér České republiky hovoří o penězích, na které - přitom to vůbec není na základě rozhodnutí vlády, že by to nějakým způsobem měla ovlivnit, ale to, co vláda beze sporu ovlivňuje, je rekordní inflace, proti které vůbec nic nedělá.

Takže co se týče zvýšení výdajů všech obyvatel České republiky za dobu vládnutí vlády Petra Fialy, tak jsou to zejména předražené energie, pohonné hmoty, potraviny a hypotéky. Můžu vás, paní předsedkyně, poprosit, abyste...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, já požádám kolegyně a kolegy, kteří mají něco na srdci a potřebují si to tady říci po té dlouhé době, co jsme se neviděli, aby přesunuli své rozhovory do předsálí. Platí to napříč celou Sněmovnou. Prosím o klid. Prosím, můžete pokračovat. Pevně věřím, že už se kolegyně přesouvají a bude klid.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuji. Já bych to jinak zvládl, ale nechci zvyšovat hlas. Takže hlavní odpovědnost za zdražování a za to, že se neřeší tady hlavně zdražování, padá pochopitelně na vládu Petra Fialy z ODS, která postupuje diletantským způsobem a inflaci a zdražování prostě neřeší.

Předražené energie, jež roztáčejí spirálu inflace, řeší ve většině států Evropy snížením daní či zastropováním cen, což ale vláda Petra Fialy odmítá, aniž nabízí jiné zásadní řešení. Tady je potřeba si zdůraznit to slovo zásadní, protože to, o čem tady budeme hlasovat na téhle schůzi Sněmovny, to znamená, že vláda sníží ceny pohonných hmot o korunu padesát, tak to opravdu nejenom že není zásadní, ale je to zcela nedostatečné. Já bych řekl, když se podíváte i na reakce občanů, tak že se tomu přímo vysmívají - oni to berou jako výsměch ze strany vlády Petra Fialy, že toto je řešení zdražování. Když si to porovnáte s ostatními zeměmi, které razantně snižují daně na tyto komodity nebo přímo zastropovávají ceny, takže to člověk ani občan nepozná, píšou lidé. O korunu padesát! Hnutí SPD samozřejmě podpoří všechny návrhy vedoucí ke snížení cen, ale to, že vy snižujete o korunu padesát ceny pohonných hmot, o korunu až korunu padesát v průměru na čtyři měsíce, tak to je opravdu zcela nedostatečné a vůbec se divím, že se k takovému návrhu můžete nějak hlasitě hlásit, protože to jenom potvrzuje tu neschopnost.

Premiér Fiala se zřejmě naivně domnívá, že se problém zdražování vyřeší sám - a všechno nakonec zaplatí naši slušní a pracující občané. Samozřejmě, tento přístup hnutí SPD odmítá. Říkáme přesně konkrétní návrhy, které dělají v okolních zemích, to znamená jasné snížení daní, třeba DPH nebo spotřební daně, či zastropování cen, aby to občané opravdu poznali, že k tomu zlevnění dochází.

Je tady taky novinka a tu my v SPD také vnímáme negativně stejně jako občané, a to, že se v současnosti ještě mnohem více zhoršil nedostatek bytů. Myslíte, že bych vás, paní předsedkyně, mohl požádat...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já bych také chtěla požádat kolegy a kolegyně, protože opravdu pan předseda nemá dostatečně zajištěný klid na to, aby mohl přednést svůj návrh.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. Takže znovu říkám, že to, co je teď zase úplně aktuální, ještě větší problém, než to bylo, je, že se teď během března a dubna zhoršil nedostatek bytů. Rovněž se rapidně zvyšují nájmy pro české občany. Podle všeho je důvodem příliv ukrajinských uprchlíků. Ekonom Lukáš Kovanda navíc očekává, že ceny nájemního bydlení letos ještě vzrostou o 10 až 15 %. Nejhorší situace s dostupností nájemních bytů je tradičně v Praze, ale problémy už se projevují i v menších městech. O jediný nájemní byt, a jsou to údaje za březen a duben, to znamená, je to přesně v souvislosti s přílivem uprchlíků, tak o jeden nájemní byt se dnes mnohdy hlásí stovky zájemců. V jednom ze zdokumentovaných případů bylo dokonce 830 zájemců! Realitní portál Reality.iDNES.cz oznámil, že v průběhu března a posléze dubna vzrostl zájem o nájemní bydlení až o 60 %. Téměř trojnásobnou poptávku proti loňsku nyní zaznamenal i portál Bezrealitky.cz. A přesně dochází k tomu, na co my jsme upozorňovali, že příliv uprchlíků způsobí právě zdražování bydlení pro naše občany, a už jsme na to upozorňovali předem a ptali jsme se vlády, jak to bude řešit a jestli je připravena na to řešení. My samozřejmě od začátku říkáme, že by se válečným uprchlíkům mělo pomáhat přiměřeně, pouze na nezbytnou dobu, a po ukončení konfliktu by se měli vrátit zpět budovat svoji zemi. A v tom jim můžeme pomoci.

Ale teď tady hovořím o tom problému, že skutečně čeští občané, kteří nemají na bydlení, nemůžou si pořídit nové byty, nedosáhnou na hypotéky, tak teď vlastně vládě se to úplně vymklo z rukou, vládě pana premiéra Petra Fialy. A přestože už jsme na to upozorňovali před těmi dvěma měsíci, tak přesně dochází na to, co jsem říkal, na co SPD upozorňovalo, že se tak zdražilo nájemní bydlení, protože pochopitelně počet bytů je dán a nepostavíte je na jedno mávnutí proutku, že naši občané se dostávají do obrovské krize, do obrovské bytové krize. Nám píše spousta lidí, mladých lidí, že si chtějí pronajmout byt, že hledají byt, čeští pracující občané, a nemají na to. Oni jsou úplně zoufalí. A já se pořád ptám pana premiéra Petra Fialy - a tentokrát se na vás nebudu takhle za sebe obracet, abyste se na mě zase nerozčiloval, ale stejně vám ten dotaz pokládám a bylo by dobré fakt na to už odpovědět těm lidem, proto to mám ozdrojované, ty informace - co tedy s tím budete dělat, protože situace na základě vaší nečinnosti už půjde pouze k horšímu, protože než se postaví nové byty nebo něco dalšího, tak to prostě trvá nějakou dobu. Stavební zákon, ten odkládáte, aby se zrychlilo stavební řízení, s novými návrhy nepřichází pan Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, přitom už půl roku je po volbách - připravenost žádná. Vlastně před rokem v zimě jste říkali, že jste připraveni personálně i programově vládnout, takže už rok a půl je to zpátky. Zákon tady žádný není na zrychlení bydlení, na zrychlení staveb nebo zvýšení dostupnosti bydlení. Tak a krize opravdu přichází. To znamená...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě jednou, omlouvám se, ale nemám pocit, že by se situace ohledně hluku opravdu zlepšovala, naopak. Ještě jednou požádám všechny, kteří mají něco potřebu řešit, aby se přesunuli do předsálí a nechali v důstojné atmosféře pana kolegu přednést svůj návrh.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. Já už jsem se lekl, že mi chcete dát poprvé za pravdu, že se situace ohledně bydlení, že by se zlepšovala, ale to jsem si myslel pochopitelně naivně. Takže děkuju.

Takže vláda Petra Fialy ale bohužel neřeší problémy českých občanů, a nyní se přitom ke zdražování pohonných hmot, tepla, elektřiny, potravin a spotřebního zboží přidává i zdražování nájmů. Takže opravdu, pane premiére, je opravdu vážnou otázkou - na co pořád čekáte? Vysíláte nějaké signály, ale řešení pořád chybí, a lidé jsou opravdu zoufalí. Za chvíli už nebudou mít ani kde bydlet. Vždyť teď už k tomu dochází. A místo toho Fialova vláda má dát 1 miliardu korun na rekonstrukce a výstavbu bytů pro ukrajinské uprchlíky včetně vybavení, takže naši občané si už nemůžou ani pronajmout byty. To jsem tady právě četl. Ale vy místo abyste tedy něco udělali pro naše občany, kteří jsou zcela zoufalí a kteří vaši vládní politiku nuceně platí, protože vás ve volbách nevolila většina občanů České republiky, jak víte, protože milion hlasů propadl pro strany pod 5 %, takže ta menšina, která vás volila, vaši koalici, teď nuceně platí, nebo ta většina, co nevolila vaši vládní koalici, tak teď nuceně platí tyhlety vaše excesy, že jo. Takže vy teď dáváte miliardu korun na rekonstrukci a výstavbu bytů pro ukrajinské uprchlíky včetně vybavení.

Do toho jsme četli v médiích, že ministr pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš chce žádat Evropskou komisi, aby z peněz alokovaných České republice dala miliardu eur na podporu bydlení ukrajinských uprchlíků, což je 25 miliard korun. A já se ptám tedy opakovaně, kdy budete mít, pane premiére a ta vaše v uvozovkách ukrajinská vláda, kdy budete mít čas a peníze také na české občany? Co se týče pomoci uprchlíkům, to jsme řekli, stanovisko SPD je jasné, takže bych byl nerad, aby to tady někdo překrucoval, ale teď mluvíme o českých občanech, protože tady je evidentní, že čeští občané, kteří shání bydlení nebo se ocitají kvůli zdražování ve finančních potížích, tak je jim nutně potřeba pomoci. Tady si pomůžu ještě jedním číslem, protože to byl článek na Novinkách, je to ostatně nedávno pár týdnů, kdy pracovnice Sociologického ústavu Akademie věd říkala, že 30 % všech domácností je existenčně ohroženo zdražováním. Pak je tady další číslo: o 40 % stoupl počet nových exekucí za vaší vlády. Do toho prezidentka Potravinářské komory říká, že v nejbližší době se o 30 % zdraží potraviny.

Ale z vaší strany není žádné řešení. Já vám chci, pane premiére, říct, že to potom neuděláte mávnutím proutku. To potom neuděláte, že si takhle mávnete proutkem jako kouzelník. Všechno je potřeba připravit, má to nějaký proces, a vy pořád na něco čekáte. Zatímco v Polsku mají nulové DPH na potraviny - Češi chodí nakupovat do Polska - tak vaše vláda opravdu přichází české občany strašně draho. My máme duben, bude květen, takže zatímco Poláci mají levnější potraviny a vláda jedná - a Češi jezdí nakupovat potraviny do Polska tím pádem - tak vy jste vlastně vytáhli úplně zbytečně českým občanům peníze z kapes. Už za únor, za březen, za duben, teď to bude i za květen a bude to pokračovat. To je úplně šílený.

Navíc tady ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, jak jsme se dozvěděli, jak jsme si mohli všichni přečíst, představil obrysy vládní důchodové reformy. Podle vlády mají lidé prý pracovat i v důchodovém věku. Stát prý díky tomu vybere více peněz na daních. Jurečka proto plánuje přimět lidi v důchodovém věku, aby pracovali déle. Sám ministr přitom ve svém vyjádření přiznává, že to, že lidé v důchodovém věku nepracují, je dáno i tím, že mají zdravotní problémy. Hnutí SPD na rozdíl od vlády Petra Fialy prosazuje důstojné důchody a odmítáme nucení lidí do práce v důchodovém věku. Takže jestli vaše důchodová reforma je tedy demotivovat lidi k tomu, aby po zasloužených desítkách let práce odešli do důchodu, tak to je tedy také otřesné. Žádný jiný návrh jsme od vás zatím neslyšeli. To bylo to, co jsme si mohli už přečíst, ovšem z toho nástinu vámi navrhované reformy.

Jak jsem říkal, skutečně už v podstatě, dá se říci, přes milion českých domácnosti je ohroženo zdražováním. Musíme si tady říci jasně - a vy se to, pane premiére, snažíte neustále svalovat buď na předešlou vládu Andreje Babiše, s kterou ale SPD nemá nic společného, my jsme nikdy nehlasovali ani pro rozpočet Babišovy vlády, ani pro důvěru Babišově vládě, nikdy - nebo to svalujete na konflikt na Ukrajině. Ale přestaňte se už vymlouvat, přestaňte se už vymlouvat. Tohle fakt nefunguje, tyhle výmluvy.

Znova zdůrazňuji, že i drtivá většina zemí Evropské unie přijímá nějaká plošná opatření. Tuším, že jsme poslední ze čtyř zemí, která nepřijímá žádná zásadní plošná opatření, poslední ze tří nebo ze čtyř zemí jsme. Zároveň platí, že za to máte vy plnou odpovědnost. Tady je potřeba si říci, že plnou odpovědnost za situaci, ve které se ocitají naši občané, nese současná vláda Petra Fialy a vy jako premiér České republiky, protože odmítáte situaci řešit a nechcete pomáhat českým občanům.

Tak už se, pane premiére, prosím přestaňte vymlouvat pořád na Babiše nebo na Ukrajinu. To fakt český občan, který každý měsíc platí složenky - teď chodí zálohy, zvyšují se ceny plynu, elektřiny, vyúčtování za loňský rok, ceny potravin stoupají - do kdy se budete vymlouvat? Nezlobte se na mě, ale jestli to buď nechcete, nebo neumíte řešit, tak byste to férově měl prostě položit, protože lidi jsou už zoufalí. Takže vy pořád na něco čekáte. Tak to přiznejte: Nemám řešení, a pojďme si to tady říct úplně na rovinu. Vždyť vy opravdu uvedete ty občany do strašné nouze, miliony lidí. Možná ty nejbohatší občany nebo ty občany, co mají opravdu vysokou životní úroveň - to pocítí třeba samozřejmě méně. Ale většina občanů není bohatých v České republice.

Dám konkrétní příklad. Česká republika má mezi sousedními zeměmi nejvyšší DPH na potraviny. Nevím, jestli to vůbec víte, pane premiére. Mimochodem, to je jeden z důvodů, proč jsou tak drahé. V Polsku je na přechodnou dobu DPH nula procent, v Německu 7 %, na Slovensku a v Rakousku 10 %. Ale u nás DPH na potraviny vláda Petra Fialy stále drží na 15 procentech.

Česká republika - ale to všichni víme - má aktuálně třetí nejvyšší inflaci v Evropě ve výši 12,7 %. Ceny prudce rostou, ale vaše vláda, pane premiére, nic zásadního pro naše občany nedělá. A neříkejte, že zásadní je to - já když jsem slyšel vaše mediální výstupy, v monitoringu mi to vyjelo, ne že bych se na to koukal, ale samozřejmě si udržuji přehled - tak vy to ještě chválíte, že o korunu padesát chcete něco snížit na čtyři měsíce.

Já to vůbec nechápu, jak vůbec tohle... to je přece úplně otřesný. O korunu padesát na litr vám připadá jako úspěch ve srovnání se zeměmi kolem nás? To už si snad ani neděláte legraci. Myslím, že jste úplně mimo. Vy máte hlavu asi v oblacích někde, v elitářských oblacích, v oblacích vašeho luxusního života, prostě váženého pana akademika. Ale realita je, že lidé opravdu mají obrovské finanční problémy.

My vás tady několik měsíců na to upozorňujeme v předstihu, že to přijde. Vy jste to brali na lehkou váhu. Vzpomeňte, jak SPD tady jako jediné i v minulém volebním období prosazovalo posílení potravinové a energetické bezpečnosti České republiky. Vy jste nám to tady zamítli. Zamítali jste naše návrhy na posílení potravinové bezpečnosti, a teď to tady máme všechno. Teď si to občané i vaši voliči ve finále tvrdě platí každý den ze svých peněženek, když si jdou nakoupit.

Na druhou stranu, přestože vy pro české občany v podstatě nic zásadního neděláte - a neopakujte pořád tu korunu padesát za ty pohonné hmoty, protože to je fakt už úplný výsměch ve srovnání s ostatními zeměmi, a vůbec, i kdybychom to nesrovnávali - takže jestli toto je vaše maximum po půl roce, co máte většinu ve Sněmovně, jestli vaše maximum je navrhnout zákon na snížení ceny litru pohonné hmoty o korunu padesát, tak to je opravdu také na okamžitý odchod. Protože jestli toto je vaše maximum, tak samozřejmě to maximum je velmi zoufalé v tom případě, výkonnost vlády a její nápaditost.

Na druhou stranu vláda vynaložila na ukrajinské uprchlíky v tuto chvíli 54 miliard korun a teď jim ještě budete dávat byty, zatímco mnozí naši občané nemají ani na byty, ani na základní životní potřeby. Znovu říkám, ať mi tady nikdo pak na mikrofon neříká, že jsme nějací necitové, není to pravda. My jsme jasně řekli stanovisko k ukrajinským uprchlíkům, naše stanoviska jsou jasná. Ale zároveň říkáme, co tedy vlastně děláte pro české občany? To jsou občané, kteří tady platí daně a kteří nás všechny platí.

Takže hnutí SPD prosazuje snížení daně či zastropování cen na základní potraviny, energie a pohonné hmoty podobně, jako to dělají okolní státy, čímž by došlo k okamžitému zlevnění základních životních potřeb pro naše občany. Samozřejmě je prostor škrtat, ať jsou to peníze na solární barony - ovšem proti tomu jste loni v červnu hlasovali, vaše vládní pětikoalice. To alespoň nějaké snížení peněz solárním baronům bylo tady prohlasováno hlasy poslanců SPD, ANO a ještě dvěma poslanci ze strany, která už tady není, takže to od vás nemůžeme očekávat, protože vy jdete na ruku Bruselu a jejich projektům. Ale je tady prostor - politické neziskovky, ukončit zneužívání dávek nepřizpůsobivými a tak dále a tak dále. Prostě lze samozřejmě zbytné výdaje ponižovat.

No a řekněme si na rovinu. protože jelikož vláda Petra Fialy pomáhá více Ukrajincům než občanům České republiky - což je prostě fakt a lidé to vidí - začínají velké problémy udržitelností našeho sociálního, zdravotnického a školského systému a stoupá sociální pnutí v naší společnosti. Já nevím, vy to, pane premiére, nevidíte, jak stoupá pnutí v naší společnosti? Jak vaše vláda svojí nečinnosti rozděluje společnost? Jak vykopává příkopy mezi lidmi, místo abyste stmelovali?

To znamená, my v SPD, říkám na rovinu, rozumíme obavám a stížnostem našich občanů a považuji tyto obavy za oprávněné. Mě na Facebooku sleduje téměř 300 000 občanů a všichni se můžete podívat, mám tam cirka 3 000 příspěvků denně v komentářích, každý den, a přečtěte si, co ti lidé píšou, ty desetitisíce lidí. Takže to není, že si tady cucám z prstu jeden mail, že vám možná chodí denně pár mailů - nevím, jak to máte vy, ale mně chodí v tisících denně od občanů, takže mám tady poměrně jasný průzkum minimálně ze spektra voličů, kteří buď zvažují SPD nebo sledují SPD nebo přímo podporují SPD, což se pohybuje samozřejmě mezi půl milionem a milionem občanů minimálně. Takže samozřejmě my obavy občanů a stížnosti našich občanů považujeme za oprávněné.

Lidé si například stěžují, pane premiére, že jsou ve zdravotních zařízeních upřednostňováni Ukrajinci - a neříkejte mi hlavně, že si to Okamura vycucal z prstu, já vám tady cituji z těch stížností. Podobně nám píšou rodiče českých dětí ohledně situace ve školách, třeba když se hlásily děti do mateřské školy a podobně, tak jim bylo řečeno: Musíme počkat na pokyn seshora, kolik máme vzít Ukrajinců - i z gymnázií mi to píšou rodiče - a potom teprve budeme mít informace. Takže já nevím, jak jsem v uvozovkách nakoupil, tak dávám dál. Ohledně těch škol to bylo tématem, je to asi tři týdny zpátky, poměrně masově mi přišly tyto e-maily, takže ta situace už se určitě posunula, ale to nevadí, to je prostě sociální pnutí, o kterém mluvím, situace se určitě posouvá.

