(pokračuje Olga Richterová)

7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb.,
o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 151/ - prvé čtení

A já poprosím, aby tento návrh uvedl pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula a aby se u pultíku zpravodajů usadil pan zpravodaj Lukáš Vlček. (Hluk v sále.) Prosím, pane ministře, ujměte se slova, a ještě poprosím o klid v sále, při opouštění (sálu) lze opouštět tiše. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh novely zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči. Cílem předkládaného návrhu zákona je především zavedení povinnosti označovat přípravky na ochranu rostlin pro profesionální uživatele jedinečnými identifikátory ve formě takzvaných dvourozměrných čárových kódů a zasílat údaje o pohybech těchto přípravků do úložiště dat spravovaného Ministerstvem zemědělství, a to za účelem zabránění falšování těchto přípravků, dále elektronizovat záznamy o použití přípravků a pomocných prostředků po vzoru připravované evidence použití hnojiv, dále v reakci na kalamitní přemnožení hraboše polního upravit procesní a odborné postupy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského při kalamitních stavech škodlivých organismů - v této souvislosti se zejména revidují definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů - a dále provést dílčí změny v oblasti nakládání s přípravky s cílem zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy, například v oblasti odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky.

S ohledem na uvedené a skutečnost, že se jedná pouze o technickou novelu zákona, dovoluji si tímto v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny současně požádat o možnost zkráceného projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře. Ještě upozorním, že to pak musí zaznít i v rozpravě.

A nyní poprosím o úvodní slovo pana zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Lukáše Vlčka. Prosím, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové poslanci, já si dovolím krátce doplnit pana ministra zemědělství. Předkládaná novela zavádí označování přípravků na ochranu rostlin pro takzvaně profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů a povinné vedení evidence o uvádění přípravků pro tyto uživatele na trh v elektronické podobě.

Mezi přínosy lze uvést posun k digitalizaci nebo lepší dohledatelnost a ověřitelnost informací jak pro spotřebitele, tak pro účely dohledu a kontroly bezpečnosti. Dále novela upravuje procesní a odborné postupy v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu, rostlin, především již zmíněného hraboše polního. V neposlední řadě cílí tento předkládaný materiál na úpravu elektronizace záznamů o použitých přípravcích a pomocných prostředcích na ochranu rostlin a jejich předávání ve stanoveném formátu za určité období obdobně, jak je to navrženo v rámci úprav používání hnojiv.

Takto má předkladatelská, zpravodajská zpráva. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane zpravodaji. A tímto tedy otevírám obecnou rozpravu, do které je řada přihlášených. Jako první vystoupí paní poslankyně Monika Oborná a poté se připraví pan poslanec Oldřich Černý. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se i já vyjádřila k tisku 151, a to k novele zákona o rostlinolékařské péči, protože jak již tady zaznělo, jednou z oblastí, kterou novela zákona o rostlinolékařské péči upravuje, je ochrana rostlin proti škodlivým organismům, a také právě tento návrh zákona zde navazuje na zkušenosti z poslední doby, zejména kalamitního přemnožení hraboše polního.

My jsme se tomuto tématu poměrně docela aktivně věnovali již v minulém volebním období, se členy zemědělského výboru jsme tehdy navštívili zemědělce přímo v terénu, kde jsme viděli zpustošená pole, zpustošenou úrodu a zoufalství zemědělců, kterým právě hraboš polní přičinil velké problémy, takže já se domnívám, že tohle téma by tady nemělo zapadnout, a dovolte mi proto, abych v této souvislosti připomněla jakousi genezi k této problematice.

Jedná se o problém, který naše zemědělce trápí několik posledních let. V létě roku 2019 došlo zejména na jižní Moravě k takovému přemnožení hrabošů, že zemědělci museli přistoupit k dřívější sklizni obilí. Na některých místech hraboši sežrali až polovinu úrody, mluvilo se tehdy o nejhorší situaci za posledních padesát let. Výsledky monitoringu výskytu hraboše, který každoročně spolu s několika dalšími desítkami škodlivých organismů provádí inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, vykazovaly vysoce populační hustoty v řadě okresů České republiky již od počátku roku 2019.

V evidenci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu bylo tehdy 48 okresů s katastry, kde populace hraboše od počátku roku pětkrát nebo vícekrát překročila takzvaný práh škodlivosti tohoto škůdce, což je situace, která je považována za kalamitní přemnožení. Přesto ještě v červenci roku 2019 tehdejší mluvčí rezortu zemědělství doporučoval jako řešení kvalitní orbu, zajištění příznivých podmínek pro přirozené nepřátele hrabošů nebo vysazování stromů, keřů a umísťování sedátek pro dravce.

Ke změně přístupu došlo počátkem srpna roku 2019, kdy ústav s ohledem na zcela mimořádný stav v ochraně rostlin na značném území České republiky vydal v souladu s legislativou EU a se zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, dvě nařízení o výjimečném použití přípravku Stutox-II. Tento přípravek mohl být výjimečně použit ve vyšší dávce při aplikaci pouze do nor hraboše po celém území České republiky a ve vyšší dávce při aplikaci rozhozem pouze v okresech České republiky, kde byl výskyt hraboše hodnocen právě jako kalamitní. V souvislosti s povolením plošné aplikace tohoto přípravku Ministerstvo životního prostředí vzápětí upozornilo, že povolení vydaná ze strany ústavu podle zákona o rostlinolékařské péči nijak nenahrazují nezbytná povolení či jiné správní akty, které musí zemědělci při aplikaci Stutoxu dodržovat. Podle Ministerstva životního prostředí plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, a to zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. V případě použití jedů a tak i možného významného ovlivnění evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí je podle stanoviska Ministerstva životního prostředí nutné požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody, zda je nutné aplikaci biocidů v konkrétním území podrobit hodnocení autorizované osoby. Ministerstvo životního prostředí tehdy též aktivizovalo Českou inspekci životního prostředí, která porušení zákona měla důsledně šetřit a následně případně postihovat.

Stejná nebo velmi obdobná situace se opakovala i v roce 2020. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v září 2020 po dohodě s Ministerstvem zemědělství opět vydal nařízení o mimořádném použití jedů na hraboše. Povolena byla tehdy zvýšená dávka do nor na konkrétních pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti, aplikace rozhozem, ale opět pouze na základě rozhodnutí ústavu, a nikoli na základě hodnocení autorizované osoby a příslušného orgánu ochrany přírody.

