(pokračuje Jan Skopeček)

46.
Návrh poslanců Patrika Nachera, Roberta Králíčka, Milana Wenzla, Lubomíra Brože,
Marka Nováka, Ondřeje Babky, Martina Kolovratníka, Josefa Kotta, Romana Kubíčka
a Zuzany Ožanové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 229/2002 Sb.,
o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 34/ - prvé čtení

Znovu opakuji, že stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk číslo 34/1, a poprosím znovu za navrhovatele pana poslance Patrika Nachera, aby předložený návrh uvedl. A moc prosím, kolegyně, kolegové, abyste se utišili, aby pan poslanec měl prostor vás oslovit.

Tak, pane poslanče, ještě vydržte. I pana poslance Munzara prosím, aby šel diskutovat případně do foyer. Děkuji. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo, za zjednání klidu. Já se vás pokusím, kolegové, zejména z koaličních lavic, přesvědčit, abyste tento návrh pustili do druhého čtení. Jde o tisk 34, zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který rozšiřuje okruhy, které má řešit finanční arbitr. Ty okruhy za chvilku řeknu a vy zjistíte, že to má nemilosrdnou logiku, ale připomenu zároveň, že my jsme tady už dvakrát za poslední měsíc rozšířili okruhy věcí, které má řešit finanční arbitr, a bylo to úplně bez problémů - jedno ten panevropský fond a druhé bylo včerejší hlasování o problematice DCC, dynamická směna měny. I tam se sahalo do zákona o finančním arbitrovi, takže to vlastně není nic mimořádného.

Navrhuje se rozšíření působnosti jako orgánu mimosoudního řešení sporů, což je vždycky z principu levnější pro spotřebitele a rychlejší - nebo by to tak mělo být - než se obracet na soud, a to o řešení sporů z neživotního pojištění. Dneska pod finančního arbitra spadá životní pojištění, ale ne neživotní, a existují tady produkty, které mají dokonce v sobě obě dvě ty složky. Spotřebitel se v půlce obrátí na finančního arbitra a v druhé půlce se obrátí na ombudsmana ČAPu - České asociace pojišťoven. To prostě pro spotřebitele je nepřehledné úplně stejně, dám vám tady paralelu, jako byli energošmejdi, kde v momentě, kdy jim nabízíte energie, tak to spadalo pod ERÚ, ale když jste jim s tím nabízeli nějakou výhodnou žárovku nebo účast v aukci, tak to spadalo pod ČOI. A my jsme to sjednotili, že všechny ty případy spadají pod ERÚ.

Další věc, o kterou se to rozšiřuje, je penzijní připojištění se státním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření, zase logický nějaký finanční produkt, kde lidé mají nějaká očekávání, že když tam je nějaký problém, na koho by se mohli mimosoudně obrátit - finanční arbitr. A současně s tím by se rozšířil ten okruh vztahů ohledně sporů spotřebitelských úvěrů v momentě, kdy tam vystupuje ručitel, což teď také tam tyhle případy nejsou.

Já vás prosím o to, abychom to pustili do druhého čtení, protože my jsme schopni zhojit hlasováním a pozměňovacími návrhy případné změny, které jsem v té chodební šuškandě zaznamenal, že by tam třeba nemusely být spory z neživotního pojištění, a mohli bychom tam pustit aspoň něco. Ale já vás přesvědčím nebo se o to pokusím - já jsem o tom přesvědčen, že skutečně to smysl má, že prostě my musíme ty věci, tak jako to děláme u Energetického regulačního úřadu, u Českého telekomunikačního úřadu, tak i u finančního arbitra, aby ty věci, které spadají pod finanční produkty, tak aby spotřebitelé věděli, na koho se mají obracet, a měli alternativu nezávislého mimosoudního orgánu. To znamená, že i přes to, že třeba nesouhlasíte s tím rozšířením a chtěli byste tam dát pozměňovací návrh, tak se to dá prostě ve druhém čtení nahlásit, dá se to zúžit, ale myslím si, že rozšíření o jednu z těch tří položek, o které jsem vás tady informoval, že smysl za mě má v rámci rozšíření a zvýšení ochrany spotřebitele, což je mimochodem bod, který vy máte ve vládním programovém prohlášení.

Stanovisko vlády je neutrální, jak jsem si přečetl. Přečtu první bod, nechci zdržovat: "Vláda si je vědoma problémů, které přináší stávající roztříštěná úprava mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, kdy příslušnost k řešení těchto sporů je svěřena několika subjektům a způsob řešení sporů je u jednotlivých subjektů odlišný. Zvlášť markantně se tato roztříštěnost projevuje zejména u sporů z pojištění, kdy k jejich řešení jsou v případě, že v rámci jedné pojistné smlouvy je sjednáno životní i neživotní pojištění, příslušné dva různé orgány." To je to, co já jsem tady sděloval. "Tento stav rozhodně nepřispívá k jednoznačnému pochopení spotřebitelem, jak má při řešení svých sporů s poskytovateli služeb na finančním trhu postupovat, jakož ani k právní jistotě v této oblasti ochrany spotřebitele. Navržené řešení stávajícího stavu považuje vláda za systémové a pro danou oblast všeobecně prospěšné."

Pak tam samozřejmě, proto bylo to neutrální, jsou v některých bodech určité výtky. Otázka je, jestli je mám číst teď, nebo to nechat na další čtení, ale myslím si, že bychom tomuhle návrhu měli dát šanci, aby to prošlo do druhého čtení. Ve druhém čtení jsme se případně popasovali s nějakými pozměňovacími návrhy, které to zúží, případně někdo může třeba navrhnout i rozšíření, a dáme tím i najevo, že směřujeme k tomu, aby spotřebitelé měli instituci, na kterou se mohou obracet ve věcech spotřebitelských sporů, a nemuseli v každém z těchto sporů využívat soudů a zahlcovat soudy.