Navíc Fialova vláda - škrtnou 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám. Tak to nás tady ještě čeká opravdu boj ve Sněmovně, protože to, že škrtnete 14 milionů zdravotním pojišťovnám, ještě v této situaci, protože to je váš návrh, který byl ještě před konfliktem na Ukrajině, a teď vy za této situace, kdy nám tady přibylo masivně státních pojištěnců, to znamená pojištěnců, za které platí pojištění stát, to je v podstatě značná část těch uprchlíků, tak vy chcete škrtnout zdravotním pojišťovnám 14 miliard korun, čímž se zhorší dostupnost zdravotní péče pro naše občany. Vždyť vy jste - to opět je úplně šílený plán - a hnutí SPD bude tento zákon ve Sněmovně pochopitelně obstruovat, jelikož odmítáme zhoršování zdravotní péče pro naše občany. Já nevím, kam chodíte k lékaři vy, pane premiére, a vaši ministři, ale běžní občané už nám píšou, že začínají být zahlcené třeba oblasti dětského lékařství, léčení vzácných chorob a podobně, a samozřejmě to napětí stoupá. A zase, je to potřeba řešit - už teď je minutu po dvanácté, tohleto řešit, protože ty kapacity nejsou nafukovací. Počet lékařů je dán, kapacity jsou také dány, ovšem přibyl počet pojištěnců, ať státních, nebo jiných. To znamená, a zase od vás vůbec neslyšíme na to odpověď. Vůbec na to neslyšíme, pane premiére, od vás odpověď, na to, jak chcete vlastně řešit tuto situaci? Ale to, co slyšíme, je, že máme cirka 2 000 pediatrů a oni sami říkají, a to už je informace stará měsíc, že na základě tehdejšího stavu počtu ukrajinských uprchlíků by každý musel vzít 50 dětí navíc do databáze, což není fyzicky možné, říkají, že logicky to není zvládnutelné, ani technicky to není zvládnutelné.

Takže opět Fialova vláda k tomuto tématu mlčí a hrozí opravdu, že se celá situace v české společnosti nejenom obrátí totálně vůči vládě, ale hlavně, vzniknou tady obrovské sociální problémy, které samozřejmě nevěstí vůbec nic dobrého. A my na to hlasitě upozorňujeme. Problém je, že jsme opoziční strana s 20 poslanci a samozřejmě vládní koalice, ta pětikoalice, má většinu, a také proto je potřeba pořád zdůrazňovat, že je to vaše plná zodpovědnost. To není zodpovědnost ani Babiše, ani Ukrajiny, ani Ruska, to je odpovědnost vaše. Vy jste vláda České republiky a jediní vy máte odpovědnost vůči českým občanům tyto problémy řešit a vyřešit. Takže už bych byl rád, aby se pan premiér a vláda přestali vymlouvat, je to vaše odpovědnost - neukazujte na ty, kteří tady buď ve vládě už půl roku nejsou, nebo téměř půl roku, a neukazujte pořád někam do zahraničí. Z toho se český občan opravdu nenají, ani nevyspí, ani nenapije, ani nezahřeje.

Pojďme ale k dalším údajům: 70 % obyvatel - to je teď aktuální průzkum agentury STEM - 70 % obyvatel České republiky má za to, že příchod uprchlíků z Ukrajiny povede k oslabení sociálních jistot českých občanů. A za SPD říkám, že jejich obavy sdílíme. Válka na Ukrajině trvá již dva měsíce a vláda Petra Fialy z ODS dosud přijala více než 340 000 uprchlíků, přičemž vládní politici prosazují neomezené přijímání. To jsme slyšeli například od pana poslance Bendy z ODS, to jsem v médiích zaznamenal, neomezeně přijímat, a další, slyšel jsem to vícekrát. Takže neomezené přijímání a předpokládají, že zde Ukrajinci zůstanou natrvalo i po skončení konfliktu. To jsou slova pana premiéra Petra Fialy přímo, to jsem zaznamenal přímo. Ale to přece není možné, protože my to prostě nemůžeme finančně, ekonomicky a kapacitně zvládnout. Proto SPD říká, že podpora uprchlíků z Ukrajiny by měla být podle názoru SPD přiměřená, pouze na nezbytně nutnou dobu, a uprchlíci by se měli vrátit zpět, jakmile to situace umožní, a pracovat na obnově své země. A v tom jim můžeme pochopitelně pomoci, třeba nějakými společnými ekonomickými projekty za účasti našich firem, našich odborníků a podobně.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL minulý týden uvedl, že je Ukrajincům připraveno k výplatě celkem 317 894 dávek, to znamená přes 300 000 dávek, každá za 5 000 korun. Ale to jsou jen ty dávky - samozřejmě další obrovské náklady, dohromady 54 miliard už to stálo. Zároveň představitelé vládní koalice uvedli, že pracovat začalo pouhých 24 000 Ukrajinců. To je velmi málo. Náklady na ubytování, zdravotní péči a na začlenění Ukrajinců do škol jsou vládou v tento moment odhadovány na 54 miliard korun. Ale proč o tom zase hovořím už opakovaně? Agentura STEM minulý týden uvedla, že - cituji - 70 % obyvatel České republiky má za to, že příchod uprchlíků povede k oslabení sociálních jistot českých občanů. Znovu říkám, že SPD tyto obavy také sdílí, a opakovaně na to vládu upozorňujeme. Premiér Petr Fiala ale dělá, že to neslyší, takže už radši odešel - před chvílí zde seděl za mnou, už radši odešel. Já nevím, proč to nechce poslouchat, tahleta trápení, tyhlety reálné problémy, které mají, dá se říci, miliony českých občanů, proč radši odejde ze sálu, aby neposlouchal tyto věci?

Takže hnutí SPD je přesvědčeno, že vláda musí pomáhat našim občanům, a jestli to neumí, měla by prostě podat demisi, protože opravdu to přichází, všechny občany, pěkně draho, tahleta nečinnost. Navíc významná část uprchlíků pochází z oblastí, kde neprobíhají boje, takže požadavek na návrat po ukončení konfliktu je zcela legitimní. Navíc samozřejmě stoupají hlasy, že by vláda měla postupovat mnohem adresněji - všichni víme, že se vrací ambasáda už do Kyjeva, že se do Kyjeva vracejí už i zahraniční diplomaté, takže samozřejmě by bylo dobré i tuto situaci nějakým způsobem postupně reflektovat.

Budu upřímný v tomhletom, jak je mým zvykem: občané České republiky nenesou odpovědnost za ekonomický rozvrat a korupcí prolezlou situaci na Ukrajině, ke které došlo již před válkou, proto je legitimní, když se po ukončení konfliktu vrátí a budou budovat svoji zemi - je to jejich země s jejich problémy. Postup Fialovy vlády v této věci pokládáme za nepřiměřený a nesouhlasíme s ním. Vláda Petra Fialy, a znovu to opakuji, má plnou odpovědnost za veškeré problémy našich občanů způsobené tímto přístupem vlády.

Co se týče korupce na Ukrajině, tady těch příkladů je úplně nekonečně, tak já řeknu jenom jeden, samotný takový řekl bych celkový pohled na situaci na Ukrajině ohledně korupce, že i Evropský účetní dvůr, což je kontrolní orgán Evropské unie, v září 2021, to znamená před několika měsíci, uvedl, že - cituji - velká korupce a zmocňování se státu jsou na Ukrajině navzdory opatřením EU stále velmi rozšířené a v důsledku korupce se každoročně ztrácejí prostředky v řádech desítek miliard eur. Takže sama Evropská unie vidí, jaká je to problematická země. (Hluk v sále.)

A proč o tom mluvím? Protože na závěr svého vystoupení... (Otáčí se k předsedající.) Můžu poprosit ještě tedy?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já také poprosím kolegyně o klid. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: A proč o tom mluvím? Protože na závěr jsem chtěl zmínit také jednu novinku, která tedy je opravdu - musím říct, naši voliči se absolutně vyděsili a zcela oprávněně - protože Evropská komise se chystá založit Fond solidarity, ze kterého hodlá financovat poválečnou obnovu Ukrajiny. A než to vysvětlím, musím na úvod říct, že my v hnutí SPD odmítáme, aby čeští občané dle návrhu Evropské unie financovali ze svých daní obnovu zkorumpované Ukrajiny, kterou řídí a rozkrádají oligarchové. A to, že je to zkorumpovaná země, znovu říká i samotný Evropský účetní dvůr, což je kontrolní orgán EU, ve své zprávě ze září 2021. To je prostě úplně bezedná studna. Členským státům podle agentury Bloomberg už dala Evropská komise najevo, to znamená i České republice - a mě by zajímalo stanovisko premiéra Petra Fialy, ale ten už odešel, ale jsou tady jiní ministři - tak by mě fakt zajímalo, protože vy to tutláte, všechny tyto informace, nedostává se to do diskuse, že Evropská komise už dala členským státům najevo, že většinu dlouhodobých nákladů na obnovu Ukrajiny ponesou členské státy Evropské unie. Mě by fakt zajímalo stanovisko vlády k tomuto, aby to tedy otevřeně přiznala, jakým způsobem chce dál ždímat české občany, místo aby jim pomáhala.

A já už vím, jaká bude odpověď tady na ten můj dotaz. Odpověď bude mlčení vlády Petra Fialy. Nikdo to nepůjdete tady vysvětlit nebo odmítnout. Evropská komise nyní pracuje na mechanismu, abych to přiblížil i divákům, který by měl pokrývat dlouhodobé potřeby Ukrajiny. Instrument by se prý údajně měl podobat fondu na podporu ekonomiky zasažené pandemií, na kterou si evropská sedmadvacítka celkem půjčila stovky miliard eur u komerčních bank, čímž dále zadlužila členské státy včetně České republiky. No, to je ta ostudná půjčka, na kterou kývl Andrej Babiš - my jsme s tím nesouhlasili - zadlužení České republiky do roku 2057, přitom České republice by za dobrých podmínek půjčily banky i samostatně.

Jenže tady u té půjčky byl problém, že bylo potřeba, Evropská komise chtěla podpořit Itálii, Španělsko a Řecko, kterým už nikdo nechce samostatně půjčit, protože jsou před krachem ekonomicky a museli by vystoupit z eurozóny, takže my jsme se tady kvůli předešlé vládě Andreje Babiše, Česká republika se zavázala z peněz daňových poplatníků zadlužit se do roku 2057 a teď splácíme jako mourovatí, přitom přes 40 % z tohoto fondu takzvaného na obnovu ekonomiky jde Itálii a Španělsku. To je neuvěřitelné, že my tady podporujeme z našich peněz země, kde mají vyšší platy, vyšší důchody než v České republice. To je šílené, šílené, šílené úplně.

A teď právě na tomhle vidíte, a teď má být zase jiný fond, má být nějaký nový ukrajinský fond, který by měl sloužit k financování investic a reforem schválených vládou v Kyjevě. No, tak... přitom tady zároveň je zpráva, že je to země, která je totálně prolezlá, prolezlá korupcí. A to nejdu ještě více ani do historie, protože s Ukrajinou se to táhne od Janukovyče, Porošenka a podobně, tady se to míhá v té zprávě miliardami korun, miliardami dolarů, které si připsali na účty oligarchové, kupují si nemovitosti v Londýně a všude možně a vlastně tunelují Ukrajinu. A tam máme posílat peníze?

No, proč o tom mluvím? Protože podle všeho to bude zřejmě jednou z priorit pro jednání v rámci českého předsednictví Evropské unie v druhé polovině letošního roku, takže by mě zajímalo, by nás zajímalo, jak se k tomuto, k této otázce vláda Petra Fialy staví a jakým způsobem bude tedy stanovisko vlády České republiky k tomuto požadavku Evropské komise? No, já tuším, že to vláda Petra Fialy, to znamená vláda ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, bude chtít odsouhlasit. Je potřeba o tom ale nahlas mluvit tím pádem, nahlas o tom mluvit, co chcete odsouhlasit na úkor potřebných českých občanů, protože odmítavé stanovisko jsem od vás nezaznamenal žádné. Proto se ptám a stále nemáme od vás odpověď, od vlády. Mlčíte, ano, přičemž všichni víme, že dosavadní reformy na Ukrajině - samozřejmě mluvím o době před konfliktem - nevedly k rozvoji Ukrajiny a zlepšení situace jejích obyvatel, ale prospěly oligarchům, zahraničním koncernům a všeobecné korupci. A ta situace nebude jiná, to si řekněme na rovinu. Nebude jiná, ti lidé tam jsou stále stejní, stále stejní lidé to vedou anebo jim podobní. Mimochodem... No, budu pokračovat. Hnutí SPD tyto návrhy a úvahy ze strany Evropské komise jednoznačně odmítá. Již s předválečnou Ukrajinou byla spojena, jak jsem řekl, chronická všudypřítomná korupce a velmi slabá úroveň právního státu, který by rozkrádání mohl zabránit. Nevidíme tedy žádný důvod, proč by si Evropská unie měla vzít další úvěry, ručit za to i Česká republika a financovat miliardy eur do obnovy země, kterou řídí a rozkrádají oligarchové.

Navíc Ukrajina je země, která má obrovský demokratický deficit, to není demokratická země, samozřejmě. Já jsem byl na pozvání Rusínů na Ukrajině před čtyřmi lety, měl jsem tam tři besedy, byly plné sály, a tam nemůžou se ani hlásit k jiné než ukrajinské národnosti. Rusíni se nemůžou přihlásit oficiálně ke své národnosti - to jsou ti, co byli naši spoluobčané v době první republiky a nemůžou se hlásit k rusínské národnosti, nemůžou mít rusínské školy, nemůžou učit rusínštinu na školách. Prostě to není demokratický režim, tam se neuznávají vůbec základní lidská práva, přitom oni tam žijí, to je taky jejich země, Zakarpatská Ukrajina, to nejsou přistěhovalci nebo migranti na Ukrajinu. Takže to není ani demokratická země, ta nesplňuje ani - a to zmiňuji jednu z mnoha věcí, nejenom korupci - základní demokratické parametry, které předpokládají demokratické země.

My potřebujeme investovat především v naší republice a na poválečné obnově Ukrajiny by se měli podílet hlavně občané Ukrajiny, ale samozřejmě ti, co to způsobili. To je názor SPD.

Děkuji za pozornost, a znovu žádám tedy, aby jako první bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny byl z těchto důvodů, které jsem uvedl, zařazen mimořádný bod s názvem Vláda neřeší problémy českých občanů, protože lidé už to opravdu nemůžou vydržet, miliony lidí už nemají peníze, jsou v těžké krizi a stále od vlády nejsou žádná řešení. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní je přihlášen s přednostním právem pan ministr Bartoš a pak je tady hned několik přihlášených bez přednostního práva, kterými jsou nejdříve pan poslanec Mašek a dalších asi třináct. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Dámy a pánové, já využiji svého přednostního práva jenom jako reakci. Nebudu se zabývat konkrétními asi útoky, které tady zazněly na jednotlivé členy vlády, budu se snažit pouze jenom v rychlosti uvést fakta. Suma, kterou tady bylo operováno, že česká vláda utratila, tak samozřejmě to není pravda. Číslo 54 miliard je součástí celkových možných nákladů řešení krize tak, jak je předložila tato vláda na žádost Poslanecké sněmovny ve Strategickém plánu zvládání krize, kde jsou zohledněny jednotlivé rezorty, ať je to otázka školství, místního rozvoje, MPSV a dalších. Mají takovouto strategii i jiné státy a tyto náklady, kolik Putinova válka na Ukrajině bude stát ty země, které chtějí pomoci, má každá země, je to celkový součet možných nákladů. To je první věc.

Druhá věc. Pokud se podíváte na strukturu státního rozpočtu, tak je naprosto liché tvrdit, že to je na úkor v tuto chvíli něčeho. My naopak se chystáme a už jsme udělali řadu opatření, která mění strukturu státního rozpočtu na výdajové stránce směrem k občanům České republiky, ale v tuto chvíli nebyla krácena žádná rozpočtová kapitola, naopak došlo k navýšení. Já budu hovořit třeba o rezortu Ministerstva pro místní rozvoj, neboť za něj nesu zodpovědnost. V samotném plánu jenom pro tento rok na výstavbu dostupného bydlení v obcích a městech České republiky jde v národních programech, které dobíhají, a v IROPu 3,7 miliardy. I ten program, který jsme představili jako Ministerstvo pro místní rozvoj, který je určen pro obce a kraje a v tuto chvíli je určen k tomu, abychom řešili i problém ubytování lidí, kteří utíkají před válkou, jde na rekonstrukci objektů v majetku obcí a krajů či jimi ovládaných společností. Ergo kladívko tyto peníze zůstanou v obcích a v regionech a i tento program přesně hovoří o tom, v jakém momentě, kdy nebude poptávka, tyto zrekonstruované byty mohou být použity jako dostupné bydlení pro české občany.

Já jsem tady slyšel něco o tom, "kde máte ten zákon". Věcná novela stavebního zákona je v mezirezortním připomínkovém řízení už týden. Informoval jsem o tom v médiích, informoval jsem o tom na sociálních sítích. Vláda tyto věci komunikuje.

Ad solidární přístup Evropské unie vůči zemím, které jsou zasaženy větším přílivem lidí - uprchlíků před válkou na Ukrajině. To jsou peníze navíc. My jsme jako Česká republika iniciovali jednání - osobně v tuto chvíli předávám štafetu dál, protože se blíží předsednictví České republiky - s osmi zeměmi, teď se přidalo i Chorvatsko, kde je takzvaný společný apel na Evropskou komisi, a Evropská komise uznala, že jsou státy, je to V4, je to Bulharsko, je to Rumunsko, jsou to baltské státy, Česká republika, zmínil jsem Chorvatsko, nově tedy i Rakousko, které jsou v těžší situaci než ostatní státy, protože čelíme většímu počtu uprchlíků a snažíme se jim pomoci. Připodepsali to ministři financí a jednáme i směrem k Evropské komisi o tom, aby státy, které jsou výrazně zasaženy, měly navíc peníze, díky kterým budou moci tu situaci řešit.

Takže jenom abych to shrnul, to vyčíslení, které tady zaznělo, jsou možné náklady celkového řešení, a holt válka v Evropě není pro evropské státy bez nákladů. Nelze si to myslet, nelze to nikomu tvrdit. V plánovaných výdajích státu nebyl omezen žádný výdaj. Peníze, se kterými v tuto chvíli počítáme, jsou peníze navíc a jednáme v Evropské unii o tom, aby v rámci solidárního řešení války na Ukrajině tyto pak byly poskytnuty těm zemím, stejně tak jako to je třeba s pomocí, která následně bude, a já věřím, že bude refundována těm zemím, které pomáhaly v danou chvíli více. Stavební zákon je v mezirezortu, projednávají ho jednotlivá ministerstva. To je standardní postup, dodrželi jsme ten slib, že bude do tří měsíců hotový, ještě tedy v synchronizaci s Ministerstvem životního prostředí. Můžete se na něj podívat v eKLEPu. Peníze - 1 miliarda eur, o které se bavíme - jsou peníze, které jsou v danou chvíli buďto alokovány v Národním plánu obnovy, který jsme zdědili a který se snažíme opravit, ale jsou to i peníze, o kterých se hovoří nad rámec. A poslední věc, těch 900 milionů jde do majetku měst a obcí v České republice.

