(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb.,
o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů
a jejím zneužití, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 174/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Jak už jsem přečetla v úvodu... (Silný hluk v sále.) Požádala bych prosím Sněmovnu o klid. Děkuji mnohokrát. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.

Poprosím pana ministra zemědělství a zároveň pana zpravodaje, aby zaujali místa pro navrhovatele a zpravodaje. V tuto chvíli bych si dovolila předat slovo panu ministrovi zemědělství, aby nás uvedl tímto vládním návrhem zákona. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle. Cílem návrhu zákona, který byl vypracován ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, je transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/633 ze dne 17. dubna 2019, o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.

Cílem této směrnice je zajištění ochrany pro zemědělce a jiné dodavatele zemědělských a potravinářských produktů proti nejzřetelnějším nekalým obchodním praktikám jejich odběratelů, typicky například obchodních řetězců. Směrnice stanovuje pravidla v oblasti uzavírání dodavatelských smluv a vymezuje seznam nekalých obchodních praktik při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Příslušná ustanovení zákona se proto uvádějí do souladu se směrnicí.

Nejvýznamnější změnou proti dosavadnímu znění zákona o významné tržní síle je nové vymezení okruhu dotčených subjektů. Vychází se přitom plně z textu směrnice o nekalých obchodních praktikách. Zákon o významné tržní síle totiž v současné době dopadá pouze na malé množství největších odběratelů s ročním obratem přesahujícím 5 miliard korun. Nově se však zákon o významné tržní síle bude v souladu se směrnicí vztahovat na odběratele, jejichž roční obrat přesahuje 2 miliony euro, což dělá 51 milionů korun. Pro určení působnosti zákona na konkrétní obchodní vztah bude navíc třeba vzít v úvahu rovněž roční obrat dodavatele.

Významná tržní síla tedy nově vychází z relativní vyjednávací síly odběratelů a dodavatelů, neboť velikost subjektů v zemědělském i potravinovém řetězci se liší. Cílem takové úpravy je ochrana malých a středních podniků. Směrnice připouští ponechat v platnosti nebo zavést přísnější vnitrostátní ustanovení. Toho návrh zákona využívá a s ohledem na zkušenosti z dosavadní aplikační praxe ponechává v platnosti zákaz několika nekalých obchodních praktik, které jsou sice nad rámec směrnice, ale v souladu s jejími cíli.

Návrh zákona byl důkladně projednán se zástupci dotčených subjektů jak na straně dodavatelů, tak na straně odběratelů. Návrh zákona byl vypracován v opravdu úzké spolupráci s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, který jej bude v praxi aplikovat. Návrh zákona byl kromě toho dvakrát zevrubně diskutován s odborníky v Legislativní radě vlády. Její připomínky se do návrhu rovněž plně promítly.

Je třeba zdůraznit, že lhůta pro transpozici směrnice uplynula již 1. května 2021 a ze strany Evropské komise již z tohoto důvodu bylo dokonce zahájeno řízení o porušení smlouvy o Evropské unii. Z tohoto důvodu, a zejména proto, že návrh zákona v současné době již plně transponuje evropskou směrnici, je nezbytné, aby zákon nabyl účinnosti co nejdříve. Proto se navrhuje, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení. Předem děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, a to je pan poslanec Petr Bendl. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já budu stručný. Nechci opakovat po panu ministrovi totéž, co říkal on, snad jen zdůrazním, že vzhledem k časovému tlaku, který máme, podporuji, aby v případě, že se tak Sněmovna nakonec nerozhodne, nebo pokud dojde k zablokování projednání v prvním čtení, aby návrh zákona byl projednán v co možná nejkratší lhůtě, abychom se vyhnuli případným finančním sankcím ze strany Evropské unie. Jinak návrh tak, jak je předložen, podporuji. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát. Nyní vidím, že se hlásí - otevřu asi rozpravu, dovolím si, protože jsme měli, představil nám návrh zákona pan ministr a pan zpravodaj - a já v tuto chvíli si dovolím otevřít obecnou rozpravu, do které máme mnoho poslanců přihlášených, ale avizuji s přednostním právem, že se hlásí paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, paní Alena Schillerová. Paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, jak už tady pan zpravodaj předeslal, jdu právě jménem dvou klubů, hnutí ANO a hnutí SPD, podat veto na projednání zákona v takzvaném zrychleném řízení podle § 90. Myslíme si, že ta norma je dost komplikovaná a vyžaduje si podrobnou debatu. Já si naopak myslím, že ta lhůta by měla být prodloužena, ale to samozřejmě zareaguji až podle konkrétních návrhů. Také podle toho budou vystupovat teď ještě jednotliví mí kolegové z poslaneckého klubu. Čili dávám veto jménem klubu hnutí ANO a jménem klubu hnutí SPD na projednání ve zrychleném řízení podle § 90 jednacího řádu. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Ano, avizuji toto veto ohledně postupu jednání podle § 90 odst. 2, tudíž se bude projednávat ve standardním procesu.

Jsme v obecné rozpravě. První, kdo je přihlášený, je pan poslanec Karel Tureček.

Než přijde k řečnickému pultu, dovolím si přečíst jednu omluvu. Omlouvá se pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, a to dne 6. dubna od 11 do 12 hodin z pracovních důvodů.

Takže nyní poprosím pana poslance Karla Turečka, zda by přišel k řečnickému pultu, a předávám mu tímto slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl reagovat na právě tento návrh zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Já tedy nemohu sdílet optimismus jak pana ministra zemědělství, tak i pana zpravodaje a musím konstatovat, že předkládanou novelu nelze definovat pouze jako transpoziční novelu zákona o významné tržní síle.

Hned řeknu několik důvodů. Přiznávám, že na pracovní úrovni a ministerské úrovni byl návrh zákona již projednán i za naší vlády, nicméně chci také zdůraznit, že v prosinci minulého roku došlo k zásadní změně. Myslím si, že Ministerstvo zemědělství na tom zákonu ztratilo i trochu kontrolu a vliv a že závěrečná finalizace a již zmíněná ona transpozice příslušné směrnice Evropského parlamentu se odehrála zejména pod taktovkou Svazu obchodu a cestovního ruchu, a bohužel to nebylo ani na Ministerstvu zemědělství, ale bylo to spíše pod taktovkou Úřadu na ochranu hospodářské soutěže.

