(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

119.
Ústní interpelace

A nyní se tedy dostáváme k ústním interpelacím, které jsou určeny, jak jsem avizovala, předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného pana předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo paní poslankyni, která byla vylosována jako první, a tou je paní poslankyně Berenika Peštová, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Připraví se pan poslanec Patrik Nacher. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážená paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, vážený pane nepřítomný premiére, k 1. 1. 2022 nabyl účinnosti nový stavební zákon, který řeší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a zřízení krajských stavebních úřadů. Máme 24. 3. a já se ptám, jak byly splněny konkrétní úkoly dané zákonem, to je založení nového finančního místa v integrovaném informačním systému státní pokladny, změny ve státním rozpočtu, rozpočtová kapitola a eliminace prostředků mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Nejvyšším stavebním úřadem.

A druhá moje otázka: Jak budete zdůvodňovat neplnění milníku, kterým je zřízení Nejvyššího stavebního úřadu, a jak budete argumentovat Evropské komisi jeho nesplnění, když podmínkou schválení byla reforma stavební správy v České republice a Komise odsouhlasila částku 1,6 miliardy na zřízení a implementaci Nejvyššího stavebního úřadu? Děkuji potom za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Jak jsem avizovala, předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, který byl vylosován jako druhý, a připraví se pan poslanec Andrej Babiš. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Paní místopředsedkyně, pane ministře, dámy a pánové, nás je tady tak málo, že se tady člověk skoro bojí sedět.

Já bych měl interpelace na pana premiéra. Jakkoliv rozumím jeho neúčasti, nicméně i můj bod se v zásadě týká současné doby, a to jest počínající cenzura na sociálních sítích. Jak všichni víme, cenzura není nějaký akt, který by se děl z ničeho nic, ale je to taková ta salámová metoda, kdy se na začátku něčím začne, třeba při mimořádné situaci, a pak za dva, za tři, za čtyři, za pět let zjistíme najednou, že už se to zastavit nedá. Takže my jsme teď v mimořádné situaci, tomu já rozumím, ale ta dřív nebo později skončí, a u zásahů, které mají charakter cenzury, to pak setrvačností tady zůstane. Mě tedy zajímá, jakým způsobem došlo a do budoucna, jak se ukazuje, bude docházet, k blokování jednotlivých webů, proč se nepoužijí již u nás fungující zákony, které platí na šíření nenávisti, šíření - nevím - dětské pornografie, a těch věcí je tam vyjmenována celá řada? Protože CZ.NIC říkal, že to bylo po dohodě s Ministerstvem vnitra a případně vládou. Vláda, jak jsem si našel, tak to popírá. Mě by zajímalo, jakým způsobem a kde vzniklo to rozhodnutí a jakým způsobem to bude pokračovat. Říkám, některé ty weby, to si u nich dovedu představit, ale ten kobercový nálet mně přijde, že dlouhodobě může poškodit debatu, diskusi u nás a může se v budoucnu přerodit i v jiná témata, například nevhodné názory na covid nebo Green Deal a podobně. Pan premiér tady není, tak bych ho pak poprosil o písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, takže to byl pan poslanec Patrik Nacher a s další interpelací vystoupí pan poslanec a předseda hnutí ANO, pan Andrej Babiš.

Než tak učiní, tak mám tady ještě omluvu, a to omluvu pana doktora Jaroslava Dvořáka, který se omlouvá z dnešního odpoledního jednání, tedy 24. března od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

A nyní bych požádala o přednesení interpelace pana Andreje Babiše. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Takže dobrý den, pane premiére, já vás zdravím do Bruselu. Prosím vás, vzpomeňte si na emisní povolenky. Pamatujete, jak jste mě kritizoval? A teď máte Evropskou radu, tak pokračujte v tom, co jsem říkal. Změňte tu směrnici, zastropujte emisní povolenky. Má to dopad na elektrickou energii, na elektřinu 25 %. Je to strašně důležité pro to, protože máme tu energetickou krizi.

No a teď se dívejte na tohle, to je ta inflace (Ukazuje ceduli.), pane premiére. Takže inflace, takzvaná Babišova drahota, 5,3 %. Víte proč, pane premiére? Protože jsme snížili DPH v listopadu a prosinci a byli jsme na čtrnáctém místě v Evropě. Toto je podle vás Putinova drahota. Jasně že je to nesmysl. Není to ani Babišova drahota, ani Putinova drahota. Je to globální inflace. A teď jste lepší, jste třetí nejhorší v Evropě, nebo nejlepší. Takže prosím vás, zkuste už něco udělat pro lidi.

Dneska Německo dává daňové slevy, zlevní městskou hromadnou dopravu. Vy chcete vzít i slevy našim důchodcům. Nic jste neudělali. Údajně budete slavit v neděli sto dní vaší vlády.

A Ukrajina, nemám připomínky, akorát samozřejmě ty uprchlíky byste konečně mohli i evidovat podle profesí. Měli byste evidovat, kde se potom pohybují.

Institut trvalého bydliště, ano. Byty, stavební zákon, Bartoš - brzdí, ÚZSVM má pozemky, budovy. Zkuste tu vládu řídit. Já chápu, že máte jenom tu Ukrajinu, ale ty ministry nevím tedy, jak je a kdo řídí. Takže to nefunguje.

Dvacet čtyři států členských EU udělalo opatření pro lidi, Velká Británie, všichni. Takže chci vás poprosit... (Předsedající: Omlouvám se, váš čas.) ... kdy konečně něco uděláte i pro české občany? Návrhy od nás máte velice konkrétní, takže já vám přeji hezké jednání v Bruselu... (Předsedající: Váš čas.) ... a držím palce. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vám děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený nepřítomný pane premiére, chci se vás zeptat na to, jaká je aktuální situace ohledně pomoci podnikatelům ekonomicky zasaženým dopady omezujících opatření v souvislosti s epidemií koronaviru v období od listopadu loňského roku do února letošního roku, kdy byly tyto restrikce ještě v platnosti. Na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu totiž dosud nejsou zveřejněny výzvy ani parametry programu COVID - Nepokryté náklady, Sektorová podpora a COVID 2022 - Sektorová podpora, které přitom byly vaší vládou schváleny již 16. února. Ani dotčení podnikatelé nemají o stavu této věci a jejím časovém harmonogramu žádné informace. Tato pomoc by se měla týkat především oblastí cestovního ruchu, stravování, ubytování a pořádání kulturních a sportovních akcí. Dle předchozích vyjádření z Ministerstva průmyslu a obchodu mělo proběhnout zrychlené schvalovací řízení k získání notifikace Evropské komise pro tyto programy, ale ani na webových stránkách tohoto orgánu o těchto programech, respektive o řízení o nich, nejsou žádné informace.

Vážený nepřítomný pane premiére, sdělte nám, a hlavně těmto našim podnikatelům a jejich zaměstnancům, prosím, kdy už budou moci konečně tyto programy využívat a kdy se tak dostanou k alespoň částečným finančním kompenzacím za vládní omezení jejich podnikání a jejich práce. V minulých týdnech byl rovněž avizován program finanční pomoci a kompenzací pro podnikatele v oblasti zájezdové dopravy. Konkrétně mělo jít o projekt COVID - BUS. Jaká je situace ohledně tohoto programu? Kdy bude schválen a kdy začne v praxi fungovat? Předem vám děkuji za brzkou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vám děkuji za dodržení času. A nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník a připraví se pan poslanec Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo. Já, pane premiére, se ve svém dotazu, ve své interpelaci budu věnovat digitalizaci, jednomu z vašich slibů, respektive ze slibů vládní koalice, které jste promítli i do vašeho volebního a poté vládního programu: digitalizace. Všichni víme - a na tom se shodneme napříč politickým spektrem - že je to klíč ke konkurenceschopnosti, k naší ekonomické prosperitě. Kolegové souhlasí - jak slyším pana ministra, jak vznikají - je to pravda. To je naše shoda, ale v tomto momentě asi ta shoda končí. Já z vašeho programu budu citovat. Cituji z toho, co jste veřejně deklarovali: "Postaráme se o to, aby se státu zlepšila paměť. Mezi úřady budou běhat data, nikoli občan. A jakmile svá data jednou poskytnete, už je po vás nebudeme nikdy chtít znovu." Konec citace.

No, a jaká je realita, pane premiére? Ministr Rakušan rozebírá a demontuje Českou poštu a řeší tisíc a milion problémů kolem České pošty. Ministr Bartoš se věnuje demontáži a zrušení stavebního zákona - je to koneckonců téma, které tady budeme řešit zítra. Mluví o jakýchsi virtuálních zásuvkách, které někam do něčeho digitálního bude zasunovat, a to je všechno. Nikdo nedigitalizuje. My nevíme, kdo je tou odpovědnou osobou, kdo má tady tu agendu, tady ten váš slib, který bychom jako opozice klidně rádi podpořili, kdo ho má na starost. Jenom jsem zaslechl, že některé z projektů spadají přímo pod Úřad vlády, respektive pod vás, pane premiére.

Jenom připomenu, že v bývalé vládě Andreje Babiše jsme měli jednoho člověka, jednoho vládního zmocněnce pro digitalizaci, Vladimíra Dzurillu, a spousta věcí se povedla. Neříkám, že všechno na tisíc milion procent, ale máme Portál občana, rozšiřují se agendy, ty služby fungují, dá se tam připojit digitálně přes bankovní identitu, přes datové schránky a tak dál a tak dál.

Takže já mám dvě konkrétní otázky: za prvé, co konkrétně dělá vaše vláda pro rozvoj digitalizace v České republice, kdo konkrétně je za to odpovědný? A za druhé, jestli máte nějaký milník, kdy tady v tom bodě digitalizace složíte účty a kdy ukážete, co jste dokázali. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, došlo tam k malému překročení času, ale tím, že jste říkal ty dvě otázky, jsem zamhouřila obě oči. Zároveň řeknu a připomenu, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací v tuto chvíli vystoupí pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Jan Síla. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážený pane nepřítomný premiére, já jsem vás tady minulý týden interpeloval ohledně cen energií, cen paliv a dalších věcí, nyní se to tedy promítá i do cen potravin. Troufám si říci, že už dokonce i Německo zakročilo, co se týká cen a tak dále, a ze zemí V4 jsme v podstatě jediní, kteří žádným způsobem neřešíme jako stát nějaké zastropování anebo pomoc občanům v nouzi, pokud tedy vynecháme nějakou tu almužnu ve výši 200 korun, na kterou si lidé musí poměrně notně na úřadech počkat. Navíc tato vláda neřeší, jako to vyřešily sousední vlády, zákaz vývozu pšenice a dalších strategických potravin. Sami pekaři burcují, že chléb bude stát šedesát a více korun, pokud to vláda neudělá.

Dále jsem se dozvěděl, že chcete prodlužovat nouzový stav, i když okolní státy žádný nouzový stav nemají, a ukrajinští občané tam také jdou. Já si myslím, že je to velmi jednoduché, protože policisté mi píší, že musí sloužit přesčasy zdarma. Takže vy to děláte na jejich úkor, na úkor jejich platů, musí sloužit sto a více hodin navíc.

Co se týká věcí, které jste udělal pro občany České republiky, anebo které jste udělal pro občany Ukrajiny, tak se vás tedy ptám: Jste premiérem České republiky, nebo se pletu? A jste Ukrajincem, podobně jako pan Vystrčil Tchaj-wancem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. S další interpelací vystoupí pan poslanec Jan Síla a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Já bych chtěl interpelovat předsedu vlády ve věci plateb za státní pojištěnce. Stát platí zdravotní pojistné asi za 60 % obyvatel, přičemž tato částka dlouhodobě představuje přibližně pouhou čtvrtinu odvodu pojistného z průměrné mzdy, přičemž státní pojištěnci konzumují téměř 80 % všech finančních prostředků, které jdou do zdravotnictví.

Od 1. 1. 2022 došlo na základě nařízení vlády k navýšení platby za státní pojištěnce. Vyměřovací základ za státního pojištěnce v tomto roce je 14 570 korun a z toho vypočítané pojistné je 1 967 korun na měsíc a pojištěnce. Vaše vláda přepracovala státní rozpočet, ve kterém má v úmyslu od 1. 7. snížit vyměřovací základ na úroveň druhé poloviny roku 2020, to znamená, stanovit vyměřovací základ 11 607 korun, z kterého bude platba za státní pojištěnce činit 1 567 korun, to znamená minus 400 korun. Z původně plánovaných příjmů zdravotní pojišťovny 139 miliard to má být 125 miliard korun. K těmto 125 miliardám je třeba přičíst ještě 46 miliard, které stát zaplatí za ukrajinské uprchlíky, a dostáváme se na hodnotu zhruba 129 miliard, což stále znamená deficit téměř 11 miliard korun oproti plánovaným příjmům zdravotních pojišťoven. Mimo to jste snížili o 6 miliard rozpočtovou kapitolu Ministerstva zdravotnictví.

Snížení plateb za státní pojištěnce je bezprecedentní krok, kterým pokračujete v destabilizaci těžce zkoušeného zdravotnictví ekonomicky a následně i personálně. Celkový deficit činí 20 miliard. (Předsedající: Pane poslanče, váš čas.) Moje otázka zní: Budete řešit podfinancované zdravotnictví dalším navýšením zadlužení našeho státu? Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: S další interpelací v tuto chvíli vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová a připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane nepřítomný premiére, k 1. 1. 2022 nabyl účinnosti nový stavební zákon, který řeší vznik Nejvyššího stavebního úřadu. Mě zajímá, jak probíhá či proběhl výběr předsedy Nejvyššího stavebního úřadu, zda byla předložena systemizace pracovních míst, a to na základě agendy 283/2021 a 284/2021, taktéž v souladu s účinným zákonem. Pokud se tak nestalo, jaké máte vysvětlení pro to, že flagrantně porušujete zákon? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času paní poslankyni. S další interpelací vystoupí v tuto chvíli pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se pan poslanec Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, já mám na vás, pane premiére, dnes ještě tady druhou interpelaci. Teď zůstanu v rezortu dopravy a budu se ptát na řeknu koaliční postoj nebo na vaše vztahy v rámci vládní pětikoalice, a to ve věci splavnosti Labe. Vysvětlím to, že vznikla dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské labské vodní cesty. Je to dokument, který leží tady ve Sněmovně. Vaší vládou prošel teď zhruba před jedním dvěma týdny. Je to sněmovní tisk, který tady máme, je připraven, je v programu této schůze, nevím, jestli bude teď nebo v dubnu projednáván. To je přesný název toho dokumentu. Avizuji, že za hnutí ANO tenhle dokument podpoříme, protože vznikal ještě za předchozí vlády, za našeho působení. My jsme vždy splavnost Labe až do uzlu do Pardubic, odkud já pocházím, podporovali. Jen připomenu, že stačí pro tu splavnost dokončit dva dopravní nebo vodní uzly, dvě místa, to jest v Děčíně a v Přelouči. Labe bude splavné v celé své délce na území České republiky, takže za nás podpora.

To, co ale dlouhodobě tady Sněmovnou rezonuje, je odpor jednoho z vašich koaličních partnerů, členů koalice, a to Pirátů, proti splavnění Labe. Rezonovalo to tady v tom minulém období i v tom předminulém vždy, když jsme řešili dopravní zákony, podporu vodní cesty, stavební zákon. Piráti vždy rezistentně byli proti splavnění Labe, ať už Ivan Bartoš, nebo v minulém období environmentalistka paní Dana Balcarová.

Takže já bych se vás, pane premiére, rád zeptal, až tady budeme hlasovat o splavnosti Labe, jaký bude postoj vládní koalice, až přijde na řadu tady to podle nás důležité hlasování, které je i nějakým vzkazem vůči partnerovi, vůči Německu, jak se k němu postaví jednotlivé koaliční strany? Neohrozí schvalování tady toho dokumentu další projednání? Nebude to rozkol v koalici? Nebo mávnete rukou nad tím, že významný klub čtyř Pirátů se holt zdrží nebo hlasovat nebude? Děkuji za otázky.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Radek Koten a zároveň se připraví i na další interpelaci, protože má interpelací více. Takže v tuto chvíli pan poslanec Radek Koten a jeho dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Musím říct, že tolik štěstí v jeden den snad ani neunesu. Já bych se pana premiéra zeptal na jeho cestu na Ukrajinu, protože lidé, voliči, mi píší, že jim to připadá divné, že ta cesta trvala tak krátkou dobu, protože i Ukrajinci, kteří zde u nás pracují už několik let a jsou z té oblasti, ať už z Kyjeva, nebo z jeho okolí, mi tvrdili, že ta cesta tam za velmi dobrých podmínek trvá třicet hodin.

Já bych se tedy pana premiéra zeptal, kde tedy doopravdy byl, nebo jestli opravdu byl v Kyjevě. Ti lidé to počítali. Ty vlaky, které by tam jely, by musely jet rychlostí 478 kilometrů za hodinu. Troufám si tvrdit, že TGV na Ukrajinu ještě nejezdí, takže bych se ho opravdu velmi rád zeptal, kde tedy doopravdy byl na jednání, pokud to tedy není tajné. Já sám osobně si dovoluji také tvrdit, že to byla noční můra ochranné služby, takováto cesta. Nejsem si zcela jist, zda ochranná služba, která má na starost ochranu ústavních činitelů, zda by do toho skutečně v této podobě šla. Já si to tedy nedokážu moc představit. Ale jako PR řešení - samozřejmě dobře.

Ale také bych se ještě dále zeptal, zda tam pan premiér jednal o nějakých dalších věcech, protože někteří poslanci z opozice - na Parlamentních listech jsem, tuším, zachytil ten článek - se také ptali, zda se tam nedomlouvá nějaká další smlouva odštěpeného křídla NATO. Takže to jsou otázky, na které bych se ho velmi rád zeptal. Doufám, že mi odpoví po pravdě.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Znovu zdůrazním, že pan předseda vlády je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. V tuto chvíli budu konstatovat, že s další interpelací vystoupí pan poslanec Radek Koten - a jeho další dvě minuty.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Já tady mám ještě jednu celkem zásadní otázku na pana premiéra, protože tato vláda deklarovala, že se obejdeme jak bez ruského plynu, tak bez ruské ropy. Také vzkázal občanům této země, kteří jezdili za 55 korun za litr pohonné hmoty, že je potřeba omezit spotřebu tak, abychom nepodporovali agresivní ruskou politiku. Na druhé straně tato vláda - neříkám, že členové vlády, ale v podstatě paní Pekarová Adamová je také součástí této vládní koalice - vládním speciálem se letělo na EXPO do Dubaje. Tak já bych se velice rád zeptal, kolik ta cesta stála, kolik se spálilo paliva, už tedy zdraženého, a kolik osobních automobilů by na toto palivo mohlo jezdit, na jeho ekvivalent tedy, na naftu nebo na klasický benzin - protože vím, že to je letecký kerosin. V tomto případě by mě tedy zajímalo, jakým způsobem si tedy tato vláda představuje to šetření, protože občané České republiky tady počítají každou korunu, obrací ji čtyřikrát v kapse, na tankování si pomalu berou novomanželskou půjčku, a vláda si tady létá na veletrhy EXPO do Dubaje. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v tuto chvíli musím konstatovat, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Jak již jsem avizovala, pan předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Požádala bych paní poslankyni Bereniku Peštovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se Martin Kolovratník. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, k 1. 1. 2022 nabyl účinnosti nový stavební zákon, který řeší vznik Nejvyššího stavebního úřadu a zřízení krajských stavebních úřadů. Máme 24. 3. a já se ptám, jak byly splněny konkrétní úkoly dané zákonem, to je založení nového finančního místa v integrovaném informačním systému státní pokladny, změny ve státním rozpočtu, rozpočtová kapitola a eliminace prostředků mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a Nejvyšším stavebním úřadem. Druhá otázka: jak budete zdůvodňovat neplnění milníku, kterým je zřízení Nejvyššího stavebního úřadu, a jak budete argumentovat Evropské komisi jeho nesplnění, když podmínkou schválení byla reforma stavební správy v České republice a komise odsouhlasila částku 1,6 miliardy na zřízení a implementaci Nejvyššího stavebního úřadu? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a nyní bych požádala pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, je to trochu střelba mimo terč, ale proč ne. Víte stejně dobře jako já, že problematika Nejvyššího stavebního úřadu spadá do gesce Ministerstva pro místní rozvoj a problematika Národního plánu obnovy patří do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Ale není žádný problém, abych vám na vaše otázky odpověděl.

Pokud máme upřímnou obavu o to, jak to bude s Nejvyšším stavebním úřadem, doporučuji podpořit sněmovní tisk 137, novelu stavebního zákona, který ten z našeho pohledu špatný nápad gigantického Nejvyššího stavebního úřadu eliminuje na rozumnou mez. Nicméně formálně, z hlediska státního rozpočtu, ty kroky učiněny byly. Jistě jste si všimla, paní poslankyně, že v návrhu státního rozpočtu, který schválila Poslanecká sněmovna, je nová rozpočtová kapitola s číslem 363, Nejvyšší stavební úřad, takže formálně je všechno splněno. A je také pravda, že Poslanecká sněmovna schválila návrh vlády, že v této kapitole je nula korun českých. To je politické rozhodnutí vlády, protože rozpočet je výsostně politické rozhodnutí vlády a následně většiny v Poslanecké sněmovně. Nicméně formálně ty kroky, na které jste se ptala, jak je to zařízeno v systému státní pokladny, tak to zařízeno je. Jenom jsou tam výdaje z rozhodnutí Poslanecké sněmovny stanoveny ve výši nula a po schválení té předložené novely stavebního zákona, ke kterému předpokládám dojde - ale máte pravdu, jsme ještě na začátku legislativního procesu, takže můžeme odhadovat, kdy to bude. Já se do těch odhadů pouštět nebudu, ale máme vůli, aby tato novela byla schválena, a máme vládní většinu, tak dojde k částečnému odložení zřízení státní stavební správy i faktického vzniku Nejvyššího stavebního úřadu a ta agenda bude nadále vykonávána Ministerstvem pro místní rozvoj a financována z jeho rozpočtu.

A co se týče Národního plánu obnovy, já bych doporučoval docela podrobné jednání, až na to bude prostor, protože tak lajdácky a tak špatně připravený dokument se málokdy vidí. V okamžiku, kdy tady bude pan ministr průmyslu a obchodu, který je na zahraniční služební cestě, tak bychom dostali docela podrobnou informaci o všech připravovaných projektech a byly by rozděleny a barevně označeny zelenou ty, které uskutečnit lze, které jsou v dobrém stavu přípravy, a červenou, která ukazuje významné problémy v tomto projektu, a je to v zásadě červený dokument. V této chvíli probíhají jednání s Evropskou komisí. Nejsme zdaleka jediný stát, který projednává upgrade nebo update Národního plánu obnovy. Řeší to v podstatě skoro všechny členské státy, některé to ještě nemají ani schválené. Myslím, že to všechno dobře víte, takže i s tímto milníkem se vypořádáme tak, aby nebylo ohroženo čerpání.

