(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb.,
o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 43/ - druhé čtení

Poprosím, aby k pultu přišla především paní ministryně životního prostředí, paní Anna Hubáčková, a zpravodaj výboru pro životní prostředí, pan poslanec David Pražák. Nyní bych požádala, aby z pověření vlády předložený návrh zákona uvedla paní ministryně životního prostředí, paní Anna Hubáčková. Paní ministryně, máte slovo.

Ministryně životního prostředí ČR Anna Hubáčková Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte, abych ve stručnosti vás seznámila s návrhem novely zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona byl připraven z důvodu zajištění transpozice změny směrnice Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, která byla provedena v rámci rozsáhlejší novelizace vybraných předpisů Evropské unie v oblasti potravinového práva v červnu 2019 nařízením Evropského parlamentu a Rady 2019/1381, o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci. Tato implementace měla již být uskutečněna v termínu do 27. března loňského roku.

Cílem uvedeného novelizačního nařízení je zvyšování transparentnosti hodnocení rizika, které se provádí v rámci zajišťování bezpečnosti potravin a krmiv. Za tímto účelem se zavádějí standardní datové formáty, které mají přispět k efektivnímu zpracování žádostí posuzovaných Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Forma standardních datových formátů byla v této souvislosti zavedena do směrnice o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí, aby příslušné dokumenty zpracovávané pro účely posuzování používaných jako potraviny a krmiva, případně jako suroviny či přípravky pro jejich výrobu, byly předkládány ve sjednocené podobě.

Další oblastí, která ve směrnici o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí je změněna, je právní úprava ochrany informací, které je subjekt nakládající s geneticky modifikovanými organismy povinen v rámci příslušných povolovacích procesů předkládat a jejichž zveřejnění by jej mohlo poškodit v rámci konkurenčních vztahů.

Novelou zákona se reaguje na uvedené změny takto: doplňuje se možnost podání příslušných žádostí ve formě standardních datových formátů, terminologicky i materiálně se upravují ustanovení vztahující se k ochraně vybraných údajů obsažených v příslušných žádostech o povolení k nakládání s geneticky modifikovanými organismy, a to z hlediska jejich vymezení souvisejících procedurálních otázek i vlastního ochranného režimu.

Návrh novely byl 26. ledna 2022 projednán Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení. Byl přikázán výboru pro životní prostředí, který návrh dne 24. února 2022 projednal a vydal usnesení, kterým Poslanecké sněmovně doporučil, aby návrh schválila v navrženém znění. V této chvíli nebyl k zákonu vznesen žádný pozměňovací návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní ministryni životního prostředí za uvedení tohoto vládního návrhu zákona.

Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 43/1.

Nyní poprosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro životní prostředí, pan poslanec David Pražák, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru, případně pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec David Pražák: Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové, paní ministryně, pane ministře. Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy jak na unijní, tak na národní úrovni rozlišuje tři způsoby tohoto nakládání. Jsou to za prvé uzavřené nakládání s GMO, kterým se rozumí každá činnost, při níž dochází ke genetické modifikaci organismů nebo při níž jsou GMO jakkoliv používány v uzavřeném prostoru, a se kterým jsou spojena adekvátní opatření k zabezpečení tohoto uzavřeného prostoru před únikem GMO do vnějšího prostředí, za druhé záměrné uvolňování GMO do životního prostředí pro jiné účely, než je jejich uvedení na trh, kterým se rozumí úmyslné zavedení GMO, při němž nejsou použita žádná zvláštní uzavírací opatření k zamezení jejich kontaktu s okolím - to znamená, jde o takové použití GMO, při němž dochází k jejich záměrnému vnesení mimo uzavřený prostor, ovšem za jiným než komerčním účelem, za třetí uvádění GMO a produktů s jejich obsahem na trh, kterým se rozumí poskytnutí či předání GMO nebo genetických produktů jiné osobě, ať už za úplatu, nebo bezplatně, s výjimkou jejich předání výlučně za účelem uzavřeného nakládání s těmito GMO nebo jejich uvádění do životního prostředí osobou, která je k tomu oprávněná.

V České republice vzniká oprávnění k nakládání s GMO buď v oznamovacím, nebo povolovacím režimu. To jsou dva způsoby. Na základě oznámení vzniká oprávnění k uzavřenému nakládání s GMO, které na základě hodnocení jeho rizika bylo zařazeno do první nebo druhé kategorie rizika, to znamená, že jsou s ním spojena pouze zanedbatelná nebo nízká rizika jeho škodlivých účinků, a nároky na zabezpečení uzavřeného prostoru jsou proto méně přísné. Osoba, která hodlá uzavřené nakládání s GMO první nebo druhé kategorie rizika provozovat, je povinna před jeho zahájením učinit oznámení Ministerstvu životního prostředí.

K uzavřenému nakládání, které bylo pro jeho vysokou rizikovost z hlediska působení škodlivých účinků zařazeno do třetí nebo čtvrté kategorie rizika, stejně jako k uvádění GMO do životního prostředí, je zapotřebí povolení Ministerstva životního prostředí.

