(pokračuje Karel Havlíček)

6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb.,
o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla),
ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 76/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr dopravy Martin Kupka. Pane ministře, ujměte se slova. A prosím, aby byl v sále větší klid, aby pan ministr měl klid na přednesení svého slova.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové. Vláda předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a také zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých dalších souvisejících zákonů.

Předložený návrh zákona je zaměřen téměř výlučně na implementaci předpisů Evropské unie do vnitrostátního právního řádu, a to směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury včetně novely této směrnice, směrnice o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacených silničních poplatků v Unii a navazujících přímo použitelných předpisů.

Návrh zákona lze z hlediska jeho obsahu rozdělit do tří oblastí. První - řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě i provozování, druhá oblast - poskytování evropské služby elektronického mýtného a třetí oblast - poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích.

V oblasti řízení bezpečnosti pozemních komunikací dochází k rozšíření okruhu pozemních komunikací, na něž se jednotlivé nástroje bezpečnosti vztahují. Kromě pozemních komunikací zařazených do transevropské silniční sítě se budou nově vztahovat na všechny státem vlastněné pozemní komunikace, tedy dálnice a silnice první třídy, a rovněž na unijně spolufinancované úseky silnic druhé a třetí třídy, které vlastní kraje. Vedle auditu bezpečnosti pozemních komunikací bude nově prováděno i prvotní hodnocení záměru, a to na úplném počátku, ještě před jednotlivými postupy podle stavebního zákona.

Nově budou dále vlastníci pozemních komunikací, kterých se týká posouzení bezpečnosti, jednou za pět let provádět posouzení jednotlivých úseků těchto pozemních komunikací z hlediska rizika dopravních nehod a závažnosti jejich dopadu a hodnotit je jako úseky s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Výsledky budou zasílat Ministerstvu dopravy, které pak zveřejní souhrnný přehled za celou republiku, a v návaznosti na příslušné hodnocení pak budou mít případně také povinnost přistoupit k realizaci nápravných opatření.

V oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného, to je ta druhá oblast, kterou novela zákona upravuje, dochází k dílčím změnám v povinnostech poskytovatele evropské služby elektronického mýtného. Například již nebude požadováno pokrytí všech členských států Evropské unie, které mají zavedeny systémy elektronického mýtného, ale pouze alespoň čtyř takových členských států. Dále se jednoznačně stanoví, že poskytovatel evropské služby elektronického mýtného není povinen hradit mýtné ve vztahu k vozidlům, jejichž elektronické zařízení je evidováno jako zablokované, či se výslovně zakotvuje jeho právo na odměnu od provozovatele systému elektronického mýtného.

Dále se zavádí povinnost provozovatele systému elektronického mýtného vést účetnictví a peněžní prostředky týkající se provozování systému elektronického mýtného odděleně od ostatních činností. Upřesňují se též technické požadavky kladené na prvky systému elektronického mýtného a postupy posouzení shody a posouzení vhodnosti pro použití těchto prvků. Návrh zákona také stanoví povinnost ministerstva dopravy zveřejňovat vybrané údaje týkající se provozování elektronického mýtného a poskytování evropské služby elektronického mýtného.

V oblasti poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích se navrhuje stanovit povinnost celního úřadu zaslat cizinci podezřelému z přestupku spočívajícího v užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku nebo mýtného spolu s oznámením o zahájení řízení nebo s příkazem informační formulář, který bude vyhotoven v úředním jazyce členského státu registrace vozidla.

Jedinou změnou, která nevychází z unijního práva, je zrušení povinnosti vybavit vozidlo elektronickým zařízením systému elektronického mýtného, tedy takzvanou OBU jednotkou, pokud je již z jeho registrační značky patrné, že se jedná o vozidlo osvobozené od zpoplatnění, to je pokud má vojenskou poznávací značku, registrační značku elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značku historického vozidla.

Návrh zákona již byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v jejím předchozím volebním období, nicméně k projednání této legislativní předlohy nedošlo.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovoluji si vás požádat o podporu předloženého návrhu zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích a zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a moc děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Zuzana Ožanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda dne 9. prosince 2021 předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako tisk číslo 76. Tento vládní návrh zákona ruší povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickým zařízením v systému elektronického mýtného. Změna navazuje na požadavek Ministerstva obrany vznesený v rámci meziresortního připomínkového řízení, jelikož u těchto vozidel je již z jejich specifických registračních značek patrné, že užití zpoplatněných pozemních komunikací dotčenými vozidly nepodléhá úhradě mýtného. Zjednodušeně řečeno, vojenská vozidla a historická vozidla mají dostatečné odlišné značky, aby bylo zřejmé, že nemusí platit mýtné.

