(pokračuje Olga Richterová)

122.
Vládní návrh zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem
na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
/sněmovní tisk 173/ - druhé čtení

Z pověření vlády tento návrh zákona uvede pan ministr financí Zbyněk Stanjura, který už je u stolku. Prosím, ujměte se slova.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji Poslanecké sněmovně, že tento bod zařadila. V prvním týdnu této schůze jsme měli na pořadu první čtení. Mezitím byl rozpočtový výbor. Doposud nepadl žádný pozměňovací návrh, což se samozřejmě může v podrobné rozpravě změnit. Já bych jenom ve stručnosti zmínil hlavní body tohoto návrhu zákona.

To nejdůležitější je, že prodlužujeme možnost uplatnit od základu daně dary pro fyzické osoby za zdaňovací období roku 2022 do výše 30 %. Pro právnické osoby - a to je až do 28. února 2023 - pro poplatníky, kteří platí daně z příjmu právnických osob, také na 30 %. Jinými slovy, tento užitečný institut, který jsme tady společně schválili v minulém volebním období, který zvedl tuto hranici pro rok 2021, tak navrhujeme, abychom ten samý princip, tu samou hodnotu měli i v letošním roce.

Myslím, že to je dobrá zpráva především pro neziskový sektor, protože je větší ekonomická motivace dárců. Samozřejmě, motivace dárců není ekonomická, v prvé řadě se jedná o vyjádření jejich společenské odpovědnosti, to, že podporují velmi často v místě svého podnikání opravdu velmi užitečné aktivity. Nicméně si myslím, že ekonomický aspekt také může hrát jistou roli. Tím, že zvyšujeme tu hranici, vytváříme podmínky pro to, aby více peněz přímo skončilo v neziskovém sektoru.

Další důležitou částí tohoto návrhu zákona je, že v reakci na Putinovu válku na Ukrajině rozšiřujeme podmínky odpočtu daně. Věnujeme se výdajům vynaloženým na peněžité dary, osvobození od daně z příjmů, a co je důležité, protože ten zákon před touto úpravou platil pouze pro členské země Evropské unie, to znamená Českou republiku a naše partnery z Evropské unie, tady rozšiřujeme vlastně stejnou možnost, aby jednak dary, které směřují na Ukrajinu, ukrajinskému státu, územněsprávním celkům a firmám - myslím, že je to správná reakce, to je druhá část toho zákona, a třetí se týká správních poplatků, které často musejí uprchlíci před válkou platit, a tady vlastně jenom dáváme možnost jednotlivým správním orgánům odpustit tento správní poplatek. My je neodpouštíme v tomto návrhu zákona, pouze dáváme možnost. U některých to smysl bezesporu dává, u některých budeme správní poplatky vybírat i nadále, ale rozhodne orgán, který ty správní poplatky vybírá.

Děkuji za pozornost a těším se na rozpravu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení tohoto výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 173/1 a já nyní prosím, aby se slova ujal právě zpravodaj rozpočtového výboru, pan poslanec Michael Kohajda, a aby nás informoval o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michael Kohajda: Vážené dámy, vážení pánové, vážené paní ministryně, vážení ministři, dovolte mi jenom krátce informovat o projednávání tohoto návrhu zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace v rozpočtovém výboru. Jak tady pan ministr shrnul, ten zákon -nepředpokládám, že je potřeba, abych totéž opakoval - má řekl bych čtyři oblasti. Tři jsou daňové, jedna jsou správní poplatky. Chtěl bych zde informovat, že tedy stejně, jak už uvedl pan ministr, že dosud nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy do výboru, a rozpočtový výbor projednal tento materiál na své 10. schůzi dne 30. března 2022 a přijal k němu usnesení pod číslem 66, kterým doporučuje Poslanecké sněmovně, aby s tímto vládním návrhem zákona vyslovila souhlas.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane zpravodaji, a nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěla říct za hnutí ANO, že jsme podpořili mimořádné zařazení tohoto bodu na projednání do druhého čtení, protože si uvědomujeme jako hnutí ANO jeho důležitost. Mám za sebou jednání rozpočtového výboru, takže budu mít na pana ministra s dovolením nějaké dotazy, protože on nebyl na rozpočtovém výboru, ale určitě od pana náměstka dostal informace. Některé se týkají přímo tohoto tisku a některé bych ho chtěla zdvořile požádat, když jdou nad rámec toho tisku, zda by mohl na ně odpovědět, protože zazněly na rozpočtovém výboru.

V podstatě tento tisk podporujeme i z toho důvodu, že naše vláda, ta bývalá, měla podobnou úpravu u covidové pomoci, takže určitě to je věc, která je důležitá. Určitě ti lidé nejsou motivováni jenom ekonomicky, ale pokud chtějí dát dar, tak to tak cítí, nicméně když tady nějaká daňová úleva jde ruku v ruce, tak to určitě není špatné.