A ještě otázka bydlení, která si myslím, že je zásadní. Stát není ve své podstatě ten, který staví. Samozřejmě jsou to kraje a obce, které ve svých rozpočtech mají na výstavbu, i bytovou výstavbu, na jednotlivé projekty vyčleněny peníze. Takže část těch evropských peněz nebo jakýchsi subvencí státního rozpočtu či bezúročné půjčky či programy, které jdou od Národní rozvojové banky nebo SFPI, jsou navíc. Ten celkový objem, a není to pro mého předřečníka, ale pro občany - skutečně situace s byty se řeší i ve smyslu výstavby. My to chceme akcelerovat. Zákon o dostupném bydlení, což je dluh dvou minulých vlád - aspoň co já si pamatuji, tak to spadlo ze stolu těsně před koncem voleb v roce 2017, paní Marksová, následně to nedodala ani vláda minulá - tak zákon o dostupném bydlení, které umožní opět obcím dát nástroj, aby poskytly byty nebo nájemní bydlení či výstavbu svým občanům, jsme taktéž zařadili do legislativního plánu vlády a pracujeme na něm. Takže pro nás je to bydlení zcela zásadní prioritou, pro vládu Petra Fialy, pro Ministerstvo pro místní rozvoj, a věřím, že občané vidí, že naopak za tu krátkou dobu děláme ty kroky v maximální možné rychlosti. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Ještě se s přednostním právem přihlásil pan předseda Výborný, takže pan poslanec Mašek posečká.

A než se dostaví, ještě načtu jednu omluvu. Je to pan poslanec Heller, který se mezi 16. a 19. hodinou omlouvá z pracovních důvodů. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně.

Vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, pěkné odpoledne, přicházím s tím, co patří na tento bod, po tom, co jsme zvládli Okamurovo okénko, a sice s návrhem na změnu programu schůze. A sice na základě projednání s předsedy poslaneckých klubů navrhuji, aby ve čtvrtek, protože úterý a středa je součástí toho gremiálního návrhu, jak načetla paní předsedkyně, začalo jednání Poslanecké sněmovny projednáním bodu číslo 19, sněmovní tisk 201, novela zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu.

Dále jako druhý bod čtvrtečního jednání projednání bodu číslo 20, sněmovní tisk 202, novela zákona č. 222/2016 Sb. a dalších, eSbírka.

Jako třetí bod čtvrtečního jednání bod číslo 13, sněmovní tisk 160, vládní návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících, první čtení. Všechno jsou to první čtení.

Dále jako čtvrtý bod čtvrtečního jednání zařadit bod číslo 18 - sněmovní tisk 199, návrh novely zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů.

Následně jako pátý bod otevřít kapitolu smlouvy, a to v tomto pořadí: nejprve projednat bod číslo 71, smlouvy v prvním čtení, sněmovní tisk 194, souhlas s ratifikací dodatku číslo 1 u smlouvy s Agenturou pro evropský globální navigační satelitní systém.

Dále pokračovat v kapitole smlouvy druhé čtení, v pořadí bod 66, sněmovní tisk 91, Eutelsat, a bod číslo 67, sněmovní tisk 92, smlouva s ratifikací Akta Světové poštovní unie.

Dále pokračovat projednáváním z kapitoly smlouvy první čtení, a to těchto dvou návrhů, bod číslo 70, sněmovní tisk 157, smlouva s Brazilskou federativní republikou, a bod číslo 72, první čtení, sněmovní tisk 200, smlouva s Austrálií.

V případě, že by byly tyto body z kapitoly smlouvy projednány, pokračovat v programu schůze v bloku druhých, případně prvních čtení tam, kde skončí projednávání ve středu ve 13.30.

Stejně tak navrhuji, aby se v pátek pokračovalo v bloku druhých, respektive prvních čtení, ale to už je dáno samotným programem schůze tak, jak bude schválen. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji za přednesené návrhy, a nyní se tedy dostáváme k přihlášeným. Nejdříve pan - omlouvám se, nevšimla jsem si. (Hlásí se poslankyně Schillerová.) Tak pan poslanec Mašek dá přednost paní předsedkyni Schillerové a pak vidím dalšího přihlášeného, předsedu pana Jakoba. Takže, prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pár slov k tomu, že Česká republika je podle informací Eurostatu zemí s třetí největší inflací z celé Evropské unie. Index spotřebitelských cen v březnu 2022 dosáhl závratných 12,7 % a v důsledku takto extrémně vysoké inflace české domácnosti rekordně chudnou. Pokles reálné mzdy v roce 2022 je predikovaný až ve výšce 7 % a ve druhém kvartále tohoto roku dokonce pokles reálných mezd atakuje výšku 10 %. Čeští spotřebitelé se dle Českého statistického úřadu obávají růstu cen, zhoršení celkové ekonomické situace a své vlastní finanční situace.

Hodnota indexu ekonomického sentimentu je u českých spotřebitelů nejnižší za téměř deset let, na úrovni 81,3 %, a stále dynamicky klesá. Problémem jsou vysoké ceny, ale respondenti hodnotí negativně téměř všechny sledované aspekty. Podle údajů Českého statistického úřadu se významná část dotazovaných domácností domnívá, že jejich současná finanční situace je horší než v předchozím roce. V tomto ohledu musím bohužel konstatovat, že vláda Petra Fialy dělá strašně málo. Pomoc, kterou představila, očividně nefunguje.

Jsem samozřejmě ráda, že vláda po našem tlaku konečně představila konkrétní pomoc podnikatelům, a protože nechci být za každou cenu kritická, rozhodně děkuji, že alespoň tento krok byl naplněn. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že přichází jednak pozdě, a používá se typ pomoci, kterou naše hnutí dávno nabízelo. Nakonec jste museli přistoupit k plošné pomoci v podobě snížení spotřebních daní, ale tato pomoc je nedostatečná a přichází příliš pozdě. Stalo se tedy co? To, co jsme doporučovali celou dobu, a nesmyslně dlouho byli tímto pádem podnikatelé a firmy v nejistotě.

Dnešní rekordní růst cen ohrožuje už celou českou populaci. Už jsem hovořila o tom, že inflace v České republice je zásadně vyšší než průměrná inflace v zemích Evropské unie. Průměr zemí EU je ve výši 7,8 % a eurozóny 7,4 %. Česká republika, jak uvádí Eurostat, index je ve výši 11,9 % za březen 2022. Pro vládu asi pořád stále málo. Přičemž guvernér České národní banky Jiří Rusnok avizoval, že strop inflace může být až o několik procentních bodů vyšší, a to na hranici 14 %. Fenomén růstu cenové hladiny je možné sledovat nejen v České republice, ale i v okolních zemích. Jde v podstatě o globální fenomén. Jeho příčinou je narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů v důsledku zdravotnické krize, monetární expanze většiny zemí světa a situace je samozřejmě, a to je potřeba poctivě přiznat, akcelerovaná i konfliktem na Ukrajině.

Při rozkladu inflace v České republice zjistíme, že inflace je primárně akcelerovaná v důsledku růstu cen bydlení, kam Český statistický ústav řadí také růst cen energií a růst cen pohonných hmot. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 24,7 %, v únoru o 22,6 %, zemního plynu o 37,7 %, v únoru to bylo 28,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 16,4 %, v únoru o 14,5 %, tepla a teplé vody o 13,9 %, v únoru to bylo 12,4. A ceny pohonných hmot? V oddíle doprava zrychlil zejména růst cen pohonných hmot a olejů na 50,6 %, v únoru to bylo 31 %.

Skokový nárůst cen energií řešila již naše vláda. Na prudký nárůst cen energií na světových trzích jsme reagovali generálním pardonem - mým generálním pardonem tehdy jako ministryně financí - daně z přidané hodnoty za dodání elektřiny nebo plynu za listopad a prosinec minulého roku. Návrh na snížení DPH se projevil za listopad podle Českého statistického úřadu snížením ceny elektřiny o více jak 16 %, plynu o více jak 11 % a na inflaci měl vliv jednoho procentního bodu. Naše vláda taktéž schválila návrh novely zákona o DPH, která by dodávky elektřiny a plynu osvobodila o celou výši DPH 21 % po dobu celého aktuálního roku. Tímto krokem by došlo ke snížení dopadu nárůstu cen energií pro všechny odběratele, a tedy všechny české domácnosti a podniky bez výjimky. Bohužel, náš návrh byl novou vládou bez diskuse smeten ze stolu a od té doby nebyla vláda schopna a ani ochotna reagovat na tuto inflační situaci.

Bohužel, nejen náklady na bydlení zažívají prudký nárůst. Vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,4 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tuhých paliv o 19,9 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava - nárůst o 21,6 %, zrušení slev na jízdné určitě mnohým českým domácnostem - nebo snížení, ať mluvím přesně - v dnešní době vytváří zásadní problém. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny mouky o 30,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 20,1 %, másla o 31,9 % a brambor o 21,4 %. Ceny oděvů vzrostly o 19,9 % a obuvi o 15,4 %. A takto bych mohla pokračovat.

Naše hnutí poskytlo jasný recept, jak pomoci občanům, a to dočasným snížením DPH u pohonných hmot a dočasným snížením DPH u energií. Ne navždy. Dočasným. Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu cen pohonných hmot, které mají za důsledek - a to je ten přímý důsledek - zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot, navrhlo naše hnutí změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty - motorová nafta a benzin - byla změněna tak, že namísto základní sazby daně bylo uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet, čímž dojde dočasně ke zmírnění této situace, která nejvíc dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb, protože samozřejmě energie a pohonné hmoty vstupují do cen veškerého zboží a služeb.

Druhým způsobem, jak vláda může reálně pomoci českým občanům, je osvobození od DPH za energie. Vzhledem k výše uvedenému dynamickému nárůstu globální ceny energií, které mají za důsledek zdražování energií, naše hnutí navrhuje změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby na dodání elektřiny a plynu bylo namísto základní sazby daně uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, čímž dojde zase ke zmírnění situace obdobně jako u pohonných hmot a dopadne to nejvíce na nízkopříjmové, ale dneska už i střední vrstvu českých domácností a malé podnikatele.

Současně vysokoinflační prostředí v České republice ohrožuje sociální smír. Zdražuje elektrická energie, teplo, pohonné hmoty, potraviny, oděvy, obuv. České domácnosti reálně chudnou a já se ptám, kam se poděla vůle poslanců vládní koalice pomáhat? Proč tito poslanci, kteří požadovali od nás jako bývalé vlády rozšíření pomoci v době pandemie s dopady stovek miliard korun na veřejné rozpočty nedokážou podpořit české občany v dobách pádivé inflace? Proč nepřistupujeme k opatřením, která zavádí drtivá většina zemí Evropské unie, jako je snížení DPH, změna daňových pravidel u pohonných hmot, elektřiny a plynu či zavádění cenových stropů při raketovém růstu cen pohonných hmot? Českou cestou, kterou zvolila tato vláda, je nechat dopadnout následky celkového zvyšování cen na české občany. A přitom je to právě stát, který profituje na zvyšování cen. Například u ceny pohonných hmot směřuje téměř polovina právě do státního rozpočtu. Ostatně k tomuto plošnému kroku vyzývají vládu i někteří její poradci.

V důsledku toho dovolte, abych požádala o pevné zařazení následujících bodů, a to bodu číslo 65, poslanecká novela o dani z přidané hodnoty, sněmovní tisk číslo 184, a bodu číslo 61, poslanecká novela o dani z přidané hodnoty, sněmovní tisk 158, o zařazení, a to buď na čtvrtek ráno v 9 hodin jako první bod jednacího dne, anebo pokud by nebylo vyhověno, tak v pátek jako první body jednacího dne od 9 hodin. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji taktéž za přednesený návrh. Nyní ještě několik přednostních práv, takže pan poslanec Mašek posečká. Nejdříve předseda poslaneckého klubu TOP 09, pan poslanec Jakob, a následují pan místopředseda Havlíček a paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, moc se omlouvám, musím tady na lídry opozice reagovat. Ale ještě předtím bych chtěl poděkovat panu vicepremiérovi Bartošovi, který tady věcně fakticky uvedl, co vláda udělala a co chystá, odpověděl i mým předřečníkům.

Musím reagovat na vystoupení pana předsedy Okamury. Pane předsedo Okamuro, prostřednictvím paní předsedající, vám evidentně otrnulo a mně z toho velmi zatrnulo. Je velmi smutné, že prvoplánově populisticky cílíte na naprosto nejjednodušší získávání voličů. Je to opravdu velmi nebezpečné. Můžete tady rozdmýchat ve společnosti něco, co půjde jenom stěží zastavit. Ta vláda nerozděluje společnost, ta ji spojuje, proto dělá všechna opatření tak, jak tady bylo řečeno. Společnost rozdělujete vy! A bohužel, bohužel, k této rétorice se přidávají i čelní představitelé hnutí ANO, pan předseda Babiš a řada poslanců.

Musím ocenit paní předsedkyni klubu Schillerovou, ta argumentuje, snaží se argumentovat věcně, nicméně i na ni musím reagovat, prostřednictvím paní předsedající. Já vám vysvětlím to, co jste tady říkala, ta data z Eurostatu, že inflace je u nás nad průměrem Evropské unie. Ano, ale Eurostat taky konstatoval, jak probíhalo tempo zadlužování. Z celé sedmadvacítky zemí Evropské unie to tempo, ta rychlost mezi lety 2020 a 2021 byla u nás, kdy vy jste byla ministryní financí, nejvyšší. To tempo bylo na hodnotě 4,2 % HDP a to je ten důvod, proč je ta inflace dneska nad průměrem.

Všichni tady říkáte nebo máte v oblibě v posledních dnech říkat: Naši lidi, pro naše lidi. A já pevně věřím, že i přes těch více než deset přihlášených do diskuse se dostaneme k projednání návrhů, které tady předkládá vláda, abychom skutečně pomáhali. My pomáhat musíme, my pomáhat chceme, ale zodpovědně a těm, kteří pomoc opravdu potřebují, ne plošně, jak jste byli zvyklí vy, a bohužel to má důsledky v našem dluhu, který budou splácet příští generace.

Proto se připojuju k návrhům z grémia, k návrhům kolegy Výborného a prosím, pojďme hlasovat o programu, ať můžeme potom schvalovat zákony, které budou opravdu pomáhat. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní načtu ještě omluvu. Omlouvá se dnes od 15 hodin do konce jednacího dne a z celého jednacího dne ve středu, tedy 27. 4., ze zdravotních důvodů paní poslankyně Lesenská.

Nyní tedy přednostní práva pan místopředseda Havlíček, paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová a paní předsedkyně Schillerová. (Ukazuje, že dostala přednost.) Tak dali jste si vzájemně přednost, takže paní předsedkyně Schillerová jako první. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji svým kolegům i vám, paní předsedkyně. Jenom chci v rychlosti zareagovat na pana předsedu Jakoba. No, pane předsedo, vy si vždycky vyberete, a nejen vy, ale vy speciálně si vždycky vyberete - abyste mně zase neříkal, že vždy, když mám nepřipravený projev, tak je to horší, tak věřte, že ta čísla nosím v hlavě a studuji je každý den - vždycky si vyberete to číslo, které se vám hodí, a nejen vy. To jsou různé zkratky, které čteme na různých místech. Eurostat těch grafů vydal víc a nezapomínejme pořád, že vydal graf, že Česká republika pořád zůstala šestou nejméně zadluženou zemí v Evropské unii. Ano, to tempo tam bylo, bylo to moje rozhodnutí a já si za ním stojím. Já jsem rozhodla v době, kdy Česká národní banka začala - vy říkáte často vysílat signály nebo vláda říká vysílat signály, tak si to půjčím, i když to nemám ráda - vysílat signály nebo kouřové signály přímo, že bude zvyšovat úroky. Tak jsem tehdy rozhodla, že se předfinancujeme. A můžete mě tady za to dehonestovat, jak chcete. Dneska by vašeho ministra financí z toho bolela hlava, kdyby splácel s takovými velkými úroky.

A co se týče zadlužení: notabene znovu připomínám, celá řada z vás - vy ne, vy jste tady polovinu toho období nebyl, pokud vím, možná víc jak polovinu, takže na vás to nedopadá, prostřednictvím paní předsedkyně, omlouvám se - celá řada vašich kolegů z tehdy opozičních lavic vyzývala, že to je málo, ještě víc pomáhejte. Já jsem to nechala spočítat. Bylo by to o 200 miliard víc, kdybychom dali na všechny vaše pozměňovací a poslanecké návrhy. A když jsem to tempo zadlužování nechala spočítat za dva roky, tak jsme na nějakém třináctém místě, dvanáctém, třináctém, pod průměrem EU, a stojím si za těmi kroky. Samozřejmě, eurozóna, která je zadlužená, dneska už se to blíží pomalu 100 procentům HDP, ta si půjčuje za nulu, protože Evropská centrální banka zatím k těmto razantním navyšováním úroků nepřistoupila. Tak jenom tolik jsem chtěla připomenout.

A určitě se dostaneme k těm daňovým zákonům. Jak jsem avizovala dneska, znovu to zopakuju, hnutí ANO je připraveno podpořit oba daňové zákony, jak snížení zákona o spotřebních daních (zákona o snížení spotřebních daní?), tak zákona o daních z příjmů. A dokonce je připraveno nevetovat ve spolupráci s druhým klubem SPD projednávání v devadesátce, což neznamená, že si k tomu svoje neřekneme. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy v pořadí přihlášených pan místopředseda Havlíček, paní místopředsedkyně Mračková Vildumetzová a pan místopředseda Skopeček. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážení členové vlády, rozumím tomu, že se nemusí koalici líbit to, když ukazujeme čísla, kdy nevychází inflace tak, jak by si možná koalice představovala, když ukazujeme, že je dvojnásobně vyšší, než jak byla na konci roku, když argumentujeme, že máme šesté nejmenší zadlužení. Ale tak se nebavme o těch číslech. Já jsem přesvědčen, že ti, kteří nás sledují, už mají těch čísel možná až nad hlavu a že běžný občan se nedívá toliko na to, jaká je přesně inflace, ale dívá se na to, kolik má peněz v peněžence, na účtě a o kolik mu stouply energie, o kolik mu stouply pohonné hmoty, případně potraviny, a jestli je či není schopen to zaplatit. Stejně tak nemusíme firmám vysvětlovat, jaká je inflace, ty firmy si dojdou k závěru samy a dokážou si spočítat, o kolik mají vyšší ceny energií. Pojďme společně řešit to, jakým způsobem dokážeme domácnostem a firmám pomoci tak, aby to ještě bylo únosné. A k tomu se váže i můj bod, který v závěru navrhnu pro toto zasedání Sněmovny.

Jedná se o odpuštění anebo odložení plateb za obnovitelné zdroje. Nevím, proč se tomu vláda brání. Je to elegantní nástroj. Je to nástroj, který se používá i v jiných zemích Evropské unie, například v Německu. Pokud zde vláda argumentuje tím, že nechce spouštět ryze plošné nástroje proto, že to je v uvozovkách nespravedlivé - i když s tím nesouhlasím a tvrdím, že by si nemělo 15 % těch bohatších brát jako rukojmí 85 % - tak odpuštění anebo odložení plateb za obnovitelné zdroje není ryze plošným nástrojem, který by toto nedokázal rozdělit. Je to elegantní nástroj, kterým si mohu nastavit spotřebu domácností a přes něj mohu krásně vyplácet přesně to, kolik si vláda řekne. Dokonce to umožňuje i vyplácet záporně - zjednodušeně řečeno, když na složence nebo faktuře přijde záporné číslo, tak je to vlastně forma příspěvku, což není nic jiného než to, co navrhovala Pirátská strana, podle mého názoru ne úplně špatně.

