(pokračuje Věra Kovářová)

77.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů
a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů),
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 86/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr spravedlnosti Pavel Blažek - ten tak učinil - a zpravodajka garančního výboru, kterým je ústavně-právní výbor, poslankyně Taťána Malá.

Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 86/2, který byl doručen dne 3. března 2022. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 86/3. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Pane ministře, máte zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já pouze nechci urazit Sněmovnu, tak vystupuji jenom s tím, že ten zákon byl odůvodněn v prvním a ve druhém čtení a očekávám další diskusi. Omezím se pouze na tento stručný projev. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Dobře, děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které se přihlásily poslankyně Helena Válková a poté poslankyně Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně Válková, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jsem zvědavá, jestli se mi podaří vás zaujmout, milé kolegyně a milí kolegové (V sále panuje mírný šum.), protože u implementačních novel to není tak snadné. Ale bylo zde řečeno všechno v rámci čtení, která předcházela. Nikdo z nás nebude zřejmě, a to bych se dost mýlila, zpochybňovat to, že jsme na samotné hranici těch lhůt a že jde o novelu, která to naše trestní řízení - troufnu si říct - udělá efektivnější, určitě evropštější ve smyslu správného zacházení, jak pokud jde o oblast důkazů, tak pokud jde o oblast dalšího vyšetřování závažné trestné činnosti. Nebudu znovu opakovat to, co zde zaznělo kompetentněji z úst pana ministra spravedlnosti, ten ještě jistě v závěrečném slově něco doplní.

To, na co já se chci zaměřit a k čemu se tady chci i přihlásit, je oblast, se kterou jsem vůbec nepočítala, že tady budeme novelizovat a upravovat. Je to zákon o obětech trestných činů č. 45/2013 Sb., kde, jak dobře víme, někdy toho využije, neříkám záměrně zneužije, příslušné úřednictvo na příslušném ministerstvu a zakomponuje do jinak orientované, jiné problematice věnované novelizaci i to, co potřebuje dořešit. A to se přesně stalo v tomto případě. Je to zákon o obětech trestných činů, který opravdu nesouvisí s implementací, kterou jsme byli povinni provést. V původním znění, když jsem ho četla a objevila jsem to - a musím se tady přiznat, jako už jsem se přiznala v rámci druhého nebo prvního čtení, že mně to uniklo těsně před koncem našeho volebního období, že už se jednou tato snaha projevila, že jsme ji nechali a naštěstí tenkrát neprošla - tak se nám tam vloudila taková změna, která pro ty z vás, kteří se nikoliv do hloubky zabývají problematikou kompenzace majetkové i nemajetkové újmy, takto to nazvu, kterou utrpí oběť trestného činu a kterou by jí stát měl kompenzovat, a podle našich mezinárodních závazků je i k tomu i povinen a zavázán, tak v současné době ta právní úprava není příliš přehledná, a proto musí často svými judikáty výklad, který by měl být jasný a závazný podle platných právních předpisů, konkrétně podle toho zákona o obětech trestných činů, obětech trestných činů, ano, tak nahrazuje soud v tomto případě.