Nezbytnost navrhované právní úpravy je dána povinností zajistit implementaci výše uvedeného nařízení Evropského parlamentu a Rady 2019/1381. To, ač je vzhledem ke své právní formě přímo použitelné, novelizuje rovněž některé články směrnice Evropského parlamentu a Rady, jejichž transpozice je zajištěna příslušnými ustanoveními zákona č. 78/2004 Sb.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Přijetí navrhované právní úpravy je nezbytnou podmínkou pro splnění povinností České republiky vyplývajících z implementovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady, respektive zajištění náležité transpozice změny směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES.

Navrhovanou právní úpravou dochází k naplňování čl. 7 Ústavy České republiky, když jejím předmětem jsou opatření směřující k ochraně přírodního bohatství. Navrhovaná právní úprava je předkládána výhradně za účelem zajištění řádné implementace příslušných předpisů Evropské unie. Cílem navrhované změny zákona č. 78/2004 Sb. je zajištění náležité transpozice změny směrnice Evropského parlamentu a Rady o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS provedené nařízením Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci.

Jak již řekla paní ministryně, lhůta pro implementaci víceméně proběhla, dá se říci, před rokem, 27. března 2021. První čtení proběhlo 26. ledna 2022 na 6. schůzi poslanecké sněmovny a bylo přikázáno výboru pro životní prostředí. Lhůta k projednání byla určena na 30 dní. Výbor životního prostředí projednal tento tisk 24. února na 4. schůzi a s usnesením bych vás teď seznámil:

"Po úvodním slově náměstka ministryně životního prostředí Ing. Vladimíra Many, zpravodajské zprávě poslance Davida Pražáka a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh schválila v navrženém znění;

II. pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona ve schůzi výboru pro životní prostředí;

IV. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Dovolím si nakonec ještě říci, že nebyly podány žádné pozměňovací návrhy a nejsou ani v současné době v systému. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Velmi děkuji panu zpravodaji a poslanci výboru pro životní prostředí, panu Davidovi Pražákovi.

Nyní si dovolím otevřít obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášena paní poslankyně Karla Maříková. Poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.

Je nám zde předkládána implementace Evropské unie, která novelizuje rovněž některé články směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Předkládaný návrh zákona má zajistit, aby podání žádosti o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickým produkty o udělení povolení byla v souladu s právem Evropské unie.

Geneticky modifikovaný organismus je organismus, jehož genetický materiál byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinací. Nejčastěji jsou GMO připravovány tak, že se do určitého organismu uměle vnese gen izolovaný z organismu jiného druhu, což vede k překonání takzvané přirozené reprodukční bariéry. V praxi to vypadá tak, že se například gen z člověka přenese do bakterie, na gen z bakterie do rostliny.

Takový způsob změny genetické informace se označuje jako transgenoze. Organismy tímto způsobem modifikované se nazývají transgenní. Geneticky modifikované organismy jsou pro některé moderní šlechtitelská metoda a pro jiné naopak hrozba. Genetické modifikování organismů vyvolává řadu diskusí, jelikož přináší jak řadu benefitů, ale samozřejmě i řadu rizik.

Z benefitů lze zmínit výrobu účinnějších léků, zlepšení léčebných postupů. Za zajímavost stojí experimenty směřující k tvorbě druhů rozkládajícím toxický odpad, který běžně organismy nejsou schopny rozložit. Existuje modifikace liliovníku tulipánokvětého, jež je schopna růst v oblastech zamořených jinak velmi toxickou rtutí a přeměňovat ji na méně jedovaté formy. V zemědělství odolnost rostlin vůči herbicidům a škůdcům či parazitům, infekčním chorobám a chladu.

To určitě jsou jedny z benefitů, ale s tím samozřejmě přichází i řada rizik. Někteří tvrdí, že genetika je cestou k růstu zemědělské produkce i kvality potravin. Primárním impulzem ke šlechtění GMO byla před několika desítkami let právě potřeba zvýšit produkci zemědělských plodin na hektar půdy. Geneticky modifikovaná kukuřice, odolná vůči škůdcům, schopná růst i v těžkých životních podmínkách, se stala symbolem nové doby geneticky modifikovaných potravin. Kukuřičná mouka a škrob jsou jedny z nejčastějších surovin v pečivu, koláčích, balených sladkostech, ale i v mléčných výrobcích, instantních jídlech a v některých nápojích. Pro svou vysokou odolnost má modifikovaná kukuřice a produkty z ní velmi nízkou cenu i nízké náklady na pěstování. Druhou nejčastěji geneticky upravovanou plodinou, která se nachází na našem trhu, je sója. GMO brambory byly první experimentální plodinou. Objevují se argumenty ve prospěch využití GMO stejně jako varovné hlasy nabádají k nejvyšší opatrnosti vůči novému lidskému experimentu, protože by GMO plodiny mohly vyvolat zvýšený výskyt některých chorob a potlačit původní rostlinné druhy. Dalším možným rizikem je narušení biodiverzity, při konzumaci člověkem možnost také alergických reakcí. GMO plodiny a potraviny se vytvářejí teprve krátkou dobu, a tak nedokážeme určitě posoudit, zda jsou bezpečné, či ne. Přenos odolnosti vůči antibiotikům z modifikovaných organismů na bakterie, které se vyskytují ve střevech, je dalším rizikem. Důsledky pěstování geneticky modifikovaných potravin mohou být pozitivní, ale samozřejmě i negativní.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vás chvilku přeruším a požádám všechny poslankyně a poslance, jestli potřebují něco probírat, aby tak učinili v předsálí jednacího sálu a nerušili paní poslankyni. Děkuji mnohokrát. Paní poslankyně, omlouvám se, máte slovo.