Jenom připomínám, že ve státním rozpočtu na letošní rok jsou plánované výdaje Národního plánu obnovy kryté z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 45,3 miliardy korun a podrobné členění podle jednotlivých kapitol, komponent, stejně jako rozdělení na běžné a kapitálové výdaje jsou uvedeny docela podrobně v dokumentu zpracovaném v návrhu státního rozpočtu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji ministrovi financí za dodržení času v rámci odpovědi a zeptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Ano, avizuje, že ano. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já vám děkuji, pane ministře, za odpověď. Je sice pravda, že jsem se vás ptala, jak budete argumentovat komisi, že částka, která byla uvolněna na něco, nebyla na to vůbec použita, ale to je váš boj, jak říkáte správně, vy jste vláda, vy rozhodujete, nebo vy jste ti, kteří vládnou. Mně spíš jde o to, že tady máme občany, kterým říkáme, že jsme právní stát, máme tady zákony, které nabývají účinnosti, všichni je dodržujeme a chceme, aby byly dodržovány. Stavební zákon nabyl účinnosti 1. 1. 2022, změnový zákon 1. 2. 2022. To, co tady jste dali do Poslanecké sněmovny, to se snažíte nějakým způsobem přibrzdit nebo ospravedlnit něco, co vlastně nekonáte. Já se jenom ptám, jakým způsobem budete obhajovat to flagrantní porušení zákona, protože vy ten zákon vůbec nedodržujete. Ten zákon tady je a vy se podle něho vůbec neřídíte. O to mi jde.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a požádám o odpověď pana ministra financí. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Jestli jsem správně pochopil, tak se ptáte, paní poslankyně, jak budeme argumentovat, až budeme vyjednávat ten update Národního plánu obnovy. Tak já nebudu vyjednávat, je to logické, podle rezortu, ale předpokládám, že argumentace bude změna legislativy.

A k tomu, co vy říkáte, také musíme postupovat s péčí řádného hospodáře. Pokud máme vůli ten stavební zákon změnit tak, aby byl lepší a funkčnější, tak mi připadá neodpovědné a nehospodárné, abychom dělali výdaje, které by vlastně byly jednorázové a které by se za několik týdnů či měsíců ukázaly jako zbytečně vynaložené výdaje. To je ten argument. My jsme vás na to upozorňovali v minulém volebním období, vy jste na to neslyšeli. Já to plně respektuji, že jste měli většinu vy a SPD, kteří jste to prohlasovali. Na druhé straně, pokud máme tak vysoký deficit a chceme nakládat zodpovědně s penězi daňových poplatníků a pokud takový výdaj považujeme za nehospodárný, tak jsme ten výdaj prostě neučinili. A není to rozhodnutí vlády, je to rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Jedna věc je, že to vláda takhle předložila, k tomu se plně hlásím. Jako člen Poslanecké sněmovny se plně hlásím k tomu, že jsem hlasoval pro tento návrh. Ale bylo to svobodné rozhodnutí dolní komory našeho Parlamentu, která návrh státního rozpočtu schválila.

Já myslím, že bychom měli mít na paměti jinou věc, a v těch obecných deklaracích se vlastně shodujeme, aby stavební řízení bylo kratší, flexibilnější, abychom lépe stavěli. Lišíme se v názoru, jaké nástroje, jaké instituce k tomu použít. To mi přijde jako legitimní politický spor, na tom není nic špatného. My prostě na tuto otázku máme jiný názor než vy, ale respektuji váš názor a vaše uchopení, jak zajistit to, abychom stavební řízení měli prostě kratší.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, děkuji za dodržení času a za vaši odpověď. Nyní bych si dovolila dát slovo panu poslanci Martinu Kolovratníkovi, který byl vylosován další v pořadí, k přednesení ústní interpelace, a to na místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj, pana Ivana Bartoše. Ještě zároveň řeknu, že se připraví paní poslankyně Karla Maříková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Vidíte, linka stavebního zákona se bude prolínat i do mé interpelace, byť už jsem to řekl před chvílí, bude se o tom jednat hlavně zítra. A škoda, že Zbyněk Stanjura teď odešel, ono to jeho vystoupení chce ještě malou reakci nebo doplnění. Stavební zákon tady nakonec finálně byl odhlasován počtem 106 hlasů, 106 poslanců předchozí Sněmovny ho nakonec potvrdilo, takže nebylo to jenom ANO a SPD. A jak říkám, škoda, že Zbyněk Stanjura odešel, protože v té své interpelaci navazuji na to, na co on byl dotazován a na co reagoval. I já respektuji, je to politické rozhodnutí, je to jeden politický názor, proti němu druhý politický názor, ale milí kolegové a milý nepřítomný pane ministře Bartoši, vy na to nejste připraveni, na tu změnu. Tak jak to tady teď Zbyněk Stanjura obhajoval, že to chcete udělat jiným způsobem, odlišným od nás, že na to máte vládní většinu, tak jenom stručně rychle povím: jsme na konci března, jak řekla Berenika Peštová, ten zákon platí od 1. ledna. A já bych si dokázal představit, kdyby vaše předvolební sliby platily a byli jste kompetentní a připravení, no, tak jste tu asi mohli - dobře, ne v listopadu, ale možná v prosinci - jste mohli přinést kvalitní, dobrou novelu, všechno odložit, všechno tady prohlasovat a byli byste konformní. Je konec března a neudělali jste zatím nic.

A představa, že tu novelu, kterou chcete odložit, posunout, rychle projednáte, je upřímně asi trochu mimo realitu. Bude to prostě nějaký čas trvat tady ve Sněmovně, bude se k tomu pak vyjadřovat Senát, může se to k nám vrátit, pak se k tomu bude vyjadřovat pan prezident a tak dále.

To, na čem chci ilustrovat tu nepřipravenost, to je vzkaz hlavně do řad ODS, že váš koaliční partner Piráti podle mého názoru absolutně neví, o čem to je, a pan ministr Bartoš prostě není připraven. Ve svém facebookovém účtu někdy 19. ledna řekl velmi stručně: Chceme zrušit institucionální integraci, podle nového stavebního zákona by stavební úřad měl převzít všechno, my ale chceme princip jeden úřad - jedno razítko. Takže pan ministr nechce institucionální integraci... (Předsedající: Pane poslanče, váš čas.) Už končím, bude to jenom už ta otázka, prosím o pět vteřin. Ptám se, jak chcete docílit principu jeden úřad - jedno razítko, když chcete nechat stavební úřady na obcích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pan ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní bych si dovolila dát slovo paní poslankyni Karle Maříkové, která byla vylosována další v pořadí, která přednese ústní interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, podle komisařky Johanssonové bylo dosaženo plné podpory zavedení povinné solidarity při přerozdělování uprchlíků ode všech členských zemí Evropské unie. Podle francouzského ministra vnitra tato povinná solidarita při přerozdělování uprchlíků nebude dobrovolná, bude zaveden mechanismus velké solidarity v otázkách distribuce imigrantů a bude se platit velká finanční podpora těm, kdo budou chtít fyzicky převzít imigranty na své území. Tato nová takzvaná solidární distribuce uprchlíků tedy nahrazuje odmítnuté povinné kvóty. Bylo oznámeno, že definitivní schválení dohody bude podepsáno 3. března v Bruselu. Za Českou republiku jste měl podepsat vy a mě by zajímalo, jestli k tomu podpisu vůbec došlo, protože nikde v médiích jsem nezaregistrovala, zda tomu tak bylo. A jakou míru solidarity bude mít Česká republika? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a nyní bych požádala o odpověď pana ministra vnitra, pana Víta Rakušana. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající, já jsem za tuhle interpelaci moc rád, protože se v prostoru virtuálním, i slovy různých politiků nejrůznějších stran, především těch opozičních, a na jejich sítích objevovaly nejrůznější informace. Ono je vždycky nejjednodušší se zeptat a jste první, kdo to tady v Poslanecké sněmovně udělal. Já jsem vám za to vděčný, protože, když se někdo zeptá, dostane odpověď.

A ta odpověď je jasná: 3. 3. se v Bruselu na Radě ministrů vnitra o žádné povinné solidaritě nejednalo. To téma nebylo na programu našeho setkání. Lze dohledat z oficiálních dokumentů, že 3. 3. se v Bruselu jednalo sedm hodin o institutu dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny. Sedm hodin se jednalo proto, že státy V4 na počátku jednání nesouhlasily s francouzským návrhem deklarace. Měli jsme mnoho separátních jednání a finálně byl schválen polský návrh, který byl odsouhlasen všemi státy Evropské unie včetně Maďarska, které mělo na začátku největší věcné výhrady proti původně předkládanému návrhu. Tedy téma povinné solidarity vůbec nebylo otevřeno.

Téma povinné solidarity v této chvíli francouzské předsednictví podle mých informací nehodlá předkládat ani v pondělí na Radě ministrů Evropské unie a bude se jednat opět výhradně o téma Ukrajiny, imigrační vlny, která se chystá, kde mimochodem Česká republika sama připravuje dokument, který se budeme snažit představit našim partnerům, který Českou republiku identifikuje a definuje jako postižený stát, a snažíme se dostát ve všech úrovních podpory ze strany Evropské unie na úroveň všem hraničním státům s Ukrajinou, to znamená Polsku, Maďarsku, Slovensku a tak dále.

Tedy je to dezinformace? Nejednalo se o tom, nic schváleno není. Zkušení vyjednavači - jednoho tady vidím - na úrovni Evropské unie vědí, že se nic nepodepisuje. Pamatuji si, že bývalý pan premiér nám tady také říkal, že žádný Green Deal nepodepsal, a měl pravdu, protože ono se nic nepodepisuje. Ale nejenom že jsem nic nepodepsal, ale to téma nebylo ani otevřeno. Znovu říkám, je to dohledatelné v oficiálních dokumentech.

A ještě mám čas, to je dobře, tak poznámku k tomu. Rozhodně za Českou republiku odmítáme povinné kvóty, máme to v programovém prohlášení. Myslím, že to je kontinuální postoj České republiky k danému tématu. Povinná solidarita jako nějaká představa francouzského předsednictví se podle mých odhadů nebude ani projednávat, a to vlivem aktuální změněné situace na mezinárodním poli, a navazující české předsednictví rozhodně téma povinné solidarity do své agendy zvedat nebude. Děkuju vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já vám děkuju za dodržení času na odpověď. Zeptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku? Ano, chce. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji za odpověď, pane ministře. Mě by ještě zajímalo, jaké jsou závěry toho usnesení, toho polského návrhu, o kterém jste se zmiňoval.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Poprosím pana ministra vnitra o odpověď na doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Určitě, děkuju. To je právě to, co jsme tady potom schvalovali v Poslanecké sněmovně. Možná tuším - jestli bude čas, tak se k tomu dostaneme - to je myslím institut dočasné ochrany, kde původní návrh francouzského předsednictví nijak blíže nedefinoval osoby ze třetích zemí. Na základě námitek Maďarska, Slovenska, Polska a České republiky bylo posléze do usnesení prosazeno, že se jedná maximálně o osoby ze třetích zemí, které mají trvalý pobytový statut na území Ukrajiny a kde je primárně podporována v té chvíli návratová politika do zemí původu, takže to byl ten obsah celé debaty. A zároveň jsme ještě s polskou stranou do usnesení dostali, Česká republika také dala svůj návrh konkrétního usnesení, to, že daná věc může být ošetřena i národní legislativou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuju, pane ministře. A nyní dávám slovo panu poslanci Vladimíru Zlínskému, který byl vylosován další v pořadí k přednesení ústní interpelace na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře zemědělství, Rusko i Ukrajina jsou zásadními světovými producenty obilí - 30 %, kukuřice 19 %, slunečnicového oleje 80 %. V rámci válečných opatření pozastavila Ukrajina vývoz svého obilí do zahraničí. Dále Rusko produkuje 13 % celosvětového množství hnojiv, jejichž vývoz v rámci odvetných opatření pozastavilo. V této souvislosti je třeba mít na paměti, že 50 % celosvětové produkce potravin závisí na hnojivech. V důsledku těchto a dalších změn je očekáván celosvětový pokles produkce obilovin až o 50 %. Lze předpokládat, že pokles produkce potravin povede k dalšímu skokovému zdražení na světových i lokálních trzích a může v některých zemích vést k hladomoru, sociálním bouřím a k ještě většímu zhoršení globální bezpečnosti.

V rámci snahy o zmírnění současného napětí ve společnosti se tedy ptám: Jaká opatření připravila a již učinila současná vláda k tomu, aby zajistila v následujícím období pro naše občany dostatečné množství potravin za přijatelné ceny? Za jaké cenové hladiny běžných potravin pro naše občany budete akceptovat opuštění myšlenky, že tržní prodej obilovin na evropské burze a volný trh jsou jedinou léčbou na tyto současné narůstající problémy s cenami potravin? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr zemědělství je omluven, konstatuji, řádně omluven, a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Další, kdo je připraven se svojí interpelací, je pan poslanec Roman Kubíček, který přednese ústní interpelaci na ministra průmyslu a obchodu, kterým je pan Jozef Síkela. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, tady naše oblíbené téma emisní povolenky, velmi mě k tomu nutí dneska cena energií dopadající na občany České republiky. Jenom řeknu, co konstatovala Evropská komise, když jsme ji upozorňovali na to, že emisní povolenky se staly předmětem spekulací. Evropská komise vyhlásila, že enormně drahé povolenky nejsou výsledkem investičních nákupů nevýrobních subjektů, a naprosto odmítla tvrzení některých účastníků trhu, že se emisní povolenky staly předmětem spekulací.

No, co se stalo minulý týden? Agentura Bloomberg vydala toto prohlášení: prudký pokles cen emisních povolenek, který začal v den invaze Ruska na Ukrajinu a pokračoval až do 7. března, byl podle analytiků způsoben zejména spekulativními obchody. Pan bývalý premiér Babiš na to upozorňoval už minulou vládu. A nyní se bude dít co? Potřebujeme někoho, kdo bude vyjednávat v Evropské unii o změně směrnice vydávání emisních povolenek EU ETS tak, aby došlo ke snížení cen finálních výrobků. Jenom tady dám některé příklady, protože se budeme vracet zpátky k uhlí, a uhlí vydává dvojnásobek CO2 na jednotku toho výkonu, to znamená, že bude zatíženo větší emisní povolenkou, to je takové perpetuum mobile. My se vlastně nemůžeme dostat od drahého plynu k uhlí, protože ono zase bude zdraženo tou emisní povolenkou.

A jenom bych tady řekl nějaké příměry. V lednu roku 2018 stála emisní povolenka 4,85 eura, v průměru roku 2021 byla cena 54,2 eura a maximální cena ze dne 10. 2. 2022 byla 97 eur. Takže budu žádat informaci, jakým způsobem bude pan ministr postupovat při vyjednávání změny směrnice. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Konstatuji také, že pan ministr průmyslu a obchodu Jan Síkela je řádně omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Další, kdo je připraven se svou interpelací, je pan poslanec Josef Flek, který přednese svou ústní interpelaci na ministra školství pana Petra Gazdíka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Vážená paní místosedící, vážení kolegové, vážení ministři, rád bych se zeptal pana ministra Petra Gazdíka na téma dopady covidu. Vážený pane ministře, téma posledních týdnů je jasné, a je to ruská agrese na Ukrajině, následný příliv uprchlíků přišel po dvouleté vlně covidu, na jejíž vliv na školy se jakoby zapomnělo. Byly to dva roky částečně zavřených škol, doba karantén, online výuky, a nyní už zmíněná uprchlická krize, se kterou se bude potýkat asi každá česká škola. Jak nás ujistíte, že se Ministerstvu školství podaří vrátit výuku opět do normálu, a jaké kroky v tomto podniká? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. A nyní bych požádala pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pana Petra Gazdíka. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, chci vás ujistit, že na problémy, které máme po covidu, jsme ve školách nezapomněli. To, že teď tady máme válku, to, že příliv uprchlíků je další komplikací pro naše školy, ale zároveň výzvou pro Českou republiku do budoucna, to je pravda. Na druhou stranu následky, které některé nezvládnuté části covidové epidemie způsobily ve školách, to, že české děti chodily nejméně do škol v období covidové epidemie z celé Evropské unie, je prostě fakt, a proto bych rád zdůraznil, co Ministerstvo školství v minulých měsících či letech učinilo pro to, aby tuto situaci napravilo.

Od srpna roku 2020 se konaly letní vzdělávací kempy pro žáky základních a středních škol, kteří zmeškali učivo kvůli koronaviru, vzdělávací dny organizovala Asociace školních sportovních klubů s finanční podporou Ministerstva školství, a naučně-vzdělávacím programem prošly tisíce dětí. Děti měly program zdarma, vše bylo hrazeno z dotace ministerstva.

V roce 2001 to bylo 5 169 letních kempů ve všech krajích v České republice v červenci a srpnu, toho se zúčastnilo 89 000 dětí plnících povinnou školní docházku. Program se soustředil na pohyb dětí, na doučování, v hodnocení účastníků, jejich rodičů převažovaly kladné ohlasy. Na přelomu září a října 2021 byla předložena zpráva o dopadech pandemie covid-19 na vzdělávání, průběžná aktualizace výsledků studií k šíření omikronu byla vypracována následně. Byl vypracován také národní plán doučování, v období roku 2021 byly školy podpořeny částkou 250 milionů korun ze státního rozpočtu, šlo o prostředky na vlastní doučování, na metodickou podporu škol, byly zapojeny i pedagogické fakulty. Kromě podpory samotného doučování sekundárně směřovaly k aktivitám, rozvoji všech dimenzí osobnosti žáka a cílem je kompenzace psychických a sociálních deprivací způsobených distanční výukou.

V současné době řešíme v rámci Národního plánu obnovy snížení nerovností ve vzdělání jako jednu ze zásadních priorit, která přímo navazuje na problémy způsobené nemocí covid-19 v dlouhodobém horizontu, finanční prostředky ve výši 1 miliardy korun na doučování žáků v období od ledna tohoto roku do června roku 2023, žákům škol bude poskytována podpora prostřednictvím doučování přímo ve školách a ve školských zařízeních, finanční prostředky ve výši 2 miliard korun na podporu škol vzdělávajících děti a žáky sociálně znevýhodněné, to jest mající vyšší index socioekonomického znevýhodnění.

Také se zaměřuji na prevenci digitální propasti, která s následky nemoci covid-19 přímo souvisí, finanční prostředky jsou zde ve výši 4,3 miliardy korun. Cílem investice je zajistit, aby bylo digitální vybavení dostupné všem žákům, a tak předejít digitálnímu vyloučení. Investice obsahuje aktivitu, kdy byly základním školám a nižším stupňům gymnázií poskytnuty prostředky 1,27 miliardy korun na ICT, vybavení pro výuku na dálku, na tuto intervenci navazuje cíl, aby 80 % škol vytvořilo fond mobilních digitálních řízení.

Dále máme investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť a dále v rámci excelentního výzkumu a vývoje v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví, předpokládané náklady 5 miliard korun, zde budou podpořeny prioritní oblasti lékařských věd a souvisejících společenských disciplín. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já vám děkuji za dodržení času a zeptám se, jestli pan poslanec Josef Flek chce dát doplňující otázku? Ano, chce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Flek: Děkuji. Děkuji za obsáhlou odpověď. Já bych se chtěl zeptat ještě, zda by bylo možné říci, jaké konkrétní kroky máte pro tento rok nachystané jako Ministerstvo školství. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji a požádám pana ministra školství o odpověď. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík To byly ty kroky v rámci Národního plánu obnovy, které jsem zmiňoval v závěru. Ty samozřejmě budou teď nějakým způsobem kombinovány s podporou také výuky češtiny a podpory v rámci psychických problémů nebo začlenění ukrajinských dětí, o těch teď vyjednáváme s Evropskou unií, aby tyto prostředky Národního plánu obnovy mohly být rozšířeny právě v důsledku toho, že do České republiky podle odhadů přijde nebo už přišlo více než 100 000 ukrajinských dětí, a ty cíle, které jsou v rámci Národního plánu obnovy v důsledku nemoci covid-19 a dlouhodobých problémů dětí v sociálním vyloučení, tak jsou velmi podobné paradoxně, jako mají ukrajinské děti, které budeme začleňovat. Takže tady ty aktivity se budeme snažit nějak podporovat vzájemně. A já už jsem byl na návštěvě v Bruselu a Evropská komise už přislíbila, že ty prostředky v rámci této oblasti navýší. V tuto chvíli se o tom vyjednává.

Věřím, že... Teď před chvílí přišly připomínky k Operačnímu programu Jan Amos Komenský, které chceme urychleně vypořádat tak, abychom během dvou tří měsíců mohli vypsat už výsledná opatření tak, aby mohla ve školách od září fungovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, děkuji za odpověď a dodržení času. Nyní bych požádala pana poslance Lukáše Vlčka, aby přednesl svoji interpelaci opět na ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážená členko a členové vlády, milé kolegyně a kolegové poslanci, má interpelace, jak už bylo řečeno, tedy míří taktéž na pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy pana Gazdíka. Jedná se o téma revize rámcových vzdělávacích programů a zní: Pane ministře, když jste nastupoval do funkce, mluvil jste o potřebě zrevidovat vzdělávací obsah, takzvané rámcové vzdělávací programy. A já bych se vás tedy tímto chtěl zeptat, v jaké fázi je tento proces, zda skutečně věříte tomu, že může dojít k samotnému zredukování obsahu takzvaného často kritizovaného memorování, jestli věříte tomu a činíte patřičné kroky, aby došlo k větší podpoře témat, jako je například kritické myšlení, práce se zdroji dat či rezistenci vůči dezinformacím? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za přednesení interpelace a dodržení času a požádala bych o odpověď pana ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Gazdíka. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, přestože jsem 97 dní ve funkci ministra a přestože jsme zažili covidovou epidemii, obstrukce opozice, sestavování státního rozpočtu a teď válku, samozřejmě nemůžeme zapomínat na to, co je hlavním úkolem této vlády v oblasti školství, a to je změnit české školství, změnit obsah vzdělávání, změnit systém zkoušek. Každé české dítě a jakýkoli absolvent jakékoli školy musí mít jednu základní dovednost, a to je umět se učit novým věcem. Musíme skončit s memorováním. Musíme přejít na výuku, která bude učit děti dávat věci do souvislosti, schopnosti logicky myslet, kriticky myslet. A k tomu právě slouží takzvaný rámcový vzdělávací program.