V posledním případě to byl Nejvyšší správní soud, který vydal zlomový judikát, který je velmi nedávný a kterým otevřel širší možnosti pro kompenzaci nemajetkové újmy i majetkové újmy, která není dostatečně pokrytá v rámci výkladu, který zastává, ve správním řízení o tom rozhoduje paralelně Ministerstvo spravedlnosti. Neříkám, že rozhoduje chybně. V podstatě se nám tady vytvořila dvojkolejnost, což je vždycky špatně už jenom z hlediska ekonomického a časového. Běží tady správní řízení a trestní řízení a Nejvyšší správní soud na základě jednoho případu - a já vám stručně jenom řeknu, o jaký případ šlo, abyste si uvědomili, o jakou problematiku jde, vždycky na těch konkrétních případech je to lepší. Nezletilé dítě zneužívané, pohlavně zneužívané vlastním otcem minimálně dva roky, v sedmi až devíti letech, zřejmě delší dobu, jenže díky chybám v trestním řízení se nepodařilo důkazně to delší zneužívání prokázat. Tentýž otec zneužíval i sestřenici tohoto dítěte, také nezletilou. Byl odsouzený pravomocným rozsudkem trestního soudu na šest let, ale s ohledem na nouzový stav, na pandemii, se všechno strašně dlouho táhlo, takže to dítě by přišlo jak o lhůty, které jsou teď špatně nastavené v § 30 odst. 2 zákona o obětech trestných činů, tak i o část kompenzace toho, co se projevilo bohužel až v jeho patnácti, šestnácti letech - těžké posttraumatické poruchy. Četla jsem i znalecké posudky, které jsou obsahem velmi podrobného klíčového, zlomového judikátu z 8. října 2021. Skoro se mi chce říci, že děkuji předsedovi senátu panu doktoru Jakubu Camrdovi, že tomu věnoval tolik pozornosti, a myslím si, že by si to zejména úředníci na Ministerstvu spravedlnosti měli dobře přečíst ještě jednou. Ten judikát naprosto odpovídá našim mezinárodním závazkům. Na druhé straně chápu, že je někdy velmi takové svádějící, a to pokušení je značné, využít novelizace trestních zákonů a zbavit se problému. To zbavení se problému bylo velmi jednoduché. V tomto případě se týkalo vypuštění § 28 odst. 2 zákona o obětech trestných činů, které v současném znění - a já vám ho raději přečtu - v podstatě umožňuje, aby soud, který rozhoduje v trestním řízení, a posléze na něj navazují další řízení, bohužel, teď v současné době je to duplicitní správní řízení, tak aby v tom § 28 odst. 2 rozhodl tak: "Jestliže o náhradě škody nebo nemajetkové újmy bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody nebo nemajetkové újmy zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení peněžité pomoci v rozsahu, v jakém již bylo o náhradě škody nebo nemajetkové újmy rozhodnuto." Protože pokud o tom rozhodl, a v případě, o který tady šlo, rozhodl, a tuším, že tam bylo asi 350 000, které přiznal tomu dítěti, a přiznal mu i ty lhůty, takže už nedošlo k promlčení, nedošlo k prekluzi, ke zmeškání té lhůty, protože tam jsou ještě nastavené v tom § 30 odst. 2 ve vztahu k takto poškozeným nezletilým obětem nesmyslné lhůty, nesmyslně krátké. Takže tento odstavec byl vypuštěn. My jsme ho tam vrátili na ústavně-právním výboru, nicméně s ohledem na další jednání s Ministerstvem spravedlnosti, s ohledem na čas, který nás tlačí a i potřebu tu implementaci konečně úspěšně dokončit a přijmout ten zákon, jsme nakonec souhlasili s určitou modifikací, kterou jsme tam vložily s paní zpravodajkou tisku, mojí milou kolegyní poslankyní Malou, která tam navrhuje, v tom našem pozměňovacím návrhu vloženém do systému pod číslem 474, jiné znění. Nicméně musím říci, že nejsem z toho úplně nadšená, a tady jsem právě využila svého vystoupení k tomu, abych řekla, že určitě se tím budeme zabývat na podvýboru pro problematiku sexuálního násilí a také doufám na ústavně-právním výboru znovu při nejbližší příležitosti. Až se bude novelizovat trestní zákoník, tak se k této problematice opět vrátíme, protože se obávám, že pokud schválíme - a paradoxně teď ten návrh, který jsme tam vložili, 474 - tak fakticky soudy budou mít ztíženou situaci a nebudou moci ukládat náhradu škody a kompenzace, zejména toho bolestného, nemajetkové újmy, v takovém rozsahu - zase to říkám zjednodušeně - jako dosud. Je pravda, že z hlediska čistoty právního řádu to bude lepší, protože tady bude odstraněna jednak nejasnost, jednak dvoukolejnost, ale zase nesměla bych být ministryní spravedlnosti aspoň těch třináct měsíců - a nevěřím, že se to tam tak výrazně změnilo - mít (?) delší lhůty, a nejvíce stížností vždycky šlo, jak dlouho trvá odškodňování například těch, kteří byli neprávem odsouzeni a žádají o náhradu škody. Je tam přetížený ten příslušný odbor, ti lidé to nestačí zpracovávat. Ptala jsem se i na ústavně-právním výboru, jak je to s odškodňováním obětí trestných činů. Máme úpravu, v rámci které se každý peněžitý trest a další finanční sankce převádějí do fondu na pomoc obětem trestných činů. Bylo mi řečeno, že z tohoto fondu se tyto věci neproplácejí, přitom se tam musí hromadit milionové sumy, a co s nimi děláme? Koncem roku je převádíme do státního rozpočtu, kde se rozplynou jistě na jiné, užitečnější věci. Teď to říkám úmyslně s nadsázkou a ironicky. Čili opět dobrý úmysl, který v praxi nefunguje.

Takže já jsem i sama kvůli sobě potřebovala tady vystoupit, a jak se říká, odhalit ledví a říci, že to, co teď navrhujeme, změna § 30 odst. 2, kdy zavádíme speciální režim, který se bude týkat právě nezletilých obětí trestných činů, a ta specialitka je v tom, že se tam doplní jedna jediná větička, že žádost nezletilé oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti lze podat u ministerstva nejpozději do dvou let ode dne, kdy nabyla zletilosti, anebo do pěti let, jestliže skončila ta lhůta později, jinak to právo zanikne. Bude mít stejně jako oběť v Rakousku, Německu, v jiných evropských zemích a stejně v souladu s našimi mezinárodními závazky ta oběť - já jsem se dívala do německého zákoníku a zjistila jsem, že to tam také takhle mají, takže to opravdu můžu potvrdit - nárok na to, aby mohla třeba ta sedmiletá oběť, která byla zneužívaná dva roky, jako to bylo v tomto případě, minimálně dva roky tam píšou, a potom od těch čtrnácti, patnácti, šestnácti se začala projevovat ta psychická újma a posttraumatická porucha, tak aby měla možnost vůbec požádat o tuto pomoc.

