(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském,
o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů
(autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 31/ - prvé čtení

(V sále je obrovský hluk a neklid.) Poprosím, zda by přišel ke stolku pan ministr kultury, kterého jsem zde viděla - ale teď ho nevidím - pan ministr Martin Baxa... už ho vidím. Děkuju, pane ministře. A zároveň bych poprosila, aby také zaujal místo zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Šimon Heller

A nyní bych požádala, aby nám předložený návrh zákona uvedl pan ministr kultury pan Martin Baxa. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, milé kolegyně, milí kolegové, dovoluji si vám předložit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, neboli autorský zákon.

Důvodem předložení návrhu novely autorského zákona a dalších souvisejících zákonů je povinnost transpozice dvou směrnic Evropského parlamentu a Rady, a to sice směrnice 2019/790 o autorském právu a právech s tím souvisejících na jednotném digitálním trhu a směrnice 2019/789, kterou se stanoví pravidla pro výkon autorských práv pro některé služby vysílatelů a přenosy vysílání.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já vás chvilku přeruším, protože se vám určitě moc dobře nehovoří do toho hluku, a znovu bych požádala všechny poslance a poslankyně o klid v jednacím sále. Pokud si potřebujete něco vyřídit, běžte do předsálí, v tuto chvíli mluví pan ministr kultury a hovoří o autorském zákonu. Děkuji a omlouvám se.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju, paní místopředsedkyně. Obě směrnice jsou součástí modernizace unijního autorského práva vytyčené ve strategii pro jednotný digitální trh z května 2015. Potřeba modernizovat autorské právo byla vyvolána prudkým rozvojem technologií a s tím souvisejícími novými možnostmi a způsoby distribuce a užití autorských děl.

Cílem směrnic, a tedy i předložené novely, je zejména dosáhnout dobře fungujícího trhu s autorskoprávně chráněným obsahem především zavedením nového práva vydavatelů periodik a zvláštní úpravou odpovědnosti takzvaných úložišť. Internetové společnosti, jako jsou vyhledávače, sociální sítě nebo společnosti provádějící monitoring tisku, které generují zisky mimo jiné tím, že přebírají obsah periodik, budou muset s vydavateli periodik uzavírat licenční smlouvy a platit jim přiměřenou odměnu, která bude odpovídat rozsahu přebíraného obsahu. Pokud jde o takzvaná úložiště, je cílem novely zajistit, aby se na nich nevyskytoval obsah proti vůli autorů, což je teď v Česku velmi vážné téma. Novela stanoví úložišti povinnost získat od autorů licenci, a pokud ji nezíská, tak bude mít povinnost konkrétní dílo nahlášené autorem z úložiště odstranit. Pokud úložiště tyto povinnosti nesplní, bude odpovídat za porušení autorských práv.

Dále je cílem novely přizpůsobit výjimky z autorských práv digitálnímu prostředí. Jde o výjimku pro takzvané vytěžování textu a dat, využívanou zejména ve vědě a výzkumu, například pro určení umělé inteligence, ale i v komerční sféře. Nová úprava přinese právní jistotu, že pro tyto účely bude možné využívat autorská díla bez nutnosti uzavírat licenční smlouvy. Druhá výjimka se týká užití autorských děl při výuce, a to prostřednictvím digitálních technologií. Nová úprava umožní užívat digitální a autorská díla nejen ve třídách a uzavřených intranetových sítích v rámci Česka, ale také přeshraničně v rámci EU. Zároveň novela stanoví nutnost pro digitální užití učebnic a jiných materiálů výslovně určených k výuce uzavírat licenční smlouvy. Toto se nijak nedotkne materiálů, které jsou financovány z veřejných prostředků a jsou určeny k veřejnému šíření.

V neposlední řadě se zjednodušují postupy poskytování licencí k užití digitalizovaného kulturního dědictví paměťovými institucemi. Navrhovaná úprava do autorského práva v zásadě přijímá závazná ustanovení obou transponovaných směrnic, pouze v některých případech využívá jejich fakultativních ustanovení, například výjimky a omezení práv pro užití digitálních a přeshraničních výukových činností.

Předložená úprava dále novelizuje občanský zákoník, protože problematika licenčních smluv předmětů chráněných autorským zákonem, jichž se návrh rovněž dotýká, je upravena právně v něm. Současně se mění dílčím způsobem i trestní zákoník, do kterého se doplňuje skutková podstata trestného činu proti právům chráněným autorským zákonem o ochranu nových práv vydavatelů tiskových publikací. Doplňuje se podobně i skutková podstata přestupků. V souvislosti se zpřesněním úpravy takzvaných prostředníků obsahuje návrh také novelu živnostenského zákona.