Poslankyně Karla Maříková: Negativně se také ke GMO staví například Velká Británie, Maďarsko, Rakousko, Itálie, kde je dlouhodobě vysoká potravinová kultura, ale i některé země blízkého východu či paradoxně i Polsko. Každá genetická modifikace pro použití v potravinových krmivech v Evropské unii musí být schválena Evropskou komisí. Komise rozhoduje na základě vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, který posuzuje vliv uvedené modifikace na zdraví konzumentů a zvířat. Směrnice Evropské unie 2015/412 pak umožňuje jednotlivých členským státům na svém území omezit či zakázat pěstování GMO plodin, které byly na úrovni Evropské unie schváleny pro uvádění na trh. Vláda České republiky může tedy sama rozhodnout, jestli podstoupí možná rizika, nebo ne.

Tento zákon stanovuje podmínky pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a novela upravuje podmínky pro podání žádosti o udělení povolení pro uzavřené nakládání, povolení pro uvádění do životního prostředí nebo o zápis do seznamu pro uvádění na trh podle tohoto zákona podává žadatel ministerstvu. Žádost lze podat podle této novely prostřednictvím datové schránky v elektronické podobě, podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo v listinné podobě, pokud je současně dodána na technickém nosiči dat nebo v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě. Podle této implementace může žadatel současně s podáním žádosti nebo oznámením požádat, aby s některými údaji obsaženými v žádosti nebo oznámení bylo zacházeno jako s důvěryhodnými. Toto se však nevztahuje právě na obecný popis geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu, nebo dokonce na zhodnocení rizik, což je zcela správné vzhledem k tomu, že stále dostatečně dobře neznáme jejich závažnost.

Myslet si, že je všechno zalité jen sluncem a přináší to jen benefity, by bylo asi hodně naivní. Každé pro má určitě i své proti a je vždycky dobré zhodnotit, zda rizika náhodou nepřevyšují přínosy. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je poslanec Vladimír Zlínský. Poprosím ho také, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající. Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, vidím tady paní ministryni Langšádlovou, tak jsem rád, že je tady, protože moje vystoupení bude týkat i jejího ministerstva.

Vážené kolegyně, kolegové, přiznám se, že toto mé vystoupení bude poněkud kontroverzní. Všechny zde uvedené informace jsem čerpal z odborných článků českého časopisu Vesmír, který někteří z vás určitě znáte, a z volně přístupného článku s názvem Next Generation Bioweapons ze sekce Future Warfare US Air Force autora Michaela J. Ainscougha.

Jsem nadšený obdivovatel vědecko-technického pokroku a stále věřím, že může zabezpečit další pozitivní vývoj lidské populace na naší planetě. Bohužel, jak to tak bývá, vše, co má velký potenciál vykonat velké dobro v náš prospěch, může vyústit ve velké zlo a celosvětové obtíže až možnou katastrofu.

Dle mého názoru žijeme - aniž si to uvědomujeme - v době první biologické revoluce nebo možná už i druhé. To budou hodnotit až naši potomci, pokud toho budou schopni. Nevídaný rozvoj technologií genetického inženýrství, genomiky a syntetické biologie před nás jako zákonodárce staví velmi palčivé otázky, jak se k těmto výzvám a možným nebezpečím postavit. Co se děje na tomto poli, je pro nás zahaleno mlhou našich neznalostí, možností těchto technologií a utajování výzkumu. Tyto biotechnologie jsou bezpochyby středem zájmu vojenských stratégů hlavních mocností. Současný prudký vývoj výše jmenovaných a IT technologií včetně umělé inteligence umožňuje práci s velkými databázemi informací, které jsou asociovány s analýzou DNA, jsou tím správným bodem zlomu, který toto umožňuje. Nepochybuji o tom, že v utajovaných vojenských laboratořích jsou zkoumány možnosti, jakým způsobem poškodit potenciálního i reálného protivníka prostřednictvím těchto technologií, a hledají se i možné technologie, jak se jim bránit.