Ale je to vykoupeno, otevírám to zcela otevřeně, tím, že tam vkládáme pozměňovací návrh 474, který nám to ustanovení, které tak krásně svým judikátem otevřel soudce Nejvyššího soudu pod číslem jednacím 5AS189/2020-61, částečně zužujeme tu pomoc.

Takže já končím svoje vystoupení, že tentokráte s těmi svými pozměňovacími návrhy, nebo našimi, nejsme stoprocentně spokojené. Udělaly jsme maximum možného. Předpokládám, že i oběti pochopí, že jsme tady volily cestu, protože potřebujeme kladné stanovisko Ministerstva spravedlnosti, konkrétně ministra spravedlnosti, potřebujeme, aby většina Poslanecké sněmovny zvedla ruku, a myslíme si, že je neodpustitelné, aby dětské oběti jenom kvůli tomu, že se na ně dosud aplikoval režim jako pro dospělé, neměly možnost dosáhnout ve stejném rozsahu na kompenzaci újmy, kterou bolestivě utrpěly v letech, kdy třeba ani nevěděly, že o újmu jde. V pěti letech zneužívané dítě nebo tříleté, měli jsme i ty případy, spolupracuji s těmi advokáty, kteří zastupují tyto oběti, tak říkají, že i tříleté dítě, které je delší dobu zneužívané, velice často ve dvanácti, ve třinácti letech má problémy a velké problémy, což jsem třeba netušila.

Takže závěrem doporučuju i pozměňovací návrhy 374 a 474 odsouhlasit s tím, že zejména pokud jde o novelizaci ustanovení 28 odst. 2, tak ji nepovažuju za konečnou a optimální a doporučuju, abychom se k ní vrátili právě proto, že bychom měli být v souladu s mezinárodními závazky, které nám říkají, že stát bohužel v případech zejména dětských obětí selhal. Selhal v tom, že nenaplnil preventivní úlohu, nezajistil prostřednictvím svých státních orgánů to, aby se dítěti takové příkoří nestalo. Všichni víme, že to vždycky nejde - vždycky to nejde, ale někdy to jde, a někdy prostě ten OSPOD zaspí, někdy je to někdo jiný, musím říci sousedi, a někdy jsou to i lidé, u kterých bychom to nepředpokládali i vzhledem k tomu, že by se měli těmito veřejnými záležitostmi více zabývat, tak i ti zaspí. V takovém případě ale máme nástroje v zákoně o obětech trestných činů, můžeme je využít a není dobré zužovat tyto možnosti jenom s poukazem na to, že nám to po administrativní stránce nevyhovuje, protože tady máme buď nepřehlednou právní úpravu, nedostatečnou, anebo dokonce matoucí. Ale judikát Nejvyššího správního soudu to skutečně nyní vykompenzoval.

Dobře, tu právní úpravu, pokud schválíme tak, jak je navržená, zjednodušíme, nejsem si ale vůbec jistá tím, že to pro oběti trestných činů ve svém výsledku bude o tolik lepší. Pokud jde o lhůty a nezletilé oběti, tam jsem si jistá tím, že to lepší bude. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Taky děkuji, paní poslankyně. Nyní je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská.

A než jí udělím slovo, dovolte jedno konstatování - s náhradní kartou číslo 11 hlasuje pan premiér Petr Fiala. Děkuji.

Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, tisk číslo 86 upravuje současně několik zákonů, a to zákon trestní, o obětech trestných činů, zákon o trestním řízení soudním, takzvaný trestní řád, zákon o rejstříku trestů, zákon o sociálněprávní ochraně dětí, zákon o veřejných sbírkách, zákon o Policii České republiky, zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů, zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim a zákon o Vojenské policii. Cílem tohoto tisku je především adaptace a implementace přijatých předpisů Evropské unie, respektive právně závazné mezinárodní smlouvy. Návrh rovněž zapracovává změny, kterým je v návaznosti na výsledky implementačních worskhopů a další hodnoticí činnosti reagováno na některé zjištěné nedostatky v implementaci některých unijních směrnic.

Dovolte mi tady trošku zrekapitulovat celý proces. Jsme ve třetím čtení a ráda bych vám připomněla, čeho všeho se tento tisk týká. 17. dubna 2019 byla přijata takzvaná non-cash směrnice, jejímž cílem je reflektovat technologický vývoj v oblasti bezhotovostních platebních prostředků, vylepšit a modernizovat stávající pravidla jejich ochrany tak, aby se zefektivnil boj proti podvodům v této oblasti. Ochrana proti tomuto druhu podvodů dopadá nejen na platební karty či elektronické peněženky sloužící pro převod elektronických peněz, ale nově i na virtuální peněženky umožňující převod virtuálních aktiv, pokud slouží k placení.