Pro úplnost také dodávám, že z důvodů nahrazení stávajícího pojmu vytěžování v souvislosti s databázemi je nezbytné provést formální úpravy ve dvou dalších zákonech, kde se tento pojem vyskytuje, zákon o právu na informace o životním prostředí a zákon o základních registrech.

Dámy a pánové, na závěr mi dovolte, abych upozornil na to, že transpoziční lhůta obou směrnic uplynula již 7. června 2021 a ze strany Evropské komise již bylo zahájeno řízení o porušení smlouvy o fungování Evropské unie. To se může brzy ocitnout ve fázi odůvodněného stanoviska a hrozí, že komise následně předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie k uložení citelné pokuty. Návrh už jednou Sněmovně předložen byl, ale z důvodu končícího volebního období se jej nepodařilo projednat v obsahově totožné podobě. Z výše uvedených důvodů navrhuji, aby Sněmovna tento návrh propustila do druhého čtení. Tolik tedy vysvětlení obsahu návrhu tohoto zákona.

Já k tomu, kolegyně a kolegové, dodám ještě jednu věc. Jsem si samozřejmě vědom toho, že novela autorského zákona vždy vyvolává velké diskuse, protože aktérů, kterých se dotýká, je velké množství a ti aktéři mají často řekl bych protichůdné zájmy, přičemž v rámci autorského práva a tohoto zákona o právu autorském není jednoduché je nějak vyrovnat. Já jsem o tom vedl už debatu s některými poslaneckými kluby. My jsme připraveni tu debatu vést dále.

Potom navrhnu, aby se prodloužila lhůta pro projednání toho zákona mezi prvním a druhým čtením tak, aby byl dostatek času k tomu, o tomto tématu diskutovat ve chvíli, kdy už tento zákon, v což pevně věřím a chci vás o to požádat, prvním čtením projde. Takže určitě já osobně, moji kolegové na ministerstvu jsou připraveni v této prodloužené lhůtě o tomto tématu diskutovat a jsme připraveni se bavit o nějakých případných návrzích na úpravy, které mohou přijít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane ministře. Předpokládám, že pak ještě padne návrh na prodloužení dané lhůty, o které jste hovořil.

A nyní bych poprosila, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Šimon Heller. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Šimon Heller: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně, kolegové, většina informací k vládnímu návrhu novely zákona tady zazněla, doplním pouze tři drobnosti. První, jak už tady bylo zmíněno, lhůta pro implementaci byla 7. června 2021, novela byla předložena Sněmovně minulou vládou 23. června 2021 a nebyla projednána z toho důvodu, že byla zvolena nová Sněmovna, a aktuálně byl předložen v novém složení 4. listopadu tento vládní návrh.

Druhá informace, odhadovaný dopad do státního rozpočtu je odhadován na 68,5 milionu a týká se to primárně odměn za půjčování v knihovnách a náklad pro nakladatele a autory.

Poslední informaci, kterou zde zmíním: předsedkyně Sněmovny navrhla přikázat k projednání výborům, konkrétně výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji panu zpravodaji, a než otevřu obecnou rozpravu, dovolím si ještě přečíst dvě omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Eliška Olšáková, a to z dnešního dne mezi 11.40 a 19. hodinou do konce jednacího dne, a dále ještě upřesnění omluvy pana Andreje Babiše, který se zúčastní dnes od 13.30.

A nyní bych si dovolila otevřít obecnou rozpravu, do které jsou již řádně přihlášeni, a prvním, kdo je přihlášen, je paní poslankyně Klára Kocmanová. Požádala bych ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vážená vládo, já už tady jenom stručně zmíním to, co včera avizoval můj kolega Jakub Michálek, a tedy, že i k tomuto tisku budeme mít pozměňovací návrhy. Je to z toho důvodu, že Piráti už v minulosti měli řadu výhrad jak k samotné evropské směrnici, tak i k její implementaci, a to zejména kvůli kontroverzním automatickým filtrům, které by mohly vést k mazání obsahu, jako jsou například memy, satira, ale i některé vzdělávací materiály. Nejsme jediní, kdo k této směrnici má výhrady. Například Polsko napadlo tento čl. 17, ty takzvané upload filtry, u Evropského soudního dvora.

Návrh zákona byl připravován od roku 2019 a je tak z dílny minulé vlády, která odmítla našim připomínkám naslouchat. Piráti ale tento návrh i přes výhrady v prvním čtení podpoří a v rámci druhého čtení se ale v souladu s programovým prohlášením vlády a v souladu s dlouhodobým program Pirátů chystáme předložit několik pozměňovacích návrhů, které posílí ochranu práv uživatelů i autorů.