To by měl pan ministr poslouchat - vidím, že diskutuje se zpravodajem. Pane ministře, to je docela podstatné, protože Ministerstvo zemědělství v té finální fázi ztratilo právě absolutní kontrolu nad finální verzí již zmíněného zákona o významné tržní síle.

Chci také zdůraznit, že zásadním problémem je navrhované znění § 3 ve spojení s navrhovaným zněním § 3a, který vypočítává roční obrat. Pokud novela v tomto znění projde a má zajistit transpozici, musím prohlásit, že zcela nepochybně to zhorší postavení řady společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci. A zase je tady blížící se nastupující potravinová krize, krize cen potravin, zvyšování vysokých cen potravin, kdy prakticky se tomu každopádně nevyhneme. Já už jsem tady minule říkal, že cena plynu se nám zvýšila o 300, 400 %, cena energie o 100, 200 %, ceny hnojiv o 300 až 400 %, a pak jsou to ceny dalších vstupů, například pohonné hmoty 50 % a další cenové vstupy představují 30 až 50 %. To samozřejmě s sebou přináší potravinovou krizi a samozřejmě dříve či později jaksi se tohle navýšení projeví v ceně potravin.

A dále co chci podtrhnout je, že zvýšené poptávkové tlaky po základních komoditách, zejména z oblasti Severní Afriky, Blízkého východu, prakticky nárůstu cen jednak budou pomáhat a jednak mohou i způsobit výpadky či nedostatky v oblasti zemědělských komodit. Právě proto je důležité to jasně definovat a v žádném případě touto novelou zákona nemůže dojít ke zhoršení postavení společností působících v zemědělském a potravinovém řetězci. To se domnívám, že je prvořadý úkol samotného ministra zemědělství a od 1. července do konce tohoto roku i předsedy Rady ministrů zemědělství, šéfa společné zemědělské politiky, zejména se postarat o rovné podmínky zemědělských a potravinových subjektů a minimalizovat dopad potravinové krize a růstu cen potravin na sociální problematiku a samozřejmě na obyvatele přednostně České republiky.

Chci i zdůraznit, že zatímco původní záměr byl jednoznačně dopad zákona o významné síle v oblasti potravinářství a regulace obchodů, zejména supermarketů, v závěrečné fázi byla do tohoto návrhu zákona převzata definice zemědělských produktů, a to obiloviny, olejniny, krmné směsi a podobné, tedy nikoliv pouze zpracované potraviny, jak byl prakticky původní záměr předkladatele. To si myslím, že si Ministerstvo zemědělství v tomto směru trochu zahrává s ohněm, když nastupuje právě největší krize v Evropě v komoditě obilovin a olejnin, kdy pravděpodobně Ukrajina a i Rusko přijde o možnost exportu obilovin a olejnin do celého světa.

Chci jenom připomenout, že Ukrajina se podílí na tomto exportu 15 miliony tun obilovin, což je dvojnásobné množství celkové produkce obilovin v České republice pouze na exportu, a u olejnin se to týká 5 milionů tun slunečnice. Tam dojde bych řekl k velkému zásahu do trhu s touto komoditou. Potravinářské společnosti budou v pozici, kdy navzdory svému vysokému obratu, a tím dovození jejich významné tržní síly, často nebudou schopny dojednat rovnocenné podmínky s dodavateli surovin, natož aby uplatňovaly nějaké nekalé praktiky. Praxe bohužel bude zcela odlišná.

Chci připomenout, že na Slovensku se s transpozicí směrnice vypořádali tak, že vydali zákon č. 91/2019 Sb., o nepřiměřených obchodních podmínkách v obchodu s potravinami. Nepřevzali do svého zákona jakákoliv pásma s poukazem na to, že takto budou nekalé obchodní praktiky zakázané ve vztahu ke všem odběratelům. Tento zákon tak na Slovensku chrání všechny dodavatele potravin, a to i dodavatele do obchodních řetězců. Paradoxně tak v České republice dodavatelé chráněni nebudou vinou Ministerstva zemědělství, ministra zemědělství, a na Slovensku ano.

Co se týče zakázaných nekalých praktik, v zákoně jich mají vyjmenováno několikanásobně více, než máme v České republice, a také více, než již vyjmenovává příslušná směrnice Evropské unie, což samozřejmě není v rozporu s příslušnou směrnicí. V praxi je takové řešení vhodnější, neboť vždy je lepší mít konkrétní praktiky, kde by nemuselo být složitě dovozováno, zda nějaká praktika spadá pod obecnou klauzuli typu sjednávání nebo uplatňování smluvních podmínek, které vytvářejí výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Slovenský zákon je v některých ohledech přísnější než samotná směrnice, například explicitně stanoví, že splatnost je 20 dní od doručení faktury, nejpozději 30 dní od samotné dodávky. Stanoví také, že požadování garantované ceny lze maximálně 60 dní.

Chci také zdůraznit, že z novely na poslední chvíli záhadně vypadly některé zakázané praktiky, jejichž zákaz se v praxi ukázal jako vhodný a využívaný, například maximální doba garance ceny, kdy byla původně v zákoně o významné tržní síle maximálně tři měsíce, v novele už se tento zákaz vůbec neobjevuje. Chci zdůraznit, že opět je to příklad, kdy Ministerstvo zemědělství rezignovalo na svoji zodpovědnost, zejména ochrany zemědělské a potravinářské výroby a samozřejmě i ochrany spotřebitele. Zákon jde především na ruku obchodním řetězcům. Domnívám se, že v této situaci si to Česká republika nemůže dovolit. Nejvyšší prioritou je ochránit obyvatele České republiky právě před negativními dopady nastupující potravinové krize, a zejména držet takovou cenu potravin, aby byla sociálně únosná.

Chci také zdůraznit, a teď tady budu jenom namátkou citovat několik částek z účetních závěrek roku 2020, které jsou k dispozici, například Tesco - 290 milionů, Albert - 1,7 miliardy korun, Billa - 679 milionů korun, Lidl - 2 miliardy korun, Kaufland - 2,9 miliardy korun. Když se to sečte, tak je to nějaká částka kolem 7,8 miliard korun, a upřímně řečeno, to je vyšší částka, než vláda České republiky dává do podpory v oblasti národních dotací. Takže tady vzniká dotaz, proč ministr zemědělství upřednostňuje a podporuje obchodní řetězce na úkor subjektů zemědělské prvovýroby a potravinářských subjektů, které jsou v této situaci důležití, a upřímně řečeno by si zasloužili větší podporu, protože si myslím, že v oblasti energií a v oblasti potravin může Česká republika lépe čelit důsledkům krize, která nastala, než třeba v oblasti dodávek plynu a jejich alternativ.