V oblasti ryze trestněprávní si směrnice klade za cíl posílit mimo jiné schopnost donucovacích orgánů bojovat proti kybernetické trestné činnosti a odstranit překážky operativní povahy, které brání efektivnímu vyšetřování a stíhání trestných činů. Non-cash směrnice upravuje pouze minimální pravidla a garance, které musí v zájmu ochrany bezhotovostních platebních prostředků každý členský stát zakotvit, přičemž je na jednotlivých členských státech, zda zakotví pravidla jdoucí nad rámec této směrnice, a to včetně úpravy definic trestných činů či výše trestních sankcí. Jde-li o výši trestních sazeb či druhy sankcí, které mají být pachatelům těchto trestných činů ukládány, česká právní úprava již dnes veškeré požadavky non-cash směrnice naplňuje. Zájmem je ve výhledu přejít plně na bezhotovostní platby, kdy bude snaha i platební karty postupem času a vývojem technologií nahradit dalšími způsoby placení. S tímto vývojem se zcela neztotožňujeme a SPD bude vždy i pro zachování hotovostních plateb.

17. dubna téhož roku bylo přijato další nařízení a směrnice, jejichž hlavním cílem je vytvoření takzvaného centrálního systému pro identifikaci členských států Evropské unie, které by měly uchovávat informace o odsouzení občanů třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit. Centrální systém by měl tedy umožnit členským státům rychle a efektivně identifikovat členské státy, které mohou disponovat informacemi o odsouzení osob bez státní příslušnosti. Systém, který jsem tady zmiňovala, je přitom jednou ze součástí programu eu-INIS. Téma interoperability je v rámci Evropské unie, a to i s ohledem na nedávné bezpečnostní incidenty, prioritou v kontextu boje proti terorismu a v diskusích o budoucnosti Schengenu.

Jelikož relevantní vnitrostátní úprava neumožňuje řádnou aplikaci nařízení ECRIS-TCN a zároveň je nutné implementovat požadavky této směrnice, vyžaduje adaptace tohoto nařízení a implementace předmětné směrnice změnu příslušných ustanovení zákona o Rejstříku trestů, zákona o trestním řízení soudním, zákona o Policii České republiky, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů a zákona o Vojenské policii, a to v platném znění těchto zákonů. V souvislosti s výše uvedenými nezbytnými změnami se rovněž jeví jako vhodné upravit podmínky pro vydání pověření pro účely ověřování bezúhonnosti, a to podle zákona o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Jak konstatuje důvodová zpráva, členské státy jsou povinny implementovat směrnici nejpozději do 28. června letošního roku, přičemž den zahájení provozu systému bude dle nařízení stanoven komisí, a to v závislosti na splnění podmínek vymezených v čl. 35 odst. 1 nařízení, které zahrnují přijetí relevantních prováděcích aktů, provedení nezbytných technických a právních opatření pro shromažďování údajů ze strany členských států a úspěšné provedení souhrnného testu fungování systému. Pro přijetí opatření k zajištění souladu s tímto nařízením by však členské státy měly mít k dispozici alespoň 36 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Zákon o Rejstříku trestů musí být rovněž přizpůsoben požadavkům vyplývajícím z dohody, která vstoupila v platnost 1. května 2021. Dohoda v části třetí nazvané Spolupráce v oblasti prosazování práva a justiční spolupráce v trestních věcech upravuje některé otázky mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních mezi členskými státy Evropské unie na jedné straně a Spojeným královstvím na straně druhé. Rejstřík trestů se neobejde bez vnitrostátní prováděcí úpravy, která v návaznosti na ustanovení dohody v nezbytném vztahu stanoví odpovídající postup orgánů České republiky, a to právě zejména Rejstříku trestů.

Další část tisku 86 se věnuje novele zákona o centrální evidenci účtů, ve znění pozdějších předpisů, implementuje směrnici o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů. Tato změna byla provedena ve formě pozměňovacího návrhu, který neobsahoval potřebné provázání s trestněprávními předpisy.

Hlavním cílem navrhované změny je tedy uvést právní úpravu obsaženou v trestním řádu do souladu s úpravou obsaženou v novele zákona o centrální evidenci účtů, jakož i se samotnou směrnicí o používání finančních informací. Na základě výsledků implementačních workshopů a další hodnoticí činnosti ve vztahu k implementaci aktů Evropské unie bylo dále identifikováno několik oblastí, kde může Česká republika stávající úroveň implementace směrnice o útocích na informační systémy, směrnice o boji proti terorismu a směrnice o obětech trestných činů ještě více prohloubit. Toto činí také tisk 86 v další své části, která je velmi detailně právě rozvedena v důvodové části u tohoto návrhu, který se probíral i na ústavně-právním výboru.

