(pokračuje Jan Bartošek)

2.
Vládní návrh zákona o opatřeních v oblasti daní v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
/sněmovní tisk 173/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ještě v reakci na minulé vystoupení. Já jsem ale řekl, že Andrej Babiš, neříkal jsem hnutí ANO. Já vím, kdy to bylo, a vycházím z veřejných zdrojů. Jak Andrej Babiš říká, jak on osobně obvolával ty desítky poslanců a přesvědčoval je, aby pro to hlasovali.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, omlouvám se, ale vedu vás k pořádku v souladu s jednacím řádem.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Já jsem nechtěl jenom zatěžovat jiným vystoupením.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, uveďte bod.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Předtím, pane místopředsedo, to bylo jak, v minulém vystoupení?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Bylo to předtím, než jsem otevřel bod, kdy vystupovala jednotlivá přednostní práva. V současné době jsem otevřel bod § 90. To je všechno, o co vás žádám, abyste uvedl bod, protože jsem vás k tomu vyzval.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura To je sice hezké, ale měl byste přistupovat ke všem stejně, což se v tomto případě evidentně neděje. Ale já to unesu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pokračujte.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Vy jste mě úplně ale rozhodil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Věřte, že to nebylo mým úmyslem.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pane místopředsedo, nevstupujte mi prosím do řeči. Nejsme v dialogu, že si budeme takhle vstupovat do řeči. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pokračujte.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Tak název je docela hezký, ten zkrácený, který svítí na naší tabuli - Opatření v oblasti daní. Týká se to Ukrajiny. Nebýt agresivního Ruska a jeho rozpoutané války na Ukrajině, tak by ten návrh zákona vypadal trošku jinak.

Chci připomenout, že v minulém volebním období, a to byl návrh mého kolegy tady, pana poslance Jana Bauera, který zvýšil hodnotu daru pro fyzické a právnické osoby z 10% až na 30 % ze základu pro daň. Pokud si dobře pamatuji, tak pro něj tehdy hlasovala Poslanecká sněmovna jednomyslně. Tento návrh zákona se osvědčil, takže i bez války na Ukrajině bych dřív nebo později navrhl prodloužení ještě o jeden rok. Obracejí se na mě s tím neziskové organizace ze všech oblastí veřejného života, že by to bylo dobré a že jim to pomůže získávat soukromé zdroje.

Nicméně my reagujeme i na obrovskou vlnu solidarity, kterou projevují i čeští občané, ale také české firmy, české neziskové organizace tak, abychom ji pomohli daňově. Takže návrh zákona vlastně řeší dvě věci. Jednak daň z příjmu a za druhé správní poplatky. U daně z příjmů řešíme dvě věci, za prvé oblast odpočtu bezúplatného plnění od základní daně a potom i oblast, kde se to může uplatnit. To znamená, rozšiřujeme okruh příjemců, a to na stát Ukrajina, jeho územněsprávní celky a osoby se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajina, a vymezujeme jim nový okruh, že k těm všem, které jsme znali doposud, ještě dodáváme nový účel poskytnutí, a to je podpora obranného úsilí Ukrajiny. A současně umožňujeme, aby takový odpočet si mohl uplatnit i poplatník, který je daňovým rezidentem na Ukrajině, a oblast osvobození od daně z příjmů, tam se opět rozšiřuje ten účel, to znamená podpora obranného úsilí Ukrajiny. Je to navrhováno, aby to platilo pro zdaňovací období roku 2022. To je v kostce vše, co se týče úpravy zákona o dani z příjmu, to znamená, prolongace těch 30 % hodnoty daru pro právnické a fyzické osoby i pro rok 2022, rozšíření účelu, které byly dosavadní, tak ještě podpora obranného úsilí Ukrajiny, a geografická změna, že se může také týkat státu Ukrajina, tak jak jsem říkal, firem, občanů, kteří žijí, podnikají na Ukrajině.