Na toto téma se také chystá po dohodě s panem ministrem na půdě Ministerstva kultury seminář, který proběhne 6. dubna a kam jste všichni srdečně zváni. Tam bude možné naše jednotlivé návrhy probrat podrobněji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní další, kdo se hlásí do obecné rozpravy, je pan poslanec Karel Rais. Požádám ho také, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, páni ministři, pane ministře - páni ministři jsou tady dva - vážení kolegové a kolegyně, dovolte mi také, abych se vyjádřil k návrhu autorského zákona, který byl předložen do prvního čtení této Sněmovny.

Zdůraznil bych zde rád dvě skutečnosti. Dnes platný autorský zákon nabyl účinnosti 1. prosince 2000 a od té doby byl několikrát novelizován tak, jak říkal pan ministr - v podstatě je rozvoj průmyslu a v podstatě je ten rozvoj tak rychlý, že je potřeba provést, už ne novelizovat, ale udělat nový autorský zákon. S tímto samozřejmě souhlasím. Nejdůležitější novely byly přijaty v letech 2006, 2014 a 2017. Novelou z roku 2006 byla dokončena transpozice dvou směrnic Evropského společenství z roku 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s nimi souvisejících v informační společnosti, a poté další směrnice se týkala opětného prodeje ve prospěch autora originálu uměleckého díla. Dále byla taky transponována tehdy nová směrnice Evropského parlamentu o dodržování práv duševního vlastnictví. Potom v roce 2014 byla provedena implementace směrnice Evropského parlamentu o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících a směrnice Evropského parlamentu o některých povolených způsobem užití osiřelých děl. A pak to, co už jsme zažili, novelou z roku 2017 byla zejména provedena implementace směrnice Evropského parlamentu o kolektivní správě autorského práva a práv s ním související a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online a (na?) vnitřním trhu.

Podle mne je tedy nutné, chcete-li vhodné, aby vláda více než dvacet let starý autorský zákon nenovelizovala, ale aby předložila novou verzi, která reaguje na technický pokrok v oblasti vydávání a šíření informací ve veřejném prostoru. Uvedený návrh zákona byl předložen jako tisk 1246 předchozí vládou, ale nebyl projednán. Transpozice směrnic Evropské unie do právního řádu měla být provedena tak, jak tady předřečníci již řekli, do 7. června 2021, je tedy nutné problém neodkládat a urychleně řešit.

Základním cílem tohoto návrhu zákona je sice - v uvozovkách - jenom transpozice směrnic EU do českého právního systému, jedná se však i o autorském právu na jednotném digitálním trhu. Jde o to, usnadnit nové způsoby přeshraničního on-line šíření rozhlasových a TV pořadů, srovnatelné s kvalitou přenosů vysílání přes satelit nebo kabelem.

Z pohledu aplikace uvedeného zákona do českého vysokoškolského prostředí mě osobně zaujala problematika neoprávněného kopírování celých knih, které je často doporučováno na vysokých školách učitelem ke studiu v rámci přípravy na zkoušku. Tento způsob rozšiřování informací pak nese nakladatelstvím poměrně značně finanční ztráty. Rád bych se touto problematikou proto blíže zabýval na jednání školského výboru.

V širším pohledu si myslím, že je vhodné projednat a diskutovat problematiku digitálního užití děl nebo jiných předmětů ochrany k podpoře, obohacení nebo doplnění výuky včetně souvisejících vzdělávacích činností, jak již tady naznačil pan ministr, a to nejenom užitím on-line, ale rovněž off-line. Za digitální užití tak můžu považovat skenování, to znamená digitalizaci z analogové kopie - mimo jiné to souvisí právě i s kopírováním celých knih, na které upozorňuji - a dále pak digitální kopírování, to jest rozmnožování z originálu v elektronickém formátu nebo z internetu, začleněním digitálních rozmnoženin autorských děl nebo jejich části do powerpointových a podobných prezentací, projekce do e-tabulí, vkládání do interních sítí a virtuálního vzdělávacího prostředí, ukládaných do interních databází.

Myslím si, že v minulém sněmovním období byla odborné problematice tohoto zákona věnována velká pozornost, jak tady řekl pan ministr Baxa, a v podstatě si myslím, že návrh zákona je dobře připraven. Ale na druhou stranu si myslím, že by bylo dobré ještě o něm detailně diskutovat některé dílčí problémy ve výborech a že v podstatě máme nakročeno na přijetí tohoto zákona. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení a nyní další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je pan poslanec Ondřej Babka. Poprosím ho, zda by přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Babka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi shrnout to podstatné z novely autorského zákona a přednést zde svými ústy i stanovisko stínového Ministerstva kultury, stínové ministryně kultury, kolegyně Jermanové.