Všechny ostatní návrhy jsou výhradně implementací předpisů Evropské unie, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96 ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, a směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/520 ze dne 19. března 2019 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkající se nezaplacení silničních poplatků v Unii. Lhůty pro implementaci směrnic byly do 19. října 2021 a 17. prosince 2021.

Návrh v návaznosti na legislativu Evropské unie upravuje tři okruhy. Za prvé, řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování, za druhé, poskytování evropské služby elektronického mýtného, za třetí, poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích. Nyní se blíže vyjádřím k těmto třem oblastem úpravy.

Řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování. v listopadu roku 2009 byla přijata směrnice o bezpečnosti infrastruktury a v návaznosti na ni byl přijat zákon měnící zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a navíc také vyhláška měnící vyhlášku č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Transpoziční ustanovení byla přitom zaměřena v souladu se směrnicí o bezpečnosti infrastruktury pouze na pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě. Uvedenými předpisy byl do vnitrostátního právního řádu zaveden směrnicí institut auditu bezpečnosti pozemních komunikací, jemuž podléhá projektování a výstavba pozemních komunikací ve čtyřech fázích. Zákon dále zavedl klasifikaci úseků relevantních pozemních komunikací na úseky s vysokým počtem dopravních nehod se smrtelnými následky a dále klasifikaci úseků těchto komunikací s vysokým potenciálem snížení nákladů, vynakládaných v důsledku dopravních nehod. Na posledně jmenovanou klasifikaci pak navazují mandatorní prohlídky problematických úseků pozemních komunikací, jejichž výsledkem je přijímání nápravných opatření.

V říjnu 2019 byla přijata novela této směrnice, na niž reaguje vládou předkládaný návrh zákona. Navrhované úpravy mají vést ke zlepšování vlastností pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Změny se mají vztahovat nejen na pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě, ale také na dálnice, hlavní silnice a úseky jiných silnic mimo městské oblasti, které jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Evropské unie, zjednodušeně řečeno, i na silnice ve správě krajů. Změny by umožnily vhodnější identifikaci úseků silnic, kde jsou největší příležitosti ke zlepšení bezpečnosti a kde by měly cílené zásahy vést k největším zlepšením. Dále budou zpracovány akční plány pro relevantní úseky pozemních komunikací na celém území jednotlivých členských států Evropské unie, jež budou obsahovat podle priorit odstupňovaná nápravná opatření. Návrhem zákona dochází k zavedení definice pojmu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, jenž je následně konzistentně užíván v rámci právní úpravy jednotlivých nástrojů sloužících k řízení bezpečnosti pozemních komunikací.

K oblasti bodu 2 úprav, poskytování evropské služby elektronického mýtného: v dubnu roku 2004 byla přijata směrnice o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve společenství. Cílem směrnice bylo zajištění interoperability elektronických systémů pro výběr mýtného v rámci vnitřního trhu Evropské unie a dále zavedení evropské služby elektronického mýtného zahrnující celou silniční síť Evropské unie, na které se platí mýtné. Přínosem pro uživatele této služby mělo být uzavření toliko jediné smlouvy s poskytovatelem evropské služby elektronického mýtného, jež měla umožnit užití jediného palubního zařízení používaného ve všech oblastech evropské silniční sítě podléhajících výběru mýtného a úhradu mýtného při tom poskytovateli evropské služby elektronického mýtného. V návaznosti na přijetí uvedené směrnice byl přijat zákon měnící zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, další související zákony a také vyhláška č. 470/2012, o užívání pozemních komunikací zpoplatněných mýtným. Samotný koncept evropské služby elektronického mýtného je poměrně výstižně definován ustanovením § 22b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích, dle něhož jde o soubor činností a služeb, které v souladu s příslušným předpisem Evropské unie umožňují snadnou propojitelnost systému elektronického mýtného v členských státech Evropské unie a nepřetržité užívání zpoplatněných pozemních komunikací silničním vozidlem ve všech systémech elektronického mýtného v těch státech při využití jediného elektronického zařízení a za podmínky souhrnné úhrady mýtného osobě, která poskytuje evropskou službu elektronického mýtného a elektronické zařízení vydala.