Těch témat je tam mnoho. Já bych se zase chtěl rád odvolat na návrh usnesení zemědělského výboru ze 6. schůze 5. dubna roku 2022, kdy prakticky došlo k nějakému konsenzu, bylo přijato usnesení a v bodě 2 žádá ministra zemědělství, aby na jednání vlády České republiky představil návrh na sledování výše marží obchodních řetězců. V tomto směru bych se rád i samotného pana ministra zeptal, jestli má nějakou lhůtu, řekl bych takovou vnitřní, osobní lhůtu, kdy je připraven tenhle koncept na vládě a potažmo v zemědělském výboru představit. Jinak jestli není definované datum, tak mám za to, že je tím myšlena lhůta 30 dnů, ale poprosím pana ministra zemědělství, aby tuhle domněnku buď potvrdil, nebo vyvrátil.

Já si osobně myslím, že by bylo skutečně dobré tento model marží obchodních řetězců nejenom představit na vládě, ale pokusit se ho implementovat do této novely, do této novely zákona, samozřejmě i společně s novelou zákona o cenách. Já si myslím, že je to důležité pro občany této země, aby, jak jsem podotkl, vláda garantovala - a to je třeba říct, že to i garantovaly vlády po roce 1990 - pro všechny občany této republiky, ať to byla Čalfova vláda nebo Klausova, sociálně únosnou cenu základních potravin. Tato vláda se k této odpovědnosti zatím nehlásí a doposud se nepřihlásila.

Z tohoto důvodu, má-li být toto usnesení, které jsem citoval, zemědělského výboru bráno vážně a mají to zemědělci a potravináři chápat tak, že vláda a sám ministr zemědělství chce co nejrychleji naplnit toto usnesení, navrhuji, aby tento návrh zákona o významné tržní síle byl vrácen předkladateli k dopracování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Avizuji tento návrh v obecné rozpravě. Nikdo s faktickou poznámkou se nehlásí, takže další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní poslankyně Margita Balaštíková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Ještě jednou dobrý den, kolegyně a kolegové, já tu mám poznámky, nemám tu úplně celý projev, jak mě tady někteří minule podezřívali, že všechno čtu. A i kdybych všechno četla, vy tady nečtete své projevy? Nějak jsem si toho neráčila všimnout. Na rozdíl od jiných já si svoje projevy píšu, nikdo mi je nemusí psát, hovořím totiž vždycky k tomu, co dělám a čemu rozumím. A i k tomuto zákonu mohu hovořit, protože jsem se zabývala tímto zákonem o významné tržní síle pět let, a tudíž problematiku, která je s tímto zákonem spojena, znám a myslím si, že s kolegy, kteří se zúčastňovali společných jednání, toho o tom víme hodně. Hovořím z vlastní praxe a myslím, že vám mohu podat adekvátní informace. Samozřejmě jsem na těch otázkách nepracovala sama, spolupracovala jsem s řadou kolegů z různých politických stran, někteří už tady mezi námi ani nejsou, ale co musím říct, že pravidelně se všech těchto aktivit k tomu zákonu zúčastňovali hlavně ti, které to zajímalo stejně jako mě. A já vím, kteří to byli, protože je mám všechny podepsané na prezenčních listinách ze všech kulatých stolů, jednotlivých dílčích jednání i panelových diskusí, jsou podpisové archy a jsou tady zápisy. Všech těchto schůzek se zúčastňovali zástupci Ministerstva zemědělství. Já to mám všechno uschováno, uloženo ve složkách s daty včetně závěrečného zápisu o shodě požadavků všech, kteří se zúčastnili. Ano, kolego, smějte se... (Hlas z pléna.) ... ano, mám na to složku a bude to patrně tím, kolego, že jsem znamení Panna, a jestli vy nevíte, tak tahle znamení mají ráda analytiku, mají ráda pořádek a systém a já...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já do toho musím vstoupit. Prosím, poslanci na sebe nepokřikují, pokud chcete oslovit nějakého poslance, prostřednictvím paní předsedající, a zároveň poslance v lavicích, aby na toho, kdo je u řečnického pultu, nepokřikovali, popřípadě se přihlásili v rámci faktických poznámek. Děkuji.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych jenom těm rozesmátým kolegům chtěla říct, že - víte, ona se ta systematičnost vyplácí. Ne možná hned, ale ono se to opravdu vyplácí.

Ale dovolila bych si udělat takové krátké shrnutí z těch jednání. Takže ve volebním období 2014 až 2017 byla ustanovena pracovní skupina, která se zabývala problematikou a okruhy, které měly být ukotveny v tomto zákoně, a já jsem byla pověřena vedením této skupiny. V tom období prosím na Ministerstvu zemědělství působil pan ministr Jurečka, sám se několika jednání účastnil. V dalším volebním období 2017 až 2021 jsem v této práci pokračovala za pana ministra Tomana.

Bylo uspořádán bezpočet kulatých stolů, kterých se účastnili vždy zástupci Ministerstva zemědělství, Potravinářské komory, Agrární komory, a k těm kulatým stolům byli přizváni mnohdy i zástupci jiných ministerstev, kterých se ten zákon částečně mohl dotýkat, a podíleli se na jeho tvorbě. Bylo to Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo práce a sociálních věcí včetně kontrolních organizací, které se zabývají dohledem nad dodržováním zákona o významné tržní síle, což je samozřejmě ÚOHS, SZPI a Státní veterinární správa.

Každý kulatý stůl měl stanovená témata, která byla předmětem toho jednání, a byli vždy přizváni zástupci profesních svazů a někdy i vybraní členové svazů, aby nás seznámili, co jejich obor potřebuje, kde vidí možnou nápravu v nedostatečnosti zákona. Konalo se nespočet pracovních schůzek a jednání včetně konání čtyř podvýborů k této tematice s výstupy do zemědělského výboru a dvou panelových diskusí.

