(pokračuje Olga Richterová)

111.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky, popřípadě vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Ještě upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

A než vyzvu řečníky, seznámím vás ještě s omluvami: 3. a 4. března se omlouvá pan předseda klubu KDU-ČSL Marek Výborný, potom omlouvá se paní poslankyně Lenka Dražilová z dnešního jednání od 14.30 do 17, dále se omlouvá paní poslankyně Renáta Zajíčková mezi 15.45 a 17 z pracovních důvodů, a nakonec pan předseda Tomio Okamura od 14.30 dnes do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a pan poslanec František Petrtýl dnes mezi 14.30 a 18 z pracovních důvodů. To by tedy byly omluvy.

A nyní dávám slovo panu poslanci Jaroslavu Baštovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Poté se připraví pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Vážený pane premiére, Listina základních práv a svobod nám v čl. 17 zaručuje svobodu projevu. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž ale na webu Nejvyššího státního zastupitelství zveřejnil stanovisko, cituji: "Pokud by někdo veřejně včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu, akceptoval je či podporoval, nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestné činy dle § 365 trestního zákoníku, případně podle § 405 trestního zákoníku."

Nechci za mě zpochybňovat zaměření tohoto výroku, chápu ho, vadí mi ale jeho gumová formulace. Příště třeba může znít: "Kdo veřejně kritizuje členství České republiky v Evropské unii nebo v NATO, případně činnost Evropské unie či NATO včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí, mohl by se za jistých podmínek dopouštět předsudečné nenávisti." Jako pamětníkovi mi to připomíná zákonné opatření č. 99/1969, takzvaný pendrekový zákon z roku 1969, používaný k pronásledování občanů Československa za totality. Cituji: "Toho, kdo svojí činností narušuje socialistický společenský řád" - sem si dnes můžeme dosadit slova liberální demokracii - "a ztrácí tím důvěru potřebnou k zastávání dosavadní... (Předsedající: Váš čas.) ... své funkce. (Předsedající: Váš čas vypršel.) Pardon.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní předávám slovo panu předsedovi vlády Petru Fialovi. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane poslanče, vlastně úplně v tom vašem vystoupení nezazněla ta otázka, protože jste vyčerpal časový limit, já ale asi tuším, na co se chcete zeptat. Možná začnu tím srovnáváním s dobou minulou. Samozřejmě že určitě víte, že každá analogie pokulhává, a to byla přece doba, kdy neexistovala svobodná média, kdy člověk neměl ani prostor, ani možnost svobodně vyjádřit. Vy jste za to, že jste se chtěl svobodně vyjadřovat, osobně trpěl. Já bych se mohl vyjadřovat, jak jsem se podílel na vydávání samizdatu, ale to je přece něco úplně nesrovnatelného s dnešní dobou. Dnes se můžete vyjádřit, můžete mně tady v Poslanecké sněmovně říct jakýkoliv názor, občané mohou říct jakýkoliv názor a mohou jistě i kritizovat Evropskou unii, Severoatlantickou alianci, a také se to samozřejmě děje. Takže toto srovnání nebo tuto analogii bych opravdu nepovažoval za vhodnou a buďme u těchto věcí opatrní.

To, co je tady důležité, je, že my čelíme mimořádné situaci, a to je ruská agrese na Ukrajinu. Je to něco nesmírně vážného. Jenom připomenu i usnesení Poslanecké sněmovny, které bylo jednomyslné a které kategoricky odsuzuje barbarskou, neomluvitelnou a nevyprovokovanou agresi Ruska proti Ukrajině, která je v rozporu se základními normami mezinárodního práva i zásadami vzájemných vztahů mezi civilizovanými národy a která ohrožuje jak životy nevinných lidí, tak samotné základy bezpečnostní architektury v Evropě.

Vyjadřuje jednoznačný nesouhlas se lživou a agresivní rétorikou politického vedení Ruské federace, zejména jejího prezidenta Vladimira Vladimiroviče Putina, která má vojenský útok proti Ukrajině ospravedlnit a jež má za cíl zpochybnit její státní nezávislost i právo na její samostatnou existenci. Já si velmi vážím tohoto jednoznačného postoje Poslanecké sněmovny, je to důležité, a myslím si, že i z tohoto důvodu je nutno, nebo i tímto pohledem je nutno, pohlížet na slova nejvyššího státního zástupce. On v tom svém vyjádření, jak ho já chápu, nepochybně neměl na mysli nějakou cenzuru nebo omezování slova, a určitě ani každé vyjádření se k ukrajinskému konfliktu nezakládá skutkovou podstatu trestného činu. Každý má právo se vyjadřovat a říkat svůj názor, jak ho uznává za vhodný, ale i svobodná slova musejí mít a také mají v každé svobodné společnosti svoje hranice a společnosti i v demokratickém světě si ty hranice stanovují.

A já myslím, že i v tomto kontextu nebo takto je potřeba vnímat slova nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. On tam jasně říká "svoboda projevu" v tom svém prohlášení. Svoboda projevu je v ústavně právní rovině zakotvena v čl. 17 Listiny základních práv a svobod. Každý má právo vyjadřovat své názory způsobem, který považuje za vhodný, ale i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity. A pak je tam ten citát, který jste zmínil, s tím, že nejvyšší státní zástupce apeluje na všechny osoby, aby se v této tíživé době neuchylovaly k veřejným projevům, které by překračovaly stanovená ústavní a zákonná omezení. I toto tam zmiňuje. Čili já v tom spíš vidím názor státního zástupce, jakési upozornění, než nějaký pokus o cenzuru nebo vyhrožování.

Za této situace, které čelíme, kdy jeden stát bezdůvodně napadl vojensky druhý, to je přece jednání, které - jak i jednoznačně řekla Poslanecká sněmovna - není možné prostě schvalovat a podporovat. A každý by měl tedy zvážit, jaké dopady může mít jeho vyjadřování na demonstracích, na internetu, na sociálních sítích.

Samozřejmě, prostředky trestního práva jsou variantou ultima ratio, tedy v případě verbálních trestných činů jenom při mimořádně závažném jednání, které překračuje limity svobody projevu, se dá nějak právně zasáhnout. Ale to, co řekl nejvyšší státní zástupce, spíš chápu jako apel v této tíživé době, a ne omezování svobody projevu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji, pane premiére. Já jsem chtěl upozornit na dvě věci. Pokud jde o svobodu slova, svobodu projevu, nelze, aby v právním prostoru zaznívaly formulace, které jsou nejasné. A v tomto případě čelíme dvěma. Jednak je to ten názor nejvyššího státního zástupce, který jsem citoval, a potom koncept takzvané předsudečné nenávisti, podporované Ministerstvem vnitra, který nemá oporu v trestním zákoně. Kombinace těchto dvou věcí může být zneužita.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Máte zájem o reakci, pane předsedo? Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já se ještě znovu vrátím k výroku pana nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, na který se ptáte a který jsem si nechal vytisknout, abych přesně viděl, co pan nejvyšší státní zástupce řekl. Tam ta nejasnost nebo ta neurčitost až taková není. On se tady vlastně vyjadřuje, že pokud by někdo veřejně vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu, akceptoval či podporoval, nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace - to jste tady citoval, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti za trestný čin schvalování trestného činu podle § 365 trestního zákoníku, případně za trestný čin popírání, zpochybňování, schvalování nebo ospravedlňování genocidy podle § 405 trestního zákoníku, čili pan nejvyšší státní zástupce ve svém apelu - a opravdu to chápejme jako výzvu nebo apel na veřejnost - upozorňoval na to, že tu máme definovány trestné činy velmi konkrétní a v konkrétních paragrafech, na které pan nejvyšší státní zástupce odkazoval, které by mohl někdo porušit, kdyby v případě ruské agrese ji schvaloval nebo nějakým významným způsobem ji ospravedlňoval.

Znovu opakuji, je to výzva, je to apel, jsme v mimořádné situaci, tak na to pan nejvyšší státní zástupce upozorňuje. Já se neobávám, že by tím jakkoliv měla být porušena svoboda slova, a rozhodně za vládu mohu říct, že jsme si plně vědomi důležitosti svobody projevu, a já bych byl první, kdo by se ozval, kdyby svoboda projevu občanů byla narušována.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral, ten byl vylosován na druhém místě. Poté se připraví pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, v programovém prohlášení vlády mimo jiné uvádíte, cituji: "Chceme stát, který patří do demokratické Evropy, který ví, že hodnoty svobody a demokracie je třeba aktivně prosazovat a bránit. Jsme koaliční vládou, která díky přítomnosti pěti stran zastupuje širokou skupinu obyvatel. Chceme být vládou, která hájí zájmy všech občanů České republiky." A tak se ptám, proč není ve zmiňovaném programovém prohlášení vlády alespoň malá zmínka o zákonu o obecném referendu, když ho požaduje minimálně půl milionu občanů České republiky, kteří volili hnutí SPD, jež má prosazení zákona o obecném referendu jako svou prioritu, když v programovém prohlášení říkáte, že chcete hájit zájmy všech občanů České republiky. Jsme již jedna z mála zemí v Evropě, která tento zákon nemá, a to i přesto, že se o něm zmiňuje Ústava České republiky v čl. 2 odst. 2, kde se říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, děkuji za otázku, za připomenutí programového prohlášení vlády. Je to tak, že tato vláda, strany, ze kterých je složena, slíbila lidem hlavně jednu základní věc, a to je změna, změna přístupu k vládnutí, změna komunikace s veřejností, předvídatelnost a dialog místo chaosu a jednostranných rozhodnutí. A to se snažíme realizovat od prvního dne, kdy nám voliči dali důvěru.

A proto jsme také při přípravě programového prohlášení naší vlády zapojili do toho zástupce zaměstnavatelů, odborů, tripartitu, ale také všechny relevantní svazy, odborové organizace a další klíčové zájmové skupiny, které se zabývají příslušnými věcmi. Zeptali jsme se jich na názor, slyšeli jsme jejich návrhy a řada z nich se objevila v programovém prohlášení vlády.

To programové prohlášení vlády tak odráží samozřejmě názory politických stran, které tu vládu tvoří. Je to logické a žádná vláda by to neudělala jinak, ale přihlédli jsme i k názorům veřejnosti, a to odborné veřejnosti, a myslím si, že to vylepšilo to programové prohlášení vlády, které je i veřejností vnímáno docela příznivě a konsenzuálně. Samozřejmě chápu, že každému tam může něco chybět a něco přebývat, zvlášť z opozičních politických stran. Tak to je a nevidím to nijak zle.

Pokud jde o tu konkrétní otázku, tedy referendum, je potřeba si připomenout, že žádná z politických stran, která se podílela na tvorbě programového prohlášení vlády, nevznesla požadavek, aby referendum tak, jak ho vy charakterizujete, tedy obecné, bylo součástí programového prohlášení vlády, a proto v něm logicky ten požadavek není obsažen.

Za koalici SPOLU, kterou jsem vedl ve volbách, mohu říct, že jsme ani voličům neslibovali, že bychom něco takového udělali. Já jsem tomu osobně rád, protože nejsem přesvědčen odborně ani politicky, že obecné referendum a příliš široké prvky přímé demokracie mají být součástí našeho ústavního pořádku. Jsem přesvědčen o tom, že jsme parlamentní demokracie, že to je dobře a spolu s řadou dalších zemí, které jsou postaveny na podobném principu a podobné logice ústavního systému, nemáme obecné referendum, ve kterém by se občané třeba rozhodovali o nějakých strategicko-bezpečnostních otázkách, tedy nemáme obecné referendum zajištěné v ústavě, což nijak nesnižuje kvalitu demokracie, to bych chtěl zdůraznit. Nikde žádná teorie neříká, že přímá demokracie je lepší než parlamentní demokracie, demokracie zastupitelská, že by jedna byla více demokratická a druhá méně demokratická. Takhle se na to nedá dívat.

My máme docela funkční referenda na místní úrovni, což odpovídá původnímu záměru přímé demokracie, kde hlasují přímo lidé, kteří tvoří nějakou tu polis, malou obec, přehlednou, srozumitelnou, ale nemáme obsažen ten prvek na celostátní úrovni, kde to nahrazujeme zastupitelskou demokracií, což je plnohodnotná osvědčená a v podstatě i častější forma demokratického spravování společnosti, než jak je to u referenda.

Navíc zkušenosti s referendy a s nově zavedenými instituty referenda nejsou ani v řadě zemí úplně pozitivní. Stačí se podívat třeba na výsledky referend a jejich relevanci v sousedním Slovensku, kde něco podobného, co vy navrhujete - i když omlouvám se, přesně neznám detaily toho vašeho návrhu - něco podobného zavedli a ty výsledky takové nejsou.

Nelze se ani ohánět příklady ze Švýcarska, protože Švýcarsko představuje samostatný, naprosto specifický typ politického systému, který vlastně nemá jinde mezi ostatními demokratickými politickými systémy obdoby. Takže ani tento příklad nelze tady použít.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní se zájmem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji, pane premiére. Moc jste mě samozřejmě nepotěšil, i když o ODS je známo a říkáte to na rovinu, že obecné referendum nepodporujete. Součástí pětikoalice jsou ale i Piráti, kteří v minulém volebním období na zákonu o obecném referendu spolupracovali. Tak bych měl doplňující dotaz, zda o tomto zákonu byla při sestavování programového prohlášení alespoň debata, nebo se o něm vůbec neuvažovalo? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, takže prostor pro reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak teď nevím úplně přesně, co vám mám odpovědět, protože když vám odpovím po pravdě, tak mi nebudete věřit. Úplně nemohu vyloučit, že to někdo neřekl, fakt to do detailu nevím, ale že by to bylo nějaké téma debaty o programovém prohlášení, tak to vás mohu ujistit, že ne, že to téma nebylo. Myslím si, že každá z našich politických stran - a vládu tvoří koalice pěti politických stran - každá z našich politických stran samozřejmě musela, abychom dali dohromady dobré prohlášení, přistoupit na určitý kompromis a respektovat i základní parametry nebo základní nastavení koaličních partnerů.

Takže to nebylo žádné silné téma při jednání o programovém prohlášení vlády. Nejsme přesvědčeni o tom jako vláda, že je na pořadu dne prosazování obecného referenda. Myslíme si, že ani pro to nejsou podmínky v našem parlamentním systému, protože signály ze Senátu jsou, a myslím byly dlouhodobě, jednoznačné, že tam to také nemá většinovou podporu. Takže se na to díváme takto pragmaticky.

Ano, nepopírám, v naší koalici - a to musí mluvit každý za sebe - jsou strany, které by si to více dovedly představit a byly by víc ochotny se bavit třeba o parametrech obecného referenda. Fakt to nevylučuji a ani to nepotvrzuji, protože to v tuto chvíli nevím. Jsou zde strany, které mají silný názor, jako je Občanská demokratická strana, kterou reprezentuji a za kterou opravdu mohu mluvit, že je dobré spoléhat se na instituty zastupitelské demokracie, které jsou velmi silné a spolehlivé, a že nechceme měnit náš ústavní systém tím směrem, že bychom zaváděli obecná referenda a tyto silné prvky přímé demokracie.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Než vyzvu dalšího řečníka, seznámím vás s došlými omluvami. Jedna pan poslanec Aleš Juchelka mezi 14.30 a 18. hodinou z pracovních důvodů, poté se omlouvá paní poslankyně Andrea Babišová do konce jednacího dne od 14.30 ze zdravotních důvodů, nakonec pan poslanec Kašník z odpoledního jednání do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů.

Nyní je další na řadě pan poslanec Vladimír Zlínský a připraví se pan poslanec Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, mohl byste vzhledem k možným rizikům jaderného konfliktu na našem území nebo v našem blízkém okolí občanům České republiky sdělit, pro kolik procent obyvatelstva jsou k dispozici funkční protiatomové kryty, tedy s dostatečnými zásobami jídla, pití, lůžky, funkčními odpady a toaletami a filtroventilačním zařízením na dobu pobytu alespoň několika dnů?

Dále by mne zajímalo, jakým způsobem budou distribuovány miliony osobních dozimetrů, ochranných protiradiačních obleků a masek, které jsou jistě k dispozici, stejně jako stovky dekontaminačních zařízení plošně distribuovaných po celém území republiky, včetně vycvičeného personálu, a to i zdravotníků. Jakým způsobem budou občané informováni o radiační situaci ve svém okolí v případě velmi pravděpodobného blackoutu?

Pokud tyto náležitosti pro mne z nepochopitelných důvodů nejsou k dispozici, tak se ptám, jakým způsobem je hodláte co nejdříve zajistit. Dále se ptám na vaše doporučení, jak bude postaráno o občany, kteří se již do krytu nedostanou, a jaký bude výběrový klíč pro pobyt v krytu. Zajímalo by mne, jak jsou jednotlivé krajské úřady a krajské záchranné hasičské sbory materiálně a odborně připraveny čelit těmto výzvám.

Děkuji vám za konkrétní odpovědi jménem mnoha občanů, kteří se na mne v této věci obrací.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní má slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, přestože částečně odpovím na váš dotaz i v některých konkrétních věcech, tak bych především chtěl říct, že není důvod k znepokojení, a nestrašme tady občany, že hrozí nějaké riziko radiace a budeme se muset někde schovávat do krytu a něco podobného. Státní úřad pro jadernou bezpečnost opakovaně ujistil občany i veřejnost, že radiační činnost na našem území je obvyklá, nejsou zaznamenány žádné odchylky od běžně sledovaných hodnot, a to ani z jaderných elektráren na území Ukrajiny, ani nic podobného. Nemá v tuto chvíli opravdu smysl občany děsit a mluvit o tom, že se máme schovávat někde do krytu nebo se nějak připravovat na něco, co opravdu v tuto chvíli nenastane, je krajně nepravděpodobné, ne-li vyloučené. A znovu opakuji ujištění Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, že radiační činnost na našem území je obvyklá.

Pokud jde o hrozbu, kterou vyslovil - ona to není hrozba, Vladimír Putin řekl, že aktivoval ty prvky, které by mohly vést k použití jaderných zbraní - tak je to výrok, který je absolutně nepřijatelný, šílený a mimořádně nebezpečný, ale je to součást psychologické války. Jak víme, jaderné zbraně jsou zbraněmi odstrašujícími, používá se jich právě i v tom psychologickém boji k odstrašení soupeře. Vladimír Putin to používá i k tomu, aby vyděsil občany demokratických zemí a aby zasel tady paniku, ale samotné použití jaderných zbraní je krajně nepravděpodobné. Takže zachovejme si chladnou hlavu, rozum, nestrašme se navzájem. Česká republika je v bezpečí a nic nám nehrozí. Jsme součástí Severoatlantické aliance, která je připravena se jednoznačně bránit.

Pokud jde o konkrétní otázky, které jste položil, v průběhu posledních desetiletí došlo ke změně používaných zbraní, což mění i způsob ochrany před nimi. Místo hromadných krytů se přechází spíš na systém improvizované ochrany, takzvanou ochranu vnitřních existujících budov. To je systém, který je efektivní svou jednoduchostí a improvizované kryty lze budovat v celé řadě, vlastně ve většině budov.

Pokud jde o ty kryty klasické tak, jak jste je zmínil, podle údajů hasičů se jich na našem území nachází kolem šesti tisíc. Nejvíce jich je na území Hlavního města Prahy, kde samozřejmě jako určitá forma krytu může sloužit metro, které má velkou kapacitu. Ale jsou to i další místa, která znáte, jako je Strahovský tunel a další. Celková kapacita krytů v České republice je někde kolem čtvrt milionů občanů. Tolik asi takto.