My jsme tento týden v pondělí jako ministerstvo zahájili veřejné připomínkové řízení o tom, co se v rámcovém vzdělávacím programu změní. Může rozhodnout každý, kdo se do připomínkování tohoto dokumentu chce zapojit. Vyzývám k tomu všechny, kdo má zájem. Zajímá nás názor veřejnosti na to, co by se děti ve školách měly učit. Dokument a připomínkovací formulář a všechny potřebné informace naleznete na webových stránkách https://velke-revize-zv.rvp.cz/. Na připomínkování má veřejnost měsíc. A upozorňuji, že se teď nebavíme o vlastním obsahu, ale jenom o těch rámcích, to znamená, jakým způsobem by se mělo vyučovat, co by ten rámcový vzdělávací program měl obsahovat. Jedna z věcí, které třeba odborná komise ministerstva navrhla, je to, aby druhý cizí jazyk na základní škole byl povinně volitelný - opakuji, nerušíme druhý cizí jazyk, vůbec ne, ale navrhujeme, aby byl povinně volitelný, to jest ten, kdo se chce učit druhý cizí jazyk, tak tu možnost měl, dokonce mu zlepšíme kvalitu tohoto vzdělávání, protože navrhujeme, aby už od pěti žáků mohla vzniknout taková skupina pro druhý cizí jazyk. A každý uzná, že v pěti se ten druhý cizí jazyk učíte mnohem lépe a kvalitněji než v případě třeba dvaceti spolužáků. Zároveň žáci, kteří mají například poruchy učení nebo dosahují velmi podprůměrných výsledků, tak ti by na základě rozhodnutí ředitele školy měli moct mít na výběr jiný předmět, například konverzaci v prvním cizím jazyce nebo třeba manuální zručnost.

Úpravy RVP budou podporovat naplňování strategických cílů, zaměří vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život, sníží nerovnosti přístupu ke kvalitnímu vzdělání a umožní maximální rozvoj potenciálu žáků. Měla by být určitě zohledněna témata, jako je well-being, demokratické principy nebo udržitelnost, zaměření na výuku moderních dějin. Za uplynulých skoro dvacet let od vzniku RVP se mnoho věcí kolem nás změnilo, objevily se nové příležitosti, nová nebezpečí. Zatímco RVP procházely jen dílčími revizemi, které ne vždy byly koncepční, teď chceme, aby to bylo jinak. Revize má najít cestu mezi bezhlavým biflováním a přístupem, že se vše dá najít na internetu. Musí to být kompromis, který máme ambice najít. Nemůže to být něco jak ve starém dobrém filmu Škola základ života, kdy paní profesorka tvrdila, že student neví, ani kdy byla bitva u Jerez de la Frontera, za což mu nemůže dát ani dostatečnou - to je jeden extrém. Druhý extrém je, že budeme vychovávat sebevědomé jedince, kteří si myslí, že úplně všechno najdou na internetu, a nic dalšího nepotřebují.

Změna nesmí zůstat jen na papíře, musí se promítnout do škol. Chceme v tom co nejšířeji zapojit veřejnost, hlavně rodiče, především ti musí pochopit nutnost změny. Podle stávajícího harmonogramu by první školy mohly začít vzdělávat podle upraveného RVP prvního až šestého ročníku ve školním roce 2024/2025. Vše bude záviset na tom, kdy se podaří vytvořit RVP a přípravu a podporu pro školy. Bude na to vlastně celý tento kalendářní rok. Pevně si přeji, abyste se všichni do toho zapojili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. A nyní se táži, zda pan poslanec Lukáš Vlček chce dát doplňující otázku? Ano, chce. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pan ministr mi na to částečně odpověděl, ale já bych s dovolením ještě doplňující otázku rád položil. Lži, manipulace, nedostatečná práce s daty - to je opravdu velké téma nejenom celé naší společnosti, ale řekl bych i určitým velkým obecným nedostatkem obecně našeho školského systému. Tudíž není zde času nazbyt a je nutná reakce. Vy jste na to, pane ministře, částečně odpověděl. Ale i tak bych se chtěl zeptat, jaký je tedy konkrétní harmonogram, konkrétní plán dalších časových kroků?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Požádám pana ministra školství o odpověď. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Já už jsem řekl tu první část. První datum je 21. dubna, do kterého na zmíněném webovém formuláři můžete podávat připomínky. Následně potom na základě vyhodnocení Národního pedagogického institutu proběhne veřejné výběrové řízení, kam se může přihlásit každý, aby mohl připomínkovat obsah vzdělávání. Naším cílem je, aby třeba obsah výuky matematiky neřešila pouze Jednota českých matematiků a fyziků. Jako matematik se vždycky s ostatními matematiky domluvím na tom, že lomené algebraické výrazy v devátém ročníku jsou prostě nutnost, nicméně to je něco, co si myslím, že už do dnešního školního vzdělávacího programu nemusí patřit. Záleží na uvážení učitele. Asi do března příštího roku bude probíhat práce těchto komisí a následně veřejné připomínkování toho, co v každém předmětu bude nutno, a jednotné rámcové vzdělávací programy bychom rádi schválili někdy v září příštího roku.

Kromě toho mezitím budeme pracovat na změně maturitní zkoušky. Budu rád o tom diskutovat i tady ve Sněmovně s kolegy jak z koalice, tak z opozice. Budeme pracovat - což přímo ty rámcové vzdělávací programy vyžadují - na změně systému přijímacích zkoušek. Jednotná přijímací zkouška, zdá se, se přežila a neposkytuje státu žádnou jinou informaci než to, jak je na tom dané dítě ve srovnání s ostatními stejně starými dětmi. My bychom potřebovali informaci na základě průběžného testování nebo takzvaného testování v klíčových bodech nebo uzlových bodech - to, jak se to dítě posunulo během třeba od páté do deváté třídy. To je základní informace nejen pro stát, ale i pro rodiče. (Předsedající: Pane ministře, váš čas.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. A než předám slovo dalšímu poslanci, dovolila bych si přečíst ještě omluvy. Omluvu v tuto chvíli zrušil pan poslanec Robert Králíček, a to od 15.25 hodin. Dále zde mám omluvu pana poslance Karla Havlíčka dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, omluvu Petra Bendla, a to dnes od 18 hodin do konce jednání z pracovních důvodů, pak je zde omluva pana ministra dopravy Martina Kupky, a to od 18 do 19 hodin z pracovních důvodů a poslední je omluva poslance Jiřího Kobzy, a to dnes od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní s další interpelací požádám pana poslance Richarda Brabce, který je další v pořadí, k přednesení ústní interpelace na ministryni životního prostředí, paní Annu Hubáčkovou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste přišla si poslechnout osobně tuto interpelaci. Já myslím, že už z názvu bude asi jasné, na co se chci ptát. Bez ohledu na naši politickou příslušnost, která je rozdílná, věřím, že se shodneme minimálně na tom, že program kotlíkových dotací, který jsme rozjeli v roce 2015, je velmi zdařilý program, který opravdu teď už více jak sto tisícům lidí přinese nebo přinesl nové ekologické a také levnější topení a přinesl i zlepšení kvality ovzduší v posledních letech, což je měřitelné.

My jsme vlastně pro novou vládu připravili další vlnu těch kotlíkových dotací až za 14 miliard korun z různých operačních programů a dalších fondů. Ale zásadní otázky teď prosím dvě: Co teď dál, to znamená, jaký je harmonogram dalších kroků, pokud jde o kotlíkové dotace? A především - vy jste se před několika dny vyjádřila do médií, že Ministerstvo životního prostředí nechce dále podporovat plyn v kotlíkových dotacích, což je úplně zásadní otázka, protože samozřejmě plynové kotle tvoří významnou část kotlíkových dotací. Pokud to takhle je, prosím o potvrzení této informace a o to, kdy se o tom rozhodne definitivně, protože ta vlna se rozjíždí velmi rychle a je důležité hlavně krajům, které se budou spolupodílet na těch výzvách, říct, co s tím dál. Stovky tisíc lidí samozřejmě dál čekají na tuhle informaci.

A druhé téma, jestli uvažujete - a já bych to velmi doporučoval - o posunu zákazu provozu kotlů první a druhé emisní třídy ze září 2022, protože podle expertů je stále možná víc jak 200 000 nevyměněných kotlů. Je nemožné to kapacitně stihnout do září, a navíc je dneska, jak všichni víme, obrovská nejistota na energetických trzích, to znamená, je otázka, co dále podporovat, když ne plyn. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času a přednesení interpelace. Nyní bych požádala ministryni životního prostředí, paní Annu Hubáčkovou, o odpověď. Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji. Dobré odpoledne, paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Já vlastně děkuji za položení těchto otázek, jsou velmi významné a možná by nebyly položeny před měsícem. Teď jsou hodně aktuální a směřují tam, kam směřují i naše priority, to znamená, do zlepšení kvality našeho ovzduší. Kotlíkové dotace tomu mimořádně pomáhají, a především pomáhají nízkopříjmovým domácnostem.

My už jsme rozjeli výzvy pro kraje tak, jak byly připraveny, v minulých letech aplikované a v loňském roce na ten letošní rok. Nic jsme na nich neměnili, v zásadě jsme je chtěli jenom co nejdříve vyhlásit, což se stalo ještě před notifikací Evropskou komisí. Troufli jsme si do tohoto - trošinku riskuji - protože zájem na straně Evropské komise schválit takto úspěšný program bude. Kraje následně budou vyhlašovat výzvy pro občany někdy koncem května a začátkem června a v té době, spíš už v dubnu, musíme vědět, na kolik anebo jak to uděláme s plynem. Neřekla jsem pro noviny, že už jsme rozhodnutí, nevím, jak to bylo citováno, ale řekla jsem, že velmi zvažujeme, jak budeme podporovat plyn dál, a to hlavně z toho důvodu, jestli nízkopříjmové domácnosti by nakonec na plyn měly, když tak zdražil.

Nicméně první fáze, kterou už jsme prodebatovali a kterou už řešíme, je, že řešíme podporu na jiný typ, to jsou tepelná čerpadla, v tuto chvíli už můžu možná říct oficiálně ze 130 000 na 180 000 podporu, aby to víc motivovalo změnit možná ještě ty představy, že si koupím plynový kotel, tak možná to tepelné čerpadlo. U plynu určitě ve vztahu k žádostem, které byly podány a které už jsou teď v realizaci, nebudeme vůbec zasahovat, to necháme doběhnout.

Počet podaných žádostí na plynové kotle se snižuje, přirozeně, tak budu doufat, že ten trend bude pokračovat nejenom v kotlíkových dotacích, ale i v Nové zelené úsporám. Faktem je, v průběhu dubna musíme dát jasně najevo, jestli plyn tam necháme, a pak budeme doufat, že občané sami - uděláme nějakou osvětu, abychom jim vysvětlili, že je lepší třeba to tepelné čerpadlo. Nová zelená úsporám běží, tam bychom museli taky dát nějaký signál včas.

A vy jste měl ještě jednu otázku... (Poslanec Brabec z místa: Zákaz provozu kotlů.) Ano, zákon o ochraně ovzduší. Je to zase otázka, která před měsícem by nebyla pro mě žádná těžká, jednoznačně ne. Deset let od roku 2012 občané mohli požádat. Teď je ta otázka jiná. Musí někteří občané přehodnocovat, kapacity na výrobu některých kotlů jsou přehlceny, skutečně o tom velmi vážně uvažujeme a už tvoříme první verzi, abychom občanům neznepříjemnili život, že hned po 1. 9. naběhnou nějaké kontroly, že odložíme účinnost - zhruba uvažuji o dva roky - s ohledem na cenu plynu a s ohledem na vytížené kapacity výrobců i dodavatelských firem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní ministryni životního prostředí za odpověď a dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Ano, prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Richard Brabec: To bude spíše výzva než otázka a paní ministryně už to naznačila. Já bych chtěl určitě Ministerstvo životního prostředí i vládu požádat, aby to rozhodnutí bylo co nejdříve, protože je to opravdu v zájmu desítek tisíc domácností, které dneska jsou logicky znejistěny tím, co bude. Na mě se také jako na jednoho z autorů kotlíkových dotací lidé obracejí a říkají: My teď vlastně nevíme, jestli se máme zajímat, protože vy víte, že i kraje v alokaci, kterou teď dostávají, už poptávají lidi, i jestli by chtěli plynové kotle. Takže ta záležitost se zásadně mění a je potřeba tohle rozhodnutí udělat, stejně tak jako je velmi důležité co nejdřív udělat rozhodnutí o případném posunu ze září. Je to relativně jednoduchá změna zákona o ochraně ovzduší, ale co nejdříve je potřeba vyslat ven signál, že to takhle chceme, protože ti lidé samozřejmě teď také přemýšlejí o tom, jestli to do září stihnou, a jsou to hodně často právě nízkopříjmové domácnosti, které se dnes dostávají do velmi složité situace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Požádám paní ministryni životního prostředí o odpověď.

 

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Chtěla bych vyslat signál, že ty velmi staré kotle, první a druhá generace, občané, prosím, vyměňte, sledujte ty programy. A ty ostatní - budeme se tedy snažit vzít podnět a prodloužit termín účinnosti zákona o ochraně ovzduší, s odůvodněním samozřejmě, protože jsme si vědomi, že neplníme tím své povinnosti vůči Evropské komisi.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní ministryně. Nyní s další interpelací přijde k řečnickému pultu pan poslanec Marek Novák, který bude interpelovat prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci zneužití Ministerstva vnitra za účelem zisku advokáta Stanislava Polčáka v kauze Vrbětice. Jde o vašeho europoslance, do včerejška místopředsedu hnutí STAN, bývalého předsedu Sdružení místních samospráv. Ten nabídl své služby postiženým obcím, tehdy však nikdo nevěděl, jakou cenu si pan Polčák naúčtuje. Nyní se bavíme o provizi cirka 8 milionů korun, kterou pan Polčák chtěl, teď už ji zase nechce, teď chce odměnu za práci pro své kolegy, nevíme jakou a nevíme, za co.

Jsou mi známa vaše mediální prohlášení, tento problém je však daleko hlubší a zásadnější než holé odbytí, že to pan Polčák tak nemyslel a ta částka taky nesedí. Řekněme si to na rovinu: pan europoslanec Polčák zobchodoval jako advokát svůj politický vliv. Novelu, kterou finalizovalo Ministerstvo vnitra a schválila drtivou většinou Poslanecká sněmovna, prodal obcím, které postihly výbuchy ve Vrběticích, za osm mega.

Ptám se vás: Jak budete řešit, aby do budoucna nebyla zneužita státní správa a Poslanecká sněmovna za účelem zisku advokátů a advokátních kanceláří? Jak hodláte ne mediálně, ale skutečně tuto bezprecedentní situaci řešit? A následně jak vysvětlíte Sněmovně, že je možné obchodovat politický vliv advokátem? Jste bývalý starosta města Kolína. Jakou vy osobně máte zkušenost s politiky s právním vzděláním tohoto typu? Vy jste se s tím setkal? Schvalujete postup pana Polčáka? Mělo snad hnutí STAN nebo někteří jeho členové mít z oné osmimilionové provize také nějaký osobní prospěch? Děkuji vám za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za přednesení interpelace a dodržení času a nyní bych požádala o odpověď prvního místopředsedu vlády a pana ministra vnitra Víta Rakušana. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane poslanče. Každý z nás máme právo pojmenovat naši interpelaci, jakým chceme způsobem, ale já jsem v těch dvou minutách - možná vám nestačil na to vyslovení otázky čas a využijete to v té zbývající minutě - neslyšel nic o tom, co jste tady tak provokativně napsal do názvu, a to je zneužití Ministerstva vnitra.

Ministerstvo vnitra připravovalo tuto novelu na počátku června minulého roku, tedy za úplně jiné politické konstelace, než je teď. Připravili to zástupci rezortů vnitra, obrany a financí. Ti se opakovaně sešli, byli to odborníci ministerstev za doby působení minulé vlády. Legislativní rada na to dostala výjimku rozhodnutím minulé vlády, aby to nešlo do mezirezortního připomínkového řízení. Vlastně nevím proč, to by mohli odpovědět vaši kolegové z bývalé vlády, ale nešlo to do něj. A bylo následně ministrem vnitra rozhodnuto, že bude předložen Poslanecké sněmovně jako poslanecká iniciativa, pod kterou byla řada poslanců podepsána. Nevím taky, proč se zvolila tahle metoda. Mohlo to jít ministerským návrhem, ale to je prostě nějaké systémové rozhodnutí. Ale já v tom z ničeho nevidím, že by nějak bylo zneužito Ministerstvo vnitra k čemukoli. Nevidím ani zneužití Ministerstva vnitra dnes pod mým vedením v této věci, protože Ministerstvo vnitra je pouze tím místem, které úředním postupem, do kterého ministr skutečně nezasahuje, vyplácí odškodnění jednotlivým obcím a jejich občanům, a to v zázračně rychlých termínech a tak, že jednotliví občané jsou s tímto spokojeni. Takže tady by se mohla zaradovat minulá vláda, že přišla s hezkým zákonem. Mohli bychom se zaradovat my, že nám teď jde administrace těch věcí správným způsobem.

Za další, a už jsem to řekl jednou: Odmítám, že by tady kdokoli obchodoval se zákony. Tady nikdo se zákony neobchodoval. A to, že pan Polčák vyvodil politickou odpovědnost a že to já jsem označil za absolutně nemožné přijmout tuhle odměnu hned v pondělí, v úterý nebo kdy se ta kauza objevila, tak to je prostě a jednoznačně fakt. Ano, já si skutečně myslím, že to byla politická chyba, že člověk nemá zároveň dělat politika a zároveň dělat advokáta obcím, které v té chvíli dostávají nějaké peníze ze zákona, který jsem jako politik prosazoval. V tom je politická chyba. Vystoupil jsem k tomu ráno, osobně v tomto vidím každopádně střet zájmů, který tady byl. My jsme střet zájmů kritizovali u bývalého premiéra, ten odpovědnost nikdy nevyvodil. Pan Polčák ji vyvodil včera, odstoupil, přestal být místopředsedou našeho hnutí.

Za další: veškeré právní služby pana Polčáka v těch obcích jsou zrušeny, jsou vypovězeny, to znamená, že on z toho jako právník žádnou korunu mít nebude. On nepokračuje ani v právním poradenství pro jednotlivé obce, to znamená, nebude inkasovat ani korunu, nejenom tu odměnu, která byla navrhována starosty obcí. Ale on nebude inkasovat nic ani za právní poradenství, protože ty smlouvy jako takové byly vypovězeny a ty obce si budou hledat nějaké nové právní zastoupení. Takže ani tato informace, kterou uvádíte, skutečně nesedí.

No a na to, jestli jsem já někdy měl něco z nějakých záležitostí nebo naše hnutí, tak na tuhle vaši drzost ani nebudu reagovat. Možná podle sebe soudím tebe? Nevím. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. Zeptám se, zda je zájem o doplňující otázku? Ano, poprosím, pan poslanec Marek Novák.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji. Já jsem to určitě nepřenesl ani jsem nezmínil vás. Já jsem vás zmínil, jestli máte zkušenost, ne jestli jste něco bral, nebo ne. Ale to je v pořádku - podle sebe soudím tebe, tomu rozumím. Spíš se doplním vzhledem k tomu, že dneska vyšly najevo další informace: tak vlastně pan Polčák sem vstoupil na kartu europoslance, víceméně s námi jednal jako zástupce SMS. A následně ještě došlo k tomu, že se dneska nějakým způsobem dostala na světlo informace o tom, že za každou hodinu, i hodinu, kterou pan Polčák osobně proseděl se mnou a prokonzultoval, si účtoval 47 000 korun. Jaký máte na tohle názor?

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující otázku a dodržení času. Nyní bych požádala o odpověď pana ministra vnitra pana Víta Rakušana. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Mám ještě sám k sobě doplňující odpověď, kterou jsem předtím neřekl. Vy jste se mě ptal na řešení té situace, pane kolego, ještě předtím. No tak to pojďme řešit společně, pojďme prosadit zákon o lobbingu. Vy tvrdíte, že chcete, že ho máte připravený, uvidíme, jaký bude, a pojďme si jasně říct, v jakých dimenzích se může a nesmí pohybovat politický lobbing, kdo ho smí provozovat a kdo ho nesmí provozovat.

Ale teď si uvědomme ještě jednu věc: Pokud kdokoli, a já jsem mezi těmi lidmi, kteří chodili po Poslanecké sněmovně, a vedl jsem konzultace o tomto zákonu - možná i spolu jsme se o něm bavili, myslím, že jste byl spolupředkladatelem, pokud se nepletu, byl jste pod ním podepsán - tak jsme chodili a bavili jsme se s našimi kolegy o tom, aby ho podpořili. Dělali jsme to v našich klubech, napříč kluby. Vy i já jsme dělali legitimní politický lobbing. Legitimní politický lobbing, za který jste vy ani já neměl ani jednu korunu. To je určitě v pořádku.

Pan Polčák taky dělal politický lobbing, nemáte správnou informaci, on za žádný politický lobbing neměl žádnou takovou částku, jakou jste zmínil, a neměl ji ani za právní služby. Ta částka, kterou jste zmínil, je rozpočítána asi na tři právníky. Oni ji přiřkli panu Polčákovi a chybí tam právní poradenství občanům, právní poradenství při administraci zakázek, a to nebylo za lobbing, ale za právní poradenství. Ale v tom já spatřuji tu chybu. To znamená, pan Polčák jako politik měl právo lobbovat za zákon. Mimochodem - ten zákon je extrémně dobrý. Mimochodem, ten zákon prospěl obcím. Pomohl těm, na které se ve Vrběticích ty předchozí dlouhodobě vykašlaly. Ale problém je, že se těžko odděluje ta role, ano, ale on prokazatelně - a chce to řešit u advokátní komory a prokázat, že ty peníze, a rozhodně ne 47 000 za hodinu, úplný nesmysl, nevím, úplný nesmysl - samozřejmě chce prokázat, že tu advokátní práci jako takovou odvedl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, děkuji za odpověď a dodržení času. Nyní s další interpelací přijde pan poslanec Andrej Babiš, který bude interpelovat místopředsedu vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj pana Ivana Bartoše.