Já jsem bohužel analytik a koncepční člověk, ale mám názor a myslím si, že bychom ho mohli sdílet, že k zákonu mají hovořit vždy ti, kterých se týká dotyčný zákon. Mají proběhnout jednání o zjištění problematiky, a hlavně se musí nalézat řešení, následně vyvodit nápravná opatření a pro mne to znamená, že se dají taková ustanovení do zákona, která upraví vztahy mezi zúčastněnými stranami se snahou napravit to, co trh sám nezvládá. Profesní svazy sjednocené pod Potravinářskou komorou, zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu, Asociace českého tradičního obchodu, jednotlivé řetězce, ti všichni nás seznamovali se svojí problematikou, ale požadavkem mým a mých kolegů bylo také, aby nám přinesli řešení k nápravě nedokonalosti zákona. Každá kritika by měla přinést řešení, jinak by byla vlastně zbytečná. A myslím, že se nám to podařilo docílit. Několikrát se měnil i systém hodnocení nápravných kroků, abychom postihli problémy zasahující co největší počet účastníků trhu, které léta neřešený problém ve vztazích mezi dodavateli a odběrateli, prodejci a výrobci přinesl. Díky těmto všem lidem jsme se s kolegy seznámili do hloubky s problémy, které mnohdy ani nesouvisely se zákonem o významné tržní síle, ale nás zcela jistě obohatily a ukázaly nám, co dalšího by bylo potřeba řešit, například zákon o cenách, zákon o regulaci reklamy a mnoho dalšího, co porušovalo dobré obchodní mravy.

Já bych se ráda zmínila také o prezentacích jednotlivých svazů, které se vymykaly kvalitou, a z tohoto místa bych i všem těm, kteří se těch jednání zúčastnili, chtěla poděkovat. Například Svaz pekařů a cukrářů - ti měli vynikající prezentaci s výstupem pro řešení, nebo Ovocnářská unie. Určitě bych chtěla zmínit Asociaci českého tradičního obchodu, protože mě překvapili tím, že jejich zástupci přiznávali nedostatky ve vyjednávání ze své strany. A já si toho opravdu vážím, protože není lehké přiznat se: Ano, já konám nesprávně, vím to, ale možná mi nic jiného nezbývá.

Byla i jednání s řetězci a zástupci některých řetězců mě přesvědčili, že jsou si vědomi, že jejich jednání s dodavateli nejen že jsou tvrdá, ale jsou za hranou obchodní slušnosti, a především jsou na hraně likvidity jejich vlastních dodavatelů. Chovají se tak proto, protože i mezi nimi vládne boj o přežití, a někteří by naopak vhodnou úpravu zákona uvítali. A tyto já chci považovat za slušné obchodníky a určitě netvrdím, že všechny nadnárodní řetězce se chovají špatně. A proto ani není pravda, co o této problematice tvrdí pan prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Určitě bych chtěla zmínit také Ekumenickou společnost, což byla nezisková organizace, která provedla za pomoci dotačního programu z Evropské unie šetření ohledně obchodních praktik včetně dopadů na dodavatele, pěstitele a chovatele ze třetích zemí, kde tyto nekalé obchodní praktiky mají dopad jako poslední v řadě, a z jejíchž výsledků i pak čerpal hospodářský a sociální výbor při Evropském parlamentu. Pro nás bylo překvapující, že to, co se děje na území České republiky, má nakonec dopad do zemí, kde jsou ti prvovýrobci. Netušili jsme, jak hluboká je to problematika a kam jsme se s naším potravinářským a zemědělským rezortem dostali, jak hlubokou propast oproti jiným zemím jsme si nechali mezi spotřebiteli, výrobci a producenty, a především prodejci vykopat. Nechali jsme léta naše prvopěstitele, potravináře a producenty, malé obchodníky, ale i vesnické obchody likvidovat nadnárodními řetězci. Nechali jsme ničit cenotvorbu dodavatelů. Uměle jsme udržovali povědomí občanů v nereálných cenách a nevedeme je k přemýšlení, že nákupem českých potravin podporují státní pokladnu, ze které v konečné fázi financujeme školství, zdravotnictví a také přispíváme na domovy pro naše starší spoluobčany. A já musím říct: Bohužel, my to děláme dodnes.

Zdokonalil se zákon. Udělaly se nemalé úpravy, ale pořád se ukazuje, že je to málo. Zákon je slabý. A musím také konstatovat, že co se nějakou dobu likvidovalo, těžce se napraví za pár měsíců.

Nyní tu zákon o významné tržní síle leží znovu a my tu práci za pět let, všech mých kolegů a lidí, kteří se kolem toho pohybovali, my ji nevyužijeme, přestože je likviduje v tom nejhrubším slova smyslu, nic z toho nepoužijeme, a předkládáme zákon v té nejvykostěnější formě, jakou mohu říct. A mně to tak, dámy a pánové, trochu připadá, jako byste si řekli: Uděláme to jenom tak, aby se neřeklo, termín transpozice už nesplníme a lidi, ty my přece za ruku vodit nebudeme, jak kdosi řekl. A já říkám, proč ne? Kdy jindy nežli nyní v době krize, kdy všichni vidíme, co způsobuje, jak těžce hledáme každou korunu, a ona nám chybí a ještě chybět bude? Tak proč nezasáhnout do nefungujícího prostředí? Ptám se, co se musí v naší zemi ještě stát, než se tady pochopí, že máme v rukou nástroj, který může pomoci našim lidem, našim firmám získat víc peněz do státní pokladny a současně narovnat nefungující obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli naší země?

Většina lidí si uvědomuje, že válka na Ukrajině dolehne na všechny obory hospodářství a na trh s potravinami také. I bez války na Ukrajině se očekávalo větší zdražování potravin, protože se zvedla celá řada nákladů souvisejících s produkcí a výrobou potravin. Válka na Ukrajině zdražování urychlí a zvýší. V první polovině roku to nemusíme ještě tolik poznat, protože pan ministr zemědělství zcela určitě ví, prostřednictvím paní předsedající, že osiva a hnojiva měli zemědělci nakoupena již v loňském roce, takže jejich zvýšená cena se dle mého soudu nepromítala do zvýšených současných cen potravin. Tady se promítají v tomto pololetí pouze zvýšené ceny za energie a pohonné hmoty. Druhé pololetí nám teprve ukáže kvalitu úrody, nedostatek komodit, budou se muset patrně k výši inflace zvyšovat mzdy a také se začne promítat zvýšená cena hnojiv a osiv na další rok. A v případě, že by tady opravdu byl nedostatek energií, ropy, plynu a byly tu odstávky některých provozů, tak já se obávám, že ceny porostou velmi, velmi rychle. A pokud vláda a my s ní budeme nečinně přihlížet, tak nám porostou raketově.