V březnu 2019 byla přijata směrnice o interoperabilitě mýtných systémů, která zrušila a nahradila původní směrnici o interoperabilitě mýtných systémů, na kterou reaguje vládou předkládaný návrh zákona. Evropská služba elektronického mýtného je služba založená na tržních pravidlech, a proto by neměli být v této době její poskytovatelé povinni poskytovat službu celé Evropské unii. Dostačující k poskytování evropské služby elektronického mýtného bude pokrytí všech elektronických systémů pro výběr mýtného alespoň čtyř členských států Evropské unie. Poskytovatelé evropské služby elektronického mýtného by měli zaplatit subjektu pro výběr mýtného veškeré mýtné, které mají zaplatit jejich zákazníci, a měli by mít nárok na spravedlivou odměnu. Členské státy by měly být povinny shromažďovat a zveřejňovat veškeré významné údaje týkající se této služby ve veřejně přístupných národních rejstřících.

K bodu 3 úprav poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích: v březnu 2015 byla přijata směrnice Evropského parlamentu o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Jak již vyplývá z názvu tohoto předpisu, výměna informací mezi členskými státy předvídaná směrnicí se týká toliko vybraných protiprávních jednání rozporných s pravidly silničního provozu, přičemž účelem unijní úpravy bylo usnadnění vymáhání sankcí uložených za delikty spáchané s vozidlem registrovaným v jiném členském státě Evropské unie, než je členský stát, v němž ke spáchání deliktu došlo. Tato unijní úprava byla v České republice transponována především do zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a o změně zákona č. 168/1990 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje zejména automatizovanou výměnu údajů o silničních vozidlech, jejich vlastnících, provozovatelích, kterou zabezpečuje Ministerstvo dopravy jak ve prospěch příslušných orgánů jiných členských států Evropské unie, tak ve prospěch českých subjektů, Policie České republiky, Celní správy, Hasičského záchranného sboru, obecních úřadů s rozšířenou působností a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje zejména povinnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností zaslat osobě podezřelé ze spáchání některého z vybraných přestupků spočívajících v porušení pravidel silničního provozu informační formulář v úředním jazyce členského státu Evropské unie, jemuž by měl přestupce s pobytem v jiném členském státě Evropské unie rozumět, a to spolu s oznámením o zahájení řízení. Problémy s určováním totožnosti pachatelů, nerezidentů, v souvislosti s elektronickými systémy pro výběr mýtného brání dalšímu rozvoji systému a širšímu uplatnění zásad - uživatel platí a znečišťovatel platí na silnicích Evropské unie. Proto se přistupuje k výměně informací týkající se deliktů nezaplacení jakýchkoli silničních poplatků v Evropské unii. V České republice jsou těmito poplatky mýtné a časový poplatek, jinak řečeno dálniční známka. Návrhem dojde k nárůstu nákladů na posuzování bezpečnosti státem vlastněných pozemních komunikací, neboť se rozšíří jejich okruh, ale nově náklady na posuzování bezpečnosti pozemních komunikací ponesou i kraje jako vlastníci silnic druhé a třetí třídy, na jejichž výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky Evropské unie. V oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného se nové náklady hrazené z veřejných rozpočtů nepředpokládají. V oblasti poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích se náklady nijak vysoké neočekávají, avšak efektivnější správní trestání by mohlo zvýšit příjmy.

Návrh zákona je doplněn o přechodná ustanovení. Prvotní hodnocení záměru a provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací se nebude vztahovat na stavby, u nichž byla příslušná dokumentace zpracovaná před účinností tohoto zákona, s výjimkou auditu u komunikací zařazených do transevropské silniční sítě. První posouzení pozemních komunikací podléhající posuzování bezpečnosti podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb. provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024.

Účinnost zákona se navrhuje prvním dnem kalendářního roku následujícího po vyhlášení zákona s ohledem na již uplynulou transpoziční lhůtu. Výjimkou jsou vybraná ustanovení, která nabudou účinnosti dnem 1. července 2023 a dnem 1. října 2023. Pozdější účinnost k 1. červenci 2023 je jednak vyvolaná tím, že se v příslušném novelizačním bodě reaguje na změny vyvolané novým stavebním zákonem - zákon č. 283/2021, pozdější účinnost se dále navrhuje u ustanovení k 1. říjnu 2023 upravujícímu zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, který bude vycházet z metodiky Evropské unie, která bude vydána až v červnu 2023.

V souvislosti s přijetím tohoto návrhu zákona bude novelizována vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Nyní blíže k budoucím změnám ve zmíněné vyhlášce, neboť úzce navazují na tento transpoziční návrh zákona.