 

Poslanec Andrej Babiš: Dobrý den, vážený pane ministře. Chci se zeptat ohledně bydlení. Podle poslední statistiky na 70metrový byt musíme v České republice pracovat 12 let a 2 měsíce. To není výčitka, to je konstatování. Teď to ještě víc zazdila ČNB nesmyslnou prime rate, to znamená, že i mladé domácnosti nedosáhnou na hypotéky. A já se chci zeptat: my jsme z hlediska délky stavebního řízení na 157. místě ze 190 zemí světa, takže velice špatně. A já se ptám: vy teď demontujete námi připravený stavební zákon, který to mohl změnit - stavební povolení do 30 dnů. A vy chcete tento zákon odložit. V situaci, kdy raketově rostou vstupy do stavebnictví, vědomě prodlužujete tuto šílenou agonii, každým dnem odkladu účinnosti lidem zhoršujete možnost přístupu k vlastnímu bydlení a firmám k výstavbě nájemních bytů, komunitního bydlení a podobně. Takže do kdy budete čekat?

Nikdo na světě nemá tak roztříštěnou stavební správu, jak je tomu u nás. Dnes máme v republice zhruba 1 300 samostatných stavebních úřadů, na kterých pracuje více než 13 000 úředníků. Ti jsou ale navzájem nezastupitelní, takže běžně nedodržují lhůty, a vy zcela záměrně zamezíte tomu, aby se řízení zrychlilo. Tak se ptám, jestli je to tedy nějaká úlitba STAN, že chcete zachovat prokorupční prostředí na stavebních úřadech obcí a vědomě bráníte řešení současné bytové situace, nebo proč? Vůbec to nechápu.

A já se tedy ptám, jak budete řešit situaci statisíců uprchlíků z Ukrajiny? Budou potřebovat dlouhodobé bydlení, většina z nich podle sociologů tady zůstane. Tak se ptám, jaký je plán? V programovém prohlášení vlády máte uvedeno: připravíme nové finanční nástroje na výstavbu dostupných nájemních bytů formou půjčky od EIB a garancí státu za úvěry, nastavíme podmínky... (Předsedající: Váš čas.) ... výstavby tak, aby se na konci volebního období mohlo stavět 10 000 nájemních bytů ročně navíc.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení interpelace a nyní požádám o odpověď pana ministra pro místní rozvoj. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Já vám děkuji a děkuji panu poslanci Babišovi i za otázku. Mně to přijde trochu úsměvné, že tři měsíce po tom, co je tato vláda ve funkci, je to těch sto dní, dneska jste měl o tom takový zajímavý příspěvek na svém Facebooku, hovoříte o drahotě bydlení, přitom hnutí ANO bylo ve vládě osm let a na Ministerstvu pro místní rozvoj jste byli po celou dobu vašeho období.

Nejsem přesvědčen, že ten návrh zákona, jak byl napsán z pera nyní již předsedkyně výboru pro veřejnou správu paní Dostálové, míří na komoru rychlosti výstavby v České republice. Dokonce analýza, která šla z Ministerstva vnitra při prvním návrhu, který napsala pro Ministerstvo pro místní rozvoj Hospodářská komora, bylo naopak identifikováno ohrožení zaseknutí stavebního řízení na minimálně půl roku.

K vaší otázce, jakým způsobem se má zrychlit stavební řízení: já si stále myslím, že to je spíše v oblasti územního plánování a regulačních plánů než samotného povolování. Ve věcném návrhu, který budeme předkládat, a bude to na přelomu teď měsíce března a dubna do mezirezortu, dochází k redukci stavebních úřadů zhruba na - pokud se nepletu, 371 úřadů tak, aby byly v místě dostupné, aby tam byla zastupitelnost, aby dokázaly spravovat patřičnou oblast. Samozřejmě zásadním prvkem celého tohoto procesu je digitalizace stavebního řízení, ta je v Národním plánu obnovy. Na ní i přesto, že mi tam paní ministryně Dostálová nechala přesně jednoho zaměstnance na zakázku, která má stát 1 miliardu, pracujeme a bude to dodáno včas.

Jedna věc, která je podle mě důležitá, a na tu vy jste se ptal, jak zaručíme to, že bude bydlení. Já si pamatuji, že ještě když tady byla paní poslankyně Marksová, tak zde byl zákon o dostupném bydlení. Bohužel jste se nedokázali domluvit ve vládě předminulé na tom, že ten zákon projednáte. Spadl ze stolu, pak se zahájilo minulé volební období, začalo jednat MPSV a MMR o zákoně o sociálním bydlení. Následně to opět spadlo ze stolu a paní nyní již exministryně Dostálová se vytasila s programem Výstavba, který tady v nějakém režimu funguje, ale podle NKÚ ani tento program nedostal na trh potřebné byty.

Tak já bych shrnul, co děláme my. Za prvé. Budeme novelizovat ten zákon věcně tak, aby skutečně došlo ke zrychlení stavebního řízení a stát neměl extra náklady 20 miliard na transformaci do Nejvyššího stavebního úřadu. To, co se stalo s Národní sportovní agenturou a jak to v uvozovkách nepomohlo fungování sportu, o tom si cvrlikají vrabci na střeše a píšou noviny.

Za druhé, připravujeme zákon o dostupném bydlení, který dá obcím řadu nástrojů pro to, aby mohly stavět - stavět nájemní byty, podporovat družstevní bydlení a další formy bydlení, a samozřejmě budeme digitalizovat.

V otázce uprchlické krize. Ano, na naše území přišlo už téměř 300 tisíc lidí, kteří utíkají před Putinovou válkou na Ukrajině. My na Ministerstvu pro místní rozvoj s panem Semorádem a s dalšími experty, nyní i s financemi, s Asociací krajů, připravujeme program, který by měl být spuštěn na přelomu měsíce března a dubna, který umožní stavět rychleji - i pomocí jisté výjimky - bydlení, které bude pomáhat jak v krátkodobém, tak i ve střednědobém horizontu. Já jsem na toto téma, protože to stojí peníze a ten deficitní rozpočet, který jste nám zanechal, úplně nedává šance v tuto chvíli investovat miliardy, zahájil jednání na úrovni Evropské komise ohledně možných zdrojů. Evropská komise v rámci balíčku Care v kohezních fondech poskytla jisté nástroje členským zemím, nicméně Česká republika v tom minulém programovacím období čerpala peníze dobře, takže žádné peníze na to je teď speciálně využít na výstavbu nezůstávají. Já jsem na základě toho oslovil osm zemí, které teď v tuto chvíli mají největší příliv lidí z Ukrajiny, oslovili jsme Evropskou komisi a já v tuto chvíli jednám o balíčku zhruba jedné miliardy eur. Zda to nakonec bude z Národního plánu obnovy jako specifické desetiprocentní kritérium, či to bude další jiný finanční nástroj, nevím, ta jednání stále probíhají. Takže snažíme se adresovat jak dostupnost bydlení dlouhodobě, tak i tu situaci, která vzniká díky válce na Ukrajině.

Jenom jednu věc jsem chtěl říct. To, že v nějakém momentě Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo program Moje bydlení, kde asi 400 žadatelů poskytlo výhodnější hypotéku než na trhu, sice může být píárově hezké, ale situaci na poli bydlení to neřeší. (Předsedající: Čas!) My musíme řešit tu stranu nabídky... (Předsedající: Čas!), nikoliv stimulovat poptávku, která ještě zvyšuje ceny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. Srdečně zdravím v tomto odpoledni a prosím, váš čas na doplňující otázku.

 

Poslanec Andrej Babiš: Tak byla to klasika, pane ministře, já jsem na vás neútočil. Já se ptám, jaký je váš plán. Vy hned útočíte, vykládáte nesmysly o rozpočtu a tak dále. A já hlavně děkuji vašemu primátorovi. Víte, v Praze nebyly byty pro zdravotně postižené, pro samoživitelky, a já jsem rád, že pro ukrajinské uprchlíky se našel byt na Haštalské a Zlatnické. To je pecka! Praha 1, Pařížská. Takže já se jen ptám, co budete dělat. Jak tedy bude ta výstavba? Digitalizace, co tím chcete říct? Já se ptám, jestli jednáte o výstavbě modulárních domů, jestli jste vytipovali nemovitosti státu. My máme takovou instituci, pan Stanjura, to je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má plno pozemků, plno nemovitostí, i ten plán Letňany by stovky bytů uvolnil. Takže na to se ptám, na konkrétní plán. Vy tady říkáte nějaké ty floskule. A ten podstatný dotaz je, proč bráníte řešení nejpalčivějšího problému, a to je výrazné zrychlení... (Předsedající: Čas!) ... a zjednodušení stavebního řízení... (Předsedající: Čas!) ... při povolování nových staveb, které jsme vám přinesli na stříbrném podnosu. (Předsedající: Čas!) Ten stavební zákon je skvělý. (Předsedající: Omlouvám se, váš čas vypršel.) Takže to je ten dotaz, proč tomu bráníte.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní může zareagovat pan ministr. Poprosila bych o dodržování času.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Pane poslanče, já jsem si tak nějak přehrával, co jsem vám před chvilkou řekl. Já jsem na vás žádným způsobem neútočil. Já jsem naopak řekl, jaký je náš plán ve věcné novele zákona, který má zrychlit stavební řízení. Digitalizace jako zásadní podvozek stavebního řízení, o tom hovořila i bývalá paní ministryně Dostálová. Mě jste s těmi byty pobavil. Já jsem do bytu, kde bydlely ministryně vaší vlády paní Dostálová s paní Schillerovou na Pařížské - ony tedy nejsou úplně na Pařížské, ale jsou související - tak ty jsme obratem, naše ministerstvo, poskytli pro to, abychom tam mohli ubytovat rodiny s dětmi z Ukrajiny.

A když jsme u toho vytipování jednotlivých míst, samozřejmě existuje databáze CRAB. Já jsem s paní Arajmu hovořil i v minulém období spíše o technické stránce té aplikace. Kolik vy jste poskytli za vaší vlády těch různých pozemků na ty PPP projekty, aby se na nich mohlo stavět? Já jsem si nakonec všiml převodu několika objektů, za to vám musím zvednout palec, zejména na Prahu, ale tato věc probíhá. Já jsem se dneska sešel s viceprezidentkou Evropské investiční banky právě nad modelem PPP projektů a spoluinvestice této instituce například v tom - pouze zatím na papíře - projektu PPP bydlení, které představila paní ministryně Dostálová, bývalá ministryně Dostálová, spíše v té papírové verzi.

Takže jsem vám zde ten plán sdělil. Můžete říct svým lidem, ať sledují třeba i mé sociální sítě, kde ve všech krocích ve věcech bydlení a dostupného bydlení informuji a i v tomto směru jednám v Evropské komisi i v rámci našeho budoucího předsednictví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi.

Nyní ještě zkonstatuji, že došla omluva pana ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, a to dnes od 16 do 17.30 hodin z pracovních důvodů.

A nyní je na řadě interpelace pana poslance Jana Síly, která je mířena na pana místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chtěl bych vás interpelovat v zastoupení většiny zdravotníků a obyvatel této země. Podle sporného vyjádření premiéra pro Českou lékařskou komoru cituji: "Platby za státní pojištěnce v tomto roce nebudou sníženy, pouze ponechány na stejné úrovni jako vloni. Předvolební slib vaší vlády pravidelně valorizovat platby za státní pojištěnce byl zrušen." A jak uvedl pro Deník.cz ministr Jurečka, přichází to v úvahu nejdříve v roce 2024.

Možná se dá souhlasit s vaším a premiérovým tvrzením, že v letošním roce ještě budou mít zdravotní pojišťovny díky svým rezervním fondům dostatek finančních prostředků na úhradu zdravotní péče, ale problémy nastanou jistě v příštím roce vzhledem k tomu, že zdravotní pojišťovny nebudou mít žádné rezervy, a navíc přibude platba za zdravotní pojištěnce ukrajinských utečenců tím pádem. A proto vám kladu zásadní otázku: Jak zajistíte financování zdravotnictví v příštím roce, to je v roce 2023, když se nedá vyloučit podzimní vlna koronavirové infekce, epidemie, a musíme zaplatit zdravotní pojištění za ukrajinské uprchlíky? Prognóza 5,6 miliardy na tuto péči za ukrajinské uprchlíky je podle mého názoru podhodnocená, protože dle údajů WHO je na Ukrajině mnohonásobně vyšší frekvence tuberkulózy rezistentní na běžnou léčbu, HIV a dalších chorob.

Již od března by mělo probíhat dohodovací řízení o platbách za zdravotní péči. Zajímal by mě váš postoj k těmto jednáním. Nechci vás tlačit ke zdi, ale zajímal by mě termín, kdy si představujete zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce a varianty vyměřovacích... (Předsedající: Čas.) ... základů k výpočtu valorizace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní bude reagovat pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

A já v mezičase přečtu došlou omluvu, a sice pana poslance Patrika Nachera, od 16 do 18 hodin z pracovních důvodů bude pan poslanec omluven.

A nyní pan ministr zdravotnictví. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Tak já jsem to tady říkal několikrát, ale opakování matka moudrosti, postupně si to takto každý zapamatuje a tak děkuju za tu příležitost, že to můžu už posedmé znovu zopakovat, a rád to činím.

Valorizace plateb za státní pojištěnce tak, jak je to v souladu s naším programovým prohlášením, bude od prvního možného termínu, což zřejmě každý v této Poslanecké sněmovně ví, že je leden 2023. Bohužel jsme se nestali vládou tak brzo, abychom mohli valorizovat úhrady za státní pojištěnce už od ledna 2022.

Co se týče peněz zdravotních pojišťoven, v letošním roce absolutně péče není ohrožená. Za ukrajinské uprchlíky bude vybráno pojištění, které bude platit stát. Ano, je to pravda, toto pojištění přibude pojišťovnám ve výši zhruba 5 miliard, možná 6 miliard, záleží na počtu uprchlíků. Část té péče navíc bude hrazena z Evropské unie, typicky očkovací látky. Dneska jsme vyjednali dodávku asi 30 000 dávek očkovacích látek, které nejsou v České republice součástí schématu, ale jsou součástí schématu na Ukrajině.

To se týká i obav z tuberkulózy. Rozumím těm obavám, ale ty obavy jsou liché, protože u dětí tento problém v podstatě vůbec nehrozí, u mladých žen ten problém hrozí limitovaně. Máme nastavené schéma, které doporučuje WHO obecně u uprchlíků ze zemí, kde je větší výskyt tuberkulózy, a toto schéma zavádíme jak v těch UA POINTech, tak jsme je poslali jako doporučení po dohodě s odbornými společnostmi, příslušnými odbornými společnostmi zdravotnickým zařízením, kde jsou schopné provádět vyšetření včetně snímků plic ve dvou projekcích u rizikových skupin pacientů. Navíc jsme se dohodli tento týden s komisařkou, která navštívila Českou republiku, na tom, že velmi pravděpodobně získáme přístup do dokumentace, zdravotnické dokumentace pacientů z Ukrajiny. Ale to už je jenom vedlejší bod.

Teď k těm penězům. V současné době víme, že příjmy pojišťoven budou v roce 2022 dosahovat 440 miliard. Příjmy - ty nejnovější predikce jsou, že ty příjmy se pravděpodobně sníží na 429 miliard, a to i po započítání všech rizik spojených s uprchlickou krizí. To znamená, celkový deficit systému v letošním roce by tedy měl být 11,4 miliardy. To vypadá jako velké číslo, ale toto číslo se liší o 2 miliardy od toho, co předvídaly pojišťovny v loňském roce i po započítání úhrad za státní pojištěnce. Úhrady za státní pojištěnce, to navýšení v letošním roce, vycházelo z toho, že zůstatek bude 11 miliard. My jsme dneska prakticky jistí, že ke konci roku 2022 budou dosahovat rezervní fondy nějakých 40 miliard, to znamená, péče v letošním roce v žádném případě nemusí být, nemůže být ohrožena.

A máte pravdu, z hlediska financování roku 2023 je potřeba nějakým způsobem pokračovat dál i kvůli dohodovacímu řízení. A proto, a tady naprosto souhlasím, je potřeba do konce června mít jasnou představu o tom, jak bude valorizována úhrada za státní pojištěnce. Takto jsem se dohodl s poskytovateli, takto jsem se dohodl na dohodovacím řízení v současné chvíli, a to je vlastně odpověď, a doufám, že to tak mohu udělat na interpelaci číslo 66, která je v tomto směru velmi podobná. Předpokládám, že se kolega Koten nedostane s touto interpelací k pultíku.

V současné době tedy probíhá dohodovací řízení s Ministerstvem financí o způsobu, jakým valorizace bude probíhat, zda bude procentuální, nebo bude vycházet z nějakého výpočtu. Předpokládám, že to bude načteno jako pozměňovací návrh v prvním čtení zákona o úhradách za státní pojištěnce, a moje představa je, že to bude dlouhodobý systém valorizace úhrad za státní pojištěnce, který musí mít jednu zásadní podmínku - že systém státních pojištěnců je něco, co jinde v cizině není - tak musí mít tu zásadní podmínku, že ta úhrada nebude vyšší nebo že bude porovnatelná s úhradou, kterou platí ti, co mají minimální mzdu. Současně ta úhrada musí predikovat pro pojišťovny nějaký vývoj, který ale nebude mít ten rizikový faktor, že kdyby se snižovala HDP nebo průměrná mzda nebo minimální mzda, že by došlo k snížení úhrad za státní pojištěnce. V takové fázi to musí být stabilní.

To znamená, v letošním roce opravdu nemám žádné obavy. V příštím roce bych sdílel vaše obavy, kdyby nebyl tento pozměňovací návrh přijat, ale já předpokládám, že o něm nebude diskuse, že spíš budeme debatovat o modelu, který je optimální.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já velmi děkuji za dodržení času. A je zájem o doplňující otázku? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za informaci, byla vyčerpávající. Nicméně bych se chtěl ještě zmínit o tom, proč se tady na to tážu posedmé, říkáte, že odpovídáte. Tady je jeden fakt, že skutečně ministr Jurečka čili člen vaší vlády se vyjádřil, že to nebude v roce 2023, že to bude nejdřív v roce 2024, kdy automatická valorizace plateb za státní pojištěnce naběhne. Proto jsem se na to ptal a chtěl jsem od vás ujištění. Byl jsem ujištěn, čili jsem spokojen. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Takže je ještě zájem o reakci pana ministra? Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Je třeba využít, paní předsedající, ten čas k tomu, aby člověk mohl a měl tu příležitost diskutovat s poslanci. Vy jste se mě neptal sedmkrát, různí jiní poslanci se mě ptali a já se snažím odpovídat vždycky stejně, protože si myslím, že ten problém je složitý a bude velmi intenzívní diskuse o tom modelu. Netuším, co kde v médiích zaznělo. Já jsem se o sobě v médiích dověděl věci, které jsem nikdy neřekl, a to si myslím, že se týká každého z nás, a to je normální, protože člověk někdy řekne něco, co třeba není úplně jasné, a pak to může být různě interpretováno.

Myslím, že každému, kdo se pohybuje ve financování zdravotnictví, každému lékaři, každému zdravotníkovi, každému ekonomovi je jasné, že musíme nastavit nějaký srozumitelný model, který umožní dlouhodobé, udržitelné financování, že není možné skokové navyšování, že to není asi ta úplná cesta. Ono to pak vede k tomu, co se stává, že pak dochází ke skokovému navyšování platů. Mohou se rozevírat nůžky mezi platem lékařů a nelékařů, a my musíme myslet i na nelékaře, protože sestřičky, radiologičtí asistenti a různí další, všeobecné sestry, praktické sestry a řada gynekologické a porodní asistentky, to všechno jsou ti, kteří drží také naše zdravotnictví nad vodou. To znamená, všichni zdravotníci pracovníci musí mít nějaký jasný, srozumitelný nárůst mzdy.

Ale hlavně naši pacienti musí mít na základě srozumitelného nárůstu úhrad zdravotním pojišťovnám jasný a předvídatelný model, jak se bude zlepšovat financování a kvalita zdravotní péče, protože víme všichni, že se zdražuje ta péče. Tady samozřejmě je třeba šetřit, je třeba hledat cesty úspor, a já jsem se o tom tady minule zmiňoval. Musíme tlačit na snižování maximálních cen léků, maximálních cen zdravotnických prostředků, protože není možné, aby ty peníze odcházely bůhvíkam a aby řekněme některé výkony byly dramaticky nadfinancované. Ale to, že musíme valorizovat úhradu za státní pojištěnce je jasné, zřejmé, je na tom konsenzus celé vlády.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi za dodržení času a ještě přečtu došlé omluvy. Omlouvá se pan poslanec Michael Rataj, a sice dnes mezi 17. a 18.15 z pracovních důvodů, a paní ministryně životního prostředí Anna Hubáčková od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní je na řadě se svou interpelací pan poslanec Jan Lacina, je mířena na pana ministra a prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Já si dovolím obrátit před touto interpelací na pana ministra vnitra Rakušana. Jak jistě víte, my už jsme třikrát s panem prvním místopředsedou Senátu Jiřím Růžičkou adresovali dopis prezidentu republiky, a to konkrétně poslední den roku 2018, poslední den roku 2020 a poslední den roku 2021 s tím, že ho žádáme nebo vyzýváme, aby se zasadil o odstranění zátarasů a plošných kontrol na Pražském hradě, protože podle našeho názoru dlouhodobě tyto plošné kontroly a zátarasy obtěžují turisty, odpuzují Pražany a donedávna podle našeho názoru poškozovaly dobré jméno Policie České republiky.

Prezidentská kancelář nám odpověděla jednou a odkázala se na rozhodnutí blíže nespecifikovaných bezpečnostních složek. My jsme dlouho nevěděli, které bezpečnostní složky to jsou, nedokázal se k tomu dopátrat ani předseda zahraničního a bezpečnostního výboru Senátu Pavel Fischer. Teď se zdá, že se trošku už ta věc zacílila, že míříme někam do bezpečnostní rady státu nebo některého z jejich pracovních výborů, takže já bych rád možná tentokrát nasměroval tu výzvu směrem k vám, pane ministře vnitra, s tím, že samozřejmě si uvědomujeme, že v tuto chvíli se obrátilo to bezpečnostní paradigma, a že teď samozřejmě jsme v situaci, která do určitého míru může nějaké ohrožení naší země reprezentovat.