Velký pokrok nastal v makromolekulárním objasnění patogenity jednotlivých typů bakterií, virů a protozoa. Byly vyrobeny vektory přenosu těchto informací do DNA buněk. Tyto vektory jsou plazmidy a případně retroviry, které vycházejí z vykostěných virů mnohých vážných lidských onemocnění, kterými jsou například HIV, anebo zvířecí viry, které jsou HIV podobné. Vykostěním se v tomto případě myslí to, že biotechnologickým zásahem pomocí genového inženýrství je znemožněna jejich patogenita. V laboratořích je možné uměle syntetizovat viry nebezpečných lidských onemocnění. Mezi prvními viry, jež byly vyrobeny pomocí genomu syntetizovaného v laboratoři, byl virus obrny. V laboratoři byl například oživen virus smutně proslulé španělské chřipky. Tyto oživené mikroorganismy jsou s to vyvolat onemocnění u člověka, a dokonce způsobit epidemii.

V současnosti je možno zakoupit na zakázku vytvořené dlouhé úseky genetické informace. Teoreticky je možné, aby si někdo u několika různých firem objednal jednotlivé součástky pro vytvoření zabijáckého viru a pak si je ve své laboratoři smontoval dohromady. Dnes už fungují například ve Spojených státech soukromě provozované laboratoře s poměrně dobrým vybavením, které jsou určeny lidem, kteří se tímto oborem zabývají amatérsky a pro zábavu. Jsou součástí sílícího hnutí Do it yourself biology. Někteří účastníci tohoto hnutí se hlásí k myšlenkám počítačového pirátství a označují sami sebe jako biohackery. Mnozí přirovnávají tyto laboratoře ke garážovým firmám v počátku boomu informačních technologií a představují si, že právě tam odstartuje boom založený na syntetické biologii.

Byl jsem označen panem premiérem, že straším naši populaci při své poslední interpelaci ohledně množství funkčních protiatomových krytů na našem území. Bohužel, musím v této činnosti i nadále pokračovat, protože to nepovažuji za strašení, ale za reálné označení stavu, který má vést k patřičné nápravě. Opačný přístup jsem nucen potom označit za pštrosí politiku, která ve většině dějinných situací se nesetkává s velkým úspěchem. Zmíním zde možná nebezpečí biologické hybridní války s geneticky upravenými organismy.

Je toho skutečně hodně, nechávám si to na další svá vystoupení, ale uvedu alespoň několik perliček. Za prvé lze uměle vložit do smrtících bakteriálních patogenů odolnost k běžně používaným antibiotikům. Za druhé je možné zkonstruovat patogen virulentnější, odolnější a hůře detekovatelný pro diagnostiku než přirozeně se vyskytující patogeny. Za třetí je možné zkonstruovat stealth, tedy neviditelné viry, které se zabudují do genomu somatických, tedy tělních buněk a případně i do zárodečných buněk organismů včetně člověka a budou se aktivovat až po delší době, případně po dodání aktivátoru. Za čtvrté neškodné bakterie našeho mikrobiomu mohou být změněny produkcí bioregulačních látek, toxinů nebo látek ovlivňujících chování osob. Za páté je možné vytvořit vektor, který se zabuduje do genomu somatických nebo zárodečných buněk, zabuduje tam gen pro produkci látek ovlivňujících chování populace a látek, které snižují reprodukční schopnosti, nejlépe za situace, kdy si toho protivník nebude vědom, a tím nepodnikne patřičné kroky k odvetě či obraně.

20. století je nazýváno staletím fyziky, 21. století s velkou pravděpodobností bude nazýváno biologickým stoletím. Ještě jednou opakuji, že všechny tyto úvahy vycházejí z odborných článků volně dostupných na internetu, publikovaných u nás, jak jsem zmínil, časopis Vesmír a v sekci Future wellfare US Airforce a nutí nás k zamyšlení, jak se můžeme bránit a působit v tomto směru preventivně. Je to jistě složitá otázka, ale je možné, že pokud se jí nebudeme zabývat, strčíme hlavu do písku jako ten pštros a stejně tak i dopadneme.

Pokud se v budoucnu ukáže, že se stejně jako autoři zmíněných článků mýlím, jistě za to ponesu patřičnou zodpovědnost, ale jako volený zástupce obyvatel České republiky cítím povinnost nést svoji kůži na trh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Další, kdo se přihlásil do obecné rozpravy, je pan poslanec a zároveň místopředseda poslaneckého klubu, pan Richard Brabec. Pane místopředsedo, máte slovo.

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, kolegové, jenom po vystoupení pana Zlínského, pana kolegy Zlínského, jsem měl trochu pocit, že by tady mohlo nastat vystrašení, co všechno se stane po požití třeba případně geneticky modifikovaných rostlin. Nemám takovou obavu, ale samozřejmě neberu mu jeho opatrnost. Koneckonců, geneticky modifikované organismy používáme i v rámci potravinářství nějakou dobu a je otázka, jak se na to díváme, jestli je to doba krátká nebo dlouhá na to, abychom už měli nějaké statistické údaje k tomu, co to může přinést.