Novela zákona o rostlinolékařské péči, kterou tady dnes projednáváme, upravuje procesní a odborné postupy ústavu v případech vzniku kalamitního stavu způsobeného přemnožením škodlivého organismu rostlin, mimo jiné tedy i hraboše polního. Důvodová zpráva k tomuto říká: "Je třeba zásadně a transparentně revidovat definice a postupy při stanovení populační hustoty škodlivých organismů, kdy již nejen dochází k hospodářské škodě na zemědělské nebo lesnické produkci, ale může vznikat také riziko ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. Tyto postupy jsou dosud v zákoně stanoveny poněkud neurčitě, což v praxi způsobuje určitou nejistotu a obtíže." A dále také říká: "Stanoví se jasná, transparentní a objektivní kritéria pro určení hodnoty prahu škodlivosti škodlivého organismu a transparentní postup pro tato určení. Kritéria budou založena na aktuálně platných, vědecky podložených a přezkoumatelných podkladech a důkazech."

Samozřejmě vítám, pokud budou nastavena jasná a objektivní kritéria pro provádění ochranných opatření, ale nejsem si tak úplně jistá, zda taková kritéria lze stanovit na vědecké bázi, na níž naleznou shodu jak odborníci z ústavů, tak odborníci z řad ochránců přírody. Jak ale vyplývá z výše uvedeného, nejsou to pouze tyto postupy, které v dosavadní úpravě způsobují určitou nejistotu a obtíže. Proto mám tady na místě dotaz na pana ministra, chtěla bych se ho zeptat - věřím, že mi odpoví, budu za to moc ráda, předem děkuji za odpověď - takže bych se, pane ministře, ráda dotazovala, jak návrh zákona řeší kolizi mezi zákonem o rostlinolékařské péči a zákonem o ochraně přírody a krajiny včetně vazby na územní ochranu přírody a krajiny, a to nejen ve zvláště chráněných územích, ale i ve vztahu k lokalitám soustavy Natura 2000 a podobně. Pokud tomu tak není, a já jsem v návrhu zákona takovou vazbu nenašla, můžeme se opět snadno dostat do situace, že zemědělci budou aplikovat Stutox na základě povolení ústavu, a příslušné orgány ochrany přírody je budou za totéž pokutovat pro porušení zákona.

Děkuji vám za pozornost a předem děkuji panu ministrovi za odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, paní poslankyně, za váš příspěvek.

Ještě zkonstatuji omluvy, které došly, zatímco se připraví pan poslanec, který je následující v pořadí. Omlouvá se pan ministr vnitra Vít Rakušan od 9.55 do 11 hodin z pracovních důvodů, dále pan ministr Ivan Bartoš od 10.30 do 12 hodin z důvodu jednání na plenární schůzi Senátu a pan poslanec Patrik Nacher mezi 11. hodinou a 13.15 z pracovních důvodů.

A nyní už můžeme přistoupit k dalšímu přihlášenému, tím je pan poslanec Oldřich Černý, a dále se pak připraví pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení ministři, dovolte mi vyjádřit se krátce i za klub SPD.

Základním cílem rostlinolékařské péče je zabezpečení zdraví rostlin a rostlinných produktů se zřetelem na bezpečnost potravin a ochranu spotřebitele. Zdraví rostlin dále hraje významnou roli nejen pro rostlinnou produkci, ale i lesy, přírodní oblasti i ekosystémy. Rizika spojená s používáním přípravků na ochranu rostlin a jejich minimalizace je velmi důležitá z pohledu ochrany zdraví lidí a zvířat a jednotlivých složek životního prostředí, jakož i potravního a krmivářského řetězce a kvality produkovaných rostlinných komodit.

Jako hlavní přínosy změny tohoto zákona je možné vyzdvihnout další zvýšení úrovně digitalizace státní správy s provázaností potřeb jednotlivých ministerstev a dalších správních úřadů, omezení uvádění na trh nepovolených přípravků, čímž se také sníží nebezpečí škod na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí, zlepšení dohledatelnosti zdrojů znečištění, dále snížení šíření nepovolených přípravků v České republice formou falzifikace, zlepšení možnosti v dohledové a kontrolní činnosti státní správy, možnosti budoucího napojení informačních aplikací určených pro všechny zemědělce, zjednodušení manipulace s přípravky v rámci distribuce, zajištění jejich sledovatelnosti jak od výrobní linky až po závěrečnou distribuci do zemědělské prvovýroby, umožnění automatizace plnění povinností a snížení tím administrativní zátěže, zvýšení dohledatelnosti a bezpečnosti pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci u produkovaných zemědělských komodit ošetřených přípravky na ochranu rostlin, zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně proti kontaminaci podzemních a povrchových vod, zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně zranitelných osob v oblastech využívaných širokou veřejností a v neposlední řadě i zvýšení dohledatelnosti přípravků při ochraně včel a jiných opylovačů a jiných necílových druhů organismů a rostlin.

Proto stanovisko hnutí SPD pro první čtení bude souhlasné pro. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane poslanče. Další je přihlášen pan poslanec David Pražák a po něm se může už připravit pan poslanec Josef Kott. Prosím, můžete se ujmout slova.

 

Poslanec David Pražák: Ještě jednou dobré dopoledne, dámy a pánové, páni ministři. Dovolil bych si u tohoto tisku, u novely zákona o rostlinolékařské péči, upozornit na tristní stav dostupnosti přípravků na ochranu rostlin, a to hlavně vzhledem k tomu, že v každém členském státě Evropské unie jsou povoleny jiné účinné látky, a vzájemné uznávání nefunguje mezi členskými státy tak, jak bychom si mohli myslet. Neustále je nám podsouváno, že existuje společný evropský trh, ale skutečnost je jiná. Dochází k diskriminaci zemědělců a některé plodiny již prakticky není čím ošetřovat. I když systém integrované produkce má být v budoucnu podporován ve strategii Evropské unie, jak jsme to už viděli v návrhu strategického plánu o společné zemědělské politice, tak to zatím spíš vypadá, že to bude odklon od producentů než pro nové producenty.