V rámci zákona o obětech trestných činů je navrhováno reagovat na judikaturu Nejvyššího správního soudu a tuto část tady velmi podrobně a detailně a daleko erudovaněji, než bych tady představovala já, představila paní doktorka Válková, takže to nebudu opakovat. Dále pak tisk 86 řeší stávající právní úpravu obsaženou v trestním zákoníku - v současnosti neumožňuje vždy postihnout osoby, které se účastní činnosti ozbrojených entit zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu. Absence možnosti trestního postihu se projevuje i v případech, kdy se určitá jednání daných osob jeví z hlediska bezpečnosti České republiky, ale i státu, na jehož území ozbrojený konflikt probíhá, jako velmi závažná a společensky škodlivá. V návaznosti na výklad obsažený v obecné části odůvodnění se tiskem 86 navrhuje nová skutková podstata trestného činu postihující určité formy jednání osob účastnících se na činnosti nestátních ozbrojených skupin zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu, tedy státu odlišného od České republiky.

Lze shrnout, že určité formy členství v nestátních ozbrojených skupinách zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu je možno vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu, kterou však podle současné úpravy není možné či je velmi komplikované trestněprávně postihnout. Navrhovanou změnou by mělo dojít k napravení dnešního nevyhovujícího stavu. Bez významu není ani skutečnost, že kriminalizací účasti na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu dojde rovněž k narovnání dosavadní disproporce, kdy možnost trestního postihu závisela jen na skutečnosti, se kterou stranou v ozbrojeném konfliktu daná osoba sympatizovala a ke které se připojila. Jednalo-li se o vládního aktéra, šlo dané jednání při splnění dalších podmínek kvalifikovat jako službu v cizích ozbrojených silách. Pokud se však jednalo o aktéra nestátní povahy, například o povstalecké síly, nebylo dané jednání trestněprávně postižitelné.

V rámci druhého čtení byly načteny tři pozměňovací návrhy, a to pozměňovací návrh kolegy Radka Kotena pod číslem 475, který vkládá nový odstavec do § 29, a tento odstavec zní: "O nutnou obranu se naopak jedná, je-li obrana vedená vůči osobě, která neoprávněně vnikla do cizího obydlí za použití násilí nebo pohrůžky, bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit vniknutí, pokud takové jednání může vyvolat u obránce oprávněnou obavu z ohrožení života či zdraví nebo jiné přítomné osoby." Tento pozměňovací návrh plně odpovídá našemu programu SPD "můj dům, můj hrad".

Další dva pozměňovací návrhy předložily kolegyně Válková a Malá pod čísly 374 a 474. Jak už jsem tady zmiňovala, paní doktorka Válková tyto pozměňováky velmi podrobně zdůvodnila, takže se nebudu tady opakovat. Za SPD tedy mohu konstatovat, že podpoříme tři pozměňovací návrhy, které byly předložené, i návrh zákona jako celek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Radek Koten a připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já bych jenom krátce pohovořil o tom pozměňovacím návrhu, už to tady přede mnou řekla kolegyně Lesenská. O co se jedná vlastně principiálně? My tu odpovědnost za to, co se stane, když vás někdo napadne ve vašem obydlí, přenášíme vlastně na toho pachatele, protože on může rozhodnout, zda proti němu bude zasahováno, či nikoliv, a to na základě toho, zda se někam vloupá, nebo nevloupá. Takže myslím si, že je potřeba posílit práva slušných lidí, kteří jsou ve svém příbytku, a naopak je potřeba ta práva poněkud ořezat těm, kteří napadají, vloupávají se, loupí a podobně. Takže poprosil bych vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se přihlásil do rozpravy proto, abych vás napříč politickým spektrem a z odborných právních důvodů, které se pokusím shrnout, poprosil o nepodporu pozměňovacího návrhu předloženého kolegou Radkem Kotenem, samozřejmě vaším prostřednictvím. Ty důvody nejsou nijak ideové, nejsou nijak politické, jsou opravdu ryze právní. Já je mám shrnuté v sedmi bodech a ty body následně hned uvedu.

Prvním důvodem, proč nepodporuji ten poslanecký návrh, který má sáhnout do podmínek české zákonné úpravy nutné obrany, je to, že k tomuto pozměňovacímu návrhu vydala vláda 29. 12. loňského roku negativní stanovisko, velmi detailně odůvodněné.

Druhý důvod: Právníků tady ve Sněmovně je poměrně hodně, jsme rozmístěni politicky ve všech politických stranách, tak věřím, že většina kolegů právníků potvrdí, že velké české právní kodexy typu občanský zákoník, typu zákon o obchodních korporacích a typu trestní zákoník, do kterého má pozměňovací návrh sáhnout, se mají měnit po řádném vládním návrhu, po vládním návrhu, který bude předložen, po řádné odborné analýze, po projednání se všemi právními profesemi, po zhodnocení současného legislativního i judikatorního stavu, nikoli ad hoc poslaneckým pozměňovacím návrhem. To je důvod číslo dva.

Důvod číslo tři: ten pozměňovací návrh, který vkládá do současného § 29 nový odst. 3, vychází z úplně chybné premisy, že více kazuistických právních norem nebo více detailních právních norem rovná se lepší a spravedlivější svět. Opak je pravdou. Jestliže budeme český právní řád kazuisticky zaplevelovat, tak tím lepšího a spravedlivějšího práva rozhodně nedosáhneme. To je důvod číslo tři.