Proč se tomuhle bráníme? Je to rychlé, stát nemusí dávat komplikovaně nějakou formu podpory ani sociální podpory, každý to uvidí na své složence, stát si to může dávkovat, jak chce, a navíc podle mého názoru je to i symbolické, protože jsme v době mimořádné energetické krize a stát by měl umět přiznat chybu z let 2006 až 2010, chybu, na které byl založen solární tunel a díky které dneska platíme 54 miliard korun ročně za obnovitelné zdroje. Ať jsem objektivní, za soláry to činí 29 miliard korun. Toto je chyba, toto je selhání, které nastalo v letech 2006 až 2010, a bylo by fér, aby se stát, nehledě na to, kdo na tom nesl vinu větší či menší, k tomu postavil férově a řekl, že v následujícím roku, možná dvou letech se tato platba buď zruší, a můžeme hledat zdroje, například ze společnosti ČEZ nebo z Modernizačního fondu, anebo posune v čase, to znamená, že solární investoři o nic nepřijdou ve smyslu časovém, akorát se to posune do roku 2031 nebo 2032. O tom všem je možné diskutovat, a proto navrhuji, abychom zařadili bod číslo 59, poslanecká novela o podporovaných zdrojích energie, sněmovní tisk 153, a to jako druhý bod po bodu paní předsedkyně Schillerové. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Paní předsedkyně Schillerová navrhovala dva body, takže třetí bod by to musel být. A je to buď alternativně čtvrtek, nebo pátek, tak to bylo navrženo paní... takže ano, hned po ní, dobře.

Nyní tedy dochází k přednostnímu právu pana místopředsedy Skopečka, protože si jej džentlmensky, jestli se to tak dá říct, vyměnili s paní místopředsedkyní. Prosím.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji paní místopředsedkyni a své kolegyni za laskavost. Chci jen krátce zareagovat na vystoupení paní předsedkyně Schillerové, která teď má takovou ambici všechno svádět na covid - všechno špatné, co se s veřejnými financemi v posledních letech dělo, svalit na covid. I kdybychom na covid zapomněli a na ty roky, kdy byl covid, zapomněli, tak jsme tu měli poměrně ekonomicky úspěšné období 2014 až 2019, kdy česká ekonomika rostla nadprůměrným tempem více než tří procent, což už je opravdu v evropských podmínkách slušné číslo ekonomického růstu. A v této době před covidem nás přesto v době ekonomického růstu tato vláda zadlužila v řádu stovek miliard korun. Takže ten poslední rok covidový, to je, paní předsedkyně, taková třešnička na dortu vašeho působení, kyselého nebo hořkého působení, protože kdybyste se chovali v těch letech 2014 až 2019 mnohem odpovědněji, možná jsme dneska měli i větší prostor pro to, pomáhat těm, na které to dopadá.

A poslední věc. Kdybychom přijali všechna vaše opatření, která jste představila, nebo váš pan předseda představil v těch dvanácti opatřeních proti drahotě, tak to znamená další stovky miliard korun, které se dostanou z fiskálu do ekonomiky. Nejenom že to bude znamenat další stovky miliard nárůstu dluhu, ale bude to přispívat k vyšší a vyšší inflaci, protože to, co způsobily vaše stamiliardy navíc, je i ta dnešní inflace, které bohužel musíme čelit. (Tleskají poslanci ODS.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se tedy opět dostáváme k přednostnímu právu. Paní předsedkyně Schillerová, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane místopředsedo, prostřednictvím paní předsedkyně, my už to máme nacvičené, že, my spolu chodíme pravidelně do všech televizních debat, protože pan ministr financí se mnou nechodí. To nevadí, já jsem ráda. Takže si to zase ještě musím zopakovat znova. No, než přišel covid, díky hospodaření naší vlády byly vyrovnané přebytkové rozpočty. To znovu připomínám, než přišel covid. My na covid nic nesvádíme. Prostě ta situace, to byla ta naše černá labuť, jak já říkám. A vaše černá labuť zase, jak vy říkáte, je válka na Ukrajině. Ono nemůžete jenom, když máte takovou situaci, v jaké jsme byli, vytrhnout pár věcí a říct: Vy jste dali na pomoc jenom tolik, protože tam samozřejmě s tím souvisí zdravotnictví, s tím souvisí investice, s tím souvisí udržení sociálního smíru, což jsem zvědavá, jestli se vaší vládě podaří - já o tom pochybuji. No a přesto všechno jsme udrželi šesté nejméně zadlužené finance.

Já mám takovou zajímavou tabulku, jak se v těch číslech pořád hrabu. Nárůst dluhu, mám to v procentech HDP, za vlád ODS byl asi o 15,6 % a za dobu, kdy ve vládě bylo ANO, to byly asi 2,1 %. A to jsme se potýkali s obrovskou krizí. Připouštíme, že tato nebude o moc menší. Tak jenom abychom si to vyjasnili a nevyšli ze cviku, protože nás určitě čeká zase brzo nějaká debata. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní se dostává na přednostní právo paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové a ještě vidím jednu další přihlášku s přednostním právem následně. Tak prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní předsedkyně, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já bych také chtěla vás požádat o zařazení jednoho velmi důležitého bodu na pořad jednání této schůze, a to bod, který jste tady jako poslanci, když jste schvalovali prodloužení nouzového stavu o 58 dní, tak jste také zároveň vyšli vstříc panu ministrovi vnitra panu Rakušanovi, aby strategii zvládnutí uprchlické krize, byť ji měl předložit do konce března, aby ji předložil do 14. dubna. Do 14. dubna ji předložil bezpečnostnímu výboru, který je poradním orgánem, a protože toto usnesení schválila Poslanecká sněmovna a tak, jak bylo avizováno i na bezpečnostním výboru, bude tato strategie předmětem jednání této schůze. Předpokládali jsme, že bude do programu zařazen tento bod sám od iniciativy pana ministra vnitra, v současné chvíli se tak nestalo. Proto považujeme za nutné, aby tento materiál byl tady projednán, byť dnes vnímáme, a tak jsme i avizovali na bezpečnostním výboru, že to je strategie nyní, kterou jsme požadovali a kterou jsme předpokládali, že dostaneme, protože my v této strategii vidíme slova "prověříme, zpracujeme, zmapujeme, něco vznikne". Ale v tomto dokumentu - který se strategií nedá nazvat, protože se opravdu z toho dokumentu nedozvíme, co bude za měsíc, co bude za tři měsíce, co bude za půl roku, nejsou zde žádné termíny, není zde jasně dané, kdo za ty věci bude zodpovídat, byť se to prolíná jak rezortem Ministerstva vnitra, tak Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem školství, Ministerstvem zdravotnictví.

Musím říct, že některé kapitoly jsou dobře zpracovány. Určitě bych uvedla právě Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ale je tam opravdu mnoho věcí, které je nutné tady prodiskutovat. A jsem i přesvědčena o tom, že toto je to plénum, které by mělo o tomto dokumentu hovořit. Pan ministr vnitra na bezpečnostním výboru zároveň řekl, že to je živý dokument, o kterém se má vést důkladná diskuse. A já jsem přesvědčena o tom, že zde je mnoho starostů, ale i hejtmanů, kteří mohou v rámci strategie řešení uprchlické krize přenést své praktické zkušenosti právě do tohoto dokumentu, kdy se hovoří o tom, že ten dokument se bude dotvářet, dopracovávat. Takže chtěli bychom opravdu požádat, aby tento bod byl zařazen na pořad této schůze.

On po mně ještě vystoupí pan poslanec Jiří Mašek, který byl na bezpečnostním výboru zpravodajem tohoto strategického dokumentu, byť bylo tedy i na bezpečnostním výboru řečeno ústy jak pana Vlčka, tak pana ministra vnitra, že to není strategie, že jsou to zatím strategické priority, ale jestliže Poslanecká sněmovna schválila, že máme tuto strategii obdržet do 14. dubna, tak ji měli obdržet všichni. Ona včera tedy přišla e-mailem z organizačního výboru, to určitě 14. dubna nebylo, ale jistě si to mohli přeposlat poslanci, protože každý má zastoupení v bezpečnostním výboru. Takže to bych určitě nějakým způsobem nenamítala. Co mi vadí, že takto důležitý dokument a takto důležitá věc není zařazena na program jednání této Poslanecké sněmovny.

Takže paní předsedkyně, já bych vás chtěla velmi poprosit o zařazení bodu, a to je Strategie zvládání uprchlické krize, a chtěla bych, aby tento bod byl zařazen na pořad této schůze. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesený návrh. Nyní pan předseda Jakob s přednostním právem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, kolegyně Schillerová tady říkala, že vládli před covidem vyrovnaně nebo v přebytku, tak já bych jenom tady upozornil na salda státního rozpočtu, protože jsme byli vždycky v minusu. Za rok 2014 - minus 112 miliard, 2015 - minus 100 miliard, 2016 - minus 70 miliard, 2017 - minus 60 miliard, 2018 - minus 50 miliard, 2019 - minus 40 miliard a poslední dva roky minus 500 miliard. A neargumentujte skutečnou bilancí, když jste účetním trikem zavedli do příjmů dotace z Evropské unie, nebo jak nechá vzkazovat kolega Skopeček, tak zůstatky z Fondu národního majetku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. Ano, vydržte, paní předsedkyně (k poslankyni Schillerové), ještě se přihlásila paní místopředsedkyně Vildumetzová Mračková.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Já bych ještě chtěla zareagovat také na předsedu poslaneckého klubu TOP 09 pana Jakoba, prostřednictvím paní předsedající. On určitě ví, že hnutí ANO tady již v listopadu, v prosinci prosilo o to, abyste schválili pořad schůze, který by řešil snížení sazby DPH na energie, aby finanční prostředky dostaly domácnosti a podnikatelé z obnovitelných zdrojů z takzvaného Modernizačního fondu. Byla jsem to já, která jsem vás tady pomalu prosila: Pojďme, schvalme ten program, řešme to. Jestli pak vláda přijde s nějakým lepším řešením, tak přijďme a řekněme: Máme na stole jiné řešení, ale je nutné to přijmout od 1. ledna. Paní exministryně financí a naše paní předsedkyně prosadila to, že byla 0% sazba na energie v listopadu a v prosinci, a díky tomu se inflace nevyšplhala výš a byla okolo 6 %. My jsme vám to tady stále říkali. A mně vadí, protože já jsem v minulé Sněmovně byla a měla jsem ještě tu čest sedět tady úplně uprostřed, kde dneska sedí pan poslanec Krejza, a pamatuji si, jak sem chodili poslanci a říkali: V rámci covidu ještě musíte pomoct těmto, ještě jsou to překladatelé, ještě jsou to další, kteří potřebují, a tak dále, vládo, reagujte na to! Musíte vypsat další dotační program, musíte pomoct! Nikdo nemohl za to, že se tady covid objevil, a v tuto chvíli i řešení v rámci té uprchlické krize, i vy budete a vidíte to sami, že dneska předkládáte Strategický dokument řešení uprchlické krize, kde říkáte, že to bude asi stát zhruba 54 miliard, ale tyto finanční prostředky nemáte v rozpočtu.

Zároveň, a to je velmi důležitá informace, kterou řekl Vít Rakušan na bezpečnostním výboru, že 31. května bude probíhat jednání premiérů na evropské úrovni a že do té doby se rozpočet nebude měnit. A já se chci zeptat, kdy tedy města, obce, kraje dostanou ty finanční prostředky v rámci řešení uprchlické krize? To budeme čekat do 31. května, než tedy zasednou premiéři? Ti možná něco dohodnou, možná nedohodnou, ale všichni přece víme, že proces projednávání i změny státního rozpočtu není ze dne na den. A musím říct, že dneska, a když se bavíte s hejtmany i se starosty, když byla covidová doba, tak ty finanční prostředky dostali a dostali je hned. Dneska se avizuje, že každý kraj měl dostat 10 milionů. Tak se jich zeptejte. Nedostali do současné chvíle ani korunu!

Takže já si myslím, že používat tady to, že se tady pomáhalo v rámci covidové doby, a nebyla jiná možnost, a vy jste teď v té samé situaci, akorát že my pořád vám opakujeme to, co vy nechcete slyšet, že jsou tady dvě krize. Je tady krize uprchlická a je tady krize hospodářská a musí se řešit obě ty krize najednou. Vždyť přece musíte slyšet, jak lidé - a já to vidím i na sociálních sítích - jakým způsobem to lidi vnímají, že není v tuto chvíli ta pomoc taková, jaká by měla být. A nechcete pořád slyšet jedno, že 24 států snížilo DPH, zastropovalo ceny. A proč jsme to neudělali my? Protože to navrhla minulá vláda? To je ten důvod? Ale my jsme tady přece od toho, abychom pomohli lidem, a ti lidé pomoc potřebují a potřebují ji teď, protože jakmile to neuděláme, tak také může nastat to, že se podniky budou zavírat, že lidé nebudou mít práci a že dojde k velké řetězové reakci. Já bych vás všechny chtěla poprosit, abyste už si to všichni uvědomili a tu situaci řešili. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně, nyní s přednostním právem paní předsedkyně Alena Schillerová a já vám přeji hezké odpoledne. Pokračujeme v projednávání. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. I vám hezké odpoledne. Děkuji za slovo. Ono to občanům moc nepomůže, tohle naše handrkování, kdo kolik zadlužil. Já samozřejmě ty grafy mám a já v tom ležím pořád. Víte, ono ty první roky, když se Andrej Babiš stal ministrem financí, musel splácet dluhy, které nasekaly vaše vlády - 44,4 % HDP bylo zadlužení na konci roku 2013. A že tam v roce 2017 byly evropské peníze? Proč ne? Vám také přijdou evropské peníze. Skoro 300 miliard je na cestě ještě z bývalého programovacího období a nové programovací období, výborně vyjednané, a tak dále. To znamená, to jsou věci, které budou příjmem státního rozpočtu a budou do něj zapojeny.

Znovu jenom připomínám ještě jednu věc, že saldo roku 2018 a 2019, což byly dva roky za mého ministrování před vypuknutím pandemie, skončilo, a teď se bavím prosím ne o plánu, ale o výsledku, přebytkovým jeden rok, trošku přebytkovým, ať mluvím poctivě, a další rok téměř vyrovnaným rozpočtem. Na konci roku 2021, a to jsou nedávná čísla Ministerstva financí, která jsem si dohledala na jejich webu, je zadlužení 41,9 % HDP, přestože za sebou máme dva roky, jak vy říkáte, extrémního zadlužování. Pořád nižší než na konci vašich vlád! Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji. To byla všechna přednostní práva a nyní je přihlášen pan poslanec Jiří Mašek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, já bych chtěl vystoupit se změnou programu schůze na téma migrace, jak už tady anoncovala paní Vildumetzová Mračková, a je to otázka právě migrační vlny a jejího řešení. Padla tady čísla 306 000 registrovaných běženců z Ukrajiny. V současných dnech skutečnost je, že tady Ukrajinců v České republice je více a ne všichni jsou registrováni. Jsou tady čísla kolem 100 000 dětí školou povinných, 24 000 ukrajinských, dneska už dá se říct téměř spoluobčanů, se podařilo zaměstnat, a to je poměrně číslo zajímavé, a z hlediska budoucího vývoje, jak jsme se tady o tom i ve Sněmovně bavili, možnost zaměstnávání Ukrajinců dlouhodobá, eventuálně při jejich dlouhodobém setrvání v České republice, může být zajímavá pro další vývoj třeba v naší republice.

My jsme se dostali na bezpečnostním výboru k problematice registrací takzvaných KACPU, což jsou ta krajská registrační místa, a vlastně tím jsme si otevřeli problematiku bezpečnostní, protože mezi námi jsou i specialisté, kteří dříve třeba pracovali v cizinecké policii a podobně a viděli určitá i možná nebezpečí pro vnitřní bezpečnost v České republice podle toho, když by ta registrace nebyla důsledná. Dneska se ukazuje, že tematika, kterou jsme otevřeli na bezpečnostním výboru, byla správná, protože pro bezpečnost v České republice je důležité, aby migranti nejenom byli řádně zaregistrováni, ale hlavně abychom pro ně zajistili ubytování, abychom pro ně zajistili školy, abychom pro ně zajistili zdravotní péči. Na tom všem se samozřejmě pracuje, ale chyběl na začátku migrační plán.

A proto vzhledem k tomu, že 10. 3. na výboru pro bezpečnost jsme měli možnost hovořit s ministrem vnitra, který byl přítomen na tomto výboru, jsme ministra požádali o to, aby zhruba v horizontu čtrnácti dnů připravil migrační plán, respektive aby ho připravila vláda. Ten plán by se měl připravit - a to byl náš požadavek - podle počtu migrantů a podle vývoje migrační situace, protože samozřejmě tam je více neznámých - doba trvání válečného konfliktu a možnost návratu některých migrantů třeba na území, kde již se nebojuje, respektive při ukončení válečného konfliktu i návrat většího počtu migrantů, samozřejmě namodelovat různé situace. Hlavním ale cílem bylo podle počtu přicházejících migrantů zajistit ubytování, zdravotní péči, školství tak, aby byly připraveny.

To vše se řeší v takzvaném nouzovém stavu. Nouzový stav je vlastně rámec krizové problematiky, ve které se podle krizových zákonů tato situace dá řešit. Tady jenom připomenu, že v minulosti nouzový stav, když jsme ho chtěli využít v rámci covidové situace, tak se to nesetkalo s úspěchem a byl nahrazen potom - tady pamatujete všichni to dlouhé projednávání třeba ve vztahu ke covidu - pandemickým zákonem, ale ukázalo se, že v řešení migrační krize je to důležitý nástroj, a současná vládní pětikoalice si jej tady nechala prodloužit dokonce až do 28. května. My jsme s tím souhlasili, protože víme, co nouzový stav vlastně umožňuje. Umožňuje rychle reagovat, umožňuje třeba i rychlé nákupy a to, co vše je potřeba zařídit v reálné době. Ale z nouzového stavu vyplývá jedna věc, a to je, že v době nouzového stavu za koordinaci jednotlivých ministerstev a koordinovaný postup těchto rezortů zodpovídá Ministerstvo vnitra, potažmo ministr. Zachytili jsme také tu skutečnost, že vláda hodlá ustanovit koordinátora pro migrační krizi nebo pro migraci, a tady si myslím, že trošičku z toho zákona utíkáme, a připomínám, že nouzový stav je platný až do 28. května a že minimálně do této doby by i ze zákona měl být zodpovědný ministr vnitra za tuto problematiku.

Proto jsme ministra vnitra oslovili 10. 3. na tom zmiňovaném výboru pro bezpečnost, kde jsem načetl návrh usnesení, který byl posléze schválen, a v rámci tohoto usnesení byl vznesen požadavek, aby vláda předložila komplexní migrační plán s postupy stanovenými podle počtu registrovaných běženců v termínu do 31. 3. O ten termín si tam řekl ministr Rakušan tak, aby ho mohl mezirezortně koordinovat a aby ten plán byl opravdu komplexní.