Ale tahleta novela je opravdu transpozicí a troufám si říct, že je docela technická, takže já rovnou předešlu to, že podporuji samozřejmě, aby tenhleten legislativní předpis postoupil do dalšího čtení a aby mohl být co nejdříve ukončen legislativní proces už z důvodu, že transpoziční lhůta proběhla zhruba před rokem nebo takřka před rokem, protože měla být uskutečněna, jestli se nemýlím, do 27. března 2021, kdy uvedené novelizační nařízení vstoupilo v účinnost, a bohužel se v minulém období nepodařilo ukončit legislativní proces i z důvodu covidu a jiných priorit, priorit jiných legislativních norem. Je to norma, kterou ještě připravila předchozí vláda, tato vláda ji převzala, dala do Sněmovny a já doufám, že skutečně bude co nejrychleji projednána.

Jak už tady zaznělo od paní ministryně, od pana zpravodaje a od dalších kolegyň a kolegů, opravdu tahleta právní norma se týká především dvou oblastí, a to je zvyšování transparentnosti hodnocení rizika, které se provádí v rámci zajišťování bezpečnosti potravin a krmiv, a potom tou druhou oblastí je právní úprava ochrany informací, které je subjekt, který nakládá s geneticky modifikovanými organismy, povinen v rámci příslušných povolovacích procesů předkládat. Těch informací je poměrně velké množství. Ti, kteří tady byli v minulém volebním období, vy si pamatujete, že jsme o tom hovořili v jiné souvislosti, v rámci jiných změn nebo změn jiné legislativy, a byla k tomu velká debata i na výboru pro životní prostředí, byla debata i v zemědělském výboru a samozřejmě padaly i obavy, které sdílí i část veřejnosti v tom, co můžou případně způsobit geneticky modifikované organismy, protože ony jsou asi nejznámější ty, které se případně vyskytují v potravinách. Asi nejvíce je známá geneticky modifikovaná kukuřice, ale těch plodin je samozřejmě více, a přirozeně se to netýká jenom rostlin nebo plodin.

Tahleta právní norma právě řeší jak ty takzvané standardní datové formáty, které mají přispět k lepšímu zpracování, snadnějšímu zpracování žádostí, které jsou potom posuzovány Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, a jak už jsem řekl, také k právní úpravě ochrany informací, protože těch metod nebo způsobů právního nakládání s geneticky modifikovanými organismy je několik, a když se bavíme o úrovni České republiky, tedy národní úrovni, tak v zásadě rozlišujeme tři způsoby: uzavřené nakládání s GMO, kterým se rozumí každá činnost, při níž dochází ke genetické modifikaci organismů nebo při níž jsou GMO jakkoli používány, ať už pěstovány, uchovávány, dopravovány či zneškodňovány v uzavřeném prostoru a se kterými jsou spojeny adekvátní opatření k zabezpečení tohoto uzavřeného prostoru před únikem GMO do vnitřního prostředí, za druhé záměrné uvolňování GMO do životního prostředí pro jiné účely, kterým se rozumí například úmyslné zavedení GMO do životního prostředí, kdy nejsou použita žádná zvláštní uzavírací opatření, a za třetí uvádění GMO a produktů s jejich obsahem, takzvaných genetických produktů, na trh, kterým se pak rozumí poskytnutí či předání GMO nebo genetických produktů jiné osobě, ať už za úplatu, nebo bezplatně. A ty informace a úprava zjednodušení informací a jejich právní ochrana jsou důležité právě proto, že nakládat s GMO mohou pouze osoby, které jsou držiteli oprávnění k příslušnému způsobu nakládání, a ty samozřejmě musí plnit celou řadu povinností, které jsou na evropské i národní úrovni myslím upraveny velmi dobře, a není tak možné, aby někdo nakládal speciálně v přísnějším režimu s těmito organismy řekněme bez nějakého platného oprávnění.

V České republice vzniká oprávnění k nakládání s geneticky modifikovanými organismy buď v oznamovacím, anebo povolovacím režimu a na základě oznámení vzniká pak oprávnění k nakládání s GMO, které na základě hodnocení jeho rizika bylo zařazeno do prvního nebo druhého stupně rizika, to znamená, že jsou s ním spojena pouze zanedbatelná nebo nízká rizika jeho škodlivých účinků, a k uzavřenému nakládání, které by bylo pro jeho vysokou rizikovost z hlediska působení škodlivých účinků zařazeno do třetí nebo čtvrté kategorie, stejně jako k uvádění GMO do životního prostředí je povolení Ministerstva životního prostředí. A pokud jde o uvádění GMO a genetických produktů na trh, je pak třeba rozlišovat, zda jde o geneticky modifikované potraviny a krmiva, anebo jiné geneticky modifikované organismy a genetické produkty.

