(14.50 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Tak jaká bude kupní síla mezd a platů, které budou nominálně stejné jako loni? Na to je samozřejmě jediná odpověď. Tyto platy a mzdy budou reálně o 8 % nižší. A pokud někde dojde k růstu mezd, tak neočekávám, že by mohlo dojít k jejich reálnému růstu. A ten bude vždy nižší než uvažovaná inflace. Předpokládá snad někdo, že lidé budou své vyšší výdaje kompenzovat výběrem úspor? Nemyslím si, že by se to stalo. Lidé si úspory budou chránit na horší časy. Tak to alespoň vždy bylo. A spotřebitelé budou tedy šetřit. Proto nevidím velký prostor pro reálný růst spotřeby.
Jeden malý příklad. Počet zaměstnanců v průmyslu se v minulém roce snížil o 1,2 %. Pracuje tam více než pětina všech zaměstnanců národního hospodářství. Přitom ve čtvrtém čtvrtletí v průmyslu došlo k poklesu produkce o 2 %. Průměrná nominální mzda v průmyslu vzrostla o 5,4 % celoročně oproti minulému roku a ve čtvrtém čtvrtletí o 3,6 %. Opravdu poroste průměrná mzda v průmyslu v letošním roce rychleji než dosud? Já o tom pochybuji. Jaká tedy bude kupní síla takové mzdy? Bude nižší o 5 %? Nebo jenom o 4? Koupěschopnost těchto zaměstnanců tedy poroste? Nevidíme snad, jak hluboko se propadla koupěschopnost statisíců lidí, kteří se stali obětí nekalých praktik dodavatelů energií, kteří zatím ani nebyli obviněni za své podvody? A i tito lidé jsou spotřebiteli. Odkud se tedy bere víra, že koupěschopnost obyvatelstva jako celku reálně poroste?
Pokud jde o investice, i zde je vláda velmi optimistická. Jinak to ani nejde, protože chce dosáhnout takového růstu HDP. Přitom však návrh rozpočtu některé námi navrhované investice škrtá. Domnívám se, že ani nevyvíjí větší úsilí o čerpání evropských fondů, které musíme v předstihu financovat. O tom jsme vůbec neslyšeli. Když jsme nastoupili 2014, tak jsme zjistili, že za období 2007-2013 se téměř vůbec nečerpalo a hrozilo, že nedočerpáme. To byla první vláda Sobotkova. A my jsme to zvládli a vyčerpali. Ale od stávající vlády vůbec o tomhle zdroji peněz neslyšíme a vláda vůbec o příjmu nemluví. A znovu opakuji, že je tam obrovské předfinancování. Nevím, kolik je to teď, ale bývalo to kolem 160 miliard, co stát předplatil těm, kteří budou čerpat evropské dotace.
Představa o tom, že krize opadne a od příštího měsíce se bude zvýšenou měrou investovat, tak to vypadá jako z jiného světa. Při této úrovni úrokových sazeb bude vůbec zájem o nějaké úvěry na investice? Od vlády neslyšíme, že to, co předvádí Česká národní banka, je skutečně skandál! Protože Česká národní banka má pocit, že zlomí ceny ropy, plynu, energií, emisních povolenek, respektive možná má stejnou představu, jak tedy má vláda, jak jsme slyšeli, tedy systém Ceausescu: netopit, nesvítit, nejíst. A to je absurdní. Je absurdní vlastně nazývat tenhle rozpočet, že je protiinflační. A v čem je protiinflační? Mě by strašně zajímalo, kdybyste nám ukázali, na základě čeho tvrdíte, že půlka inflace je způsobena minulou vládou. To je úplný nesmysl. (Reaguje ministr Stanjura.) Ne. Ale dejte nám to v detailu, pane ministře. Ani těch 77 miliard nemáme.
Uniká nám snad současný vývoj úrokových sazeb hypoték, který v krátké době zastaví strmý růst objemu hypotečních úvěrů zaznamenaný v minulých letech? Přitom velká část hypotečních úvěrů bude přehodnocena. Úroky budou zvýšeny. Ano, ty, které teď vlastně fixují nové období, už nyní je to víc než 5 %. A samozřejmě pro ty, kteří už mají hypotéky, je to katastrofa. A budou to právě hypotéky a jejich držitelé, kteří se stanou v krátké době obětí boje centrální banky s inflací. Žádná banka v Evropě se nechová jako naše Česká národní banka. Tam jsou dva členové Bankovní rady, pan Dědek, pan Michl, kteří mají na to úplně jiný názor, a potom zbytek jsou teoretici, kteří uplatňují věci, které se učili na vysoké škole pravděpodobně. Za této situace si nemyslím, že to potáhne poptávku obyvatelstva vzhůru. A obávám se, že vládní makroekonomická predikce je založena na chybných předpokladech a jejich závěry neřeší reálné hrozby budoucnosti.