Nová legislativní úprava nejen že dává do souladu naše právní normy s unijními, je to tedy implementační zákon, ale především lépe chrání autory a zlepšuje přístup občanů k autorsky chráněným dílům. Původní předloha, přestože byla několikrát novelizována, v dnešní době už zcela nevyhovuje nové unijní úpravě, která obsahuje některé nové prvky či podrobnější pravidla pro uplatňování výjimek a omezení práv, výkon práv a podobně, a proto je z pohledu českého práva novelizace tohoto zákona nezbytná.

Jedním z důvodů novelizace je i velký posun u moderních technologií. Jenom pro vaši představu, v době, kdy vznikl původní návrh autorského zákona nebo původní autorský zákon, například Mark Zuckerberg byl ještě na střední škole. První verze Facebooku vznikla až o čtyři roky později, a to tady nemluvím o dalších platformách, které zveřejňují obsah spadající pod ochranu autorského práva. Ministerstvo kultury ještě v minulém volebním období předložilo loni tento zákon, aby tyto dvě směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie implementovalo. To bylo v roce 2009 (správně 2019). Bohužel jsme to v minulém volebním období projednat nestihli. První z těch směrnic stanovuje pravidla pro výkon autorského práva u on-line vysílání a u převzatých vysíláním, jde o směrnici známou pod označením OnlineSatCab, a druhá reguluje autorské právo na jednotném digitálním trhu.

Cílem této navrhované úpravy je tedy přizpůsobit již existující právní rámec nové unijní úpravě. Nejde však o směrnice a úpravy, které by byly samoúčelné a byly jen kopírovány z Bruselu. Bezesporu povedou ke zlepšení postupů při poskytování licencí k užití obsahu, který je chráněný podle autorského práva, a zlepšení jeho dostupnosti, a to i přeshraničně. Přizpůsobí také právní úpravu využívání autorských práv pro účely vědy a výzkumu, pro účely takzvaného digitálního vzdělávání i pro účely digitalizace a uchovávání kulturního dědictví.

Celkově je cílem dosáhnout dobře fungujícího trhu pro obsah, na který se vztahují autorská práva, a zvýšit v této oblasti mezinárodní konkurenceschopnost. Novela autorského zákona v praxi ještě přispěje k narovnání současného prostředí a pomůže tak autorům v rámci ochrany a dostupnosti jejich děl. Dále bude v tomto prostředí panovat obecně větší právní jistota a ochrana.

Novela bude mít přímý dopad na státní rozpočet - už to tady zmiňoval pan zpravodaj - v souvislosti s navrhovaným zavedením práva na odměnu za půjčování v knihovnách pro nakladatele a s tím spojeným návrhem na valorizaci odměny pro autory za půjčování v knihovnách. Tento odhadovaný dopad na státní rozpočet bude přibližně ve výši necelých 68,5 milionu korun včetně DPH. Bude mít také dopady i na podnikatelské prostředí, kde budou jasnější pravidla pro sdílení obsahu on-line. O tom tady bude ještě určitě mluvit kolega.

Já jsem tady určitě nepopsal všechny ty změny, které novela postihuje, a ani to nebylo v tuto chvíli mým cílem. Určitě se budeme tomuto tisku věnovat i nadále, jedná se o poměrně rozsáhlou a komplexní úpravu. Ale zároveň věřím, že potřebu přijetí tohoto zákona cítíme všichni a že se nám podaří při jejím schvalování najít společnou řeč. Určitě vítám i to, že k tomuto tématu bude, jak tady bylo avizováno, konaný ten seminář. Zároveň určitě dojde k projednání tohoto tisku ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. A možná vzhledem k zaměření tohoto zákona bych i poprosil předsedu podvýboru pro kulturu, zda by neuvážil, že bychom tento tisk projednali i na podvýboru pro kulturu.

V tuto chvíli vám děkuji za pozornost a budu se těšit na další projednávání tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci Babkovi. Dovolte, abych vás rovněž pozdravil a abych pokračoval v řízení schůze.

Dalším přihlášeným je pan poslanec Lubomír Brož. Pane poslanče, máte slovo, děkuji.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Hezký den. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení členové vlády, ocenil bych i přístup pana ministra, když říkal, že požádají o prodloužení té lhůty. Myslím si, že tato novela jistě ve výboru potřebuje určitou diskusi, možná i určité úpravy, ke kterým se třeba i po diskusích dostaneme, ale nechci to samozřejmě předjímat. Hodně bylo řečeno a já se opět pokusím vybrat nějaké věci, které nebyly, a soustředit se na jednu konkrétní oblast.