Takže jenom závěrem: tato norma je transpoziční, jak už jsem řekl, uvádí českou legislativu do souladu s evropskou legislativou a jedná se opravdu o zjednodušení režimu povolování, což neznamená ovšem, že by šlo o nějakou větší liberálnost a že by stát pouštěl - odpusťte mi to slovo - ze řetězu používání nebo povolování geneticky modifikovaných organismů, ale je to opravdu zjednodušení celého režimu, a na druhé straně je také právní ochrana informací, kterou ti, kteří s těmito organismy nakládají, musí dodržovat. Je to na základě už poměrně velmi dlouhodobé zkušenosti s těmito organismy a víme dobře, že Evropská komise je většinou daleko opatrnější v řadě věcí, takže bych určitě nepodezíral předkladatele, že tento režim chce nějakým způsobem zjednodušit tak, aby se tím mohl lidově řečeno zabývat každý.

Takže určitě jsem pro, aby návrh této legislativy postoupil v legislativním procesu do dalšího čtení, a jak už bylo řečeno, prošel i výborem pro životní prostředí bez pozměňovacích návrhů. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Než pozvu dalšího, který je přihlášen do obecné rozpravy, dovolím si přečíst dvě omluvy. Mám tady omluvu z dnešního dne 23. března do konce jednacího dne pana poslance Jana Volného z důvodu návštěvy lékaře a pak je zde omluva také z dnešního dne mezi 10.40 a 13.30 z důvodů pracovních, a to paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Takže to byly dvě omluvy.

A nyní připomenu, že jsme pořád v obecné rozpravě, do které je dále přihlášen pan poslanec Josef Kott, a poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená paní ministryně, členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi v krátkosti okomentovat citlivost slov "geneticky modifikovaný organismus" v rámci českého zemědělství a potravinářství ve vztahu k širší veřejnosti.

Geneticky modifikovaný organismus je takový organismus, jehož DNA byla nějakým způsobem změněna či upravena tak, aby získala novou vlastnost. Často jde o zvýšení odolnosti či výnosnosti plodin, mnohdy o zlepšení zdravotního stavu. Genové inženýrství je jedním z nejvyvinutějších oborů dnešního světa. Můžeme dělat věci, o kterých se nám v minulosti asi ani nesnilo. Byli to koneckonců čeští vědci, kteří již před sedmi lety objevili způsob, jak přenést fluorescenční protein žahavců. Častým případem je získávání hedvábného proteinu z kozího mléka. Zní to sice neuvěřitelně, přesto genoví inženýři dokázali vyšlechtit plemeno koz, které produkuje hedvábný protein. Získávají se z nich mléka metodou izolace a slouží k výrobě ultrapevného materiálu, jenž má širokou škálu použití v lékařství i v průmyslu.

I u nás najdeme geneticky modifikované potraviny, přesto si většina lidí pod pojmem GMO představí spíš moderní západní země než Českou republiku. Nicméně pěstování upravených potravin je v Evropě povolené, a tak se není čemu divit, že i Česká republika se na tomto poli významně angažuje. Přesto existují v Evropské unii jistá omezení týkající se pěstování či prodávání geneticky modifikovaných plodin. Na rozdíl od Ameriky jsou tato ustanovení přísnější, kupříkladu společnosti musí uvádět, zda potraviny či krmiva, která si vyrábějí, jsou GMO. Jako takové se označují tehdy, tvoří-li GMO nejméně 0,9 % dané potraviny nebo krmiva.

A jakých potravin se u nás geneticky modifikovaná záležitost týká? Nejčastěji jde o plodiny, které slouží ke krmení hospodářských zvířat, tedy kukuřice, sója a případně i cukrová řepa. Úplně první geneticky modifikovanou potravinou bylo ovšem překvapivě rajče a bylo vyrobeno v Kalifornii. A teď takový malý exkurz. Tato odrůda měla mít lepší chuť a delší trvanlivost. Příliš dlouho se však neudržela, protože pan doktor v britské televizi řekl, že několik laboratorních potkanů, kteří požili tato hybridní rajčata a modifikované brambory, zemřelo, což vzbudilo u veřejného mínění velkou náhlou vlnu odporu vůči GMO potravinám jako takovým. Zprvu se věřilo, že možnost pěstování GMO potravin je dalším pomyslným krůčkem vpřed na vědeckém poli, vždyť rostliny jsou odolnější proti pesticidům, vydrží déle skladovatelné a jsou plodnější. Upravené potraviny přináší jen samá pozitiva. Navíc člověk šlechtil už od pradávna a nejde o nic nového, jen jsme se naučili dělat starou a známou dovednost efektivněji a modifikované plodiny nám nemohou uškodit.

Téměř žádná plodina, kterou v dnešní době konzumujeme, není původní, to je prostě fakt. K vytvoření nových odrůd a vlastností rostlin se kromě prostého výběru rostlin s vhodnějšími vlastnostmi nebo jejich následným křížením využívá také fyzikální nebo chemická mutace, což je proces, při kterém díky působení mutantů dochází ke změně DNA. Tento proces spočívá ve vystavení semínek rostliny různě vysokému stupni ionizujícího záření, které při průchodu hmotou vytváří reaktivní ionty, nebo chemickým látkám, čímž dochází k určitým změnám v DNA a vytvoření odlišných vlastností plodiny.