Pokud chcete další detaily, ochranné bunkry evidují na svých stránkách hasiči a celkem ta informovanost po této stránce je poměrně velká. Ale co je asi nejpodstatnější z toho mého sdělení, zopakuji ještě jednou: Není teď důvod strašit lidi, není zde zvýšené nebezpečí, kterému by mohl být někdo vystaven, nejsou tu změny v radiační činnosti na našem území.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Máte zájem o doplňující otázku? Prosím, položte ji.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Pane premiére, já jsem rozhodně nechtěl zneklidňovat naše občany, ba právě naopak. Já jsem je chtěl zklidnit a chtěl jsem poukázat na to, že tato problematika je dlouhodobě podceňována. Pokud existují jaderné zbraně a pokud budeme podporovat výrobu elektrické energie prostřednictvím jaderných elektráren, tak musíme být na tyto situace nějakým způsobem připraveni i z hlediska výchovy a výuky obyvatelstva, žáků a studentů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, ještě je zájem o reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem se informoval o některých údajích, které si myslím, že je dobré, aby i veřejnost věděla v případě vaší otázky. To znamená, že zde máme systém krytů a máme i aspoň nějaká řešení v případě vážných problémů, které jste tady naznačil nebo zmínil. Ale já vlastně souhlasím s tou jednou věcí, kterou jste řekl, a tu pokládám za důležitou, že opravdu je potřeba, abychom i ve školách informovali děti a mladé lidi o tom, jak se chovat v krizových situacích, co dělat, na koho se obrátit, podle jakých pokynů postupovat - to si myslím, že je velmi racionální. Debaty o tom běží, budeme tady - a je to i v programovém prohlášení naší vlády - upravovat rámcové vzdělávací programy, tak se pojďme podívat na to, jestli jsou tam nějaké nedostatky, a můžeme to o tyto informace, kterých se v nějaké podobě dětem stejně dostává, ale můžeme to o tyto informace obohatit a vzdělávání v tomto směru vylepšit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je další v pořadí pan poslanec Andrej Babiš. Připraví se pan poslanec Martin Kukla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, v programovém prohlášení vlády preambule, druhá věta: "Naše vláda se bude muset velice rychle vyrovnat s celou řadou negativních jevů, jež přicházejí zvenčí, ale z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii covid-19 i důsledky energetické krize." Covid jste nemuseli řešit. Vy říkáte změna. Změna je v tom, že vy zkrátka nechcete dát lidem peníze! Ale to jsou jejich peníze, peníze, které oni si zaplatili. Vám spadlo do klína nejdřív 62 miliard, makropredikce 20. ledna 2022. Máte totálně podseknuté příjmy! A já vás znovu žádám, ptám se - vy se ptáte, jaká je otázka: Proč nechcete dát lidem ty peníze? 62 miliard, dejte 21 miliard důchodcům, 19 miliard odpustíte obnovitelné zdroje všem, firmy, občané, a šest měsíců DPH na teplo, elektřinu a plyn. Takže já se vás ptám, proč to nedáte?

A co se teď děje? Benzin i nafta jsou v České republice po ruské invazi na Ukrajinu nejdražší v historii. Kolik stojí benzin, nafta? 40 korun litr! Kolik v Polsku? Třicet jedna. Jaký je to rozdíl? Třicet procent. Víte, pane premiére, kolik se vybere na naftě, benzinu a pohonných hmotách ročně peněz? Osmdesát miliard spotřební daně, dvacet miliard DPH! Z toho vám vypadne desítky miliard dalších. To znamená, makropredikce v březnu vám znovu dá peníze! Takže já vás žádám - já vím, že nás přehlasujete, ten rozpočet - udělejte nový rozpočet, tyto peníze vám dají lidi. Ti, kteří si kupují ten předražený benzin. Tak se ptám, proč jim to nechcete vrátit?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. No, vážený pane předsedo, vaše starost o peníze pro lidi a rozpočet je pro mě překvapivá. Když jste byl premiérem, tak to s tím rozpočtem nevypadalo zrovna moc dobře. A kdybyste se staral o to, jaký to bude mít dopad na lidi, tak byste asi nemohl hospodařit tak nezodpovědně, že by vaše vláda měla schodek rozpočtu 420 miliard korun v minulém roce. A už vůbec byste nenavrhoval v čase inflace a všech těch problémů, kterým čelíme, rozpočtový schodek ve výši 377 miliard korun na letošní rok. Důsledky rozpočtové politiky právě občané pociťují. Pociťují je na svém každodenním životě, pociťují je ve svých peněženkách, pociťují je na drahotě, která tu je. A to je prostě... nebo pociťují je i tím, že tu je inflace kolem 10 %, což jsou všechno věci, které souvisejí právě s tím špatným hospodařením, které jste tu předváděli.

Když jste před osmi lety nastupoval do vlády, tak jste se rád chlubil takovým grafem, kde jste ukazoval, kdo tady nejvíc zadlužil tuto zemi, jak to s tím zadlužením vypadá. A dnes už ten graf nepoužíváte, ani teď jste ho tady nevytáhl. Já vám řeknu, proč ho nepoužíváte, protože by na prvním místě v zadlužení této země vyčnívala vaše vláda. A i tady vedle vás sedící paní exministryně Schillerová, která dluh této země zvýšila - ale abych byl spravedlivý, ne paní ministryně, vaše vláda - ten dluh země zvýšila o 50 % z 1,6 miliardy na 2,4 miliardy korun. A to pociťují občané. To není jen tak, že se ty peníze někde vezmou a dají se do rozpočtu. Na ten dluh si musíte půjčit a zadlužujete občany, zadlužujete další generace, zvyšujete tím inflaci. Znehodnocujete lidem úspory. To jsou dopady hospodaření vaší vlády.

Takže my jsme přepracovali návrh státního rozpočtu, nechceme být dál v rozpočtovém provizoriu, takže chceme co nejrychleji schválit námi přepracovaný rozpočet, který má oproti tomu vašemu schodek 280 miliard korun, tedy o 96 miliard korun méně. A to je důležité. Ale co je důležité, při takto upraveném rozpočtu se občané dostanou k těm penězům, které potřebují. Nic nikomu nebereme, nic nikomu neškrtáme, naopak, naopak investujeme. To jste vy v tomto rozsahu vůbec nedokázali přes mnohem vyšší zadlužení. Všechny realizovatelné stavby silnic, dálnic, železnic budou mít zajištěné financování. Investice přes 200 miliard korun, no, to lidé uvidí a poznají, tedy 10 % rozpočtu. Ve srovnání s rokem 2021 budou investice dokonce o 15 miliard vyšší. A peníze lidem? Nejvíc v rozpočtu přidáváme seniorům na penze 21 miliard korun. Od června tak vláda zvýší penze v průměru každému seniorovi o 1 000 korun! Za celý rok tak vzrostou seniorům penze nejrychleji v historii samostatné České republiky. To je realita, to jsou peníze, které jdou přímo lidem. Zároveň jsme přidali 5 miliard na kompenzace podnikatelům, kteří utrpěli škodu vlivem covidových restrikcí, 3 miliardy příspěvek na bydlení těm, kteří jsou nejvíc postiženi energetickou krizí, to jsou taky peníze, které jdou k lidem.

A znovu opakuji: My jsme uspořili na činnostech státu, na provozu státu a jeho ministerstev a úřadů, což vy jste nikdy nedokázali. Takže nezadlužujeme tolik budoucnost a nezadlužujeme tolik lidi a nezvyšujeme tak inflaci, a přesto dáváme tyto finanční prostředky do rozpočtu tak, jak jsem to tady říkal. A kolik měla v rozpočtu na tyto záležitosti vaše vláda, když se podívám na ten rozpočet s mnohem vyšším deficitem? Na zvýšení důchodů 0 korun českých. Na kompenzace podnikatelům 0 korun českých. Na řešení energetické krize 0 korun českých. To byl rozpočet, který jste předložili, se schodkem 377 miliard korun. My máme schodek skoro o 100 miliard nižší a máme přitom na všechno tohle peníze v rozpočtu a lidé to dostanou.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Andrej Babiš: Pane premiére, teď jste mě znejistil, jestli mluvím na premiéra České republiky a jestli žijete v tomto státě. To nemyslíte vážně. V podstatě to, co jste tady řekl: důchody - ano, 21 miliard ze zákona. Ze zákona jim to musíte dát, tak jak my jsme navýšili zdravotníkům 6 %, úhradová vyhláška. Takže já skutečně nevím, o čem tady mluvíte, a považuji strašně za nekorektní. Já neříkám, že je to Fialova drahota - vy jste říkal, že je to Babišova drahota - vy máte za chvíli, příští měsíc, dvojcifernou inflaci. Já říkám, že to bude Fialova chudoba. Vy jste jediná vláda v Evropské unii, která nedala lidem vůbec nic. Jurečka? Pro 21 000 lidí jedenáct stran formulář? No, to je sranda. Nic jste jim nedali. A znovu vás žádám, abyste jim vrátili ty peníze. Máte tam vatu 100 miliard. Padlo vám do klína 62. Teď dostanete desítky za pohonné hmoty. Udělejte už konečně něco pro lidi. (Předsedající: Váš čas.) A nevykládejte tady pohádky, vždyť to není normální... (Předsedající: Váš čas.) ... co tady vykládáte. Nemá to ani hlavu, ani patu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Jistě je zájem o reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já nevím, jak to máte vy jako ekonom, já jako sociální vědec mám rád čísla. Tak já vám ta čísla a fakta říkám. A vy na to reagujete tak: No to není pravda, to není realita. Ale ta čísla jsou realita. Vaše vláda nachystala na mimořádné zvýšení důchodů 0 korun českých, na kompenzace podnikatelům 0 korun českých, na řešení ekonomické krize 0 korun českých. Tak ať se každý podívá do vašeho návrhu rozpočtu, ať se podívá do našeho návrhu rozpočtu, srovná si ta čísla a zjistí, jak to je a kdo říká pravdu a kdo pravdu neříká, že jste připravili rozpočet 377 miliard deficit a my jsme připravili rozpočet 280 deficit, to je prostě taky pravda. A tím bojujeme proti inflaci. To je prostě všechno, to jsou fakta, čísla, data. Každý si je může zkontrolovat, každý se může podívat, jak to je. Každý se může podívat na to, který z premiérů říká pravdu a který si třeba vymýšlí.

A pokud jde o ty peníze, tak říkáte: Dejte to lidem, dejte to lidem. My to lidem dáváme a oni to taky dostanou na rozdíl od toho, co jste připravili vy. Valorizace důchodů: v našem návrhu rozpočtu 21 miliard korun, jsou ty peníze na to nachystány. Ano, je to zákonná valorizace, ale tam ty peníze jste neměli, my je tam máme.

Příspěvek na bydlení v důsledku rostoucích cen energií - plus 3 miliardy. No, tak to se vám to pěkně říkalo: Uděláme něco s energiemi, my lidem něco dáme. Nedali jste jim nic, 3 miliardy tam dáváme my.

Kompenzace podnikatelům za covid. Kolik jste tam měli? Kolik tam nachystal pan bývalý ministr Havlíček? Nulu. Nulu! My tam dáváme 5 miliard korun. A takhle je to se vším. Takže stačí si srovnat ta čísla, doporučuji to všem, a uvidíte, kdo má pravdu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než dojde k pultíku další pan poslanec, seznámím s omluvou. Dnes do konce jednacího dne od 14.30 hodin se omlouvá pan místopředseda Skopeček.

A prosím, pan poslanec Martin Kukla, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážené dámy a pánové, já mám dotaz k programovému prohlášení vlády a chtěl bych se zeptat konkrétně na číslo na rozpočtové určení daně. Cituji z programového prohlášení: "Udržíme stávající finance obcí a změníme rozpočtové určení daně krajů na základě shody Asociace krajů a navýšíme celkovou alokaci." Já bych se chtěl zeptat na to navýšení. O kolik se těm krajům navýší? Protože když se podíváme do historie, vláda Andreje Babiše navýšila od 1. 1. 2021 rozpočtové určení daně z čísla 8,92 na 9,78.

A já využiji ještě ten časový prostor, který mám a co se týká konkrétní situace se Sberbank. Chtěl bych se zeptat, jestli vláda Petra Fialy přemýšlí o tom, zda pomůže občanům a municipalitám právě s problémem Sberbank a s nevyplacenými prostředky nad rámec toho pojištěného vkladu, co se týká u fyzických osob a u municipalit? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní má slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Dostal jsem dvě otázky na dvě různá témata. Uznávám, že jsme v těžké situaci a kritické. Samozřejmě, lidé se ptají, jak je to s těmi vklady ve Sberbank a s dopady ukončení činnosti. Samozřejmě je potřeba uklidnit všechny drobné střadatele, tam je to zákonné pojištění, ta ochrana. Dostanou vyplaceny všechny vklady do výše, která odpovídá zhruba 2,5 milionu korun. Tak to je a tady se nikdo obávat nemusí. Samozřejmě u vyšších částek a u některých účtů obcí, popřípadě krajů, je ta situace mnohem složitější a na to není jednoduchá odpověď, kterou mohu dát teď. Ano, stát se snaží tady tu situaci řešit a budeme se pokoušet najít nějakou dobrou cestu tam, kde to bude potřeba, abychom mohli pomoct. Ale hlavně ať se neobávají občané. Bez ohledu na to, co se s touto bankou stalo nebo bude dít, tak to pojištění bude automaticky vyplaceno v plné výši do částky, kterou jsem zmínil.

Pokud jde o rozpočtové určení daní a naše programové prohlášení, my tam samozřejmě mluvíme o úpravě RUDu v případě krajů a o navýšení celkové alokace, ale taky v programovém prohlášení máme, že udržíme stávající financování obcí. Čili nelze to interpretovat tak, že to bude na úkor někoho jiného, že dojde k přerozdělení těch základních parametrů 64,38 % pro stát, 25,84 % pro obce a 9,97 % pro kraje. Vy jste to tady připomenul, to poslední číslo, s tím, že bylo nedávno v souvislosti s určitými daňovými úpravami navýšeno.

To, o co jde v programovém prohlášení a co řešíme ve spolupráci s Asociací krajů, je to, že tak, jak se přerozdělují peníze mezi jednotlivými kraji podle určitých parametrů, tak se zdá, že ty parametry dnes neodpovídají ani ne tak počtu obyvatel - i když to možná taky ne, těch jednotlivých krajů, ale tam to není ten problém - ale funkcím, vybavenosti, infrastruktuře a co ty jednotlivé kraje vlastně spravují, čemu se věnují. Stačí se podívat třeba na rozdíly mezi jednotlivými kraji, pokud jde o zdravotnická zařízení - rozdíl mezi kraji, ve kterých je státní fakultní nemocnice a ve kterých jsou krajská zařízení a tak dál, těch rozdílů je celá řada. Původní nastavení rozdělení těch prostředků je někdy, teď mě nechytejte za slovo, ale myslím z devadesátých let, od té doby vlastně nedošlo v těchto parametrech k nějaké významné úpravě. A řada krajů říká - třeba kraj, z kterého jsem já, za který jsem zvolen, jihomoravský - my dnes máme nejnižší podíl na jednoho obyvatele. A to prostě neodpovídá tomu, jak by to mělo být, a pojďme se bavit o té změně.

Ta debata probíhá, musí to být debata uvnitř asociace krajů, protože kraje se musejí domluvit na těch parametrech. A my říkáme jako stát, a myslím, že to je tak správné, když se na tom domluvíte, tak to nemůže být tak, že se někomu zase vezme a druhému se přidá, to byste se na tom nikdy nedomluvili, ale prostě když se domluvíte na nových pravidlech, tak se tam prostě zvedne celková částka tak, aby na tom nikdo, na začátku při té domluvě, neztratil. To je podstata toho, co je v programovém prohlášení, i podstata toho, co se odehrává. Jinak to ale nejde.

A já říkám, pokud by nedošlo k dohodě a nějakému konsenzu mezi krajskými reprezentacemi, tak se to vlastně nedá úplně dobře udělat, protože pak se zase dostaneme do situace, která nebude části těch krajů vyhovovat. A my, abychom to odblokovali, říkáme: musí tam dojít k prvotnímu navýšení a potom ten systém může být nastaven spravedlivěji. Ale určitě to nepůjde na úkor obcí nebo změny těch základních parametrů, to by dobré nepochybně nebylo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Vnímám zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji, pane premiére, za odpověď. Ale pokud máme určitý balík peněz a určité procento a budeme to dělit mezi kraje, tak vždycky musí dojít k tomu, že se někomu vezme a někomu se přidá. Já jsem se ptal, když máte v programovém prohlášení, že navýšíte, tak bych chtěl vědět to konkrétní číslo, o kolik procent se tedy navýší, aby se nikomu nesebraly žádné finanční prostředky nebo žádné směrné číslo pro kraje. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Reakce pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem přesvědčen, že jsem to vysvětlil. To, o kolik se přidá, bude záviset na tom, jak se nastaví ty parametry a jak budeme vidět, co to při tom rozdělování mezi jednotlivými kraji dělá. To se nedá říct dopředu a bylo by to naprosto nezodpovědné. Tam přece záleží na tom, co se bude u jednotlivých krajů počítat mezi ty parametry, jak se zhodnotí třeba rozsah silniční sítě, jak se zhodnotí třeba zdravotnická zařízení a ty věci, které tam hrají pro ten kraj roli a které mají vliv na to, že ten kraj nemá prostředky na jednoho obyvatele, které by odpovídaly jeho potřebám a které by odpovídaly dnešní realitě, ale naopak odpovídají nějakému přerozdělení z devadesátých let. Není to zase tak výjimečné, to, co je při tom přerozdělování mezi kraji, známe to i z jiných oblastí našeho života, třeba koeficienty, které zohledňují obory na vysokých školách, také mají nějaké nastavení z minulosti a také ta debata o jejich úpravě, aby to odpovídalo současným potřebám, je nesmírně složitá. Ale neuděláte ji takhle shora, ani nemůžete říct: Tak tam přidáme miliardu a bude to stačit. To tak prostě není. Nejprve musíte vědět, jaké budou ty parametry, co to bude dělat s tím systémem, namodelovat si to, a pak se můžeme bavit o tom, jak bude popřípadě navýšena ta celková částka. Já myslím, že takhle to je a tu debatu nelze předjímat tím, že tam prostě vystřelíme nějaké číslo. To nikdo nemůže udělat, byla by to hloupost, omlouvám se, to by bylo naprosto neakceptovatelné. Nejprve musí být ta parametrická debata a ta teď probíhá. Já jsem rád, že probíhá. Až se dostaneme k nějakému výsledku, tak se můžeme bavit o těch konkrétních číslech, co to bude dělat. A já doufám, že dojdeme k něčemu, co bude dlouhodobě platné... (Předsedající: Váš čas.) ... protože ty parametry nelze měnit každý rok. To by nebylo vůbec funkční.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další interpelací nyní paní poslankyně Lucie Šafránková, poté se připraví paní poslankyně Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, obracím se na vás v souvislosti se zhoršující se situací v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením na takzvaném chráněném trhu práce. Toto zhoršení má přímou souvislost s rozpočtovou politikou vaší vlády, která ustoupila od dříve avizovaného navýšení prostředků určených na příspěvky na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak upozorňují příslušní zaměstnavatelé, hrozí zde proto zánik nejen tisíců pracovních míst pro zdravotně postižené, ale současně i zánik mnoha firem, které tyto občany po léta zaměstnávají. Například vedení výrobního družstva Drutěva hovoří o tom, že situace je pro tyto firmy už doslova likvidační. Jde i o to, že zákonem daná maximální měsíční výše uznatelných nákladů na jednoho zdravotně postiženého zaměstnance činí 13 600 korun, a to již dva roky, přestože minimální mzda se za tu dobu několikrát zvýšila a samozřejmě výrazně rostou i další mandatorní náklady těchto firem. Hrozí tedy hromadné propouštění zaměstnanců, kteří nemají šanci se na klasickém volném pracovním trhu uplatnit, což jednak sníží jejich životní úroveň a zatíží náš sociální systém a na druhé straně to zhorší i kvalitu jejich životů, protože pracovní uplatnění je pro tyto osoby ohromným sociálním benefitem.

Vážený pane premiére, co konkrétně udělá vaše vláda a vy osobně pro to, aby se tento černý scénář nenaplnil? Co uděláte pro záchranu pracovních míst našich zdravotně postižených spoluobčanů? A co uděláte na podporu jejich zaměstnavatelů?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní bude mít slovo pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážená paní poslankyně, to je důležité téma a Ministerstvo práce a sociálních věcí se tím dost intenzivně zabývá. V současnosti je připravovaná analýza, která mapuje detailně situaci na chráněném trhu práce včetně případných ohrožení trhu nebo spíš jednotlivých dílčích segmentů tohoto trhu. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byla v této souvislosti zřízena pracovní skupina, která se zabývá stavem současného systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením a taky - a hlavně, a to je ten hlavní úkol pracovní skupiny - nějakým zefektivněním systému.

Pokud jde o případné zvýšení příspěvku, zástupcům zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením bylo ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí přislíbeno, že pokud to stav veřejných financí umožní, bude zvýšení příspěvku řešeno ve druhé polovině tohoto roku, tedy roku 2022. Jedná se o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Příspěvek je poskytován čtvrtletně, maximální výše příspěvku je stanovena nařízením vlády. Aktuálně je to 13 600 plus 1 000 korun paušálně na každou osobu se zdravotním postižením, tedy celkem 14 600 korun na jednu osobu. Příspěvek je ze zákona nárokový a náleží všem zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením. My jsme si vědomi požadavku zaměstnavatelů na chráněném trhu práce, kteří požadují zvýšit maximální částku příspěvku i v návaznosti na postupné zvyšování minimální mzdy.

