(pokračuje Věra Kovářová)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 138/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele.

Cílem návrhu zákona je modernizovat evidenci chmelnic a její vazbu na kontrolní procesy a nově formulovat požadavky na podání žádostí o zařazení chmelnice do evidence chmelnic. Návrh umožní Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému jednak provádět kontroly chmelnic zaměřené na ověřování údajů uvedených v evidenci chmelnic, dále zahájit řízení o provedení aktualizace evidence z moci úřední v případě, že zjistí nesoulad mezi údaji uvedenými v evidenci a skutečností, a dále usnadnit aktualizaci vzorů dokumentů potřebných k naplnění ustanovení zákona jejich zveřejněním na internetových stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Návrh rovněž pokračuje v adaptaci na příslušné nařízení Komise, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ověřování chmele a chmelových produktů, především s cílem zakotvit úpravu oblasti týkající se ověřování chmele a chmelových produktů přímo v zákoně, nikoliv jen ve vyhlášce. Děkuji za vaši pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal své místo u stolku zpravodajů.

A nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Smetana. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Karel Smetana: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, od přijetí zákona o ochraně chmele až po současnost proběhla nejen v českém zemědělství řada změn, které se dotkly i výroby chmele a na které zákon v okamžiku svého vzniku nemohl reagovat.

Tato novela je nezbytná zejména pro zachování odrůdové pravosti a kvality chmele. S ohledem na to je nezbytné modernizovat evidenci chmelnic a vést v ní podrobnější údaje včetně skladby chmelových odrůd. Přesná identifikace chmele, o kterou se opírá pěstitel ve svém dokumentu Prohlášení producenta, je rovněž základní podmínkou ověření chmele a chmelových produktů, kterou požaduje Evropská unie ve svých nařízeních.

Cílem předloženého návrhu zákona o ochraně chmele je tedy především potřeba nově upravit požadavky na vedení evidence chmelnic, zařazení chmelnic do evidence, certifikace chmele, potřeba kontrolní činnosti ÚKZÚZ za účelem udržení kvalitní produkce chmele a navázat tak na vydání zákona č. 334/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., zákon o oběhu osiva a sadby.

Předkládaný návrh nepředpokládá negativní hospodářský ani finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Pro producenty chmele představuje předkládaný návrh zakotvení nových povinností, které budou muset plnit, tedy i vyšší administrativní náročnost při předkládání žádostí směrem k ÚKZÚZ. Z výše uvedeného důvodu je to považováno v zájmu zajištění kvality českého chmele a potažmo kvality českého piva za žádoucí a nezbytné.

Doporučuji tento zákon předat zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní otevírám obecnou rozpravu. Ano, hlásí se s z místa pan poslanec Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás v krátkosti seznámil se stanoviskem poslaneckého klubu hnutí ANO. V některých věcech asi budu hovořit podobné věci, které mluvil pan ministr a pan zpravodaj, nicméně dle mého názoru jsou to záležitosti, které jsou velice důležité pro pěstitele chmele, pro kontrolní orgány a pro nastavení systému, který nám tady chyběl nebo nebyl úplně zcela přehledný.

Návrh pokračuje v adaptaci na nařízení Evropské komise č. 1850/2006 ze dne 14. listopadu 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro vydávání ověřovacích listin původu pro chmel a chmelové výrobky, především s cílem zakotvit úpravu oblasti týkající se ověřování chmele a chmelových produktů přímo v zákoně, nikoliv jen v předpise nižší právní síly.

Rozdělil jsem si zde hlavní cíle, které do předkládaného návrhu podle mého názoru patří.

Za prvé je to modernizace evidence chmelnic. Zde se jedná o nově definované požadavky důležité pro správnou evidenci chmelnic v návaznosti na úpravy ověřovacího procesu chmele a chmelových produktů. Pro nové výsadby i dosadby chmele ve chmelnicích musí být použita uznaná nebo standardní sazba podle zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby.

Druhým takovým bodem je modernizace vazby evidence chmelnic a kontrolní procesy. Do evidence chmelnic je nově nutné zahrnout informaci o identitě dodavatele sadby, ať už je to v rámci České republiky, nebo i ze zahraničí.