Já jsem tady tehdy vetovala projednání v devadesátce z toho důvodu, že jsem chtěla debatu na výboru, i z toho důvodu, abychom případně mohli ten návrh vylepšit, kdyby tam byly nějaké důvody pro vylepšení. Ale podpořili jsme zkrácení lhůty, proto jsme vlastně už dnes tady můžeme být, stejně tak jako jsme neměli žádný problém a zvedli jsme ruku pro dnešní projednání ve druhém čtení. Pozměňovací návrh nakonec podávat nebudeme po debatě, která proběhla na rozpočtovém výboru.

Já jsem se zajímala o to, proč ten tisk tak spěchá. Mluvila jsem i se zástupci Komory daňových poradců, když vlastně uplatňovat odečet od základu daně bude možné až v daňovém přiznání za rok 2022. Nicméně právě odpověď, kterou jsem dostala od expertů, to znamená od zástupců podnikatelských subjektů, je ta, že by měla být nějaká jistota, mělo by být najisto postaveno, jak to bude, protože když ty dary jsou vynakládány - ona ekonomika vždycky hraje roli, jsme v těžké době, takže si musíme přiznat, že samozřejmě když ta možnost tady bude, tak to na výši daru může mít vliv, což není nic proti ničemu, to já vůbec nekritizuji. Rozumím tomu, že chtějí podnikatelské subjekty mít jistotu.

Já bych měla dotaz, je to spíš dotaz politický než odborný, protože debata, která se tam vedla, byla ze strany zástupců Komory daňových poradců a myslím, že to zaznělo - teď si nejsem úplně jistá - i od zástupce Svazu průmyslu a dopravy. Je politická otázka, kdy oni říkali, že je na hraně jakési nepřípustné diskriminace, kdy z daňového režimu jsou vyčleněni svobodní uprchlíci bez dětí, a to zvláště, když zohledníme, že celkovým záměrem má být co nejvíce uprchlíků zapojit - teď mluvím o osvobození, já jsem to možná neřekla v úvodu, osvobození od daně - zapojit je do pracovního procesu. Vím od zástupců Komory daňových poradců, že tam proběhla ještě nějaká mailová korespondence, že tam bylo vysvětlení ze strany expertů Ministerstva financí. Rozumím tomu vysvětlení, já jsem si ho přečetla, bylo mi zasláno. Přečetla jsem si ho, chápu to, že z nějakého kontextu sněmovního tisku se to dá dovodit, nicméně chtěla bych poprosit laskavě pana ministra, jestli by to tady mohl říct na mikrofon, abychom věděli, jak se to bude vlastně posuzovat a co je záměrem zákonodárce, aby to tady na mikrofon bylo najisto postaveno. A pak ještě tam zazněla jedna věc, která byla ze strany zástupce Komory daňových poradců označena jako důležitější, a to je otázka prokazování ze strany zaměstnavatele o tom, že jde o uprchlíka z Ukrajiny, na kterého se osvobození od daně vztahuje. A on tam vznesl - protože to je samozřejmě expert, který zastupuje roky x subjektů - proč by neměl stačit doklad, který je relevantní pro všechny ostatní oblasti života, to znamená v České republice třeba finanční příspěvek, cestování zdarma, zdravotní pojištění a podobně. To znamená, že ryze teoreticky mohou sice existovat případy, kdy daná osoba statut uprchlíka nebude mít, a přesto by osvobození mohla uplatnit, a tak dále, i když jde o raritní případy. On říká, že se setkával právě s dotazy - mě by to ani nenapadlo - ale setkával se s dotazy ze strany účetních, kteří říkají, že samozřejmě se za takového předpokladu, a tomu rozumím jako bývalý exekutivec, nedá vyloučit černý pasažér. To je jasné, ale ono prostě vždycky v tady těch situacích, když se kácí les, tak lítají třísky. Takže oni uvedli, že si neumějí představit, jak by měla mzdová účetní ještě dále prokazovat, že jde o ukrajinského uprchlíka, kdyby neměl statut uprchlíka. Takže jenom technicky jestli by mohl pan ministr se k tomu vyjádřit.

A nebudeme dávat pozměňovací návrh, protože jsem si vědoma nějakého vysvětlení a mělo by to být předmětem i takového společného koordinačního výboru, co bývá za účasti i zástupců Ministerstva financí, Komory daňových poradců a dalších expertů, to bývá pravidelně už po mnoho let, asi přes dvacet let, ale mělo by to být až v červnu. Takže to už doufám ten zákon bude dávno účinný.