Nevím, proč se neumíme poučit z historie. Řada z vás obdivuje našeho bývalého státníka pana Masaryka, a tak se podívejme, jaká opatření dělala tehdejší vláda v době velké hospodářské krize. Já jsem se na to dívala. Ono by se mnohdy mohlo něco z toho použít i do dnešní doby. Anebo se poučme prostě od sousedů.

A proč má naše vláda pořád dojem, že všichni to dělají špatně, jenom oni to dělají dobře? Chápu, že třeba na návrhy opozice se jim nechce reagovat. Ale jsou tu návrhy od profesních organizací, od renomovaných ekonomů, a na ně také nereagujete. A já bych to pojmenovala, že na to vždycky najdete své "proč ne". Ovšem slova "to si myslíme, s tím my nesouhlasíme, budeme to dělat jinak", to nám nepomůže. Tak, vážení vládní kolegové, hlavně to nepomůže nám všem.

Chápu kolegy z ODS a Pirátů, že chtějí, aby se trh reguloval sám, tohleto oni celou dobu říkají a já je chápu. Ale lidé nejsou zodpovědní, a proto jejich chování a porušování pravidel upravujeme zákonnou normou. Každý zákon, každý je regulace včetně všech vyhlášek a nařízení, to všechno jsou regulace. A řekněme si, že my ty zákony opravdu tvoříme proto, abychom regulovali, nastavovali pravidla a aby se dbalo na jejich dodržování. Regulujeme, protože něco nefunguje. A i tento zákon má regulovat to, co trh neumí vyřešit sám. Kdyby to fungovalo, nebyl by z toho takový poprask, a ti, co křičí nejvíce, je to také patrně nejvíce zasáhne, a já se domnívám, že asi patrně také oni nejvíc porušovali. A tak se, kolegové, podívejme, kdo platí drahé reklamy proti tomuto zákonu, a dostaneme odpověď, kdo to je a kdo to byl, a když nic neuděláme, kdo to i bude.

Tak prosím, využijme poznatků a výstupů, na nichž se podíleli téměř všichni, kterých se zákon týká, prosím včetně Asociace spotřebitelů. Byli účastni i vaši kolegové. A vložme při přepracovávání zákona ty formulace, které pomohou částečně napravit tento dlouhodobý problém, který nazýváme nekalé obchodní praktiky účastníků trhu s významnou tržní silou, a jak to navrhuje pan Karel Tureček, kterého zcela jistě můžeme považovat za zemědělského odborníka, který se také účastnil téměř všech jednání kolem zákona o významné tržní síle.

Kolegové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku a poprosím, aby přišel k řečnickému pultu pan poslanec Jan Bureš. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já je určitě ani nevyužiji. Já jsem se chtěl omluvit své kolegyni, paní kolegyni Balaštíkové, že jsem na ni pokřikoval a že jsem se tu smál, ale když jsem slyšel z úst poslankyně hnutí ANO, že si na některé kolegy dělá složku, tak mi to přišlo hrozně absurdní a do jisté míry i směšné. Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení časového limitu. Vidím, že to vyvolalo další faktickou poznámku, a to paní poslankyně Margita Balaštíková, a připraví se Jaroslav Faltýnek.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Pane kolego, já nemám na vás složku. Já mám složku na zákon o významné tržní síle. Ale jestli chcete, já si na vás složku zavedu. Růžovou. (Ozývá se smích i potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poprosím - znovu bych upozornila, pokud oslovujete poslance, tak byste je měli oslovovat prostřednictvím paní předsedající. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je pan poslanec Jaroslav Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Poměrně bedlivě tuto debatu celou poslouchám a na závěr bych také řekl pár slov, až kolegové skončí. Ale protože to podrobně poslouchám, tak opravdu kolegyně Balaštíková hovořila o složce, která se týká historie projednávání tohoto zákona, a já tu složku mám v hlavě, takže na závěr mi potom dovolte pár slov nějaké krátké reminiscence, jak se tento zákon v průběhu posledních patnácti let postupně vyvíjel a projednával. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nikdo další... A vidím, že se ještě přihlásil s faktickou poznámkou pan poslanec Jan Bureš. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já se přiznám, paní předsedající, že si chvilkama připadám jako v absurdním románu, protože složka se jménem Bureš už určitě existuje. (Ozývá se smích a potlesk zprava.) Zakládat další, nevím, jestli je ten správný postup. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Neavizuji další faktickou poznámku, avizuji, že jsme v obecné rozpravě, a další, kdo je přihlášen, je pan poslanec Oldřich Černý. Poprosím, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená vládo, opět se krátce vyjádřím za poslanecký klub SPD a v kostce uvedu, o co se v tomto zákoně jedná.

Zákon o významné tržní síle reguluje zneužití významné tržní síly v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje na území České republiky nebo službami s prodejem potravin souvisejícími. Rovněž se tak podle tohoto zákona posuzuje i zneužití významné tržní síly, které bylo uskutečněno v cizině, pokud jeho účinky nastaly nebo mohou nastat na území České republiky.

Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s nákupem nebo prodejem potravin souvisejících. Významnou tržní sílu má každý odběratel, jehož obrat za prodej potravin a souvisejících služeb přesáhne 5 miliard za poslední ukončené období v délce dvanácti měsíců.

Zákon o významné tržní síle zneužití významné tržní síly obecně zakazuje a dále upravuje náležitosti smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem s touto významnou tržní silou. Cílem směrnice je sice sblížení právních předpisů členských států týkajících se nekalých obchodních praktik v zemědělském a potravinovém řetězci, jejich vymezení, sjednocení a způsob jejich omezení, ale nesmíme především zapomínat na české dodavatele. Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je úplná transpozice směrnice o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci. Změny je třeba provést zejména v pojetí takzvané významné tržní síly a seznamu nekalých obchodních praktik při prodeji zemědělských produktů a potravinářských výrobků. V případě úpravy týkající se obchodních smluv a některých nekalých obchodních praktik sice vzešlo předkládané znění této novely zákona, i z podnětů dozorových orgánů a profesních sdružení, ale klub SPD souhlasí s předřečníkem s vrácením zákona k přepracování. A pokud k tomuto vrácení k přepracování nedojde, budeme podávat pozměňovací návrh navýšení podílu českých dodavatelů a firem a zvýšení jejich ochrany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Rovněž vás všechny zdravím tímto a poprosil bych o dalšího, kdo je přihlášený, a to je paní poslankyně Balaštíková. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jednou, kolegyně a kolegové. Já jsem se přihlásila dvakrát, aby jedna část, která je pro mě hodně důležitá a byla důležitá především pro lidi, kterých se tento zákon týkal, nezapadla v tom projevu, a to, že při projednávání zákona o významné tržní síle by se měly napravit i marže v potravinové vertikále a vlastně nepřímo by se mohl novelizovat i zákon o cenách. A já bych si jenom trochu dovolila to objasnit.