Jenom na tomto místě připomenu, protože se jedná o produkty, které jsou řekněme automatizované nebo podobné, že nám stále chybí věc, která by třeba to pomohla řešit i jiným způsobem, a to je institut hromadných žalob, to znamená hromadná řízení, která stejně tady budeme muset dřív nebo později přijmout. A to nám chybí, protože třeba u těch pojistek jsou některé smlouvy obdobné, nebo dokonce stejné, jsou jak přes kopírák. To znamená, tam by se to třeba dalo nahradit tím, že by byla hromadná žaloba k soudu, ale řešily by se jednou žalobou tisíce nebo desítky tisíc případů.

Tolik stručně na úvod a já děkuji za případnou podporu z vládních lavic.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji zástupci navrhovatele, panu poslanci Nacherovi. Nyní by se měl ujmout slova zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jan Kuchař, nicméně mám informaci, že je dohoda na změně zpravodaje, a sice za paní poslankyni Barboru Urbanovou. O této změně musíme hlasovat. Já jsem zagongoval a jenom se zeptám, jestli tady paní poslankyně Urbanová je a souhlasí s tím? Ano, takže budeme hlasovat.

 

Budeme hlasovat změnu zpravodaje.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro takovouto navrženou změnu? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 70 bylo přihlášeno 142 poslanců, pro hlasovalo 116, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.

 

A já poprosím znovu paní zpravodajku paní poslankyni Urbanovou, aby nás seznámila...

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Dobrý večer, kolegyně, kolegové. Začnu důvodem návrhu. Působnost finančního arbitra zahrnuje řešení spotřebitelských sporů z téměř celého finančního trhu. Stále ještě existují sektory, kde je spotřebitelům možnost řešit svůj spor s finanční institucí prostřednictvím finančního arbitra odepřena. Z masově poskytovaných finančních služeb se jedná především o neživotní pojištění a dále o obě varianty individuálního zabezpečení na stáří, tedy penzijní připojištění se stáním příspěvkem a doplňkové penzijní spoření.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, i to vám tady shrnu. Navrhuje se rozšíření působnosti finančního arbitra jako orgánu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu, který je příslušný závazným způsobem rozhodnout spor mezi spotřebitelem a finanční institucí. Nově by měl být finanční arbitr příslušný k řešení sporů z neživotního pojištění, penzijního připojištění se státním příspěvkem a doplňkového penzijního spoření.

Současně se navrhuje rozšířit působnost finančního arbitra o další okruh vztahů souvisejících se spotřebitelským úvěrem, který jako takový již v působnosti finančního arbitra je. O případy, kdy například vedle spotřebitele, tedy příjemce úvěru, vystupuje i ručitel, nebo pokud je dluh zajištěn zástavním právem nebo pokud spotřebitel dluh uznal. Se stanoviskem klubu se přihlásím do obecné rozpravy. Omlouvám se, pokud jsem opakovala kolegu, ale je to pro mě poměrně nová situace, to zpravodajování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Než otevřu obecnou rozpravu, přečtu došlé omluvy. Pan poslanec Benda se omlouvá od dnešních 19.30 hodin do konce pracovního dne z pracovních důvodů, dále je tady omluva mezi 19.24 až 21 hodin pana poslance Kobzy, také z pracovních důvodů. Mezi půl osmou a 21. hodinou se omlouvá, respektive do konce jednacího dne se omlouvá z důvodu nemoci pan poslanec Faltýnek a mezi 18. a 21. hodinou se omlouvá pan Karel Tureček, pan poslanec Karel Tureček - bez udání důvodu.

Otevírám obecnou rozpravu. K předloženému návrhu je přihlášen pan poslanec Karel Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Dobrý večer, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, v obecné rozpravě a pak samozřejmě v podrobné rozpravě se přihlašuji k návrhu na zamítnutí předloženého návrhu, na úplné zamítnutí. Věřím, že předkladatel nebo zástupce předkladatelů, protože to je skupina předkladatelů, pochopí, že mě k tomu nevede ani mrť politických důvodů, ale sada z mého pohledu poměrně silných - a rozhodnete v hlasování, jak jsou silné ty důvody - silných, věcných, odborných důvodů. Dovolím si malinkou, malinkatou sebechválu v tom, že ze mě bude mluvit 21 let praxe, do listopadu jsem opravdu 21 let se živil ve finančním sektoru, takže 21 let praxe právníka, který absolvoval spoustu řízení jak před finančním arbitrem, tak před soudem z oblasti finančních sporů.

Ty okruhy důvodů mám dva. První okruh budou organizačně funkční a finanční důvody a druhý okruh budou právní důvody.

U těch organizačních a funkčních důvodů začnu rychlostí řízení. Zase se obracím primárně - protože ta materie je hodně odborná - primárně na právníky v této Sněmovně, kteří potvrdí, že systém alternativního řešení sporů, systém ADR, vychází z evropské úpravy a nosným, nosným důvodem pro jeho zavedení u směrnice ADR z roku 2013 byla mimo jiné rychlost řízení. V konkrétním článku směrnice ADR je dokonce uvedeno - ono to není úplně absolutní pravidlo - že všechny systémy alternativního řešení sporů by měly fungovat do 90 dnů do dosažení rozhodnutí. Je tam samozřejmě ve směrnici výjimka, že ta lhůta může být překročena, a průměrná délka řízení před finančním arbitrem v České republice v roce 2019 byla 523 dnů, v roce 2020 360 dnů. Tak si vezměte, jestli tenhleten nástroj přináší to, co měl opravdu přinést spotřebitelům v České republice, to znamená rychlost řízení. No nepřináší, a nepřináší mnoho let. Můžete si ověřit ve výročních zprávách tyhlety údaje. Já jsem nevytahoval, nebudu vám tady říkat od roku 2011, od kdy finanční arbitr existuje, takže vzal jsem jenom ty poslední dva roky. Takže pohybujeme se v číslech a délkách řízení, které přesahují v naprosté většině fungování prvostupňových okresních soudů, jichž mělo být alternativní řešení sporů náhradou.