Zaměstnanost osob se zdravotním postižením na chráněném trhu dlouhodobě roste a roste i aktuálně. V roce 2020 došlo ve srovnání s rokem 2019 ke zvýšení počtu podpořených osob se zdravotním postižením o 4 097 a došlo i ke zvýšení počtu podpořených zaměstnavatelů, tedy zaměstnavatelů, kteří působí na chráněném trhu, a to o 248 takovýchto zaměstnavatelů, takže můžeme říct, že chráněný trh rostl i v období pandemie více než v letech hospodářské konjunktury a ten růst pokračoval i v minulém roce. Ve druhém čtvrtletí loňského roku se zvýšil počet osob se zdravotním pojištěním o více než 6 000, ve třetím čtvrtletí o více než 4 000. Došlo také k meziročnímu poklesu v počtu uchazečů o zaměstnání z řad osob se zdravotním postižením, takže po této stránce se ta situace zlepšuje. Ale je samozřejmě jasné, že ze strany - přestože se to zlepšuje, a ta čísla to dokládají jasně - úřadu práce je věnována pozornost motivačním, osvětovým, poradenským, rehabilitačním aktivitám s tím cílem, aby si každý mohl najít vhodné zaměstnání na volném trhu práce bez využívání nebo poskytování předmětného příspěvku. Ale tam, kde to je nutné, jak už jsem říkal, se ten příspěvek vyplácí. Roste jak počet osob se zdravotním postižením takto zaměstnaných, tak počet zaměstnavatelů, kteří jsou takto podporováni, a je zde příslib ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí, že pokud by to stav veřejných financí umožnil, tak zvýšení příspěvku bude řešeno ve druhé polovině letošního roku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět je zájem o doplňující otázku. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vám děkuji za odpověď, pane premiére, ale přesto vaše odpověď pro mě byla nedostačující, protože si myslím, že ten příslib je zcela nedostatečný, a navíc až ve druhé polovině roku je za mě celkem pozdě.

Ale ještě jsem se chtěla zeptat na další závažnou věc, která se negativně dotýká zdravotně postižených, a to je snížení objemu prostředků na příspěvek na péči v rozpočtu skoro o 1 miliardu korun oproti původnímu návrhu, přestože se od března zvyšují úhradové limity a ceny asistentských pečovatelských služeb. V této situaci by dle všech příslušných expertů mělo naopak dojít ke zvýšení objemu těchto prostředků i ke zvýšení příspěvku na péči samotného, minimálně pro osoby v prvním a druhém stupni závislosti v takzvané domácí péči. Proč tedy vláda škrtá a šetří zrovna na zdravotně postižených občanech?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: To byla doplňující otázka a reakce pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Moje odpověď bude opravdu velmi stručná, že druhá polovina roku 2022 je pozdě. No, všichni víme, v jaké situaci se nacházíme, jak se nachází veřejné finance, a taky kdy přišla naše vláda, kdy převzala naše vláda odpovědnost. Takže já si myslím, že to není pozdě, ale hlavně ta fakta, která jsem říkal, ukazují, že to pozdě není, že je namístě se tomu věnovat a že v průběhu tohoto roku je to dostatečné. Když se podíváte na to, že rostl jak počet osob se zdravotním postižením, které byly zaměstnány, a rostlo to vlastně kontinuálně v roce 2019, 2020 i 2021 poměrně vysoce, a když se podíváte i na to, že dochází i ke zvýšení počtu zaměstnavatelů, kteří působí na chráněném trhu práce, dokonce o stovky subjektů, tak je jasné, že tady nějaký akutní problém není.

Samozřejmě přihlížím i k tomu, co se odehrává s penězi, co s nimi dělá inflace, jakým způsobem se vyvíjejí ceny energií, určitě je možné se o všech těch věcech bavit, a proto taky Ministerstvo práce a sociálních věcí při jednání s těmi, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, přislíbilo, že v druhé polovině roku se této problematice, tedy konkrétně navýšení, jak se tomu věnují, ale navýšení toho příspěvku budou věnovat. Já si myslím, že to je včas, že to je brzo a že to je tak, jak to ta současná situace vyžaduje.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a před další interpelací ještě omluva. Omlouvá se pan poslanec Jiří Mašek dnes mezi 18. hodinou a půlnocí z důvodu nemoci.

A prosím, paní poslankyně Alena Schillerová. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane premiére, já bych chtěla na úvod říct, že naše hnutí deklarovalo opakovaně, že nechce vytvářet politické konflikty ve vztahu k nyní vyeskalované situaci v rusko-ukrajinském konfliktu, a já jsem přesvědčena, že v době vojenského ohrožení, kdy se odehrává jen pár stovek kilometrů od nás, musí být koalice i opozice konstruktivní a jednotná. To na úvod.

Nicméně zítra bude projednáván ve druhém čtení státní rozpočet, příští týden ve třetím čtení, a přestože pětikoalice hlasovala jednotně na vládě pro tento rozpočet, a já tomu rozumím, že se tady děje jakási složitá situace, tak už nyní je avizováno, minulý týden nebo tento týden bylo avizováno, 1,8 miliardy posílení zejména kapitoly Ministerstva vnitra, částečně Ministerstva zahraničních věcí. Včera vláda avizovala posílení kapitoly Ministerstva obrany, což stejně nemůže udělat nijak jinak než opět pozměňovacím návrhem, protože v rozpočtovém provizoriu nemá tyto peníze, to určitě tak je, to mi určitě potvrdíte, ale to není podstatné v tuto chvíli.

A víme a je to denně v médiích, že na polsko-ukrajinské hranici se dle informací nachází téměř půl milionu migrantů, dramaticky stoupají ceny surovin, primárně plynu, ropy, výrazněji se akceleruje takzvaná válečná inflace, protože ta inflace je dvojciferná a bude dvojciferná ve velice krátké době, a nás čekají - čtu, vlastně denně poslouchám konstatování vašich ministrů vaší vlády - čekají nás, Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá podporu pro uprchlíky. Já to nekritizuji... (Předsedající: Váš čas.) ... vím, že je to nutné a nezbytné, nicméně se ptám, kolik budou náklady celkové? Zvládne toto váš seškrtaný rozpočet? (Váš čas.) A kdy připravíte novelu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Poprosím o dodržování času.

A nyní pan předseda vlády Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně, děkuji za to ujištění, že v té složité situaci bude opozice konstruktivní a bude napomáhat vyřešit ty problémy, kterým tady bude určitě Česká republika čelit, a samozřejmě my také budeme s opozicí všude tam, kde to půjde, opravdu spolupracovat.

Musím říct, že situace, které teď čelíme, je opravdu nejen velmi složitá, ale taky velmi obtížně predikovatelná. My opravdu úplně nevíme, jaké všechny dopady na naši ekonomiku to, co se teď odehrává, obrovský konflikt na Ukrajině, ruská agrese, jaký dopad na českou ekonomiku to bude mít. Něco samozřejmě už víme, a to je, vy jste to tady i zmínila, některé ty změny v rozpočtu - 1,8 miliardy - a teď včerejší rozhodnutí vlády přidat 1 miliardu na obranu. To lze udělat v rámci toho rozpočtu a v těch parametrech rozpočtu tak, jak byly v prvním čtení schváleny. Nechceme ale protahovat tu situaci, jsme přesvědčeni, že je potřeba se dostat rychle z rozpočtového provizoria, proto chceme schválit rozpočet v těch parametrech a tak, jak byl základně nastaven.

A já ale nemohu vyloučit, a říkám to nerad, ale nemohu vyloučit, že budeme muset přistoupit v průběhu roku ještě k nějaké novele, a proto bych i trošku varoval před tím, teď tam dělat nějaké dramatické úpravy, když vlastně ani nevíme, jaké přesně ty dopady budou. Říkám znovu, není vyloučeno, že budeme muset přikročit potom k nějaké změně.

No, když se podíváme na ty možné dopady, samozřejmě ony spíše budou nepřímé, takže pokud jde o ty přímé - omezení exportu do Ruska, zastavení importu z Ruska, tam asi dopady na ekonomiku jako celek zase tak dramatické nebudou, vzájemný obchod je asi 2,5 % našeho exportu, on se už vlastně snížil trochu po okupaci Krymu. Samozřejmě to když říkám, tak tím se nevylučuje, že může být významnější dopad na některé konkrétní firmy, pro které tento trh tvoří významnou součást jejich prodejů. Tam Ministerstvo práce komunikuje s těmi firmami a připravuje opatření.

Pokud jde o tu druhou zemi, na kterou jsou uvaleny sankce, to znamená Bělorusko, tam je ta výměna prakticky téměř nulová, takže tam ten dopad nebude.

Ale my samozřejmě nedokážeme nikdo úplně přesně predikovat, jaký bude dopad třeba na energetickém trhu, jaký to bude mít dopad na růst cen energetických surovin, ropy, zemního plynu. Víme, že už reagují ceny dalších surovin, třeba železné a titanové rudy, ta reakce na těch trzích už je teď, kde se třeba dováží z Ukrajiny a nejsou k tomuto dovozu momentálně alternativy.

Samozřejmě teď reakce i v růstu cen je do jisté míry i psychologická, to je prostě logické, tak to bývá v takovéto vypjaté situaci, ale uvidíme, jaký to bude mít dlouhodobý dopad. Proto říkám, predikovat vývoj české ekonomiky - včera jsem slyšel už některé makroekonomy s velmi pesimistickými vyjádřeními ve sdělovacích prostředcích - ale v tuhle chvíli predikovat, co to bude dělat s českou ekonomikou, to je věštění z křišťálové koule, bude se to taky odvíjet od toho, jak dlouho ta válka na Ukrajině bude probíhat a jak bude zničující.

Je tu ještě jedno téma, toho se jenom dotknu krátce. Musíme čekat - a už čelíme přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Je určitě jasné, že dopady budou v miliardách korun. Nevíme přesně, kolik lidí přijde. My už jsme nějaké prostředky uvolnili. Těm lidem je třeba maximálně pomoci, přicházejí ženy s dětmi. Utíkají, aby si zachránily svůj život. A určitě Česká republika, česká vláda a celá česká politická reprezentace se bude snažit těmto lidem pomoci a budeme muset na to vyčlenit odpovídající finanční prostředky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano. Děkuji. Je zájem o doplnění? (Ano.) Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane premiére, děkuji vám za upřímnou odpověď, poctivou, za mě poctivou, protože já jsem to řekla už na rozpočtovém výboru minulý týden - nebo tento, hrozně to letí - že budete muset přijít s novelou. Vy to dneska připouštíte. Hodnocení je naprosto realistické. Váš vicepremiér a ministr vnitra už řekl teď v neděli v Otázkách Václava Moravce, že to odhaduje až na 20 miliard. To všechno je reálné. Vy přijdete s novelou, a já dokonce budu natolik velkorysá, že neřeknu, já jsem vám to říkala.

Jenom prosím o stejnou velkorysost v hodnocení naší vlády, protože my jsme byli v úplně stejné situaci, kdy jsme z vyrovnaných rozpočtů najednou museli ze dne na den posílit. Já si jsem tady byla sedmkrát říct o peníze s novelou zákona o státním rozpočtu a řešili jsme podobné problémy. Takže já se dokážu vcítit jako bývalá ministryně financí do toho, co teď zažíváte, jak složitě je to predikovatelné... (Předsedající: Čas.) ... jak vlastně už teď víte, kolik peněz budete potřebovat. (Předsedající: Váš čas.) Prosím o stejné hodnocení i naší vlády, protože my jsme byli v neméně jednoduché situaci. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Váš čas již dávno vypršel. Prosím o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já se na to dívám tak, že vzhledem k té obtížné predikovatelnosti a tomu, že víme, že svět prostě nebude takový, jako byl před válkou, a nebude taková ani naše situace a česká ekonomika, tak bych považoval za správnou tu strategii, nebo udržet tu strategii, kterou teď máme, to znamená co nejrychleji příští týden schválit rozpočet, jak je to v plánu, v parametrech, které jsme tam nastavili, protože se snažíme dělat rozpočet realisticky a dávat tam všechny příjmy a výdaje, jak je teď jsme schopni posoudit, tak tam děláme i tu úpravu, kterou jsme tady už zmiňovali oba, vy i já. A potom musíme vyhodnotit, co vlastně potřebujeme, ať už z hlediska humanitární, nebo vojenské pomoci pro Ukrajinu, tak z hlediska pomoci uprchlíků, kteří sem přicházejí, ale tak možná i z hlediska nějakých následků, které válka bude mít na cenu s energiemi, se surovinami a dalšími věcmi, a připravit vzápětí nebo po nějaké době nějakou komplexnější novelu, která by všechny tyhle částky zohlednila a nějak upravila ten rozpočet.

Já z toho opravdu žádnou radost nemám. Já bych byl strašně rád, kdybychom přijali ten rozpočet, o kterém si myslím, že je dobrý, a mohli ho celý rok... a vy si třeba myslíte, že tak dobrý není, ale to je jedno, ale měli prostě celý rok tenhle rozpočet v těch schválených parametrech. Ale žijeme v době, jakou si asi nikdo z nás nedovedl představit, a budeme se prostě muset s tím nějakým způsobem vyrovnávat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní je dále řádně přihlášen a vylosován pan poslanec Radek Koten a poté se připraví paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, poslední dobou se stává jaksi skutečností to, před čím jsme varovali, a to znamená obrovský růst energií pro občany. Samozřejmě to vidíme i na pohonných hmotách, které se nyní v Praze pohybují dokonce přes 44 korun u prémiových benzinů, a půjde to bohužel ještě dál.

Chtěl jsem se vás zeptat, jakým způsobem chcete řešit situaci na trhu s pohonnými hmotami, situaci s plynem, situaci s elektřinou, protože zatím jsme poslední ze států V4, možná i poslední z evropských států, kteří jsme tady nic neudělali pro koncové spotřebitele, dále pro firmy, které jsou životně závislé na energiích, tedy na plynu a na elektřině. A zatím není ani to polské řešení, kdy se snížila spotřební daň na pohonné hmoty, snížilo se DPH a podobně, jako například na Slovensku, a vy jste v tomto neudělali nic.

Dále bych se chtěl zeptat, jakým způsobem je zajištěna energetická bezpečnost České republiky, na jak dlouho máme v zásobnících plyn, na jak dlouho máme v jaderných elektrárnách palivo? Protože jak jsme viděli na Slovensku, i přes zákaz letů ruských letadel přistálo letadlo a přivezlo palivo do jaderných elektráren ve Slovenské republice. Chtěl bych se zeptat, jakým způsobem to máte zajištěno a na jakou dobu máte tyto komodity? Co se týká dalších komodit, jako je například v hmotných zásobách státu, na jakou dobu jsou například základní potraviny? To by občany určitě zajímalo v takovéto krizi, kterou zde prožíváme.

Děkuji vám za odpověď. (Poslanec hovořil celou dobu bez respirátoru.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Než dojde pan premiér, poprosím, aby ve vnitřních prostorách všichni páni poslanci a paní poslankyně nosili ochranu úst.

Prosím, pan předseda vlády Petr Fiala. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, to jsou určitě důležité otázky, je potřeba se jimi zabývat, my se jimi intenzivně zabýváme, a dokonce jsem tady z tohoto místa včera informoval veřejnost při zahájení Poslanecké sněmovny o tom, jak jsme na tom právě s energiemi a jejich zásobami. A teď se to pokusím v odpovědi na vaši otázku trošku shrnout a třeba v některých věcech ještě více konkretizovat.

Úplně základní informace, která by měla veřejnost uklidnit, je, že Česká republika má aktuální zásoby ropy na více než tři měsíce a aktuální zásoby plynu na více než měsíc. Jsme připraveni i na případné omezení ruských dodávek plynu a ropy do Evropy. Nicméně v tuto chvíli nedisponujeme informacemi - ani Ministerstvo průmyslu a obchodu ani další státní orgány - které by signalizovaly, že existuje momentálně nějaký problém v přepravě plynu či ropy z Ruska do Evropské unie. Samozřejmě to neznamená, že ta situace nemusí nastat, že se na ni nemáme připravovat, ale jenom je potřeba korektně říct, v tuto chvíli žádné signály omezení, nebo dokonce přerušení dodávek neexistují.

V České republice se ročně zpracuje asi 8 milionů tun ropy, z toho 97 % je z dovozu, zhruba polovina dodávek je z ropovodu Družba, druhá polovina z ropovodu Ingolstadt. Česká republika má dostatečné zásoby. V případě ropy jsou zásoby opravdu přes 90 dnů. Momentálně k dnešnímu dni je ta zásoba ropy asi na 94 dnů. To je skutečně dostatečné. A navíc tady máme automatické postupy a mechanismy, které jsou koordinovány v rámci spolupráce se zahraničím, tedy hlavně s Mezinárodní energetickou agenturou a Evropskou komisí, a víme přesně, co by se odehrávalo, kdyby se začaly ty zásobníky vyprazdňovat. Ten postup se pravidelně procvičuje i v rámci nějakých vnitrostátních i mezinárodních cvičení, takže tady, pokud jde o ropu, tady opravdu není potřeba mít žádné obavy.

Samozřejmě jak dobře víte, a mluví se o tom i opakovaně veřejně, tak v případě plynu a zásobníků plynu je to trošku složitější i vzhledem k tomu, že se tam s tím nějak obchoduje, je tam jiná vazba státu na zásobníky a tak dál a tak dál. Aktuálně nicméně je v zásobnících na území České republiky uskladněno asi 800 milionů metrů krychlových, což by při současných denních odběrech plynu stačilo zhruba na měsíc. Ale protože se očekává, že by se měly přece jenom aspoň trochu zvyšovat denní teploty, tak spotřeba plynu, protože to je měřeno na dnešní spotřebu, by mohla mírně klesat, tak můžeme předpokládat, že ta zásoba je o něco větší. Samozřejmě tady, na rozdíl od ropy, pokud by došlo k úplnému zastavení dodávek zemního plynu, tak ta situace i nahraditelnost je mnohem, mnohem složitější.

Co nám asi trochu hraje do karet, je skutečnost, že ty měsíce, které nás čekají, celoevropsky a samozřejmě i v České republice, s výjimkou března, to je také potřeba říct, představují zpravidla výrazně nižší spotřebu plynu. V měsících duben až září se spotřeba plynu pohybuje obvykle kolem 30 % celoroční spotřeby, takže tam výhled z tohoto hlediska je optimističtější. Současně je potřeba k tomu dodat, že Evropská komise jednala s řadou dalších alternativních dodavatelů a jsou připraveny pro letošní rok dodávky plynu tak, že by se evropská spotřeba pokryla i v případě, že by Rusko úplně přestalo dodávat plyn do Evropy. Ale jak říkám, toto by byla nesmírně složitá situace, složitější než u ropy.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ano, děkuji, a je zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vy jste mi, pane premiére, neodpověděl na základní věc, to je v podstatě ta věc, co tedy uděláte s cenami energií pro občany této republiky a pro firmy této republiky, které samozřejmě všechno, celá ta drahota včetně potravin, bude vycházet i z cen energií a z cen pohonných hmot, protože zboží je potřeba přepravit ke spotřebiteli, a bohužel samozřejmě všechno to zdražuje spotřebitelské ceny, proto tedy bude i ta inflace dvouciferná.

Bohužel jsem se nedozvěděl, na jak dlouho mají naše dvě jaderné elektrárny palivo, což může být fatální problém, protože pak bychom se ocitli tedy v energetické nebezpečnosti, protože jaderné elektrárny zde produkují poměrně dost energie a bez toho bychom se asi neobešli.

Jinak co se týká nošení roušky, tak se omlouvám, protože trpím obstrukcí plic, a v případě, že mám respirátor, tak se dusím, a lékař mi to zakázal. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní reakce pana předsedy vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem vám, pane poslanče, neodpověděl záměrně, pokud jde o tu zásobu jaderného paliva, a myslím, že to, proč jsem vám neodpověděl, chápete, protože to je strategická informace, a nemyslím si, že by bylo dobré ji veřejně sdělovat. Mohu vás ale ujistit, že máme zásoby jaderného paliva na dostatečnou dobu a že jsme i připraveni je doplňovat. Ale víc k tomu opravdu nemohu říct, protože bych se dostal do situace, která vzhledem k tomu, že vedle nás je válečný konflikt a že máme i určitá pravidla, která musíme respektovat, tak dál prostě v té odpovědi jít nemohu. Ale nemusí se nikdo bát, že by se zastavil provoz našich jaderných elektráren. To by samozřejmě bylo nezodpovědné a bylo by to velice špatné, protože pro náš energetický mix je energie z jádra důležitá.

A když jste mluvil o cenách energií, tak právě i to, abychom vyráběli odpovídající kapacitu energie z jádra, je určitá garance toho, že jsme schopni ty ceny držet alespoň v nějaké rozumné míře, byť teď samozřejmě to, co se děje na evropském trhu, sledujeme a hledáme řešení, jak ceny stabilizovat a jak pomoci lidem, kteří jsou postiženi energetickou chudobou. O tom jsem už tady mluvil a vláda v tom udělala některé rozhodující kroky. Mluvil jsem tu i o částkách při té předcházející odpovědi, kterou jsme na to vyčlenili, aby nikdo nebyl v existenčních obtížích kvůli vzrůstajícím cenám energií.