A z hlediska správních poplatků je to věc, na kterou narazí i většina správních úřadů při zvládání této velké uprchlické vlny. Je tam generální možnost odpuštění správních poplatků s tím, že každý správní úřad sám posoudí, zda to využije, nebo ne. A současně má to i zpětnou účinnost, to znamená, pokud tak správní úřad už učinil, tak za to nebude nijak sankcionován nebo popotahován.

Vláda předpokládala, že to nebude příliš kontroverzní, proto jsme navrhli, abychom to schválili již v prvém čtení. Mám zprávu, že veto, bude vetováno. To já plně respektuji. Potom v rozpravě navrhnu dvě možná zkrácení lhůt na projednání mezi prvním a druhým čtením. První - mám to dopředu, ať o tom můžou třeba šéfové opozičních klubů přemýšlet - první navrhnu zkrácení lhůty tak, aby druhé čtení mohlo proběhnout v tom týdnu za čtrnáct dnů, to znamená, navrhnu zkrácení zhruba na 10 dnů, aby případně příští týden to výbor mohl projednat. Pokud by to bylo vetováno, pak navrhnu standardně zkrácení o 30 na 30. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, vaše návrhy jsem si poznamenal. A nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Michael Kohajda. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Michael Kohajda: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Doplním pana ministra maximálně v tom, že jak již řekl, předložený sněmovní tisk 173 upravuje zejména zákon o dani z příjmu ve třech částech opatření a v poslední části zákon o správních poplatcích. Ten souhrn si myslím, že je správný, jak pan ministr zde přednesl.

V první části jsou to opatření v oblasti odpočtu bezúplatného plnění od základu daně, kde zjednodušeně zvyšujeme dočasně z 20 na 30 % maximum od odečitatelných položek dohromady ze základu daně poplatníka. V druhé části opatření v oblasti osvobození od daně z příjmu nové osvobození od daně z příjmu u příjmu ukrajinského zaměstnance v případě, že jeho zaměstnavatel poskytl jemu nebo členu jeho domácnosti bezplatně ubytování.

A druhá část nového osvobození jsou všechny bezúplatné příjmy, které byly poskytnuty a na druhé straně přijaty za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny.

V třetí části v oblasti daňových výdajů je výslovně upraveno, že výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů je právě i výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině a jejím právnickým a fyzickým osobám.

Ta část, která se týká zákona o správních poplatcích, spočívá v opatření, v kterém se správní úřady zmocňují upustit po vlastním uvážení od vyměření nebo vybrání správního poplatku. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji.

Chci se zeptat paní předsedkyně Schillerové, zda chce vystoupit s přednostním právem ještě před otevřením rozpravy, nebo jako první, až otevřu rozpravu? (Předsedkyně Schillerová nechce vystoupit.) Dobře.

Já tedy otevírám obecnou rozpravu a jako první eviduji přednostní právo paní předsedkyně Schillerové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, já bych chtěla říct, že - nebudu už opakovat to, co jsem říkala před chvílí, když jsem reagovala na vystoupení pana premiéra - chápeme tu složitou situaci, žijeme všichni už několik týdnů tragédií na Ukrajině, kdy ten bezprecedentní krok Ruské federace narušil život nejen 40 milionům Ukrajinců, ale změnil vnímání světa nás všech. Jasně jsme dali najevo, že odmítáme vojenskou agresi Ruské federace, a proto rozumím tomu návrhu, jak byl předložen. Nakonec my jsme udělali něco podobného i v souvislosti s covidem. Tehdy jsme vlastně také uznávali dary, které - bylo to na dobu jednoho roku - které snižovaly základ daně a souvisely s pomocí v oblasti covidu.