Důvod číslo čtyři, tam za právnickou profesi a na vzniku současného trestního zákoníku jsem se nijak nepodílel, tak i současná právní úprava - takže věřím, že by paní profesorka, která na mě kývá, opět prostřednictvím paní předsedající, potvrdila - předpokládá zhodnocení všech aspektů a okolností nutné obrany v případě projednávání konkrétního případu před soudem. To znamená: tím, že soudu předepíšeme hodnotit nový třetí odstavec, rozhodně neměníme jejich již stávající praxi, kdy je úkolem soudu řádně zhodnotit všechny aspekty a okolnosti konkrétního případu, ve kterém institut nutné obrany figuruje.

Pátý důvod navazuje na důvod číslo čtyři. Problém mediálně propíraných případů nutné obrany - a zase nemohu samozřejmě jako člověk z veřejnosti vidět do konkrétních trestních spisů - ale problém těch mediálně propíraných případů ze všech veřejně dostupných zdrojů neleží v tom, že bychom měli špatnou legislativní úpravu, ale leží v tom, že soudy pracují správně a že je prostě náročné v jednotlivých konkrétních případech dobře a spravedlivě zhodnotit důkazní situaci.

Šestý důvod. Z pozměňovacího návrhu pana kolegy Kotena není aplikačně nijak zřejmé, a teď opravdu mluvím za české soudy, jaký má být vztah dosavadních odstavců 1 a 2 a toho nového odstavce 3, který, i když se na něj formulačně podíváte, opravdu obsahově, gramaticky, formulačně úplně vybočuje z dosavadní úpravy obsažené v odstavcích 1 a 2 § 29 trestního zákoníku.

A konečně poslední sedmý odborný důvod. Ten už se týká - jdu od obecnějších důvodů k těm konkrétnějším - formulace pozměňovacího návrhu. Nově navrhovaný odstavec 3 obsahuje řadu neurčitých pojmů - uvedu minimálně dva příklady - a ty neurčité pojmy vždycky spíše zhoršují situaci adresátům práva, to znamená i těm obráncům, kteří se v režimu nutné obrany brání. Slíbené ukázky neurčitých pojmů: pojem obydlí, který v kontextu českého právního řádu rozhodně není nijak jednoznačně zakotven. Jaký má pojem obydlí vztah k pojmu byt, k pojmu stavba, k pojmu domácnost? A takto bych mohl pokračovat přes celou řadu v českém právu používaných pojmů. Další neurčitý pojem, a velmi nebezpečný pro obránce, pojem oprávněná obava. Prosím vás, obava je faktický stav, který je na straně oběti, která se brání nějakému útoku. Je to její vnitřní stav. Obava nemůže být oprávněná nebo neoprávněná. Takže tímto pojmem, opravdu nesmyslným, dvojslovným pojmem, se do právního řádu vnáší další neurčitost, která paradoxně zhoršuje - nebo by mohla zhoršit - postavení oběti, která se v režimu nutné obrany brání.

Ze všech uvedených důvodů - já jsem o těch důvodech mluvil i na garančním výboru - vás prosím, abychom nepodpořili pozměňovací návrh pana kolegy Kotena opravdu ne z politických, ale z těchto odborných právních důvodů. Je to v hlasovací proceduře pozměňovací návrh označený písmenem B. Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, a nyní se s faktickou přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní místopředsedkyně. My se s kolegou, vaším prostřednictvím, panem doktorem Haasem vždycky budeme muset domluvit, protože z těch sedmi bodů v podstatě nebudu opakovat nic, se vším souhlasím. Jenom bych doplnila tu argumentaci o to, že jsem hovořila s některými členy trestněprávního kolegia Nejvyššího soudu, a tak jsem si osvěžila, i jak dlouho trvalo, než se některé věci vyjudikovaly a vysvětlily, například zcela zjevně nepřiměřený způsob útoku. Takže vágnost pojmů, které v tom návrhu jsou, je nejenom nebezpečná, ale víceméně z hlediska legislativního bychom dosáhli pravého opaku, jsou kontraproduktivní. Pak už by opravdu nikdo nevěděl, co je to nutná obrana, a přesně by to docílilo opačného účinku, než kam ten návrh směřuje.

Čili pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, děkuji, protože výjimečně budu moci dodržet dvě minuty, a také doporučuji hlasovat proti tomu návrhu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. A nyní se s faktickou... (Poslanec Vondráček mimo mikrofon: Normálně.) Normálně do rozpravy. Takže do rozpravy se normálně přihlásil pan poslanec Radek Vondráček. (Veselost v řadách poslanců ANO.)

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, že mám možnost normálně vystoupit. Vážené kolegyně, vážení kolegové, za hnutí ANO mě má vážená kolegyně Helena Válková předběhla a v podstatě už řekla stanovisko hnutí ANO, které jsem tady chtěl tlumočit, že nepodpoříme návrh pana kolegy Kotena.