Uvedu ve srovnání příklad toho, jak funguje státem certifikovaný, zdůrazňuji nikoliv soukromý, ale státem certifikovaný ombudsman České asociace pojišťoven. Zase čerpám, prosím vás, z výročních zpráv, není to žádná řeknu obhajoba, žádný výmysl. Průměrná délka řízení u ombudsmana České asociace pojišťoven v roce 2019 40 dnů, v roce 2020 46 dnů. Tak si porovnejte časovou výkonnost Kanceláře finančního arbitra, protože to není o jedné osobě finančního arbitra, ale fungování té kanceláře, a nestátního, státem ale certifikovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu, certifikovaného nestátního centra pro alternativní řešení sporů. Čili rychlost řízení v současné české úpravě, v současné české praxi, Kancelář finančního arbitra absolutně nenaplňuje. Omlouvám se, že mluvím takto kriticky, ale data jsou tvrdá a neúprosná.

Druhý ten organizačně-funkční a finanční důvod - náklady. Kancelář finančního arbitra je rozpočtovou podkapitolou Ministerstva financí, hospodařila v roce 2020 s náklady ze státního rozpočtu ve výši 69,6 milionu korun. Měla 57 systemizovaných míst, v roce 2020 přijala 1 228 návrhů na zahájení řízení.

Opět uvedu srovnání s jedním z těch nestátních center s ombudsmanem ČAP. Ombudsman ČAP, náklady ze státního rozpočtu nula. Náklady ze státního rozpočtu, opakuji, nula proti těm 69,6 milionu korun. 3,13 přepočtených zaměstnanců z výroční zprávy a 200 návrhů, 200 doručených návrhů na zahájení řízení.

To znamená, když si ta čísla porovnáte, osmnáctkrát víc zaměstnanců Kanceláře finančního arbitra, ale jenom šestkrát více návrhů na zahájení řízení, jednoduchými čísly zhruba třikrát nižší efektivita. A to není nutně o lidech, to je o organizaci práce, o funkčnosti té kanceláře uvnitř a tak dále.

A teď ta čísla, tvrdá fakta z let 2019, 2020 doplním dopady podaného návrhu, jehož zamítnutí navrhuji. Sami předkladatelé - a to uvádějí férově, ale ne úplně - uvádějí dopad do státního rozpočtu v důvodové zprávě cirka 24 milionů korun, to je navýšení o 34 % oproti současnému stavu. Tahleta číslovka je skutečně z pohledu mzdových - a teď podtrhuji třikrát, pouze mzdových - nákladů skutečně asi správným odhadem, také vychází z výročních zpráv finančního arbitra, ale není úplnou číslovkou.

Pokud bychom do působnosti a pravomoci finančního arbitra dali i spory z neživotního pojištění, k tomu se dostanu pak v tom právním pilíři, tak to znamená mimo jiné třeba ohromné náklady na znalecké posudky, protože kdo jste někdy zastupoval v soudních sporech z neživotního pojištění, to jsou třeba náhrady o nemajetkovou újmu na zdraví, ohromně složité. Na znalecké posuzování nemajetková újma na zdraví je jeden z nejnáročnějších znaleckých oborů, kombinující v sobě to, co je skoro v právu nejtěžší, nějaké finanční ohodnocení těžké újmy na zdraví poškozeného, nebo dokonce odškodnění sekundárních obětí v případě úmrtí primární oběti. Jsou to velké spory třeba z pojištění staveb o výši nákladů na opravu, rekonstrukci nebo znovu zřízení zničené stavby. Viz tisíce škodných událostí po tornádu, po jiných živelných katastrofách. Náklady na znalecké posudky a ceny na znalecké posudky si dovedou všichni právníci zase v tomto sále představit, jsou minimálně v řádu jednotek dalších milionů korun. Pokud by finanční arbitr převzal spory z neživotního pojištění - pak se dostanu k těm dalším návrhům - tak se dá očekávat, že ten nápad bude minimálně stejný, jako je v současné době u ombudsmana České asociace pojišťoven. Sporů z neživotního pojištění není všech těch 200, ale je to převládající většina. Takže důvodová zpráva určitě ten dopad na státní rozpočet v rozsahu 24 milionů korun výrazně podhodnocuje.

Další, co v těch nákladech není zahrnuto, vedle mzdových nákladů jsou technické náklady na místa pro těch nových 20 zaměstnanců. Nejsou tam náklady na ICT techniku, na nájmy jejich kanceláří a tak dále a tak dále. S tím důvodová zpráva vůbec nepočítá, a nepochybně snad i předkladatelé uznají, že těch 20 nových zaměstnanců musí na nějakém hardwaru, na nějakém softwaru pracovat, musí v nějaké kanceláři sedět, musí si v kanceláři svítit a tak dále. Takže to jsou, to je ta sada organizačně funkčních a finančních důvodů, pro které opravdu ten návrh považuji za nedobrý, abych byl kulantní.

A teď ty důvody právní. Já už jsem je malinko naznačil a snažil jsem se opravdu ty dva pilíře důvodů rozlišit. Už jsem tady naznačil a teď nejprve budu mluvit za tu oblast neživotního pojištění, která je plánovaná ke svěření finančnímu arbitrovi. Pak se dotknu ještě oblasti ručení za dluh nebo zajištění dluhu ze spotřebitelských úvěrů.

Nejprve k oblasti sporů z neživotního pojištění. Dominantně, a to je vidět zase na tvrdých číslech, protože ombudsman CAP ta čísla ve výročních zprávách takto detailně je také zveřejňuje, opravdu dominantně napadají z oblasti neživotního pojištění spotřebitelské spory ze tří druhů pojištění: z pojištění staveb, z pojištění vozidel, myslím z havarijního pojištění vozidel a z pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. A už jsem tady naznačoval - a opravdu těch sporů jsem absolvoval v soudních síních vysoce trojciferný počet - to jsou spory, ve kterých jde typicky o odbornou otázku, která není o právním hodnocení samotné pojistné smlouvy, tak jako je to třeba ve sporech ze životního pojištění.