K § 18g odst. 11 zákona o pozemních komunikacích, ve znění návrhu a jeho novely: vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude nově upravovat kritéria pro posouzení předpokládaných dopadů na bezpečnost silničního provozu podle § 18g odst. 3 písm. c) zákona o pozemních komunikacích. Právní úprava bude vycházet z přílohy I bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, ve znění její novely, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1936 (?) ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury.

K § 18m odst. 5 zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely: vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude dále nově upravovat obsah posouzení a kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací. Při stanovení obsahu bude zohledněna příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, ve znění její novely. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/96/ES, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury. (Bez ohledu na přednášející se většina poslanců hlasitě baví mezi sebou.)

Pokud jde o kritéria pro hodnocení posuzovaných úseků pozemních komunikací, návrh zákona předpokládá, že posuzované úseky pozemních komunikací se hodnotí z hlediska rizika dopravních nehod a z hlediska závažnosti jejich dopadů. Hodnocení je pak základem pro kategorizaci úseků na úseky s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Předmětem právní úpravy ve vyhlášce budou podrobnosti tohoto hodnocení. S účinností od 1. října 2023 bude ve vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále stanoven...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Poprosím o klid v sále.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Takže začnu opět tu větu: S účinností od 1. října 2023 bude ve vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, dále stanoven způsob určení úseků pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti s vysokým počtem dopravních nehod, při nichž došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví v poměru k intenzitě provozu na pozemní komunikaci. Způsob určení těchto úseků bude vycházet z metodiky Evropské komise upravující kritéria, na základě kterých se mají určovat pozemní komunikace s vysokým počtem závažných dopravních nehod ve vztahu k intenzitě dopravy. Tato metodika bude vydána až přibližně do června roku 2023.

K § 18n odst. 6 zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely: vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, bude rovněž upravovat obsah podrobné prohlídky úseku pozemních komunikací s nízkou úrovní bezpečnosti. Obsah podrobné prohlídky bude vycházet z přílohy IIa směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, ve znění její novely.

K § 43d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích ve znění návrhu jeho novely: prováděcí právní předpis nově stanoví vzor informačního formuláře přikládaného k oznámení o zahájení řízení nebo k příkazu, který je vydáván jako první úkon v řízení zasílaného řidiči nebo provozovateli vozidla, které je registrováno v jiném členském státě Evropské unie v souvislosti s přestupkem spočívajícím v užití zpoplatněné pozemní komunikace bez úhrady časového poplatku nebo nezajištění úhrady mýtného anebo v obdobném protiprávním jednání, jež vede nebo může vést k absenci této úhrady.

Vzor informačního formuláře bude obsahovat náležitosti obsažené v § 43d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích. Zohledněna bude rovněž příloha II směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/520 ze dne 19. března 2019, o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.

Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan Martin Kolovratník. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý polední čas, kolegyně, kolegové, já tu budu za třicet minut vystupovat v roli předsedy volební komise a teď jsme v rozpravě k jednotlivým zákonům, tedy k zákonu dopravnímu, k novele zákona o pozemních komunikacích, k té evropské implementaci. Já bych taky rád v rozumném rozsahu a věcně okomentoval pouze jednu z částí té implementace té legislativy, kterou tady máme posoudit v tuto chvíli v prvním čtení. On už ve velké míře to věcně představil pan ministr, takže já i to své vystoupení upravím tak, abych vás zbytečně nezdržoval, neopakoval to, co bylo panem ministrem řečeno.

To, čemu se ale chci trochu více věnovat, je právě ta část, jedna z těch několika změn, kterou budeme do české legislativy implementovat, a to je ono zvýšení bezpečnosti a zvýšení posuzování bezpečnosti auditů u takzvaných... nebo rozšíření této bezpečnosti z transevropské silniční sítě i na všechny ostatní komunikace. Ona to je totiž důležitá věc nejenom pro ty z vás a pro občany, kteří se zabývají takzvaným BESIPem, bezpečností silničního provozu, bezpečností na pozemních komunikacích, ale je to důležité také pro zástupce samospráv, především krajů, kterých se to do jisté míry dotkne finančně z hlediska rozpočtu a nákladů na modernizace a rekonstrukce sítě druhé a třetí třídy.