Proč tomu v současné době tak je, bych si dovolil zmínit pár krátkých vyjádření. Registrace přípravků stojí nemalé finanční prostředky a držitel těchto povolení si rozmyslí, zda se mu na malém území České republiky vyplatí či nikoli tyto prostředky do registrace dát, nebo zda se soustředí na větší státy s větší výměrou konkrétních plodin. Samozřejmě opět to odnášejí naši zemědělci, ale i konzumenti, jinými slovy zákazníci, kteří nakupují v obchodech. Zemědělec, pokud není přípravek registrovaný v České republice, použije jiný, méně účinný, a co nastane? Pokud chce být alespoň trošku ekonomicky konkurenceschopný ostatním kolegům v zemědělství z okolních států, tak vzhledem k výnosu musí vjet do porostu vícekrát s méně účinnými látkami, s méně účinnými přípravky a samozřejmě s jinou látkou, ale tím víc utužuje půdu, která je potom více náchylná na erozi, spotřebovává více nafty a vlastně potažmo ničí více životní prostředí, o kterém stále mluvíme, že nám o něj jde. Proto se ptám, kde je ten efekt? To je ten efekt toho, že my tady budeme něco vymýšlet, ale na druhou stranu těch vstupů na pozemky děláme stále více a více. Kde je ten efekt, když spotřebitel si potom koupí ovoce a zeleninu ze zahraničí, která je levnější, protože těch vstupů má samozřejmě méně, a místo toho si nekoupí produkci od našich farmářů, ale koupí si například z Polska či jiných států? Ovoce a zelenina, samozřejmě ne všechna, se sem veze v lepším případě z druhého koutu Evropské unie, v horším případě z jiného konce světa a nikoho nezajímá zátěž na životní prostředí. Podotýkám, že samozřejmě mluvím o ovoci a zelenině, která může být pěstována vzhledem ke klimatickým podmínkám u nás v České republice. A je potřeba si uvědomit, že zemědělci v České republice nemají stejné podmínky, jako mají ostatní v okolních státech. Myslím si, že je to špatně.

My jsme tuším 8. března řešili na podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství problematiku květopasu jabloňového. Přišel s tím jeden náš kolega, který má ovocné sady. Byl tam přizván Svaz ovocnářů, byl tam přizván Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, byl tam přizván Zdravotní ústav. Došlo k takové konfrontaci mezi nimi a vlastně jsme se dozvěděli jejich argumenty, kterým možná i trošku rozumím, ale výsledkem bylo to - a kolegové z KDU mi prominou - že jsme opět papežštější než papež. Květopas žere, respektive bude žrát a žrát dále, teď v květnu a opět to odnáší náš český ovocnář a ten z Polska si dovolím říct, že se nám za rohem šklebí a těší se, co v České republice opět vymyslíme proti našim zemědělcům, aby on mohl vesele ty výrobky dovážet.

Poslední roky přišli čeští ovocnáři o cirka deset klíčových pesticidních látek a očekávají se další zákazy. Nové přípravky narážejí na nezájem firem o nové registrace z ekonomických důvodů, jak jsem již řekl v úvodu. V čem je tedy největší problém především? Rozšíření registrace pro minoritní použití, kdy účinná látka je povolená do jiné plodiny, naráží na nedostupnost reziduálních studií na národní úrovni. Stejně tak vzájemné uznávání povolení mezi státy opět naráží na nedostupnost studií, protože se neuznávají mezistátně. Jedním z řešení je mimořádné opatření, ale je to časově náročné a určitě to není postup, který by měl být využíván dlouhodobě, i když například v Německu, kdyby vás to zajímalo, pro představu za rok vydají 81 mimořádných opatření při povolování přípravků na ochranu rostlin, ale v České republice 10. Dalším příkladem může být třeba insekticid cyantraniliprole, přípravek proti škůdcům, kde v sousedním státě jsou povoleny dvě aplikace, ale u nás jenom jedna.

Z důvodu chybějících nástrojů k účinné ochraně rostlin dojde, respektive už dochází k omezování produkce ovoce, snížení výnosů z důvodu poškození ovoce škodlivými organismy a fakticky neprodejnosti tohoto zboží. Určitě by mělo dojít k zjednodušení administrace vzájemného uznávání především s okolními státy, které přímo sousedí s Českou republikou, protože máme srovnatelné klimatické podmínky, a stejně tak by mělo dojít k provádění povolení na základě společných dokumentů a studií z ostatních členských států. A v neposlední řadě nebudu polemizovat, zda by měl tento proces schvalování přípravků na ochranu rostlin probíhat jen pod jednou institucí, od toho máme ministerstva životního prostředí, zdravotnictví a zemědělství, která se určitě v zájmu našich zemědělců rozumně domluví, a o to by nám určitě mělo jít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče.

Ještě konstatuji jednu došlou omluvu, a sice pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka od 9 do 10.30 z pracovních důvodů.

A další na řadě jsou přihlášeni pan poslanec Josef Kott a poté se může již připravit pan poslanec Karel Tureček. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, páni ministři, já jsem chtěl hovořit o podobné věci, o čem přede mnou hovořil kolega Pražák, nicméně dovolím si asi rozšířit to, o čem se skutečně na podvýboru hovořilo. Mám tady připravená taková tři témata, která se domnívám, že jsou důležitá v rámci tohoto zákona.

Tím prvním je v podstatě definice dvou paragrafů, abychom si všichni uvědomili, čeho se novela zákona o rostlinolékařské péči týká, co to rostlinolékařská péče jako taková je a jaké základní povinnosti už nyní mají jak právnické, tak fyzické osoby. Rostlinolékařská péče spočívá v ochraně území České republiky před zavlékáním škodlivých organismů ze zahraničí a opatřeních proti šíření škodlivých organismů naopak při vývozu do zahraničí. Za druhé soustavné zjišťování, vyhodnocování a evidence výskytu škodlivých organismů a poruch na pozemcích a v objektech, kde se pěstují, vyrábějí, skladují nebo zpracovávají rostliny nebo rostlinné produkty. Dále je to omezování výskytu, šíření a působení škodlivých organismů a poruch a snižování jejich škodlivosti využitím přímých i nepřímých metod ochrany včetně mimořádných rostlinolékařských opatření s přihlédnutím k ochraně zdraví lidí, zvířat, zvěře, volně žijících živočichů a samozřejmě se vším respektem k životnímu prostředí.

Rostlinolékařská péče samozřejmě podléhá rostlinolékařskému dozoru, registraci pěstitelů, výrobců a dovozců rostlin a rostlinných produktů, které mohou být zdrojem šíření karanténních škodlivých organismů, a dalších osob, které jsou uvedeny v § 7 odst. 1. Dále řeší registraci přípravků a pomocných prostředků, které ještě v poslední části svého výstupu vám blíže přiblížím. Dále je to sledování účinnosti přípravků, pomocných prostředků a geneticky modifikovaných organismů určených k použití v ochraně rostlin, včetně jejich nežádoucích účinků. Dále je to registrace mechanizačních prostředků a využití vědeckých poznatků o škodlivých organismech a způsobech ochrany proti těmto organismům.