Tam jde typicky o odbornou otázku, abyste si dokázali představit výše nákladů na rekonstrukci poškozené nebo zničené nemovitosti, výše nákladů na opravu vozidla nebo ty nejtěžší případy výše náhrady újmy, zejména újmy na zdraví nebo újmy v případě usmrcení. Soud zná právo, ale nezná odbornou otázku, takže na jakoukoli odbornou otázku musí být vypracován znalecký posudek. Zase mně asi potvrdíte, že to není Haasův výmysl, že situace s kapacitami znalců v České republice - a to je dlouhodobý stav - je neutěšená. Znalců opravdu ubývá díky jejich nízkému ohodnocení, takže na znalecké posudky se čeká v řádu jednotek měsíců. Teď opravdu nemluvím o těch nákladech, ale mluví se nebo čeká se v řádu jednotek měsíců. A dnešní spory z neživotního pojištění - a to nijak nechválím teď žádnou ze stran těch sporů - se úplně typicky proměňují v několikavrstvou válku znaleckých posudků, kde se začíná posudky stran, obou stran daného sporu, pokračuje se většinou soudem nařízeným znaleckým posudkem a končí se minimálně revizním, ne-li superrevizním znaleckým posudkem.

Dovedete si představit, že tuto agendu svěříme kanceláři finančního arbitra a že to pomůže - já si dovedu představit, že to svěříme, ale uděláme tu nejzásadnější chybu a totálně to půjde proti celému systému ADR, to znamená, proti celému systému alternativního řešení sporů.

Vracím se k tomu nosnému. Jednoduchost a rychlost - no, rychlost určitě nezískáme. Co z toho můžeme očekávat, když tento návrh projde? Podle mě můžeme očekávat znova výrazné prodloužení v době řízení před finančním arbitrem. V roce 2019 to bylo přes 500 dnů, v roce 2020 to skutečně kancelář stáhla na těch 360 dnů. Podle mě to bude výrazný nárůst v řádu trojciferného počtu dnů. Můžeme očekávat výrazný nárůst nákladů pro stát, i těch, o kterých se důvodová zpráva k návrhu nezmiňuje, to znamená náklady na znalecké posudky. Můžeme očekávat to, že samozřejmě nespokojené subjekty, ať už to z toho řízení u finančního arbitra, které má vést ke smíru, tak pokud jedna strana, buď finanční instituce, nebo spotřebitel, odejdou nespokojeni, tak co jim po řízení u finančního arbitra zbývá? Zbývá jim obrátit se do správního soudnictví. A dovedete si představit, jak chudák spotřebitel dopadne ve správním soudnictví? Myslíte si, že někdo ze spotřebitelů v této zemi je běžně účastníkem správního soudnictví? No, nejsou lidé účastníky správního soudnictví. Jsou účastníky typicky občanskoprávních sporů, ale účastníky správního soudnictví nejsou. Ve správním soudnictví už paradoxně, ale tak je část pátá OSŘ nastavena, už nebude účastníkem toho řízení finanční arbitr, to znamená, finanční arbitr nebude vůbec ten svůj výrok, který má v nálezu finančního arbitra, obhajovat v správním soudnictví. To znamená, tam bude stát jenom daná instituce proti v uvozovkách druhému účastníkovi, tam nebude mít za zády finančního arbitra. Takže my vrhneme velmi pravděpodobně velkou skupinu spotřebitelů do sporů, které řeknu budou navazovat na několikasetdenní řízení u finančního arbitra. To je zjednodušení a to je alternativní řešení spotřebitelských sporů? No, to snad nikdo nemůže myslet vážně.

A ta poslední právní zmínka. V jedné věci je podle mého názoru - dovolím si to hodnocení, je to můj osobní právní názor - je ten návrh protiprávní, a to právě v působnosti. Ty působnosti jsou tam zjednodušeně řečeno tři, a podle mého názoru je v rozporu jak s evropskou směrnicí ADR - ona je implementovaná primárně zákonem o ochraně spotřebitele, který definuje, řeknu jaké spory a spory z jakých právních vztahů mohou spadat vůbec do systému alternativního řešení sporů. A zdůrazňuji teď, to je opravdu vyšší právní, omlouvám se všem neprávníkům, k zajištění spotřebitelského úvěru není ten spotřebitelský úvěr. Zajištění, ať už má jakoukoliv formu, ručení, zajištění nemovitostí, zajištění movitou věcí, zajištění nějakým zajišťovacím převodem práva, zajišťovacích institutů je v českém právním řádu celá řada. Je samostatný právní vztah, to vůbec není vztah primární z té smlouvy o spotřebitelském úvěru. Takže navrhovat, aby spory ze zajištění spotřebitelského úvěru byly předmětem k řízení u finančního arbitra, je podle mého názoru v rozporu jak s evropskou směrnicí ADR, a uvědomte si, že české právo se musí - na to existuje i x rozhodnutí Ústavního soudu, Českého nejvyššího soudu o tom - že implementace evropských směrnic a pak aplikace v českém právu musí být eurokonformní.

To jsou důvody, pro které opravdu snad z věcných - a slíbil jsem, že v nich nebude ani mrť politiky - tak jsou to věcné důvody, pro které navrhuji zamítnutí tohoto návrhu. Děkuji vám. (Potlesk koalice SPOLU.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Hezký večer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Pokračujeme dále v obecné rozpravě, do níž je přihlášený pan poslanec Aleš Dufek, což je zatím poslední přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Dufek: Dámy a pánové, budu mnohem stručnější než můj předřečník, který do toho dal obrovské emoce, Nicméně dovolím si říct, že podporuji jeho právní názor či lépe řečeno politický názor, a vede mě k tomu rovněž má zkušenost jako někoho, kdo se 25 let živí jako tím, že chodí k soudu.

Říká se, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. Absolutně nepochybuji o tom, že kolega předkladatel, a souvisí to i s jeho jako politickou minulostí, bojuje za práva spotřebitele, ale v tomto případě spotřebiteli fakt nepomůžeme. Já jsem zažil před patnácti lety takovou vlnu, kdy se říkalo, že naše soudy jsou neschopné, pomalé, nevýkonné, takže všichni křičeli, ať tedy budeme řešit věci v rozhodčím řízení. Tak všichni si psali rozhodčí doložky do smluv, pak se vydávaly rozhodčí nálezy, pak ty rozhodčí nálezy šly na exekuci, pak byly následně rušeny soudem, ty rozhodčí nálezy. A pak některé soudy, když byly napadeny rozhodčí nálezy, přiznaly odkladný účinek, některé nepřiznaly odkladný účinek.