Pak tam padlo vysvětlení, jenom bych zase poprosila, jestli pan ministr by se k tomu mohl vyjádřit - vysvětlilo se výkladově, že i dary, které směřují na velvyslanectví, jsou považovány a uznatelné jako dary podle tohoto zákona, protože velvyslanectví má statut Ukrajiny, takže to jsme si tam vysvětlili.

Pak prosím, a toto říkám otevřeně a upřímně, že to jde nad rámec této právní úpravy - zaznělo tam, že za naší vlády tehdy u darů z humanitární oblasti, to se týkalo covidu, jsem ještě vydávala osvobození od DPH, a znovu zaznělo, jestli toto bude zohledněno i v oblasti DPH u těchto humanitárních darů.

A pak tam zaznělo - a to už vůbec nesouvisí s tímto tiskem, takže říkám otevřeně, když pan ministr se vyjádří, budu ráda, když ne, tak to třeba budu řešit v rámci interpelací, tam to určitě patří spíš - zaznělo tam, jestli se bude pokračovat ve zrychlených odpisech, které se zavedly v důsledku covidové krize ze strany naší vlády - myslím, že i ODS, pokud si vzpomínám, to v minulé Poslanecké sněmovně podpořila - tak jestli dojde k prodloužení, protože podnikatelská veřejnost, a řekl to tam jak zástupce Komory daňových poradců, tak zástupce Svazu průmyslu a dopravy, po tom velmi volá, a já tomu rozumím, protože tato krize není o nic menší, než byla ta covidová. Děkuji předem za odpovědi.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš příspěvek. Konstatuji, že již není nikdo přihlášen, a hlásí se pan ministr. Prosím.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za ty otázky. Začnu od konce. Ano, počítáme s tím. Kromě toho, že chceme od 1. ledna 2024 představit úplně nový systém odepisování a zjednodušit ten systém, tak počítáme i s prodloužením zrychlení odpisů pro rok 2022 a přemýšlíme, jestli to nedáme automaticky i pro rok 2023, protože nový systém odepisování bude platit, pokud se povede, aby zákon prošel řádným legislativním procesem, od 1. ledna 2024.

K ostatním otázkám mám docela podrobnou argumentaci. To vodítko bylo úplně jednoduché. My jsme chtěli zachovat stejné podmínky pro zaměstnávání českých a ukrajinských zaměstnanců a toto náš návrh splňuje. Ty návrhy, s kterými přišla Komora daňových poradců, šly nad tento rámec. My si myslíme, že to není správný přístup, že je třeba zachovat stejné podmínky pro každého zaměstnance, který bude pracovat v české firmě. To je ten hlavní důvod. Pak administrativní důvody způsobí vykazování, jestli institut dočasné ochrany stačí nebo nestačí. Já myslím, že to bylo vysvětleno poměrně podrobně. Ten návrh není špatný, nicméně jsme preferovali rovný přístup ke všem zaměstnancům bez ohledu na to, jestli pochází z České republiky, nebo je to uprchlík, který utekl před válkou a zapojil se do pracovního procesu v České republice. To je hlavní důvod, proč jsme tyto návrhy neakceptovali. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a dále je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jiří Havránek. Prosím.

Poslanec Jiří Havránek: Dobré dopoledne, milé kolegyně, kolegové, členové vlády, v prvním čtení zde od mého ctěného kolegy Patrika Nachera zaznělo, že můžeme ta tři čtení využít i z pohledu medializace tohoto zákona a medializace i dopadů na daně. Já bych zde chtěl zmínit jednu připomínku, kdy i ve spolupráci s Ministerstvem financí bylo do otázek a odpovědí doplněno, že si můžete odečíst daně poskytnuté i v kryptoměnách. Považuji to za minimálně důležité zmínit, a to i z toho důvodu, že se již před měsícem na kryptoměnovém účtu Ukrajiny jako takové, jako státu, objevily dary v hodnotě přes 60 milionů dolarů, což už není malá částka, a samozřejmě kryptokomunita je aktivní i v České republice, takže využívám proto i pro medializaci tohoto bodu, že opravdu i dary v kryptoměnách si můžete odečíst z daní. A chtěl bych poděkovat panu náměstkovi Koubovi z Ministerstva financí za to, že tuto zmínku doplnil i do - za mě velmi dobře připravených - otázek a odpovědí k tomuto zákonu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji a ještě se hlásí paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji panu ministrovi za odpovědi. Kryptoměny jsem záměrně nezmínila právě, abych je nemedializovala. Pan poslanec to udělal za mě, ale kvůli tomu sem zpátky nejdu.