Základní povinnosti, které jsou uvedeny v § 4 jak pro právnické, tak fyzické osoby, které vyrábějí, zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu rostliny nebo rostlinné produkty: vlastníci pozemků nebo osoby, které je užívají z jiného právního důvodu, jsou povinni při své činnosti omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby v důsledku jejich přemnožení nevznikla škoda jiným osobám a aby nedošlo k poškození životního prostředí a zdraví lidí nebo zvířat. Za druhé ohlásit výskyt nebo podezření z výskytu karanténního škodlivého organismu stanoveného v prováděcím předpise příslušnému orgánu rostlinolékařské péče buď přímo, nebo prostřednictvím obce. Zde mohou provádět ošetřování rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům jen registrovanými přípravky nebo pomocnými prostředky způsobem stanoveným a jasně vyspecifikovaným v § 29 a způsobilými mechanizačními prostředky, o kterých se hovoří v § 35 a 37.

A teď bych si dovolil ještě rozšířit poznámky, které zde měl kolega Pražák a o kterých jsme diskutovali na podvýboru a následně jsme s těmito závěry seznámili zemědělský výbor. Je si zapotřebí říci - a už to tady padlo i ve včerejší debatě - že Česká republika se nachází skutečně mezi zeměmi, které výrazně omezily používání chemických prostředků na ochranu rostlin i hnojiv a je silně pod průměrem Evropské unie, a dovolím si říct, že tupými škrty, v podstatě v zákazu používání účinných látek na evropské úrovni, se čeští výrobci - a nejsou to samozřejmě jenom ovocnáři a zelináři, o kterých jsme primárně hovořili, ale byli to v minulosti i osiváři a pěstitelé sadby brambor - dostali do neřešitelného problému tím, že zde byla zakázaná účinná látka, která v podstatě umožní vytvářet kvalitní certifikované osivo a tím zachovat druh rostliny jako takové.

Dostali jsme se do takové fáze, že v podstatě v České republice nemáme adekvátní účinné látky na to, abychom byli schopni zachovávat kvalitní výrobu surovin a následně potravin, a to jen díky tomu, že v podstatě, jak o tom hovořil kolega Pražák, Česká republika je natolik nevýznamná oblast v rámci zelinářství a ovocnářství, že se významným nadnárodním společnostem nevyplatí zde provádět registrační pokusy, které jsou za prvé zdlouhavé a za druhé jsou poměrně finančně náročné. Dostáváme tím naše výrobce do neřešitelných podmínek a domnívám se, že nejsme schopni v rámci ekologického zemědělství vyprodukovat dostatečné množství produktů pro to, abychom byli schopni zabezpečit potravinové řetězce v rámci České republiky.

O čem tady hovořila kolegyně Monika Oborná v rámci přemnožení škodlivých činitelů, a uvedla zde hraboše, tam si dovolím říct, že jsem velice rád, že se podařilo určitým způsobem napravit problémy, které zde vznikaly díky tomu, že povolovací procesy na používání prostředků proti škodlivému činiteli byly vlastně třístupňové, a i když Ministerstvo zemědělství vydalo vyhlášku, a bylo to poměrně rychlé řešení, tak na úrovni krajského rozhodování prostě ty pohledy byly různé a ne vždy byly dostatečně rychlé pro to, aby daný zemědělský podnik nebo pěstitel jako takový byl schopen rychleji zareagovat.

Z tohoto důvodu si dovolím připravit pozměňovací návrh k této novele zákona týkající se zjednodušení schvalovacího procesu používání účinných látek a ochranných prostředků v rámci povolovacího procesu tak, jak to má podle mého názoru být, a to znamená, že Ministerstvo zemědělství jako garant produkce potravin, výroby v České republice, bude o tomto rozhodovat samostatně a nebude muset, tak jak tady bylo zmíněno, dbát na doporučení, respektive nedoporučení Státního zdravotního ústavu, protože věřím, že na Ministerstvu zemědělství jsou dostatečně kompetentní lidé, kteří mají zkušenosti s povolovacím řízením, a dle mého názoru, a je to o tom, že tady je tedy velká podpora panu ministrovi zemědělství v tom, aby se podařilo tyto novelizační body tam dostat a byli jsme schopni zjednodušit proces povolování.

Druhá věc je ta, že se budeme snažit navrhnout možnosti uznávání chemických přípravků, respektive účinných látek, v rámci Evropské unie. To znamená, jestliže už někde v sousedních zemích jsou chemické látky, respektive přípravky na ochranu rostlin povoleny, tak aby i český zemědělec, český producent měl možnost tyto přípravky využívat. Domnívám se, že když se nám toto podaří do zákona implementovat, předejdeme tomu, že zde budou probíhat souběžné dovozy, že Česká republika ztratí kontrolu nad tím, jaké chemické látky se zde používají a jaké množství se sem dostává takzvanými souběžnými dovozy ze zahraničí, a předejdeme i tomu, že vystavíme v podstatě české výrobce a producenty nekonkurenceschopnosti tím, že ochranné látky, které můžou používat výrobci v sousedních zemích a jejichž výrobky končí na pultech českých marketů, budeme schopni si to samozřejmě vyrobit i doma.

Takže tímto já skončím a říkám, že připravím pozměňovací návrh tak, abychom byli schopni pomoci českým producentům. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přebírám řízení schůze. Tímto vás všechny zdravím.

Podotýkám, že se nacházíme v obecné rozpravě, a v tuto chvíli další, kdo je přihlášen do rozpravy, je pan poslanec Karel Tureček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych se chtěl samozřejmě na tento zákon o rostlinolékařské péči podívat z několika pohledů. Dá se říci, že předkládaná právní úprava rozděluje ten zákon do dvou základních oblastí. Jednak je to oblast ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin, takzvaná oblast fytosanitární, a druhá je právě tady velmi podrobně zmiňovaná problematika dodávání na trh a používání přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin. Zároveň ten zákon provádí implementaci příslušných evropských směrnic do našeho právního řádu, a jak sám předkladatel přiznává i v důvodové zprávě, i přes nastavení jasných pravidel v obou zmíněných oblastech prostřednictvím předpisů evropských i národních praxe ukazuje prostor a potřebu pro zlepšení. A tady já si myslím, že je velký prostor k diskusi.

Navrhovanou právní úpravou bezesporu dochází k novelizaci v oblasti ochrany proti škodlivým organismům rostlin i právě v oblasti přípravkové. První velmi důležitou změnou v rámci návrhu je zavedení označování přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele prostřednictvím jedinečných identifikátorů. V opatření k zajištění splnění cílů v této oblasti je nezbytné posílit kontrolu černého trhu s přípravky na ochranu rostlin bez evidence právě formou této elektronické evidence jednak u držitelů povolení, výrobců, samotné distribuce a v neposlední řadě zemědělské prvovýroby právě přes již zmiňované elektronické kódy.