A já se obávám, že v podstatě podobný postup by nastal i v tomto případě. To znamená, že ze začátku by se respektovala rozhodnutí finančního arbitra v těchto věcech, a pak, po určité době, kdy by docházelo k různým excesům, by se přiznávaly odkladné účinky a pak by došlo samozřejmě k tomu, že ve své podstatě by se to všechno výrazně natáhlo a zkomplikovalo.

A poslední myšlenka. Podporuji to, co říkal kolega, že právě tady, v případě některých plnění z neživotního pojištění, si nedokážu představit, kdy by ti lidé došli svého práva.

To znamená, byť mám obrovské výhrady jako advokát k našim soudům, a je to logické, že mám k nim výhrady, přece jenom bych jim to nechal víc k dispozici a nechal bych lidi, aby tyto věci řešili přes soudy. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní se přihlásila ještě paní zpravodajka, paní poslankyně Urbanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Jak jsem slíbila, já jsem se přihlásila se stanoviskem hnutí STAN k návrhu. My vidíme hlavně tři rizika spojená s přijetím návrhu. Za prvé, problematicky se může jevit rozšíření působnosti finančního arbitra na spory ze zajištění dluhu ze spotřebitelského úvěru, a to z důvodu, že stávající systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů zavedený zákonem o ochraně spotřebitele je koncipován pro spory, které vznikají z kupních smluv a ze smluv o poskytování služeb v uzavřených mezi podnikatelem a spotřebitelem, což platí i pro oblast finančního trhu. Finanční arbitr pak řeší spory ze smluv o poskytování finančních služeb, což je k zajištění závazku, byť z finanční služby není.

Druhou z problematických oblastí, která má být podle návrhu předmětem rozšíření působnosti finančního arbitra, je pak oblast neživotního pojištění. Ta zahrnuje obecně jak některá pojištění osob, například trvalých následků úrazů či nemoci, pojištění invalidity, pojištění občanské odpovědnosti, tak pojištění majetku spotřebitele nemovitosti a jejich vybavení, motorová vozidla například.

Spory z neživotního pojištění totiž nespočívají pouze v posuzování platnosti smlouvy, jak je typické pro pojištění smrti či dožití, ale často v nich jde o zkoumání konkrétních okolností plnění z pojištění, tedy zda došlo k pojistné události, jaká je výše škody a jaká má být výše pojistného plnění. Nutnost znaleckých posudků povede k prodloužení délky sporů, což je v rozporu s povahou finančního arbitra jako místa pro rychlé a efektivní řešení spotřebitelských sporů.

Za třetí - a to už tady také padlo - máme za to, že předložený návrh zákon by byl spojen s výrazným dopadem na státní rozpočet, mnohem vyšším, než je odhadovaných 24 milionů korun. A už to nebudu, kolegové, opakovat. Tedy stanovisko klubu STAN je nesouhlasné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. To byla zatím poslední přihlášená v obecné rozpravě, která ještě probíhá, ale nikdo další se nehlásí, takže obecnou rozpravu končím. (O slovo se hlásí poslanec Nacher.)

Závěrečné slovo budete mít určitě, pane předkladateli. Takže obecnou rozpravu končím, a nyní tedy poprosím právě o závěrečná slova nejdříve pana předkladatele. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, děkuji. Já bych chtěl poděkovat panu ctěnému kolegovi Karlovi Haasovi za to, že skutečně to bral odborně a že tu opravdu nebyl nějaký náznak nějaké politiky nebo nějakého zjednodušování a podobně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Mým prostřednictvím i poděkování.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já jsem právě myslel, že když děkuji, že můžu takhle napřímo, ale dobře. Tak vaším prostřednictvím bych chtěl poděkovat. Nejsem právník, takže bych chtěl panu kolegovi, vaším prostřednictvím, na některé z těch věcí odpovědět, abych některé ty věci a motivy případně vysvětlil.

Za prvé, u všech sporů před finančním arbitrem platí, že v případě, že jedna z dvou stran bude nespokojena s výsledkem, tak se potom může obrátit k soudu. To platí u všech případů, které se tam i doposud řeší. Jinými slovy, v zásadě když se na to budeme dívat tímhle pohledem, tak v zásadě, když se podíváte i na ty statistiky, tak kdykoliv vyhraje klient, spotřebitel, tak ta instituce se vždycky obrací na soud, nebo skoro vždycky, aby vyčerpala všechny možnosti, které jí náš právní řád umožňuje. Zatímco když je to opačně a vyhraje instituce, už ten občan k soudu poté většinou nejde. To znamená, že v případě, že spotřebitel vyhraje, stejně bohužel nevyhnutelně skončí před soudem. To znamená, touto optikou by vlastně finanční arbitr vůbec neměl smysl a neměl by tu přidanou hodnotu, protože jak vy jste sám řekl, prostřednictvím paní předsedkyně, podle OSŘ začíná spor nanovo a před soudem je spotřebitel sám, je on žalován a není tam zastoupen finančním arbitrem.

Mimochodem, já jsem i na toto myslel se svými kolegy a máme tady pod jiným číslem - teď to tady nemám načtené - ale máme tady právě novelu OSŘ, která by umožnila, že v momentě, kdy se ten spor objeví před soudem, tak se stane alespoň to, že finanční arbitr se o tom dozví, protože dnešní praxe, když se bavíme o právním pohledu, je taková, že v případě, že spotřebitel vyhraje, instituce se odvolá a jde to k soudu, finanční arbitr nemusí být informován, začíná se znovu od začátku u soudu a je tam sám spotřebitel, který samozřejmě mnohem hůře hájí stanovisko toho finančního arbitra.