Mimochodem, poslední poznámka, kterou snad stihnu v těch deseti sekundách: vláda včera také rozhodla o spuštění tendru na dostavbu Dukovan, a to si myslím, že v souvislosti s touhle debatou je také nesmírně důležité.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní poslední interpelace z tohoto bloku paní poslankyně Karly Maříkové. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající, vážený pane premiére. Tuzemské internetové sdružení CZ.NIC na základě doporučení vlády zablokovalo v pátek osm webů s tím, že jsou dezinformační. Jedná se o zcela bezprecedentní omezení demokracie, a to zásadním způsobem. Pokud žijeme v právním státě, tak k takovému kroku je potřeba důkazů a soudního rozhodnutí. Proto se vás ptám: Naplňovaly zveřejněné informace těmito weby někdy skutkovou podstatu trestného činu? A dal někdo někdy takový podnět a proběhl soud? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, rád odpovím na vaši interpelaci. Jenom připomenu, ale to určitě víte, Evropa se ocitla v situaci, kterou si donedávna mnozí z nás nedokázali ani představit, a to, co prožíváme v těchto dnech, je něco naprosto neuvěřitelného, co se děje na východ od nás, a není to vůbec daleko. To samozřejmě urychluje některé kroky, které evropské země i Česká republika přijímají nebo umožňují udělat v boji s dezinformacemi.

Činnost dezinformačních webů v České republice byla dlouhodobě problematická, ale byla dlouhá léta tolerována, ale žádná svobodná společnost nemůže přihlížet dlouhodobě tomu, jak cizí služby působí na jejím území, působí způsobem, který má zanést paniku, lži mezi občany a do společnosti a která má vést k rozvratu demokratických institucí. Rozhodnutí správce domén, jak jste to tady zmínila, je svobodným rozhodnutím správce serveru, stejně jako se svobodně rozhoduje jako jakýkoliv jiný zpravodajský server. Ano, vláda tomu nebrání, naopak my považujeme toto rozhodnutí správce domén CZ.NIC za naprosto správné. Situace vyžaduje, abychom se bránili dezinformacím, dezinformační válka je součástí hybridní války, kterou proti nám vede dlouhodobě Rusko, je to součást moderní války. Tak, jak to teď popisuji, se na to dívá naprostá většina demokratického, ale i nedemokratického světa. Je to součást boje, je to součást hybridní války, a tímto způsobem k tomu musíme přistupovat.

V současnosti vidíme, že naprostá většina zemí demokratického světa nebo všechny země demokratického světa přijímají proti Rusku sankce ekonomické, diplomatické, politické, kterými se brání tomu, aby mohl působit a dělat všechny aktivity režim prezidenta Putina, který se chová zločinně v tomto válečném konfliktu, a to, že mu bráníme, přece znamená, že mu budeme bránit a musíme bránit i v boji, který různými prostředky vede na našem území. A na našem území ten boj vede prostřednictvím dezinformací a dezinformačních serverů.

Když tady zmiňujeme Listinu základních práv a svobod, tak tam je kromě toho, že je samozřejmě zajištěna svoboda projevu a práva na informace, a tato svoboda nijak vypnutím těchto dezinformačních webů narušena není, tak kromě toho je také část, která říká, že svobodu projevu a - teď cituji - "právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti". Konec citátu z listiny základních práv a svobod. Takže i v kontextu toho, že sama ta listina mluví o tom, že můžeme omezit - a je to úplně logické - některé věci právě proto, že se musíme chránit, tak je logické, že správce domén vypne servery, vypne stránky, které jsou dezinformační, které používá Putinův režim pro válku s námi, a je to součást obrany a součást toho, co děláme.

Myslím, že Česká republika se musí bránit dezinformacím, že to je naše povinnost, že to je i forma ochrany našich občanů. Nejsme v tom sami, dělá to většina zemí demokratického světa, některé rychleji, některé pomaleji, ale dělají to všechny. My se dezinformacím bránit budeme, proto také česká vláda na včerejším zasedání schválila vznik zmocněnce pro média a dezinformace, který se bude této problematice věnovat detailněji, tak abychom dokázali účinně se dezinformacím bránit a měli dobrou obranu proti této formě hybridní války, kterou proti nám Rusko dlouhodobě vede.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A optám se paní poslankyně, máte zájem o doplňující dotaz? Přednesla jste interpelaci před 16. hodinou, tato možnost zde je. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Já vám, paní místopředsedkyně, děkuji za ten čas. Já tady určitě nechci schvalovat nebo odporovat, co ty weby samozřejmě, pane premiére, sdílí, ale bylo řečeno, že CZ.NIC vypnuly ty weby na základě doporučení vlády a vy jste se dokonce vyjádřil, že možná je to hraně, ale k tomu je potřeba odvaha.

Předpokládám, že žijeme v právním státě, a měl by k tomu být buď příslušný zákon - na to není - anebo by k tomu mělo být nějaké soudní rozhodnutí, protože mohlo by dojít k tomu, že salámovou metodou se tady budou likvidovat weby, které budou nepohodlné a nebudou šířit jenom tu jednu pravdu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní pan předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: No, komu, paní poslankyně, nepohodlné a jakou jednu pravdu? My žádnou jednu pravdu nemáme. My tu máme pluralitu názorů, máme tu demokratickou společnost, máme tu fungující demokracii, máme tu svobodu slova, máme tu nepřebernou škálu médií, ve kterých můžete vyjadřovat svůj názor, můžete si zakládat vlastní, můžete šířit svoje názory bez omezení, můžete tady hájit - já neříkám, že jste hájila - můžete tady hájit dezinformační weby Ruské federace beztrestně, takže tohle všechno je možné. To v zemích, které se netěší demokracii, a v zemi, kde jsme byli ještě my před třiceti lety nebo více než třiceti lety, já to dobře pamatuji, to možné nebylo. Ale nezaměňujme se svobodou slova, se svobodou projevu to, že někdo vypne weby, které prokazatelně šíří dezinformace ve prospěch Ruské federace, a jsou třeba Ruskou federací i podporovány. To je přece něco, co je naprosto logické, že v naší zemi nedovolíme. Nikam dál to nepůjde, nic dál prostě nehrozí, nikoho neděste, svoboda slova, svoboda projevu je věc, která je třeba pro mě úplně bytostně důležitá, byl bych opravdu první, kdo by stál na barikádě, kdyby k něčemu takovému docházelo.

A pokud jde o moje výroky, no tak ano. Je to v souladu s naší legislativou, ale vyžaduje to určitou politickou odvahu, i řekněme pohled na právo takový, který vám řekne, že touto cestou je možné jít. Vláda se takového rozhodnutí v této situaci nebojí, já podporuji to svobodné rozhodnutí správce serveru a myslím si, že je to správná cesta, ale více se z toho odvozovat nedá. Jediné, co se dá z toho odvozovat, je, že Česká republika se aktivně brání dezinformacím a dezinformačním serverům, které podporují zločinnou ruskou agresi a ruský režim Vladimíra Putina.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. V tuto chvíli uplynul i čas na ústní interpelace na pana předsedu vlády, takže ty končí. Budou následovat interpelace na ostatní členy vlády a já zároveň předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolte, abych zahájil ústní interpelace, a vyzývám tímto pana poslance Jana Sílu, aby přednesl interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra pana Víta Rakušana a zahájil tím blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. A prosím, aby se připravila paní poslankyně Karla Maříková. Děkuji.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Má otázka zní, hned na začátku řeknu: Jak bude vláda řešit protiústavní likvidaci alternativních webů? V roce 1989 jsme zvonili klíči za zrušení cenzury komunistické totalitě, po třiceti letech je to tu zpět. Úřady označují vybrané weby jako dezinformační, aniž by se obtěžovaly dokazováním, že sdělení v nich uváděná jsou dezinformace, tedy úmyslně nepravdivé informace. Pokud je šíření názorů nebo informací v rozporu se zákonem, musí o přikázání v šíření rozhodnout orgán, který je k tomu ze zákona zmocněn. Musí být konstatován jednoznačný důvod o toto rozhodnutí a toto rozhodnutí musí být nezávislým orgánem přezkoumatelné. Není přijatelné, aby takové rozhodnutí činil provozovatel sociální sítě na základě jakési dohody s úřady.

Každý má právo na svůj názor, mýlit se a třeba se i zesměšnit, ale každý má také právo svoje názory šířit. Je to nedílnou součástí svobody slova, proto je nepřijatelné narušování šíření názorů, které nejsou v rozporu se zákonem. Jestli by nebylo lepší přímo zrušit volby a ponechat vládnout ústřední výbor Ústavního soudu a pár senátorů z pražských kaváren? A aby toho nebylo málo, tak přidat nějaké výkonné výbory složené z politologů, politických aktivistů, třeba z milionchvilkařů, agilně aktivních redaktorů České televize, politických neziskovek, různých komentátorů ve spojení s represivními složkami a BIS, která nás bude chránit před všemi špiony.

Takhle pečlivě neměli podchycené ztroskotance a samozvance ani normalizační soudruzi. Kdo nejde s námi, jde proti nám. A možná nebudete věřit, ale stejnou větu prohlásil i Bush v televizi v devadesátých letech při takzvané mírové misi do Iráku. (Předsedající: Pane poslanče, váš čas vypršel. Děkuji.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr vnitra a místopředseda vlády pan Vít Rakušan je řádně omluven, rovnou dávám slovo paní poslankyni Karle Maříkové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Česká republika se zavázala nakoupit velké množství vakcín proti onemocnění covid-19 a mě by zajímalo, kolik jsme od samého začátku pandemie vakcín nakoupili, kolik nás to stálo doposud, kolik jich máme v současné době skladem, kdy končí jejich expirace a jaké množství vakcín je ještě objednáno a od jakých firem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a slovo má místopředseda vlády pan ministr Válek.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Očkování je nyní na úrovni čtyř až pěti tisíc dávek denně, liší se to den ode dne. Vyzýváme občany k třetí dávce, začali jsme očkovat, byť vakcínou Novavax. Počítáme s tím, že přinejmenším některé skupiny osob bude třeba očkovat na počátku podzimu. Samozřejmě je nutné dávat všem, kteří mají druhou dávku a více než pět měsíců od ní, třetí dávku. Strategii právě připravuje NIZP.

Veškeré objednávky vakcín již byly učiněny. Nyní dostáváme na území jen to, co již bylo objednáno. Nejdéle budeme dostávat očkovací látku od Comirnaty. Zde byla objednávka učiněna až do konce roku 2023. Důležité je, že jde o objednávku počtu vakcín, nikoliv o typ vakcín, tedy v rámci centrální evropské objednávky byla objednána firemní vakcína, ale ne typ té vakcíny. Bude brána ta vakcína, která v té chvíli bude aktuálně optimální.

Objednávky nejde pozastavit, to je potřeba zdůraznit, protože se jednalo o centrální objednávku Evropské unie a my jsme členským státem, my jsme se podíleli na té objednávce tím, že jsme si rezervovali určité množství. Pro roky 2021, 2022 a 2023 bylo celkem objednáno 48,7 milionu dávek očkovací látky v celkové ceně 20 miliard korun. Ty ceny jsou samozřejmě jenom odhadem, protože vycházejí z aktuálního kurzu eura. V roce 2021 bylo uhrazeno 19,7 milionu dávek za 7,6 miliardy korun, v roce 2022 pak to bylo 12,9 milionu dávek za 6,4 miliardy korun, v roce 2023 10,8 milionu dávek za celkem 5,4 miliardy korun.

Očkovací látky jsou likvidovány průběžně, pokud dochází k jejich expiraci. Současně jsou ty očkovací látky darovány. Pro porovnání, Rakousko darovalo 4,7 milionu dávek, Belgie 10,4 milionu dávek, Chorvatsko 20,1 milionu dávek, Dánsko 9,1 milionu dávek. Pokud bychom se podívali do Maďarska, 3,4 milionu dávek, Nizozemsko pak bylo v tomto směru velmi štědré a darovalo 22,7 milionu dávek. Nejštědřejší bylo Španělsko, které darovalo 54,5 milionu dávek, což je více, než my jsme si objednali. My jsme si objednali - jen pro porovnání - 48,7 milionu dávek, Španělsko darovalo 54,5 milionu dávek. Ale i státy, jak jsem řekl, v našem okolí, darovaly kolem 5 milionů dávek v průměru, ať to zjednoduším. Portugalsko, ze kterého si bereme příklad, co se týče očkovací kampaně, darovalo pak 7 milionů dávek. I sousední Slovensko, které je počtem obyvatel menší než Česká republika, darovalo 2,2 milionu dávek. My jsme v tomto prakticky na předposledním místě, méně než my, než Česká republika, darovalo pouze Bulharsko. Část těch očkovacích dávek také prodáváme, což se ale samozřejmě ne úplně daří, byť některé státy stále zájem mají.

Tedy za rok a čtvrt masivní očkovací kampaně bylo zničeno kvůli expiraci nebo kvůli zacházení například při výpadku elektřiny, kdy ty očkovací látky nebyly po určitou dobu dobře uskladněny, nebo proto, že byly špatně baleny, 197 000 dávek za zhruba 67 milionů korun, tedy objednáno 48,7 milionů dávek, což je o 6 milionů méně, než Španělsko darovalo, zničeno 197 000 dávek. Ty objednávky v roce 2020 realizoval pan ministr Vojtěch, následně v říjnu 2020 pan ministr Prymula, objednávky od firmy Pfizer pak v období listopad 2020 až 2021 realizoval pan ministr Blatný, od Moderny 2021 ministr Blatný, od Pfizeru na rok 2022 až 2023 a srpen 2021 pan ministr Vojtěch. Pan ministr Vojtěch objednával Novavax a já tu objednávku potvrdil a konečně vakcínu Sanofi objednával pan ministr Vojtěch.

Teď bych mohl říct, že za to, že máme tolik dávek, mohou předchozí ministři a předchozí vláda. Není to pravda a já předchozím ministrům a vládě děkuji, že tyto vakcíny objednali.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi. Táži se paní poslankyně, jestli chce položit ještě doplňující otázku? Vidím, že ano, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane ministře, děkuji za tak vyčerpávající odpověď, přesto se zeptám. Pokud dojde k likvidaci a nebudeme zrovna nějaké vakcíny darovat, kdo tu likvidaci provádí? My, nebo výrobce? A platíme třeba výrobci za to nějakou pokutu, že jsme je nespotřebovali?

Pak by mě zajímalo, jestli Česká republika dostane třeba za určité procento proočkovanosti populace nějaký finanční bonus od Evropské unie a zda jsme objednali, nebo s tím počítáme, třeba vakcínu i od firmy Valneva. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře, máte zájem ještě odpovědět? Ano.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já už se předem omlouvám, protože jsem starý muž a nezafixoval jsem všechny ty dotazy. Půjdu odzadu, to si pamatuju. Objednáme postupně všechny vakcíny, které budou efektivní, které budou účinkovat na aktuální mutaci viru a které budou schváleny EMA. Likvidace nestojí nic, to se realizuje ve spolupráci se SÚKLem a výrobci to neplatí. My jsme iniciovali s některými dalšími ministry zdravotnictví, aby se revidovaly smlouvy s firmou Pfizer, především s touto firmou, protože se domníváme, že ta situace nebyla predikovatelná před dvěma lety ani ze strany firmy, ani ze strany Evropské unie a je potřeba si říct, jestli nějakým způsobem není možné snížit původní objednávky, eventuálně debatovat o tom, že například vůbec ty vakcíny nebudou dodány, nicméně znovu říkám, ta rezervace je pouze na vakcínu, a ne na typ a vyvíjí se samozřejmě speciální vakcína třeba na omikron a některé další mutace, které nakonec nebyly dominantní, a pro děti.

Co se týče té otázky stran toho, zda za nějaké procento proočkovanosti nás nějak Evropská unie odměňuje, tak to mě opravdu nenapadlo, ale určitě to tak není. Domnívám se, že to ani takhle být nějakým způsobem nemůže.

Je potřeba si říct, že cena těch nakoupených vakcín byla někde - tehdy, když ta smlouva byla podepsána, když to porovnám s očkovací látkou proti chřipce - zhruba na pětině ceny očkovací látky proti chřipce. To znamená, ta cena byla opravdu nízká. Pokud si vzpomenete, některé státy, které se nepodílely na evropské objednávce, přeplácely právě tu cenu, za kterou to kupovaly země Evropské unie. Já si myslím, že jsme v tom objednávání byli velmi rozumní a velmi střízliví a já v této strategii budu pokračovat.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Vyzývám pana poslance Richarda Brabce, aby přednesl interpelaci na paní ministryni Hubáčkovou, máte slovo. Dále se připraví pan poslanec Karel Tureček.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem si tady na paní ministryni připravil speciální respirátor, který je reklamou programu zavedeného ještě za mého vedení na Ministerstvu životního prostředí Nová zelená úsporám a věřím, že ten program vydrží i nadále, protože je dobrý a souvisí intenzivně nebo velmi úzce s tím, co chci říct.

Já bych se vás, vážená paní ministryně, chtěl zeptat na výsledek, pokud nějaký byl, vašeho setkání s místopředsedou Evropské komise panem Timmermansem, který je jedním z hlavních strůjců balíku legislativy, nazvaného Green Deal. Mimochodem, pan Timmermans je také autorem musím říct pro mě těžko pochopitelného vyjádření, že důvodem agrese Ruska vůči Ukrajině je snaha Ruska odvést pozornost od neřešení klimatického problému v Rusku. To nechávám nějak bez komentáře, je to pro mě ale určitý řekněme důkaz toho, jak se uvažuje aspoň v části Evropské komise.

Ale chtěl jsem se vás, paní ministryně, zeptat, zda jste diskutovali případné změny Green Dealu v situaci, kdy je dnes už naprosto jasné, že minimálně pokud jde o harmonogram snižování emisí skleníkových plynů, ale i další části Green Dealu, musí být tento dokument nebo dokumenty zásadně modifikovány, změněny. Vždyť všichni víme, že ruský zemní plyn měl, a to nejenom v České republice - a tady připomínám třeba poslední vyjádření německého politika pana Habecka, dokonce za stranu Zelených, který hovoří o určité samozřejmě znovu revitalizaci některých uhelných dolů - tak ruský plyn tedy nejen v České republice, ale i v jiných zemích by mělo nahradit uhlí. (Předsedající: Pane poslanče, čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že paní ministryně Hubáčková je řádně omluvena, tak prosím dalšího v pořadí, a to je pan poslanec Karel Tureček, který má interpelaci na pana ministra zemědělství. Prosím, aby se připravila paní Eliška Olšáková.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se rád zde nepřítomného pana ministra zeptal na problematiku úprav strategického plánu společné zemědělské politiky.

Samotné Ministerstvo zemědělství uvádí, že pokud někdo bude prosazovat ekologické zemědělství, pak může dostat dotaci přes 20 000 korun na jeden hektar zemědělské půdy. Pokud zemědělec bude v kategorii mladších zemědělců, tak to může být dokonce 25 000 korun na hektar.

Velmi bych rád věděl, kolik tito zemědělci musí za tyto peníze sklidit a prodat ekologických zemědělských komodit. Může pan ministr zemědělství zcela vyloučit, že nebude docházet k situacím, kdy bude stačit zasít například kmín na dva roky a nechat ho zarůst bodlákem s nulovou sklizní? To by pak nebyla žádná podpora zemědělství, ale pouhá továrna na dotace.

Existuje na Ministerstvu zemědělství analýza nebo odhad, o kolik to může zvýšit cenu pachtovného? Máme odhad, o kolik se díky tomu mohou zdražit potraviny? Osobně se obávám, že zemědělci, kteří v současné době produkují komodity, se nové situaci přizpůsobí a produkci omezí. Tím výrazně klesne soběstačnost a to bude mít dopad na navýšení cen potravin pro naše občany. Bude se jednat především o ovoce, zeleninu, brambory, mléko a maso.

Vážený nepřítomný pane ministře, můžete se zavázat, že z důvodu nově přijatých úprav strategického plánu nenastanou výše zmíněné jevy, tedy zvýšení cen potravin, snížená soběstačnost, nebo v extrému nedostatek některých potravin? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Nekula je řádně omluven, vyzývám paní poslankyni Olšákovou, aby přednesla interpelaci na pana ministra financí Stanjuru. Děkuji.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci. Vážený pane ministře financí, jako poslankyně a zároveň jako předsedkyně Sdružení místních samospráv České republiky bych vás ráda interpelovala ve věci zmrazení účtů obcí, měst, krajů, ale také MAS v bance Sberbank a možné pomoci státu formou úvěru.

Obce a města, které mají na účtech především daňové příjmy, si vybraly banku Sberbank z mnoha důvodů, především z pohledu řádného hospodáře, neboť banka Sberbank nebyla Českou národní bankou hodnocena jako riziková, měla velmi dobré výsledky a minulý rok dosahovala vysokých zisků. Tato banka byla také v portfoliu finančních poradců, tedy ani odborníci ji nehodnotili jako rizikovou. Nedá se tedy říci, že by se obce dostaly do této situace svojí neopatrností, ale momentálně jsou v pasti díky geopolitické situaci.

V tuto chvíli víme, že v případě obcí nejde jen o ohrožení jejich chodu, ale hlavně o investice, protože dočasné zmrazení obecných financí, které snad získají zpět, bude mít dlouhodobé dopady na rozvoj jejich obcí, potažmo na rozvoj našeho státu.