Já bych chtěla říct, že my pravděpodobně, řekla bych téměř s jistotou, podpoříme tento návrh, hnutí ANO, ale chtěli bychom, aby byl prodebatován ve výborech. To znamená, že - a ten důvod, než vznesu to veto, tak bych chtěla říct, že tam je věc, která je tam nová, protože se rozšiřuje okruh subjektů o Ukrajinu. To je všechno logické, to by problém nebyl. Je tam nová, že tam jsou nejen jako humanitární důvody, ale za účelem podpory obranného úsilí státu Ukrajina. To je novinka. Rozumíme tomu, rozumíme, že to situace vyžaduje, ale říkáme si, že pojďme to prodebatovat, třeba i to ještě vylepšíme v těch výborech - to vůbec není nic proti tomuto návrhu. Nehledě na to, že si myslím, že i s ohledem na to, že bude to moci být uplatněno až za zdaňovací období roku 2022, tak v tom nevidím žádný problém.

Proto podle § 90 odst. 3 jednacího řádu vznáším jménem dvou poslaneckých klubů, hnutí ANO a SPD, námitku proti projednávání předloženého tisku dle § 90 odst. 2 jednacího řádu. A jsme připraveni spolupracovat velmi aktivně na tomto návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, eviduji vaše veto. V tom případě není možné projednávat podle § 90 odst. 2.

Nyní řádně přihlášen je pan poslanec Jan Bauer. Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, věřím, že to snad nezhoršíme v těch výborech, to jenom na margo mé předřečnice.

Ale já bych chtěl jenom krátce vystoupit i z důvodu toho, že jsem tady byl pozitivně jmenován, protože opravdu tuto novelu považuji za kontinuální pokračování mé práce, hlavně mých kolegů v bývalém poslaneckém klubu. My jsme skutečně v době, kdy vrcholila covidová epidemie v České republice, přišli s takzvanou dárcovskou novelou. Nebylo to úplně jednoduché. Vedli jsme docela vážnou diskusi jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak na půdě rozpočtového výboru. Ale nakonec musím říci, že jsem velmi ocenil, že jsme se dokázali na tehdejší půdě Poslanecké sněmovny téměř jednomyslně shodnout a tuto dárcovskou novelu jsme podpořili. Jejím cílem určitě nebylo v době covidu, abychom navyšovali nějakým způsobem v České republice dary ve prospěch různých subjektů. My jsme tehdy chtěli - a myslím si, že to je i tentokrát mimo Ukrajiny ten hlavní cíl - prostě zachovat společenskou odpovědnost těch, kteří dlouhodobě podporují sociální oblast, sociální služby, kulturní sféru nebo nějakou sportovní sféru, malé sportovní kluby někde na vesnicích, aby od této dlouhodobé podpory neodešli, protože třeba tíživá ekonomická situace jim to nedovoluje.

I z toho důvodu jsem si nechal zpracovat - a mám tu informaci i od Unie zaměstnavatelských svazů - jak se minimálně do listopadu toho loňského roku novela osvědčila. A musím říci, že se nenaplnily ty možná chmurnější představy některých tehdejších členů rozpočtového výboru, kteří se obávali, že si tam někdo bude touto formou ulejvat nějaké peníze, že to nepřinese ten kýžený efekt. Musím říci, že nejen moje osobní zkušenost, ta konkrétní data, která tady mám k dispozici, ale i ze strany Unie zaměstnavatelských svazů, musím říci, že cíl byl naplněn. Pro státní rozpočet to nebyla nějaká zásadní rána a opravdu ve prospěch sociálních, kulturních a sportovních klubů, spolků a zařízení se nám to vyplatilo.