Celá ta problematika stručně, jak už byla představena, je o tom, že doposud nařízení Evropské unie je z roku 2009, kdy Evropa - je to v takovém tom stylu, kdo dává peníze, si stanovuje pravidla - řekla, a myslím, že celkem logicky a správně, že na projekty transevropské silniční sítě, které jsou mezinárodní a propojují naši republiku se zahraničím, s okolím, když dává své peníze - většinou z programu OPD, z operačních programů Doprava - že chce, aby se investoři, stavitelé, v našem případě tedy Ředitelství silnic a dálnic, velmi cíleně zaměřili na bezpečnost, na bezpečnostní prvky na komunikaci, ať už ve formě bezpečnostního auditu při projektu, při tvorbě, vůbec při kreslení té komunikace, tak i pak při posuzování bezpečnosti bodových závad jednotlivých prvků pasivní bezpečnosti na komunikaci při jejím provozu. Jak jsem řekl, tohle fungovalo od roku 2009 a Evropská komise vyhodnotila, a správně - je na to řada studií, řada exaktních měření - že tohle opravdu funguje, že ty komunikace, kde toto bylo použito, z hlediska statistik, z hlediska dlouhodobého vývoje na nich je nehodovost menší. Asi zbytečně bych tady vysvětloval i těm z vás, kteří se dopravou nezabýváte, čím méně nehod, tím menší externality, externí náklady, ať už na nehody samotné, na odstraňování škod, tak samozřejmě třeba i na léčení, na spravení zdravotních následků po nehodách, a samozřejmě nemluvím už vůbec o tom nejhorším, tedy o smrtelných nehodách a o případných nákladech při takovém neštěstí.

Z toho důvodu se Evropa rozhodla tento požadavek rozšířit - dá se říct téměř na všechny komunikace, které v České republice stavíme, s výjimkou těch místních ve městech, je to v § 18g, kde můžeme si přečíst, že kromě transevropské silniční sítě toto Evropská komise bude vyžadovat i u dálnic, silnic první třídy anebo úseků silnic druhé a třetí třídy - to jsou právě ty krajské - pokud jsou na ně využity prostředky Evropské unie. V praxi, kterou tady v České republice máme, většinou to jsou ty takzvané IROPové programy, to znamená ne ty peníze, které krajům posílá stát ze SFDI - kdy připomenu, je to někdy od roku 2015, pohybuje se to vždy kolem 3 až 4 miliard - ale jsou to ty takzvané IROPy, tedy projekty, o které si kraje žádají samy. To znamená, za prvé je to rozšíření té sítě, za druhé je to i přesnější, lepší definice hodnocení bezpečnostního auditu. V odstavci 3 je popsáno, co je všechno součástí prvotního hodnocení záměru té komunikace. Nebudu zbytečně zdržovat, nebudu ten paragraf dlouze číst.

To, co je ale důležité, každé A má i svoje B, už jsem to naznačil na začátku svého vystoupení. Ono se to projeví v nákladech, ve zvýšených nákladech. Samozřejmě bychom mohli polemizovat nebo použít přísloví o poloprázdné nebo poloplné sklenici. Ty náklady nejsou dramatické, nepohybují se určitě v miliardách, nepohybují se ani ve stovkách milionů, ale podle hrubého propočtu, máte ho i k dispozici potom v důvodové zprávě k zákonu, budou se pohybovat v řádu jednotek, možná malých desítek milionů.

A to je z toho důvodu - teď rychlý exkurz do těch čísel: síť, která tady těm přísnějším požadavkům doteď podléhala, v nadřazené transevropské síti to v České republice bylo 1 210 kilometrů dálnic a 890 kilometrů silnic první třídy. Teď, když bude aplikováno to nové posuzování, jak jsme si ho představili ve vystoupení pana ministra a vlastně i paní zpravodajky a jak jsem to krátce zopakoval já, tak to rozšíření se bude týkat kompletně všech dálnic a silnic první třídy, to znamená, se to rozšiřuje na 7 100 kilometrů. Je to zhruba 1 230 kilometrů dálnic a necelých 5 830 kilometrů silnic první třídy.

A ještě připomínám, že okruh pozemních komunikací se rozšíří také o ty dvojky a trojky. Ministerstvo při přípravě tohoto zákona - připomenu, že byl projednán ještě za předchozí vlády, byl sem do Sněmovny poslán na začátku prosince, implementace má, tuším, termín do 17. prosince, takže nejsme v tak velkém zpoždění, a teď mohu avizovat, kolegové mi to naznačili, že bychom požádali o zkrácení lhůty k projednávání - není v tom žádný konflikt. Takže určitě i z naší strany pokoříme to zkrácení tak, ať tu věc tady ve Sněmovně zbytečně nezdržujeme a nenatahujeme tu implementaci.