Nebudu tedy zacházet do výkladových problémů, ale v obecné rovině zde máme, pokud vím, dva návrhy podobného typu. Jednak je to senátní návrh, jednak je to návrh z pera SPD. A my se jistě, doufám, k tomu nějakým způsobem propracujeme. Pozměňovací návrh kolegy Kotena je v podstatě taková zkratka. Je to klasický přílepek k této evropské implementaci, takže už z tohoto důvodu jsme velmi opatrní. Nebudu říkat, že jsme nikdy jako hnutí ANO v dějinách této Sněmovny nepodpořili přílepek, ale toto téma si opravdu zaslouží větší diskusi, téma "můj dům, můj hrad".

Mimochodem, ústavně-právní výbor schválil svou záštitu nad seminářem na toto téma a tento seminář by měl směřovat k tomu, aby zazněly obě strany tohoto diskusního problému. Zcela rozumím těm lidským příběhům, kdy je člověk vystaven několikaletému soudnímu stíhání za to, že se ve svém domě bránil se zbraní v ruce. Ty příběhy jsou opravdu velmi silné. Jsou to příběhy, kdy ti lidé ztrácí zaměstnání, jsou to příběhy, kdy ti lidé mají zdravotní problémy a kdy jim to nevratně změní život, aby na konci byli po několika letech zproštěni jakéhokoliv obvinění. Na druhé straně stojí rozumný a korektní přístup například soudců, kteří se této problematice věnují a kteří říkají: Ale my máme výkladová pravidla, my máme jasnou soudní praxi a jakákoliv změna zákona v tomto smyslu je kontraproduktivní. A je dobré, když ti lidé, kteří si prožijí to martyrium několika let trestního stíhání, mají v ruce komplexní důkazní materiály o tom, že jednali v souladu se zákonem, a neriskují tak občanskoprávní žalobu o náhradu škody. To je druhá pozice, druhá strana této diskuse.

Já bych proto poprosil všechny kolegy, abychom se tomu věnovali na ústavně-právním výboru, abychom se tomu věnovali skutečně podrobně. Pro tento konkrétní pozměňovací návrh hnutí ANO hlasovat nebude, ale já bych chtěl zdůraznit, že to neznamená, že nevěnujeme pozornost občanské iniciativě a tomu, co ve společnosti zní, a to je to, že bychom měli nějakým způsobem zásadu "můj dům, můj hrad" zakotvit v právním řádu České republiky. Nicméně jestli to uděláme, tak to chceme udělat pořádně. Chceme to opravdu udělat tak, aby to bylo funkční, aby to k něčemu bylo. Teď ve třetím čtení z tohoto důvodu hlasovat o pozměňovacím návrhu nemůžeme.

A já zvu všechny kolegy a kolegyně, kteří mají zájem o toto téma, aby se zúčastnili semináře, který, předpokládám, že ústavně-právní výbor uspořádá v dubnu tohoto roku. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A pokud se nikdo nehlásí do rozpravy, rozpravu ukončím a se závěrečným slovem vystoupí nejprve paní zpravodajka. Prosím, máte slovo. (Poslanec Bedna z pléna: Nejdříve navrhovatel.) Nejdříve navrhovatel, děkuji za upozornění. Ptám se tedy, zda je možné dát přednost? Jestli s tím, pane poslanče Bendo, souhlasíte? Ano, výborně, takže paní poslankyně a zpravodajka Taťána Malá má slovo.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dobré dopoledne. Moc děkuji panu předsedovi Bendovi za jeho benevolenci a dovolila bych si ještě jenom stručně přednést krátkou zpravodajskou zprávu popisující průběh projednávání vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestních činů a o změně některých zákonů, a některé další zákony.

Tento tisk byl po prvním a druhém čtení projednán ústavně-právním výborem, který velmi věcně, podrobně a konstruktivně tuto novelu projednal, včetně projednání podaných pozměňovacích návrhů. Celkem byly podány čtyři pozměňovací návrhy, přičemž ústavně-právní výbor při projednávání tohoto tisku doporučil Poslanecké sněmovně ke schválení návrhy dva, a to C1 a C2, které předložila paní poslankyně Válková spolu se mnou.

Je zde určitě namístě poděkovat panu ministru spravedlnosti za ochotu diskutovat a přehodnotit názor především u pozměňovacího návrhu C1, který je určitě správným krokem v oblasti ochrany obětí trestných činů a jejich pomoci. Co se týká toho pozměňovacího návrhu, dneska o něm úplně tady detailně řeč nebyla, týká se v praxi často vyskytujících se případů, kdy nezletilá oběť sexuálně zneužitá v době, kdy není schopna si rozumově uvědomit, že jí takovým trestným jednáním byla způsobena újma, si zpravidla až v době dospívání začne uvědomovat, co se jí skutečně jako malému dítěti stalo. Z našeho pohledu je zcela logické, že takové nezletilé oběti mají právo na to, aby pro ně platily stejné podmínky jako pro všechny ostatní, a není možné je diskriminovat z důvodu jejich věku a tím souvisejícími nedostatečnými rozumovými a duševními schopnostmi. Proto tento pozměňovací návrh zavádí možnost, aby žádost o poskytnutí peněžité pomoci požádaly tyto nezletilé oběti trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nejpozději do dvou let po nabytí zletilosti nebo do pěti let od spáchání trestného činu, pokud ta lhůta uplyne později.