Ještě bych chtěl upřesnit cíle tohoto vládního návrhu zákona, jakých okruhů se vládní návrh zákona týká, a chtěl bych se zaměřit zejména na jednu z těch částí, a to je princip země původu jako doplňkové on-line služby vysílání. Na jaře 2019 byly přijaty dvě nové autorskoprávní směrnice Evropské unie, a to byla směrnice Rady 93/83/EHS neboli směrnice o pravidlech pro on-line vysílání a převzatá vysílání a druhou byla směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 219/790 o autorském právu na jednotném digitálním trhu, neboli jak budu dále uvádět, směrnice o autorském právu. Obě směrnice jsou součástí reformy unijního autorského práva, která byla nastartovaná. Byla vytyčena ve strategii pro jednotný digitální trh v květnu roku 2015.

Cílem obou těchto směrnic je modernizace unijního autorského práva a dosažení dalšího stupně harmonizace vnitrostátních právních předpisů členských států Evropské unie a evropského hospodářského prostoru, týkající se autorského práva a práv s ním souvisejících v oblastech upravených výše uvedenými směrnicemi Evropské unie. Proč je toto i potřeba, se zmíním za malý okamžik. Přestože řada ustanovení ve výše zmíněných nových směrnicích Evropské unie je přinejmenším částečně, v některých případech ve značné míře již obsažena ve vnitrostátním právním řádu České republiky, konkrétně v autorském zákoně a v občanském zákoníku, přesto je nezbytné v rámci plnění povinností vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii některé detaily nové unijní právní úpravy do vnitrostátního právního řádu doplnit. Stejně tak je nutno doplnit ta ustanovení směrnic, která zatím v právním řádu České republiky obsažena nejsou vůbec.

Konkrétním cílem směrnice o pravidlech pro on-line vysílání a převzatá vysílání a směrnice o autorském právu je zlepšit postupy poskytování licencí k užití autorskoprávně chráněného obsahu a zlepšit dostupnost autorskoprávně chráněného obsahu, a to i přeshraničně. U směrnice o autorském právu se ještě jedná o přizpůsobení právní úpravy výjimek z výlučných autorských práv pro účely vědy a výzkumu, konkrétně pro účely vytěžování textů a dat pro účely takzvaného digitálního vzdělávání, to znamená využití autorskoprávně chráněného obsahu v digitální podobě ve vzdělávání a pro účely digitalizace a uchovávání kulturního dědictví - to je také důležitá věc. Další věcí je dosažení dobře fungujícího trhu pro autorskoprávně chráněný obsah, protože ať chceme, nebo ne, opravdu se jedná o trh.

S ohledem na různorodost problematik upravených novými směrnicemi Evropské unie je tato problematika rozdělena do jedenácti okruhů. Těmi jedenácti okruhy jsou: za prvé, princip země původu pro doplňkové on-line služby vysílatelů. Na to já se trošičku zaměřím. Potom za druhé je to kolektivní správa na přenos vysílání. Za třetí, přímé dodání signálu. Za čtvrté, výjimky z výlučných práv pro vytěžování textů a dat. Za páté, výjimka z výlučných práv pro digitální a přeshraniční vzdělávání. Za šesté, rozšířená kolektivní správa práv pro užití děl nedostupných na trhu. Za sedmé, mediátoři a alternativní řešení sporů, protože ke sporům pochopitelně docházet bude. Za osmé, práva vydavatelů tiskových publikací. Myslím si, že o tomto bodu diskuse bude i na výboru. Za deváté, práva vydavatelů a nakladatelů na náhradní odměny a jiné kompenzace. Také důležitá věc této novely a zamyšlení se nad těmito odměnami a kompenzacemi. Za desáté, povinnosti on-line platforem pro sdílení obsahu. Za jedenácté, spravedlivá odměna a smluvní právo.