Jsem velmi rád, že se současný pan ministr financí inspiroval naší prací v minulém volebním období a přišli v podstatě s prodloužením této novely, rozšířené o ty věci, které se momentálně dějí na Ukrajině. To, že to nebude podle § 90, mě mrzí, s tím se nedá nic dělat, ale já věřím, že v druhém a třetím čtení nakonec tato novela bude schválena. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní se hlásí s přednostním právem pan ministr. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji. Tak já formálně v rozpravě přednesu ty dva návrhy na zkrácení lhůty. Ten první, o kterém bych chtěl hlasovat jako o prvním, abychom zkrátili lhůtu na projednání ve výborech o 48 dnů na 12 dnů. Pokud by to nebylo přijato, tak o 30 na 30. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Návrhy jsem zaznamenal a dám o nich potom hlasovat. A nyní se ještě hlásí pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, za prvé bych chtěl tedy říct, jak jsem teď první přišel na řadu až po třech a půl hodinách, že po dvou letech vidím konečně vaše obličeje, že už nenosíme ty roušky, tak si myslím, že to je i příjemnější, jestli se na sebe smějeme nebo se mračíme. Ano, a za to ocenění může pan ministr zdravotnictví, jak se tady k tomu přihlásil, můžeme mu zatleskat. (Potlesk. Ministr Válek: Není zač.) Takže tolik takový nevšední úvod.

Já bych chtěl navázat na to, co už tady v zásadě bylo řečeno. Jsem hrozně rád, že v zásadě tady na tomhle příkladu se ukazuje, že ty věci na sebe mohou navazovat a že to není tak, jak by to občas mohlo rétoricky vypadat, že nová vláda všecko, co bylo za té předchozí a co schvalovala předchozí většina, tak že to všechno musí překopat. Tady na to navazuje, jakkoliv předtím to bylo ve spojení s covidem, tak tady těch 30 % a pokračování v navýšeném poměru 30 % osvobození bezúplatných příjmů vztahuje na novou oblast, která se týká Ukrajiny.

Zároveň si myslím, že vzhledem k tomu, že se jedná o daně, že si to zaslouží nějakou debatu. Osobně budu hlasovat pro zkrácenou dobu těch 12 dnů. My se ještě o tom poradíme na klubu, předpokládám, že to schválíme. Myslím si, že k žádnému dalšímu odsunu tudíž nedojde. Jde o to, jestli to bude za 12 dnů na další schůzi, nebo dnes. Myslím si, že vzhledem k tomu, že půjde o daňové přiznání za rok 2022, tak ten čas si to s sebou vezme a nic tím nezdržíme. Naopak, já si dokonce myslím, že tím, že to budeme projednávat a opakovaně se to sem bude vracet, bude to na rozpočtovém výboru, bude to ve druhém, ve třetím čtení, tak tím na to téma vlastně ještě víc nasvítíme. A možná že tím třeba vyprovokujeme ještě větší pomoc, než kdybychom to dneska tady odhlasovali jedním hlasováním. Tím, že to je nekonfliktní - všichni víme, že když je něco nekonfliktní, tak to v zásadě nikoho nezajímá, jde se dál. Takhle se to sem bude vracet dvakrát a možná že tím vyprovokujeme pozitivně, motivujeme i někoho, aby se k té pomoci přidal.

Mám k tomu jeden dotaz. Možná mi pan ministr řekne, že úplně hloupý, nevím. Zaregistroval jsem takovou debatu na mailu, nejsem v úplném detailu, tak se takhle radši na to zeptám, aby to zaznělo i na mikrofon. Jakým způsobem to bude třeba s dary, které lidi posílali přímo na ukrajinskou ambasádu, jestli to tam spadá, nebo ne? Vím, že jsem už tady někoho zachytil, že jsme se o tom bavili na chodbě. Přijde mi to vzhledem k tomu, že celá řada podporovatelů posílala peníze i tam, nebo zejména tam, a patří to mezi top tři, bych řekl, top tři instituce, které nasbíraly největší částky, tak si myslím, že to může být, že by měla zaznít ta odpověď, jestli to tam spadá, nebo ne. Prosím, neberte to jako hloupou otázku, ale dotaz, který zazněl v éteru.