Ale vrátím se k těm číslům. Bylo to komunikováno během loňského roku s Asociací krajů a bavíme se o nějakých zhruba 5 225 kilometrech silnic druhé a třetí třídy spolufinancovaných z prostředků Evropské unie u krajů, takže je potřeba vědět a říci, že pokud toto přijmeme, dojde k nárůstu nákladů na posuzování bezpečnosti u těch jak státem vlastněných pozemních komunikací, tak právě u silnic druhé a třetí třídy, kde náklady půjdou za jednotlivými kraji. Ono to je verifikovatelné, měřitelné, protože ty audity se již dnes dělají, především na té transevropské síti. Vychází to zhruba na 5 000 korun na jeden kilometr pozemní komunikace. Je tedy logické, že pokud se bavím o auditu bezpečnosti komunikací, to znamená nových staveb, to navýšení se bude týkat právě těch, které tomu doteď nepodléhaly, u stavební činnosti, u nových staveb anebo u modernizací. To nebude tak výrazný dopad. O něco více ale to bude u stávajících komunikací, to znamená, že je to to posuzování bezpečnosti, to průběžné v nějakém cyklickém navracení se k tomu, v jakém stavu ta komunikace je a i jak vyhovuje nebo nevyhovuje. Tam ta částka je sice nižší, jednotková, jsou to 2 000 až 3 000 korun za kilometr pozemní komunikace, ale musíme počítat, že ta celková síť, jak už jsem řekl, je něco přes 7 000 kilometrů, takže tady už se bavíme o nějakých 15 až 20 milionech korun, které budou hrazeny ze státního rozpočtu. A řekl jsem to před chvílí, na jednu stranu se bavíme o nízkých desítkách milionů korun, což v celkovém rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši necelých 130 miliard je částka, snad mohu říci, malá, zanedbatelná, na druhou stranu takových drobných částek když se nasčítá více, tak už mohou být cítit, mohou být vidět. A nechci tady dlouze hovořit, patří to do jiného tématu v souvislosti s tím, jak se zdražují ceny na stavebním trhu - to, co se děje v celém sektoru, na to je zkrátka potřeba pamatovat.

A do třetice tady nesmím zapomenout na kraje. Řada z vás jste také krajskými zastupiteli nebo jste na těch samosprávách nějakým způsobem činní. Já jsem to zhruba počítal - pro ty kraje, pokud se bavíme u auditů zhruba o těch 5 000 korunách za kilometr, a počítáme, že je to tedy necelých 6 000 kilometrů, 5 500, tak celková částka bude nějakých 25 až 30 milionů korun. Tady možná, pokud by pan ministr měl chuť, se ho zeptám, jestli třeba toto bylo projednáváno s Asociací krajů.

Připomenu, a už jsem to říkal, že kraje od roku 2015, poté ještě minus dvě vlády zpátky od toho předchozího volebního období, vždy ze SFDI obdržely nějakou částku podle toho, jak ten který rozpočet vycházel. Bylo to zhruba ve výši 3 až 4 miliardy rozpočítané mezi jednotlivé kraje. Vždycky byla taková ta kritika, že to je pozdě, že to je až někdy v průběhu roku. My už jsme tady o tom mluvili letos v zimě při projednávání jak důvěry vládě, tak návrhu státního rozpočtu. Z opoziční role kvituji a velmi pečlivě sleduji i poměrně ambiciózní závazek nové koalice v programovém prohlášení, že kraje tedy tyto peníze budou dostávat veřejně řečeným slibem. Mělo by to být 6 miliard korun, ale ten dotaz tedy je, jestli bylo s kraji nějakým způsobem diskutováno o tom, že náklady zkrátka vzrostou, že Evropa to bude požadovat. To je jedna věc, na kterou bych se rád zeptal, nebo možná i varoval, aby tady zazněla, a druhá věc. To, co vím z praxe, to, co vidíme v terénu, je málo lidí, je málo projektantů, je málo znalců na oceňování pozemků, na přípravu záborových elaborátů a podobně, takže i tohle je dobré, aby zaznělo. Bude to znamenat poměrně velké nároky na vyšší kapacity právě auditorů, odborníků na bezpečnost a projektování komunikací. Samozřejmě, můžeme si to tady říct, asi teď nezpůsobíme, že najednou do technické školy někde do praxe těch lidí přijde víc, ale, jak jsem řekl, je to takovéto to B, které je potřeba i k tomuto tématu říci.