Takže alespoň tato změna, kterou já načtu v příštím opozičním okénku, která v zásadě, ta naše debata, to obnažila a na kterou je pozitivní stanovisko této vlády, řeší alespoň to, že finanční arbitr obecně, ten mimosoudní orgán, bude informován o tom, že probíhá soud. Jinými slovy, vlastně všechny ty případy - to se netýká jenom tohoto rozšíření - skončí a končí před soudem.

Já jsem dokonce přišel minulé volební období s revoluční myšlenkou - s kterou by mě asi tady pan kolega jako právník hnal, že je protiústavní - aby rozhodnutí před mimosoudními orgány byla potom meritorně před soudem už nepřezkoumatelná, meritorně, aby to mělo tu přidanou hodnotu, protože skutečně potom - vy jste to tady řekl u těch případů, u kterých to já a předkladatelé rozšiřujeme, ale to přece platí i v dosavadní praxi. V momentě, kdy ten člověk skončí před soudem, soudní spor začíná znova včetně dokazování. Je to úplně od začátku. To znamená, že v tomto momentě spotřebitel - a jak jsem to tady už řekl - ta přidaná hodnota finančního arbitra, když se na to budu dívat tímhle úhlem pohledu, je vlastně nulová, protože kdykoliv on vyhraje, tak stejně skončí před soudem, a tam si bude muset najmout právníka, advokáta, a skončí tam, kde by teoreticky mohl začít. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Ano, já znám aktivitu a činnost ombudsmana ČAPu, nicméně my se tady bavíme o nějakém mimosoudním orgánu. A zase, já si vážím toho rozboru pana kolegy, ale touto optikou bychom mohli i v těch ostatních případech, které dneska řeší finanční arbitr, tak by je vlastně mohl řešit ombudsman jednotlivých bank, protože i jednotlivé banky mají svého ombudsmana. Ale finanční arbitr, stejně jako všechny ostatní mimosoudní orgány, které řeší ADR spory, tak tam je to postavené na principu nějaké nezávislosti a nezaujatosti, a to je ta přidaná hodnota.

Mně se stejně jako vám, pane kolego, prostřednictvím paní předsedkyně, nelíbí rychlost toho řízení, protože pokud vím, tam je dokonce limit 30 dnů, ve výjimečných případech 60 dnů. Jenom připomenu, že tam byla celá řada případů, které se týkaly investičního životního pojištění a podobně, ale souvisí to také s tím, že ten úřad je podfinancován. My jsme tam poctivě napsali plus 24 milionů, ale já připomenu, že třeba v návrhu rozpočtu na letošní rok je naopak pokles o 27 %, pokles rozpočtu tohoto mimosoudního orgánu, a vy víte - stejně jako mimochodem mimosoudního orgánu ERÚ a ČTU - a vy víte, že v rámci konzistentnosti debaty o ochraně spotřebitele jsem tady navrhl v rámci rozpočtu na rok 2022 pozměňovací návrhy, které vrátí prostředky ČTU, ERÚ, a u finančního arbitra jsem to pouze komentoval.

Pokud jde o to neživotní pojištění, tam jsem říkal, že tam přece lze lehce, když by s tím byl takový problém, pozměňovacím návrhem to z toho vypustit. (Silný hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, já se omlouvám, ale chci poprosit kolegyně a kolegy o ztišení, abyste měl lepší prostor pro vaše vystoupení. Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak já už nebudu dlouhý. Tam se to dá zhojit tím, že by se navrhl pozměňovací návrh, který by třeba tuhle část vypustil. Já bych chtěl jenom shrnout tu problematiku, kterou tady popsal Karel Haas. Jak říkám, pokud bychom ji zobecnili, tak se tím de facto dá zpochybnit obecně činnost mimosoudních orgánů, protože ve všech těch případech ti lidé nakonec, když vyhrají, v zásadě skončí před soudem a jsou tam sami, bez odborného zajištění, takže v té chvíli pozměňovací návrh, s kterým tady přicházíme, vlastně neřeší nic nového. On to vlastně jenom rozšiřuje o další tři oblasti.

Pokud jsme se tady bavili o té délce - já s vámi souhlasím, pane kolego - tak znovu připomenu, že jsme tady bez mrknutí oka v posledních čtrnácti dnech stejně na dvou místech rozšířili ty oblasti, které řeší finanční arbitr, a nikdo z vás tady nevystoupil, že finančnímu arbitrovi už teď trvá to rozhodování docela dlouho. My jsme tady odhlasovali, že bude řešit problematiku DCC a panevropského fondu, a já jsem přece tady včera načetl tu legislativně technickou změnu, která to rozšiřuje o ta písmena, o další ty věci, a to jsme odhlasovali a tady nezazněla jediná výtka ve vztahu k délce toho projednání. Takže já souhlasím s vámi, že to trvá dlouho a že to potom neplní v tomhle úplně ten efekt toho mimosoudního řešení sporu. Ale to přece platilo i pro včerejší hlasování i pro hlasování předchozí, ale protože to byly vládní návrhy, tak to nikdo neřekl.

Tak tolik jenom jako ve stručnosti a ještě jednou děkuji za tuhletu věcnou a odbornou debatu. Já si toho velmi vážím.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji. Nyní je prostor pro závěrečné slovo paní zpravodajky, ale ta nemá zájem, a s přednostním právem se přihlásil pan ministr Kupka. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Já si dovolím znovu otevřít rozpravu svým vystoupením proto, aby bylo možné reagovat na některé výroky Patrika Nachera, protože zasluhují uvést na pravou míru a vyvrátit některé rozšířené lži.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobře, dochází samozřejmě vystoupením pana ministra k otevření rozpravy. Zda je ale tady zájem o další přihlášku do této znovu otevřené rozpravy? Ano, už vidím přihlášení pana poslance Haase. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Já tedy prvotně mnohokrát děkuji za to znovuotevření rozpravy, protože do faktických už bych se po závěrečných slovech přihlásit nemohl. Ale myslím, že nepřekročím ten čas faktických.