Vážený pane ministře, můj dotaz na vás tedy zní: Připraví váš resort pro obce se zmrazenými účty ve Sberbank úvěr, který by jim pomohl překonat tuto aktuální situaci?

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. Slovo má pan ministr financí Zbyněk Stanjura.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Budu mluvit zcela upřímně. Pokud si vzpomenete, když se zaváděl systém Státní pokladny, tak návrh byl, aby obce a kraje měly povinně účty ve Státní pokladně České národní banky. Obce a kraje byly ostře proti a zůstalo to jako možnost. Kdo má práva, musí mít také zodpovědnost. Omlouvám se, nijak nezpochybňuji hospodářské výsledky této banky, ale minimálně od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, z mého pohledu bylo jasné, že banka, kterou vlastní Ruská centrální banka, je krajně riziková, minimálně z politického hlediska.

Je třeba říct, že pád Sberbank nebyl způsoben sankcemi, ale reálně absolutní ztrátou důvěry jejích klientů. Nebyly to sankce, které přispěly k tak rychlému pádu Sberbank, ale absolutní ztráta důvěry. To si musíme přiznat. Díky tomu, že je to dobrovolné, nemáme jako Ministerstvo financí přesný počet obcí, které tam mají peníze. My jsme to schopni zjistit jenom u obcí nad 3 000 obyvatel a díky tak nepopulárnímu - a vím, že je nepopulární - PAP, určitě paní poslankyně ví, o co se jedná, to znamená, je to pomocný analytický podklad - tak víme, že těch obcí je 123.

Nárok na výplatu z fondu pojištění z nich má pouze pět, protože splňují podmínku, že jejich daňové příjmy nepřekročily 500 000 euro, a to ještě to ty obce musely doložit, aby měly nárok, protože podle zákona musíte splnit dvě podmínky. Nejdřív příjem obce z daňových příjmů musí být nižší než 500 000 euro. Stanovuje se to podle kurzu k poslednímu dni roku. Současně obec musí bance doložit, že splňuje tu podmínku, a teprve na základě toho se obec dostává do nového garančního systému finančního trhu. Ten funguje, od příštího týdne začne těm, kteří mají nárok, vyplácet finanční prostředky.

Podle zpráv, které mám z veřejných zdrojů, Sberbank má poměrně cenná aktiva, takže samosprávy, které tam mají peníze, se k těm penězům dostanou. Nikdo není dneska schopen říct, v jakém procentu, to je třeba říct. Nemyslím si, že je realistické očekávat 100% výnos po likvidaci. Samozřejmě ten proces bude dlouhý. Těžko se odhaduje, ale určitě to nebude v řádu týdnů, ale v řádu měsíců či let.

Teď si řekněme, co se dá dělat. Vy jste mluvila o tom, jestli stát je připraven poskytnout úvěry. No, určitě o tom budeme jednat, budeme jednat individuálně, ale úvěr také není beznákladová položka. A je třeba říct, že všechno tohle stát bude dělat z dluhu, takže stát si bude muset půjčit na to, aby půjčil obcím. Obce samozřejmě mohou využít standardní úvěrové nástroje, v tom jim nikdo nebrání. Jak uspějí, neuspějí, podle mě zase bude individuální příležitost.

Ale abych tady řekl, že automaticky stát bude pomáhat všem, kteří tam mají peníze, tak to nejsem připraven takové prohlášení tady sdělit, protože jak jsem řekl, i když to není populární, kde jsou práva, je také odpovědnost. Připomínám, že města a obce odmítly mít účty u ČNB povinně s tím, že by byla narušena jejich finanční autonomie. Já si tu debatu pamatuji.

Tak když přijde krize, stát bude pomáhat v rámci svých možností. To znamená, nemůžeme slíbit, že ty peníze poskytneme bezúplatně všem, kteří tam ty peníze mají a budou čekat na likvidaci, protože u obcí pod 3 000 nejsme schopni z žádných analytických podkladů zjistit, kolik těch obcí je. Ale myslím, že chvíli probíhá komunikace i se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv, abychom získali to celkové číslo. Podle mě bude důležité si říkat i tu sumu těch peněz, nejenom číslo - jestli ty obce tam mají pět milionů, padesát. Říkám, budeme postupovat individuálně podle toho, jak moc to zasáhne konkrétní obec či město nebo kraj. Jinak se podle mě postupovat nedá.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Táži se paní poslankyně, jestli chce ještě položit doplňující otázku? Nechce, děkuji.

Prosím tedy dalšího v pořadí a to je paní poslankyně Pastuchová, která bude interpelovat pana místopředsedu vlády Válka. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, znovu se vracím k tématu, o kterém jsem tu už mluvila, a tím tématem jsou hygienické stanice, respektive jejich rozpočet a pracovníci. Je to téma, které v současné situaci vnímám jako velmi důležité. Vy jste avizoval - já jsem se o tom přesvědčila sama při návštěvě teď naší hygienické stanice - že budou muset počítat s menším rozpočtem. Je evidentní, že hygienické stanice na to budou muset reagovat propouštěním. V situaci, kdy jednou z hlavních náplní činnosti je covid a teď přibudou problémy způsobené s válkou na Ukrajině, musíme počítat s tím, že masivní uprchlická vlna se dotkne práce hygienických stanic.

Jsem ráda, že vláda a veřejnost reagují tak, jak reagují, že všichni nabízíme pomocnou ruku, a tak by to mělo být. Ale musíme si také uvědomit, že budeme muset reagovat na rizika, která to s sebou nese. Covidová pandemie je naštěstí snad v tuto chvíli na ústupu. Ale my vůbec nevíme, jaká je proočkovanost mezi uprchlíky. Musíme počítat i s tím, že existuje zvýšené riziko nemoci, jako je tuberkulóza, spalničky nebo poliomyelitida. A my to budeme muset řešit. Budeme pomáhat a opět to budou hygienici v první linii. Patří jim za to velký dík a neměli bychom jim v této situaci škrtat peníze. V této souvislosti by mělo zaznít, že spíše práce na hygienických stanicích je velmi náročná a tak dále, zkrátím, protože nemám čas.

Chci se zeptat: Vnímáte stále svoje kroky vůči hygienám jako dobře načasované? Jak budete řešit nedostatek hygieniků? Kdo bude dělat jejich práci? Jejich spektrum je opravdu široké. Už teď nestíhají, anebo to stíhají s vypětím sil a při návštěvě naší hygienické stanice mě prosili, ať je necháte aspoň trochu vydechnout.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji a slovo uděluji panu ministru Válkovi.

Mezitím ještě omlouvám účast pana předsedy vlády Petra Fialy z jednání dnešní Sněmovny, a to od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně, vážené páni poslanci, tak já bych chtěl na úvod několik věcí dát na pravou míru, možná nedorozumění. My v podstatě velmi přesně víme, jak je proočkovaná ukrajinská populace. Očkovací kalendář ukrajinských dětí je velmi podobný našemu. Víme dokonce, jak je proočkovaná proti covidu, protože to očkování se samozřejmě hlásí, takže my máme jednak z Ministerstva zdravotnictví Ukrajiny databázi, jak jsou proočkovaní, protože mají podobný centrální registr jako u nás, a stejně jsme to validovali ještě s WHO, co se týče povinných očkování dětí. To znamená, bezesporu to není nic neznámého. Naopak jsme připravili očkovací průkazy v češtině a ukrajinštině, aby to bylo jednoduché, to očkování, a současně jsme připraveni na to navázat, na očkovací kalendáře u těch dětí. To snad k tomu, abych rozptýlil nějaké obavy a pochybnosti.

Co se týče očkování proti covidu, tam jsme připraveni pokračovat v systému, který měli na Ukrajině. Spíš zvažujeme, kterou vakcínu použít pro třetí případnou dávku u těchto občanů, těch uprchlíků.

Co se týče hygien, tak jsem si stoprocentně jistý, stoprocentně jistý! a mluvil jsem se všemi řediteli krajských hygien, pozval jsem si je na ministerstvo a pan ředitel plzeňské krajské hygieny je toho víc než garantem, navíc je budou objíždět, i s panem ředitelem, ty hygieny znovu, že žádný odborný pracovník na hygieně nebude propuštěný. Ale je možné, že například z jedné krajské hygieny některý z desíti řidičů, kteří jsou tam zaměstnaní, propuštěn bude, a že třeba usoudí, že stačí osm nebo devět těch řidičů, že jich nemusí mít deset, když průměrná hygiena má tři. To je opravdu možné a nejde to úplně vyloučit. Mám na mysli jednu konkrétní krajskou hygienu.

Ty rozdíly v personálním obsazení jsou velmi velké. My jsme se bavili o něčem, co začal, a je potřeba mu za to poděkovat, pan ministr Vojtěch. Bohužel to nemohl dokončit spolu s kolegy napříč politickým spektrem, protože do toho vstoupil covid. V rámci zamýšlené novelizace zákona č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví, plánuje Ministerstvo zdravotnictví provést sloučení všech čtrnácti krajských hygienických stanic. Není to něco, co bych vymyslel já, a nebudu se chlubit cizím peřím. Vymyslel to už předchozí ministr zdravotnictví a vymyslel to ve spolupráci napříč politickým spektrem s dalšími odborníky. Já v tomto pokračuji a jen dělám některé úpravy tak, aby do toho opravdu byli vtaženi všichni, aby opravdu vznikl český Kochův institut. Uvažujeme o něčem, co se bude jmenovat Státní hygienická služba. Tento záměr Ministerstva zdravotnictví, jak jsem řekl, není nový, a cílem je, byl projednán i v připomínkovém řízení, dostal se na jednání sociálního výboru Senátu Parlamentu České republiky, byl projednáván vládou, další legislativní postup byl diskutován. Ke sloučení všech dosud existujících krajských hygienických stanic, tedy čtrnácti, do jedné Státní hygienické služby vedly Ministerstvo zdravotnictví zejména následující důvody, a já se pod ně podepisuji: Nejednotnost postupu jednotlivých krajských hygienických stanic v rámci výkonu kontroly státního zdravotního dozoru - nejednotnost přístupu ke správnímu trestání, ukládání pokut a jiných sankcí, abych to přeložil. Nedostatečná koordinace mezi jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi v rámci boje proti onemocnění covid-19. To všechno jsou důvody, proč je potřeba vše centralizovat.

V čele Státní hygienické služby by měl stát ústřední ředitel, který bude odpovědný hlavnímu hygienikovi České republiky. Ten zůstane náměstkem ministra zdravotnictví pro ochranu a podporu veřejného zdraví, jen je otázka, zda to musí být lékař, když velká část krajských hygien v čele lékaře nemá - má v čele právníky, ekonomy a jiné odborníky. Ústřední ředitel bude nadále služebním orgánem pro celou Státní hygienickou službu. Státní hygienická služba se bude dále dělit na územní pracoviště, čtrnáct územních pracovišť. V čele územního pracoviště bude náměstek ústředního ředitele, který mu bude přímo odpovědný za výkon státní správy. Ta představa je, že to bude vypadat podobně, jak to vypadá například v zemědělství nebo v některých jiných orgánech státní správy, a je to de facto model, který je běžný v celé západní Evropě. V podstatě navazujeme na tu představu, kterou měl Tomáš Garrigue Masaryk, respektive Alice Masaryková, když stála u zrodu Státního zdravotního ústavu, kde tato hierarchie měla být a byla tehdy dominantním modelem. Pak se změnila v model krajských hygien.

Mohu vás ale ubezpečit, že centralizace hygien není cestou k propouštění jejich odborných zaměstnanců, to v žádném případě ne, ale například centralizace ekonomické správy, centralizace účetnictví, personálu, personálního oddělení, ta určitě bude ku prospěchu a zjednoduší činnost. Naopak, cílem je dostat do systému bakaláře a magistry, kteří jsou dneska dominantními odborníky vzdělávanými našimi vysokými školami v těchto oborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji, a paní poslankyně Pastuchová má doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za to vysvětlení, co je transformace - to já vím, to jsem si přečetla - ale nedostala jsem (odpověď na) otázku, kde budete řešit nedostatek hygieniků, protože počty se markantně snížily a lékaři tam nejdou, protože lékař, který přijde, je zařazen do 11. platové třídy I. stupně a nemá ani zaručenou mzdu, tak proč by tam zůstával? Takže tady mně chybí a rozpočet, kdy vy jste si ve vaší kapitole, promiňte, zdravotnictví, nechal seškrtnout největší část pro zdravotnictví, a týká se to i hygienických stanic, mně je velmi líto. A náplň činnosti hygienických stanic vám můžu předat, vy ji určitě znáte. Já se ptám, že dělají svoji práci, měli covid, teď přijde uprchlická vlna, a prostě teď se bude transformovat. Jestli s tím - ano, vím, o tom, že to je naplánované - ale jestli nechcete nechat hygienické stanice trošku se nadechnout, a ne zase do nich teď bušit s tím, že uděláte jejich velkou transformaci.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za doplňující dotaz. Pane ministře, budete chtít reagovat? Ano, máte slovo, a může se připravit pomalu paní poslankyně Hanzlíková. Děkuji.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Rozumím těm námitkám a naprosto je chápu, nicméně ta transformace je nezbytná. Je nezbytná i z toho důvodu, a tady já zase souhlasím se svým předchůdcem na postu ministra zdravotnictví ministrem Vojtěchem, že jedině touto cestou je možné dvojkolejnost Státní zdravotní ústav a jeho laboratoře plus hygieny a jejich kompetence dát do jednoty, provázat funkci hlavního hygienika s funkcí ředitele Státního zdravotního ústavu, doplnit to o vědeckou radu a zapojit do toho odborníky tak, abychom opravdu měli orgán, který je schopen tu situaci řídit. Je potřeba si říct, že stejnou reformu chtěl udělat ministr Vojtěch, a já musím říct, že je to velká škoda z dnešního důvodu, že se to z různých technických důvodů nepodařilo v době, kdy vrcholila covidová krize. Vzpomeňme si, kdy ten zákon šel do Poslanecké sněmovny.

A naopak, v době krizí se ukazuje, že některé věci, které nefungují dobře, je potřeba zreorganizovat. Krajské hygieny a jejich šéfové, i kdyby se na hlavu postavili, tak v systému, jak je to dneska nastaveno, nemohou fungovat dobře, nemohou úplně realizovat jednotná pravidla, protože to metodicky není možné.

Platy hlavního hygienika nebo krajských hygieniků určuje státní tajemník, protože jsou pod služebním zákonem, dostávají balík peněz a ten rozdělují na těch krajských hygienách podle svého zvážení a rozvahy, ale není v tom standardizovaná systemizace tak, jak jsme na to zvyklí v jiných oblastech státní služby. Tedy je zcela na řediteli krajské hygieny, kolik přijme odborníků, kolik přijme bakalářů, magistrů, to jsou dneska ti dominantní absolventi vysokých škol, protože bohužel, fakulty hygieny skončily a absolventi těchto fakult dneska již nenastupují, ti takzvaní hygienici, lékaři-hygienici dneska nejsou produkováni fakultami. Dneska jsou to magistři, bakaláři. A naopak, atestovaní hygienici jsou často v nemocnicích.

Tedy rozumím těm námitkám, rozumím obavám, já opravdu všechno konzultuji s řediteli krajských hygien, budu to dělat opakovaně a vtáhnu je do děje tak hluboko, aby ta reforma byla jejich reformou, a ne mojí.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře, a prosím paní poslankyni Hanzlíkovou, aby vznesla interpelaci na pana ministra Jurečku. Děkuji.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dne 13. 9 2021 byl vládou schválen strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2021-2025. Tento dokument obsahuje cíle a opatření z mnoha oblastí podpory a péče o seniory a z oblasti přípravy na stárnutí populace. Jedná se například o sociálně-zdravotní služby, systém sociálních služeb pro seniory, jejich bydlení, ale také o podporu aktivit zaměřených na odstranění či alespoň zmírnění sociální izolace seniorů.

A tady je důležité si říci, že v době epidemie covid-19 docházelo ke značnému omezení a rušení mnoha aktivit pro seniory, což bohužel u mnoha z nich vedlo k prohloubení jejich sociální izolace. To je skutečnost, se kterou se na mě teď obrací řada poskytovatelů sociálních služeb, kteří se seniorům věnují.

Z usnesení vlády při projednávání strategického rámce zároveň vyplynul úkol pro MPSV, a to zpracovat akční plán k tomuto dokumentu, který bude obsahovat již konkrétní úkoly, konkrétní gestory a konkrétní časové harmonogramy. Proto se, pane ministře, ptám, v jaké fázi je příprava zmíněného akčního plánu a zda a jakým způsobem budou v akčním plánu zohledněny zkušenosti z období pandemie covid-19 v oblasti péče o seniory. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. A slovo má místopředseda vlády pan ministr Marian Jurečka. Děkuji.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za tuto interpelaci. A samozřejmě chci říci na úvod, že problematika, která souvisí se stárnutím seniorů, se stárnutím populace a celou oblastí demografie v České republice, ale obecně i v Evropě, problematika, která je vážná, která v těch datech, která jsou, hovoří jednoznačně o tom, že opravdu česká populace stárne. Naprosto jasně, nezadržitelně vidíme a vnímáme ten posun, že dneska zhruba 19,9 % jsou lidé, které považujeme za seniory, to znamená věková kategorie 65+. Když se podíváme na ten budoucí vývoj, tak někdy v roce 2050, a to se týká i mě a mnoha z nás, kteří tady jsme dnes jako spíše mladší kolegové, tak se to bude týkat nás a bude nás zhruba 29 %.

A k tomu, co jste vy konkrétně zmiňovala, ten akční plán, který byl přijat v září loňského roku, on i v tom usnesení jasně ukládá Ministerstvu práce a sociálních věcí, abychom potom rozpracovali strategický plán do akčního plánu, abychom to zpracovali do dvanácti měsíců a předložili to následně potom i vládě. Já to beru jako jeden z důležitých úkolů tak, abychom to jednak naplnili usnesení vlády, ale nikoliv pro to samotné formální naplnění, ale proto, protože opravdu dnes kromě toho, co jste zmiňovala vy, to znamená problematika covidu a jeho dopadu na celou generaci seniorů, je věc, která je vážná, se kterou se mnoho rodin potýká, mnoho zařízení, která pečují o seniory, a vnímám, že je důležité, abychom udělali maximum pro to, abychom tyto lidi znovu dokázali aktivizovat, abychom s nimi pracovali, abychom jim umožnili co největší kontakt s rodinou. Bohužel, ještě dneska stále dobíhající covidová opatření určitým způsobem z důvodu bezpečí a ochrany zdraví těchto lidí v těch zařízeních ale určitým způsobem limitují tu úplnou, otevřenou možnost, aby mohli být tito lidé navštěvováni, takže i to je něco, co já sleduji, a budu rád, když se co nejdříve podaří i tyto věci rozvolnit tak, aby ty návštěvy byly bez nějakých zbytečných omezení, ale aby byly bezpečné. To je samozřejmě důležité.

Ale já se snažím a i aktivně komunikuji s jednotlivými organizacemi, které zaštiťují seniory. Jsem v úzké spolupráci s celorepublikovou Radou seniorů včetně jejích mnoha krajských představitelů tak, aby ty aktivity opravdu do toho společenského života byly podpořeny, i například finančními zdroji z Ministerstva práce a sociálních věcí, což děláme. Ale samozřejmě potom je potřeba realizovat ty kroky, které vedou k tomu, že obecně můžeme vytvářet aktivní prostředí pro seniory. To znamená mít kvalitní zázemí v jednotlivých typech služeb, které o ně pečují, které jim pomáhají. S tím souvisí i finanční alokace a nástroje, které spouští v letošním roce ať už především z národního plánu obnovy, ale i z ostatních finančních zdrojů tak, aby jednotliví poskytovatelé služeb, které se týkají seniorů, ať už jsou to ty služby, které jsou poskytovány v terénu u nich doma, ale i ty služby, které jsou poskytovány u jednotlivých zřizovatelů, aby byly na úrovni, aby byly řekněme v tom nejlepším domácím, humánním prostředí. I to jsou věci, které souvisí s mírou kvality péče o tyto lidi, o jejich zdravotní kondici, psychickou kondici.

O všechny tyto věci se snažíme i v rámci možností, které máme a které svým způsobem teď v těchto dnech vidíme, že bude třeba složitější v některých rozpočtových otázkách úplně naplnit. Ale já se o to budu osobně snažit, protože vnímám to jako člověk, který je už dneska tou součástí té sendvičové generace, kdy na jedné straně musíme zvládat jako rodiče péči o naše děti, ale zároveň musíme zvládat i péči o naše rodiče nebo prarodiče. Takže i do této oblasti musí směřovat naše aktivity, abychom té střední generaci se pokusili pomoci tak, aby například formou částečných úvazků, větší podpory pečujících osob, abychom dokázali vytvářet prostředí, které i touto formou pomáhá zlepšovat kvalitu péče o seniory, kvalitu jejich života.