A teď, jestli mi pan předsedající dovolí v určité velkorysosti, jedno upřesnění toho, co tady řekl pan ministr v předchozím tématu. Zaberu devadesát vteřin, ten zbytek. Já jsem se už nahlásil na interpelaci na pana ministra, pokud jde o tu Sberbank. Nemám přednostní právo, takže jsem nemohl reagovat, ale mám jedno upřesnění, které by bylo dobré, aby zaznělo na mikrofon, aby nebyli lidé mystifikováni, pokud jde o těch 100 000 a 200 000 eur, ekvivalent těch pojištěných částek. U těch advokátů a notářů, tam nejde o to, že oni když to nenahlásí do banky, kdo je majitelem těch peněz, tak je to ještě horší, než pan ministr řekl, protože pak v tom případě na všechny částky na účtu toho advokáta nebo notáře je těch 1000 000. V momentě, kdy to nahlásí, každý klient má těch 100 000, 200 000. Těch 200 000, o kterých my se tady bavíme, to je řešené v jiné části toho zákona a týká se to mimořádných situací, kdy já bych tady vyjmenovat tři, čtyři. Prodej nemovitostí, tudíž tam to bude spadat, protože většinou to je prodej nemovitosti, a je to rozvod, je to dědictví, pojištění, ale je to třeba i vyplacení náhrady za škodu spáchanou trestným činem, trestnou činností. To znamená, to jsou ty případy, ten zbytek.

Nebudu tady zneužívat té velkorysosti a dám interpelaci, protože si myslím, že to lidi zajímá. Je potřeba jenom říct, že ti lidé neovlivní, kde má notář a advokát svoje účty. Koneckonců starostové, primátoři a hejtmani tam mají dohromady asi 5 miliard, ty jejich města a kraje. A já konzistentně s tím, jak se zastávám těch advokátů, notářů, tak se zastávám i jich bez ohledu na to, za jakou jsou tam stranu. Připomínám, že Sberbank koupila rakouskou Volksbank, takže ono to není tak úplně snadné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne, dámy a pánové, já bych chtěl zareagovat na kolegu Patrika Nachera, vaším prostřednictvím. Samozřejmě beru to, že každý, kdo je v opozici a může zablokovat právem veta § 90, tak to může udělat. Oceňuji to, že řekl, že bude hlasovat pro zkrácení lhůty na 12 dnů, ale úplně si nemyslím to, co tady řekl, že je namístě, že čím déle se to tady bude projednávat, tím více k tomu připoutá pozornost a tím se zvětší motivace těch lidí to využívat. Já si myslím, že ta motivace je zejména, až to vyjde ve Sbírce zákonů. Tak jenom jsem toto chtěl upřesnit a požádat skutečně, abyste i jako klub hlasovali pro co největší zkrácení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji za vaši faktickou poznámku.

Přečtu omluvu. Dnes od 17.30 do konce jednacího dne z důvodu nemoci se omlouvá paní poslankyně Lucie Potůčková.

Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Paní předsedkyně, prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Velmi stručně. Na pana poslance Munzara, vaším prostřednictvím, reagovat nebudu, protože to nebylo úplně z nejlepších vystoupení, ale odpouštím vám to, bude jich společně, budou i lepší, kdy si popovídáme. Ale chci říct za klub hnutí ANO, že my zkrácení lhůt podpoříme. Já budu takto klub instruovat a věřím, že mě podpoří. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Prosím, pane poslanče, řádná přihláška do obecné rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom v krátkosti se také vyjádřím k projednávanému tisku. Jenom předem říkám, že podpoříme zkrácení na těch 12 dnů. Myslíme si, že v § 90 to není úplně nutné, jedná se tady o úpravu daně z příjmu za rok 2022, to znamená, to bude aktuální někde za rok v těch přiznáních, takže si myslím, že nemusíme úplně spěchat, ale lhůtu na zkrácení skutečně podpoříme.

Kvituji, že ten návrh je vypracován jako zvláštní zákon, to znamená, že skutečně, jak to období uplyne, tak to de facto skončí a nebude potřeba žádné úpravy dělat potom dodatečně ještě v zákoně o daních z příjmů nebo jiných, takže si myslím, že to je dobře zpracováno.