Patrik Nacher, vaším prostřednictvím, paní předsedkyně, uvedl čtyři argumenty. Možnost obrácení se na soud i dnes. No, to je samozřejmě stejné, ale rozdíl je v té projednávané materii. Dnes neprojednává finanční arbitr žádné ze sporů, ve kterých podkladem pro rozhodnutí by byl znalecký posudek, to je ten rozdíl. To znamená, já tady nemám přesnou statistiku, protože tohleto ve výročních zprávách finančního arbitra nenajdete. Dneska minimum spotřebitelů po rozhodnutí finančního arbitra jde do správního soudnictví. To jsou jednotky případů, které - mně věřte z té praxe - jsou to jednotky procent. Nejdou tam proto, protože v právní otázce posouzení podkladové smlouvy, smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouvy pojistné a tak dále, v samotném posouzení smlouvy kanceláří finančního arbitra - a právníkům finančního arbitra vůbec nic nevyčítám - ale to, co bude znamenat přenesení sporu z neživotního pojištění, kde podkladem je odborný znalecký posudek, tak když ho nechá zpracovat pouze a jen kancelář finančního arbitra, tak každý právník, který je u soudu, bude okamžitě nastartovaný dát kontraznalecký posudek, takže se rozjede ona válka znaleckých posudků, která skončí ve správním soudnictví. Jinak skončit nemůže, protože ty znalecké posudky nikdo jiný než soud nerozštípne. A soud, to zdůrazňuji, ve správním soudnictví není vázán rozhodnutím správního orgánu, proti kterému návrh ve správním soudnictví směřuje. To znamená, správní soud to znovu posuzuje celé úplně od začátku, čili to je ten důvod. Nezpochybňuji, že už dnes se mohou obracet spotřebitelé po rozhodnutí po nálezu finančního arbitra do správního soudnictví. Mohou, ale nemají k tomu důvod, protože v samotném posouzení obsahu smlouvy, což je dnes naprosto dominantní agenda finančního arbitra, nemají důvod se obracet do správního soudnictví. Pokud tam hodíme v uvozovkách toto slovo, agendu neživotního pojištění, to znamená agendu stojící z 99 % na odborných znaleckých posudcích, tak ty lidi do toho správního soudnictví naženeme. Toť první věc.

Druhá věc - a to tedy musím říct velmi korektně. Patrik Nacher, prostřednictvím paní předsedkyně, uvedl, že snad by to tedy nepodal ani on, ale už to, že se mu honilo hlavou to, že by rozhodnutí instituce alternativního řešení sporu mělo být soudem nepřezkoumatelné - tak to prosím vás snad nemůže nikdo, nikdo v této Sněmovně, tady věřím, že 200 hlasů by bylo proti takovému protiústavnímu nesmyslu. Ne, já věřím, že se to kolegovi Patriku Nacherovi jenom honilo hlavou a že by pak hlasoval proti. (Smích a potlesk v pravé části jednacího sálu.) Dvě stě by muselo být proti.

Třetí důvod. Kolega Patrik Nacher uvedl, že instituce alternativního řešení sporů, certifikované, zdůrazňuji certifikované Ministerstvem průmyslu a obchodu, nejsou nezaujaté, nejsou nestranné a jsou nějakým způsobem vázány k svým zřizovatelům. Prosím vás, věřím, že v tomto směru Evropská unie už v roce 2013, kdy - ono už dřív, protože příprava směrnice ADR probíhala několik let - tak zcela rozumně, v této věci opravdu zcela rozumně, jasně ve směrnici uvedla, že jedna ze dvou cest je zřizování institucí ADR i právě nestátními zřizovateli, typicky zřizovateli ze stran těch poskytovatelů těch služeb, které do systému ADR spadají. A víte proč? Protože existuje jedno kouzelné slovo, které by mělo fungovat ve všech oblastech českého, nejen finančního trhu, ale prostě všech oblastí české ekonomiky, které spadají do systému ADR. Existuje něco jako slovo samoregulace. A samoregulace znamená - nebo synonymum by mohlo být samokultivace - že snad všichni chceme, aby jednotlivé složky české ekonomiky, které mohou generovat - legitimně, nikdo není bezchybný - spory se spotřebiteli, tak by se měly sebekultivovat.

A tohle zrovna, onu nezaujatost, můžu doložit konkrétními čísly, protože když se pohrabete ve výročních zprávách, tak se to dá dohledat. Zatímco úspěšnost spotřebitelů před finančním arbitrem se pohybuje dlouhodobě lehce pod 60 % nebo osciluje kolem 60 %, to znamená, v 60 % těch případů dosáhne finanční arbitr nějakého smírného řešení, se kterým souhlasí jak napadená instituce, tak spotřebitel - zdůrazňuji, kolem 60 %, spíše o něco méně, mohu mluvit zase z výročních zpráv a z tvrdých dat kanceláře ombudsmana České asociace pojišťoven. Víte, jakou úspěšnost mají spotřebitelé proti pojišťovnám před oním podle Patrika Nachera ne nestranným ombudsmanem České asociace pojišťoven? Mají úspěšnost 75 %. To je ta nezaujatost nebo to je ta nestrannost? (Nesrozumitelná poznámka z pléna.) Hm, v protokolu to bude za chviličku, to slovo nezaujatý a nestranný, proto na to také reaguji. Takže to, že by finanční instituce tím, že si zřídí a certifikují u ministerstva nějakou nestátní instituci v systému ADR, rozhodně neznamená, že by tam spotřebitelé prohrávali, že by zřizovatelé ze strany poskytovatelů služeb byli nějak neféroví. Naopak, ombudsman ČAP prokazuje se třemi zaměstnanci, že u něj mají spotřebitelé 75% úspěšnost z tvrdých dat oproti necelé 60% úspěšnosti u finančního arbitra.