Není to tedy spíše otázka jako výzva, abyste udržel toto téma prosím na mysli a ve veřejném prostoru. My víme, že jste vyzval už jednou bezpečnostní složky k tomu, aby přehodnotily ten postoj. Je mi jasné, že pravděpodobně v tuto chvíli k tomu nedojde, ale abyste to udržel ve svém myšlenkovém světě a byl byste tak laskav a ve chvíli, kdy dojde k nějaké změně v této věci, abyste nás informoval. (Předsedající: Čas.) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní prosím pana ministra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane poslanče, máte dobré informace, protože policie ta opatření na Pražském hradě vyhodnocuje periodicky, vyhodnocuje je pravidelně. Já jsem skutečně po svém nástupu do funkce i na základě četných podnětů, něco od vás, od pana senátora Růžičky, ale i od dalších občanů, aby tedy bylo všemi možnými složkami státu vyhodnoceno bezpečnostní riziko a nutnost takových opatření na Pražském hradě. Jednotlivé složky to opravdu udělaly a došly někdy v lednu k rozhodnutí, že by bylo možné připravit plán zmírnění opatření na Pražském hradě, to znamená, ne zcela dát všechna opatření pryč, ale spíše posílit dozor ve vnitřní části Pražského hradu a omezit to, o čem vy mluvíte, nějaké ty zátarasy, které opravdu moc vzhledné nejsou a vytvářejí nějakou pomyslnou bariéru na té historické cestě.

Ale přišla ruská invaze na Ukrajinu a v té chvíli vydaly bezpečnostní složky rozhodnutí na základě svých vnitřních procesů, kdy detekují momentální riziko i potenciální pro Českou republiku, že v téhle chvíli není žádná vhodná doba k tomu, abychom jakákoli bezpečnostní opatření zmírňovali, a že samozřejmě objektivně existující riziko v té chvíli může být vyšší. Takže v současné době vydaly bezpečnostní složky v reakci na ruskou invazi na Ukrajině stanovisko takové, že se momentálně teď nic měnit nebude, ale že bude docházet i s vývojem ukrajinské krize k dalšímu vyhodnocování aktuálních bezpečnostních rizik. A znovu říkám, nějaký odlehčený model už byl připraven, tak je možné, že pokud se to riziko objektivně sníží, třeba skončí válka, což bychom si všichni přáli, tak v té chvíli se můžeme určitě vrátit i k diskusi o tom, jak s opatřeními na Pražském hradě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Ještě je zájem o doplňující otázku? Není, čili můžeme pokročit k další interpelaci, s kterou je vylosován pan poslanec Petr Letocha na pana ministra školství Petra Gazdíka. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji vám, paní předsedající. Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážená vládo, vážení kolegové, vážené kolegyně. Mám připravenou ústní interpelaci na pana ministra školství Petra Gazdíka s tématem projekty Národního plánu obnovy.

Vážený pane ministře, pan ministr Síkela před několika dny prohlásil, že velké množství projektů ze schváleného Národního plánu obnovy obsahuje vady, které mohou zkomplikovat jejich financování z evropských peněz. Dle slov pana ministra bude nutné Národní plán obnovy upravit. Vzhledem k tomu, že je nemalá část prostředků určená na zajištění aktivit v oblasti školství, vzdělání a vědy, které osobně považuji za prioritní, žádám vás o informaci, zda nejsou ohroženy také projekty v gesci vámi řízeného ministerstva. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní bude mít slovo pan ministr školství Petr Gazdík. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče. Implementace Národního plánu obnovy v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy běží po věcné stránce bez vážných problémů. Všechny plánované aktivity jsou v termínech realizovány, realizovatelné a stále potřebné. Dokonce přibudou tím, že do českých škol přibudou ukrajinské děti, tak část aktivit v rámci Národního plánu obnovy prospěje také jim.

Celková obálka Ministerstva školství představuje 23 miliard korun. Pro materiál, který prezentoval pan ministr Síkela, jsme poskytovali vstupy za Ministerstvo školství. Projekty Ministerstva školství neobsahují vady a nepotřebují věcné úpravy. Některé projekty však patří do oranžové kategorie, které nemají problém s vlastní realizací ve schválených termínech, ale chybí zdroje na pokrytí DPH. To se v tuto chvíli snažíme řešit a v nejbližších týdnech předložím na vládu návrh řešení problému s DPH.

Ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu bylo Ministerstvo školství vyzdvihnuto jako jeden z mála rezortů, kde implementace Národního plánu obnovy probíhá bez problémů včetně komunikace směrem k Ministerstvu průmyslu a obchodu. Máme nastaven systém pravidelného čtvrtletního reportování, zpracováváme řídící a kontrolní systém na úrovně realizátorů jednotlivých komponent, postupně naplňujeme webové stránky a nové informace pro žadatele a příjemce. V rámci mise Evropské komise proběhla návštěva paní generální ředitelky Céline Gauer na základní škole Londýnská, kde jsem byl osobně přítomen. Paní generální ředitelku jsem provedl a prezentovali jsme jí využití prostředků na pořízení digitální techniky v době covidu, a tak i ze strany Evropské komise to bylo velmi oceněno.

Většina výzev ve všech podporovaných oblastech již byla vyhlášena. Například již v roce 2021 byla vyhlášena výzva v oblasti excelentního výzkumu Exceles s cílem zvýšení schopnosti výzkumných kapacit reagovat na aktuální trendy a potřeby ve výši 5 miliard korun, dále výzva pro vysoké školy s cílem transformace forem a obsahu vysokoškolského vzdělávání a tvorby nových studijních programů za 3 miliardy korun.

Zároveň byly poskytnuty prostředky formou ad hoc normativů pro oblast digitalizace a doučování na veřejných vysokých školách. V rámci první žádosti o platbu budeme předkládat projekty za více než miliardu na pořízení IT vybavení do škol. (Poslanec Babiš odchází ze sálu.) Pan poslanec Babiš už odchází, to je škoda. Problematická je situace v oblasti financování, kde chybí prostředky na DPH. Vzhledem k tomu, že příjemci jsou ve většině případů financováni z rozpočtu kapitoly 333, nemají vlastní prostředky na pokrytí DPH a zároveň ani na úrovni samotné kapitoly nejsou prostředky díky krácení rozpočtu k dispozici. Jednorázově je to víc než 1,5 miliardy korun.

Ohrožena je zejména subkontenanta 324 - Investice do rozvoje vybraných klíčových akademických pracovišť, kde chybí asi 1,9 miliardy korun, bez kterých není možné vyhlásit výzvu pro realizaci stavby tří univerzitních kampusů. Příprava projektů pokračuje získáváním územních rozhodnutí, stavebních povolení. První milník, kterým je uzavření kontraktů s dodavateli, je stanoven již na rok 2024. Není možné tedy příliš odkládat zahájení vlastních zadávacích prací. Věřím, že tuto situaci na vládě příští měsíc vyřešíme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vypadá to, že je zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji. Jsem rád, že tedy v rámci fondu Národního plánu obnovy je Ministerstvo školství takto připraveno. Přesto se zeptám: Zaznamenal jsem problémy s financováním DPH, zda jsou tedy konkrétně v rezortu nějaké projekty tímto zcela ohrožené, případně zda nejsou i jiné vady kromě DPH. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času. Nyní prosím o reakci pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Jiné vady, jak jsem říkal na začátku, skutečně nejsou. Problém je jenom v DPH, zejména u těch tři univerzitních kampusů - v Praze, Brně a Hradci Králové. Znovu říkám, věřím, že tu situaci vyřešíme, protože pro státní rozpočet i pro nějaký elementární ekonomický růst je důležité, aby ty projekty proběhly, samozřejmě efekt těch staveb v budoucnu je obrovský pro ty tři vysoké školy, kterých se to týká.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Než přikročíme k další interpelaci, tak se omlouvá Radim Fiala od 18 hodin do konce dnešního jednacího dne ze soukromých důvodů, také se nyní mezi 14.30 a 18 hodinami z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Alena Schillerová.

Nyní je na řadě interpelace pana poslance Martina Hájka cílená na pana ministra školství Petra Gazdíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Hájek: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, kolegové, má interpelace směřuje na pana ministra Petra Gazdíka. Vážený pane ministře, hodně se teď hovoří o problematice dětí uprchlíků z Ukrajiny a potřebě jejich integrace do českého školního vzdělávacího systému. Vím, že Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy již v této věci podniklo první kroky. Mám zde na mysli zejména zpracování takzvaného lex Ukrajina pro oblast školství, který jsme v Poslanecké sněmovně schvalovali před dvěma týdny a který pomůže školám zvládnout první nápor. Můj dotaz zní, jak vůbec probíhá integrace žáků a zda jde spíše o celé ukrajinské třídy, nebo o integraci do běžných českých tříd. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení interpelace. Nyní jde přednést svoji odpověď pan ministr školství Petr Gazdík. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně, milí kolegové, nevím, kdybych chtěl říct úplně všechno, jestli se vlezu do těch čtyř minut padesáti vteřin, protože ta situace je skutečně velmi závažná. Obecně na vaši otázku, pane poslanče, bych tu pomoc rozdělil na dvě části. My jsme v akutní fázi a já považuji za neuvěřitelně pozitivní, že už měsíc - a dnes je to měsíc od zahájení ruské agrese na Ukrajině - tak už týdny chodí desetitisíce ukrajinských dětí do českých škol. Mají zázemí, jejich maminkám to umožňuje mít práci. Chtěl bych skutečně smeknout před učiteli, řediteli i zřizovateli, jakým způsobem tu situaci zatím zvládají. Jejich kreativitou je skutečně pro děti aktivně využíván velmi individuální přístup. V tom individuálním přístupu skutečně každé dítě dostane to, co potřebuje. Věřím - a jak sám jezdím po školách na takzvané neočekávané přepadovky a bavím se přímo s těmi lidmi, aniž by tušili, že pan ministr se přijde podívat - tak zjišťuji, že skutečně ta situace je velmi dobrá, zatím.

Kapacity samozřejmě nejsou nekonečné, dojdeme do nějakých limitů, ale právě přijetím zákona, který se jmenuje lex Ukrajina - za což bych chtěl poděkovat všem kolegyním a kolegům, protože pro něj zvedla ruku celá Poslanecká sněmovna - jsme umožnili ředitelům výrazným způsobem zjednodušit situaci, umožnili jsme jim kreativitu, umožnili jsme jim, aby nelpěli na předpisech jako v normální době. Návrh lex Ukrajina řeší nejzávažnější problémy ve školství. Upravuje přijímání k předškolnímu, základnímu, střednímu i vyššímu odbornému vzdělávání, stanovuje pravidla postupu, pokud nelze uchazeče přijmout z důvodu plné rejstříkové kapacity, řeší přijímání do středních škol, konzervatoří a vyšších odborných škol. Dále například umožňuje přijetí do probíhajícího prvního ročníku střední školy a vyšší odborné školy, stanovuje zvláštní pravidla pro obsah vzdělávání osob a osvobozuje příchozí osoby od poplatků za nostrifikace.

Byl zároveň přijat komplexní pozměňovací návrh, který umožňuje mimořádný zápis pro děti uprchlíků z Ukrajiny. Upravuje obsah vzdělávání i pro mateřské školy, zvláštní pravidla pro vysoké školy, jednotné přijímací zkoušky na střední školy v češtině, ukrajinštině nebo angličtině, výjimku z hygienických požadavků při zvyšování kapacity, zvláštní pravidla pro zaměstnávání ukrajinských učitelů do homogenní skupiny ukrajinských dětí - je tam výjimka ze znalosti češtiny - a tak dále a tak dále.

Druhá věc, která je v tomto směru nutná, je navýšení rozpočtu. Je požadavek na finanční prostředky pro školy na pokrytí navýšení výkonu, adaptačních koordinátorů, výuku češtiny jako druhého jazyka, metodické podpory škol a učitelů od Národního pedagogického institutu, cizojazyčné asistenty do výuky od září 2022. Vytváříme také adaptační skupiny. Na ty používáme takzvané šablony, které jsou ředitelům škol dobře známy.

Věřím, že v příštím týdnu, případně v tom dalším vyhlásíme programy postupné adaptace pro děti před nástupem do mateřské a základní školy, které budou na duben až srpen 2022. Ve skupině 3 až 6 let bude důraz na psychosociální stabilizaci a rozvoj řečových dovedností, ve věku 6 až 15 let bude důraz na adaptaci v českém prostředí, výuku češtiny, přípravu na nástup do základní školy. Mimo jiné vychází také z doporučení k organizaci a provozování adaptačních skupin. Bylo vydáno v pondělí 21. 3. a rozesláno všem školám. Ministerstvo také připravuje dotační výuku, která může být vyhlášena fakticky obratem, jakmile vláda na adaptační skupiny uvolní finanční prostředky.

Připravujeme také intenzivní jazykové kurzy pro mládež ve věku 14 až 18 let, které by vytvořily pro úspěšný nástup na střední školy podmínky. Realizátory by měli být veřejné vysoké školy a školská zařízení. Připravujeme také intenzivní jazykové kurzy pro ukrajinské pedagogy a snažíme se řešit také kapacity škol.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A již ani není zájem o doplňující dotaz.

Pokročíme tedy dále k interpelaci paní poslankyně Ivany Mádlové a ta bude přednesena na pana ministra Martina Baxu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dobrý den, pane ministře, Plzeňanka zdraví Plzeňana. Vážený pane ministře, pravděpodobně se shodneme na tom, že i stav kultury vypovídá o vzdělanostní úrovni společnosti. Obracím se na vás v souvislosti s dopisem uměleckého ředitele opery Národního divadla pana Hansena, který zaměstnancům divadla před několika týdny napsal, že Národní divadlo neuvede v souvislosti s aktuálně vedeným válečným konfliktem na Ukrajině představení na motivy opery Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky.

Ano, Vladimír Putin, současný ruský prezident, již měsíc vede útočnou válku proti Ukrajině, je agresorem a já jsem se samozřejmostí podpořila usnesení této Sněmovny, které mimo jiné tuto skutečnost konstatuje. Odsuzuji tuto válku, cítím s nevinnými ukrajinskými civilisty, kteří čelí těžké zkoušce. Nikdy jsem si však, pane ministře, nemyslela, že za Putinovy činy budeme principem kolektivní viny trestat ruské umělce druhé poloviny 19. století, kteří jsou celému světu tolik vzácní a s Putinovou válečnou agresí nemají nic společného. Petr Iljič Čajkovský, autor světoznámých baletů Labutí jezero, Louskáček nebo Šípková Růženka, má dnes platit za Putinovu válečnou agresi? Budeme už opravdu hledat politiku i ve fantastické Čajkovského pohádce, která pochází z druhé poloviny 19. století? Budeme, pane ministře, odevzdávat knihy ruských klasiků Dostojevského, Puškina nebo Gogola? Budeme ničit obrazy ruských realistů? Argumentace Národního divadla dějem této pohádkové opery na mě působí nedůvěryhodně. Divadlo uvádí, že sama o sobě opera nemá politickou tendenci. Je to fantastická pohádka napsaná podle Gogolovy povídky... (Předsedající: Váš čas.) ... z cyklu Večery na samotě u Dikaňky. (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně.) Dovolím si tedy dát otázku. Má otázka směrem k vám je prostá. Jaký je váš osobní postoj k rozhodnutí Národního divadla, jehož zřizovatelem je váš rezort? (Předsedající: Váš čas vypršel.) Děkuji, omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Opravdu poprosím o dodržování času. A nyní je prostor pro pana ministra, prosím.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, k interpelaci ve věci stažení Čajkovského Střevíčků z programu Národního divadla bych vám chtěl sdělit následující. Národní divadlo se připojilo k výzvě na podporu Ukrajiny. Z toho důvodu mimo jiné se rozhodlo nerealizovat operu Petra Iljiče Čajkovského Střevíčky, již plánovalo uvést v příští sezoně. Učinilo tak především proto, že opera je zasazena do doby Kateřiny Veliké a v libretu jsou sborové scény, které oslavují carevnu, vyzdvihují nepřemožitelnost ruské imperialistické armády a všeobjímající velikost carského Ruska. (Smích v levé části jednacího sálu.) Postup Národního divadla je zcela legitimní. Je na Národním divadle, jaká díla bude nebo naopak nebude inscenovat. Zde bych připomněl, že ústavní pořádek České republiky zaručuje svobodu umělecké tvorby. Ta samozřejmě zahrnuje nejen uměleckou tvorbu jako takovou, ale i například provedení uměleckého díla, tedy divadelní představení. Tvůrčí tým, který měl inscenaci připravovat, cítil obavu z možného zneužití části obsahu opery, která se týká velké ruské říše. Dílo by mohlo dle jeho názoru v souvislosti s válkou na Ukrajině vyvolat značně negativní pocity.

Musím dodat, že Ministerstvo kultury nemůže nijak zasahovat do rozhodování Národního divadla o tom, které konkrétní dílo uvede a které nikoli. Platný právní řád takový postup neumožňuje. Ministerstvo kultury, ač je zřizovatelem Národního divadla, tedy mohlo toliko vzít na vědomí rozhodnutí Národního divadla učiněné v kontextu s ruskou okupací Ukrajiny. Zároveň musím zdůraznit, že rozhodnutí Národního divadla neznamená nějaké apriorní odmítání ruské umělecké tvorby, tím méně Petra Iljiče Čajkovského. Na repertoáru například zůstávají jeho balety Labutí jezero, Spící krasavice a Louskáček. Ještě dodávám, že v lednu 2023, kdy byla plánována premiéra opery Střevíčky, uvede Národní divadlo díla jiných významných ruských autorů: symfonii číslo 9 Dmitrije Šostakoviče a oratorium Igora Stravinského Oidipus Rex pod vedením dirigenta Johna Fioreho.

A protože se mě paní poslankyně ptala na můj osobní postoj, tak jenom k tomu dodávám, že toto rozhodnutí bylo učiněno dramaturgy Národního divadla. Chci podotknout, že hra nebyla ani zkoušena, a nevznikly proto ani žádné náklady. Byl to návrh, který nebyl přijat, nikoliv rozhodnutí o zrušení již hotové inscenace. Národní divadlo nadále hraje řadu ruských autorů. Nejde proto o žádný bojkot ruské kultury, ale jen o rozhodnutí uměleckých pracovníků Národního divadla, kteří vidí problém ve výše uvedené scéně. Ostatně Ministerstvo kultury bylo informováno až po rozhodnutí dramaturgů při mé schůzce s ředitelem Národního divadla. Osobně bych takto nerozhodl, kdybych byl na místě dramaturgů Národního divadla, na druhou stranu chápu, že rozhodování nebylo jednoduché, a existují argumenty, které ho podporují. Dokážeme si asi každý představit, jaká by mohla být reakce publika na scénu opěvující velkou ruskou říši ve vztahu k Ukrajině. Na závěr ale musím zdůraznit, že Ministerstvo kultury pod mým vedením do uměleckých rozhodnutí Národního divadla a dalších příspěvkových organizací nezasahuje, a nechystám to logicky ani proto v tomto případě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane ministře, a vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Přiznám se, že by mě vůbec nenapadlo, že by ministerstvo nebo kdokoliv jiný měl zasahovat do repertoáru Národního divadla. Mně se jedná o to, aby skutečně tady nebyla nějaká kolektivní vina vůči prostě uznávaným autorům. A chci se ještě zeptat. Myslíte si, že Mrazík, který je obvykle každoročně vysílán, že také bude na nějakém blacklistu, že bude zakázaný? (Potlesk v levé části jednacího sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Paní poslankyně, vaše slova o kolektivní vině jsou v kontextu toho, co jsem říkal, vlastně absurdní, promiňte mi ten výraz, prostřednictvím paní místopředsedkyně, omlouvám se, prostě proto, že jsem tady uvedl, že se dramaturgové Národního divadla rozhodli nezařadit jedno dílo a místo toho uvádějí sedm dalších děl ruských, takže kolektivní vina je absurdní argument. A pokud vy říkáte, že by vás ani nenapadlo, že bych já, nebo Ministerstvo kultury, zasahoval do toho, co se odehrává v Národním divadle, tak mi promiňte, ale je stejně absurdní vaše otázka, co já si myslím o Mrazíkovi. Jako by role má, role ministra kultury České republiky, role člověka, který stojí v čele instituce, která zřizuje Národní divadlo, je vykonávat zřizovatelské funkce, které mi určuje zákon, zřizovací listina, a nikoliv posuzovat to, co budou mít na svém repertoáru. Proto odpověď na tuto otázku samozřejmě v hlavě mám, ale jako ministr kultury vám ji nemůžu sdělit, protože bych přece porušoval to, co vy sama říkáte.

A pak dodám ještě jednu věc. Tato kauza v tom kontextu, který se v současné době odehrává, samozřejmě nějakou pozornost vyvolala. Tím, že Národní divadlo se takto rozhodlo, že se jednalo o nějaký neveřejný dokument, který se dostal na veřejnost, samozřejmě pozornost vzbudila. Ale musím říct, že v kontextu toho, kolik se za minulé roky udělalo na poli boje proti dezinformacím, jak cíleně a aktivně byla Česká republika vystavena ruským dezinformacím a že i někteří poslanci zde v sále přítomní se na tom podíleli, s podporou Putinova režimu, s podporou toho, co se odehrávalo, to si také musíme říct, že je přece vážná věc, kterou nesmíme opomíjet. A přece když říkáme: Ano, Národní divadlo udělalo nějaké rozhodnutí versus to, že v této České republice, v této zemi mnoho poslanců, mnoho politických stran aktivně podporovalo ruský Putinův režim, tak dejme toto na váhy a podle toho také tuto věc posuzujme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní postoupíme k další interpelaci pana poslance Jiřího Hájka.

Nicméně nejprve ještě přečtu došlou omluvu, a sice paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové mezi 18. a 21. hodinou dnes z rodinných důvodů.

A nyní tedy je na řadě pan poslanec Jiří Hájek se svou interpelací, kterou přednese, a bude se dotazovat pana ministra Víta Rakušana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Hájek: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, já bych dnes rád položil otázku panu ministru vnitra Vítku Rakušanovi.

Vážený pane ministře, rád bych se zeptal, jak funguje a kontroluje cizinecká policie lidi přicházející z Ukrajiny při příjezdu do České republiky, jinými slovy, rád bych se zeptal, jak probíhá proces jejich kontroly. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení vaší interpelace, která byla velmi stručná. A nyní již míří k pultíku pan ministr Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Já se pokusím i o stručnou odpověď na danou interpelaci.

U těch osob, které předloží platný doklad totožnosti, v tomto případě cestovní pas, popřípadě občanský průkaz, je provedena samozřejmě kontrola pravosti cestovního dokladu či daného dokladu totožnosti. Dojde k ověření, zda se jedná o danou osobu, která cestovní doklad předkládá, a následně je realizována bezpečnostní prověrka v informačním systému policie. To je standardní postup, který probíhá na krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině. Nevím, kdo z vás se byl na jejich provoz podívat, ale udělejte to, protože většina z nich - jsou tam rozdíly - funguje velmi efektivně. Máme tam jednotlivá oddělení, kde vedle sebe sedí policisté, lidi z odboru azylové a migrační politiky, úřadu práce a ten proces je poměrně rychlý a efektivní.