Třetím takovým bodem jsou nově formulované požadavky na podávání žádosti o zařazení chmelnice do evidence chmelnic. Kromě stávajících požadavků je nově nutno upravit i požadavek na informaci o vysázené odrůdě chmele, doložené doklady o původu sadby. Tento bod v podstatě rozšiřuje stávající evidenci o důležité podklady, které využijí kontrolní orgány.

Čtvrtým takovým bodem je zařazení do sadby chybějících rostlin ve chmelnici, kde se jedná o dosadbu více než 10 % původního počtu sazenic ve chmelnici mezi povinně ohlašované údaje. Zde je nezbytné evidovat a kontrolovat i následné změny, ke kterým dochází při dosadbách u poškozených chmelnic, ať už je to z důvodu vymrznutí, nebo jiné vyšší moci, kdy pěstitel přijde o plnohodnotnou chmelnici a je zde zapotřebí dosazovat nové rostliny tak, aby se pěstování chmele na daných pozemcích vyplatilo.

Dalším bodem je explicitní zakotvení podmínky - ověřit lze jen chmel pocházející z evidovaných chmelnic. Zde jde o ustanovení, které ve stávajícím zákoně o ochraně chmele není, a je proto nezbytné k zajištění správného ověření chmele tuto informaci vést a mít ji k dispozici v předkládání kontrolním institucím.

Další takový bod už se týká kontrolních orgánů a je zde oprávnění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského k provádění kontroly evidovaných chmelnic, zaměřené na ověření údajů uvedených v evidenci chmelnic. Zde je potřeba jasně formulované pravomoci ústavu vstupovat na pozemky chmelnic, a toto vyplynulo z praxe minulých let, kdy někteří producenti chmele toto právo na kontrolu zpochybňovali, a docházelo k situaci, že kontrolní orgán nebyl často na pozemky vpuštěn a byla mu znemožněna kontrola tak, jak to na druhé straně vyžaduje zákon.

Na to navazuje zakotvení oprávnění Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zahájit řízení o provedení aktualizace evidence z moci úřední v případě, že zjistí nesoulad mezi údaji uvedenými v evidenci a skutečností. I tato pravomoc ÚKZÚZu v zákoně chyběla, a proto je dle mého názoru správné, že zde je nově zakotvena a umožní ÚKZÚZu provádět kontroly tak, jak jim zákon přikazuje.

Další věcí týkající se Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského při provádění kontrolní činnosti je součinnost se Státním zemědělským intervenčním fondem, jenž je garantem kontroly při poskytování dotací na pěstování chmele. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné rozšířit definici ploch ve chmelnicích o plochu sklizňovou, protože ani tento záměr není o ničem, co by mělo zatížit ve větší míře pěstitele chmele, a na druhou stranu jasně vymezí povinnosti činnosti Státního zemědělského intervenčního fondu.

Mezi poslední věci, které jsem si zde zdůraznil, je aktualizace ustanovení zákona o přenesení některých ustanovení z vyhlášky. Tato upravená ustanovení jsou doplněna některými povinnostmi přenesenými z vyhlášky do zákona o ochraně chmele. Zde bych ještě chtěl zdůraznit jednu záležitost, a to je používání ochranných prostředků při pěstování chmele, kdy z úst některých členů Evropské komise byl kladen velký důraz na to, ukončit používání chemických prostředků, respektive účinných látek pro ošetřování chmele, a nebylo zde umožněno pěstitelům využít jiné přípravky, neboť tyto nebyly do pěstování chmele umožněny aplikovat. Docházelo zde ke kolizi mezi Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským a Státním zdravotním ústavem, protože obě instituce se vyjadřovaly k jedné věci a ne vždy se podařilo najít konsenzus mezi potřebami pěstitele pro to, aby mohli ošetřit chmel a vyprodukovat kvalitní surovinu, protože zde striktně naráželi na nepochopení ze strany Státního zdravotního ústavu.