Je třeba zdůraznit, že sektorová studie Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví v loňském roce uvedla, že v rámci evropské osmadvacítky představuje prodej nelegálních falšovaných pesticidů 13,8 % z jejich celkového prodeje, přičemž falzifikáty dovážené do České republiky činí více jak 17,8 % z prodejů, a tedy jsme v tomto směru, v tomto negativním čísle, nad průměrem Evropské unie zhruba o 4 % a v celkové hodnotě, a to je samozřejmě už zarážející číslo, tyto falzifikáty představují hodnotu 930 milionů korun. Takže je to svým způsobem vážný problém.

Samozřejmě samotný zákon, návrh zákona zavádí povinnosti vůči jednak držitelům povolení, vlastním výrobcům, distribuci zemědělské prvovýroby, nicméně jak už vždycky bývá zvykem, vždycky při koncipování právě téhle legislativy dochází k nevyváženému rozdělení povinností, kdy většinou jsou zvýhodněni držitelé povolení, výrobci, samotná distribuce a nejvíc jsou postiženy subjekty zemědělské prvovýroby neúměrným zatížením byrokracie, vykazováním, a samozřejmě oni samotní mají velmi složité postavení, složitou situaci, protože oni pracují v terénu, oni musí reagovat na biologický charakter zemědělské prvovýroby. Oni se musí rozhodovat v řádu hodin, zatímco držitelé povolení a výrobci se rozhodují v řádu měsíců, roků. Oni samozřejmě se rozhodují, zemědělská prvovýroba, naši prvovýrobci se rozhodují v řádu hodin, maximálně dnů. V případě, že takové rozhodnutí nečiní, samozřejmě přijdou o veškerou úrodu daného produkčního roku, takže samozřejmě je to pro ně velké zatížení, a samozřejmě jakékoliv zvýšení další byrokracie je v tomto směru z jejich strany vnímáno negativně a oslabuje i jejich samotnou konkurenceschopnost.

Já bych se chtěl tady přítomného pana ministra zemědělství zeptat, jestli počítá s tím a jestli tohleto téma se již diskutovalo a bude diskutovat na antibyrokratické komisi zřízené Ministerstvem zemědělství, a v případě, že se diskutovalo, jestli byly učiněny nějaké závěry a případně jaký bude postup Ministerstva zemědělství v reakci na tyto závěry antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství s cílem právě minimalizovat byrokratický dopad na zemědělskou prvovýrobu.

Druhou oblast, o které bych se chtěl zmínit, a je třeba počítat, že v oblasti fytosanitární i v oblasti nelegálního trhu, ať už s ochrannými či pomocnými prostředky na ochranu rostlin, dojde pravděpodobně za současné situace k zhoršení právě situace nelegálního trhu falzifikátů a těchto záležitostí. Já bych byl nerad, aby tento zákon postihoval zejména naše výrobce, producenty osiv a sadby. Ti byli zatíženi prakticky nadměrnou byrokracií, určitým znevýhodněním vůči kolegům ze zahraničí. A na druhé straně počítám, že s nárůstem důsledků potravinové krize v Evropě a i v celém světě dojde ke zvýšení tlaku v oblasti prodeje, distribuce nelegálních ochranných prostředků a pomocných prostředků na ochranu rostlin. Zároveň lze předpokládat, že i v důsledku krize v oblasti agrárního sektoru na Ukrajině a jeho dopadů vůbec na všechny rostlinné a živočišné komodity, v oblasti rostlinné dojde v rámci evropského prostoru k zvýšení tlaků, poptávkových tlaků po osivě a sadbě. A samozřejmě tady bude opět zasažena oblast dovozu, vývozu v rámci celé evropské osmadvacítky i necertifikované sadby a osiv. Takže mě tohleto velmi zajímá, jak je Ministerstvo zemědělství prakticky připraveno v oblasti fytosanitární působit na ochranu na jedné straně našich producentů osiv a sadby, tak aby nebyli vystaveni nepřiměřené a neférové konkurenci ze zahraničí, protože musíme počítat, že k tomuto tlaku v této oblasti dojde, a zároveň jak je Ministerstvo zemědělství prostřednictvím Státní rostlinolékařské správy připraveno nejenom ochraňovat domácí producenty osiv a sadby, ale ochraňovat zemědělské prvovýrobce proti zavlečení nebezpečných chorob a škůdců.

To si myslím, že je velká výzva, a v tomto směru musí prakticky fytosanitární dohled v rámci Ministerstva zemědělství posílit. Takže druhá otázka, a tímto se připojuji i k dotazům mých předřečníků na pana ministra zemědělství, je, jestli ministerstvo počítá eventuálně v budoucnu s novelizací tohoto zákona o rostlinolékařské péči, který by měl zahrnout jednak snížení administrativních nároků na zemědělskou prvovýrobu, zároveň aby ochraňoval naši zemědělskou prvovýrobu v oblasti fytosanitární a prakticky reagoval vůbec na situaci, ke které bezesporu dojde v oblasti celého evropského trhu, možná i světového trhu, bezesporu v oblasti pohybu osiv, sadby a i používání přípravků a pomocných prostředků na ochranu rostlin.

Děkuji za pozornost a poprosím pana ministra o zodpovězení těchto dotazů.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, a v tuto chvíli opět konstatuji, že jsme v obecné rozpravě, a kdo další je přihlášen do obecné rozpravy, je pan poslanec Petr Bendl. Poprosím ho, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, kolegyně, kolegové, pane ministře. Já se pokusím být krátký. Chce se mi říct některé věci k připomenutí minulosti, protože tady to z debat vypadá, jak kdyby pan ministr vládl nebo byl ministrem už tak pět let, protože když voláme po odstranění byrokracie a o tom, jak je to špatné, a říkáme tady, jak pro české zemědělce zase uděláme něco špatného, tak jenom musím prostě připomenout, nedá mi to, že vážení kolegové, kteří tady přede mnou mluvili, už tady kopou do pana ministra, že mohli osm let tu situaci změnit. A to, že v situaci, ve které tady jsme, je samozřejmě z významné části dědictví, které přebíráme.

Ale abych byl objektivní, také musím připomenout, že návrh zákona, který tady je, vznikal určitě ne tři měsíce, pan ministr to potvrdí, ale spíše tak tři čtvrtě roku, to znamená, že je z velké části ještě dílem bývalého vedení Ministerstva zemědělství. A řadu těch věcí, a musím zase objektivně říct, reaguje na to, ten návrh zákona, na situace se škůdci, které jsme tady v minulém volebním období měli, a měli jsme jich vrchovatě oproti jindy. Nebyl to jenom hraboš, ale také bekyně, vlci, prase divoké a další, se kterými se budeme muset vypořádat, doufám v mysliveckém zákoně, brzy nebo minimálně aspoň v letošním roce, abychom situaci řešili.