V případě, že se daná osoba nemůže prokázat dokladem totožnosti, dochází k sejmutí biometrických údajů dané osoby, dochází k tomu, že je pořízena fotografie a daktyloskopické otisky. Dochází k prověření daných biometrických údajů v národních i nadnárodních informačních systémech, kde se primárně zjišťuje, zda se nejedná o osobu, která je v té době v pátrání. Následně pak také probíhá ztotožnění uváděné identity v informačních systémech policie. V případě, že se jedná o občana Ukrajiny, odesílají se údaje na zastupitelský úřad Ukrajiny k ověření totožnosti a k vydání potvrzení o ověření totožnosti. V pozitivním případě, kdy je souhlas ukrajinské strany a daný člověk je ztotožněn, je takové osobě vydáno speciální vízum.

Jednu obecnou poznámku, kterou říkáme od začátku: Samozřejmě že se ty procesy profesionalizují, samozřejmě že ty bezpečnostní procesy jsou nastaveny opravdu tak, abychom o lidech, kteří do České republiky přicházejí, měli povědomí i z bezpečnostních hledisek. A to je samozřejmě opatření mířící primárně k bezpečnosti občanů České republiky. A počet vydaných víz v České republice je v našem geografickém prostoru absolutně rekordní, máme něco okolo 230 000 vydaných pobytových víz. To je obrovitánský úspěch, protože lidé, kteří dostali pobytové vízum, mají své jméno, my víme, kde jsou, a v ideálním případě samozřejmě víme, i u koho v té době přebývají. To je systém, který funguje, a pokud to porovnáme i se sousedními zeměmi, které třeba mají větší počet utečenců z Ukrajiny na svém území, tak my jsme v efektivitě rychlosti registrace rekordní. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. Není zájem o doplňující otázku a tímto můžeme postoupit k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Vladimír Balaš, a bude interpelován pan ministr Petr Gazdík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych se rád zeptal na reformu doktorského studia. Je to trošku z oboru, sám jsem vysokoškolský pedagog a vedu v současné době asi tucet doktorandů. Vy jste před časem jako jednu ze svých priorit uvedl nastartování nutné reformy doktorského studia na vysokých školách. Já s tím naprosto souhlasím, protože vím, že tam je řada problémů. Já bych se rád zeptal, zda už tedy začala příprava, eventuálně v jaké fázi je vypracování novely zákona nebo zda se navazuje na něco, co už bylo připraveno za předchozí vlády, anebo naopak, jestli se tvoří úplně nový zákon. A hlavně bych se rád zeptal na to, co by podle vás měla ta reforma přinést. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesení interpelace. A nyní je na řadě reakce pana ministra. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, ministerstvo pokračuje v reformě doktorandského studia tak, jak je definována ve strategickém záměru ministerstva pro oblast vysokých škol. Aktuálně začne v příštím týdnu probíhat vnitrorezortní připomínkové řízení. Ten text je v současné době v paragrafovaném znění. V rámci ministerstva bude příštích čtrnáct dnů probíhat připomínkové řízení, které bychom rádi asi v průběhu nebo na konci měsíce dubna poslali do mezirezortního připomínkového řízení a věřím, že celý návrh změny vysokoškolského zákona v oblasti doktorandského studia se v průběhu května či června objeví na programu tady v Poslanecké sněmovně.

Potřeba reformy doktorandského studia vychází z aktuálně méně efektivního systému, který má obrovskou míru neúspěšnosti. Reforma se bude snažit zvýšit kvalitu a konkurenceschopnost nejvyššího stupně studia a českého vědeckého prostředí. V dlouhodobém měřítku je cílem zvýšit úspěšnost studia, přibližně zachovat úroveň počtu absolventů, to jest cirka 2 000 ročně, ale při nižším počtu přijímaných uchazečů.

Jedním z hlavních kroků reformy jsou legislativní úpravy. Jedná se o novelizaci zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, i o změně nařízení vlády o standardech pro akreditace ve vysokém školství. Hlavními legislativními úpravami tak jsou zákonné ukotvení stipendia v prezenční formě a také jeho výše. Uvažujeme o výši 1,2násobku minimální mzdy, tudíž se v současné době pohybujeme někde kolem 20 000 korun. Dále chceme stanovit standard školitele, větší zapojení studujících do praxe a mezinárodní spolupráce a také závěrečnou zkoušku zaměřenou na obhajobu dizertační práce, tedy na vlastní tvůrčí činnost studentů. Celý záměr novely, včetně její legislativní části, je pravidelně diskutován se zástupci vysokých škol. V posledních měsících dochází k projednávání všech úprav s reprezentacemi vysokých škol, a to včetně zástupců studujících.

Takže plán jsem řekl. Po dohodě ministra školství a ministryně pro vědu, výzkum a inovace paní Langšádlové budou legislativní úpravy předkládány ve spolugesci obou ministerstev. Návrh je výsledkem pracovní skupiny složené ze zástupců všech aktérů a cíle a filozofie reformy budou v průběhu léta představovány také na vysokoškolských fórech a workshopech. Financování, tedy výše stipendia, jak jsem již říkal, je vztaženo k minimální mzdě a mělo by také podléhat pravidelné valorizaci.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a je evidentní zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Já jsem měl připravenou otázku, pan ministr je téměř všechny zodpověděl předtím, ale mám přece jenom jednu. Já jsem absolvent doktorského studia na Akademii věd, tak jsem se chtěl zeptat, jestli se uvažuje také o tom, že by se Akademii věd zase vrátila možnost vychovávat doktorandy, jako tomu bylo dřív. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím pana ministra.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Odpověď bude velmi stručná. V tuto chvíli neuvažuje.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A tímto byla uzavřena tato interpelace. Postoupíme k dalšímu vylosovanému, k panu poslanci Hubertu Langovi. Poprosím vás o přednesení vaší interpelace. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, příliv běženců z Ukrajiny se zatím nezastavil a stále se zvyšuje. V České republice je již registrováno i dle vašich slov cirka 230 000 těchto osob. Zákon lex Ukrajina významně usnadňuje získávání pobytu na našem území zejména díky zavedení víza dočasné ochrany pro příchozí běžence. Současně umožňuje i možnost výběru pobytu a zcela volného pobytu osob registrovaných dle tohoto zákona lex Ukrajina i v dalších členských státech EU, prakticky též zajišťuje pobytovou legalizaci všech příchozích osob.

V případě příchodu matek, dětí, starých lidí, jak neustále zmiňujete, je třeba jistě pomoci. Hnutí ANO všechny tyto kroky současné vlády plně podporuje a vždycky podporovat bude. V čem si již nejsem tak jist, zda poskytovat stejnou podporu i příchozím mužům, kteří tvoří určité procento příchozích, pokud se nemýlím, kteří podléhají na Ukrajině branné povinnosti. Uvedená čísla příchozích mužů - doufám, že vám je to známo - nám začínají postupně stoupat, a to prakticky na všech registračních místech.

Zcela samostatnou kapitolou je registrace příchozích cizinců, kteří měli v době vypuknutí válečného konfliktu přiznaný trvalý pobyt na území Ukrajiny. Vzhledem k tomu, že spatřuji v množství příchozích osob určitá bezpečnostní rizika pro Českou republiku, a naši voliči se na to ptají, mám na vás následující otázky. Jakým způsobem se staví vláda České republiky či rezort Ministerstva vnitra ke stoupajícímu počtu příchozích mužů, kteří podléhají branné povinnosti na území Ukrajiny?

Za druhé, kolik cizinců s přiznaným statusem trvalého pobytu na území Ukrajiny již vstoupilo na naše území, a zejména jak se provádějí vlastní identifikace, pokud Ministerstvo vnitra ani policie dodneška nedisponuje přislíbenými zdroji dokladů vydávaných ukrajinskými úřady pro osoby s trvalým pobytem a dosud nejsou k dispozici též slíbené seznamy cizinců, kterým byl tento statut na území Ukrajiny udělen?

Za třetí, kolik osob registrovaných v evidenci nežádoucích osob již bylo zjištěno v množství příchozích osob a jak s nimi PČR a MV dále pracuje? A v poslední řadě, zda požádalo Ministerstvo vnitra o seznamy propuštěných vězňů, kteří se měli za příslib amnestie zapojit do probíhajících bojů v rámci obrany na Ukrajině? A mohou se též objevit případně jako potenciální žadatelé o získání víza dočasné ochrany v České republice? Děkuji za zodpovězení položených otázek.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní k pultíku s odpovědí jde pan ministr a první místopředseda vlády Vít Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za otázku. Pane poslanče, některá statistická čísla vám určitě doručím písemně - to koneckonců v rámci nějaké vnitroparlamentní diskuse vyzýváme i poslance, jestli chtějí nějaká přesná čísla a data, mohou zažádat dopředu, abych je tady přednesl rovnou, dostanete je určitě do konce týdne, v tom není žádný problém. Vaše první otázka je otázka velmi složitá - co děláme s příchozími muži.

No, branná povinnost se na ně vztahuje, jsou ale mnohokrát mezi nimi muži, kteří z nějakého důvodu za prvé brannou povinnost vykonávat nemohou, takoví jsou i na Ukrajině, máme tady třeba případy novinářů, kteří byli na seznamech přímo těch, po kterých ruský režim, který vtrhl na Ukrajinu, jde, a jsou to lidé, kteří si určitě zaslouží speciální ochranu mimo území Ukrajiny - byli to třeba váleční novináři například, kteří dokumentovali zvěrstva na Donbase a podobně. To je samozřejmě specifická skupina.

A teď je velká otázka, určitě o tom můžeme tady vést diskusi, je tady nějaký platný zákon Ukrajiny, ale my jsme Česká republika, my v téhle chvíli sledujeme neuvěřitelný odpor a boj Ukrajinců proti ruské přesile, obrovské nasazení ukrajinských mužů, kteří jsou ochotni jít, byť žádný vojenský výcvik neměli, a projdou jím za tři dny, bránit svoji vlast tak, jak už Evropa dlouho nepředvedla, a troufám si říct, že většina z těch států v našem geografickém prostoru by to ani neuměla. Předvádějí skutečné vlastenectví a hrdinství, narukují i muži, kteří jsou starší šedesáti let, a já skutečně nemám žádnou možnost a ani ambici soudit ty, kteří se sem z Ukrajiny dostanou, byť by podléhali branné povinnosti. Nemám na to ani žádnou legislativní oporu. To téma jsem řešil i s panem ukrajinským velvyslancem, samozřejmě že Ukrajina by si přála, aby co nejvíce jejích mužů zůstalo na území Ukrajiny - mimochodem, nemalý počet Ukrajinců opustil Českou republiku a šli bojovat za svoji vlast - ale opravdu, kdo my jsme, abychom ty muže soudili? Kdo jsme, abychom řekli: Vy musíte jet zpátky? Jaký k tomu máme právní titul je posílat zpátky na Ukrajinu? Oni sem přišli, oni žádají o dočasnou ochranu a my se řídíme přece právním řádem České republiky, nikoli právním řádem Ukrajiny, a můžeme si o tom myslet, co chceme. Ti lidé prochází běžným bezpečnostním screeningem jako všichni ostatní, jsou ztotožňováni tak, jak jsem vysvětloval v předchozí interpelaci, ale my nejsme ani na těch krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině nějakým morálním arbitrem, který by je ještě mohl vyslýchat i v tom rychlém procesu a říkat: Co tady děláš, máš bojovat za svoji vlast. A já bych se to vlastně ani neopovážil - možná kdyby z Ukrajiny zbaběle utíkaly tisíce a desetitisíce mužů, že nechtějí bojovat za svoji vlast, ale já vidím muže, kteří mnohdy zbídačeně, mnohdy jsou to i ti, kteří už na té frontě byli a odcházejí z ní a odešli z ní a třeba už ani bojovat nechtějí, jsou mezi nimi zranění, kteří se uzdravili a přicházejí sem do České republiky, a já je nebudu soudit. Nemám tu ambici, nebudu to dělat. Podporuji Ukrajinu, podporuji především ženy a děti, které tady jsou, a nebudu z toho vylučovat muže. Za prvé proto, že eticky k tomu opravdu nejsem, já ani nikdo na KACPU, NACPU a našich registračních centrech, nijak oprávněn, a za druhé proto, že k tomu skutečně nemám žádné právní tituly České republiky, abych tyhle lidi, kteří utíkají ze země postižené válkou, posílal zpět do země, kde je válka.

Zda jsme si vyžádali údaje o propuštěných vězních - popravdě nevím. Nevím, musím také zjistit, jestli má česká policie tuhle informaci, také vám ji dodám v souhrnu toho, na co jste se určitě ptal, nicméně upozorňuji na to, že česká policie, cizinecká policie dělá maximum pro to, aby bylo zabezpečeno bezpečí občanů České republiky. Stále ještě v tom počtu se jedná o nějakých 75 % žen v dospělé populaci a pohybujeme se, pokud se nepletu, u nějakých 46 % dětí ze všech příchozích. My tady primárně chráníme ukrajinské ženy a děti před Putinovým zvěrstvem a já jsem na Českou republiku pyšný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi a nyní s doplňující otázkou pan poslanec. Děkuji.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Já jsem něco podobného očekával, samozřejmě, já vím, že nemůžete mi tady z fleku říci ta data, jsem rád, když je dostanu do toho pátku. Já bych vám chtěl říci, že přes neustálé opakování, že to jsou ženy, děti, staří lidé - ano, to jsem tady také podpořil, je to všechno v pořádku - ale když potom to podělíme, vyndáme tam ty děti, vyndáme tam ty staré lidi, vyndáme tam ty matky, tak pořád se dopočítáme k nějakému počtu 15 000 až 20 000 mužů. A věřte, že my máme také informace z registračních míst, kdy ti policisté jsou nešťastní z toho, že registrují tyto muže, a někteří opravdu podle nějakých znaků, vnějších, samozřejmě, které nemusí úplně o něčem vypovídat, pravděpodobně budou mít nějakou kriminálně závadovou minulost, a přesto dle lex Ukrajina budou tady pobývat na našem území, dostanou vízum dočasné ochrany pro příchozí běžence. Já plně chápu, že nemůžete ty muže posbírat a vrátit je do místa bojů, když bojovat nechtějí, že, tomu taky rozumím... (Předsedající: Váš čas. Váš čas na doplňující otázku vypršel.) ... ale je to tak.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě s reakcí pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ale pane poslanče, my opravdu o tom diskutujeme, ve výboru jsme se o tom spolu bavili, tady na plénu, bavíme se o tom při vaší interpelaci a já to nepopírám. Já jsem přece nikdy neřekl, že sem do České republiky přijdou jenom ti lidé, které bychom si tady přáli. Ale uvádím fakta a ta jsou nezpochybnitelná. Udávám procentuální fakta příchozích, uvádím, že téměř polovina té populace jsou děti, u kterých bezpečnostní riziko nevidím, a proto říkám, že v té celkové sumě ve chvíli, kdy tady máme osoby, které bychom si ve chvíli, kdyby nebyla válka na Ukrajině, válka na Ukrajině, tady nepřáli, no tak právě proto, že jich je limitovaný počet, máme o nich povědomí, můžeme udělat taková bezpečnostní opatření, abychom maximálně zajistili bezpečnost lidí v České republice, a samozřejmě vy jako člověk, který se v oboru pohyboval, víte, že policie samozřejmě, pokud má přehled o závadových osobách, si s tím umí docela dobře poradit.

Ale jaké je to řešení? Já se furt ptám, jaké je to řešení - určitě se k tomu dostaneme na výboru - a to řešení ve chvíli, kdy je na Ukrajině válka, kdy se Putin zbláznil a bombarduje města, tak v té chvíli my poskytujeme humanitární azyl. Jsem rád, že primárně ženám a dětem, určitě jsou tam i muži, jsou tam staří muži, jsou tam zcela nezávadní muži, a prostě podle jednoduchého rozložení společnosti tam najdeme i takové jedince, které bychom si tady nepřáli, a musíme si na ně holt dát pozor. Ale já nevidím jiné řešení, já ty lidi zpátky do války nepošlu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. A nyní s další interpelací pan poslanec Josef Kott, přednese ji na pana ministra Zdeňka Nekulu, který je omluven. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji. Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Přesně tak. Moje interpelace je určena na nepřítomného pana ministra zemědělství pana Nekulu.

Bezpečnostní situace v Evropě, ale i v celém světě se za posledních několik týdnů zásadně změnila. Kromě obranyschopnosti Evropské unie a jednotlivých členských zemí je třeba se zaměřit i na potravinovou a energetickou bezpečnost. Válečný konflikt na Ukrajině se již nyní projevil a bude se dle mého názoru dále projevovat extrémním růstem cen některých zemědělských komodit, a především enormním růstem cen zemědělských vstupů, jako jsou hnojiva, paliva, energie, krmiva a další. To bude nevyhnutelně znamenat výpadek části produkce či nárůst její ceny, zejména pokud budeme závislí na dovozech.

Produkční zemědělci, kteří zajišťují většinu surovin pro výrobu potravin v této zemi, zavčas varují před hrozícím výrazným zdražením potravin a ohrožením potravinové bezpečnosti České republiky. Zemědělská evropská rada v pondělí schválila podporu ve výši 11 milionů eur, což je 270 milionů korun, pro Českou republiku z rezervy Evropské komise na komodity, ve kterých si daná země není soběstačná. Má otázka tedy zní a je velice prostá: Je ministerstvo připraveno kofinancovat v maximální možné výši, což je dvojnásobek, to znamená 540 milionů korun, podporu citlivých komodit? A pokud ano, tak konkrétně kterých by se to mělo týkat?

A ještě si neodpustím: ty pozitivní interpelace ze strany koaličních poslanců - už mi zde chybí jenom: Pane ministře, jak to děláte, že to děláte tak dobře, za což jsme tady byli v minulém volebním období často kritizováni.

Děkuji za vaši pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, pane poslanče. Pan ministr zemědělství, který je řádně omluven, na ni odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní s další interpelací je připravena paní poslankyně Barbora Urbanová, přednese ji na pana ministra Ivana Bartoše. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Barbora Urbanová: Vážený pane ministře, chtěla bych se zeptat, protože jsem shodou okolností byla na návštěvě na území obcí postižených tornádem minulý rok, tedy na jižní Moravě, a samozřejmě protože jsem se tam setkala s pár lidmi, dozvěděla jsem se o množství lidí, kteří bohužel neměli možnost žádat o nějakou pomoc, o nějakou náhradu, nebo propadli takzvaným sítem. Proto bych se vás ráda zeptala, zda na vašem rezortu došlo k nějakému posunu v této věci? Mám informace, že původně sítem programu pomoci mnoho lidí propadlo, a proto bych ráda věděla, zda máte v plánu tuto situaci napravit.

A protože pan kolega se tady vymezoval proti interpelacím ke koaličním ministrům, proto jsem byla takhle stručná. Nebudu mít doplňující otázku a doptám se později. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši otázku, za vaši interpelaci, a k pultíku se dostaví zodpovědět pan ministr a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji za otázku. Já bych teď mohl všechny překvapit, protože pochválím iniciativu předchozí vlády, protože řada programů na pomoc obcím, které byly zasaženy tornádem, byla spuštěna už v minulém roce. Konkrétně to byly dva programy - první, který mířil na jednotlivce, na lidi, kteří přišli třeba o rodinný dům. Tam byla vyčleněna částka, pokud se nepletu, 1,8 miliardy - možná něco kolem toho. Tam se čerpá - absorpční kapacita, respektive firmy, které zvládnou zrekonstruovat ty domy, i ta sezona, která byla zimní, která úplně nepřeje rekonstruování, tak tam SFPI odbavuje jednotlivé žádosti, staví se. Dostavěno ještě není, ale v rámci kapacity to pokračuje.

Druhý program, který byl namířen od MMR, vedl vlastně na pomoc obcím a krajům na rekonstrukci jednotlivých jejich majetků, které tím byly zasaženy. My jsme byli na Moravě spolu s panem premiérem, s panem ministrem Síkelou, s paní ministryní životního prostředí. Žádost od obcí byla o prodloužení termínu podávání žádostí, čemuž jsme vyhověli. Tam jde o 1,3 miliardy korun. A zároveň tam byl ještě požadavek o zahrnutí těch řekněme dalších prací, jako třeba opravy poničených komunikací při rekonstrukci, kde jsme se domluvili taktéž, že toto lze zahrnout do jednotlivých nákladů a nepřesáhne to částku 1,3 miliardy.

A pak je tam ta otázka, na kterou jste mířila. Ano, skutečně lidé propadli sítem. Je to třeba i mediálně známá rodina Sečkářů, kteří tam mají hospodu. Je to moment, kdy ti lidé nebydleli v objektu, který byl jejich, a podnikal tam někdo jiný. My jsme se na toto téma bavili i s panem ministrem Síkelou a podle mých informací Ministerstvo průmyslu a obchodu stavělo speciální program - a já doufám, že v tom pokračuje - který bude mířit právě na lidi, kteří se nevešli ani do skupiny A, což je pomoc na vlastní nemovitosti pro konkrétní lidi, ani do skupiny B, která mířila na obecní a krajský majetek. Takže ty peníze se tam čerpají, snažíme se vyhovět, a aktuální stav, zda již byly poskytnuty peníze i na lidi, kteří takzvaně propadli sítem těchto dvou programů, nemám, ale tuto informaci můžu zjistit a můžu ji dodat záhy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Bylo avizováno, že není zájem o doplňující otázku.

Nyní je na řadě paní poslankyně Vladimíra Lesenská se svou interpelací na řádně omluveného pana ministra spravedlnosti pana Pavla Blažka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobrý den, nebo dobrý podvečer, vážená paní předsedající, členové vlády, kolegyně, kolegové. Pan ministr tady sice není, nicméně svou interpelaci přečtu. Má interpelace směřuje na pana ministra ve věci problematiky boje s korupcí.

Korupce či jak známo zneužití veřejné moci pro soukromé účely je velké téma, které má zásadní dopady na celou společnost. Za prvé snižuje důvěru ve státní instituce, ale za druhé právě i důvěru mezilidskou. Má negativní dopady na ekonomiku, respektive ekonomický růst, nemluvě o dopadech na politickou participaci, kdy kvůli korupci klesá zájem lidí se vůbec politicky angažovat, jelikož se mohou domnívat, že jejich angažovanost, ať už formou hlasování ve volbách, ve výsledku vůbec nic nezmění.

Největší světová organizace zabývající se problematikou korupce každý rok sestavuje takzvaný index vnímání korupce, který je agregátem celé řady ukazatelů, podle kterých je možné vnímanou korupci měřit. Podle nejnovějšího indexu roku 2021 jsme obdrželi hodnotu 54 ze 100. Hodnoty takovýchto indexů korupce nelze zanedbávat.