Dále jsem na schůzi Poslanecké sněmovny dne 29. 3., kdy se tady projednávalo prodloužení nouzového stavu, opět načetl návrh usnesení, který právě zavazoval vládu České republiky přímo zde v Poslanecké sněmovně obdobným požadavkem. Tehdy ale tady pan ministr Rakušan si řekl o posunutí termínu, že se to nedá stihnout, čili ten termín, který nám přislíbil na výboru pro bezpečnost, si tady nechal posunout o čtrnáct dnů a my jako opozice jsme s tím souhlasili.

Dne 14. 4. nám skutečně byl představen dokument strategie postupu při migraci podle jednotlivých rezortů. Ten dokument ale nesplňoval to, co jsme požadovali, čili škálování podle počtu migrantů nebo škálování třeba podle počtu pohybu migrantů. Chci jenom připomenout pro dokreslení, protože to vím z konkrétní zkušenosti: ono se skutečně o pohybu migrantů příliš neví, a kdybychom chtěli nějaká opravdu validní čísla, tak bychom museli požádat telefonní operátory, kteří nám řeknou, kolik skutečně migrantů je v současnosti v České republice, nebo s určitou přesností. Dějí se totiž takové věci, že řada běženců není zaregistrována na registračních místech a pohybují se po republice. Máme konkrétně zkušenost v Hradci Králové z jednoho rekreačního zařízení, které jsme uvolnili pro migranty a které bylo nutné v těchto dnech uvolňovat. Nabídli jsme jim jiné ubytování a z těch zhruba devadesáti migrantů, co tam byli ubytováni, čtyřicet bez problémů si převzalo jiné ubytování, které jim bylo nabídnuto. Třicet, kteří byli zaregistrováni, zmizelo někam jinak, nenahlásili, kam šli, a pak se ukázalo při kontrole, že šestnáct z těch, kteří tam bydleli, vůbec neprošli KACPU.

Takže je tady určité riziko, určité procento migrantů, kteří se tady pohybují - v podstatě dá se říct v uvozovkách - ilegálně. Shodou okolností těch šestnáct byli mladí muži v produktivním věku. Tlačili jsme také na to, aby na těch KACPU se prováděla důsledná evidence, a to evidence nejenom z hlediska bezpečnostního jako je fotografování běženců, respektive i v některých případech třeba daktyloskopie, otisky prstů či zjišťování dalších údajů. Chápu, že to na začátku nebylo možné, ale například k tomu fotografování se přistoupilo až v době, kdy bylo v České republice zaregistrováno více než 250 000 migrantů. Musela se pro migranty zařídit řada věcí, a za to je potřeba poděkovat a asi i trochu zatleskat, protože máme ten názor všichni, že je potřeba se o migranty kvalitně postarat, takže když řeknu například zdravotnictví a vyřešení zdravotního pojištění těchto migrantů cestou získání statutu státního pojištěnce, další věc potom třeba umožnění jejich i přeregistrování k jiným pojišťovnám, pokud získali zaměstnání, a podobně, to všechno poměrně dobře funguje.

Nicméně i zde je ale vláda povinna získat na to dostatečné finanční zdroje, protože ve stejné situaci nebo ve stejném okamžiku, kdy nám tady přibylo více než 300 000 zdravotních pojištěnců, z velké většiny státních zdravotních pojištěnců, tak souběžně se má od 1. července snížit příspěvek za státního pojištěnce o 400 korun.

Takže to jsou věci, které jdou trošku proti sobě, a je třeba o nich diskutovat. Zároveň je třeba využít i tu možnost, a teď se to na Ministerstvu zdravotnictví snaží řešit, využít ukrajinské zdravotníky. Je to všechno na delší diskusi, otázka ubytování, otázka školství podle toho, jak budou přibývat děti. Není jedno, jestli je tady 50 dětí školou povinných anebo jich tady bude 150 000. A tady na to je potřeba škálovat a je potřeba, aby ředitelé jednotlivých škol a zřizovatelé škol věděli, jak budou postupovat při nějakých konkrétních počtech.

Takže těch věcí se ukázalo, že je víc, že to není jenom ta bezpečnost, u které jsme my začínali ve výboru pro bezpečnost, ale že je potřeba otevřít diskusi k strategii a k postupu při průchodu migrační vlny právě tady na půdě Poslanecké sněmovny. Tak jako moje ctěná kolegyně tady již řekla, využít toho, že jste z různých krajů, jste v zastupitelstvech, řada z vás jsou starostové, s těmi problémy se potýkáte v podstatě denně a ten problém prostě neskončí mávnutím kouzelného proutku, je potřeba se k tomu vrátit.

A protože pan ministr, respektive celá vláda, pan ministr Rakušan a celá vláda, byli zavázáni usnesením této Poslanecké sněmovny, kde jsme to odhlasovali jednomyslně, mně osobně chybí to, že aktivně nebyl tento bod ze strany vládní pětikoalice zařazen, protože datum 14. dubna už uplynulo. A proto bych si dovolil požádat o zařazení bodu Naplnění usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 29. 3. 2022, které zavázalo vládu představením strategického dokumentu Plán zvládání uprchlické vlny s termínem do 14. 4. 2022. A dovolil bych si požádat o zařazení tohoto bodu jako druhý bod zítřejšího programu, čili středa 27. 4. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášená paní poslankyně Margita Balaštíková a po ní se připraví pan poslanec Radek Vondráček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych si dovolila požádat o zařazení nového bodu do dnešního jednání o nekonání vlády ke zvyšování cen vstupů pro zemědělské a potravinářské komodity.

Situace je samozřejmě nyní velmi složitá, je nepředvídatelná, a já bych proto očekávala rázné, a hlavně včasné kroky vlády. Vlády okolních zemí se snaží svým firmám i svým občanům různými nástroji pomoct a snaží se omezit zvyšování cen potravin v důsledku abnormálně se zvyšujících cen surovin a nákladových položek, které souvisí s produkcí a výrobou potravin včetně zemědělské prvovýroby.

Profesní zemědělské organizace se marně snaží o umožnění osobního jednání s ministrem zemědělství, a hlavně s premiérem naší země. Premiér odmítá jednat s profesní organizací zastupující všechny zemědělce a já toto chování považuji za pohrdání těmi, kteří produkují potraviny a kteří živí naše spoluobčany, živí nás i nás poslance, pány senátory a i vás, pane premiére, prostřednictvím paní předsedající, si myslím živí. Nebo vy, pane premiére, snídáte, obědváte a večeříte potraviny z jiné země, než je Česká republika? Svojí neúctou k zemědělskému a potravinářskému stavu a svojí nečinností nás všechny vystavujete obavám, co bude.

Dle nedávno zveřejněných průzkumů se Češi začínají bát. A nyní prosím cituji z tisku: "Naposledy se Češi takto báli v době hospodářské krize v roce 2011 až 2013 a hůř je prý nevystrašil ani covid. I tehdy hodily plošné rozpočtové škrty vlády ODS a TOP 09 na Česko deku těžké konzumní deprese, která pomohla způsobit rekordně dlouhou a v podstatě zbytečnou recesi." Konec citace.

ODS a TOP 09 jsou spolu opět ve vládě a společně diktují ekonomickou politiku. Docela mě tedy překvapuje, že se nepoučily z vlastní historie, protože právě jejich dogmatické škrty způsobily velký ekonomický propad. Je krize a úkolem nynější vlády je být krizový manažer. My i někteří občané vidíme však spíše vládu gest. Přejmenujeme ulice, zakážeme ruskou zmrzlinu. Ale já se ptám: Kde je prosím systematická pomoc našim firmám a našim občanům? Protože prázdných gest se nikdo z nás nenají.

Zemědělci a producenti potravin musí mít pocit, že za nimi vláda stojí, že stojí na jejich straně a že je chce v této zemi. Já si myslím, že tohleto nenastává. My, a je to jistě i velká většina z vás, koaličních partnerů, kteří stojíme za svými zemědělci a potravináři a společně chceme s nimi pro naše občany bezpečnost v dostupnosti potravin nejen fyzické, ale hlavně také finanční. Nechceme, aby začala vznikat skupina občanů, která bude s bídou na suchém chlebu a hrníčku mléka. Ta doba už tady byla a já si myslím, že nikdo z nás nechce, aby se vrátila. Rozdávat žebračenky při složitém vypisování podkladů si myslím, že je nedůstojné dnešní doby. A prosím, pojďme se proto bavit o tom, co budou mít naši lidé na talíři a čím budeme krmit náš národ. Máme nástroje, které nám nabízí sama EU. A proto prosím, neříkejte, vládo, "ne" těmto nástrojům, protože naši zemědělci a potravináři už to nevyřeší. Ono už to nejde. Ti lidé jsou sami na svém maximu ústupků, které udělali, aby byli schopni pořád dodávat české potraviny na náš stůl.

A byla bych moc ráda, kdybychom si všichni uvědomili jednu důležitou věc. Ministerstvo zemědělství není jen Ministerstvem zemědělství pro zemědělce a potravináře, to je ministerstvo pro všechny občany. A proč? Protože celý náš národ živí. A já bych byla ráda, aby se zapomnělo na nesváry, aby tento bod byl zařazen na program této schůze a vážně jsme diskutovali o tom, co můžeme pro naše občany a zemědělce a potravináře udělat. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, a než dám slovo paní poslankyni Vildumetzové, přečtu omluvy - s přednostním právem samozřejmě.

Omlouvá se paní poslankyně Vladimíra Lesenská, a to 26. 4. od 15 hodin do konce jednacího dne a 27. 4. od začátku do konce jednacího dne z důvodu nemoci. Dále se omlouvá paní poslankyně Iveta Štefanová, a to ze zdravotních důvodů od 15. 40 hodin do konce jednacího dne. Další omluva je od pana poslance Ondřeje Benešíka, dnes 26. 4. od 15.10 hodin do 16.20 hodin z pracovních důvodů a poslední omluvou je omluva pana poslance Jaroslava Bašty dnes mezi 15. a 18. hodinou, a to ze zdravotních důvodů.

Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní přesedající, za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych jenom chtěla ještě upřesnit svůj návrh na zařazení bodu Strategie zvládání uprchlické vlny, kdy jsem řekla, že bych chtěla, aby tento bod byl zařazen na pořad této schůze, a ještě bych chtěla upřesnit, že bych požádala, aby byl zařazen jako první bod zítřejšího jednání, to znamená ve středu, popřípadě jako druhý bod po bloku třetích čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan ministr Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já jenom víceméně technicky. My jako vláda určitě chceme zařadit projednávání strategie. Je to, jak nás Poslanecká sněmovna zaúkolovala, od 14. 4. skutečně v systému. To znamená, termín jsme splnili tak, jak byl dán Poslaneckou sněmovnou. Můžeme mít diskusi o kvalitě toho materiálu - jistě k ní tady bude příležitost, o východiscích daného materiálu a podobně. Nicméně prosím pochopte, že vláda ten materiál chce zařadit na takový moment, kdy budou moci být přítomni všichni gesční ministři zodpovědní za jednotlivé rezorty. Nechceme, aby ji představoval jeden jediný člověk, to znamená ministr vnitra, premiér, ale skutečně gesční ministři. Já jsem trochu očekával - ale nemám do toho co mluvit, je to svobodné rozhodnutí Poslanecké sněmovny a předsedů jednotlivých výborů - ale já jsem trochu předpokládal, že to, co udělal pan kolega Žáček, který okamžitě i po usnesení bezpečnostního výboru daný materiál zařadil na projednávání bezpečnostního výboru, tak jsem trochu čekal, že když je to od 14. 4. v systému k dispozici, že sociální, zdravotní, třeba i další výbory, školský a podobně, se danou materií budou zabývat. Ona je v systému k dispozici. Já jsem nezaregistroval zatím zájem jediného výboru se tím materiálem zabývat. Chápu, že to můžeme otočit, ale logičtější mi přijde mít konkrétní výstupy z výborů tak, jak to udělal bezpečnostní výbor. Byla tam paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, také se k tomu vyjadřovala. Ale předpokládal bych, že ty námitky, poznámky, otázky, vůči nám vzejdou i z ostatních výborů. Prošlo to bez povšimnutí, nevím proč. Já jsem komunikoval pouze s gesčně příslušným výborem, to znamená bezpečnostním, který to projednal.

Takže teď je skutečně na logické zvážení toho, zda to nenechat projednat výbory a potom už v nějaké pokročilejší fázi - protože ten materiál se vyvíjí, pracuje podle usnesení vlády strategická pracovní skupina v jedenácti pracovních týmech, ty závěry samozřejmě budou konkrétnější - mnohé otázky z bezpečnostního výboru už budou moci být zodpovězeny v nějaké větší míře, detailu. Můj pracovní návrh - abyste si nemysleli, že se vyhýbáme prezentaci v Poslanecké sněmovně - že bych si dovolil požádat předsedy jednotlivých výborů, nechť danou materii projednají, tu část, která se jich týká, na výborech. Potom se tomu určitě budeme věnovat v Poslanecké sněmovně v rámci dlouhé debaty v nějaký okamžik, kdy na to bude vytvořen dostatečný prostor a organizačně bude zajištěna účast všech gesčně příslušných ministrů. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já si dovolím ještě zareagovat na pana ministra vnitra, a to především s tím, že tady řekl, že tento dokument měl popřípadě projednat zdravotní výbor, sociální výbor, výbor pro školství a tak dále. Já bych jenom chtěla připomenout panu ministrovi vnitra, že on byl vládou schválen jako národní koordinátor a že si myslím, že i z jeho strany tedy mělo být řečeno, aby popřípadě - já jsem to nezaznamenala na tom bezpečnostním výboru - že by se tím ty výbory měly zabývat. Určitě s tím souhlasím, ale musím říct, že od bezpečnostního výboru, který se konal 14. dubna, uplynulo dalších jedenáct dní a že už dávno to projednání mohlo proběhnout.

Myslím si, že vy se v těch pracovních týmech, protože ten dokument, který jste nám na bezpečnostním výboru předložil, tak se právě k němu vyjadřovaly ty jednotlivé rezorty, takže si nemyslím, že už nemohl od vás vzejít apel, aby tomu tak bylo, nemluvě o tom, že v čele těch výborů jsou i vaši koaliční poslanci. Takže to považuji v tuto chvíli jenom za oddálení. A opravdu, tento dokument je důležitý, je klíčový a je nutné, aby všichni občané věděli, co se tady bude dít za tři měsíce, za půl roku, za rok, proto je ta strategie natolik nutná. Ta strategie se nám tady slibuje. Slibovala se do 30. března, slibovala se do 14. dubna a do současné chvíle není. Protože to není strategie, vy jste nám nepředložil strategii řešení uprchlické krize.

Takže znovu podotýkám, že je nutné, aby tento materiál byl projednán na půdě Poslanecké sněmovny, a to co nejdříve, aby se naplnilo usnesení, které jsme tady přijali, a to je, že má být strategie předložena do 14. dubna. Dnes už je 26. dubna. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. S přednostním právem pan ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Nebojte se, naposled, mně od 16 hodin teď začíná jednání a jsem omluven. Tady jsme si udělali takovou rozcvičku v datech. Ano, dneska je 21. 4... no, ono je víc, 26. 4., to jsem se spletl ještě dokonce. Tak ano, 14. 4. byla strategická východiska v systému. To je usnesení Poslanecké sněmovny a já se tady nebudu meritorně hádat o tom, jestli to byla strategie, nebyla, jestli jsme v té minulé krizi za celou dobu nějaká východiska viděli, nějakou strategii, o kterou jsme prosili.

My jsme splnili usnesení, dokonce jsme pro něj hlasovali, 14. 4., jak jsme byli zavázáni, byla daná věc v systému. Nechť se tím zabývají výbory. Samozřejmě na ty výbory rád přijdu, stejně jako ostatní gesční ministři. Ale myslím si, že právě ta zodpovědnost, ano, prostřednictvím paní místopředsedkyně, je na vládě, v vláda určitě tu zodpovědnost splní a ten materiál bude prezentovat Poslanecké sněmovně. Ale neříkejte, že nebyl předložen. Byl předložen do 14. 4., jak nás Sněmovna zavázala.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Vondráček. Máte zde přihlášku. Připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Úplně na úvod možná ta technická část, aby se vám to dobře sledovalo, takže navrhuji nový bod programu. Ten bod by se jmenoval tak, jak je na mé písemné přihlášce - doufám, že to řeknu správně: Informace vlády o právní situaci v oblasti svobody slova v České republice. Kromě zařazení nového bodu tam potom navrhuji přednostní zařazení. Na písemné přihlášce je první bod po třetím čtení, ale před chvílí tady zazněl návrh mé ctěné kolegyně paní místopředsedkyně Vildumetzové Mračkové, tak já to budu asi modifikovat a navrhuji, aby to byl druhý bod po třetích čteních zítra, ve středu. Nebude-li tento návrh přijat, tak potom navrhuji, aby to bylo v pátek jako úplně první bod. Tam je těch návrhů také více, ale tam už si trvám na tom, aby se rozhodlo tedy hlasováním.

Co se týče mého samotného návrhu, tak se domnívám, že to je natolik závažné téma, že se s ním nejsme schopni vypořádat v rámci interpelací. Ačkoliv jsem příznivcem interpelací a vždycky jsem se snažil vysvětlovat, že to je ten čas, kdy se máme ptát jednotlivých ministrů, a ten čas máme využít, situace v oblasti právní úpravy a vůbec právního státu a dodržování práva v České republice při omezování svobody projevu a svobody slova v České republice je natolik závažná a dotýká se více ministerstev, tak jsem hluboce přesvědčený o tom, že bychom měli tento bod zařadit na pořad schůze, měli bychom ho projednat.

Je to v zájmu především vládní koalice, abychom si zde na půdě Poslanecké sněmovny navzájem sdělili stanoviska, která někdy tak napůl probíhají v médiích, probíhají na různých občanských fórech, probíhají různé debaty mezi občany a ty informace se liší, mediální informace se liší. Myslím si, že bychom si konečně měli udělat jasno tady v Poslanecké sněmovně. Myslím si, že to bude dobře obětovaný parlamentní čas, kdybychom hodinku dvě využili k tomu, jakým způsobem může nebo je nebo mohla by být ohrožena svoboda slova v České republice.

Chtěl jsem začít nějakým moudrým citátem, abych zaujal posluchače. Říkal jsem si, že přečtu tady tu známou Voltairovu větu, že "nesouhlasím s ničím, co říkáte, ale budu se vždy bít za vaše právo to říkat". Jenže, vážení přátelé, podle současné definice i tato věta je fake news, protože Voltaire tu větu nikdy neřekl. Ta věta se objevila až později v nějakém jiném díle. Tak by bylo asi nešťastné, začínat bod, který se týká dezinformací, touto větou.

Pak mě napadl další velký zdroj krásných citátů o svobodě a svobodě slova, to je George Orwell, který například ve svých esejích napsal, že právní stát existuje pouze tam, kde i politické názory, které se mohou většinové populaci zdát oprávněně amorální či opovrženíhodné, nejsou z právního hlediska nijak postihovány, jinak není dána svoboda projevu, a tudíž ani nelze takový stát považovat za demokratický. S Orwellem jsem zase narazil na ten problém, že mi nějaký občan do mailu napsal - on to tedy psal nám všem, on tam napsal, možná jste to dostali také. On nám napsal: "Vážení politici, když Orwell psal svůj román 1984, myslel to jako varování, ne jako návod."

Tak jsem se tedy rozhodl nakonec dát na to, co říkal můj kamarád, automobilový závodník, s kterým občas jezdím a který prostě říkal, že si myslí, že lidé mají dost rozumu na to, aby si ty informace přebrali sami, a my bychom s tím neměli nic dělat.