Jak jistě vidíte z těch jedenácti bodů, jedná se opravdu o rozsáhlou problematiku. Rád bych se zaměřil na jeden konkrétní okruh, ten první, a to je princip země původu pro doplňkové on-line služby vysílatelů. Směrnice o pravidlech pro on-line vysílání a převzatá vysílání zavádí v čl. 3 zásadu země původu na takzvané doplňkové on-line služby a tato zásada se vztahuje na vypořádání všech práv, která musí mít vysílací organizace k dispozici, aby mohla v rámci poskytování doplňkových on-line služeb sdělovat nebo zpřístupňovat veřejnosti své programy. Cílem této směrnice je zejména usnadnit vypořádání práv k autorskoprávně chráněnému obsahu využívanému vysílateli nejen k samotnému vysílání, ale stále více také v rámci takzvaných doplňkových on-line služeb, jako je souběžné on-line vysílání, služby zpětného zhlédnutí, jsou to podcasty, případně také on-line zpřístupňování doprovodných informací k vysílaným pořadům. To mohou být třeba upoutávky, fotografie, videa z natáčení, určité recenze a další věci, a to tak, aby obsah zpřístupňovaný prostřednictvím doplňkových služeb vysílatelů byl ve větší míře dostupný v rámci celé Evropské unie, případně evropského hospodářského prostoru, popřípadě samozřejmě ve více členských státech Evropské unie nebo evropského hospodářského prostoru současně.

Jak je na tom český právní řád v současné době? Vezmu jenom ty nejdůležitější věci. Český právní řád úpravu doplňkových on-line služeb, tak jak jsou vymezeny v čl. 2 směrnice, ani úpravu principu země původu, který se pro ně uplatní, jak je upraven v čl. 3 směrnice, neobsahuje. Proto je důležité přijetí této novelizace. Dále autorský zákon ani občanský zákoník v části upravující licence neobsahuje žádnou zvláštní úpravu teritoriálního vymezení licenční smlouvy, jaké vyplývá z čl. 3 směrnice, a to je rozšíření územního rozsahu licence na území celé Evropské unie případně evropského hospodářského prostoru, samozřejmě.

Zásada přiměřenosti sazby odměny, ta je v českém autorském zákoně upravena v souvislosti se sazbami odměn vybíraných kolektivními správci v § 98e odst. 2 a výše odměny určená individuálními smlouvami mezi nositeli práv nezastupovanými kolektivními správci a vysílacími organizacemi není v autorském zákoně nijak limitována. Subjekty, které jsou dotčeny úpravou čl. 3 směrnice o pravidlech pro on-line vysílání a převzatá vysílání, jsou primárně vysílatelé, to znamená provozovatelé rozhlasového nebo televizního vysílání, dále jsou to nositelé práv k vysílanému obsahu a jejich zástupci, zejména jsou to tedy kolektivní správci práv, popřípadě teoreticky také nezávislí správci práv, popřípadě agentury a podobně. Je důležité si uvědomit, že nepřímo dotčenými subjekty jsou rovněž spotřebitelé, jimž by se v důsledku zjednodušení licencování měla zlepšit a samozřejmě případně rozšířit nabídka obsahu poskytovaného vysílacími organizacemi v rámci doplňkových on-line služeb.

Úplně závěrem bych uvedl, že tuto právní úpravu je nutné tedy minimálně doplnit tak, aby odpovídala nové závazné unijní úpravě obsažené ve směrnici o pravidlech pro on-line vysílání a převzatá vysílání. Do právního řádu je tedy nutno doplnit zásadu země původu, a to zcela nezbytně, pro doplňkové on-line služby, definici relevantních doplňkových on-line služeb, pro které se bude zásada země původu uplatňovat, a přechodné ustanovení.

Úplně na závěr, jen z mého pohledu, že navrhovaná právní úprava jako celek je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, tak jak jej vymezuje čl. 112 Ústavy České republiky, neporušuje princip rovnosti v právech ani princip zákazu retroaktivity, respektuje zásady zákonnosti, legitimity cílů, přiměřenosti zásahů do základních práv a svobod i další obecné zásady ústavního práva. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a další přihlášený je pan poslanec Zdeněk Kettner. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, já svůj projev budu mít trošičku kratší, protože něco, co už jsem měl připraveno, řekli někteří moji předřečníci. Chápu, že nám hrozí nějaké pokuty, že nás čas tlačí, ale i já mám některé výtky kromě těch, co řekli mí předřečníci.

Implementace směrnice Evropské unie pouze přenáší odpovědnost na poskytovatele datového prostoru a snaží se tyto poskytovatele zdanit. Autorský zákon, jak už tady bylo i řečeno, byl několikrát v minulosti upravován, a dokonce na výrobky, které slouží k ukládání dat, byl uvalen takzvaný autorský poplatek. V praxi to tedy znamená, že kdokoliv si koupí jakékoliv paměťové zařízení, na které je možné ukládat data, nebo tiskárnu, platí automaticky takzvaný autorský poplatek, a tedy odvádí jakousi daň autorským svazům, a je naprosto jedno, zda si na to paměťové zařízení ukládá nebo tiskne svoje fotografie, nebo zda se jedná o autorská díla jiných autorů, a ne jeho vlastní. Těchto výrobků se ročně v České republice prodají velká kvanta a částka, která je vybrána, rozhodně není zanedbatelná.