Každopádně jak jsem avizoval, nevyvolává to, aspoň v tuto chvíli, žádný požadavek nebo návrh na nějaký doplňující pozměňovací návrh, který by při projednávání měl přijít, a určitě se k tomu vrátíme na hospodářském výboru. Ale, jak jsem řekl, pokud bude navrženo zkrácení lhůty, myslím, že s tím není žádný problém a že ho určitě podpoříme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Další se do rozpravy hlásí pan poslanec Adamec. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, pane ministře, velmi krátce zareaguji na proběhlou rozpravu, která tady teď zazněla. Úvodem možná taková fráze: Každý pokrok něco stojí. Já si myslím, že pokud to zvýší bezpečnost na komunikacích, tak je to správně. Na druhé straně musím také říct, že tento návrh zákona připravovala už minulá vláda, takže trošku nerozumím diskusím o tom, že to bude něco stát, protože s tím se muselo počítat i tehdy, když se to připravovalo. To jenom tady k zástupci opozice říkám, že to je vlastně návrh, který už předkládala nebo připravovala předchozí vláda.

Takže já věřím tomu, že dneska navrhnete v tomto případě garanční výbor hospodářský výbor. Já jsem pro vše všemi deseti, na rozdíl od autorského zákona. A jak jste tady viděli, rozprava už teď byla docela rozsáhlá na délku příspěvků, nikoliv na počet řečníků, takže věřím tomu, že na hospodářském výboru zvítězí pragmatičnost a pohled, řekl bych, hospodářů a že hospodářský výbor se s tím vypořádá velmi dobře.

Já jsem chtěl připomenout, že mi nevadí zkrácená lhůta pro projednání, ale že budeme určitě navrhovat některé pozměňovací návrhy, a já bych tady chtěl říct o jednom, který se bohužel nepodařilo protlačit minulé volební období, a to byl pohyb strojů při rekonstrukci komunikací na stávajících komunikacích, kdy firmy musely dopředu žádat o povolení, které se vydávalo s měsíčním zpožděním, a dělalo to obrovské problémy z hlediska času, kdy třeba nebylo počasí na stavbu a podobně, takže ty firmy pak riskovaly, jezdily těmi stroji. Když při tomto činu byly přistiženy, platily vysoké, statisícové pokuty. A to, že se to udělalo tak, že můžou žádat o jedno povolení na celou sezonu, tak si myslím, že tohle je naprosto zbytečný a byrokratický krok a že je potřeba to odstranit.

Zaslechl jsem, že budou i jiné pozměňovací návrhy. O těch tu zatím hovořit nechci, pokud mi nedojdou na hospodářský výbor. A rozhodně si myslím, že je to implementace evropských směrnic. Já si myslím, že je to krok správným směrem, i když to bude stát peníze. Zase v tom objemu, když se na to podíváte, kolik stojí výstavba nových komunikací a kolik budou stát bezpečnostní audity a všechny tyhlety záležitosti, které jsou popsány v této směrnici, tak se nejedná o nic, co by nás mělo odradit od toho, abychom bojkotovali evropské nařízení, evropskou směrnici.

Takže já jsem chtěl říct, že souhlasím se zkrácením lhůty. Myslím si, že všichni, co budeme podávat pozměňovací návrhy, víme, co budeme podávat. Bude to připraveno, není to žádný problém. Ta lhůta už uběhla, tak udělejme všechno pro to, aby tato implementace proběhla naším parlamentem co nejdříve.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost a věřím, že o co byla delší rozprava tady na plénu, o to bude kratší na hospodářském výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kolovratník. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Je to pravda, pane předsedo. Je to pravda, uznávám, a abych byl korektní a bylo to zaznamenáno, nechtěl bych, aby moje vystoupení bylo vnímáno jako - nevím - schválně obstrukční nebo opoziční, že to kritizuji. Přišlo to za předchozí vlády, ad 1. Ad 2, nevím, že bychom si tady říkali, že to nechceme nebo neuděláme - jsme suverénem, asi bychom mohli, ale byla by to samozřejmě - chci říct slušné slovo - byla by to hloupost, byl by to nesmysl, takže ano a já jsem to v úvodu toho svého vystoupení pověděl.

Všechno něco stojí, ale zase těch statistik, čísel o těch externalitách, kolik stojí jednotlivé nehody až po ty nejvážnější následky, tak ty jsou jasné, předchozí vlády - a tohle přece není politické - vždycky nějakým způsobem se stavěly k BESIPu, ke snížení nehodovosti, k vizi nula a tak dál a tak dál. Myslím, že v tomhle se shodneme, i opozice, i koalice, a že toto podporu bude mít.