Já sem jdu proto, že děkuji, a chtěla bych ještě toto: rozumím tomu, nicméně asi to potom bude předmětem koordinačního výboru, a abych apelovala - a věřím, že kolegové z Ministerstva financí to vědí - na nějaký metodický pokyn pro podnikatele účetní, protože to může být pro ně docela administrativně složité. Ale znovu říkám, nebudeme podávat pozměňovací návrhy na toto téma. Dobrá zpráva, kterou tady pan ministr řekl, je, že se prodlouží zrychlené odpisování pro rok 2022, pravděpodobně řekl, že i 2023. To je pro podnikatele velmi dobrá zpráva, že to naváže na krok, který jsme udělali my, naše vláda, a to, že se tam připravuje legislativa - to vím, ta se připravuje už delší dobu, už jsme s tím začali my. Ono to není tak jednoduché, ale je to dobře, a určitě nabízím spolupráci a nabízím otevřený přístup a maximální podporu, protože toto jsou věci, které musí překonat jedno volební období a musí tady být trvale.

Ještě prosím - ale věřím, že to nebylo záměrně, že pan ministr to jenom asi všechno nestihl - jestli by ještě mohl padnout váš názor k tomu prominutí DPH u plnění týkajícího se humanitárních účelů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za váš příspěvek a vyvolal reakci. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura To je věc, kterou jsme diskutovali. Nakonec jsme se rozhodli, že to řešit nebudeme. Ono nejde o DPH, ale o to, jestli to mohou uplatnit - DPH, které měli. Naše stanovisko v této chvíli a v tomto problému je negativní z důvodu administrativní náročnosti a já pevně věřím, že ten, který se rozhodl poskytnout dar ukrajinské straně, to chápe a že důvodem určitě nebylo to, aby si mohl započíst i DPH, když bude podávat DPH z poskytnutého daru. Ten problém reálně existuje, ale složení bylo poměrně komplikované. My jsme zvolili jednodušší cestu a já věřím, že to neovlivní objem poskytnuté pomoci.

Myslím, že bychom v této chvíli měli obecně poděkovat všem donátorům, kteří dlouhodobě podporují neziskový sektor. Právě proto, že nás čekají těžké hospodářské roky, tak možná i stejná výše darů, bylo by vyšší procento od základu daně, takže to je taková pojistka, aby ti, kteří mají dlouhodobé smlouvy, věděli, že i když třeba budou mít o něco horší hospodářský výsledek, že se do toho limitu vejdou, aby si to mohli odečíst od odpočtu daně.

A ta rychlost, na to vlastně bylo odpovězeno, ta rychlost reagovala vlastně na Ukrajinu. Kdybychom mluvili jenom o prvním bodu, to znamená o prodloužení možnosti zvýšit procento odpočtu od základu daně z deseti na třicet, tak bychom asi tak spěchat nemuseli. Na druhé straně, pokud to projde Sněmovnou a Senátem, přesně přineseme jistotu těm, kteří třeba dlouhodobě podporují neziskový sektor v České republice.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a reakce vyvolala další reakci. Prosím.

Poslankyně Alena Schillerová: Už jenom velmi krátce. Děkuji panu ministrovi, rozumím tomu. Ano, složité to je, nicméně my jsme to tehdy zvolili, teď mluvím o tom DPH u covidové pomoci. Neříkám to proto, že bych tady za kohokoliv lobbovala, říkám to proto, že to zaznělo na rozpočtovém výboru ze strany zástupců Komory daňových poradců. Už reakci nepotřebuji. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a tímto tedy, protože už nejsou žádné další přihlášky, končím obecnou rozpravu.

Pro pořádek se optám, zda je zájem o závěrečná slova pana ministra nebo pana zpravodaje po obecné rozpravě? Není, nezazněly žádné návrhy k hlasování.

Zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A nyní tedy máme otevřenou rozpravu podrobnou. Jenom se ujišťuji - dobře, není tedy zájem o přednesení návrhů a já končím podrobnou rozpravu.

Nyní závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji, vzhledem k tomu, že nebyl pozměňovací návrh, avizuji snahu a poprosím předsedu mého poslaneckého klubu, aby na pátek zařadil třetí čtení, protože není důvod ten tisk znovu posílat garančnímu výboru, v tomto případě rozpočtovému. Vzhledem k tomu, že si myslím, že tady panuje široká politická shoda, možná najdeme nějaký pevný čas, v který bychom to mohli v pátek projednat a odeslat tento návrh zákona do horní komory. Tak to avizuji dopředu, že tuto ambici mám, a věřím, že Sněmovna dneska podpoří jak zařazení nového bodu, tak pevné zařazení, abychom v pátek mohli ukončit legislativní proces v dolní komoře. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Má ještě pan zpravodaj zájem o závěrečné slovo? Nemá.

A protože nezazněly žádné návrhy k hlasování, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.

A můžeme postoupit k dalšímu bodu. Další bod je číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.