Zavedení povinnosti platit jakési nové autorské poplatky za poskytnutí prostoru na serverech, kde byla již jednou zaplacena tato daň v podobě autorského poplatku z kapacity pevných disků, se tedy jeví jako pokus o další a další placení poplatků z uloženého obsahu, a dokonce pod vysokými pokutami s dvouletým nepodmíněným trestem. Jeví se to tedy jako dvojí zdanění téhož a z tohoto důvodu doporučuji tento zákon uvést do souladu tak, aby nedocházelo k dvojímu zdanění, a vrátit jej navrhovateli zpět k dopracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a s přednostním právem se přihlásila místopředsedkyně Sněmovny paní Jana Mračková Vildumetzová. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se svému kolegovi, že jsem šla před ním. Především, vážený pane ministře kultury, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych jenom krátce chtěla zareagovat. Chtěla bych poděkovat za vystoupení pana ministra kultury. On tady řekl ve svém vystoupení, že to je transpozice směrnice Evropské unie, ale já bych ho přesto chtěla v tuto chvíli oslovit a chtěla bych mu říct, že v minulém funkčním období jsme se snažili již tady autorský zákon předložit. Nedostalo se to na pořad schůze a předkládali jsme jednu důležitou věc, která se dotýká živnostníků, určitě o té věci víte, a jsou to autorské poplatky. Dávala jsem ten návrh tamhle s kolegou poslancem Ferancem a ještě s Adamem Kalousem.

Nedostalo se na to a my bychom chtěli avizovat, že bychom znovu ten návrh chtěli i u této transpozice předložit. Je to u § 23. Dotýká se to živnostníků, kteří dnes například v kadeřnictví, pokud si pustí rádio, televizi, tak za to musí platit autorské poplatky. Musím říct, že třeba u kadeřnice, která má jednu provozovnu a pustí si tam televizi nebo rádio, tak za to musí v rámci autorských poplatků zaplatit 10 000 korun ročně, což pro takového živnostníka jsou velké peníze. Proto my už ten návrh máme připraven a chtěli bychom avizovat, že za hnutí ANO ho budeme předkládat. Zároveň bychom byli rádi i za podporu, protože se to dotýká především právě malých živnostníků.

Takže to jsem chtěla tady říct. Chápu, že to je transpozice, přesto se řeklo, že ta lhůta bude delší. Velmi to vítám a byli bychom opravdu rádi z vaší strany za podporu tohoto návrhu, který hnutí ANO bude předkládat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a nyní poprosím pana poslance Jáče. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Jáč: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení ministři, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych se ještě zmínil o některých jenom detailech, které se mi v jednou případě zdají velmi pozitivní, v druhém případě možná ještě budou mít nějaké problémy potom při aplikaci. Ale to se může ukázat potom v průběhu času.

Mně se při takovém určitém výběru některých nových paragrafů zalíbil § 31a, který zavádí licenci pro digitální výuku. My, kteří ještě třeba učíme - jako já - na některých vysokých školách či univerzitách, můžeme přivítat tuto vsuvku, tento nový paragraf, protože on říká: "Do práva autorského nezasahuje také škola, vysoká škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel, nikoli za účelem dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a pokud se tak děje v prostorách a účelových zařízeních školy." To je pro nás velmi užitečné, protože potřebujme někdy pro distanční i kombinované studenty použít ryze digitální takto v podstatě okopírované prostředky a nehrozí tady riziko nějakého střetu s autorským právem původního autora. Tudíž řekněme, můžeme to přijmout jako pozitivní záležitost.

Druhá poznámka je k tomu, že byl přidán i paragraf licence pro karikaturu, parodii nebo pastiš. Dá se říci, že je-li řádně v normě použito toto dílo ve smyslu, ve formátu karikatury či parodie, nezasahuje do díla, do práva autorského. Ovšem v případě pastiše, tak bych řekl, je ode mě kritický postoj. Je možné někdy nedodržet formu nebo tu normu pastiše jako pouhé napodobeniny, ale falzifikátu, protože to by znamenalo už narušení některých autorských práv. Takový příklad pastiše v našich podmínkách bylo třeba i dokončení čtvrtého dílu a dalších pokračování Haškova Švejka, což se obecně tedy přijímá, že není zásah do autorských práv. Možné by bylo ještě tady diskutovat o tom, zdali nezařadit takzvané simulakrum, což je jakýsi vyprázdněný obsah, pouhá forma, která se velmi často používá v mediálním ztvárnění. Příklady jsou typu různých science fiction, seriálů typu Star Trek nebo Matrix či podobně. Ale i tady si právě myslím, že by mohlo do budoucna dojít k některým kontroverzím či střetům s tím, že některé sekvence či pasáže mohou být převzaty, nebo mohou narážet na některé autorské nároky.