Naše ekonomika bude v nejbližších měsících vystavena poklesu ekonomického růstu při relativně vysoké inflaci. Tato stagflace je největším nebezpečím pro naši ekonomiku a vláda by měla činit kroky k tomu, aby rozvinutí stagflace zabránila. Ale vláda ten problém vůbec nevidí. Je přece známo, že to nejhorší, co může každou ekonomiku potkat, je zastavení hospodářského růstu. Totéž platí i pro firmy. Obnovit rytmus výroby, naladit dodavatelsko-odběratelské vztahy... A to vidíme, jejich přerušení v rámci covidu je taky jedna z velkých příčin inflace. Pokračovat v investicích je po takovém přerušení růstu vždy velmi těžké a hlavně to stojí další náklady. Proto varuji před tím, nechat ekonomiku propadnout do takové stagflace. To je dnes největší nebezpečí. Ale vláda ho zjevně vůbec nevnímá a spoléhá na náhodu, že se jí nějak podaří stagflaci vyhnout. Nejde přitom o nic nového. Už jsme to zažili v době celkem nedávné. V letech 2012 až 2013 to byly tupé škrty Nečasovy vlády inspirované jeho ministrem financí Kalouskem, které vyvolaly stagnaci ekonomického růstu a následně i pokles HDP. Pokud tato vláda bude pokračovat v této linii a dále prohlubovat negativní tendence svými škrty, tak v krátké době dostane ekonomiku do stagnace a přitom nezastaví inflaci.
Ta naše inflace je přece z velké části dovážená. To my stále tvrdíme. My ani netvrdíme, že může - a my jsme zde dneska slyšeli pana premiéra, že zase i za tu lednovou inflaci můžeme, to je samozřejmě absurdní a k tomu se ještě dostanu. Takže žádná inflace, ta globální, která tu je - jak ji chcete zastavit, pane premiére? Protože vy jste mluvil o tom, že ji zastavíte. To nechápe nikdo. No jedině ten systém Rumunsko. Takže naše inflace je z velké části dovážená a žádné zvyšování úrokových sazeb ji nemůže zastavit. To je jako nesmysl. To, co udělala Česká národní banka, kromě toho tedy, že jak říkám, je to Rusnokova drahota, úvěry a hypotéky, tak samozřejmě posílila českou korunu. Už dneska konečně i exportéři, kteří jsou fanoušci této vlády, se už ozvali. Takže to dostaneme podruhé. A potřetí to dostanou české firmy, které vyrábějí v České republice a musejí čelit konkurenci ze zahraničí. A zahraniční dodavatelé samozřejmě při pevném kurzu české koruny budou dělat ještě větší konkurenci. Takže třikrát. Třikrát velký problém.
Takže chci jenom říct, že všechny ekonomiky okolo nás začínají mít problémy s cenami surovin, s cenami energií, kde nakonec není problémem jenom s cenami surovin, ale problém je vůbec tyto zdroje získat, protože fyzicky nejsou k dispozici kvůli tomu, co se stalo za covidu. Pamatujeme si na čipy pro auta, hořčík a další věci. Nechci ani připomínat, že za nemalou část těchto problémů může samozřejmě i nesmyslná politika Evropské unie. Pokud jde o trh s energiemi, ceny povolenek, je absolutně skandální, že ta směrnice MiFID, kterou je potřeba změnit, a Evropská komise si zaplatila studii, která vlastně při stávající ceně emisních povolenek tvrdí, že už jsme v roce, nevím, 2060 snad. Úplně mimo mísu. Spekulanti vydělávají a průmysl v Evropě jde do kytek.
Na základě těchto faktů tvrdím, že stávající návrh rozpočtu musíme odmítnout. Vláda přece mohla přijmout námi předložený rozpočet, který mohl alespoň umožnit normální financování potřeb státu. Někdy v březnu mohla být předložena jeho korekce, která by už reagovala na rizika, se kterými ekonomika je či v krátké době bude konfrontována. ***