To, že ti lidé jsou obklopeni svými blízkými, že mohou s nimi aktivně komunikovat, že mohou mít bezbariérové přístupy, to jsou všechno věci, které z mého pohledu jsou důležité v tom komplexu všech opatření, jak zlepšovat život našich seniorů, a samozřejmě jednou v budoucnu i potom náš život i naše životní podmínky, až v tom věku jednou budeme. Takže takto jsem se snažil odpovědět a jsem připraven na případný doplňující dotaz.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Paní poslankyně, máte doplňující dotaz? Ne, děkuji.

Můžeme přejít tím pádem na dalšího vylosovaného v rámci interpelací a to je pan poslanec Marek Novák, který bude interpelovat pana ministra Petra Gazdíka, ministra školství. Děkuji.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, Zlínský kraj, za který jsme oba byli zvoleni do Poslanecké sněmovny, má jedinou veřejnou vysokou školu, Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně. Na jedné z jejích fakult probíhá přijímací řízení bohužel vskutku podivně. Byl jsem na to upozorněn občany a musím říci, že více, nejenom jedním. Vysoké školy obvykle pro uchazeče o studium stanoví v přijímacím řízení možnost účastnit se přijímací zkoušky nebo její části v náhradním termínu. To je běžné, ani uchazečům o studium se nevyhýbá nemoc. Takový náhradní termín dává smysl zejména v mimořádných okolnostech pandemie, kdy jeden neví, zda nebude druhý den nebo z hodiny na hodinu v izolaci nebo karanténě. I v takové situaci však jedna z fakult naší univerzity náhradní termín uchazečům neumožňuje. Rozhodl tak děkan. Myslím, že je to v rozporu nejen s celouniverzitními předpisy, ale hlavně se zdravým rozumem. Vždyť kdo jiný než právě veřejná vysoká škola by měl dbát právních předpisů a přijímací řízení vést transparentně a s rovnými podmínkami pro všechny uchazeče? Není tedy možné uchazeče, který se ocitl v karanténě, odmítnout a neumožnit mu náhradní termín.

Ptám se, pane ministře, zda nemáte o podobných praktikách zprávy i odjinud a zda se tedy nejedná o širší, obecnější jev na našich veřejných vysokých školách, které financujeme z veřejných prostředků. Školství patří do vaší odpovědnosti, a proto vás vyzývám, aby vašemu resortu podřízené instituce v této věci neprodleně jednaly. Budete-li chtít detailnější informace, rád vám je předám. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Konstatuji, že pan ministr Gazdík je řádně omluven.

Takže můžeme přejít k dalšímu vylosovanému, kterým měl být pan Lukáš Vlček v interpelacích na pana ministra Síkelu, pan poslanec ale stáhl svoji interpelaci. Takže dalším, kdo by měl interpelovat, je pan poslanec Patrik Nacher, který by měl interpelovat pana ministra Blažka. Dívám se, pan poslanec Nacher zde není, takže můžeme přistoupit k dalšímu, což je pan poslanec Kamal Farhan, který by měl interpelovat pana ministra financí Zbyňka Stanjuru. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, než vás budu interpelovat i ve vaší nepřítomnosti, tak mi dovolte, abych uvedl svůj dotaz do kontextu.

Vláda Petra Fialy se snaží snížit platby za státní pojištěnce o 14 miliard. Svůj schodek státního rozpočtu vyvažuje deficitem veřejného pojištění. Jinými slovy, pokud k tomu dojde, z mého pohledu dojde k omezení zdravotní péče, snížení bonifikace, budou změny v proplácení lázeňské péče.

Já si tady dovolím v tuto chvíli ještě ocitovat, kde vy sami při předložení zákona č. 592/1992 Sb. píšete v důvodové zprávě: "Tím dojde v letošním roce k úspoře zdrojů státního rozpočtu ve výši 14 miliard. O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce." To znamená, že vláda počítá, že dojde k tomu, že základní fondy se dostanou na nulu, jinými slovy, dojde z mého pohledu k vybrakování fondu zdravotních pojišťoven. A to jste nepočítali ještě - a nikdo s tím nepočítal, samozřejmě to nešlo predikovat - s utečeneckou krizí, která navýší další náklady za státní pojištěnce.

A já se vás, pane nepřítomný ministře financí, ptám: S jakou výší platby za státní pojištěnce počítáte ve výhledu státního rozpočtu na rok 2023, 2024 a v dalších letech? A dále se vás ptám: Disponujete nějakým kvalifikovaným odhadem... (Předsedající: Pane poslanče, čas vypršel.) ... jaký bude deficit veřejného zdravotního pojištění v roce 2022? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a předávám slovo panu ministru financí Zbyňku Stanjurovi. Máte slovo, pane ministře. (Poslanec Farhan pana ministra financí neviděl.)

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Pane přítomný poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, já bych vás prosil, abyste nedělal paniku a nepoužíval slova jako vybrakovat. Nevím, kde jste k tomu přišel a jaká čísla, jaká data vás opravňují k tak silnému a nepravdivému výroku.

Já jsem v první debatě říkal, že když jsme jednali se zdravotními pojišťovnami, s panem ministrem zdravotnictví, že na konci ledna bylo na účtech zdravotních pojišťoven 56 miliard, na konci února je to 60 miliard. Ze zdravotněpojistných plánů, a já myslím, že je znáte, pokud jste členem zdravotního výboru, pane poslanče, se to dá jednoduše sečíst. To znamená, odhad hospodářského výsledku je zhruba 19 miliard, nicméně zdravotní pojišťovny neměly ve svých zdravotně pojistných plánech zohledněnu inflaci. To za prvé. Konzervativní odhad je, že to bude 7 až 10 miliard zvýšeného příjmu zdravotního pojištění.

Já vás nepodezírám z toho, že byste tomu nerozuměl, skutečně ne, sugestivní tvrzení typu, že uprchlíci přinesou nové náklady, jsou pravdivá, ale současně musíte říct, že se z nich stávající státní pojištěnci a stát za ně bude platit. Tak nemůžete říkat, že budou pouze náklady, když do toho systému přijdou i příjmy, nebo respektive můžete, ale není to korektní, není to fér a je to faul, protože vy to víte, protože znáte systém zdravotního pojištění. Nikdo z nás, ani z vlády, ani z opozice není schopen odhadnout, kolik těch uprchlíků bude. Doufám, že se shodujeme na tom, že jim pomoct musíme a máme, a nikdo není schopen reálně odhadnout, jak velký rozsah zdravotní péče budou potřebovat. Nicméně díky pravidlům, která jsme nastavili, budou od okamžiku, kdy se zaregistrují a dostanou příslušné vízum, státními pojištěnci a stát za ně bude platit. A nechci se přít, ale neumím říct, jestli to bude neutrální, rozpočtově deficitní, anebo přebytkové, ale doufám, že se shodujeme na tom, že se o ně postarat musíme, respektive máme, a tím pádem i musíme.

Mám před sebou výdaje a příjmy zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven za poslední roky od roku 2000 do roku 2022 a rok 2019 není tak daleko. To jste vládli vy a vaše hnutí a v té době se za státní pojištěnce dalo 72 miliard. Náš návrh je, který vy tak kritizujete a volíte tak nevybíravá slova, 125 miliard za tři roky - to je navýšení. Musím znovu zopakovat to, co vy dobře víte, nehrozí v žádném případě snížení kvality či dostupnosti lékařské péče. Kdo to tvrdí, tak lže a úmyslně vyvolává paniku. Za druhé. Zvýšení platů pro zdravotníky platí a bude v plném rozsahu. Ono to ani jinak nejde, a zase to dobře víte. To znamená, že vlastně nerozumím tomu, co kritizujete, kromě toho, že jste z opozice a máte něco kritizovat.

Ale upozornil jste na důležitou otázku, já s vámi naprosto souhlasím, a to jsou platby za státní pojištěnce v příštích letech. My v této době intenzivně ve spolupráci s panem ministrem zdravotnictví a jeho týmem připravujeme valorizační vzorec pro automatickou valorizaci, abychom pokud možno snížili politické vlivy k tomuto rozhodování. Představíme ho v nejbližší době a určitě to budeme podrobně debatovat minimálně na půdě zdravotního výboru. Takže v této chvíli opravdu nejsem schopen odpovědět, jaké budou platby v roce 2023, 2024 a 2025, nicméně jsem si jistý, že nejpozději do konce poloviny letošního roku budeme znát přesné odpovědi na vaše otázky. A jsou to správné otázky, bezesporu ano. A pokud se shodneme na tom valorizačním vzorci, bylo by fajn, kdybychom se shodli i s opozicí, tak pak to jsme schopni modelovat dopředu. Nicméně rozpočet pro rok 2023 bude obsahovat rozpočtové výhledy na roky 2024 a 2025, což se kryje s funkčním obdobím této vlády, a tam ty odpovědi nalezneme. V okamžiku, kdy budeme mít shodu na pracovní úrovni, na tom, jak by měl valorizační vzorec vypadat, určitě jsme v tom okamžiku připraveni debatovat s opozicí, s odbornou veřejností o tom debatujeme už nyní. (Předsedající: Pane ministře, rovněž čas.) Omlouvám se, děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, budete chtít položit doplňující dotaz? Máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Za prvé mi dovolte, pane ministře, abych se vám omluvil, protože jsem vás přehlédl, a myslel jsem, že jste odešel.

Za druhé se shodneme na pomoci Ukrajincům a bude za ně platba jako za státní pojištěnce hned, jak vstoupí do systému strpění. Taky vím, to je v pořádku. Za naší vlády došlo, já teď nemám ta čísla před sebou, takže nemůžu úplně přesně argumentovat, za posledních čtyři, pět let z nějakých 700 korun platby za státního pojištěnce až na 1 976 korun, co se týká letošního roku. Nedostal jsem tedy odpověď na ty roky, ale jinými slovy jste to řekl tím valorizačním mechanismem, takže jsem spokojen. A když mi řeknete, že třeba valorizační mechanismus vaše vláda představí třeba, já nevím, během několika měsíců, tak to uspokojí tu moji odpověď. To je za mě asi všechno. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že pan ministr chce ještě reagovat. Máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Ano, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, my to představíme v časovém rozmezí několika týdnů, ne několika měsíců, několika týdnů. Mám před sebou ty platby a rozumím, že je nemůžete mít, ale mezi rokem 2019 a 2020 se to tedy zvedlo skutečně o 26 miliard, ale z toho covidové náklady byly 13. Rozumím tomu, že byly mimořádné covidové náklady, a když se podívám na tu křivku, tak doufám, že covidové náklady už nebudou, a proto můžeme vést racionální debatu o automatickém valorizačním vzorci. Něco jiného je něco nenadálého, co ten plánovaný proces naruší, což covid bezesporu byl, na tom se shodneme, ale myslím, že bude dobře, když se shodneme i na tom valorizačním vzorci. A když přijde něco nečekaného, tak se to bude muset řešit nějakým nečekaným anebo rychlým opatřením. To si myslím, že v tom spor mezi námi není. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím dalšího přihlášeného, kterým je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat pana ministra a místopředsedu vlády Víta Rakušana. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já bych měl dotaz na pana nepřítomného ministra vnitra, vaším prostřednictvím, ohledně podpisu smlouvy s Evropskou unií ohledně nějakého přijímání ekonomických migrantů nebo i jiných migrantů, protože bohužel dostávám poměrně dost dopisů od občanů České republiky, nemohu to nějak ověřit, takže právě proto se ptám pana ministra, zda je to pravda, zda tedy 3. 3. byl nebo je v Bruselu podepisovat tady tuto smlouvu s Evropskou unií a zda tedy Česká republika bude povinna v rámci nějakých kvót sem brát uprchlíky z třetích zemí, z uprchlických táborů v subsaharské Africe a podobně, a zda tento mechanismus přerozdělování tedy bude platit i pro Českou republiku, a zda tedy Českou republiku tímto chce nějakým způsobem poškodit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Vzhledem k tomu, že pan místopředseda vlády Vít Rakušan je řádně omluven, tak můžeme přejít k dalšímu, a to je pan poslanec Andrej Babiš, který přednese interpelaci na paní ministryni životního prostředí Hubáčkovou. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Andrej Babiš: Děkuji. Takže, paní ministryně, prosím vás, já vám chci poradit, co s energiemi. Vy chcete ukončit uhlí 2033. Nesmysl, my jsme měli 2038. Zelený německý ministr říká, že se chtějí vrátit k uhlí a k jádru. Neuvěřitelné! Takže, prosím vás, řekněte panu premiérovi, ať zařídí ty emisní povolenky. Teď je šance změnit směrnici MiFID, má to dopad na energii 25 %. Zkuste přemýšlet o tom, že byste nakoupili plyn. Ano, vy jste všechno zprivatizovali a RWE má poloprázdné zásobníky, 25 %. Nakupte plyn, pronajměte to. Měsíc plyn spotřeba, to je vám dost? Špatně.

Pan ministr Stanjura odešel, tak ho pozdravujte, řekněte mu, že OKD bude mít na konci tohoto roku na účtech 4,5 miliardy. Takže zrušte ukončení těžby uhlí v OKD v roce 2022 a prodlužte to do roku 2025. To jsou věci, které byste měli urychleně řešit a kde máte vliv.

A já jsem tady četl panu premiérovi druhou větu, to, co jste udělali pro lidi - nic. To, co navrhl pan ministr Jurečka, jedenáct stran formulářů, pomoc - směšné.

Takže znovu zopakuji, máte dost peněz, ceny pohonných hmot explodují, dostanete desítky miliard navíc ze spotřební daně a z DPH. Vraťte lidem ty peníze, jo? Důchody nejsou vaše, to je ze zákona, 21 miliard. Můžete odpustit DPH i na pohonné hmoty, zastropovat. Nic jste neudělali. Můžete zastropovat ceny energií, mohli jste odpustit DPH, neudělali jste nic.

Takže já vám tady radím, abyste urychleně konečně se probudili, Green Deal je passé, celá Evropa to mění, tak taky zkuste něco udělat. Takže já se ptám, co vlastně uděláte, protože jste neudělali vůbec nic. Takže změna je to, že... (Předsedající: Pane poslanče, už...) ... vybrali jste peníze od lidí a nechcete je dát. A hrajete si na to, že nejsou zdroje. Není to pravda.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu, že paní ministryně Hubáčková je řádně omluvena, můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu, a to je paní poslankyně Zuzana Ožanová, která bude interpelovat pana ministra Lipavského. Děkuji.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Jsem si vědoma, že pan ministr Lipavský je omluven a že dostanu písemnou odpověď. Vážený pane ministře, jsem si dobře vědoma současné mezinárodní situace, avšak nepřestávám věřit v mírové řešení invaze na Ukrajině a zabývám se tématem dalšího rozvoje nejen mezinárodních vztahů, ale také ekonomiky České republiky. Z tohoto důvodu vás interpeluji ve věci přípravy světové výstavy EXPO 2025 v Ósace.

Výstava EXPO je možností přímé propagace státu, ať už po stránce turistické, ale hlavně průmyslové, výzkumné a obchodní. Výsledkem jsou reálné zakázky a spolupráce, které mnohonásobně vrátí investice vynaložené na realizaci účastí. Úspěch České republiky na světových výstavách je velmi významný a nutno podotknout, že Japonsko je pro naši republiku rovnocenný partner, i když se jedná o jednu ze světových mocností. Českou republiku vnímají jako důležitého partnera. Účast České republiky na EXPO v roce 1970, které proběhlo také v japonské Ósace, se dá považovat za jednu z nejdůležitějších prezentací České republiky. Bohužel byl úspěch zastíněn složitou politickou situací a okolnostmi kolem Pražského jara a vpádu vojsk do země. Dovoluji si přeskočit další odůvodnění a přejdu k otázce, abych nepřekročila dvě minuty.

Ptám se, zdali Česká republika potvrdí či již potvrdila svou účast a v jakém rozsahu? Dále bych ráda znala odpověď na otázku ohledně rozpracovanosti příprav na tuto významnou událost. Zájem o světovou výstavu EXPO 2025 v Japonsku je obrovský a již nyní je většina výstavních prostorů rozebrána. Doufám, že se zúčastníme a budeme důstojně reprezentovat Českou republiku.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně, a vzhledem k tomu, že pan ministr Lipavský je řádně omluven, můžeme přejít k dalšímu, kdo byl vylosován, a to je paní poslankyně Jana Berkovcová, která bude interpelovat pana ministra Petra Gazdíka. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji, pane místopředsedo. Obracím se na nepřítomného pana ministra Gazdíka. Podle vašich slov vláda počítá s tím, že do České republiky může přijít až půl milionu lidí z Ukrajiny. V této chvíli jsou v Česku zatím přibližně stovky ukrajinských dětí, které kvůli válce opustily svou zemi, a jejich počty se budou rychle zvyšovat. Před českým školstvím tak stojí opravdu velká výzva připravit se na příval ukrajinských dětí.

Vím, že není nutné řešit nástup těchto dětí do základní školy ihned, povinnost plnit povinnou školní docházku je nutné zajistit samozřejmě až poté, co se situace dítěte a jeho rodičů vyřeší po stránce místa pobytu, po stránce materiálního zabezpečení i finančního zabezpečení. Nicméně první desítky až stovky dětí se už do škol hlásí nyní, proto se ptám, jak jsou naše základní školy připraveny na příchod desítek tisíc ukrajinských dětí.

Vím, že dnes byla školám doručena metodika ministerstva školství, jak postupovat při integraci ukrajinských žáků. Ta se mi zdá dost obecná, ale věřím, že bude postupně dopracována i na základě podnětů a dotazů ze škol. Klíčová otázka však je, zda bude možné navyšovat stávající kapacity škol. A na závěr. Dnes jsem se dozvěděla ještě o projektu Ukrajinské jednotřídky, v rámci kterého jsou vytvářeny třídy pro děti vyučované v ukrajinštině, vyučované rodilými mluvčími podle ukrajinských výukových materiálů, což samozřejmě znamená zjednodušení a zmírnění této těžké situace pro děti.

Ale ptám se, co výuka češtiny, protože existuje přece předpoklad, že zde ukrajinští občané budou žít i dlouhodobě, a v tom případě nejpozději od září budou muset žáci stejně chodit do českých škol. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Paní poslankyně, děkuji. Vzhledem k tomu, že pan ministr Gazdík je řádně omluven, můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu, což je paní poslankyně Balaštíková, která bude interpelovat pana místopředsedu vlády Válka. A pouze podotýkám, že následující interpelující paní Ivana Mádlová stáhla svoji interpelaci, tak se prosím připraví pan poslanec Síla. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, tváří v tvář situaci na Ukrajině si stále více uvědomujeme, že záchrana lidských životů a zdraví se bez záchranářů neobejde. Teď ale budou mít cestu ke své profesi výrazně ztíženou. Ještě před několika lety jim stačilo vystudovat obor záchranář na vyšší odborné škole, po změně zákona je to však možné pouze na univerzitě.

Pro Zlínský kraj, za který jsem byla zvolena, je to výrazná změna, která může mít velký dopad na celou záchrannou službu. Zatímco vyšší odborné školy zdravotnické v našem kraji nemáme, vysokoškolský obor nám úplně schází. Když někdo studuje mimo náš kraj, tak se k nám bohužel obvykle nevrací. Přitom dříve Záchranná zdravotnická služba Zlínského kraje přijímala tři absolventy každý rok. Vedení krajské záchranky se snaží dohodnout se Zlínskou nemocnicí a Univerzitou Tomáše Bati a cílem by bylo, aby se nabídka oboru vysoké školy v budoucnu rozšířila právě o záchranářský bakalářský, popřípadě magisterský obor. Univerzita s tím ovšem v nejbližších letech nepočítá. Tato profese je přitom potřeba čím dál tím více. Zvyšuje se počet výjezdů k pacientům a právě záchranář bez lékaře k nim vyjíždí až v 85 procentech.

Já se vás, pane ministře, ptám, zda uvažujete o společné strategii vašeho ministerstva s Ministerstvem školství ohledně vzdělávání zdravotnického personálu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Slovo předávám panu ministru Válkovi.

Mezitím, než ještě dojde k pultíku, omlouvám ze schůze od 16 do 18.30 pana poslance Smetanu a současně omlouvám pana poslance Klímu, a to do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A rovněž omlouvám pana ministra Síkelu z dnešního jednání, a to od 18 hodin do konce jednacího dne rovněž z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo. Pane ministře, pardon, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Obé je pravdou, pane předsedající. Děkuji mnohokrát za udělené slovo.