U nás v České republice bylo mimo jiné vyšlechtěno také mnoho odrůd ječmene, přičemž některé z nich se používají i pro výrobu moku, který je bezpochyby blízký srdci nejednoho z nás - jedná se o pivo. Jak tyto nové odrůdy vznikly? Semena ječmene byla vystavena rentgenovému záření o velikosti nejčastěji 100. Dalším příkladem jsou i jablka, která vznikla ozářením gama paprsky o stejné velikosti. V případě ozáření však nemáme ani páru o tom, co se v genomu rostliny vlastně stalo a kolik se toho stalo, ale veřejnost tuto klasickou metodu akceptuje.

Díky dokonalé znalosti genomu dané plodiny a jeho přesně cíleným změnám jsme u geneticky modifikovaných rostlin schopni měnit také složení makro- a mikronutrientů. Například takzvaná zlatá rýže je takto upravena s produkcí betakarotenu, tedy prekurzoru vitaminu A. Z důvodu nedostatku tohoto vitaminu v rozvojových zemích Afriky a jihovýchodní Asie ročně oslepne až půl milionu dětí a polovina z nich do roka od ztráty zraku i umírá. Zlatá rýže by tedy mohla zachránit mnoho životů. Z tohoto důvodu se pod její povolení podepsalo 106 laureátů Nobelovy ceny a přijetí GMO na území EU by uvítal i již zmiňovaný český biolog.

Může se však stát, že kvůli změně geneticky modifikovaných rostlin, tím pádem syntéze nových proteinů, mohou během procesu vzniknout nové alergeny. Prováděním konvenčními plodinami však nebyly tyto rozdíly nijak významné, a co se týče kontroly kvality a bezpečnosti, jsou GMO jednou z nejvíce regulovaných skupin potravin na světě.

Produkce geneticky modifikovaných organismů se celosvětově stále zvyšuje a i na území Evropské unie je pro potravinářské a pro krmné účely povoleno využívat některé druhy geneticky modifikovaných rostlin, jako je například kukuřice, sója, řepka, bavlník, cukrová řepa a také některé mikroorganismy pro výrobu léčiv. Pokud by však při výrobě potravin byl skutečně použit jakýkoliv organismus, který byl modifikován, toto upozornění musí být vždy čitelně uvedeno na obale výrobku.

A nyní bych se ještě chtěl opřít a poukázat zde na jeden praktický dopad na české chovatele mléčného skotu, a vzhledem k tomu, co tady řekl můj kolega Richard Brabec, navážu na to, o čem tady hovořil, a to je výroba krmiv. V mnoha zemích Evropy někteří výrobci a distributoři potravin, a to především v mlékárenském průmyslu, požadují, aby pro dodávané produkty bylo prokazatelné, že neobsahují - nebo nebyly vyrobeny z komponentů, které obsahují - genetickou modifikaci. To znamená, že buď je to GMO non, nebo GMO free. V návaznosti na evropskou legislativu a harmonizovanou legislativu České republiky byl Spolkem pro komodity a krmiva sdružujícím společnosti produkující zemědělské komodity a vyrábějící krmiva vytvořen takzvaný standard bez GMO, jehož cílem je zajištění zásad standardních a prokazování u výrobců potravin, krmiv, dopravců a ujištění spotřebitelů, že nebyla při produkci potravin pro lidskou výživu použita genetická modifikace v celém dodavatelském řetězci potravinářské produkce.

Zmíněný standard Bez GMO je ryze český dobrovolný standard a svým obsahem je kompatibilní se zahraničními standardy, je podporován Ministerstvem zemědělství a schválen příslušnou sekcí v Evropské unii. Český národní standard Bez GMO určitě zásady a podmínky pro zajištění takto označených produktů a způsob ověřování skutečnosti, že geneticky modifikované produkty nebyly použity v jakékoli fázi produkce takovéto potraviny, to znamená pěstování zemědělských komodit, výkrm hospodářských zvířat, v přísadách do potravin a že systém řízení v každém konkrétním prvku dodavatelského řetězce je zajištěna minimalizace rizika kontaminace surovinami nebo produkty s geneticky modifikovanými organismy. Kontrola a každoroční certifikace podle standardů Bez GMO probíhá v celém řetězci, od produkce použitých osiv přes pěstování obilovin, olejnin a jiných surovin, výroby krmných směsí, přepravy, zpracování potravinářských surovin, zpracování jednotlivých potravinářských produktů. Požadavky tohoto standardu se vztahují také na obchodníky a dopravce, kteří nakládají s těmito surovinami a produkty. Certifikované organizace jsou pravidelně podrobovány nezávislým auditům a za strany certifikačních společností odběratelů anebo zpracovatelů. Dohled nad certifikací standardu Bez GMO pak vykonává Spolek pro komodity a krmiva prostřednictvím prováděných auditů integrity.