A ten pozměňovací návrh, který pan předseda avizoval - pamatuji si ho, zase, má to logiku, ale i na tom myslím, že bude určitě shoda. Děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a do obecné rozpravy se hlásil pan ministr. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka Vážený pane předsedající, já jsem se chtěl jednak přihlásit k návrhu na zkrácení lhůty pro projednání tohoto návrhu zákona ve výborech, a to na 30 dnů, a chtěl jsem jenom stručně reagovat na ony bezpečnostní audity. Ty se už dneska provádějí, často je dělají investoři prostě z čistého vlastního zájmu dosáhnout v rámci významné investice co nejvyšší kvality i z hlediska bezpečnosti toho provozu.

V případě aktivit, akcí dotovaných Evropskou unií, tam ty audity jsou často už v současné době nezbytnou podmínkou, protože opodstatňují zároveň příslušnou investici, a v rámci projednávání a vyhodnocování těch dotačních žádostí jsou to prostě oprávněné, pozitivní body pro případné rozhodnutí.

Zároveň chci doplnit, že novela byla řádně projednána s Asociací krajů, se všemi kraji, protože to prostě na ně bude mít rovněž finanční dopad, tak to vzaly na vědomí. Z hlediska praxe krajů - tady si troufnu doplnit z reálného života, z reálné praxe, že i prověrky toho, jak komunikace z hlediska bezpečnosti fungují, jsou nepochybně namístě, přispívají k větší bezpečnosti a jsou zároveň už dnes tam, kde kraje realizují správně dohled nad vozovkami. Ono správné hospodaření s vozovkou, tak kontrola i nehodovosti, počet dopravních nehod, bývají prostě kritérii pro pořadí investic v tom daném území. A je to krok, který je správný a který v tomto směru míří i ke správné péči o celou silniční síť.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi a stále jsme v obecné rozpravě. Hlásí se paní zpravodajka, paní poslankyně Ožanová. Máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Ještě jednou, dobrý den, dámy a pánové, si dovolím jako zpravodaj tohoto tisku podpořit návrh ministra dopravy na zkrácení lhůty na projednání ve výborech na 30 dnů. Domnívám se, že s ohledem na implementační lhůty je to dobrý návrh a je třeba konstruktivně jej podpořit.

Pokud se týče návrhu, který přednesl předseda hospodářského výboru kolega Adamec, upozornil na to, že je připravován jeden pozměňovací návrh - já to chápu, že tam je třeba odstranit byrokratická hlediska, ale je třeba také určité obezřetnosti, protože se obvykle jedná o pracovní samojízdné stroje, které primárně nejsou určeny k provozu na pozemních komunikacích, a z hlediska bezpečnosti silničního provozu je třeba, aby se po komunikacích pohybovaly co nejméně, protože ony jsou určeny výhradně k práci na polích. Ale opravdu zmenšení byrokratické zátěže bych si dovolila i podpořit, jenom aby bylo zohledněno i hledisko bezpečnosti silničního provozu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce a dívám se, jestli někdo ještě se chce přihlásit do obecné rozpravy. Pokud nikdo, tak tím končím obecnou rozpravu.

A nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Já si dovolím přivolat kolegy z předsálí.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jakožto výboru garančnímu. Já se táži, jestli navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím zde, a proto přistoupíme k hlasování.

Ještě před tím vás odhlásím a můžeme se opět přihlásit.

 

Takže můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování, a kdo je pro? Kdo je proti tomu, aby to bylo přikázáno hospodářskému výboru?

Hlasování 37, přihlášeno 136, pro 133, proti 1. Výsledek: přijato.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jakožto garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má tedy někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání?

Nevidím, v tom případě můžeme se pustit do hlasování ve smyslu návrhu zkrácení lhůty na 30 dnů. Všichni víme, o čem budeme hlasovat.

Chceme odhlásit? Vidím, že je zde zájem o odhlášení, takže já si dovolím vás odhlásit a opět přihlásit.

 

A já mezitím ještě zopakuji, že budeme hlasovat v tuto chvíli o návrhu na zkrácení lhůty na 30 dnů. Víme všichni, o čem hlasujeme, třicetidenní lhůta.

A já dávám tedy hlasovat. Kdo je pro zkrácení lhůty na 30 dnů? Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování 38, přihlášeno 150, pro bylo 147, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

A já tím končím tento bod. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce

Vidím zde... prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. U 37. hlasování jsem hlasovala pro, ale na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Opakuji, že se nezpochybňuje hlasování.

Tím tedy končím tento bod a vzhledem k tomu, že za dvě minuty máme volební bod, v tuto chvíli přerušuji jednání Sněmovny do 13.30. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.28 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.30 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Nyní máme pevně zařazené volební body, volební blok. Vidím, že pan předseda volební komise je zde přítomen, takže mohu rovnou otevřít první z tohoto bloku. Je to bod číslo

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.