Já tedy jenom ještě v rychlosti to proběhnu. Cílem navrhovaných změn v oblasti daní z příjmů je daňová podpora dobročinné aktivity poplatníků směřující k pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům ve válečném konfliktu, který tam probíhá. Otázkou samozřejmě je, jestli ta úprava pouze pro rok 2022 bude stačit, protože nikdo samozřejmě neví, jak ten konflikt bude dlouhý, a minimálně se dá očekávat, že hospodářské škody a humanitární krize nepochybně přesáhne i do příštích let.

Možnost odečíst hodnotu bezúplatného plnění od základu daně se navrhuje v případě poplatníků daně z příjmu fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, rozšířit tak, aby tuto možnost podle § 15 odst. 9 zákona o dani z příjmu měli také daňoví rezidenti Ukrajiny, kteří splňují stanovené podmínky, pokud doloží, že zdanitelné příjmy ze zdrojů z České republiky tvoří 90 % jejich zdanitelných příjmů, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby.

Navrhované změny v oblasti daní z příjmů dále rozšiřují jednak okruh účelu bezúplatných plnění a jednak okruh příjemců těchto bezúplatných plnění uvedených v ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů. I nadále je zachována stávající koncepce příjemců bezúplatného plnění a účelů, na které může být odečitatelné bezúplatné plnění poskytováno.

Podle dosavadního znění ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů nelze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých fyzickým nebo právnickým osobám, jejichž bydliště nebo sídlo se nenachází na území České republiky, členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího evropský hospodářský prostor. Na základě navrhovaného ustanovení proto bude možné od základu daně odečíst i hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého jak Ukrajině, tak jejím územněsprávním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám, jejichž sídlo nebo bydliště se nachází na území Ukrajiny, pokud budou splněny podmínky příjemce a účelu, za který lze od základu daně odečítat bezúplatné plnění.

Dále se navrhuje vzhledem k vážnosti a charakteru válečného konfliktu na Ukrajině umožnit od základu daně odečíst i hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého nikoliv pouze z humanitárních důvodů, ale i za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, například poskytnutí vojenského materiálu, což by podle dosavadního znění ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 zákona o daních z příjmů nebylo možné.

Za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny je možné poskytnout bezúplatné plnění pouze těm příjemcům, kteří jsou vymezeni v ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 a 12 zákona o daních z příjmů a příjemcům nově vymezeným ustanovením § 1 odst. 3 písm. b) navrhovaného zákona.

Navrhované ustanovení je vzhledem k svému účelu časově omezeno a týká se tedy pouze bezúplatných plnění poskytnutých v průběhu roku 2022. Maximální hodnota bezúplatného plnění, které lze v úhrnu odečíst od základu daně, byla z původních 15 % základu daně v případě poplatníků daně z příjmu fyzických osob a 10 % základu daně sníženého o položky odečitatelné od základu daně v případě poplatníků daně z příjmu právnických osob navýšena na 30 % zákonem č. 39/2021 Sb. v reakci na předpokládaný pokles financování veřejně prospěšných organizací především z veřejných rozpočtů v důsledku šíření koronaviru SARS-CoV-2. Toto navýšení bylo koncipováno jako dočasné, a sice pro zdaňovací období roku 2020 a 2021, v případě poplatníků daně z příjmu fyzických osob, jejichž zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní rok a pro zdaňovací období skončená od 1. března 2020...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale přece jenom kolegy a kolegyně požádám o ztišení, malinko, aby bylo dobře rozumět tomu, co říkáte. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající. Daně z příjmů fyzických osob, jejichž zdaňovacím obdobím je vždy kalendářní rok a pro zdaňovací období skončená od 1. března 2020 do 28. února 2021 v případě poplatníků daně z příjmu právnických osob, jejichž zdaňovací období nemusí být vždy kalendářní rok.

Vzhledem k tomu, že situaci spojenou s šířením koronaviru SARS-CoV-2 nelze v současné době s jistotou považovat za skončenou, a ve světle probíhajícího válečného konfliktu na území Ukrajiny se navrhuje prodloužit dobu navýšení nejvyšší hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze v úhrnu odečíst od základu daně, o jeden rok.