Tady ten návrh zákon reaguje na hraboše polního a některé další situace, které v České republice v téhle oblasti máme. Bohužel asi nepůjde - ze zkušenosti víte, ti, kteří se v tom odborně pohybujete již delší dobu - není možné udělat tlustou čáru mezi kompetencí Ministerstva zdravotnictví (životního prostředí?) a kompetencí Ministerstva zemědělství, vždycky se to bude nějak prolínat. A my, co jsme byli v minulém volebním období v zemědělském výboru, jsme byli jednotní v tom, co jsme chtěli po Ministerstvu životního prostředí, ale Ministerstvo životního prostředí se k tomu zase stavělo úplně jinak, tak to jenom připomínám, že ta debata prostě nikdy není a nikdy nebude úplně jednoduchá. Bylo možné na přemnožení toho hraboše polního reagovat mnohem rychleji, daleko efektivněji, o tom jsem hluboce přesvědčený, ale Ministerstvu životního prostředí se nechtělo. Paní kolegyně Oborná to potvrdí zcela určitě, byť tady vyčítá panu ministrovi zemědělství, jak už je na to připravený, že už to určitě vymyslel. No, nemohl to vymyslet, protože známe kompetenční zákon a víme, že to je na základě komunikace mezi jednotlivými rezorty a ten rezortismus je někdy bohužel na škodu. V našem případě, v případě zákona o rostlinolékařské péči, tam patří ještě třetí ministerstvo, a to je Ministerstvo zdravotnictví.

A já potvrzuji to, co tady říkal pan kolega Kott i pan kolega Pražák. Je opravdu problém v oblasti využívání jednotlivých přípravků, protože Česká republika je v oblasti ovoce a zeleniny malým trhem, a tak, jak jde vývoj těch přípravků v Evropě dopředu, tak se některým producentům a výrobcům nových přípravků nevyplatí se na českém trhu realizovat, a ovocnáři a zelináři nás oprávněně upozorňují na fakt, že ztrácíme konkurenceschopnost, protože náš proces certifikace - a já věřím, že pan ministr zemědělství to dobře slyší, a doufám, že i ministr zdravotnictví nebo naši kolegové, kteří jsou ve zdravotním výboru, protože ti by to měli slyšet také - že náš proces certifikace, který u jednotlivých přípravků musí každý výrobce absolvovat, je drahý a dlouhý, to hendikepuje české producenty potravin v oblasti ovoce a zeleniny a s tím bychom společně měli něco udělat, byť se mi nelíbí už v tuhle chvíli - ještě jsme nedoprojednali první čtení zákona - už tady mluvit o tom, jestli už máme připravenou novelu. Ne, to já myslím, že bychom maximum té debaty, která bude teď v průběhu těch týdnů, které budou následovat, věnovat tomu, jestli můžeme něco už udělat teď, jestli jsme schopni se s kolegy ze zdravotního výboru, s Ministerstvem zdravotnictví a případně s Ministerstvem životního prostředí domluvit na některých změnách, které nám v minulosti - společně, podotýkám - vadily, protože jsme s bývalým panem ministrem životního prostředí o tom mluvili všichni - my, tehdy opozičníci, vy koaličníci, a nebyli jsme nijak schopni donutit Ministerstvo životního prostředí k rychlejší reakci, tak jak bychom si my bývali byli představovali. Ale ministr životního prostředí minulý to viděl jinak.

Proto já tady chci říct, že ta hranice není tlustá čára, vždycky tam bude nějaké možná, kdyby, a nakonec rozhodne fyzická osoba, která tu kompetenci v daném místě bude mít, ať už to bude orgán ochrany přírody a krajiny, či orgán Ministerstva zemědělství, nebo někdo jiný definovaný.

Jinak podtrhuji, že to opravdu problém je, co se týká těch přípravků, že bychom měli hledat společnými silami, jak proces certifikace a využívání těch přípravků - tady jsou třeba certifikovány v Německu, v silných, zemědělsky silných zemích Evropské unie - aby se sem ten přípravek prostě dostal a umožnili jsme našim ovocnářům a zelinářům jej využít, protože se to výrobcům bohužel vzhledem k naší legislativě a ceně, kterou to stojí, prostě nevyplatí. Jestli pro to chceme něco udělat, pak musíme společně, a já bych skoro byl přesvědčený o tom, že problém nebude pan ministr zemědělství, myslím tím rezort ministerstva zemědělství, ale spíš rezort Ministerstva zdravotnictví, protože proces certifikace se jich týká zejména a jejich kompetencí.

Děkuji za pozornost a doufám, že už půjdeme k závěru. Přece jenom času na odbornou debatu budeme mít mezi prvním, druhým a třetím čtením. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám děkuji, pane poslanče, ale vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je pan poslanec David Pražák, takže ho požádám, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji. Pane kolego, vy máte výjimečný dar opakovat věci, které tady padly. Vy jste zopakoval to, co jsem říkal já, že ten problém nebyl - já jsem nekopal do pana ministra, já jsem zopakoval to, že tady je problém u certifikace přípravků na ochranu rostlin mezi Státním zdravotním ústavem, ÚZISem a tak dále. To nebylo nic proti panu ministrovi. Byl bych docela nerad, aby tady nastala rétorika, že "vy jste nedělali nic nebo jste to dělali špatně, tak my nebudeme dělat radši taky nic". To zaznívá, protože vy ve vystoupení říkáte, že vy jste to mohli udělat, a neudělali jste to. Ano, možná máte pravdu, na druhou stranu už jste u vlády, už nejste v opozici, jste v koalici, to znamená, že my bychom byli rádi, kdybyste ty kroky, které my jsme dělali špatně, dělali lépe. Zatím mi připadá, že neděláte žádné. To je další věc.