Vážené dámy a pánové, vážená paní poslankyně, máte naprosto pravdu. Máte bohužel naprosto pravdu. Potíž je, že ďábel se skrývá v detailu. Požadavky na kvalifikaci, tedy odbornou způsobilost zdravotnických pracovníků, kteří poskytují péči pro poskytování přednemocniční neodkladné péče, to jsou ti záchranáři ZZS, a dále při poskytování akutní lůžkové péče intenzivní, tedy lůžkové péče na ARO, jipkách, opět záchranáři nebo některé kategorie záchranářů - to vzdělání se spojilo, oba to víme, to bylo součástí té reformy. Včetně urgentních příjmů jsou následující, a teď jenom shrnu: odborná způsobilost se dnes výhradně získává studiem v akreditovaném zdravotnickém bakalářském oboru. Do kvalifikační přípravy v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších odborných školách bylo možné přijímat uchazeče naposledy ve školním roce 2018/2019. Tehdy to reforma ukončila a netýkalo se to jenom tohoto oboru, byl to obecně trend, který je všude ve světě, prostě posunovat se do bakalářských oborů. Upozorňuji, že tento trend v České republice nastal před nějakými pětadvaceti lety. Vzpomeňme si na holandský model vzdělávání ve zdravotnictví, který k nám tehdejší - tuším, to byla ministryně za sociální demokracii, ale to není podstatné - školství in..., jak se to řekne, posunula, nakoupila to v tom Holandsku. Já tedy, dovolím si zavzpomínat, tehdy seděl v komisi ministra školství, byl jsem jako zástupce středních zdravotních škol, protože na zdravotní škole Merhautova jsem tehdy učil, já jsem třídní učitel, dokonce zástupce ředitele po určitou dobu po revoluci - a tehdy jsme namítali, že není úplně šťastné dělat ze všech středoškoláků vyšších středních studií bakaláře, nicméně takhle to dopadlo. Některé obory - radiologický asistent - s tím měly velké problémy, ale prostě toto je situace, se kterou se musíme smířit. Je to realita, je to trend všude ve světě zvyšovat kvalifikaci zdravotnických pracovníků. Ono pravděpodobně kvůli fungování systému je to dobré, ale pak to působí potíže některých krajích, které jste, paní poslankyně, velmi přesně popsala. Zlínský kraj je toho dobrým příkladem.

Vzhledem k navýšení kompetencí zdravotnických záchranářů a samostatnému výkonu povolání, a to je podstatné, objevil se samostatný výkon povolání, výjezdy jsou až 80 % realizovány pouze zdravotnickými záchranáři, což víme, došlo k posunu vzdělávání na vysoké školy v bakalářském stupni vzdělání, ono to jinak technicky nejde. Zdravotnickou akreditaci pro bakalářský obor má v současné době jedenáct vysokých škol. Vysoké školy jenom, byť se tam učí zdravotníci, jsou součástí Ministerstva školství, mají svého náměstka a já v podstatě nemám žádnou možnost do toho nějak zasahovat kromě diskuse s kolegy z jiného resortu, a tu budeme určitě vést. To je také realita.

K tématu vzdělávání zdravotnických pracovníků probíhají průběžná meziresortní jednání. Existuje meziresortní komise zdravotnictví zdravotnického školství s meziresortem MŠMT. Specializovaná způsobilost ve formě specializačního vzdělávání realizovaná v akreditačním navazujícím magisterském zdravotnickém programu - problém je, že musí vstoupit do toho programu bakaláři, kteří jsou také zdravotníci, nebo formou specializační přípravy, která ale zase není otevřená obecně. Přesně, jak jste na závěr řekla: pokud vzniká potřeba vzdělávání v některých částech republiky, doporučujeme kraji jakožto zřizovateli ZZS vyjednat kvalifikační přípravu s vysokou školou a zažádat si o novou akreditaci na příslušný obor, což Zlínský kraj udělal, a dopadl tak, jak já jsem dopadl, když jsem o totéž se staral s předchozím hejtmanem a snažil jsem se takhle akreditovat obor radiologický asistent, protože jsem se domníval, že by bylo dobré, aby ve Zlínském kraji byl tento obor akreditován jako bakalářský obor. Byl tam velmi kvalitní primář na rentgenu, pan primář Tesař, který dělal kvůli tomu Ph.D., zdravotní rada byl doktor Tesař, a přesto se mně nepodařilo přesvědčit, aby tento obor byl akreditován. Dodneška si myslím, že to chyba.

Tedy v minutě, která mně zbývá, zkusím být optimista. Rozhodně dál chci vést debatu s Ministerstvem školství o tom, abychom posílili vznik tady těchto bakalářských oborů na všech vysokých školách tak, aby v každém kraji byly dostupné - nejenom záchranáři, ale i jiné bakalářské obory, které jsou nutné. Za druhé bych chtěl navázat na to, co udělali předchozí ministři dobrého bez ohledu na to, za kterou stranu byli, a počítám k nim i Adama Vojtěcha, a to je to, že by chtěl, abychom měli účelové dotace podobně, jak to bylo pro lékaře nastupující do prvních ročníků lékařských fakult, pro nelékaře, protože ten problém, který zdravotnictví má, je především nedostatek nelékařů. A proto bychom měli podpořit nelékařské obory a zubařské obory. A za třetí nabízím na tomto místě, že spolu zajedeme, a nejenom my dva, ale všichni poslanci ze Zlínského kraje, že spolu zajedeme jak za vedením nemocnice, tak za vedením univerzity a zkusíme je přesvědčit, jestli přece jenom nenastala doba na to, aby akreditovali zdravotnické obory.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Táži se, jestli paní poslankyně má doplňující otázku? Nemá.

Můžeme přejít na dalšího interpelujícího, což je pan poslanec Síla, který bude interpelovat pana místopředsedu vlády Válka. Děkuji. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. (Listuje ve svých poznámkách.) Už to bude. Chtěl bych interpelovat ministra zdravotnictví. Právě s ohledem na raketově rostoucí náklady na zdravotní péči hlavně v důsledku covidové pandemie přistoupila bývalá vláda Andreje Babiše opakovaně k jednorázovému zvýšení platby za státní pojištěnce. Od 1. 6. 2020 to bylo o 500 korun a od 1. ledna 2021 o dalších 200 korun na 1 767 korun. V návrhu rozpočtu na rok 2022, který nebyl schválen, pak obsahoval návrh na další zvýšení o 200 korun, to znamená na 1 967 korun, který má platit až do konce června - mám takový pocit - tohoto roku. Od tohoto data mám informace, že mají být snížené platby za státního pojištěnce, a proto se ptám.

Vloni se ve své listopadové koaliční smlouvě vládní strany také přihlásily ke zvyšování a valorizaci plateb za státní pojištěnce, nicméně ve zveřejněném programovém prohlášení následně vláda premiéra Petra Fialy uvedla, že se tak stane do konce volebního období. Vypadá to tak, že Fialovi lidé přes veškerá očekávání a mediální výroky otázku finanční stability zdravotnictví v nejbližší době zatím řešit nehodlají. Klíčí tak obavy z průběhu dohodovacího řízení na rok 2023 a finanční nestability českého zdravotnictví poté. Stále tak zůstává otázkou, nakolik je systém při stále rostoucích nákladech do budoucna z hlediska financí předvídatelný.

Nyní moje otázka. Může zde uvést pan ministr laskavě termín navržení uzákonění valorizace plateb za státní pojištěnce? (Předsedající: Pane poslanče...) Bude to skutečně až na konci volebního období? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím pana ministra Válka, pokud chce odpovědět. Vidím, že ano, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, na jasně formulovaný dotaz je potřeba jasně odpovědět. Může, není to zas tak těžké. Nerad bych, aby to evokovalo v komkoli pocit, že to bude znamenat konec našeho volebního období. Určitě ne, ten je velmi, velmi vzdálen a bude doufám po celou dobu. Ten den, na který jste se ptal, bude pátek. Den je vždycky lehké určit, pokud není určen měsíc. Měsíc bude březen. Daleko nejtěžší bývá určit rok. Bude to letošní rok. To znamená, dneska je čtvrtek, zítra budu předkládat členům vlády návrh na valorizaci úhrad za státní pojištěnce od příštího roku. Jsem si plně vědom toho, že ta částka musí být zřejmá do zahájení dohodovacího řízení, a takhle jsem se dohodl i s Radou poskytovatelů. Rada poskytovatelů, kteří jsou účastníci dohodovacího řízení, s tím plně souhlasila a jsem velmi rád, že jejich přístup byl vstřícný.

Valorizace úhrad za státní pojištěnce je nekončící příběh českého zdravotnictví a je důležitá ne kvůli tomu, aby byla absolutní částka v systému v tom roce dostatečně vysoká, protože řada dalších faktorů pak ovlivňuje to, jak ta částka je využita, ale je důležitá k tomu, aby bylo možné plánování nárůstu zdravotní péče v delších než jednoletých horizontech, což současný systém neumožňuje. Jsou sem tam roky hojnosti, které pak vedou k tomu, že ty prostředky jsou využívány ne úplně racionálně, a jsou roky chudé, kdy pak dochází k problému v systému.

V současné době ten zásadní problém systému není nekvalitní zdravotní péče, ta je kvalitní, je zajištěna po celý rok, protože byla součástí dohodovacího řízení v uplynulém roce, a tam bylo jasně definováno, co bude uhrazeno, v jaké výši, v jakém rozsahu, a to pojišťovny dodrží a já to hlídám. Není ani problém kompenzační vyhláška za poslední tři měsíce loňského roku, která v současné době je domlouvána, dohadována. Já jsem informoval, respektive moje náměstkyně informovala Asociaci hejtmanů o tom, kdy bude dokončena kompenzační vyhláška za měsíce říjen, listopad, prosinec. Není dokonce ani problém případná kompenzační vyhláška za první dva měsíce letošního roku, protože v polovině letošního roku ekonomičtí náměstci, ze kterých jsem udělal poradní skupinu a jsou to zástupci jak fakultních, tak krajských, tak městských, tak soukromých nemocnic - těch, které úspěšně v uplynulých pěti letech hospodařily - připraví nějaký návrh a udělají přesný odhad, zda bude nutná kompenzační vyhláška. Pokud ano, já pak předstoupím před Poslaneckou sněmovnu a samozřejmě s určitými obavami i před Senát a navrhnu novelu zákona o kompenzacích tak, abych mohl v příštím roce vydat kompenzační vyhlášku, která bude kompenzovat leden a únor, pokud by to bylo potřeba.

Není problém ani úhrada za uprchlíky, za ty, kteří ve válce, ve velmi kruté válce, která dneska probíhá na Ukrajině, kdy je obětí civilní obyvatelstvo, ženy, muži, tak ty ženy, děti, které musí vyhledat pomoc ostatních zemí, tak i tyto budou mít plně hrazenu zdravotní péči, stát za ně bude platit v plné výši jako za státní pojištěnce. Nebude jejich péče absolutně na úkor péče českých obyvatel, ale jsem si vědom toho, že je potřeba nějakým způsobem rozvíjet zdravotní péči, vycházet z toho, že budou potřeba nové centrové léky, že budou potřeba nové výzvy, a proto v pátek předložím ministrům k diskusi návrh novely nebo paragrafu do tohoto zákona o úhradách za státní pojištěnce, který by měl od 1. ledna valorizovat.

Vychází to z poměrně složitých matematických modelů diskutovaných zatím s pojišťovnami a s Ministerstvem financí. Chtěl bych ten paragraf diskutovat napříč politickým spektrem, chtěl bych ho diskutovat i samozřejmě s Radou poskytovatelů a s dalšími stakeholdery tak, abychom dospěli k nějakému konsenzuálnímu modelu, který pravděpodobně bude kopírovat průměrnou mzdu, a jehož - velmi zjednodušeně - cílem by mělo být, že v letech, kdy bude stát prosperovat a bude průměrná mzda stoupat, a teď mě neberte za slovo, se bude zvyšovat úhrada za státní pojištěnce, a v letech chudých, kdy průměrná mzda bude stejná nebo bude klesat, se ta úhrada nebude snižovat. Tento model v pátek předložím a já doufám, že ho Poslanecká sněmovna dostane v co nejbližší době ke schválení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a táži se pana poslance, jestli chce ještě doplňující otázku? Nechce.

Můžeme přistoupit k dalšímu interpelujícímu, což je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat pana ministra, místopředsedu vlády Víta Rakušana. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. A tak dnes již podruhé, vážený pane nepřítomný ministře Víte Rakušane, vaším prostřednictvím. Chtěl jsem se zeptat: samozřejmě humanitární pomoc je velmi důležitá, protože občané, kteří prchají z Ukrajiny, hlavně tedy matky s dětmi, tak jim musíme pomoct, ale chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem jsou řešena bezpečnostní opatření, protože tato vláda se zaklíná bezpečností, tak vzhledem k tomu, že na Ukrajině probíhá válečný konflikt, je tam poměrně dost zbraní mezi lidmi, dokonce tam jsou i volně rozdávány, chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem probíhá kontrola na hraničním přechodu Vyšné Nemecké, a potom tedy následně u nás, zda tedy je řešeno toto nebezpečí, že by si sem uprchlíci mohli dovézt v nějakém osobním zavazadle zbraně, jakým způsobem je tedy prováděna ta kontrola a jak důkladná je, protože vím, že při takovém náporu může leccos policejním složkám utéct, a právě na tuto situaci jsem chtěl upozornit, protože naše bezpečnostní sbory by měly takovýmto věcem předcházet a ta kontrola by měla být skutečně důkladná.

Ještě jsem se chtěl zeptat, zda probíhá i nějaká identifikace na základě pasů nebo nějakých osobních dokladů těch lidí, nebo zda je bráno v podstatě pouze to, že ten člověk tam přijde, řekne, že potřebuje pomoct, a nemá tedy u sebe nic, tak jestli je nějakým dalším způsobem ta totožnost prověřována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Vzhledem k tomu, že pan místopředseda vlády Vít Rakušan je řádně omluven, můžeme přejít k dalšímu interpelujícímu, a to je pan poslanec Patrik Nacher, který bude interpelovat pana ministra průmyslu pana Jozefa Síkelu.

A dovolte ještě, abych využil chvíle a omluvil z jednání schůze paní poslankyni Janu Berkovcovou, a to od 18 hodin dále, a stejně tak abych omluvil pana poslance Andreje Babiše, a to po zbytek pracovního dne z pracovních důvodů. Děkuji. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jenom ještě krátce k předchozí interpelaci na hromadné žaloby. Já ji dám příště, protože pan ministr Blažek byl omluven, nebyl tady, takže bych si to povídal sám pro sebe, ale pan ministr průmyslu tady je, takže využiji ty interpelace, které mám, pokud na ně na všechny dojde řada.

Ta první se týká informace, která už není týden stará, jak jsem to měl připravené - protože ty interpelace se neustále posouvají, tak jak jsme vylosováni - ale je to několik týdnů, kdy na videokonferenci, kterou jste pořádali na Ministerstvu průmyslu a obchodu, spotřebitelské organizace dostaly od ředitele odboru živnostenské a spotřebitelské legislativy Jana Strakoše informaci, že vzhledem k rozpočtovému provizoriu, které se, předpokládám, za týden změní, není možné říci, jak vysoké budou dotace na problematiku ochrany spotřebitele v tomto roce. Takže bych se chtěl - jako první dotaz - zeptat, jak organizace, které spadají pod MPO, pod dotační programy ochrany spotřebitele, jak budou financovány po zbytek roku a jakým způsobem vlastně dojde i zpětně k financování předchozích tří měsíců, protože jak vidíte, tak tematika ať už telekomunikací, nebo energošmejdů či exekucí, milostivé léto a podobně, všechno, co dělají ty různé spotřebitelské organizace, tak od 1. 1. se s tím roztrhl pytel. Předpokládám, že i vám jako ministrovi chodí do mailů aspoň tolik, co chodí mně, takže musím říct, že to je rekordní počet podnětů od občanů.

Takže tolik první dotaz a podle té odpovědi pak budu na to navazovat v doplňkové otázce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji a dávám slovo panu ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, pane poslanče, vážené paní poslankyně a páni poslanci, rád bych zodpověděl dotaz ohledně dotací, které Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje spotřebitelským organizacím. V první řadě chci zdůraznit, že jsem si vědom významu, který spotřebitelské organizace zastávají v této společnosti. Proto je naše ministerstvo také dlouhodobě podporuje a proto vyhlásilo začátkem července minulého roku dotační řízení na podporu projektů spotřebitelských organizací pro rok 2022.

Jenže kromě významu těchto organizací bych rád také zdůraznil situaci, která panuje nejen v České republice, ale také ve světě. Nejdříve se stát musel vypořádat s covidovou krizí, pak s krizí energetickou a v rámci obou těchto krizí došlo k velkému zadlužení České republiky. Nyní, jak všichni víme, se navíc náš stát velmi intenzivně zapojuje do pomoci Ukrajině, která čelí ruské agresi.

Proto přejdu k odpovědi. V současné době jsme dotační řízení pozastavili, to ale neznamená, že by Ministerstvo průmyslu a obchodu s intenzivní spoluprací se spotřebitelskými organizacemi v letošním roce nechtělo pokračovat. Tuto spolupráci je ale potřeba při vědomí zmíněných výzev přehodnotit z hlediska toho, na jaké projekty v tomto roce se budeme soustředit a jak naše omezené zdroje efektivně alokujeme. Podporu spotřebitelských organizací, jejichž činnosti si velice vážím, musíme tedy posoudit i touto optikou.

Rád bych vás všechny ujistil, že velice pečlivě zvážíme, které projekty a jak podpoříme. Jako jedna z možných cest se mi nyní jeví například to, že by stát mohl s těmito organizacemi spolupracovat v rámci pomoci desítkám tisíc ukrajinských uprchlíků. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji, a vidím, že pan poslanec Nacher má doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za upřímnou, otevřenou odpověď, pane ministře, nicméně z toho vlastně vyplývá, že ochrana spotřebitele, které se věnovalo programové prohlášení vlády jen pouze v jednom odstavci, je, omlouvám se za to, takovou Popelkou, protože když se podíváte, jak jste tady přiznal - já za to děkuji, za tu upřímnost - tak jste pozastavil dotace organizacím na ochranu spotřebitele. Zároveň připomínám, že v návrhu rozpočtu je velký pokles pro mimosoudní orgány, které řeší ochranu spotřebitele a které spadají pod MPO, jako je ČTÚ a ERÚ. To znamená v kombinaci s tím, sice od 1. 1. jsou zde přijaté legislativní změny, které mají zvýšit ochranu spotřebitele, ale on je nebude mít kdo vymáhat, on je nebude mít kdo kontrolovat, on nebude mít kdo těm lidem poradit. To znamená, my tady změníme legislativu, ale ty lidi necháme napospas.

Já se omlouvám, já rozumím, že je tady Ukrajina, pomáháme všichni, předpokládám, ale tohle jsou dlouhodobé věci, a potom v momentě, kdy odstraníme energošmejdy a oni se převtělí v něco jiného, tak těm lidem už nemá kdo pomoct, protože ty organizace nebudou mít komu radit, mimosoudní orgány... (Předsedající: Pane poslanče, uplynul váš čas. Děkuji.) ... nebudou mít, jak řešit ty věci. Takže tolik moje poznámka.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a vidím, že pan ministr chce ještě reagovat. Máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já se velice omlouvám, pane poslanče, ale já nevím, jak dovozujete z toho, co jsem řekl, že nebudeme podporovat ochranu spotřebitele a že oni nebudou chráněni. Já jsem pouze řekl, že jsme některé programy pozastavili, že se tomu tématu budeme věnovat a že si budeme selektivně vybírat ty, o kterých usoudíme, že jsou ty, které v tuhle chvíli chceme podpořit. To je všechno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji panu ministrovi a můžeme jít k dalšímu, kdo byl vylosován, byl to pan poslanec Babiš, který se ale omluvil. A proto se posouváme k dalšímu, což je pan poslanec Kamal Farhan, který bude interpelovat pana místopředsedu vlády Válka. Pane poslanče, máte slovo. Děkuji.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já jsem na otázku, kterou jsem chtěl položit vám, již částečně odpověď dostal. Ještě jednou, protože jsem měl málo času, bych zopakoval to, co píše ministerstvo v důvodové zprávě k zákonu č. 592/1992 k její novelizaci. Cituji: "Dojde k úspoře zdrojů státního rozpočtu ve výši 14 miliard. O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného pojištění" - a teď důležitá věta - "což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce."

To nejsou moje slova, to jsou slova z důvodové zprávy předložené ministerstvem. Já jsem měl tu otázku rozdělenou jak na pana ministra Stanjuru, který mi na ní odpověděl odpovědí, kterou jsem chtěl od vás, kdy vlastně řekl, že valorizační mechanismus se předloží v řádu několika týdnů, já za toto děkuji. Předpokládám, že Ministerstvo zdravotnictví je s Ministerstvem financí ve shodě. Já toto vítám, považuji to za velkou výzvu pro vaši vládu. Takže tahle otázka byla, kdy bude ten valorizační mechanismus - to jsme se dozvěděli, že bude v řádech týdnů. Předpokládám, že mi na to odpovíte stejně.