Jenom na doplnění bych chtěl říci, že tato novela ujednotí transpozičně požadavky i okolních států, do kterých naši zemědělci a potravináři své buďto výrobky, anebo produkty dodávají, a z tohoto důvodu i já si dovoluji požádat o podporu této novely zákona a děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Vidím další, kdo se hlásí do obecné rozpravy z místa. Je to paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Dobrý den, páni ministři, paní předsedající, já bych tedy chtěla spíš to všechno zase vrátit do klidu tak, jak se snažil můj předřečník Richard Brabec, prostřednictvím paní předsedající.

Takže navrhovaná právní úprava: předkládaným návrhem zákona se za účelem zajištění souladu s právem Evropské unie doplňuje do § 5 zákona č. 78/2004 Sb. forma standardního datového formátu pro podání žádosti o udělení povolení pro uvádění do životního prostředí a žádost o zápis do seznamu pro uvádění na trh.

Předkládaným návrhem zákona se dále navrhuje úprava stávajícího znění § 9 zákona č. 78/2004 Sb. Doposud je jím zajištěna transpozice stávajícího znění čl. 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18, ale také článku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41 ze dne 6. května 2009 o uzavřeném nakládání s geneticky modifikovanými organismy, která nařízením směrnice Evropského parlamentu a Rady 2019/1381 zůstala nedotčena. V § 9 zákona č. 78/2004 je proto potřeba provést takové změny, které zajistí náležitou transpozici nového znění čl. 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18. Zároveň však nesníží úroveň transpozice čl. 18 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41.

Při této příležitosti dochází také k úpravě terminologie, když stávající znění zákona č. 78/2004 Sb. užívá pojmu obchodní tajemství, zatímco jak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18, tak směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/41 operují s ochranou důvěrnosti. S ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2016/943 o ochraně nezveřejňovaného know-how a obchodních informací, která obsahuje vlastní definici obchodního tajemství a absenci jakékoliv její vazby na směrnice v oblasti GMO, lze soudit, že pojmosloví zákona č. 78/2004 Sb. je v tomto ohledu zavádějící. Z tohoto důvodu se přizpůsobuje oběma transponovaným směrnicím a mění označení chráněných údajů na důvěrné namísto jejich ochrany jako předmětu obchodního tajemství. Bez zásadních změn zůstává ustanovení stávajícího § 9 odst. 3 zákona č. 78/2004 Sb., které vymezuje subjekty, které se mohou seznamovat s údaji, se kterými se na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí nakládá jako s důvěrnými.

V neposlední řadě je návrhem zákona reagováno také na povinnost členských států zabezpečit ochranu údajů i v případě, že žadatel o povolení příslušného nakládání s GMO vzal svou žádost zpět. Jenom pro upřesnění - počet takových žádostí v posledních letech nepřesahuje deset případů ročně. Vzhledem k tomu, že GMO pro používání v potravinách nebo krmivech jsou uváděny na trh podle nařízení č. 1829/2003, žádosti o uvádění GMO na trh podle zákona č. 78/2004 Sb. budou spíše výjimkou. Zvýšenou administrativní zátěž pro Ministerstvo životního prostředí vyplývající z rozhodnutí o ochraně některých údajů, bude možné zvládnout stávajícími kapacitami.

Takže bych chtěla ubezpečit, nebo spíš uklidnit, poslance z řad SPD, že se opravdu nejedná o nic kontaminovaného, nic závažného. Je to opravdu pouhá transpozice do tohoto zákona. Tudíž i já žádám o to, aby byl tento zákon postoupen do druhého čtení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Řeknu, že jsme v tuto chvíli v obecné rozpravě, nikoho dalšího přihlášeného nevidím. Ještě se rozhlédnu v sále, jestli se nikdo další nehlásí z místa. Nikoho nevidím, takže v tuto chvíli končím obecnou rozpravu.

Zeptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo paní ministryně? Nemá. Zeptám se, jestli má zájem o závěrečné slovo pan zpravodaj, pan poslanec David Pražák? Také nemá. Žádné další návrhy nepadly, takže v tuto chvíli si dovolím zahájit podrobnou rozpravu.

Jak již bylo avizováno i od pana zpravodaje, nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy. Zeptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy z místa? Nikoho nevidím, takže v tuto chvíli si dovolím ukončit podrobnou rozpravu.

Zeptám se opět, jestli má zájem o závěrečné slovo paní ministryně životního prostředí, jestli má zájem o závěrečné slovo zpravodaj výboru pro životní prostředí David Pražák? Nemají, takže v tuto chvíli, protože nepadly žádné návrhy, končím projednávání druhého čtení tohoto návrhu zákona. Poděkuji paní ministryni životního prostředí, poděkuji panu zpravodaji, panu poslanci Davidu Pražákovi, a tímto jsme projednali tento sněmovní tisk ve druhém čtení.

Nyní se dostáváme dle schváleného programu této schůze k dalšímu bodu, a to je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.