A poslední věc, musím reagovat. Já nevím, jestli jste si toho všiml, nebo vážení kolegové, občané, máte pravdu, pane bývalý ministře Bendle... (Předsedající: Prostřednictvím paní předsedající.) ... prostřednictvím paní předsedající - ano, omlouvám se - posledních osm let ANO - ano, já se omlouvám, pane kolego - osm let ANO bylo u vlády a ministr zemědělství tam byl za ČSSD. Ale představte si, že předtím tam byl ministr za KDU-ČSL, pan Marian Jurečka. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Další, kdo je přihlášen k faktické poznámce, je pan poslanec Josef Kott. Pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nebudu až tak adresný vůči kolegovi Petrovi Bendlovi, prostřednictvím paní předsedající. Já s tím souhlasím a já jsem neřekl nic špatného proti ministerstvu, já jsem naopak řekl, že se domnívám, že lidé na Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském jsou gramotní, že jsou kompetentní, a že když oni udělají v rámci povolovacího, respektive registračního procesu rozhodnutí, tak že zde není zapotřebí zdravotní ústav, který jim to vždycky všechno shodí. Takže já plně podporuji kompetenci Ministerstva zemědělství a jenom jsem si dovolil říct, že v rámci tohoto zákona bychom měli udělat všechno pro to, abychom to zjednodušili a urychlili, Ministerstvo zemědělství to prostě v rámci své kompetence má a z toho důvodu jsem přesvědčený o tom, že když to rozhodnutí udělá, tak že ho udělá správně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. To byly všechny faktické poznámky. Další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní poslankyně Margita Balaštíková.

Než jí předám slovo, dovolila bych si přečíst omluvu. Omlouvá se pan poslanec Patrik Nacher, a to od 11 do 13.15 z pracovních důvodů.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, dneska už mám lepší hlas a jsem bez papíru, pro ty, kterým papíry vadí. Ale to teprve přijde. Když máme nového pana ministra, tak bychom mohli dělat ty věci jinak a určitě asi lépe a já bych o to moc stála. Tady moji předřečníci řekli všechno od toho, že jsme se setkali na zemědělském výboru se zástupci - nebo na podvýboru - se zástupci ovocnářů, jaké všechny máme problémy. A já bych tady chtěla uvést jeden takový malinkatý příklad a reagovat na větu, kterou řekl kolega, že jsme papežštější než papež, a já bych chtěla z tohoto místa poprosit pana ministra, abychom opravdu začali dělat ty věci jinak a lépe, a určitě v nás najde spolupracující, kteří pro ty nové a lepší kroky zvednou ruku, zvlášť když to bude pro naše lidi.

Mnozí nebo někteří z vás vědí, že jsem byla i radní ve Zlínském kraji za životní prostředí a zemědělství - mně tam tedy na cedulku napsali "za zemědělství a životní prostředí", z čehož se pan ministr životního prostředí Richard Brabec, když mě tam navštívil, kácel - a byla jsem tam v období, kdy jsme tady měli kalamitu hrabošů. Samozřejmě zemědělci, protože věděli, že jsem srdcem zemědělec, přišli s žádostmi o povolení rozhozu návnad pro hraboše a přišel tam také zemědělec, který se k nám přiženil. Byl to Ital, má tam sady a má tam takovou zelinářskou zahradu a on se nestačil divit. Já bych vám jenom chtěla říct, že on opravdu mi říkal: Signorina, vy tady stupido, vy děláte všechno proti vašim lidem. To my u nás vůbec neznáme, my děláme všechno pro to, aby ty stupido nápady, které přichází, jsme zmírnili a pomohli našim lidem, přece se nezničíme. A já bych vlastně touto větou chtěla ukázat, že tento člověk se nestačil divit, jak my jsme opravdu papežštější, a protože Itálie byla součástí EU, on znal ty podmínky, protože jeho otec tam hospodařil, a on se podivoval, že my máme přísnější pravidla než oni a nic proti tomu neděláme. A já jsem se mu marně snažila říci, že naši úředníci ze strachu, abychom něco neporušili, tak to ještě zpřísníme a ještě zesložitíme.

A já vás, pane ministře, z tohoto místa prosím, najděme odvahu a dělejme to jinak. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni. Avizuji ještě přihlášku z místa, kdy se hlásí pan poslanec Karel Tureček. Je to tak, pane poslanče, hlásil jste se z místa? Prosím, můžete přijít k řečnickému pultu a máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěl zdůraznit, že nemáme problém s předkládaným návrhem, jsme připraveni tento návrh podpořit. Nicméně v souladu s důvodovou zprávou, kterou nakonec minulé vedení tady panu ministrovi předalo a on to přenesl jenom na vládu a do Sněmovny, upozorňujeme na úskalí a prostor pro potřebu zlepšení právě oblasti rostlinolékařské péče. A samozřejmě snížení byrokracie je bezesporu hlavní cíl a já rád slyším, že společný cíl.

Nicméně k zmíněné novelizaci zákona, to bohužel přináší doba. Já si myslím, že prakticky v době transformace v letech 1990 až 1994 ministerstvo zemědělství připravovalo zákony, jejich novely, třikrát do roka. Ty samozřejmě reagovaly na příslušná opatření, která s sebou nesla doba. To samé bylo ať už z hlediska předvstupního období, nebo v prvních letech vstupu, kdy se implementovala do našeho právního řádu společná zemědělská politika. Třeba speciální zákon o rostlinolékařské péči byl novelizován dvakrát, třikrát do roka.

Takže já si myslím, že v tuto chvíli je to pro celou Evropu, společnou zemědělskou politiku a i pro pana ministra zemědělství osobně velká výzva, protože jak jsem zdůraznil minule při interpelaci, na které ministr zemědělství chyběl, on si musí uvědomit, že od 1. července bude předsedat Radě ministrů zemědělství, a to je u rezortu zemědělství velmi důležité, protože společná zemědělská politika, já si troufnu říct, že je jedinou společnou zemědělskou politikou v rámci osmadvacítky, a on se bude podílet na formulaci společné zemědělské politiky, která bude reagovat právě na potravinovou krizi, kterou bezesporu do Evropy přinese krize na Ukrajině. A on v tu chvíli nebude jenom jeden mezi rovnými, mezi kolegy z osmadvacítky, on jim bude předsedat, takže v tomto směru on bude mít výjimečné postavení jako předseda Rady ministrů navrhovat témata k diskusi. A tohleto bezesporu může být jedno z témat do diskuse, jak právě problémy, které tady byly pojmenované předřečníky, uvést v reálný život společné zemědělské politiky.

Takže já bych ho opět poprosil, eventuálně o odpověď, už třetí můj dotaz: Jak eventuálně této výzvě čelit v rámci svého předsednictví v Radě ministrů zemědělství Evropské unie i právě s ohledem na problematiku rostlinolékařské péče?