Co mě však znepokojuje, nejsou jen hodnoty korupčních indexů, ale i postoj vlády k této problematice. V programovém prohlášení vlády najdeme jen tři zmínky o korupci, které se mají přetavit v jednotnou veřejnou evidenci dotací, rozklikávací rozpočty na úroveň faktur při zachování zásad obchodního tajemství či novelu zákona o střetu zájmů a tak dále.

Moje otázky tedy jsou ve smyslu, proč je boj s korupcí ze strany vlády takto zanedbáván, ať už programově, či organizačně, na Ministerstvu spravedlnosti... (Předsedající: Váš čas.) ... a jaké další kroky v něm vláda hodlá činit, pokud vůbec nějaké?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Co se týče dalšího pořadí, nyní je se svou interpelací na řadě pan poslanec Zdeněk Kettner a přednese ji na pana ministra školství Petra Gazdíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Za prvé bych chtěl poděkovat panu ministrovi za jeho slova, která tady zazněla, protože nemám rád takový ten odezdikezdismus, jak formuloval, že musíme najít kompromis mezi memorováním a vyhledáváním informací na internetu, což já kvituji, pod to se podepíšu a naprosto to podpořím. Za to bych chtěl poděkovat.

První otázka se týká právě revize RVP. Musím říct, že proběhla takzvaná malá revize, která ale ještě jde na vrub bývalého pana ministra, s tím současný pan ministr těžko může něco zpětně udělat, která prošla, když to řeknu, de facto v utajení, protože široká pedagogická veřejnost neměla moc možností se nějakým způsobem do toho zapojit. Ale nyní nastává takzvaná velká revize. Předpokládám, že připomínkové řízení - to veřejné - rádi využijí právě i kantoři, kteří jsou dost často zároveň i rodiči.

Akorát mám trošičku problém s tím načasováním v současné situaci, kdy to školství, učitelé, ředitelé mají spoustu práce právě s řešením ukrajinských dětí. Tak můj první dotaz zní, jestli by nestálo za to, ten termín vzhledem k tomu, že platnost má být až v roce 2025, nějakým způsobem posunout, dát možnost učitelům se k tomu vyjadřovat v situaci, kdy se trošičku zklidní situace, abychom tu situaci zbytečně neuspěchali, protože přece jenom řešíme koncepci na delší období. Tak jestli by to nestálo za zvážení.

A druhá věc. Na těch cirka 100 000 ukrajinských dětí bude vyčleněno 17 miliard, což je vlastně dvojnásobek toho, než je na běžné české děti, což chápu - předkladatelé a tak dále. Tak se chci zeptat, na co konkrétně ty zvýšené finance budou, jestli mi to pan ministr může zodpovědět.

A druhá věc, vzhledem k tomu, že se s těmito financemi vůbec nepočítalo v rozpočtu, tak jestli už má nějakou předběžnou představu, kde ty peníze na to vezmeme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní se svou odpovědí pan ministr školství Petr Gazdík. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Už na mě ministr financí, vážený pane poslanče, vážená paní předsedající, významně zvedl obočí (Se smíchem.) před tím, než vám začnu odpovídat. A teď k vašim otázkám.

Co se týká RVP, prosím, oddělme od sebe dvě věci, to jsou rámce RVP a vlastní obsah RVP. Co se týká rámců, tak tam je v tuto chvíli termín do konce dubna, ale tam se bavíme jenom o těch obecných rámcích. Skutečně to není vlastní obsah dějepisu, zeměpisu, matematiky, na ten budeme mít víc než rok. V rámci těch rámců, jak jsem tady uváděl, na příslušných stránkách najdete odkaz - kdokoli má měsíc na to, aby se k těm rámcům vyjádřil. Ty pak budou vyhodnoceny, následně Národní pedagogický institut bude vybírat. A zas každý, i vy, se může přihlásit do výběrového řízení, k jakémukoli předmětu chcete. A na základě výběrového řízení Národního pedagogického institutu budete zařazen do skupiny, která bude měnit konkrétní předmět a bude řešit obsah konkrétního předmětu, to zhruba po roce. Ale rozumím tomu, dle potřeby budu sledovat, jak se ty jednotlivé skupiny budou vyvíjet, budu se s nimi bavit. A kromě toho chci stanovit takzvanou supervizorní ministerskou komisi, kde by neměli být učitelé, kde by měli být už odborníci z praxe, významní ekonomové, významní sociologové, kteří by se na výsledek podívali trochu z jiné strany, než se na něj díváme my učitelé. Na základě vyhodnocení té komise supervize by teprve měly být rámcové vzdělávací programy představeny veřejnosti a projít veřejnou či politickou diskusí. Členové školského výboru určitě tu možnost mít budou. Toto celé bude trvat asi rok, což je za mě dostatek času. Ale znovu říkám - a veřejně jsem to již říkal - pro mě je důležitější ne kvantita, jestli to bude za deset měsíců nebo za čtrnáct, pro mě je důležitější kvalita, takže budu na to dohlédat. Považuji to za nejzásadnější věc, kterou teď české školství potřebuje, a proto tomu chci věnovat speciální pozornost, proto jsme to započali už teď, kdy upřímně řečeno na ministerstvu máme trochu jiné starosti s ukrajinskými dětmi.

A k tomu směřovala vaše druhá otázka. Těch 17 miliard, abych to vysvětlil, je částka, když vezmu 125 000 dětí, na což to zatím vypadá, že by mohly přibýt do českých škol, a poměrem zjistím, jaký je rozpočet Ministerstva školství a co by asi mohlo stát navýšení 125 000 dětí. Ta částka taková nemusí být, je to skutečně jenom odhad, který jsem uvedl, protože ty děti tu nemusí být celou dobu, nebo naopak jich může být výrazně víc, můžou se přihlásit do škol hned druhý den, nebo se můžou přihlásit až za devadesát dnů, jak jim zákon ukládá, válka může skončit zítra, může skončit za pět let. Na tyto otázky nemá nikdo teď odpověď, takže těch 17 miliard je řekněme ten maximální rámec.

To, co reálně teď potřebujeme - a my jsme to rozdělili do dvou částí, první část je teď na tento školní rok, a to jsou věci navýšení rozpočtu nebo navýšení takzvaných krajských rezerv. Teď na konci března budou mít ředitelé čtrnáct dnů na to, aby přepočítali stav žáků a učitelů, ten v polovině dubna zveřejníme, kolik vlastně dětí přibylo, a na základě běžného školského zákona dojde k navýšení prostředků z krajských rezerv, které my doplníme.

Druhá věc jsou takzvané šablony na adaptační skupiny a na intenzivní jazykové kurzy. To je celkem asi 2,8 miliard korun, o té částce teď s Ministerstvem financí diskutujeme a v příštím týdnu se tomu nějakým způsobem budeme věnovat. Věřím, že co nejdříve ty adaptační kurzy spustíme, adaptační skupiny a šablony na ně. Jsme připraveni, hledáme zdroje, diskutujeme o způsobu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Není zájem o doplňující otázku, také děkuji.

A nyní tedy předám slovo panu poslanci Karlu Turečkovi, který se se svou interpelací obrací na řádně omluveného pana ministra Zdeňka Nekulu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně a kolegové, já bych se rád obrátil na zde nepřítomného opětovně pana ministra zemědělství Nekulu s dotazem týkajícím se problematiky růstu cen potravin.

V letošním roce samozřejmě díky válce na Ukrajině můžeme očekávat rekordní zdražení potravin. Růst cen potravin bude pokračovat v průběhu celého roku, kdy u potravin je navíc typické, že změny mají určitou setrvačnost, proto současné skoky v cenách pohonných hmot, energiích se naplno projeví ve druhém až třetím kvartálu tohoto roku. Očekává se, že nejvíce budou zdražovat oleje, tuky, ovoce a zelenina, vejce, pekárenské výrobky a mouka a samozřejmě maso. Celkově je třeba předpokládat, že nepůjde o jednotky procent, ale desítky procent. Situace bude velmi nepříjemná, bude mít dopad na všechny občany a pro určité domácnosti bude mít dopad katastrofický. Je potřeba si uvědomit, že budeme stát před zcela bezprecedentním sociálním problémem.

Proto se chci zeptat, jestli si ministerstvo uvědomuje tuto vážnou skutečnost, a zároveň se chci zeptat, jakými kroky a jakými nástroji bude Ministerstvo zemědělství zmírňovat tyto dopady. Každá rozumná vláda by se v takové situaci nebála opřít o produkční potenciál domácího zemědělství, který v České republice není ani zdaleka vyčerpaný. Bohužel, vláda Petra Fialy jde opačným směrem a svými kroky otevřeně říká, že o produkci našich zemědělců a potravinovou soběstačnost nemá zájem. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za přednesenou interpelaci, bude vám odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací byla přihlášena paní poslankyně Alena Schillerová. Ta se omluvila, čili tuto interpelaci stahuje. Následuje pan poslanec Martin Kukla se svou interpelací na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane ministře, já bych se vás chtěl zeptat, jak je vaše vláda připravena pomoci obcím a krajům v důsledku pádu banky Sberbank. Mnohým obcím a krajům tam zůstalo mnoho finančních prostředků, které jsou v tuto chvíli pro ně nedostupné. Obcím a krajům to způsobuje nemalé problémy.

V dopise, který jsem si přečetl, píšete, že budete tyto problémy řešit individuálně. Já tady mám jeden konkrétní příklad a to je kraj Vysočina, kterému tam uvízlo zhruba 2,7 miliard korun - 2,4 miliardy kraji a 300 milionů příspěvkovým organizacím, což je celkem 50 % daňových příjmů kraje Vysočina, což je z mého pohledu velice zásadní a kraj Vysočina bude mít problém. Včerejší vaše vyjádření, když jste mluvil o advokátech, kterým tam zůstaly peníze, konkrétní ty advokátní úschovy, tak jste o nich moc dobře nemluvil.

Chtěl bych se vás zeptat, jak je vaše vláda připravena pomoci v tomto konkrétním příkladu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za vaši interpelaci, pane poslanče. A nyní s odpovědí přijde k pultíku pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Já jsem včera podle mě jenom přesně popsal případ, který nastal. Tak zkusme si upřesnit ta čísla. Mnoho obcí, mnoho peněz, já mám konkrétní čísla. Podle mého se to týká 180 obcí pěti krajů, celková částka nedostupných peněz v této chvíli je 5 miliard korun. Mám za sebou jednání se Svazem měst a obcí, dneska asi od 15. do 16. hodiny. S panem předsedou Luklem a ostatními členy jeho delegace jsme se plně shodli. Jednání bylo klidné, věcné, konstruktivní. První věc, kterou jsem nabídl a Svaz měst a obcí to akceptoval a přivítal, že dotčeným obcím a krajům pošleme v květnu celou tranši peněz za přenesený výkon státní správy do konce roku tak, abychom vylepšili jejich cash flow, to znamená, nepůjde to jako obvykle, ale dostanou v květnu všechny peníze až do konce roku.

Na druhé věci, na které jsme se shodli, že budeme postupovat individuálně, každou obec budeme řešit zvlášť. Je tam několik možností. Za prvé zapojení Národní rozvojové banky, to je bývalá Českomoravská záruční banka, je to banka plně v rukou státu. Jsou tam tři v zásadě rovnocenní akcionáři - Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo průmyslu a obchodu. Nevidím žádný problém v tom, aby tato banka půjčovala za rozumných podmínek obcím peníze na to, aby překlenuly tu těžkou dobu.

Za druhé jsem vyzval Svaz měst a obcí a pak jsme spolu s panem předsedou vyzvali, když jsme měli spolu krátký brífink s novináři, zastupitele dotčených obcí a krajů, aby ten problém nepoužívali, pokud je to jenom trochu možné, v politickém souboji mezi vládnoucí většinou a menšinou. Letos jsou komunální volby, klidně se může stát, že ti, kteří jsou dneska v opozici, budou mít většinu na městě a naopak. Ten problém se do komunálních voleb nevyřeší. Nevyřeší! Je nereálné očekávat, že do konce října letošního roku budou uvolněny ty peníze. Myslím si, že to je správný postup, protože teď nejde o to, abychom hledali viníky, ale jde o to, abychom našli řešení.

Od příštího týdne bude k dispozici kontaktní osoba na Ministerstvu financí, budeme realisticky posuzovat každou obec zvlášť, protože je něco jiného, budeme prostě posuzovat množství nedostupných peněz vzhledem k objemu ročního rozpočtu. To si myslím, že je rozumné kritérium, a jsem přesvědčen, že to zvládneme tak, aby nedošlo k omezení investic zejména tam, kde je vícezdrojové financování. Tam, kde je investice pouze na straně obcí, je pravděpodobné, že některé z těchto investic budou odsunuty, ale s tím se bohužel nedá nic dělat. Takže říkám, my jsme se s delegací Svazu měst a obcí dohodli, žádný rozpor tam v této chvíli není. Budeme k němu přistupovat klidně. Nebudeme ani na mikrofon ani jinde zveřejňovat seznam těch obcí, aby zbytečně nevznikala panika nebo obavy těch občanů. To řešení není ve prospěch ani starosty a většiny, ani opozice a menšiny. Je to ve prospěch občanů, kteří v těch obcích, městech či krajích žijí.

To, že mám kritické připomínky, že některé ty samosprávy podle mě zcela nerozumně měly peníze v jednom bankovním ústavu, a teď nebudu říkat ve kterém, já to považuji za riskantní. Mám zkušenost komunálního politika a myslím si, že je mnohem lepší - a naprostá většina měst a obcí má ve více bankách své prostředky. Ale to se prostě stalo, já si ten komentář prostě neodpustím, když se mě ptáte na můj názor. Ale parlament ani vláda nemají radit samosprávám. Ty mají z ústavy právo na to, aby si rozhodovaly samy. Nicméně komentovat to určitě můžeme, tak jak zcela oprávněně samosprávy mnohdy komentují rozhodnutí vlády či parlamentu.

Poslední věc, kterou bych k tomu řekl, že pouze tři obce splnily zákonné povinnosti, aby měly ten vklad pojištěný. Ty už ty peníze dostaly. Takže zůstává těch 180 plus pět krajů a je třeba říct, že je rozdíl, když například jeden velký kraj tam má 150 milionů korun a má příjmy desítky miliard, tak je to sice nepříjemné, ale je to prostě procentuálně málo. Proto jsme zvolili individuální přístup a budeme posuzovat objem nedostupných peněz vzhledem k ročním příjmům dané obce.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, čili prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za odpověď, pane ministře. Souhlasím, že byla určitě podceněna diverzifikace rizik, ale já jsem se ptal na konkrétní příklad, kterým je Kraj Vysočina, 2,7 miliardy korun v tuto chvíli uvízlé finanční prostředky. A přenesený výkon státní správy pro Kraj Vysočina je nějakých něco málo přes 100 milionů korun, tak to ten problém jim určitě nevyřeší. A odpověď od vás, jak tento konkrétní příklad budete řešit, jsem se nedozvěděl. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pan ministr má zájem reagovat, prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak jste mě prostě neposlouchal. Říkal jsem, že se to bude řešit individuálně. Já o problému Kraje Vysočina samozřejmě vím. Vzpomeňte si na vyjádření bývalého hejtmana: "Mně to poradili kluci na Hradě. Já tomu nerozumím, tak jsem tam ty peníze dal." Jenom cituji, nic nepřidávám. Řekl jsem, že se budeme přes Národní rozvojovou banku snažit, aby tyto zasažené obce a kraje dostaly půjčku z Národní rozvojové banky. Kraj Vysočina nepotřebuje letos 2,7 miliardy. Jsem v poměrně častém kontaktu s panem hejtmanem, řešíme to vlastně od prvního dne, ale nejsou to věci, které se mají řešit přes mikrofon, o tom jsem fakt přesvědčený.

Víme o tom problému, tady ten poměr, o kterém jsem mluvil, poměr nedostupných peněz a ročního rozpočtu, je opravdu významný, a proto k tomu takhle budeme přistupovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Andrea Babišová na řádně omluveného ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, paní předsedající, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych interpelovat pana ministra Jurečku ve věci problematiky vyloučených lokalit. Pocházím z Moravskoslezského kraje, který je jeden z krajů, který je nejvíce zasažený touto problematikou, dále jsou to kraj Ústecký a kraj Karlovarský. Chtěla bych se zeptat pana ministra na to, jakým způsobem budou tedy řešit v době uprchlické krize rozdělení obyvatel v těchto lokalitách. V této chvíli už máme jasné indicie k tomu, že do těchto lokalit proudí samozřejmě i velké množství ukrajinských uprchlíků, a majitelé stávajících objektů, které v těchto lokalitách stojí, dávají samozřejmě v této chvíli v uvozovkách přednost před stávajícími klienty a obyvateli svých vlastních domovů a budov. Jaká z toho plynou pro nás rizika, jsou zcela jasné. Především nám hrozí poměrně velká migrace těchto obyvatel z vyloučených lokalit, kteří zůstanou bez bydliště. Samozřejmě v ostatních krajích, městech a obcích mají své rozšířené rodiny, takže tam se samozřejmě budou ke svým rodinám stěhovat a hrozí nám poměrně velká fluktuace obyvatelstva. Čekáme, jaké nám přijdou ještě k tomu další problémy. Kromě bezdomovectví očekáváme navýšení kriminality, protože se samozřejmě stávajícím občanům v těchto lokalitách sníží životní úroveň, ve které v této chvíli pobývají.

Takže se ptám nebo interpeluji pana ministra, jakým způsobem je Ministerstvo práce a sociálních věcí připraveno řešit problematiku vyloučených lokalit, migraci stávajícího obyvatelstva a umisťování ukrajinských uprchlíků v těchto lokalitách. (Předsedající: Váš čas!) Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také děkuji. Ještě zkonstatuji, že dostanete odpověď písemně do 30 dnů.

A oznámím, že se ještě omlouvá pan ministr zdravotnictví, a to od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní následuje interpelace paní poslankyně Jarmily Levko, a sice na pana ministra Petra Gazdíka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové poslanci, vážený pane ministře, v posledních týdnech, tedy konkrétně řečeno od doby, kdy vypukl ozbrojený konflikt na Ukrajině, jsme svědky obřího a nečekaného přílivu lidí, kteří prchají před válkou, a velká část těchto lidí jsou děti nebo mladí lidé ve studijním věku a ti by se samozřejmě měli vzdělávat. Ano, my jsme tu přijali zákon, který urychlí jejich začlenění do českých škol, který pomůže navýšit kapacity a tak dále. Ale já se domnívám, že zásadním problémem je jazyková bariéra. Prostě bez alespoň částečné znalosti češtiny to nepůjde.

A tak se vás ptám, pane ministře, co konkrétního Ministerstvo školství dělá a udělá pro jazykovou přípravu dětí a mladých lidí z Ukrajiny. Děkuji za odpověď. Věřím, že zajímá nejenom mě, ale také kolegy učitele.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Odpoví vám pan ministr školství Petr Gazdík. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně, když jsem byl minulý týden v jedné škole v ukrajinské skupině, tak mně říkal jeden dvanáctiletý chlapec: Jak se ty máš a co děláš? Na to, že byl v České republice tři dny, to byl slušný výkon. Aktivita Ministerstva školství k začlenění ukrajinských občanů - bude plně využit systém bezplatné jazykové přípravy cizinců, který ale samozřejmě musíme zvětšit, protože počítáme jeho využití v mnohonásobně větším rozsahu.

Další možné podpory zaměřené specificky na ukrajinské občany se připravují zatím v rámci interních materiálů MŠMT. Mluvil jsem tady třeba už o šablonách, o kterých budeme rozhodovat příští týden na vládě, věřím tomu pevně, a hned je vypíšeme. Jejich součástí bude také jazyková příprava. Bude se jednat o aktivity nad rámec podpory cizinců obecně, a to v řádu stamilionů až miliard korun, které na to budou připraveny.

A teď to rozdělení. Já to rozdělím podle věkových kategorií. Jazyková podpora cizinců v předškolním vzdělávání: mateřské školy poskytují dětem s nedostatečnou znalostí češtiny jazykovou podporu v rámci běžné činnosti, při které dochází ke kontaktu dětí mezi sebou a učiteli přirozeně během pohybu v mateřské škole. Jazyková příprava je součástí předškolního vzdělávání v povinném předškolním roce. Je zaměřena na bezproblémový přechod do základní školy. Mateřské školy s větším zastoupením cizinců v povinném předškolním vzdělávání vytvoří skupiny o velikosti čtyř až osmi cizinců pro cílenou jazykovou přípravu v českém jazyce a bude toto vzdělání poskytováno v rozsahu jedné hodiny týdně.

Jazyková podpora v základním vzdělávání: tam je bezplatná příprava k začlenění do základního vzdělávání cizinců zajištěna ve školách řízených územními samosprávnými celky a určených krajským úřadem. Výuka se odehrává v krajem určené škole prezenční nebo distanční formou. Výuka probíhá ve skupinách o velikosti dvou až deseti žáků dopoledne v době běžné výuky nebo případně odpoledne. Cizinci z neurčených škol, většinou soukromých a církevních, mohou absolvovat výuku v krajem určené škole. Rozsah jazykové přípravy je nejméně 100 hodin, nejvýše 200 hodin po dobu maximálně deseti měsíců.

Jazyková podpora ve středním vzdělávání: aktuálně chystáme dvojí podporu. Za prvé, intenzivní jazykové kurzy češtiny, které by nabízely jak střední školy, tak další instituce zabývající se výukou češtiny nebo cizích jazyků. Tyto intenzivní kurzy by byly v rozsahu minimálně 80 hodin, maximálně 320 hodin, v rozsahu maximálně čtyř vyučovacích hodin denně, minimálně jednu vyučovací hodinu denně a minimálně tři dny v týdnu. Cílem těchto kurzů by bylo při rozsahu 320 hodin dosáhnout úrovně A2 tak, aby ukrajinští žáci dostali dobrý jazykový základ, který mohou rozvíjet a který jim umožní porozumět základním informacím ve škole, případně se na neznámé umět zeptat.

Druhý typ podpory by měl být určen pro žáky po nástupu do střední školy, kdy se plánuje, že by žák měl možnost čerpat 200 hodin jazykové podpory s tím, že tato jazyková podpora může být organizována během výuky v samotné škole. V případě menšího počtu cizinců v jedné škole by se mohla výuka organizovat na dálku či ve spolupráci s dalšími školami. Samozřejmě záleží na konkrétním počtu cizinců, kteří do České republiky dorazí.