Celkově si tedy myslím, že ten zákon je ovšem přínosný, protože upravuje použití napodobenin v dnešním novém digitálním prostředí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu poslanci. Stále jenom podotýkám, že jsme v obecné rozpravě. Dívám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v rámci obecné rozpravy? (Hlásí se ministr Baxa.) Pan ministr má zájem v obecné rozpravě, nikoliv závěrečné slovo? (Ano.)

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Jenom připomenu, kolegyně, kolegové, že tady někdo nechal brýle. (Hlásí se poslanec Jáč.) Velmi důležitá věc.

Jak jsem avizoval, tak bych chtěl teď při svém vystoupení takto oficiálně předložit návrh na prodloužení lhůty k projednání mezi prvním a druhým čtením o 20 dní tak, jak jsem tady sliboval. To je tedy ten návrh.

Pak bych chtěl ještě dodat jednu věc. Chtěl bych poděkovat vám všem za velmi věcnou debatu k tomuto tématu. Objevilo se tady několik návrhů nebo avíz návrhů, ke kterým nebude úplně jednoduchá diskuse, ale to k autorskému zákonu nikdy není. Ale jak říkám, jsme připraveni. Tím, že tady paní kolegyně Kocmanová už sdělila přesný termín, kdy ten seminář je, tak to už já mohu takto učinit, že pro všechny z vás, kteří máte zájem se této akce zúčastnit a kteří jste angažování v rozpravách o autorském právu, tak to tak může být. Jestli mohu poprosit, avizujte svůj zájem mně a já potom rozešlu pozvánky s konkrétními údaji o místě a přesném čase konání toho semináře. Takže to jsem kromě svého návrhu jenom takto chtěl technicky doplnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Stále jsme v obecné rozpravě. Táži se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Pokud nikoliv, končím obecnou rozpravu a táži se pana ministra, jestli chce ještě vystoupit? (Ne.) Již nikoliv. Pan zpravodaj? (Také ne.).

Vzhledem k tomu, že zde máme v tuto chvíli návrh k dopracování předloženého návrhu, a to od poslance Zdeňka Kettnera, v tuto chvíli musíme hlasovat o tomto návrhu. Já si dovolím přivolat všechny do hlavního sálu.

Současně vás odhlásím. Přihlásil jsem vás opět. (Silný hluk v sále.)

 

Ještě jednou prosím jenom upřesňuji, a prosím o klid v sále, budeme hlasovat o návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro vrácení předloženého návrhu k dopracování? Kdo je proti?

V hlasování 33 přihlášeno 152, pro 15, proti 133. Výsledek: zamítnuto.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru než garančnímu? Nevidím. Přistoupíme tedy k hlasování.

 

Ještě jednou zopakuji: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu jakožto garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 156, pro bylo 153, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má tedy někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? Paní místopředsedkyně Sněmovny Mračková Vildumetzová.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vidím pana předsedu Adamce a dovolila bych si navrhnout tento tisk ještě do hospodářského výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Budeme tedy v tuto chvíli hlasovat o návrhu paní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny, a to přikázání dalšímu výboru, a to hospodářskému výboru.

 

Takže víme všichni, o čem budeme hlasovat, hospodářskému výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro přikázání hospodářskému výboru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 157, pro 70, proti 71. Výsledek: zamítnuto.

 

Ještě se tedy ptám, jestli má někdo návrh k dalšímu přikázání výboru nebo výborům k projednání? Poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Já pouze k hlasování. U hlasování číslo 33 jsem se zdržel, na sjetině mám nepřihlášen. Asi nějaká technická chyba. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkujeme, takže hlasování se nezpochybňuje.

 

Vzhledem k tomu, že již není žádný další návrh na přikázání dalším výborům nebo výboru k projednání, konstatuji, že nás čeká už pouze hlasování o návrhu na prodloužení lhůty o 20 dní, čili celkově je to na 80 dní. Tak víme všichni, o čem budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro prodloužení lhůty o 20 dní na 80 dní? Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování číslo 36, přihlášeno 159, pro 158, proti nikdo. Výsledek: přijato.

 

Děkuji všem a ukončuji tímto bod. Děkuji panu ministrovi a děkuji panu zpravodaji.

 

Dovolte, abych zahájil další bod, a to je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.