A jak zde už bylo dobře zmíněno, já bych osobně chtěl, protože je to téma, které bezesporu bude stát za hlubší diskusi i v rámci praktických příprav na předsednictví v Evropské unii České republiky, tak bych navrhl prodloužení projednávání tohoto zákona o 30 dnů ve výborech. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Takže padl zde návrh o prodloužení o 30 dní v obecné rozpravě. V tuto chvíli, protože pan ministr tady také vznesl návrh na zkrácení lhůty, ale protože pan ministr zemědělství není poslanec a podle jednacího řádu v obecné rozpravě může tento návrh dát pouze poslanec, mám avizováno, že v tuto chvíli s tímto návrhem vystoupí pan poslanec Karel Smetana. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Smetana: Děkuji za slovo. Já bych si chtěl tady jenom osvojit návrh pana ministra a navrhnout v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Tak já pouze ještě k tomu návrhu, který tady zazněl od Karla Turečka. Pokud je ta lhůta o 30 dní, musí to být se souhlasem navrhovatele, takže já budu potřebovat k tomu v tuto chvíli stanovisko navrhovatele. (Reakce ministra.) Pane ministře, potřebovala bych vaše vyjádření. My si v tuto chvíli nerozumíme. Pan Smetana dal návrh na zkrácení lhůty na 30 dní, ale pan Karel Tureček dal návrh na prodloužení o 30 dní. A jakmile je to o více jak 20 dnů, tak se k tomu musí vyjádřit a souhlasit navrhovatel, jinak je ten návrh nehlasovatelný. Z toho důvodu vyzývám pana navrhovatele, aby se k tomu vyjádřil. Děkuji, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Jak jsem uvedl v svém úvodním slově, opakuji: Žádám o možnost zkráceného projednání ve výborech na 30 dnů.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: To znamená, že ohledně návrhu, který tady přednesl pan Karel Tureček o prodloužení lhůty, potřebuji od vás, jestli s tím souhlasíte nebo nesouhlasíte. (Nesouhlasím.) Děkuji mnohokrát. V tom případě je v tuto chvíli tento návrh nehlasovatelný.

Jsme ještě v obecné rozpravě, vidím, že se hlásí v tuto chvíli znovu pan poslanec Karel Tureček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Zkrácení lhůty jde trochu v rozporu s vystoupením tady kolegy Bendla, prostřednictvím paní předsedající. Dobře, tak pan ministr s prodloužením lhůty o 30 dnů nesouhlasí. Je to škoda, protože si myslím, že věci, které bezesporu přinese potravinová krize v celé Evropě, a bude mít dopad i na tento zákon o rostlinolékařské péči, bychom mohli podchytit úspěšně třeba v garančním zemědělském výboru, tak jako se nám třeba včera podařilo napříč politickým spektrem domluvit první takové protikrizové opatření. Takže já si dovolím tedy ještě jednou apelovat na prodloužení lhůty, a tentokrát navrhuji prodloužení lhůty o 20 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Takže máme zde v tuto chvíli dva návrhy: zkrácení na 30 dní a prodloužení o 20 dní.

Já se v tuto chvíli zeptám, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím, zagonguji.

V tuto chvíli se zeptám, jestli je zájem o závěrečná slova? Jestli je zájem pana ministra zemědělství jako zpravodaje? Ano, prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Děkuji. Já jenom pro osvěžení paměti. Tuto technickou novelu zákona o rostlinolékařské péči projednala již bývalá vláda 25. ledna 2021 a v Poslanecké sněmovně to bylo 8. února 2021, to už je více jak jeden rok. Tak prosím, nezdržujme to, tuhle technickou novelu, a pusťme to co nejrychleji dál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji mnohokrát, pane ministře.

Avizovala jsem, že pan zpravodaj, pan poslanec Lukáš Vlček, nechce závěrečné slovo. Musím konstatovat, že nepadl žádný návrh na vrácení předloženého návrhu k navrhovateli k dopracování, nepadl návrh na zamítnutí, takže se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Jiný návrh nevidím, takže v tuto chvíli přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že při hlasování 122 bylo přihlášeno 174 poslanců, pro bylo 168, nikdo nebyl proti, 6 se zdrželo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl tedy přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zeptám se, má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Vidím, že se hlásí pan poslanec Richard Brabec.

 

Poslanec Richard Brabec: Modří už vědí určitě, s jakým výborem přicházím, takže já bych si dovolil navrhnout - ne, to nebyli tihle modří, to byli jiní modří - navrhnout přikázání tohoto tisku do výboru pro životní prostředí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Zeptám se, jestli je zde ještě nějaký další návrh? Vidím pana poslance Pražáka, poprosím pana poslance.

 

Poslanec David Pražák: Tak jsme se tady vzácně shodli s kolegy z ODS nebo s kolegou Bendlem, prostřednictvím paní předsedající, o tom, že Státní zdravotní ústav nám tam trošku do těch registrací úplně - jak to mám říci slušně - nepomáhá, tak bych navrhl výbor pro zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Ještě jednou, zaregistrovala jsem výbor pro zdravotnictví, dobře. Je zde ještě nějaký další návrh? Žádný další návrh neavizuji, takže nyní se vypořádáme hlasováním o těchto dvou návrzích jednotlivě. Takže je tady v tuto chvíli první návrh od pana Richarda Brabce.

Je zde návrh na odhlášení, takže vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se všichni přihlásili svými hlasovacími kartami. Počkáme, až se počet ustálí.

 

První, o čem budeme hlasovat, je návrh, aby tento sněmovní tisk byl přikázán výboru pro životní prostředí. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že při hlasování 123 bylo přihlášeno 171 poslanců, pro bylo 80, nikdo nebyl proti, 91 se zdrželo. Návrh nebyl přijat.

 

Další, s čím se budeme muset vypořádat, byl návrh na to, aby tento sněmovní tisk byl přikázán výboru pro zdravotnictví. Všichni víme, o čem budeme hlasovat v tuto chvíli.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že při hlasování 124 bylo přihlášeno 171 poslanců, pro bylo 79, proti 8, zdrželo se 84. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní se ještě musíme vypořádat s návrhy, které padly v obecné rozpravě. První, který padl, byl na zkrácení lhůty na 30 dní. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu? Kdo se zdržel hlasování?

Konstatuji, že při hlasování 125 bylo přihlášeno 171 poslanců, pro bylo 91, proti 77, zdrželi se 3. Návrh byl přijat, tudíž jsme schválili zkrácenou lhůtu na projednání, a to na 30 dnů.

 

Další návrh je v tuto chvíli nehlasovatelný. Končím projednání tohoto sněmovního tisku.

Vidím tady ale dvě faktické poznámky, paní Eva Decroix a můj kolega, pan poslanec Jan Bureš, s faktickou. (Nemají zájem o slovo.) Ne, děkuji, takže také odmazávám. Děkuji za reakce.

 

Nyní se dostáváme k dalšímu projednání, a to bodu

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.