Navrhovaná právní úprava týkající se prodloužení navýšení maximální hodnoty bezúplatného plnění představuje ze strany státu Česká republika jeden z kroků na podporu dobročinného úsilí poplatníků, kteří se rozhodli pomoci Ukrajině a jejím obyvatelům v probíhajícím válečném konfliktu na jejím území. Toto navýšení se totiž vztahuje i na odpočet bezúplatných plnění ve světle změn navrhovaných níže ve spojitosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny. Prodloužení navýšení nejvyšší hodnoty odečitatelného bezúplatného plnění na 30 % zároveň představuje jedno z opatření k zajištění vícezdrojového financování, to jest nikoliv pouze z veřejných rozpočtů veřejně prospěšných organizací, k jehož prosazování se vláda ve svém programovém prohlášení zavázala, a to pomocí pozitivní motivace poplatníků k přispívání na činnost veřejně prospěšných organizací prostřednictvím možnosti výrazněji snížit svou výslednou daň. Výše uvedený odpočet od základu daně je však možný pouze v případě vykázání kladného základu daně a nelze ho uplatnit v případě vykázání daňové ztráty. Také jeho výše je limitována, přičemž v běžném režimu jsou výdaje na takové bezúplatné nepeněžité plnění daňově neuznatelné.

Na základě navrhovaného zákona však bude dočasně umožněno, aby si daňoví poplatníci uplatnili výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům a právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny jako daňově uznatelné výdaje, pokud je naplněna podmínka účelu, kterou je nutno splnit pro účely snížení základu daně dle § 20 odst. 8 a § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Navrhovaná úprava neomezuje osoby, kterým lze bezplatný příjem poskytnout na rozdíl od § 20 odst. 8 respektive § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Výše uvedené navrhované změny v oblasti daní z příjmů se týkají poplatníka daně z příjmu v postavení poskytovatele bezúplatného plnění z hlediska jeho možnosti odpočtu hodnoty bezúplatného plnění od základu daně nebo uznatelnosti jako výdaje. Z pohledu poplatníka v postavení příjemce bezúplatného plnění se navrhuje změna spočívající v osvobození bezúplatného příjmu poskytnutého v roce 2022 za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny. Jedná se v podstatě o rozšíření současného výčtu osvobozených bezúplatných příjmů, podle kterého by připadalo v úvahu v souvislosti se situací na Ukrajině osvobodit pouze bezúplatný příjem plynoucí do veřejné sbírky a bezúplatný příjem na humanitární nebo charitativní účel. Navrhované ustanovení umožňuje prostřednictvím osvobození těchto bezúplatných příjmů podpořit nejen humanitární, ale i obranné aktivity na Ukrajině a zároveň vylučuje případnou povinnost poskytovatelů z takového bezúplatného plnění srazit daň a daň odvést.

V této souvislosti by se rovněž nabízela aplikace ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, na základě něhož je od daně z příjmu fyzických osob osvobozena také sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci zaměstnavatelem do výše 500 000 korun v souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů ze stanovených důvodů, mezi které patří například ekologická nebo průmyslová havárie či živelní pohroma. Případy mimořádně obtížných poměrů v důsledku válečného konfliktu však v předmětném ustanovení nejsou zahrnuty, a proto toto ustanovení aplikovat nelze. Ustanovení § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů je speciálním ustanovením ve vztahu k ustanovení § 4 zákona o daních z příjmů, které ve svém odst. 1 písm. zm) rovněž odkazuje na ustanovení § 4a zákona o daních z příjmů v případě, že by zaměstnavatel poskytl obdobnou výpomoc zaměstnanci v souvislosti s překlenutím mimořádně obtížných poměrů v důsledku válečného konfliktu na území Ukrajiny. Jednalo by se tedy z pohledu zaměstnance o bezúplatný příjem na humanitární nebo charitativní účel osvobozený dle § 4a písm. k) zákona o daních z příjmů.