Toto jsou ve stručnosti mé připomínky k této novele zákona a za poslanecký klub hnutí ANO chci podpořit propuštění této novely zákona do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se... ano, do obecné rozpravy se hlásí ještě pan poslanec Tureček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegové a kolegyně, já bych se chtěl jenom tady trochu pozastavit z hlediska... Tento návrh zákona řeší evidenci výměru chmelnic a já tady budu mít jeden dotaz na pana ministra týkající se z hlediska rozdílné evidence a vykazování výměry vinic z hlediska Katastrálního úřadu a z hlediska evidence, jak jsou chmelnice evidovány v LPISu.

Na úvod chci říct, že jde o celkem výrazný rozdíl, a ještě trochu se budu zabývat historií z hlediska rozlohy chmelnic na území České republiky. V roce 1871, pro zajímavost, bylo v České republice evidováno celkem 5 300 hektarů chmelnic. K bouřlivému rozvoji výměry chmelnic došlo v období takzvané první republiky, kdy v roce 1930 tato výměra chmelnic vzrostla na 15 500 hektarů. Po druhé světové válce tato výměra opět poklesla, kdy v roce 1948 bylo evidováno pouze 7 000 hektarů chmelnic, v roce 1956 bylo evidováno 9 000 hektarů chmelnic a od tohoto roku docházelo k rozvoji chmelnic, kdy bylo v roce 1993 evidováno 10 500 hektarů.

Bohužel, od tohoto roku chmel se stává citlivou komoditou v zemědělství jako další rostlinné a živočišné komodity a tato plocha z hlediska právě LPISu neustále klesá. V roce 2006 byl tento pokles zaznamenán oproti roku 1993 o 50 %, kdy v roce 2006 bylo evidováno na území České republiky z hlediska struktury chmelnic 5 500 hektarů. V roce 1914 (2014?) je to už bohužel 4 400 hektarů, takže prakticky další úbytek zhruba tisíce hektarů chmelnic.

A tady z hlediska struktury je Česká republika rozčleněna do tří chmelařských oblastí. Je to jednak oblast Žatecka, která tvoří největší podíl, je to 77 %, více než 77 %, ta výměra tvoří 3 836 hektarů. Dále je to Úštěcká chmelařská oblast se svými 504 hektary, více než 10 %, a na Moravě je to Tršická chmelařská oblast zhruba s 12 % podílu, 625 hektarů.

A teď k tomu rozdílu, kdy LPIS v roce 2013 eviduje a vykazuje na území České republiky celkem 5 023 hektarů chmelnic, zatímco Katastrální úřad v roce 2012 vykazuje a eviduje rozlohu 10 454 hektarů, takže prakticky jednou tolik. Je to docela zásadní rozpor mezi údaji, které vykazuje Český úřad katastrální, a dále kde to vykazuje LPIS. Takže já se chci zeptat, jestli tato novela zákona o ochraně chmele, která řeší evidenci chmelnic na území České republiky, řeší tento rozpor, a případně jestli řeší případné sjednocení evidence mezi LPISem, který používá Ministerstvo zemědělství, a Katastrálním úřadem. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že nepadly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

A než přistoupíme k hlasování, přivolám kolegy z předsálí a přečtu oznámení - s náhradní kartou 33 hlasuje paní poslankyně Nina Nováková.

Ještě jednou přivolám kolegy z předsálí a budeme hlasovat o návrhu, aby byl zemědělským výborem projednáván tento návrh jako výborem garančním. Nyní přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 137, přihlášeno 161 poslanců a poslankyň, pro 145, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru či výborům k projednání? Ano, prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne. Já bych poprosil stejně, jako jsme měli předtím, vzhledem k tomu, že se jedná o ochranu chmele a jsou tam i ochranné účinné látky a chemické prostředky, tak bych poprosil zařadit i pokud možno výboru životního prostředí. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Má ještě někdo jiný návrh? Není tomu tak.

Přistoupíme tedy k hlasování. A budeme hlasovat o tom... pan poslanec Krejza, ne? Ano, děkuji.

Budeme tedy hlasovat o tom, aby byl tento návrh přikázán k projednání i výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 138, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 27. Návrh byl zamítnut.

Tímto končím projednávání tohoto bodu. A přistoupíme k bodu dalšímu a tím je

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.