Jistě, každý má právo podnikat, pracovat na obchodním trhu, podílet se na vlastní realizaci, ale pokud však některá skupina je uměle zvýhodňována a uzurpuje si zvýhodněné postavení na úkor druhých, ničí samozřejmě hospodářství a potažmo potom i obchodní vztahy. A já myslím, že bychom měli zasáhnout, samozřejmě my poslanci a i vláda. A dovolila bych si dát takový malý, velmi malý příklad. Na výrobě potravin se samozřejmě podílí úplně dole prvovýrobce. Ten má nějaké náklady a minimálně, a to jen v málo případech, by měl prodávat za cenu nákladů. Měl by vždycky k té nákladové ceně mít i nějakou minimální marži. Tato marže nám potom samozřejmě slouží k tomu, že se část této marže odvádí jako daň z příjmu fyzických nebo právnických osob. A pokud budeme prodávat za rovné náklady a marže tam nebude, samozřejmě do státní pokladny nám přijde nula. Pak tam máme zpracovatele. Ten také má nějaké náklady a měl by tam mít minimální marži. A z té marže stejně jako u prvovýrobce nám přijdou nějaké finance. Pokud nám tam ale znovu přijde nula, tak to už je druhá nula ve státním rozpočtu. Tak ještě štěstí, že nula se tak nemnoží, a máme tam sice dvě nuly, ale pořád je to jedna nula. No a obchod, ten má samozřejmě taky své náklady, dá si marži, on tu marži dá nejvyšší ze všech zúčastněných. Z toho sice státu odvede, může to být nakonec možná i více, než bychom dostali od těch pod ním, ale co se děje? On si samozřejmě, předpokládám, uměle sníží daňový základ, aby odvedl státu co nejméně, ale stane se to, že vlastně v té výrobní potravinové vertikále zničí všechny pod sebou.

A já se chci zeptat nás všech, jestli tohle chceme, jestli by úprava marží v té výrobní vertikále neměla být součástí projednávání tohoto zákona a neměli bychom upravovat i jiné příslušné zákony a zkusit zrovnoměrnit tento stav. Všichni, kdo se tohoto procesu účastní, by měli mít minimálně uhrazeny náklady a měli by mít možnost realizovat rozumnou marži. Něco by odevzdali prostřednictvím daní státu a mělo by jim hlavně taky zůstat něco na inovace, opravy a vývoj. A když se to neděje a my nebudeme nic řešit a budeme se tvářit, že je všechno v pořádku, tak se asi nemůžeme divit, že na nás ze státní pokladny bude koukat pořád jedna velká nula. A po tady této úpravě volali zástupci prvovýrobců, zpracovatelů i obchodníci dávno. Neumí se domluvit a já to tady dávám jako návrh, zda bychom se k tomuto nemohli opravdu sejít a pracovat na tom, aby se upravil tento zákon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní poslankyni. Dalším a zatím posledním přihlášeným je pan poslanec Kott. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já jsem si svoje vystoupení rozdělil do takových dvou částí. První část se týká transpozice vládního návrhu zákona jako takového a v té druhé části se vám pokusím vysvětlit a přiblížit vám, proč se ta ochrana nebude týkat některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců a jaké nekalé praktiky tím vlastně vymažeme.

Takže ta první část, v podstatě transpozice směrnice v podobě vládního návrhu změny zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů, v navržené podobě je nebezpečná varianta, která znamená dle mého názoru tyto problémy: žádná společnost v pozici dodavatele nebude požívat ochrany proti nekalým obchodním praktikám, pokud spolu s obratem propojených osob překročí limit 350 milionů euro, když bude v postavení subjektu s významnou tržní silou. Toto bude citelné zejména ve vztazích potravinářských společností ve vztahu k obchodním řetězcům. Dosud byl zákon koncipován tak, že se vztahoval pouze na takzvaný poslední úsek zemědělského a potravinového řetězce, tj. na odběry potravin právě do zmiňovaných obchodních řetězců.

Návrh naopak neobsahuje ani - na rozdíl současného platného zákona - vyvratitelnou právní domněnku, aby bylo možné prokázat, že s ohledem na situaci na trhu odběratel významnou tržní sílu už nemá. Významná tržní síla už nebude takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit odběratel bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin. Významnou tržní sílu bude mít kupující nebo dodavatel odvozenu pouze z obratu. V praxi to pro všechny společnosti v zemědělském a potravinovém řetězci bude znamenat, že pokud zůstanou zachována obratová pásma, tak každá společnost, která překročí obratová kritéria, bude muset mít k dispozici při jednání o smlouvě obrat vypočítaný spolu s propojenými osobami, to znamená, návrh nezobrazuje, za jaké produkty by byl obrat dosažen, ve spojení s tím, že v 3a odst. 14 je stanoveno, že odběratel a dodavatel si při jednání o smlouvě na vyžádání druhé smluvní strany vzájemně poskytnou informaci o výši svého ročního obratu. To jistě bude činit nemalé potíže. Striktně postupováno v souladu s návrhem by si měl každý odběratel svého dodavatele rozdělit podle obratových pásem a určit, zda je v postavení odběratele s významnou tržní sílou, či nikoliv. V praxi také bude muset dojít k přepracování veškerých smluv podniky působícími v zemědělském a potravinovém řetězci, protože novela zákona o významné tržní síle stejně jako stávající zákon vyžaduje písemnou formu smlouvy pro dodávku zemědělských a potravinářských produktů a musí mít určité náležitosti, jako je cena, výše slevy z ceny nebo způsob jejího určení, splatnost nesmí být delší než 30 dnů ode dne doručení faktury, specifikace nákupní akce, je-li ujednána. Mechanické převzetí nekalých obchodních praktik ze směrnice může při aplikaci na zemědělské podniky činit potíže, neboť při obchodu se zemědělskými komoditami se uplatňují jiná pravidla než při prodeji potravinářských výrobků do obchodní sítě za účelem jejich prodeje spotřebitelům.