Já bych využil čas a řekl vám ještě jednu historku. Minulý týden jsem se účastnil nějakého setkání vyšších soudů v Kroměříži na naší Justiční akademii a seděl jsem tam vedle pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka. V tu chvíli mně přišla žádost z jedné televize, zda bych se nezúčastnil debaty na téma omezování nebo boj proti dezinformacím a připravovaná legislativa v této oblasti a že se to chystá na Ministerstvu spravedlnosti. Jak tam podle zasedacího pořádku vedle mě seděl ministr spravedlnosti, tak já jsem mu tu SMS dal přečíst a požádal jsem ho o jeho názor. On mi obratem řekl, že to není pravda, že na Ministerstvu spravedlnosti se žádný takový zákon nepíše a nechystá a ani to nemá v úmyslu. Takže to vypadalo, že to bude Ministerstvo vnitra. Nicméně jak jsem se dozvěděl teď z dalších novinových článků, které tady mám k dispozici a které případně mohu citovat, tak ani na Ministerstvu vnitra se žádná taková právní úprava nechystá. Pan ministr Rakušan sdělil pouze České televizi, že represivní kroky v podobě přípravy nové legislativy jsou až nejkrajnějším řešením, o kterém v tuto chvíli vedeme pouze teoretickou diskusi. Přesto můj rozhovor s danou televizí proběhl, řešili jsme téma přípravy nového zákona, i když mi z ministerstev řekli, že se žádný nový zákon nepřipravuje. A pokud moje znalost sahá, tak jsem byl potom citován pouze v hlavních zprávách, že byl bych v takovémhle případě konzervativnější. O tom, že mi ministr přímo řekl, že se nic nechystá, v té reportáži nebylo nic. To znamená, tady existuje reálně nějaká poptávka po tom, aby došlo ke změně legislativy, ale popírá to jak Ministerstvo spravedlnosti, tak Ministerstvo vnitra. Mluvčí Pirátské strany Veronika Šmídová se také distancovala a napsala, že něco takového, příprava takového zákona, neprobíhá, a nebyli jsme od koaličních partnerů ani informováni, že by probíhala u nich. A Pirátská strana je strana, která má k dispozici vicepremiéra pro digitalizaci a týká se to i digitálního prostoru, a především má svého zástupce jako předsedu Legislativní rady vlády a ministra pro legislativu. To znamená, ze všech dotazovaných nikdo nepotvrdil, že by se tento zákon připravoval, přes to, že se o tom pravidelně dočítám. A já bych to právě chtěl vysvětlit v rámci speciálního bodu, který bychom zařadili na pořad schůze. Mohli bychom se skutečně bavit nějakým způsobem konstruktivně, případně potom přejít na jednání ve výborech.

Vyjadřuje se v té věci opakovaně náš nový vládní zmocněnec pan Klíma pro boj proti dezinformacím, který se vyjádřil v tom smyslu pro iRozhlas, že analýz dezinformací existuje celá řada, vznikají nebo vznikla různá oddělení na ministerstvech, která se tím zabývají, analyzují to. Nicméně následně opět na dotaz, tentokrát myslím České televize, bylo sděleno z Úřadu vlády, že Úřad vlády nedisponuje informacemi požadovanými v žádosti. To znamená, jestliže pan Michal Klíma tvrdil, že analýz máme dostatek, tak Úřad vlády ale říká, že nemají žádnou.

Samozřejmě ta situace je velice citlivě vnímána občany, já jsem se skutečně zúčastnil už několika debat a diskusí o tomto tématu. Množí se informace na internetovém prostředí, a to, že se tady dostáváme do situace, kdy došlo k vypnutí celé řady dezinformačních, nebo někdy spíše už opravdu názorových webů bez toho, aby se tak stalo na základě zákona nebo aspoň rozhodnutí vlády, už je opravdu alarmující. Já bych prosil proto o vysvětlení ze strany vlády, zda skutečně existuje jenom tedy to jedno obecné usnesení o tom, že se doporučuje těm poskytovatelům internetových služeb, aby s tím něco udělali, a následně, po konzultaci snad s vojenskou rozvědkou, došlo k vypnutí těch dezinformačních webů v té první fázi.

Nejdřív se psalo, že snad existuje nějaký dopis, který vláda odeslala těmto poskytovatelům, sdružení NIC.cz. Ten dopis jsem do dnešního dne neviděl jako člen Parlamentu a poslanec Poslanecké sněmovny České republiky. Existuje nebo neexistuje? Pak je otázka: může vůbec bez právního základu, bez právního podkladu vzniknout takový dopis, který napíše vláda někomu, že si přeje, aby byly vypnuty nějaké weby? Podle všeho ani neexistuje. Všechno to zřejmě proběhlo ústně, a to je právě ten největší problém, že se pohybujeme momentálně v prostředí, kde všechno vzniklo v podstatě jenom, tak jak se říká, v uvozovkách per huba, aniž by pro to byl jakýkoliv zákonný nebo právní rámec. A přitom svoboda slova je jedna z nejzákladnějších svobod, kterou vůbec v Listině základních práv a svobod máme, a její limity jsou velice striktní. Omezení může být jenom zákonné, a ještě musí být v tom limitu, že nemůže zákonem býti to právo většiny zneužíváno.

Oni mají totiž ti ministři, kteří se k tomu teď staví velice zdrženlivě, pravdu v tom, že takový případný zákon o omezení svobody slova se velice špatně píše, protože narážíte na ústavní limity a narážíte na zákonné limity. Nejhorší ale je, že u nás není vůbec nic. A to kritizují i média a komentátoři, kteří jsou v názorovém spektru spíše na straně vlády. To jsou lidé, kteří vědí, že jsme v nějaké informační válce, že je třeba bojovat proti ruským trollům, nicméně i oni se pozastavují nad tou formou, že není možné, aby se tak dělo pouze ústně, bez jakékoliv právní úpravy.

Na Slovensku například přijali velice rychle, v nějakém zkráceném řízení, příslušný zákon, který je podroben obrovské kritice, protože obsahuje velice vágní definici o tom, že mohou být postihovány všechny škodlivé informace, tečka. A kdopak určuje, co je to škodlivá informace? Na Slovensku nemají potom zřejmě žádnou možnost soudního přezkumu. Ti, kteří jsou názorově blíže vládě, říkají: No, na Slovensku mají aspoň ten zákon. Je prostě složitá doba, je těžká doba, měli bychom rychle udělat také zákon, ať máme aspoň ten zákon. Ale mně nevadí jenom to, že nemáme ten zákon, mně by samozřejmě vadil i ten slovenský zákon, který podle mě je naprosto v rozporu i s mezinárodními závazky. Já vám tady budu citovat komentář číslo 34 Výboru Spojených národů pro lidská práva: "Jde o právo" - svoboda slova - "z nějž pak nepřipouští žádné výjimky či omezení. Svoboda názoru dopadá na právo změnit názor, kdykoli a z jakéhokoli důvodu si osoba svobodně přeje. Nikdo nesmí být podroben jakémukoli omezení práv zaručených Paktem z důvodu svých skutečných, vnímaných či předpokládaných názorů. Jsou chráněny všechny druhy názorů včetně názorů politické, vědecké, historické, morální či náboženské povahy. Obtěžování, zastrašování či stigmatizace osoby včetně uvěznění, zadržení, souzení či vazby z důvodu názoru, které by mohla zastávat, představuje porušení čl. 19 odst. 1."

S dezinformacemi se dá v podstatě bojovat jediným způsobem - nějakou informační gramotností - a musí se bojovat argumentačně. Bojovat s nějakými názory tím, že je vypnete, že je odstraníte z veřejného prostoru, stejně nefunguje, zvlášť v oblasti internetu, kde se potom ty informace šíří jinou cestou, ještě paradoxně získávají více na síle a ti, kteří je šíří, tak jsou přesvědčeni o tom, že šíří nějakou zakázanou pravdu.

Já si myslím, že se bavíme o ústavních otázkách, a měli bychom si na to udělat v rámci Poslanecké sněmovny nějaký čas. My jako lidé jsme se už naučili rozpoznat lež nebo nějakou dezinformaci v našem běžném mezilidském styku, protože se tomu člověku podíváte do očí, podíváte se na řeč těla, ale v tom virtuálním prostředí jsme skutečně ještě v podstatě částečně bezmocní a nemáme základní návyky, nepoznáme, jestli nám někdo lže, nebo ne. Navíc způsob, jakým lze zfalšovat fotografii, jak si lze vymyslet jakýkoliv text, zfalšovat video, je až dechberoucí, jak jednoduché je změnit a zfalšovat skutečnost. A my se to musíme učit (rozpoznat).

Já si troufám tvrdit, že jako politik za osm let už jsem si ten návyk vytvořil. Ten návyk spočívá v tom, že v podstatě nevěřím dopředu ničemu, dokud si to neověřím z dalších dvou nebo tří seriózních zdrojů. Ale spousta našich občanů tuto možnost ještě nemá. To ale neznamená, že se k nim budeme chovat nějak... jako je stádu, kterému budeme vybírat, které názory jsou nebo nejsou ty správné. Měli bychom se chovat v respektu k občanům tak, že je na nich, aby si ten názor udělali sami, a my máme pouze pracovat na tom, abychom pomáhali s osvětou a abychom šířili ty správné argumenty.

Způsob a cesta, kterými se vydala vláda, zakazování informací, omezování svobody slova, je naprosto špatné a povede k naprosto opačným výsledkům a obrátí se nakonec proti těm, kteří tyto způsoby prosazují. Jediné limity svobody slova mohou být v rámci trestního práva v rámci jednotlivých skutkových podstat, jako je například šíření poplašné zprávy, ale zde máme poměrně bohatou judikaturu a víme, že je tam především nutné prokázat úmysl, že někdo úmyslně šíří nějakou poplašnou zprávu, a ta poplašná zpráva je způsobilá vyvolat například paniku u obyvatelstva. To jsou zákonné limity, o kterých já se chci bavit.

Bohužel tady musím říct, že jestliže dneska dochází k vypínání zpravodajských - nebo já nevím, jak bych je nazval, já je nečtu - takže já v podstatě nebojuji za ten obsah, já bojuji za tu formu, že to máme v České republice špatně, že vlastně stačilo nějaké usnesení vlády a někdo pak začínal vypínat weby. My se k tomu musíme nějakým způsobem postavit a dát tomu nějaký právní rámec. Do té doby Česká republika nemůže být označována za právní stát.

Máme tady spoustu poslanců, kteří se často zaštiťovali v minulosti termínem právní stát, ale právní stát bez svobody slova není možný. I kdybychom měli stát, který bude mít veškeré demokratické instituce řádně volené, ale nebudeme mít svobodu slova, tak nemůžeme o sobě říkat, že jsme právní stát. A z tohoto důvodu bych si moc přál, abychom ten bod, který tady obhajuji, abychom ho zařadili buď zítra, nebo v pátek, abychom od jednotlivých ministrů slyšeli, jestli se tedy něco chystá, nebo nechystá, jak je možné, že bez jakéhokoliv právního rámce tady dochází k tak závažným zásahům do svobody slova, jaký je tedy plán, jaká je soudní ochrana.

Ti poskytovatelé se zaštiťují tím, že oni jsou vlastně subjekty soukromého práva, každý podepsal nějaké podmínky a v těch podmínkách souhlasil s tím, že může být vypnut. Ale to je obrovský alibismus této vlády, že to hodila na někoho jiného, že to hodila na soukromé subjekty. O svobodě slova musí rozhodovat vláda, musí rozhodovat volení politici, musí být respektován občan a někdo musí nést zodpovědnost. Ale tady se pod to nikdo nepodepsal, tady to vypadá, že to všechno jede na nějakého autopilota, a tyhle všechny otázky já bych chtěl položit v rámci zvláštního bodu, který bychom zařadili na plénu.

A já jsem první, který uzná, že máme spoustu implementací, máme spoustu práce a musíme přijímat příslušnou legislativu, ale tohle je prostě důležitější. Neustále se zaštiťovat výlučně válečným konfliktem taky neobstojí, protože si pamatuji, že už na začátku ledna jsem četl nějaký rozhovor s paní vrchní státní zástupkyní Bradáčovou, která mluvila o tom, že je třeba zamezovat šíření nenávisti a že je nějakým způsobem nutné postihovat i za názory. To není nic nového, akorát tady tenhle trend získal na síle díky tomu, že jsme se ocitli v informační válce, a já znovu uznávám, že informační válka to je a je naprosto legitimní, že státy, které ji vedou, ji prostě vést musí, jinak žádný konflikt nejde vyhrát.

Dezinformace, (to) není nic nového, dezinformace je stará jako lidstvo samo. Věřím, že už v době kamenné používali dezinformace. Každý z vás, co tady sedí, si vzpomene na nějakou dezinformaci v psané historii, minimálně určitě znáte, když Octavianus zfalšoval Antoniovu závěť a tvrdil, že Antonius si nepřeje být pohřben v Římě, ale v Egyptě, a poštval Senát proti Antoniovi. Nebo slavná dezinformace v Brně, když obléhali Švédové Brno, zazvonili v jedenáct hodin, že je poledne, a Torstenson odtáhl. Tak to byla klasická válečná lest a dezinformace v podání Brňáků.

A tak bych mohl pokračovat a pokračovat, ale pod rouškou informační války omezovat názory, ačkoliv jsou třeba hloupé, ačkoliv jsou třeba opravdu mylné, je špatně. Když to tady budu trochu parafrázovat, každý má právo na to, zachovat se hloupě a mýlit se, a žádná vláda tu není od toho, aby informace předzpracovávala svým občanům a dopředu jim říkala, které informace jsou správné a které informace jsou špatné.

Těm, kteří to se mnou vydrželi, děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto svého bodu na pořad jednání, týká se to nás všech. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí pan poslanec Miloslav Janulík a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Nebudu tak dlouhý jako můj kolega, ale jeho sdělení považuji za naprosto fatálně závažné, protože jsem nevěřil, že bych se něčeho takového mohl dožít. Neodpustím si reminiscenci, že před více než třiceti lety jsem se naučil - nebo za ten tehdejší život jsem se musel naučit - číst mezi řádky, a teď se mně to strašně hodí. Tehdy jsem si mohl pustit Svobodnou Evropu nebo Hlas Ameriky. Nevím, co si pustím dneska, možná tak rádio na nohu.

Ale já bych navrhl nový bod na naše jednání a ten samozřejmě z logiky věci se týká zdravotnictví, a to je problematika poskytování a financování zdravotní péče ukrajinským běžencům. On to tady zmiňoval kolega Mašek, ale já opravdu si myslím, že věc je nakolik závažná, nakolik zřetele hodná, že opravdu zastiňuje svojí důležitostí spoustu jiných, z mého pohledu samozřejmě ne tak podstatných věcí, a možná že nejenom z mého pohledu, ale i z pohledu našich voličů. Je nás tady mnoho, kteří na rozdíl od vás o tom planě neplkáme, ale sedíme v první linii v ordinacích, a nikdo z vás si nedokáže představit to obrovské kvantum a penzum péče, kterou fyzicky člověk musí poskytnout těm přišedším, že se tady najednou v systému objeví statisíce lidí, kteří tady ještě - ty statisíce lidí - před měsícem nebyli, a najednou prostě přichází čerpat, stávají se z nich státní pojištěnci a přichází čerpat péči.

Samozřejmě jsme solidární, ale musíme si uvědomit, že to je z našeho společného měšce, že ve zdravotním pojištění jsou peníze nás všech proto, abychom byli my ošetřeni, aby my jsme se mohli léčit, takže samozřejmě každý takovýto zásah do toho systému je poměrně těžko ustojitelný, protože samozřejmě odčerpává prostředky, které byly určeny na něco v uvozovkách úplně jiného. Před třemi měsíci si to nikdo neuměl představit a rozčilovali jsme se, že se tady sbírají víčka na to nebo na ono, a dneska nám opravdu naskočily do systému statisíce a my vlastně ani přesně nevíme, protože v tom žádná evidence není.

Není to úplně tak jednoduché, aby ti lidé byli do systému nějakým způsobem vmezeřeni, vtěleni, a vy si neumíte představit to obrovské množství práce, kterou to sebou nese. Samozřejmě to klade zejména na prvoliniové zdravotníky další obrovskou zvýšenou zátěž. Automaticky předpokládáte, tedy vy, že oni to prostě udělají - protože co jim jiného zbývá, než mlčet a držet hubu a krok, jak se říkalo, že - takže vůbec nepadne slovo o tom, že by za to byly nějaké bonusy, nebo jak to máme tedy udělat.

Samozřejmě až pomine to fangličkářství a to svaté nadšení, vždycky potom přichází vystřízlivění a dennodenní život. A my samozřejmě musíme za těmi stoly v ordinacích vážit na lékárnických vážkách, protože já si nedovolím vysvětlovat svým pacientkám, že ony teď budou muset čekat na operaci, protože je předejde někdo, kdo se chce v podstatě za jejich peníze u nás nechat operovat, protože do systému přišel jaksi bych řekl zdaleka ne tak zaléčený a podchycený jako naši pacienti, naši pojištěnci, protože když dva dělají totéž, není to totéž. A nemylme se, nevykládejme si tady, že úroveň péče na Ukrajině je stejná jako v České republice. To ani omylem, přátelé.

A uvědomme si třeba, že sem do systému vstupuje obrovské kvantum, a nevíme jaké, lidí třeba HIV pozitivních, protože jsme za celou dobu evidence této nemoci od roku 1984 tuším měli těch případů řádově pár tisíc, asi 7 000, a k dnešnímu dni jich má Ukrajina 250 000, a to jsou jenom ti evidovaní. A evidence a systém nefunguje zdaleka tak výkonně jako u nás, zdaleka ne, takže počítejte, můžete si tohle číslo vynásobit, kolika chcete, a tihle lidé se nám v tom systému objeví. Čili my dneska vůbec nejsme schopni říct a dopočítat se, jaké nároky na pojišťovací systém to vůbec ponese, a že ty nároky budou obrovské, to samozřejmě víme všichni. Ale jak říkám, tady v tom svatém nadšení se občas zapomíná na reálný život, že to někdo musí fyzicky udělat, všechno to vyšetřit, všechno podchytit, zaevidovat. Je to prostě strašný objem práce, o které tak nějak automaticky předpokládáte, že ji prostě někdo udělá, protože co jiného má dělat, a že by za to něco mohl chtít, no to chraň pánbůh, že?

Ale my, co tam sedíme, tak kolegové ty otázky kladou, a zcela oprávněně. Říkají: Moment, mně toho najednou tolik přibude, den má jenom dvacet čtyři hodin a týden má jenom sedm dnů. A rozumíte, ty fyzické možnosti - i tady si spočítáte, že za těch x hodin se stihne jenom x věcí, a to se týká jakéhokoliv oboru lidské činnosti. Ale tady nějakým podivným způsobem předpokládáme, že ono se to nějak udělá. Ne, on to někdo musí udělat. A nikdo zatím nevíme, nejsme schopni dopočítat, kolik to bude vlastně stát, jak to bude. A to jsou legitimní otázky, které bych hrozně rád, aby byly dopředu jasné, protože tady jsme mnozí kolegové ve správních radách zdravotních pojišťoven a snažíme se léta s péčí řádného hospodáře, aby to k něčemu bylo, aby to fungovalo. Já pamatuju dobu, že VZP ani neměla ze zákona naplněný rezervní fond a nikomu to nevadilo. A naopak, za poslední roky byla ve fantastické kondici a mám obavu, že teď ten čas asi pominul, skončil. A co bude dál, co bude příští rok, si nikdo netroufáme odhadovat.