A poslední zmínka, protože kolega Patrik Nacher, prostřednictvím paní předsedkyně, to také zmiňoval - rozpočet. Prosím vás, já si - a tohleto je politický argument, ale snad věřím, že věcný - to, že budeme nabobtnávat státní instituce ať už z pohledu počtu zaměstnanců, to znamená, ze stávajících 55 nebo 57, teď jsem si nevzal ten podklad, systemizovaných míst uděláme nárůst 120, to znamená o 35 %, to, že kapitolu, respektive podkapitolu státního rozpočtu nafoukneme o 34 %, ten nárůst nákladů je asi o procento jiný než nárůst počtu zaměstnanců - ale zase ty náklady beru jenom ty, které jsou v důvodové zprávě, a ty realistické jsou větší - tak pro to opravdu, tedy jako pravicově uvažující poslanec, nemůžu zvednou ruku, protože si nemyslím, že svět a ochrana spotřebitelů se spasí tím, že budeme nabobtnávat státní instituce. Děkuji. (Potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Tak já také děkuji a nyní je tady jedna faktická poznámka pana poslance Králíčka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Děkuji. No, já bych se chtěl zeptat pana ministra Kupky, kde jsou ty lži, o kterých mluvil? Já tomu rozumím, že vás je 108, že najdete na každý bod jednoho odborníka, který nám to zamítne, že nám to zamáznete všechno. Ale proč ty urážky a dehonestace? Ztrácíte glanc. (Malý potlesk z levé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní s přednostním právem pan ministr Kupka. Nebo s faktickou? To záleží na vás. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Dát prostor v souboji argumentů znamená ztrácet glanc? Tomu, pane kolego, opravdu nerozumím, prostřednictvím paní předsedající. To, že tady zazněla jasná vyvrácení toho, co přednesl pan kolega Patrik Nacher, je evidentní. A že to možná v tomto směru je možné vnímat jako nepravdy nebo nepřesnosti, promiňte, ale to není vyjádření urážky. To bychom se museli fakt pohybovat v úplně jiných slovech. (Malý potlesk v pravé části jednacího sálu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní pan poslanec Nacher. Jenom prosím upřesněte: faktická, nebo obecně? Dobře, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Já nevím. Já mám vždycky pocit, že to dobře začne, a vy to pak musíte nějak zkazit. (Smích v pravé části jednacího sálu.) Protože rozpravu může ministr otevřít jenom jedním slovem, že řekne třeba: Dobrý večer, a tím se otvírá rozprava. A on to tady vlastně otevřel tím, že řekl, že budou vyvráceny nějaké lži. To řekl. Pan ministr dopravy řekl, že otevírá rozpravu tím, že Karel Haas vystoupí, aby vyvrátil nějaké lži. Tam žádné vyvracení lží nebylo, žádná lež. Máme na to prostě jiný názor.

Já jsem dokonce ani neřekl, že by nebyly nestranné a nezaujaté. Já jsem řekl, že z definice věci pro mě finanční arbitr a mimosoudní orgány jsou nezávislé a nestranné. Já jsem nekomentoval, jestli jsou nestranné a nezávislé ombudsman ČAPu nebo ombudsmani jednotlivých bank, to bych si nedovolil. Já jsem si na to fakt dal pozor, takže vím, co jsem přesně řekl. Já jsem komentoval nezávislost, nestrannost mimosoudních orgánů. Nekomentoval jsem nezávislost, takže jsem to neřekl, takže bylo vyvráceno něco, co jsem neřekl. A můžeme klidně jít do stenozáznamu. Zrovna u tohohle jsem si dělal poznámku a fakt jsem to dělal velmi pečlivě, takže tam žádná lež nebyla.

To, že ty případy, které začínají u mimosoudního orgánu, končí před soudem v drtivé většině v momentě, kdy spotřebitel u něj vyhraje a instituce chce využít všech právních možností, které jí umožňuje český právní řád, to je pravda. To se zeptejte všech mimosoudních orgánů, finančního arbitra, ČTÚ, ERÚ, to tak je, takže oni beztak už dneska končí tak jako tak před soudem. To tak je, a zase na tom není žádná lež. Ano, není tam ten znalecký posudek, ale o tom jsem já také nemluvil, takže nevím, v čem zase byla ta vyvrácená lež. Takže tady ode mě žádná lež nepadla. Mě to mrzí, protože jsem myslel, že to bude právě v té věcné rovině, a zase se to otevřelo s tím, že tady člověk jakoby lže.

Můžete mi říct, pane ministře, a vás nemusím oslovit prostřednictvím nikoho, co by z toho člověk měl? To je prostě téma nějaké ochrany spotřebitele. Finanční arbitr, stejně tak jako jiné orgány, jsou za mě nezávislé neutrální orgány. Ne ve všem třeba fungují dobře, ale dovedu si představit, že člověk třeba lže, kdyby tady lobboval za nějaké soukromé věci, soukromé zájmy, ale to se v tomhle případě rozhodně neděje. A já jsem tam nezaznamenal jedinou vyvrácenou lež. Takže mě tohle fakt mrzí, protože z té věcné roviny to přešlo do tohoto. Vy jste to mohl otevřít dobrý den, pan Haas by vystoupil a mohlo to všechno skončit. Takhle je tady v povětří, že jeden poslanec musí vyvracet lži jiného poslance, což se neděje. A já za tím na kývání hlavy pana poslance Haase, prostřednictvím paní předsedající, vidím, že žádné moje lži nevyvracel, protože jsem žádné neměl. Děkuju. Nebo jsem žádné nesdělil.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nyní tedy už nikdo do rozpravy přihlášen není, já tedy rozpravu končím.

Protože už závěrečné slovo, alespoň tedy pana předkladatele, zaznělo, tak se ale přece jenom ptám, jestli chce ještě závěrečné slovo využít? Nikoliv, paní zpravodajka taktéž nikoliv.

Zazněl návrh na zamítnutí, tedy návrh, který musíme hlasovat. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se opětovně přihlásili svými kartami.

 

Jakmile se počet přítomných ustálí, budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

Počet přihlášených už vypadá být ustálen, tudíž zahajuji hlasování o předloženém návrhu na zamítnutí této novely zákona. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 71 přihlášeno 144 přítomných, pro 79, proti 65, návrh byl přijat a tento návrh jsme tímto zamítli. Proto končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní otevírám bod, kterým je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.