Asi by bylo dobré nekalé obchodní praktiky rozdělit na dvě skupiny - například ty, které jsou zakázány při dodávkách do řetězců, a na ty ostatní, které by se mohly vyskytovat pouze u zemědělských podniků. Také je třeba počítat s tím, že dozor nad dodržováním novely zákona o významné tržní síle je svěřen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a za nedodržení jsou stanoveny citelné sankce. Úřad má v případě významné tržní síly obdobné pravomoci jako u zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. V krajním případě to znamená, že ačkoliv ve skutečnosti k používání nekalých obchodních praktik nebude docházet, ÚOHS bude šetřit jakýkoliv, i vykonstruovaný podnět a sankce zde může být až 10 milionů nebo 10 % z čistého obratu, což je samozřejmě částka likvidační.

Pokud bych měl vládní návrh nějakým způsobem upravit, neměl by obsahovat obratová pásma. Od argumentace, že nekalé obchodní praktiky by měly být zakázány bez ohledu na dosažený obrat, to je bez dalších podmínek, by vyjmenované praktiky byly zakázány. To by sice dopadlo i na zemědělské podniky, ale také by zůstaly ve hře i námi citované obchodní řetězce, kvůli kterým se vlastně původně zákon o významné síle upravoval. Odstraněním pásem by odpadl rovněž nesmyslný výpočet obratu za účelem zjištění, zda bylo dosaženo obratu 350 milionů euro. Snad by pomohlo i zavedení dalšího obratového pásma, v podstatě přenesením dosavadního zákona, kde by bylo postaveno, že odběratel s významnou tržní sílou je vždy odběratelem nebo aliance odběratelů bez ohledu na dosažený obrat, který nakupuje potraviny za účelem jejich dalšího prodeje nebo přejímá nebo poskytuje služby s nákupem potravin související.

Vhodnou formulací by mohlo být dosaženo toho, že návrh dopadl alespoň na obchodní řetězce. To jest jedno pásmo by postihovalo nekalé obchodní praktiky při dodávkách do řetězců, to jest ochraňovalo by i velké dodavatele, kteří nemají dostatečnou vyjednávací sílu...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás přeruším, pane poslanče, a poprosím všechny přítomné v sále, aby se ztišili. Děkuji mockrát. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji, pane předsedající. To znamená, že v podstatě bychom pomohli i velkým dodavatelům, kteří nemají dostatečnou vyjednávací sílu, aby se nekalým obchodním praktikám ubránili. To by odpovídalo situaci v České republice, kdy dodavatelé nemají vlastní distribuční kanály, a jsou tedy na dodávky do řetězců ve větší míře nebo úplně odkázáni.

A teď si dovolím ještě druhou část svého příspěvku...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já vás znovu přeruším a opět prosím všechny přítomné v sále o ztišení. Děkuji.

 

Poslanec Josef Kott: Já tomu rozumím, že tady většina kolegů nebyla a teď se vrátili do něčeho, co je vytrženo z kontextu, nicméně dovolím si přednést i svůj názor ohledně ochrany, respektive neochrany některých dodavatelů potravin do obchodních řetězců proti nekalým obchodním praktikám.

Za prvé, v důsledku transpozice směrnice číslo 2019/633, o nekalých obchodních praktikách v zemědělském a potravinovém řetězci, někteří dodavatelé ztratili zcela ochranu proti nekalým obchodním praktikám, a to na rozdíl od dosavadního zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů. Zejména se jedná o dodavatele potravinářských výrobků do obchodních řetězců. Stávající zákon poskytoval ochranu všem dodavatelům. Nyní vládní návrh změny tohoto zákona již s ochranou velkých dodavatelů nepočítá v důsledku zastropování ochrany dodavatelů na ročním obratu 350 milionů euro. Obrat se přitom vypočítává za celou skupinu propojených osob a bez ohledu na to, zda obratu bylo dosaženo prodejem potravin, či jiných, třeba i od potravin naprosto diametrálně odlišných výrobků, i když byl obrat dosažen na jiných geografických trzích. To znamená, že v podstatě propojenost se počítá v rámci celé Evropské unie.

Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003, o definici mikropodniků a malých a středních podniků, úřední věstník L124 z 20. 5. 2003 na straně 36: Ochranu také ztrácí dodavatelé, kteří dosáhli obratu 350 milionů eur při nynějším kurzu, to znamená 8 652 750 000 korun českých. Rovněž ve směrnici je ochrana dodavatelů zastropována, ale směrnice pracuje při zákazu nekalých obchodních praktik s konceptem vyjednávací síly, to je síly v určitém konkrétním vztahu kupujícího a dodavatele. A také tím, že tyto zakázané obchodní praktiky mohou být jednostranně vnuceny jedním obchodním partnerem druhému, mohou posazovat neodůvodnitelný a nepřiměřený přenos hospodářského rizika z jednoho obchodního partnera na druhého nebo mohou vytvářet výraznou nerovnováhu mezi právy a povinnostmi jednoho obchodního partnera.

Podle této směrnice jsou odběratelé s významnou tržní sílou vůči svým dodavatelům rozděleni do několika pásem, počínaje odběrateli s obratem přesahujícím 2 miliony eur a konče již dříve zmiňovaným 350 milionů eur. Směrnice vychází z toho, že nekalé praktiky jsou uplatňovány ze strany většího subjektu vůči menšímu. Směrnice se vztahuje na nekalé obchodní praktiky, k nimž dochází v souvislosti s prodejem zemědělských produktů a potravinářských výrobků, a tyto jsou směrnicí zakázány. Směrnice však také počítá s tím, že některé praktiky, ačkoliv jsou v rozporu s poctivým obchodním jednáním, jsou zakázané, avšak pouze za podmínky oboustranné dohody smluvních stran.