Zatím to tedy je pořád ve svatém nadšení, že pomáháme, dobře, ale nemůžeme prostě jít za určité limity a napínat ani bych řekl trpělivost našich voličů za určitou mez. A to já tedy vidím, že se děje, a proto bych rád, kdyby se na tyto otázky dostalo jasných odpovědí, a hlavně jasných perspektiv, protože pořád si ještě do toho, jak správně zmiňoval kolega, přijdete s tím, že snížíte platbu za státní pojištěnce, právě za ty státní pojištěnce, kteří vstupují do toho systému, o 400 korun. A každý, i průměrný žák, který má z počtů trojku, si spočítá, když je tedy náklad na pojištěnce, já nevím, 30 000 a jaká je platba na toho pojištěnce, tak samozřejmě to asi z logiky věci musí být deficitní. Ono se tolik lidí do systému veřejného zdravotního pojištění nezapojí, zatím je to 27 000, jsem slyšel, což je nějakých 10, 12 %, ale i to považuji za úspěch. Ale mluvilo se o tom, a nějak to zapadlo, že snad by na to měla přispět Evropská unie, nám, státům, které nesou to břemeno této migrační vlny. Zatím jsem tedy neslyšel žádné další podrobnosti. Rád bych, kdyby nám k tomu vláda byla schopna něco říct. Ona tady vlastně ta vláda není. (Poslanec se otáčí do vládních lavic, kde sedí jeden ministr.) Vybavuji si z minulého období, že jste vykřikovali, že je to opovrhování Sněmovnou, a teď tady nikdo není. Pan ministr se nebojí, když je tady sám? Asi nebojí, v pohodě. (Reakce ze sálu: Jsou zde dva ministři.) Tak jsou tady dva ministři, dobře. Ale přesto si vzpomínám na ta slova, že je to opovrhování Sněmovnou.

Takže bych rád, kdyby na to někdo dokázal odpovědět. Samozřejmě ten stav ad hoc dnes a denně víme. Ale co bude dál? Bude se to nějak vykrývat? Stojí nás to obrovské sumy. Poslouchali jsme, jak my jsme rozhazovali, najednou šup, 56 miliard, 60 miliard. Nikdo neříká, kde se vezmou. To nejsou vaše peníze, to jsou peníze nás všech, to jsou peníze daňových poplatníků, takže by bylo dobré těm poplatníkům říct: teď jsme vám je vzali, ale máme tedy perspektivu, že z Bruselu nějaké peníze přijdou a že systém zdravotního pojištění neskončí v takovém fatálním deficitu. Ale taky by bylo dobré těm nově příchozím pojištěncům sdělovat, že to není tak, že tady přišli do Eldoráda nebo že tady je Klondike. A to vám říkám věci z praxe. Léta neřešené věci, které doma neřešili, by tady chtěli vyřešit včera odpoledne, hned, a strašně se diví, když jim říkám: Nezlobte se, to prostě nepůjde. Vy s tím chronickým problémem žijete léta a to nebude tak, že hned zítra vysvětlíme našim pojištěncům, že teď tedy odstupte a čekejte - a to samozřejmě s perspektivou toho, že byl covid, dva roky jsme odkládali operace a tak dál a tak dál a tak dál. Všichni máme waiting listy, já mám spoustu pacientek, které čekají na to, až se dostanou na řadu, a teď jim mám říct: Prosím vás, budete čekat, protože sem přišli lidé, kteří jsou víc lidi, nebo jsou potřebnější, nebo jak to tedy máme nazvat? A to není prázdné plkání tady za pultem. To je reálný život, protože za dva, za tři dny tato zbytečnost skončí, a pak tedy bude ten život, protože tam musíme sedět a ty lidi léčit. A teď samozřejmě budeme řešit - my jsme žili v devadesátých letech v deficitu zdravotního pojištění a zažívali jsme to. Čekali jsme na to, až nám přijdou platby za pojištěnce, které jsme ošetřili v lednu, a peníze přišly v červenci. To si neumíte představit, ale takhle to prostě bylo a já se toho nechci znovu dožít. Už je mi samozřejmě taky nemálo, bych řekl. Šest křížků, ohnutý hřbet, zpíval Roman Dragoun, ale já v tom jinou perspektivu potom nevidím. Jakmile systém bude v deficitu, pojišťovny nemají jinou možnost než posunout platby. I průměrný počtář si spočítá, že jestliže tam máme 400 miliard a je 52 týdnů, tak kolik je na týden miliard. Tak to posunete o týden, o dva, tu splatnost, a tím si vyrovnáte saldo. A vy si budete říkat, jak to je super, ale my si to říkat nebudeme.

Pro mě je to neuvěřitelná cesta v čase, protože před několika lety jsem poslouchal topku, jak říkala, že je potřeba zdravotnictví změnit. No, pak přišel pan ministr Heger a vysvětlil nám, že ne ne, penízky nejsou, nic se měnit nebude. A teď pro mě cesta v čase, deset nebo dvanáct let: zase topka, zase ministr z topky, dokonce ten, se kterým jsem chodil na gympl, a řekne: musíme snížit platbu za státní pojištěnce. To mám opravdu pocit, že jsem vylezl ze stroje času. A co se tedy dělo těch dvanáct let? Opravdu, to je úplně jak přes kopírák. Na všecko jste byli připraveni, všecko jste kritizovali, všecko bylo špatně, ale to dobře nějak nevidím. Neříkám, ten daný den, dobře, O. K., ale co bude dál? Protože po zítřku bude i popozítřek a přijde léto, podzim, takže bych rád, kdyby problematika toho poskytování... jednak si uvědomte, že někdo tu péči musí poskytnout - nejde jenom o ty peníze, ale někdo to musí udělat rukama, odsedět to, odmakat, a o těch lidech vy vůbec nemluvíte. Vy to považujete za naprostou samozřejmost, že do nich hodíte 300 000 nebo 500 000 pojištěnců, a oni si s tím nějak poradí. A vůbec vás nenapadne, že byste...

To je, jako kdybyste řekli zedníkovi: Musíš tady udělat o dvě zdi víc. Tak on samozřejmě natáhne ruku, řekne: Vysol peníze, já ti to udělám. Ale tady vás u těch doktorů a sestřiček vůbec nenapadne, že by za to mohli chtít víc? Vůbec vás to ani nikoho nenapadne! Považujete to za naprostou samozřejmost. Někdo to musí udělat a předpokládám, že někdo to musí taky zaplatit. Ale ten, kdo to zaplatí, jsme zase jenom my.

Takže bych byl rád, kdyby tento bod byl zařazen na tuto schůzi. Je mi v podstatě jedno kdy, ale aby tady byl zařazený, aby se o tom mluvilo a abych slyšel nějaké resumé. Vy jste říkali, že všechno víte, všechno znáte, všechno máte připravené. Tak ať tady prostě nějaký váš všeználek vystoupí a řekne mi, jak to bude. Když mi řekne jak, tak já budu spokojený, řeknu, ano, děkuji vám, tohle můžu předat svým voličům a tohle řeknu pojištěncům, řeknu, nebojte se, o všechno je postaráno. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče.

Ještě než dám slovo paní poslankyni Adámkové, přečtu omluvu. Pan poslanec Jaroslav Bašta se omlouvá dnes od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní prosím paní poslankyni Věru Adámkovou. Máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení páni ministři, já vás vidím, děkuji, že jste tady, dokonce tři, pozdravila jsem všechny. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych obrátila vaši pozornost na věc, která je opět z terénu, z praxe a zase se týká zdravotnictví - koneckonců ode mě ani nic jiného nemůžete čekat, jak dobře již víte.

Víte, co bych si velmi přála? Všichni chceme pomáhat, a to je v pořádku, ale my si musíme říkat pravdivé informace, protože v momentě, kdy si nebudeme říkat pravdivé informace, dáváme falešné naděje. A jestli je něco velmi špatné pro nemocného člověka, tak je to falešná naděje, protože ta mu může uškodit. Chtěla bych tady obrátit vaši pozornost na pacienty, kterých zaplať pánbůh není přehršle, ale bohužel, průběh jejich nemoci je velmi těžký a může končit smrtí, a to jsou pacienti s onemocněním krve, v tomto případě s akutní leukémií. My už jsme se tady tímto problémem trošku zabývali, ale nestihli jsme všechno dořešit. A možná jsme si ani úplně vzájemně mezi stranami neporozuměli.

Prosím pěkně, víme v současné době, a to jsou statistiky, které nám dodává ministerstvo, oficiální, že máme asi 310 000 běženců, což jsou ve většině, v 75 %, děti a ženy, a jinak ve velké většině jsou to nešťastní lidé. Ale tito lidé nejsou zdraví. Oni sem nepřišli jenom mladí, zdraví, krásní, aby si prožili tu dovolenou. Oni přišli i nemocní, nechtěně, anebo se na tu nemoc přijde tady. A já chci obrátit vaši pozornost na nemoc, kterou nikomu nepřeju, a doufám, že se vám všem vyhne - bohužel není tomu tak, nevyhne se ani našim kolegům, a my to již víme, a to je akutní leukémie. Prosím pěkně, pětileté přežití akutní leukémie závisí na typech, ale tím vás tady teď nebudu obtěžovat, ve věku nad 20 let je 25 %. Pouze čtvrtina těch lidí přežije pět let. Chcete to mít někdo v rodině, abyste mohli jenom říkat: Já nevím, co mám dělat? Nechcete. Já taky ne, já vám to nepřeju, Pánbůh nás toho chraň. A podívejte se, ono to roste s věkem. Děti do 14 let - přežití 65 %. Prosím vás, to je strašné! Více než 35 % dětí zemře do pěti let. Je to tristní. Děti 15 až 24 let, nebo již tedy mladí lidé, 60 %, 25 až 64 let - 40 % a věk nad 65 let - a víte, kolik nás tady je nad 65 let, a myslíme si, že jsme ještě prospěšní pro tuto republiku - 5 %, přátelé. Pět procent! To jsou čísla, která máme jasná. A to se samozřejmě týká i našich, v tomto případě tedy lidí, kterým chceme pomáhat, Ukrajincům, ale i našich. Tady nemůžeme rozdělovat.

Ale proč to říkám? Protože my bychom si mohli říct, máme tady 75 % dětí z těch 310 000 - a dneska to může být 400 000, protože my máme ty informace trošku se zpožděním, jak se dohlašují ti lidé, to samozřejmě je zcela lidské, a to vůbec nemůžu kritizovat. Jenomže podívejte se na věk dožití na Ukrajině. To není 80 let pro ženy a 76 let pro muže jako u nás, to je o dvacet let méně. Čili nám sem přicházejí lidé, o kterých si říkáme, jsou mladí, je jim pětapadesát - ale pozor. To je o něčem jiném. Musíme si uvědomit, že zdravotní stav není souměrný. Takže my tady úplně přesně tu prevalenci čili výskyt nevíme. Ale týká se to samozřejmě i našich lidí.

Co můžeme dělat s akutní leukémií? Víte, že tam je chemoterapie, radioterapie. Můžeme - a všichni to nakonec, prosím vás, všichni, i ti, kteří jsou ateisté, se nakonec modlí, protože nemají-li co jiného, tak se k tomu uchylují - a pak tady máme transplantaci kmenových buněk. Kmenové buňky a transplantační zákon, který jsme zde podali v minulém volebním období, prošly velkým nepochopením, ba dokonce jedna paní redaktorka si to pletla s podáváním spermatu. Tak zdehonestovat akutní leukémii a lidi nemocné, odsouzené mnohdy na smrt - a s tímto to vůbec člověk nechápe, jak to může vypustit z úst člověk, který se živí v mediálním prostoru, protože za mých let i člověk, který měl z biologie čtyřku na základní škole, chápal, co je kmenová buňka nebo kostní dřeň a co je sperma. Možná že se doba mění. (Nesrozumitelné.) Já nevím, jestli tomu tak je, a doufám, že není, samozřejmě, že to bylo jenom v rámci předvolebních bojů. Ale situace je závažná, je velmi závažná. Takže pojďme se podívat, co bychom pro to mohli udělat.

Ještě abych vás uvedla úplně do problému. Představa, že někdo má akutní leukémii a řekne si: My jsme široká rodina, mně dají transplantaci. Tak prosím vás, ti příbuzní, když má ten člověk štěstí, jsou shodní v polovině. A teď konkrétně bychom tady mohli mluvit, ale nebudu to dělat samozřejmě konkrétně se jménem člověka, který má čtyři sourozence, a prosím, nikdo se nehodí. Nikdo se nehodí, prostě nelze. Takže doufáme, že budeme hledat dále. A kde hledáme v tom případě? V registru. V mezinárodním anebo českém, který je napojen na mezinárodní registr dárců kostní dřeně. Kolik mám transplantací kostní dřeně? Prosím vás, zhruba 15 000 na světě, to je o tisíc více než před třiceti lety. Před třiceti lety bych tady ani nestála, protože bychom s tím nemohli mnoho pracovat. A ještě se podívejme na to, jak se vyskytuje. Zase s věkem. V 70 letech už je to 15 na 100 000 obyvatel, v mediánu 65 let potom ještě o něco více.

A já proto chci s tímto úvodem tady apelovat na to, abychom tento bod předřadili. A proč? Protože my jsme slíbili i těm Ukrajincům - a tam tato léčba prosím téměř není - a my jim slibujeme, že budou státní pojištěnec a že tím pádem se tady mohou léčit. Samozřejmě, nepůjde o přehršle těchto lidí. Ta prevalence je jednoznačná, není tak vysoká. Ale jestliže jim chceme pomoct, tak na to musíme mít jednak prostředky, ale jednak také tedy změnu zákona. Proč? Prosím vás, komplikace po odběru kostní dřeně, což je ambulantní výkon, kdy dárce, který je anonymní, píchnou do hrudní kosti a odsají část kostní dřeně, to je rutinní pro ty lidi, oni ho umějí, a komplikace spojené s nějakou neschopností jsou řídké. Ale kde je problém? Přišel nám z terénu. Upozornila nás na to ředitelka Centrálního registru kostní dřeně. Ono se to stane. (Řečnice vyčkává. V sále je velký hluk. Poté se sál zklidnil.) Děkuji. A tito lidé nemají to krytí, které mají ostatní dárci orgánů, které směřují k transplantaci.

Co pro ně můžeme udělat, je změnit tento návrh zákona, to znamená v případě, že by byli v neschopnosti, v případě, že by byli - vidíte, že to je kondicionál - kdyby tam ta komplikace byla, tak jim dát plný plat, jako dáváme jiným dárcům orgánů. Nic jiného prosím v tom není. Takže prosím pěkně, je to velmi jednoduché, je to průhledné, samozřejmě pod dikcí Ministerstva zdravotnictví. A použila bych tady dvou bonmotů, které jsme tady slýchali v minulém období velmi často. Jeden je od paní nyní ministryně, dříve poslankyně Černochové, která vždycky říkala: Je-li za co, tak pochvalme. A měla pravdu. A já bych chtěla poděkovat - v tomto případě ne chválit, to mi nepřísluší - ale děkovat panu ministrovi zdravotnictví, který tu tedy není, ale který měl tolik odvahy, že tento zákon připodepsal, protože ví, že je velmi důležitý. A jeho kolegové z Brna - neboť on je z Brna, z onkologie - samozřejmě mu řekli, že jej potřebují. A druhý bonmot, který bych si dovolila vypustit, od současného ministra dopravy (správně: financí) pana inženýra Stanjury, byl: Nestyďte se. A já prosím pěkně bych řekla také: Přátelé, nestyďte se říct svůj názor. Jestliže zařazení tohoto bodu nepodpoříte, dáte jasný signál nejenom těm našim v současné době hostům - doufáme, že dočasným, že samozřejmě se všechno uklidní, protože ona nakonec každá válka končí smlouvou. Ona ještě žádná jiná v historii jinak neskončila. A ta smlouva musí být pak jasná. Ale jestliže jsme je sem pozvali, jestliže jim zaručujeme léčbu, tak samozřejmě ji musíme provést.

Takže já bych si dovolila předřadit - a protože považuji tento bod za velmi důležitý, je to sněmovní tisk 162 - na pevnou dobu a to je středa v 11 hodin. Děkuji. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se poslankyně Berenika Peštová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Velmi stručně promluvím jménem volební komise jako její předseda a poprosím paní předsedající a kolegyně z organizačního oddělení, aby si poznačili můj návrh.

Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny dnes navrhovala z grémia pevné zařazení všech volebních bodů na zítřek na 13.30, ale my v bodu 79, v tom prvním návrhu na změny ve složení orgánů, nemáme žádný návrh, je prázdný, tudíž není ho vůbec potřeba zařazovat, byl by tam dán na zítřek zbytečně. Takže prosím, pokud by byl souhlas, aby se ten návrh z grémia upravil, že všechny volební body budou zítra na 13.30, ale až od bodu 80 napevno, a pouze ty změny ve složení můžeme nechat pouze zařazené v programu schůze, ale bez pevného zařazení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, že bod 79, pane poslanče, nezařazovat, protože není naplněn, ano? (Poslanec Kolovratník souhlasí.) Děkuji.

A nyní je přihlášená paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Richard Brabec.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážená paní předsedkyně, vážení kolegové, vážená vládo, já jsem si připravila bod Laxní přístup vlády k dopravcům. Za poslední dobu, jestli jsme všichni sledovali, vláda neudělala pro dopravce vůbec nic. Vláda zamítla zastropování ceny pohonných hmot a snížení či odpuštění DPH. Místo toho však představila sadu opatření - takzvaný všestranný ropný čtyřlístek. Co je tedy součástí ono čtyřlístku a zda budou mít tato opatření dostatečný efekt pro dopravce, si řekneme.

Takže máme opatření číslo jedna - zrušení povinného přimíchávání biosložek. Nutno podotknout, že povinné přimíchávání biopaliv prostřednictvím zákona o ovzduší bylo 1. 9. 2007 zahájeno 2 objemovými procenty do motorové nafty, respektive od 1. 1. 2008 2 procenty objemovými do benzinu. Od 1. 6. 2010 se tato procenta navýšila u motorové nafty na 6 procent a u motorových benzinů na 4,1 procent objemových. Od této doby nedošlo k jejich navýšení. V roce 2012 bylo zavedeno povinné snižování emise skleníkových plynů z dodávaných pohonných hmot s postupným náběhem, kdy od roku 2020 mají povinnost dodavatelé pohonných hmot 6 % snížení těchto emisí, což je transpozice směrnice a nic s tím náš stát neudělá. Tudíž zrušení přimíchávání biopaliv nic nezmění, neboť přimíchávat se bude dál, jinak těchto 6 procent dodavatelé pohonných hmot nedocílí. Takže pro dopravce je to velká nula.

Druhé opatření - zrušení silniční daně u osobních a nákladních automobilů do 12 tun. Zrušení silniční daně je pro střední firmu úspora zhruba 230 000 korun. Notabene sleva na silniční daň se již dnes uplatňuje dle stáří vozidel - do tří let je to 48 %, do šesti let je to 40 % a do devíti let je to 25 %. Tudíž naše vláda vymyslela slevu na slevu. Nelze však očekávat, že při současném nárůstu cen pohonných hmot by zrušení silniční daně pocítili běžní občané, kteří růst ceny pohonných hmot sekundárně pocítí i při nákupu zboží a služeb od podnikatelů.