Co se týká druhého pozměňovacího návrhu C2 nebo 474, který ústavně-právní výbor schválil, o tom tady hovořila, myslím velmi podrobně, paní profesorka Válková. Ten říká, že oběť nemusí prokazovat ztrátu výdělku a náklady, pokud o jejich výši bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem. Věřím, že s panem ministrem budeme o tomto bodu ještě debatovat potom na podvýboru a následně v ústavně-právním výboru a že se nám podaří vyprecizovat to znění tak, aby opravdu oběti trestných činů měly co nejlepší pomoc a ochranu.

Co se týká dvou zbývajících pozměňovacích návrhů, první byl pozměňovací návrh ústavně-právního výboru, který právě byl potom vyprecizován a přepracován v pozměňovací návrh 474, o kterém jsme tady dlouze hovořili, a ten poslední je pozměňovací návrh pana kolegy Kotena, to už tady za mě, myslím, slušnou práci odvedl pan kolega poslanec Haas. A já jsem přesvědčena, že pokud budou pozměňovací návrhy schváleny ve znění schváleném ústavně-právním výborem, implementační novela bude plnit svoji úlohu. Je potřeba ještě upozornit na to, že implementační lhůta nám už uplynula 31. 5. 2021. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní zpravodajko. A nyní pan ministr - nemá zájem o závěrečné slovo. To byla tedy závěrečná slova paní zpravodajky a nyní přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích.

A než tomu tak bude, přečtu omluvy. Pan ministr vnitra Vít Rakušan se omlouvá od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů a dále potom pan místopředseda Bartošek se omlouvá dnes od 10 do 13 hodin také z pracovních důvodů.

A nyní prosím zpravodajku garančního výboru, aby nás seznámila s procedurou hlasování, poté přednášela jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělila stanovisko. Prosím, máte slovo, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Taťána Malá: Děkuji za slovo, paní předsedající. Co se týká návrhu hlasovací procedury, ústavně-právní výbor doporučil hlasovací proceduru v tomto znění: návrhy legislativně technických úprav, pokud byly předneseny - to nebyly, potom hlasování návrhů B, následně návrh C1, následně C2 - pokud bude schválen C2, pak bude nehlasovatelný návrh A - následně návrh A a ten bude nehlasovatelný, bude-li přijat návrh C2, a v posledním hlasování budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní zpravodajko. Nyní přikročíme k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Přivolám kolegy z předsálí.

Odhlásím vás všechny, vidím zde žádost o odhlášení, a prosím, abyste se přihlásili svými kartami. Chvíli počkáme, než se ustálí počet přítomných.

A budeme hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Prosím tedy paní zpravodajku, aby nám řekla, o čem budeme nyní hlasovat.

 

Poslankyně Taťána Malá: Co se týká prvního hlasování, budeme hlasovat pozměňovací návrh B a to je pozměňovací návrh pana poslance Kotena, který upravuje nutnou obranu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, čili hlasujeme o návrhu B.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko... (Hlas z pléna.)

Pardon, ještě jsem zapomněla. Ano, prohlašuji toto hlasování (číslo 25) za zmatečné, protože jsem zapomněla, aby nám paní zpravodajka sdělila své stanovisko, a také pan ministr. Prosím, paní zpravodajko. (Nesouhlasné.) Nesouhlas. (Ministr: Nesouhlas.)

 

Ano, nyní můžeme opět hlasovat o návrhu B.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 17, proti 139. Návrh byl zamítnut. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Taťána Malá: Dále budeme hlasovat pozměňovací návrh C1 paní poslankyně Válkové a můj a jedná se o pozměňovací návrh, který upravuje žádost o peněžité pomoci u nezletilých obětí sexuálních trestných činů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Prosím stanovisko? (Zpravodajka: Souhlasné. Ministr: Souhlas.)

Nyní mohu zahájit hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, paní zpravodajko.

 

Poslankyně Taťána Malá: Další je pozměňovací návrh C2 paní poslankyně Válkové a také můj a je to úprava § 28, o které tady dlouze hovořila paní profesorka Válková. Stanovisko je souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pan ministr? (Souhlas.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 28, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 165, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslankyně Taťána Malá: Vzhledem k tomu, že jsme schválili pozměňovací návrh C2, pak je tedy nehlasovatelný pozměňovací návrh A, což byl ten úplně původní pozměňovací návrh ústavně-právního výboru. A teď tedy budeme hlasovat návrh zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, paní zpravodajko. Jen konstatuji, že o všech návrzích bylo hlasováno, a přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, zákon o obětech trestných činů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 86, ve znění pozdějších předpisů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 165 poslanců a poslankyň, pro 160, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Končím projednávání tohoto bodu, děkuji paní zpravodajce a panu ministrovi.

A nyní přistoupíme k dalšímu bodu a tím je bod

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.