Dále problém je v tom, že novela zákona o významné tržní síle dále pracuje s konceptem významné tržní síly na rozdíl od směrnice, která pracuje s konceptem takzvané vyjednávací síly. Směrnice vychází z toho, že větší subjekty mají větší vyjednávací sílu, že nepotřebují ochranu subjekty s určitou velikostí, které jsou zranitelné. Proto směrnice stanoví kategorie subjektů, a to na základě již zmiňovaného obratu. Do novely zákona o významné tržní síle bylo převzato ze směrnice téměř vše, jen tím rozdílem, že návrh novely je spojen s určitým obratem odběratele vůči určitému obratu dodavatele. To znamená, odběratel s obratem přesahujícím 350 milionů eur se ale musí obávat, že by byl postižen za nekalé obchodní praktiky vůči svým dodavatelům s obratem vyšším, než je 350 milionů eur, protože předpokládá, že odběratel s obratem větším než 350 milionů eur je schopen se ubránit díky své vyjednávací síle nekalým obchodním praktikám. Toto neodpovídá realitě v České republice. Dodavatelé, kteří jsou součástí zemědělského a potravinového řetězce, nejsou schopni se ubránit nekalým obchodním praktikám, a to z jednoho prostého důvodu, že obchodní řetězce jsou pro ně hlavním distribučním kanálem, který nejsou schopni nikterak nahradit, protože jiná prodejní místa prostě v České republice nemáme. Vyjednávací síla je tedy přes dosažený obrat jednoznačně na straně odběratele.

V podmínkách České republiky tedy bohužel ve vztahu k obchodním řetězcům ochrana přestala existovat a novela zákona o významné tržní síle tak umožní uplatňovat některé nekalé obchodní praktiky ze strany obchodních řetězců vůči dodavatelům, jejichž roční obrat přesáhne již zmiňovaných 350 milionů euro. Na rozdíl od Slovenska, kde mají zákon č. 91/2019, zákon o neprimeraných podmienkach v obchode s potravinami, podle kterého se dostane ochrana proti nekalým obchodním praktikám všem subjektům. Paradoxně tedy stejný subjekt, který dodává zemědělské nebo potravinářské výrobky do obchodního řetězce v České republice, nebude chráněn a na Slovensku prostě si tu ochranu vydobyli a bude ji mít.

A důležité je si také uvědomit, že novela nově dopadne i na zemědělské podniky v pozici odběratele s významnou tržní sílou, a také do aliance odběratelů. Novela zákona o významné tržní síle totiž odkazuje při vymezení pojmu zemědělské produkty a potravinářské výrobky na seznam v příloze 1 smlouvy o fungování EU, Seznam výrobků, jejichž výroba, zpracování a uvádění na trh spadá do oblasti společné zemědělské politiky. Tento seznam pak mezi zemědělské výrobky řadí například živá zvířata, obiloviny, olejnatá semena, olejnaté plody, ale paradoxně slámu, píci, víno z čerstvých hroznů. Všichni, kdo s těmito produkty obchodují, si budou muset zjistit podle dosaženého obratu počítaného dohromady s propojenými osobami, zda jsou odběratelem s významnou tržní sílou, a budou muset plnit povinnosti plynoucí z novely zákona o významné tržní síle. Při nesplnění hrozí citelné sankce, jak již jsem zde říkal, 10 milionů nebo až 10 % z celkového obratu.

V návaznosti na to, co zde řekl kolega Karel Tureček - ten tedy je tvrdší, ten chce vrátit zákon k dopracování předkladateli - se domnívám, že tento zákon je skutečně potřeba podrobit ještě významně diskusi, a proto si dovoluji navrhnout prodloužení doby na projednání ve výborech o 20 dnů. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do diskuse je pan poslanec Feranec, ale viděl jsem tady faktickou poznámku ještě pana zpravodaje.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem chtěl, pane předsedající, jenom oficiálně navrhnout zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Takže máme zde návrh na zkrácení lhůty o 30 dní a prodloužení o 20 dní. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, jenom pár poznámek k tomuto zákonu. Možná začnu tím - tady se navrhuje vrácení, respektive zkrácení lhůt. Podporuji to vrácení a z jednoho celkem důležitého důvodu. Pokud jste si přečetli důvodovou zprávu k tomuto zákonu, tam nebyla provedena regulace dopadů, takzvaná RIA. Ano, bylo tam nějaké rozhodnutí už minulé vlády, ale tam se předpokládalo, že to bude čistá transpozice. Toto ale není čistá transpozice. Kolika subjektů se to dotkne? To není pár desítek velkých firem, menších firem, to jsou desetitisíce. Kolik je zemědělských subjektů? Dvacet pět, třicet tisíc, plus minus, a dotkne se to všech, malých, velkých. Takže skutečně i z důvodu toho, že není tam RIA, což je skutečně velmi důležité, pokud chceme regulovat velkou část odvětví, skutečně by tam měla být. Takže v tomto smyslu bych podpořil návrh na navrácení.

A teď vlastně co je na tom zákoně špatně. Já to skutečně jenom zkrátím, ať tomu rozumíme. Vyjímá určitou část potravinářských a zemědělských subjektů z ochrany proti nekalým praktikám, vyjímá, a čistě jenom na základě obratu neboli tržeb. Mechanické převzetí výše tržeb nebo obratu a z toho usuzovat, jaká je tržní síla, je nelogické. Kdyby se to týkalo, chápal bych, kdyby se to týkalo, ta tržní síla, v daném obratu z dané komodity, ale to je všech, ze všech činností, včetně propojených firem, partnerských a tak dále. Jinak řečeno, když budu mít velkou strojírenskou firmu a mám vinohrad, sady, což se běžně děje, tak jsem velká firma a mám smůlu, když chci jít do supermarketu. Takže skutečně ty řetězce budou mít vlastně vyšší vyjednávací sílu, protože nebudou ničím omezovány. A podle mě to šlo proti smyslu toho původního zákona.

Další věc, způsobí to nárůst administrativy. Opakuji znovu, dvacet pět tisíc plus minus zemědělských subjektů, ale i ti malí budou muset - za a) musí být písemná forma smlouvy, musí být další náležitosti, bude se zjišťovat obrat každé dané firmy, a co když to neposkytnou, protože si řeknou, co je vám po mém obratu, když budu zemědělec? Takže si můžeme položit otázku, takovou tu právnickou z římského práva, qui bono? V čí prospěch je tato novela? No, je ve prospěch těch obchodních řetězců, celkem logicky je v jejich prospěch. Tím, že se ta kontrola rozmělní...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale já vás musím přerušit, protože na 12.30 je přesně naplánován další bod, pevně zařazený, takže já tímto přerušuji tento bod. Konstatuji, že nebyla ještě ukončena obecná rozprava, a poté, co skončíme bod následující, tak se k tomuto bodu vrátíme.

 

A nyní bych poprosil, respektive konstatuji, že dalším bodem bude

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.