Třetí opatření - kontrola marží. Ministerstvo financí po zakleknutí na čerpací stanice, zda si náhodou neúčtují prodejci pohonných hmot nepřiměřené marže, zjistilo, že dosavadní analýza neprokázala nepřiměřené marže. Dále neprokázala, že by prodejní ceny byly ustřelené od velkoobchodních cen na burze, takže taktéž výsledek je velká nula. Jinak zjištění Ministerstva financí je v souladu se závěry antimonopolního úřadu, který již 10. března upozorňoval na to, že z jeho pohledu nedochází k porušování hospodářské soutěže a že na růstu cen se podílí pouze vývoj cen na světových trzích s ropou.

Čtvrté opatření - snížení spotřební daně. Toto snížení má nastat od 1. června do 30. září, a to o 1,50 korun, a do té doby dopravci co? Budou ještě nějací dopravci? Otázkou je, co zbývá dopravcům? Všechny vícenáklady přenést na zákazníka, což je pro ně ideální stav, ale absolutně nereálný. Každým dnem jim vznikají závažné hospodářské škody. Mohou buď jezdit pod náklady, nebo odstavit auta, anebo se věnovat jiné činnosti než dopravě. A komu tím vláda vlastně pomáhá? No, zeptáte-li se dopravců, tak vám řeknou, že díky tomuto přichází o své zákazníky, kteří odchází k dopravcům ze zahraničí, neboť mají mnohem nižší ceny. A jestli se někdo domnívá, že až se stabilizují ceny, že se jim tito zákazníci vrátí, no tak ani omylem. Takže toto je náš cíl? Nahnat zákazníky našich dopravců do chřtánu dopravců ze zahraničí a tím zničit naše dopravce?

Takže tento bod bych ráda zařadila jako druhý bod na páteční schůzi. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk z řad ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Jenom se ujistím, paní poslankyně: váš bod se jmenuje Laxní přístup vlády k dopravcům. Je to tak? (Poslankyně Peštová souhlasí.) Děkuji. A nyní vystoupí pan poslanec Richard Brabec a připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, já teď trochu z jiného soudku, i když to bude částečně souviset s tím, co říkala paní kolegyně Peštová, ale především to bude navazovat na to, co říkal pan místopředseda Havlíček. Já bych, a to předešlu, chtěl požádat o pevné zařazení bodu, který je v programu, ale je zařazen jako bod 60. Jedná se o sněmovní tisk 154, který mění zákon 383 o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. A na konci řeknu, aby to nezapadlo, kam bych ho rád tedy přemístil. Nicméně mi dovolte stručně říct, proč to souvisí s tím, co říkal pan místopředseda Havlíček, když hovořil o podpoře obnovitelných zdrojů.

Jedná se o to, že jsme často dotazováni, odkud bychom chtěli financovat, která opatření by podle našeho názoru měla zásadním způsobem ulevit našim občanům, na které doléhají opravdové morové rány vyplývající ze stávající situace a z toho, že vláda pana premiéra Fialy pro ně nedělá v podstatě vůbec nic. Jedním z možných zdrojů těchto peněz je právě i změna, která je relativně malá, parametrická, a jedná se právě o změnu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Tento návrh už tady byl a já vím, že vláda, nová vláda s ním vyjádřila nesouhlas, respektive ho chtěla vzít zpět.

Ale jenom chci připomenout, že se tady budou v dalších letech vršit stovky miliard korun na účet, který se jmenuje Modernizační fond. Modernizační fond vyjednala naše vláda v rámci Evropské unie a myslím, že úspěšně, protože máme tam druhou nejvyšší částku peněz ze všech deseti - nebo možná dneska už jedenácti - států, které Modernizační fond mohou čerpat. A protože cena emisní povolenky je vysoká, tak samozřejmě alikvotně rostou i budoucí výnosy Modernizačního fondu. A když se podívám na to - a věřte mi, že hovořím opravdu z vlastní zkušenosti a myslím, že poměrně z velké zkušenosti jako někoho, kdo se na vyjednávání o Modernizačním fondu docela významně podílel - tak vím, že Modernizační fond kromě toho, že jsou tam takhle vysoké částky, má i nejenom skvělé vlastnosti, ale taky některé vlastnosti, které nám budou - i této vládě - komplikovat život. A to je například to, že o jeho použití, těch peněz fondu, si nemůžeme jen tak rozhodnout my v České republice, ale že o tom rozhodnutí, jakým způsobem ho využít, také rozhoduje Evropská komise a Evropská investiční banka. A řekněme pružnost v tom rozhodování je poměrně malá, protože investiční výbor Evropské investiční banky nebo Modernizačního fondu zasedá, jestli se nemýlím, jednou za půl roku, a když tam chceme něco změnit, tak je vůbec otázka, jestli máme šanci to změnit, ale minimálně tedy si dost dlouho počkáme na to, než ty peníze případně, pokud bychom je chtěli nějak využít jinak, než třeba teď tato vláda chce, tak si na to poměrně dlouho počká.

Proto chceme navrhnout a chceme diskutovat možnost, jak část těch peněz - konkrétně se opravdu jedná pouze na dva roky a pouze část těch povolenek, které dneska plynou do Modernizačního fondu - využít jiným způsobem a právě je využít na opatření, která mají za cíl zmírnění sociálních dopadů rostoucích cen energií. Takže je to i možnost pro tuto vládu, aby dostala zpátky do ruky volné rozhodování o - znovu zdůrazňuji - velmi malé části fondu - usmívá se na mě pan kolega Král - a já chci znovu zdůraznit, což jsem několikrát říkal, že to v žádném případě nemůže ohrozit ty peníze, respektive efekt těch investic, které jsou dneska rozjeté, protože když jsme začínali s Modernizačním fondem, tak jsme očekávali, že tam bude někde možná 150, 170 miliard do roku 2030. Dneska ty odhady jsou podstatně, podstatně vyšší.

Takže vím, jaké všechny výzvy jsou rozjeté v těch příštích letech. Vím, že jsou zcela pokryté, a také ale vím, že by nebyl problém, aby část těch povolenek, které dneska do Modernizačního fondu plynou a o kterých si sama rozhodla Česká republika, že je do tohoto fondu dá, bylo možno je využít na účel, který je momentálně v této situaci naprosto zásadní, a to je, jakým způsobem, znovu říkám, ulevit českým občanům z hlediska obrovských sociálních dopadů, které na ně padají z důvodu rostoucích cen energií, které částečně samozřejmě v sobě zahrnují právě i cenu emisní povolenky, ze které je tento fond plněn. Takže to má naprostou logiku.

Takže jenom ještě jednou bych chtěl požádat o pevné zařazení tohoto bodu, tedy sněmovního tisku 154, a poprosil bych o jeho zařazení po bodu navrženém panem místopředsedou Havlíčkem. To byl sněmovní tisk 153 o podporovaných zdrojích energie a tam to bylo variantně čtvrtek nebo pátek. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, tak se mi podařilo narovnat mikrofon - já se to pokusím maximálně zkrátit.

Měl jsem tady dva body do programu. O tom jednom už mluvil můj kolega Radek Vondráček. Týká se to omezování svobody slova, on tady o tom hovořil obšírně. Tady nejde jen o vypínání těch serverů, tady jde i o nějakou roli pozice, kompetence zmocněnce vlády pro oblast médií a boje s dezinformacemi, ale jde také o nový projekt, který spustil Úřad vlády, Braňme Česko.cz. Já si myslím, že si to zaslouží, že to má být speciální bod. Já sám budu mít ambice, pokud to nezařadíte, kolegové, abych vyprovokoval skutečně i mimořádné jednání Sněmovny, protože ono se to nakumulovalo. Já jsem si včera o tom točil to svoje video Dvojí metr, kde jsem tomu věnoval patnáct minut ze třiceti, protože těch věcí tady, které se týkají svobody slova, svobody projevu, to, co se zaměňuje za boj s dezinformacemi a nějakým nástupem cenzury nebo bojem s nepohodlnými názory, si myslím, že se s tím roztrhl pytel. A myslím si, že kde jinde tohleto projednávat než tady. Myslím si, že to nepřísluší nikomu jinému o tom rozhodnout, co je, co není dezinformace a nějaký zásah, než moci soudní, nikoliv nějakému úředníkovi nebo kontrolorovi. Takže bych se připojil k tomu, co tady říkal Radek Vondráček, a opravdu vás poprosím, abychom se o tom bavili, protože buď se o tom budeme bavit my, anebo prostě právě budou lítat dezinformace mezi lidmi, že se tady s tímhletím nic neděje.

O co bych vás chtěl poprosit, ale je o zařazení sněmovního tisku 48, je to změna občanského soudního řádu. My jsme se tady o tom bavili už několikrát v rámci ochrany spotřebitele. Je to ta změna, kterou jsem i předjednával s expertem, se kterým jsem se tady utkal, s Karlem Haasem, pokud jde o změnu a posílení finančního arbitra. Tady v tomhle případě jde o to, že když se člověk, klient, dostane na mimosoudní orgán, ten nějakým způsobem rozhodne, instituce prohraje, dostane se to k soudu, kde to začíná od nuly, tak poté ten klient je žalován, nikoliv mimosoudní orgán, a stává se, že mimosoudní orgán o tomto soudním procesu vůbec není informován. A to je podle mě chyba, protože to staví úplně na hlavu využívání mimosoudních orgánů, protože ti lidé se tam obracejí právě proto, aby se vyhnuli soudnímu projednávání. Oni se k tomu soudu dostanou a tam samozřejmě nejlépe obhájí tu pozici ten, kdo ten výrok předtím nebo to usnesení nebo to rozhodnutí předtím uvedl v život, a to je mimosoudní orgán. Ten systém, že dneska dojde k soudu, žalován je klient a třeba finanční arbitr se o tom soudním procesu vůbec nedozví, je podle mě úplně absurdní. Takže tahleta změna OSŘ nedělá nic jiného než to, že tam tento mimosoudní orgán může vystupovat a obhajovat ty svoje závěry.

A já říkám: Je to možnost, nikoliv povinnost. Je to drobná změna a vaše vláda na to dala pozitivní stanovisko. Já bych vás v tomhle chtěl poprosit o projednání. Myslím si, že to zabere patnáct, dvacet minut, odborné debaty si můžeme udělat na hospodářském výboru nebo na podvýboru pro ochranu spotřebitele. Já bych to zařadil na pátek po třetích čteních a poprosím vás v tomhle o podporu, jestli myslíte skutečně vážně, že i rozumné názory a rozumné návrhy ze strany opozice budete podporovat. Zvlášť, znovu říkám, kdy na tento návrh je tady pozitivní stanovisko vaší vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám pěkné odpoledne. Ujal jsem se řízení schůze a tak, jak jsem prošel přípravu, v tento moment, jestli to říkám správně, jsme se vypořádali se všemi přihláškami k pořadu schůze. Ptám se, zda někdo ještě další se hlásí k pořadu schůze, než přistoupíme k hlasování?

Vzhledem k tomu, že nevidím žádnou další přihlášku, zavolám kolegy a kolegyně z předsálí a přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích. Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás tedy všechny odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili opět svými kartami.

Návrhů se nám sešla celá řada, tak vás poprosím o jistou míru trpělivosti, tak jak je budu číst. Kdybych náhodou ten návrh uvedl nepřesně, prosím navrhovatele, aby mi pomohl se zpřesněním tohoto návrhu. Myslím, že už jsme v sále všichni a že mohu zahájit hlasování. Jako první bod předložil pan předseda Okamura. Je to nový bod... (Upozornění organizačního odboru.) Ano, nejprve začneme grémiem. Ano, přesně tak.

 

Jako první bod budeme hlasovat návrhy, které přišly z grémia, s drobnou úpravou, že bod 79, je to volební bod, bude načten, ale nebude zařazen napevno. Je to návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Jinak návrhy z grémia zůstávají tak, jak byly načteny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takto upravený gremiální návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 2, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 161, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní budeme tedy hlasovat o jednotlivých podaných návrzích.

 

První z nich je bod, který předložil pan předseda Okamura. Je to nový bod s názvem Vláda neřeší problémy českých občanů. Nejprve dám hlasovat o jeho zařazení na program schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento nový bod? ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 3, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 87. Tento návrh nebyl přijat. Nebudeme hlasovat o jeho pevném zařazení.

 

Jako další je návrh pana poslance Výborného - bod číslo 19, sněmovní tisk 201, o jednacím řádu Senátu. Je to na čtvrtek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 4, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 143, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další opět předkladatel pan poslanec Výborný. Je to bod číslo 20, sněmovní tisk 202, takzvaná eSbírka, na čtvrtek jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 5, přihlášeno je 163 poslankyň a poslanců, pro návrh 146, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další opět pan předkladatel pan poslanec Výborný. Bod číslo 18, sněmovní tisk 199 - poskytování služeb. Je to na čtvrtek jako čtvrtý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 6, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 92, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

A od stejného předkladatele je další bod. Je to bod číslo 71, sněmovní tisk 194, z bodu Smlouvy. Je to dodatek smlouvy k satelitnímu systému. Je to ve čtvrtek jako pátý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 7, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 91, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh od stejného předkladatele. Je to bod číslo 66, sněmovní tisk 91 - Eutelsat, na čtvrtek jako šestý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tuto změnu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 91, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Od stejného... (Přihláška poslance Výborného.) Omlouvám se. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Pravděpodobně jsme přeskočili můj načtený návrh, aby se ve čtvrtek jako třetí bod zařadil bod číslo 13, sněmovní tisk 160, zákon o podpoře nízkoemisních vozidel. Poprosil bych nechat to hlasovat v tom pořadí, jak bylo mnou načteno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, já o tom bodu dám hlasovat s tím, že všechny další body se posunou v pořadí dolů. Děkuji. (Námitka, že neposunou.) To znamená, je to bod číslo 13, sněmovní tisk 160, podpora nízkoemisních vozidel, na čtvrtek jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 88, proti 18. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Já se vrátím k pořadí a měli bychom navázat hlasováním o bodu číslo 67, sněmovní tisk 92. Je to hlasování - bod Poštovní unie jako sedmý bod ve čtvrtek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 91, proti žádný. S návrhem byl vysloven souhlas. Já vám děkuji.

 

Dále je to bod číslo 70, sněmovní tisk 157. Upřesním, o jaký bod se jedná. Je to smlouva s Brazílií a zařadíme ho na čtvrtek jako osmý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro 91, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

Dále budeme hlasovat o bodu 72, sněmovní tisk 200, je to smlouva s Austrálií, jako devátý bod ve čtvrtek.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 91, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Další bod k hlasování předložila paní předsedkyně Schillerová, týká se to bodu 65, sněmovní tisk 184, je to zákon o dani z příjmů, ve čtvrtek v 9 hodin ráno jako první bod. (Předsedkyně Schillerová z místa uvádí, že se jedná o daň z přidané hodnoty.) V tom případě je to o dani z přidané hodnoty. Každopádně bod 65, sněmovní tisk 184, souhlasí? Dobře.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento bod byl zařazen ve čtvrtek v 9 hodin ráno? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 17. Tento návrh byl zamítnut.

 

Ještě zde je variantně zařadit jej v pátek jako první bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na pátek jako prvního bodu? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 28. I tento návrh byl zamítnut.

 

Od stejné předkladatelky další návrh. Je to číslo bodu 61, sněmovní tisk 158, daň z přidané hodnoty, na čtvrtek jako druhý bod našeho jednání.

Zahajuji hlasování, a kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 11. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

O stejném bodu budeme hlasovat, abychom ho zařadili na pátek jako druhý bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 14. I tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana místopředsedy Havlíčka o bodu 59, sněmovním tisku 153, o podporovaných zdrojích energií, který chce zařadit ve čtvrtek jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 43. Tento návrh nebyl přijat.

 

Dále alternativně zařazení tohoto bodu na pátek jako třetí bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 21. Ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále zde máme návrh paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové a je to o zařazení nového bodu - Naplnění usnesení Poslanecké sněmovny z 29. 3. 2022, je to strategický dokument, plán zvládání uprchlické vlny. Chcete upřesnit název toho bodu, prosím? Prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Název bodu je Strategie zvládání uprchlické vlny a žádala jsem, aby byl zařazen na pořad této schůze, a poté, pokud se to podaří, aby byl zařazen jako první bod ve středu, popřípadě jako druhý bod po třetích čteních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, já vám děkuji.

 

Nejprve tedy dám hlasovat o zařazení tohoto bodu na program schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 159, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. (Slabý potlesk z řad ANO.)

 

A nyní budeme hlasovat o pevném zařazení. Jsou zde dva návrhy, první, aby tento bod byl zařazen jako první bod ve středu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 27. Tento návrh nebyl přijat.

 

A alternativně jako druhý bod po bloku třetích čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 28. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh od pana poslance Jiřího Maška a ten bod zní: Naplnění usnesení Poslanecké sněmovny ze dne 29. 3. 2022 k představení Strategického plánu zvládání uprchlické vlny s termínem do 14. 4. 2022. Je to nový bod, já nejprve dám hlasovat o jeho zařazení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 22, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 6. S novým bodem nebyl vysloven souhlas.

 

Další je návrh od paní poslankyně Margity Balaštíkové s názvem Nekonání vlády ke zvyšování cen vstupů pro zemědělce a potravinářské komodity.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 23, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 17. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Jako další je návrh pana poslance Radka Vondráčka. Je to nový bod s názvem Informace vlády o právní situaci v oblasti svobody slova v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 17. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Jako další je bod předkladatele Miroslava Janulíka a ten zní: Zajištění financování zdravotní péče o ukrajinské uprchlíky. Je to nový bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 4. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další bod je návrh paní poslankyně Věry Adámkové, je to bod číslo 62, sněmovní tisk 162 - Zajištění prostředků pro onkologicky nemocné, aby byl zařazen tento bod ve středu v 11 hodin jako pevně zařazený bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro pevné zařazení tohoto bodu? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 76, proti 6. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Martina Kolovratníka, akorát si potřebuji upřesnit, je to k bodu 79, volební bod Změny v orgánech, s tím, že bod byl zařazen, ale nebyl zařazen napevno, zda skutečně se jedná o modifikovaný návrh z grémia? Takže jsme si potvrdili správnost postupu, že už jsme hlasovali v rámci gremiálního návrhu.

 

Dále je zde bod od paní poslankyně Bereniky Peštové, zařazení nového bodu Laxní přístup vlády.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 27, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 68. Tento návrh byl zamítnut.

 

Dále zde máme návrh pana poslance Richarda Brabce k bodu číslo 60, sněmovní tisk 154, je to zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, aby tento bod byl zařazen jako první bod v pátek 29. 4.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 9. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále zde máme návrh na alternativní zařazení ve čtvrtek 28. 4. jako první bod jednacího dne.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 7. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále zde máme poslední bod, je to bod od předkladatele Patrika Nachera. Je to číslo bodu 47, sněmovní tisk 47 - občanský soudní řád, aby byl zařazen v pátek po třetím čtení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno je 166 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 8. Ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A já se pro pořádek ptám, zda jsme se vypořádali se všemi návrhy, které zazněly k pořadu schůze, nebo zda je nějaká připomínka? Žádnou připomínku nevidím.

 

V tom případě nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 19. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen a upraven schválenými pozměňujícími návrhy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh pořadu schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 165 poslankyň a poslanců, pro návrh 121, proti 19. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.

 

Nyní přistoupím k pořadu schůze.

Nejprve přečtu omluvu. Od 18.20 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec David Šimek.

 

A otevírám bod číslo

 

Následující zahájení jednacího dne schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.