Za mě za nejpříjemnější formu výuky českého jazyka pak považuji různé jazykové tábory a kurzy v létě, kde chceme tuto možnost vypsat také pro neziskové organizace a další subjekty. Za mě bych nejraději, aby ukrajinské děti trávily léto na skautském táboře s jazykovou výukou češtiny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Není zájem o doplňující otázku, takže další... Je? Takže jsem špatně interpretovala mávnutí. Prosím.

 

Poslankyně Jarmila Levko: Pane ministře, já vám děkuji za obsáhlou odpověď. Mluvil jste dokonce i o jakémsi velkém balíku peněz, ale přesto mě by zajímalo, jestli vlastně na to budeme mít lidi, lektory, jestli se třeba zapojí i studenti nebo Ukrajinci apod.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Pan ministr zareaguje.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Pan ministr financí opět zvedal významně obočí, když jste se bavila o velkém balíku peněz, nicméně co se týká lidí, ano, ve školách jsou na to připraveni. Neustále čelím dotazům na to, zda se mohou zapojit učitelé češtiny i učitelé jiných jazyků, kteří samozřejmě umí česky. V současné době v tomto nevidím ten problém, v současné době vidím spíše problém v těch financích, ale věřím, že to v nejbližší době na vládě dohodneme.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní svou interpelaci přednese pan poslanec Kamal Farhan, která je cílena na pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Prosím.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane ministře, paní předsedající. Ministr zdravotnictví uvedl, že platba za státní pojištěnce v roce 2023 bude v koridoru 1 850 korun až 1 980 korun za měsíc za pojištěnce. Proč tuto interpelaci na pana ministra financí? Před čtrnácti dny uvedl na jednání, kterého jsem se zúčastnil na Ministerstvu zdravotnictví, že konkrétní částku uvede po poradě s ministrem financí. Předpokládám, že během těch čtrnácti dnů už došlo k nějaké dohodě.

Čas se krátí. V příštím týdnu by měly být podklady analytické komise a v dalším týdnu již začnou jednat segmenty se zdravotními pojišťovnami o úhradách zdravotní péče. V tuto chvíli chybí informace o výši plateb, o výši konkrétní platby za státní pojištěnce pro následující rok a dohodovací řízení už se rozbíhá. Můžete mi prosím, pane ministře, upřesnit, kolik tato platba bude? A jste již na nějaké částce s ministrem zdravotnictví dohodnut? A druhá otázka: Jste si vědom toho, že bez stanovení výše této částky není možné vést smysluplné jednání mezi poskytovateli zdravotní péče a zdravotními pojišťovnami na příští rok? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní odpověď pana ministra.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak nejdřív ta druhá otázka. Ano, jsem si toho vědom, nicméně si nemyslím, pokud máme nějaký interval, že to není smysluplná debata. Máme přece odhady o objemu poskytnuté zdravotní péče, máme odhady počtu státních pojištěnců, máme odhady, kolik se zaplatí na zdravotním pojištění z firem a zaměstnanců. To jsou ty zásadní údaje. Ta částka je sice zajímavá, ale mnohem důležitější je valorizační mechanismus, o kterém jednáme. V této chvíli máme dva návrhy, jeden se opírá o inflaci a druhý se opírá o průměrnou mzdu. Debatujeme, abychom našli mechanismus, který by byl předvídatelný a rozumný v následujících třech letech, nejenom v příštím roce.

Já se omlouvám, ale v posledních čtrnácti dnech - a myslím, že to pochopíte vzhledem k agendě, která je s tou uprchlickou vlnou, a všechno, co se týče války na Ukrajině, tak ta jednání pokračují, ne že by stála, ale dosud ta finální dohoda není. A jenom chci říct, že to nezáleží pouze na dohodě ministra financí a ministra zdravotnictví, je určitě důležitá, ale bude to rozhodovat vláda, respektive Sněmovna. Vím, že jste ohlásili, že budete obstruovat návrh zákona, který má vrátit platbu za státní pojištěnce na úroveň roku 2021, já to plně respektuji, ale po dohodě s panem ministrem i po dohodě ve vládní většině my bychom chtěli načíst před druhým čtením valorizační mechanismus. Myslím, že by to tu debatu ulehčilo, možná i zkrátilo a možná by to přineslo tu kýženou jistotu nejenom pro zdravotní pojišťovny, poskytovatele zdravotní péče, ale i nějakou důvěru nebo základní důvěru mezi vládu a opozici, protože pokud se nám povede načíst ten mechanismus do zákona a ten mechanismus - určitě o něm budeme debatovat i ve Sněmovně, tak si myslím, že pak by mohla být snazší cesta toho zákona v obou komorách našeho parlamentu. A opravdu to chceme načíst mezi prvním a druhým čtením. To neznamená, že pokud budeme mít nějaký návrh na pracovní úrovni hotový, že budeme čekat, až skončí první čtení. Myslím, že ta jednání mohou začít bezprostředně mimo jiné kvůli tomu dohodovacímu řízení. Ale nemyslím si, když vznikne ten návrh na pracovní úrovni, že by Sněmovna to nějakým dramatickým způsobem změnila.

My taky bedlivě sledujeme, jak se vyvíjí platba za zdravotní pojištění, ne za státní pojištěnce, to umíme samozřejmě spočítat. Ale z toho soukromého sektoru očekávám příští týden, až bude mít zase výsledky za konec roku, tak zase není problém, abychom publikovali zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven. Na konci ledna to bylo 56 miliard, na konci února to bylo 60 miliard. To jenom konstatuji, já z toho nic nevyvozuji. Jenom si myslím, že je dobré to na měsíční bázi sledovat, kdyby došlo k nějakému dramatickému výkyvu, abychom na to byli schopni včas zareagovat.

V této chvíli - mám ještě čas, omlouvám se - v této chvíli máme vydaných množství těch víz a všichni víme, vy to určitě víte velice dobře, v okamžiku kdy to vízum se vydá, tak jsou to automaticky státní pojištěnci. V této chvíli to předpokládá při odhadu, kdybychom na ně platili do konce letošního roku zhruba 4,5 miliardy korun, zvýšenou platbu za státní pojištěnce. Je to mandatorní výdaj, tak o tom se nemusíme dohadovat, tak to prostě je.

Na druhé straně odhad ze strany největší zdravotní pojišťovny, to je VZP, protože tam ti klienti automaticky jsou, odhaduje maximální - ale berme to, že to je informace v dnešní dobu, takže neberme to tak, že to je nějak podložené, prověřené osmi analýzami - že by mohla být ta péče, která byla vynaložena zhruba v částce 5 miliard. Takže ten rozdíl zatím vypadá zhruba na 500 milionů. Jelikož celkový objem zdravotněpojistných plánů je 440 miliard, tak to určitě není částka, která by jakýmkoli způsobem ohrožovala kvalitu a rozsah poskytované zdravotní péče.

Tolik k tomu bych chtěl říct a uvítám debatu, jakmile budeme mít pracovní návrh na valorizačním vzorci samozřejmě i s opozicí, protože bylo by moc dobře, kdyby valorizační vzorec, pokud vznikne, aby byl stabilní, aby to nebylo tak, že každá vláda ho nějakým zásadním způsobem mění.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Rozumím tomu. Nedozvěděl jsem se to číslo, na druhou stranu rozumím valorizačnímu mechanismu. Souhlasím s inflací, navázání třeba na minimální mzdu, na něco. Z mého pohledu by měl být ještě procyklický. A tady jsem se jenom chtěl - dneska pan ministr tady při interpelacích řekl a cituji, to jsem si napsal, což mě nechci říct slovo potěšilo, ale pokud by to bylo: Tato úhrada nebude vyšší - jako v tom valorizačním mechanismu - bude porovnatelná s úhradou, kterou platí ti, co berou minimální mzdu. Děkuji. Nemám už další otázku, jenom protože to jsem se nedozvěděl konkrétní číslo, protože pak byla, v tu chvíli by byla platba za státní pojištěnce vyšší, než je v rozmezí, které uvedl před čtrnácti dny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Rozumím a vnímám, že pan ministr nechce reagovat? Dobře, je to vyřešeno. A patrně poslední interpelaci dnešního dne přednese pan poslanec Radek Koten a je na pana ministra Víta Rakušana. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážená paní předsedající, vážený pane ministře. Já bych se chtěl zeptat, proč vlastně vláda prosazuje nouzový stav, když v minulém volebním období jako součást opozice v podstatě byla vždycky proti nouzovému stavu? A vzhledem k tomu, že mně telefonují a posílají e-maily a zprávy různí policisté, tak vlastně už tomu trochu rozumím, protože policisté v nouzovém stavu slouží sto a více hodin vlastně zadarmo, na oltář vlasti. Takže místo toho, aby byli doma s rodinou, slouží za ty policisty, kteří nejsou ještě u sboru, protože Policie ČR jako taková má podstav policistů. Další policisté slouží za prvé jako posila u slovenských kolegů, kde je situace s migrační krizí poněkud jiná, a další policisté, kteří zůstali v České republice, tak musí sloužit samozřejmě za ně.

Dále bych se rád zeptal, zda omezování svobod a svobod občanů a cenzura, která se tady nějakým způsobem rozmáhá, blokování různých webů, zda je to v souladu se zákonem, zda o tom rozhodl soud anebo zda to je pouze na uvážení vlády, jejích představitelů, anebo zda to je pouze na jakousi žádost vlády, soukromého subjektu NIC.cz (správně CZ.NIC), a zda tedy ten nouzový stav není pouze kvůli tomu, aby tresty v nouzovém stavu byly vyšší, a zda nehrozí České republice infiltrace nějakých... (Čas.) ... živlů z Ukrajiny. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní poprosím pana ministra Víta Rakušana o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Ty dvě minuty jsou vražedné. Já, prostřednictvím paní místopředsedkyně, k vám, pane kolego Kotene, vám rozumím, protože jsem také často jako poslanec interpelace dával, a v tom spěchu už jsem asi vašim posledním třem otázkám v podstatě nerozuměl nebo mně splynuly v jednu. Tu infiltraci nevím, k čemu jste navázal. Přišlo mně, že to navazujete na zákaz webů, a trochu jsem se ztratil v tom, proč by to mělo vést k infiltraci nějakých nebezpečných živlů. Ale ještě budete mít minutu, abyste mi to dovysvětlil, a určitě ji racionálně využijete, prostřednictvím paní místopředsedkyně.

Za prvé, nouzový stav jako takový byl právě v covidové době z našeho pohledu jako tehdejší bývalé opozice mnohokrát nadužíván, vyhlašován na dlouhou dobu. Byla uplatňována nejrůznější opatření, u kterých jsme postrádali logiku. A ano, jak jste řekl, prostřednictvím paní předsedající, ta opatření v mnohém výrazně omezovala život lidí v České republice. Zákaz cesty mezi okresy, zákaz vycházení po jednadvacáté hodině, zkrácení provozní doby nejrůznějších zařízení, služeb v České republice a podobně. A já bych se, pokud mohu - nemusíte mi odpovídat, od toho jsem tady já - ale pokud bych se směl vás zeptat, prostřednictvím paní předsedající, kdybyste mně mohl sdělit, jaká omezení teď vy, jako občan České republiky, pociťujete v současném vyhlášeném nouzovém stavu. Nemusíte odpovídat, může to být jenom řečnická otázka, ale ta odpověď by mě samozřejmě velmi zajímala.

Další věc, pane kolego, prostřednictvím paní předsedající. Nouzový stav nám umožňuje uplatňovat taková opatření, která potřebujeme ke zvládání současné krize. Potřebujeme je. Potřebujeme rychlé zásobování například Státních hmotných rezerv. Potřebujeme rychlou organizaci humanitární pomoci. Potřebujeme rychlá vládní opatření, která operativně reagují třeba na potřeby měst, obcí a krajů v České republice. To je zcela objektivní potřeba, kterou vám potvrdí i lokální politické elity. A já chápu, že vy s krizovým řízením osobně takové zkušenosti na lokální úrovni nemáte, nicméně ono skutečně se teď musí řešit mnoho věcí a poměrně rychle.

Za další bych k tomu chtěl říci, že současný nouzový stav byl plánován jako instrument krizového řízení v roce 2014 v typovém plánu migrační vlny velkého rozsahu, která byla rozčleněna do čtyř kategorií. Jedna z nich byla oranžová, červená, černá. Od červené, černé se počítalo s tím, že bude vyhlášen nouzový stav, a ta červená a černá bylo někde okolo 20 000 migrantů měsíčně. My měsíčně máme bezmála 300 000. Tedy my se řídíme tak, jak se v krizovém řízení má podle typových plánů a podle postupů, které nadefinovali odborníci. A odborníci je nadefinovali určitě dobře.

Jedna podstatná věc, a tím vám doufám udělám radost, prostřednictvím paní předsedající. Všechny přesčasové hodiny policistů jsou evidovány v systému a my s panem ministrem Stanjurou přijdeme s rychlou novelizací, kterou chceme schválit v legislativní nouzi, aby v nouzovém stavu všem ozbrojeným složkám byly propláceny přesčasové hodiny. Včera o tom diskutovala vláda. My vedeme - ačkoli teď nejsou propláceny - po mé dohodě s náměstkem policejního prezidenta Vondráškem všechny přesčasové hodiny v evidenci a ty přesčasové hodiny budou propláceny za prvé formou zvláštních odměn, za druhé po změně legislativy, s kterou chceme přijít ještě teď v rychlém sledu, i v nouzovém stavu. Doufám, že je to pro vás pozitivní informace a systémové řešení. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji panu ministrovi. Máte čas na velmi rychlou doplňující otázku, v 18 hodin vás budu muset přerušit. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za odpověď. Samozřejmě že to je dobrá zpráva pro policisty, že jim ty přesčasy budou proplaceny, včetně hasičů, včetně policistů, a tam směřovala moje otázka.

A co se týká těch kriminálních živlů, které by sem mohly směřovat, tak spíš to bylo myšleno tak, že bohužel vzhledem k tomu, že na Ukrajině byli propuštěni i lidé z věznic a mohli se dostat ke zbraním, tak právě tam směřovala moje otázka, zda policisté mohou zabránit nějakým způsobem, aby ty zbraně, které jim byly rozdávány na Ukrajině, tak aby byly použity v České republice těmito živly. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Už bohužel není možno reagovat, vypršel čas pro interpelace. A já se tímto také loučím a předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý podvečer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Budeme pokračovat dalšími body.

Než tak učiníme a začneme projednávat takzvané návrhy z opozičního okénka, přečtu omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá z pracovních důvodů od 18 hodin pan poslanec Andrej Babiš a naopak ruší svoji omluvu pan poslanec Rais, který se účastní jednání.

Než přikročíme k jednotlivým bodům, tak mě požádal o slovo s přednostním právem pan předseda Okamura. Takže pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já se tady musím vyjádřit k těm nejnovějším zjištěním ohledně hnutí STAN a europoslance a místopředsedy hnutí STAN Stanislava Polčáka, protože já jsem si nechal přeprověřit u sebe u asistentky, protože kolikrát vlastně za mnou pan Polčák byl, a mám svědky na to, konkrétně moje sněmovní asistentka - já jsem myslel, že u mě byl dvakrát, a on u mě byl třikrát. Mám na to i svědky. A teď se tady dovídám, že si účtuje za setkání s poslanci 47 000 korun na hodinu.

Takže Stanislav Polčák u mě třikrát lobboval za zákon tři hodiny a on si za schůzku u mě, se mnou, zřejmě účtoval 140 000 korun z veřejných peněz městům a obcím? Je to možné vůbec? To tedy z nás tady udělal pěkný hlupáky. A nic neříkal. Požádal mě o schůzku, že se chce bavit o zákonech, a pak se dovídáme tady, máme tu výkazy... (Ukazuje.) ... už je to všude na internetu i na Seznamu. A prokazatelně si účtuje i za setkání s poslanci SPD, protože mimo jiné tady píše - ovšem to nebylo setkání se mnou, to bylo setkání s jiným naším poslancem - že jednání v Poslanecké sněmovně s poslanci krom KSČM, to znamená i s SPD, si účtuje také hodinu za 47 000.

No tak to je neuvěřitelný politický gauner! To je normálně... to hnutí STAN, to jsou takoví političtí podvodníci, že to snad nemá obdoby. Proto já znova žádám - a škoda že ministr vnitra Vít Rakušan a předseda teď odešel. Znova chci požadovat ten seznam... (V sále je silný hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás přeruším a poprosím kolegy a kolegyně, aby se utišili, a ty, co vystoupení pana poslance nezajímá, aby případně odešli do foyer. Děkuji pěkně.

 

Poslanec Tomio Okamura: A proto bych chtěl znova vyzvat zástupce hnutí STAN a premiéra Petra Fialu a vicepremiéra a ministra vnitra, předsedu STAN Víta Rakušana, aby předložili seznam všech zakázek jejich místopředsedy STAN - byl to v té době ještě místopředseda STAN - a europoslance Stanislava Polčáka, veškerých zakázek za veřejné peníze, protože já bych se rád dozvěděl, zdali si neúčtovali za tu schůzku u mě. Ty výkazy můžou být různě upravené, pochopitelně, ale já myslím, že by se tady rádi i ostatní poslanci z opozice, které navštívil pan Polčák, rádi dozvěděli a podívali do diářů, jestli si neúčtoval náhodou pan Polčák za schůzku s nimi 47 000 na hodinu, například. Ale jde tady o to, že opravdu je potřeba to prověřit, protože ten politický podnikatelský projekt hnutí STAN, opravdu, to už přesahuje úplně všechno. Myslím, že by měli odejít z vlády, protože to je jeden skandál za druhým.

Řeknu ještě dvě krátké věci k tomuto. Už mě několik lidí upozorňovalo, že za tato moje dnešní vystoupení, že se bude snažit mě ministr vnitra Vít Rakušan, hnutí STAN a vládní představitelé kriminalizovat. Tak já to tady říkám na mikrofon: Budou se za každou cenu mě snažit kriminalizovat, dehonestovat, poštvávat proti mně novináře, protože jsem prostě nepohodlný. A já se jenom ptám v zastoupení našich voličů, já jsem ty kauzy nezpůsobil. Takže to říkám předem a říkám to tady na mikrofon, aby to všichni slyšeli, protože tyhlety výhrůžky - a sami víte, a je tady řada svědků, že pan premiér Petr Fiala mi tady předevčírem řekl přímo do očí a tady to slyšel celý náš poslanecký klub i někteří poslanci ANO, tak mi řekl, že mi to vrátí. A já jsem se ho zeptal, jak mi to vrátíte? Jestli na mě pošlete policii, kriminálku, jsem se ho ptal, a podobně. Neodpověděl a neupřesnil. Takže tohleto jsou velmi šílené metody. Normálně by to bylo jako mafiánské metody, řekl bych. Ale já to tady radši říkám veřejně na mikrofon, protože teď nevím, co mě čeká, za to, že se takto ptám, a radši to říkám předem, abychom potom věděli, odkud vítr vane.

Takže to je to, co jsem tady chtěl říct. A to, že poté, co jsem zjistil, že i za schůzky s poslanci SPD si pan Stanislav Polčák účtuje 47 000 na hodinu, ale i za schůzky s poslanci ANO, protože tady jasně píše, že kromě KSČM všichni poslanci - za Zlínský kraj tady třeba píše, v jedné kolonce - takže tam jsou i poslanci ANO, takže to je i za schůzky s poslanci ANO, tím pádem. Ano, to tady píše! Kromě KSČM všichni poslanci za Zlínský kraj například, je tady 17. 6. kolonka. Takže si za schůzky s poslanci ANO či SPD, ale zřejmě i s jinými, já to nevím, že si tady fakturuje někdo potom z veřejných peněz obcím 47 000 na hodinu, to přece nemůžeme nechat jen tak bez povšimnutí, tenhleten politický byznysplán hnutí STAN, druhé nejsilnější vládní strany.

Takže to, že rezignuje pan Polčák na funkci... na zdarma nebo zřejmě na neplacenou funkci místopředsedy STAN, to je přece směšné. Pan Polčák by měl rezignovat na mandát europoslance, tím by vyvodil svojí politickou odpovědnost, a k tomu by ho měl vyzvat premiér Petr Fiala i předseda hnutí STAN Vít Rakušan, ale nevyzvali a nic takového neřekli. No jasně, proč by to říkali? Protože přece mlčení je souhlas. Přece nebudou rozkládat vládní koalici, že košile je bližší než kabát. Přece jediným řešením je, a to je stejně jenom dílčí řešení, aby vyzvala vládní koalice, premiér Petr Fiala a Vít Rakušan k tomu, aby Stanislav Polčák složil mandát europoslance. To přece musí být ta pointa, a to přece musí být to, aby se k tomu hnutí STAN a vláda, minimálně hnutí STAN se k tomu postavilo nějakým způsobem čelem. Ale myslím, že to finální řešení musí být, že hnutí STAN odejde z vlády, protože to už je tolik kauz, ale to, že ždímají takhle peníze z veřejných rozpočtů na úkor občanů, to přece není možné.

Takže to jsem tady chtěl říct na úvod. Asi vím, co mě čeká od vládní koalice, protože očekávám, že budu terčem různých takových v uvozovkách mafiánských praktik s cílem zneškodnit Tomia Okamuru a zneškodnit SPD. Ale říkám to tady na rovinu, my budeme bojovat za náš program. Budeme dál bojovat za svobodu, demokracii v České republice a tyhlety vaše mafiózní praktiky prostě nenecháme bez komentáře. Děkuju. (Slabý potlesk z řad SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další s přednostním právem se přihlásil pan poslanec Benda.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já to nedělám příliš často, nepřicházím do těchto půtek. Ale to, co tady předvedl pan předseda Okamura, bylo absolutně za hranou, absolutně za hranou. (Poslanec Okamura protestuje.) Nekřičte na mě, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, nejsme tady v chlévě, přestože se tahle občas chováte. (Potlesk z pravé strany sálu.) Obvinit tady premiéra, který vám řekl, že jestli se k němu budete chovat tak, jak jste se předváděl... já jsem to slyšel, pane kolego.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Poprosím všechny poslance, aby na sebe nepokřikovali a případně se přihlásili a oslovovali se prostřednictvím pana předsedajícího. Prosím pokračujte.

 

Poslanec Marek Benda: Že vás chce kriminalizovat nebo něco podobného, takhle jste to spojil. Jenom za to, že pan premiér vám sdělil, že jestliže se chcete chovat jako v chlévě, tak se bohužel budeme chovat i k vám jako v chlévě, k vám osobně. Není to nic proti zbytku opozice, není to nic proti klubu SPD, ale vy to přeháníte. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Hlásí se ještě někdo s přednostním právem? Není tomu tak. Můžeme přejít k programu schůze, respektive bodům, které na programu schůze máme. Měli bychom projednávat bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.