Navrhovaná právní úprava v oblasti daní z příjmů také reaguje na situaci, kdy rovněž v důsledku válečného konfliktu na území Ukrajiny již započal na území České republiky příliv ukrajinských obyvatel opouštějících svůj stát. Často se jedná o případy, kdy ukrajinští obyvatelé přicházejí do České republiky za svými rodinnými příslušníky, kterým je jako zaměstnancům poskytováno jejich zaměstnavateli cenově zvýhodněné ubytování. Z pohledu zaměstnance se podle § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů jedná o příjem ze závislé činnosti. V případě, že zaměstnavatel umožní využívat toto ubytování nejen zaměstnanci, ale i jeho rodinným příslušníkům, nebo takové ubytování poskytne nově, bude se v roce 2022 taktéž jednat o příjem osvobozený od daně z příjmu.

Navrhovaná právní úprava umožní navíc i správnímu úřadu upustit od vybírání správních poplatků od fyzických osob, na které dopadly následky válečného konfliktu na území Ukrajiny. Nejedná se o plošné upuštění od výběru všech správních poplatků, nýbrž pouze u těch, u kterých to při posouzení aktuální situace... (odmlčuje se pro hluk v sále).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, pane poslanče. Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, ale opět vás žádám o ztišení. Případnou diskusi přeneste do předsálí. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající. Při posouzení aktuální situace a nezbytnosti příslušný správní úřad uzná za vhodné, to vše při zachování základních principů správy daní a v rámci ústavních kautel. Zároveň se stanoví možnost retrospektivního vrácení poplatků, které byly výše uvedeným způsobem již v průběhu válečného konfliktu na Ukrajině vybrány. V zájmu transparentnosti jednání správního úřadu, aby se zamezilo libovůli a kabinetnímu rozhodování a byla vytvořena veřejná kontrola, správní úřad musí oznámit na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup, na které druhy správních poplatků, případně za jakých podmínek bude zmocnění k upuštění od vybírání a zmocnění k vrácení správních poplatků využito.

Takže tolik v krátkosti shrnutí. Jak už jsem předeslal, nepodporujeme projednání v § 90, ale podpoříme zkrácení lhůt, aby se to projednalo samozřejmě rychleji. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní se tedy táži, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Evidoval jsem přihlášku pana poslance Nachera, ale toho v současné době nevidím v sále. Pane poslanče, hlásil jste se do rozpravy? Ne, nehlásil. Dobře.

Vzhledem k tomu, že již nikoho dalšího nevidím, že se hlásí do obecné rozpravy, obecnou rozpravu končím.

Chci se zeptat na případná závěrečná slova. Pane ministře, chcete závěrečné slovo? Nechcete. Pane zpravodaji? Pane zpravodaji, chcete závěrečné slovo? Ne, dobře.

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Žádnou přihlášku nevidím. V tom případě přistoupíme k hlasování. Eviduji žádost o vaše odhlášení, já vás nejprve tedy všechny odhlásím, požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami. Současně přečtu to, o čem budeme hlasovat.

 

Za chvíli zahájím hlasování s tím, kdo souhlasí, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 19, přihlášeno je 161 poslankyň a poslanců, pro návrh 160. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání? V tento moment nevidím žádný návrh.

Z toho důvodu budeme postupovat dál a to je, že v obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty na projednání. Máme zde dva návrhy.

 

První návrh přečetl pan ministr financí na zkrácení na 12 dnů. Vzhledem k tomu, že to navrhuje navrhovatel, tak předpokládám, že s tím souhlasí, a dám o tom rovnou hlasovat.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí se zkrácením lhůty na 12 dnů? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 161, proti nikdo. Konstatuji, že jsme lhůtu na projednání zkrátili na 12 dnů.

 

Tím jsme se vypořádali se vším hlasováním v rámci tohoto bodu. Já vám děkuji a projednávání tohoto bodu končím.

 

Otevírám další bod dnešního jednání a to je

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.