A možná bych to jenom doplnil - to jsem nedostal tu odpověď: Disponujete nějakým odhadem pro letošní rok, jaký bude deficit, nebo aspoň odhad veřejného zdravotního pojištění? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji a prosím pana ministra Válka o reakci, pakliže o ni má zájem. Ano. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Teď nevím - děkuji pane předsedající - teď nevím, dámy a pánové, vážené poslankyně a poslanci, vážený pane poslanče, jestli správně odpovím, respektive jestli jsem správně pochopil tu otázku. Deficit v letošním roce by neměl být. Zdravotní pojištění má v současné době - a teď víme oba dva, protože vy jste koneckonců na ministerstvu pracoval a v systému se vyznáte minimálně stejně dobře, ne-li lépe než já - že je rozdíl mezi jednotlivými pojišťovnami a nelze úplně porovnávat Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a některé oborové pojišťovny, a je pravda, že ty rezervy se liší pojišťovna od pojišťovny. Nicméně v letošním roce by nemělo dojít k deficitu.

Ale je potřeba zmínit jednu zásadní věc, která tady nepadla a kterou bych chtěl zmínit. V loňském roce Poslanecká sněmovna přijala zákon o úhradách za léky, který v podstatě zjednodušeně říká, že pojišťovny musí platit maximální úhrady za léky. Pan náměstek Šmehlík tehdy dostal za úkol vypracovat spolu s Ministerstvem zdravotnictví a se SÚKLem nové maximální úhrady a vycházelo se z toho, že budou sníženy maximální úhrady pro ty, kteří řekněme se v systému nepohybují dostatečně hluboko - vysvětlím ty důvody. Před pár lety Poslanecká sněmovna debatovala o takzvaných vratkách. Ty vratky byly něco, co de facto říkalo, že nemocnice nakoupí lék za zdravotnický prostředek za jinou částku, než je hrazen pojišťovnou - většinou vždycky nižší - a ta vratka se vracela do systému. A teď samozřejmě byla debata, zda ta vratka opravdu jde do systému, zda se používá na platy nebo co se s tou vratkou děje. Myslím, že Ústavní soud to dokonce napadal. Pojišťovny naopak ty maximální úhrady nehradily všem stejně, byly rozdíly, a ještě v loňském roce ty rozdíly existovaly mezi jednotlivými nemocnicemi, byť úhrady měly být maximální. Tedy velmi zjednodušeně: nemocnice, která měla řekněme lepší vyjednávací pozici, nakupovala léky levněji než nemocnice, která měla - zjednodušeně říkám léky, ale myslím tím jakýkoliv ze zdravotnických prostředků - než nemocnice, která měla řekněme horší vyjednávací pozici. Pojišťovna všem měla teoreticky hradit maximální úhradu, takže ta, která měla lepší vyjednávací pozici, měla mít větší zpětný zisk a měla ho formou vratky, nicméně ani ta stejná úhrada maximálních úhrad nebyla pro všechny nemocnice stejná.

Poslanecká sněmovna velmi správně reagovala na rozhodnutí Ústavního soudu, nařídila, je-li maximální úhrada, musí pojišťovna každému poskytovateli platit maximální úhradu. Bohužel se nestalo to B - a teď vůbec neviním pana náměstka Šmehlíka, SÚKL, neviním ani ministerstvo - protože jsme tady měli covid, byla tady nějaká dramatická situace, byly jiné priority, ale prostě došlo k tomu, že se nesnížily ty maximální úhrady. A to je potřeba zdůraznit pro řekněme velkou nemocnici - čímž nemyslím jenom fakultní, ale velkou nemocnici - ten rozdíl, který to přinesl, znamená plus zhruba 50 milionů měsíčně do rozpočtu té nemocnice, což je za rok nějaké půl miliardy. A s touto částkou ty nemocnice pochopitelně nepočítaly, protože počítaly s tím, že se sníží maximální úhrady.

Já bych rád, aby peníze do systému zdravotního pojištění nešly formou vratek, tedy do systému nešly formou vratek a nebyly odvislé od toho, jak je schopný obchodní náměstek vyjednat úhradu, ale aby tam šly pouze ze zdravotního pojištění. Proto jsem požádal - já nemohu nic jiného udělat - cestou náměstkyně Rögnerové pojišťovny, aby okamžitě zvážily práci na tom, že se sníží maximální úhrady, což by mělo přinést pojišťovnám zase úspory.

Je to naprosto legitimní, protože se domnívám, že by mělo být v zájmu všech občanů, pojišťoven, ale i nás, aby maximální úhrady za léky byly co nejnižší, přitom ale nebyly žádné doplatky a všechny léky, které jsou na evropském trhu, byly dostupné na českém trhu. Prostor pro tuto debatu tady je a to je ta neznámá, kterou nevím.

Jsem si ale naprosto jistý, pokud se nebudou valorizovat od příštího roku úhrady za státní pojištěnce, že v systému deficit bude. Tedy pokud dotaz zněl, když nedojde k valorizaci, když nedojde k nějaké změně a mechanismu, zda v příštím roce nebude deficit, ano, domnívám se, že to riziko hrozí, a takhle vychází kalkulace Ministerstva zdravotnictví, byť by ten deficit neměl mít a nebude mít ani v příštím roce žádný dopad na kvalitu zdravotní péče, ale jakýmsi způsobem by bylo obtížné dokončit úspěšně dohodovací řízení. Proto chci, aby součástí toho zákona, který sníží úhrady za státní pojištěnce, bylo také nastavení parametrů valorizace na další roky včetně příštího roku. Tedy o letošní rok nemám žádné obavy a nemám žádné obavy ani o kvalitu péče ani v příštím roce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Táži se, jestli pan poslanec Farhan má ještě doplňující dotaz? Ano, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Pane ministře, děkuji. Oba víme, že ta materie je velmi složitá, a ani já nejsem schopen tady reagovat během jedné minuty na každé slovo, které jste řekl. Mám z toho dva takové postřehy.

První je, že jsem spokojený s tím, že vláda připraví valorizační mechanismus během několika týdnů. To tady zaznělo a to je pro mě uspokojující odpověď a děkuji za ni. Druhá věc je co se týká deficitu. Vím, že neskončí deficitem, protože na tom základním fondu i v důvodové zprávě píšete, že dojde k jeho vyčerpání, dostane se na nulu. A pak se nějakým způsobem ta situace, ať už v průběhu letošního roku, nebo dalšího musí řešit, protože jinak by se ty pojišťovny dostaly do deficitu, neměly by z čeho brát, mohlo by dojít ke zpoždění plateb za zdravotní péči a tak dále. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vidím, že pan ministr chce ještě reagovat. Pane ministře, máte slovo. Připraví se paní poslankyně Balaštíková.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Pane poslanče, polemizovat s vámi ohledně odborných věcí by byla sebevražda a tu já nehodlám veřejně páchat. Naprosto souhlasím s tím, že tady je velmi těžké predikovat vývoj peněz na fondech. Já jenom upozorňuji, že kromě úhrad za státní pojištěnce i valorizace je potřeba také počítat s tím, jaký bude výběr pojistného, což je naprosto velká neznámá a odhady se liší řádově v procentech.

Další neznámá je právě úhrada snížení maximálních úhrad za léky a tam bych velmi poprosil napříč politickým spektrem o maximální podporu tlaku na to, aby se ty úhrady snižovaly v nějakém rozumném rozmezí. Rozumím vratkám, protože si myslím, že je to důležitý nástroj pro manažery nemocnic, aby vyjednávali, měli silnou vyjednávací pozici, ale musí v tom být nějaké schéma, které je běžné třeba v Holandsku nebo v Belgii, musí v tom být nějaký řád.

Třetí neznámá, kterou jsem nezmiňoval, ale která existuje, je obecně hospodaření pojišťoven, které říká, že na dalších fondech jsou také nějaké peníze, včetně fondů odpisů a fondů stavebních, takže tady je potřeba asi diskutovat vůbec o tom, jaký bude výsledek, a to zjistíme v půlce roku. Z toho důvodu podtrhuji a podtrhuji tučně to, co vy jste řekl, pane poslanče, že debata o tom, jak valorizovat a od čeho se odrazit v příštím roce bude velmi komplikovaná, nicméně jsem přesvědčen, že oba víme, že je extrémně důležitá a bude potřeba tu debatu vést v Poslanecké sněmovně a v Senátu paralelně, protože tady nebude moc prostoru pro lidovou tvořivost, ale bude nutné, aby to byl konsenzus, který povede nejenom ku prospěchu českého zdravotnictví, ale především a hlavně ku prospěchu pacientů. A tady se domnívám, že bude panovat totální shoda mezi všemi poslanci, nejenom lékaři, ale i nelékaři. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Balaštíková, která by měla interpelovat pana ministra Gazdíka. Nevidím zde paní poslankyni, tak můžeme přejít k dalšímu, kterým je pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, dovolte mi, abych se zeptal na věc, která se týká bezprostředně každého občana této republiky, a to jsou ceny energií. Dá se říci, že vzestup cen energií je nyní poměrně nepředpověditelný, nicméně i právě z tohoto důvodu bych se vás rád zeptal na to, zda alespoň tu energii, kterou spotřebují naše výrobní podniky, naši občané, zda by se nedala udělat v podstatě výjimka podobně jako na Slovensku, že by ta energie, která se vyrobila v České republice, se neprodávala přes burzu, samozřejmě mimo přebytků, které bychom mohli obchodovat na burze, ale ta energie, která by byla určena pro občany České republiky a pro firmy v České republice, by se neobchodovala přes burzu, a tím pádem bychom mohli pro naše občany snížit cenu elektrické energie.

Dále jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem vláda bude řešit případný výpadek plynu nebo dodávek plynu v České republice a zda máte připravený nějaký krizový scénář na to, kdyby se to náhodou stalo, tak jakým způsobem budou firmy tento výpadek vlastně mít kompenzován. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Slovo dávám panu ministrovi průmyslu a obchodu Síkelovi.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Kotene, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já nejprve asi odpovím na tu druhou otázku, protože to bude rychlejší část odpovědi, a navážu vlastně i na interpelace pana premiéra, který už odpovídal na to, že my v tuto chvíli máme zásoby plynu, které považujeme za dostatečné, na úrovni celé Evropské unie. Já jsem se tento týden zúčastnil mimořádného jednání Rady ministrů pro energetiku. Řešíme alternativní varianty, alternativní dovozy plynu v případě, že by došlo k přerušení nebo omezení dodávek plynu. V tuto chvíli takovéto signály nemáme. Tuto část odpovědi nebo tu druhou otázku považuji pro tuto chvíli za vyřízenou.

Pokud jde o obchodování s energiemi, musím samozřejmě zopakovat, že Česká republika je nedílnou součástí Západu a Evropské unie, a tím i společného evropského trhu s energiemi. Česká republika tak nečelí současným problémům sama, čelíme jim všichni společně jako Evropská unie. Společný přístup a koordinace mezi členskými státy představují základní pilíř naší společné spolupráce. Díky Evropě tak nenakupujeme plyn v Rusku, ale na burze v Rotterdamu. Evropský trh s energiemi byl vytvořen pro období míru, to je prostě skutečnost. Dnes v důsledku ukrajinské krize vidíme prudké nárůsty cen komodit a obrovský nárůst těch takzvaných rizikových přirážek.

Evropský trh s elektřinou je organizován tak, že výslednou cenu pro každou obchodní hodinu udávají variabilní náklady posledního nejdražšího zdroje nutného k pokrytí poptávky v daném okamžiku. Dnes se tedy typicky jedná o plynovou elektrárnu. Variabilní náklady tvoří cena plynu, případně uhlí a povolenky na emise CO2. Proto země s výraznějším podílem plynu na výrobě elektřiny zažívají dnes ještě vyšší nárůst cen, než je tomu například v České republice. Opatření proti celosvětovému růstu cen proto nemohou být řešena izolovaně jen na úrovni České republiky, ale musí jít o řešení dohodnutá v rámci jednání Evropské rady či Rady ministrů pro energetiku.

Z dosavadních jednání vyplynuly některé možnosti, které mohou členské státy uplatnit při podpoře konečných zákazníků. Prioritně chceme tuto podporu směřovat k zákazníkům typu domácností, kde jsou nejvážnější sociální dopady, neboť značné části z nich reálně hrozí energetická chudoba. Vláda upravila pravidla pro získání příspěvku na bydlení, jehož výše nyní lépe reflektuje rostoucí ceny energií. Pro lidi v nejtíživější situaci jsme připravili mimořádnou okamžitou pomoc. V dalším časovém horizontu zvažujeme zavedení takzvaného sociálního tarifu pro nejzranitelnější zákazníky či zavedení zvláštního subjektu, který by těmto skupinám zákazníků dodával energii.

V oblasti pomoci podnikům nebo průmyslovým odvětvím má však vláda omezenější prostor, neboť k ní lze použít pouze taková podpůrná opatření, která jsou v souladu s pravidly státní podpory a pravidly mezinárodních subvencí, nenarušují hospodářskou soutěž nebo nevedou k roztříštěnosti vnitřního trhu. Malé a střední podniky budou moci požádat u Národní rozvojové banky o úvěr se státní zárukou až do výše 2 milionů korun na krytí zvýšených nákladů na energie. Nad rámec tohoto firmy s náklady na energie, které převyšují 10 % z celkových provozních nákladů, budou moci získat úvěr 1 až 10 milionů korun a státní záruku až do 80 % jistiny. Podobně MPO zvažuje pomoci velkým firmám, které mají energeticky náročný provoz díky vysokým nákladům na emisní povolenky, v podobě kompenzace nepřímých nákladů.

Naše podpora bude z důvodu napjatosti rozpočtu cílená, adresná a zaměřena na nejpostiženější skupiny zákazníků. Plošná opatření jako přesuny plateb OZE, plošné snižování DPH pro všechny a podobně nevidíme jako efektivní z pohledu státního rozpočtu. V konečném důsledku by tyto dočasné úlevy stejně zaplatili úplně všichni, i ti nejpotřebnější.

Ministerstvo průmyslu a obchodu aktuálně připravuje změnu energetické legislativy, a to ve dvou krocích...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, musím bohužel i vás přerušit. Je to spravedlivé vůči všem, ale bude možnost ještě v té doplňující otázce.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pokud budeme mít doplňující otázku - pane poslanče, máte? Ano, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane ministře, děkuji za ty odpovědi, nicméně ta základní věc, která mě trápí, je to, že my tady vlastně dáváme všechnu elektřinu, kterou vyrobíme v českých elektrárnách, které byly postaveny mnohdy ještě před rokem 1989, na burzu v Rotterdamu. Já bych chápal, kdybychom těch 47 %, které spotřebuje Česká republika, tady nechali a ten zbytek, těch 53 %, prodali na burze za nejvyšší možnou cenu. To bych chápal.

Ale nechápu, proč český občan má platit cenu, která je někde na burze v Rotterdamu, když my jsme ve výrobě elektřiny soběstační, ale naopak máme ještě nadprodukci. Tak proč naši občané mají v této situaci platit tyto velké částky a na druhou stranu mají žádat o žebračenky někde na úřadu sociální péče? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za doplňující dotaz a vidím, že pan ministr chce ještě reagovat. Máte tedy slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela My jsme součástí jakéhosi existující systému a já jsem již uvedl - a ona je to vlastně odpověď na tu vaši otázku - že v delším časovém horizontu zvažujeme zavedení sociálního tarifu pro nejzranitelnější zákazníky či zavedení zvláštního subjektu, který by těmto skupinám zákazníků energii dodával. To je ten takzvaný single buyer koncept. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další, kdo bude interpelovat je pan poslanec Patrik Nacher, který bude interpelovat pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, ještě jeden dovětek k tomu předchozímu, co jsme tady řešili. V momentě, kdy ERÚ, ČTÚ má menší rozpočet a vy zastavíte dotace pro některé spotřebitelské organizace, tak samozřejmě ochrana spotřebitelů bude zajišťována méně, zvlášť ještě v kontrastu, když těch dotazů a těch podnětů je více. To znamená, že se ty nůžky rozevřou. Tolik ještě k tomu zpětně.

Ale teď můj dotaz se týká ceny energie. Navážu na to, co tady říkali kolegové. Už jsme se o tom bavili, tak se kolem toho nebudu moc zdržovat. Jsme energeticky soběstační, a přesto máme energie dražší než naopak v těch zemích, kde se dováží energie. Takže dotazy mám v zásadě dva. Za prvé, jestli si MPO nebo ERÚ udělaly nějaký benchmark, případně pokud ano, s jakým výsledkem. Jaký je regulatorní postup v sousedních zemích V4, kde cena elektřiny je cirka na polovině našich cen. To je první dotaz.

Druhý dotaz je, kolik megawatthodin elektřiny vyrobené v České republice se ročně prodá na lipské burze a za jakou průměrnou cenu za jednu megawatthodinu a kolik megawatthodin a za jakou průměrnou cenu za jednu megawatthodinu se naopak nakoupí pro koncové české spotřebitele na lipské burze. Možná že i tohle, když ta čísla tady zazní na mikrofon, tak i to bude odpověď pro celou řadu otázek, které nám všem chodí do mailu právě v této době. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane poslanče, děkuji. Tímto dávám slovo panu ministru průmyslu a obchodu Síkelovi. Pouze upřesňuji, že v 18 hodin budeme muset skončit, takže nemáte na to plných pět minut, ale o něco méně, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já se tedy nebudu vracet k té předchozí otázce, protože si myslím, že jsem to už vyčerpal.

Zvýšení cen energií je důsledkem celé řady faktorů, zejména pak nečekaně rychlého hospodářského oživení po covidových omezeních, výrazného zvýšení globální poptávky po zemním plynu zejména v Asii s tím spojeného rychlého nárůstu cen, částečně nepříznivých klimatických podmínek, jež snížily v celé řadě evropských zemí množství vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Těch faktorů je celá řada.

Liberalizovaný energetický trh s sebou přináší pro konečné zákazníky nejen možnost volby dodavatele, ale i odpovědnost za důsledek této volby. Cena nabízené energie je výrazný stimul, ale nemělo by to být jediné kritérium, dle něhož si koncoví zákazníci, ať již se jedná o domácnosti, maloodběr, či velké průmyslové zákazníky, vybírají své dodavatele.

Ceny elektřiny a plynu jsou dnes v Evropě, a tudíž i u nás silně korelované. V kratším horizontu dodávky lze očekávat vysokou volatilitu a citlivost na jakékoliv další zprávy, a to jak z hlediska zásob plynu, provozu plynovodů, tak i z hlediska aktuálních výhledů počasí či vývojové situace na Ukrajině. V zimě je poptávka po energiích silně závislá na teplotě. V České republice u elektřiny je to přibližně 1 % na 1 stupeň Celsia a u plynu 3 % procenta na stupeň Celsia.

V případě plynu jsou určujícím faktorem ceny na krátkodobých trzích, zejména na nizozemském Title Transfer Facility. Výjimkou jsou dlouhodobé kontrakty s producenty. Strategie dlouhodobých kontraktů je výhodná při rostoucích cenách, naopak strategie krátkodobých a spotových při klesajících cenách. Dlouhodobý pokles cen plynu na spotových trzích v předchozím období vedl k tomu, že značná část obchodníků s plynem se z dlouhodobých kontraktů buď vyvázala, anebo je upravila takovým způsobem, aby jejich cena kopírovala cenu na spotových trzích. Tudíž se jejich pozitivní dopad v dobách cenového nárůstu projevuje pouze omezeně v některých evropských státech, mezi něž Česká republika, jejíž plynárenství je již dvě desítky let privatizované, tam mezi ně nepatří. Vyšší ceny energií, zejména elektřiny a plynu, postupně ovlivňují všechny zákazníky s tím, jak jim budou postupně končit fixace či platnost dosavadních smluv.

Nejprudší, v podstatě šokový nárůst se projevil u zákazníků, kteří se ocitli v režimu dodávky poslední instance. Tito zákazníci prakticky okamžitě čelili přecenění veškeré své spotřeby na aktuální velkoobchodní ceny. Naopak zákazníci, kteří mají bonitního dodavatele a uzavřeli smlouvy s delší fixací na dva až tři roky, nemusí pocítit v tomto okamžiku či nejbližší budoucnosti žádný nárůst cen, přičemž záleží na tom, zda daný dodavatel disponuje právem smlouvu vypovědět a zda toho práva využije.

Možnosti státu, respektive Energetického regulačního úřadu ovlivnit výši cen energií jsou omezené, avšak usilovně pracujeme na novele energetického zákona, která by dala Energetickému regulačnímu úřadu více povinností, kompetencí. U elektřiny se regulovaná složka ceny pohybuje v rozmezí 40 až 50 %, u plynu je pak...

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Pane ministře, musím vás přerušit.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela ... regulovaná složka výrazně minoritní a činí pouze 20 až 25 %.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Naplnili jsme čas. Je 18 hodin a já předtím, než předám řízení schůze paní předsedkyni, jenom ještě omlouvám z jednání dnešní schůze od 18 hodin do 21 hodin, respektive do konce jednacího dne, pana poslance Faltýnka. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Dobrý večer, dámy a pánové, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, navazujeme v našem programu na bod číslo

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.