(pokračuje Olga Richterová)

8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona
o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí
/sněmovní tisk 56/ - prvé čtení

Tento tisk byl přerušen. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili 26. ledna tohoto roku. Bod byl přerušen během úvodního vystoupení paní zpravodajky. Znovu ho otevírám. Prosím tedy paní ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou, ta už zaujala místo u stolku zpravodajů, a ptám se paní zpravodajky pro prvé čtení, paní poslankyně Bereniky Peštové, přejete si pokračovat ve svém úvodním vystoupení? (Ano.) Přejete, prosím, paní zpravodajko, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak ještě jednou. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už řekla paní ministryně, máme před sebou druhý ze dvou zákonů, kterým se má transponovat evropská legislativa v oblasti omezení dopadů plastů na životní prostředí. Tento a související tisk byly Sněmovně předloženy už v minulém volebním období, k jejich projednání se však nedostalo. Lhůta pro transpozici stejně jako u sněmovního tisku 55 uplynula už 3. července 2021. Tento návrh je tedy změnový zákon k tisku 55, obsahuje novely souvisejících zákonů, především zákona o obalech, dále pak živnostenského zákona, zákona o daních z příjmů, zákona o Státní zemědělské a potravinové inspekci a zákona o výrobcích s ukončenou životností.

Předmětem návrhu je stanovení příslušných práv a povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu. Vedle toho návrh provádí i nezbytné legislativně technické úpravy. Věcně nejpodstatnější je, si myslím, stanovení povinného obsahu recyklátu v PET láhvích postupně z 25 % až na 30 %. Mediálně nejvděčnější bude jistě povinnost již při výrobě pevně spojovat plastová víčka k PET láhvím. Dále pak je stanoven cíl třídění PET láhví postupně až na 90 % hmotnosti uvedené do oběhu v daný rok.

Častou otázkou je také systém zálohování PET láhví. Ten je zde i nadále pouze jako možnost, nikoli povinnost.

Bez zajímavosti nejsou ani přílohy k zákonu, které obsahují například kritéria a názorné příklady upřesňující pojem "obal" či kritéria pro zajištění systému opakovaného použití obalu. Každý adresát právní normy si tak může dohledat typ výrobku a příslušně jej zatřídit, tedy zda má například povinnost připevnit víčko, nebo přimíchávat ve výrobě recyklát. To je z mého pohledu to nejpodstatnější.

Vzhledem k tomu, že jsem na tvorbě tohoto zákona intenzivně pracovala a podílela se, budu mít v rozpravě několik zřejmě osobních poznámek ke směřování protiplastové legislativy. Paní předsedající, tímto se přihlašuji do rozpravy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní zpravodajce, zaevidovala jsem přihlášku do rozpravy. Ovšem nejprve je potřeba se zeptat, jestli se přihlašujete, paní zpravodajko, s přednostním právem? Jako zpravodajka ho máte. (Zpravodajka u stolku zpravodajů hovoří s ministryní a nevnímá.) Paní zpravodajko? Paní poslankyně, prosím, hlásíte se do rozpravy s přednostním právem, protože jako zpravodajka ho máte? Poté jenom konstatuji, že je v obecné rozpravě přihlášen řádně pan poslanec Václav Král. Ale jestli chcete využít vašeho přednostního práva, se táži? (Zpravodajka stále nereaguje.)

Dobře, asi nikoliv. Já tedy otevírám obecnou rozpravu a jenom jsem se ujistila o tom pořadí. Nyní je přihlášen pan poslanec Václav Král a potom paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím pana poslance Krále. Stahuje? Není tady. Není tady, řečník nepřítomen, a poprosím tedy paní zpravodajku s vaší přihláškou do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Jak již jsem avizovala, tak jsem si připravila pár argumentů ohledně zálohování, a ráda bych možná, pokud i tady nějaká diskuse faktických poznámek kolem toho vznikne, ráda bych, abychom se k tomu vyjádřili. Dle SUP je od roku 2025 povinných v PET láhvích 25 % recyklovaného PET, takzvaného rPET, ale od roku 2030 SUP nařizuje už 30 % recyklovaného plastu, a to ve všech plastových nápojových láhvích, nejen v PET. To znamená, pokud někdo nyní prosazuje povinné zálohování PET, pak by měly být povinné zálohy i u dalších typů nápojových plastů včetně plastu HDP. Co je HDP? HDP je polyetylen s vysokou hustotou. Jsou to plastové obaly na mléko, džusy, jogurtové nápoje, pivo, víno a další nápoje. Zálohování jen PET láhví nevyřeší splnění cíle SUP.

Návrh na povinné zálohování není řádně vydiskutovaným vládním návrhem jako SUP a byl by přílepkem k této nové legislativě. Návrh na povinné zálohování nemá žádné analýzy včetně povinné studie dopadů, takzvané RIA. Nikdo toto téma dřív neotevřel pro názor odborníků. Tím nechci říct, že nebylo diskutováno, ale ty názory jsou tak protichůdné, že nebyla žádná shoda na tom, zda zálohovat, či nezálohovat. Pouze je zde snaha přilepit rychle návrh povinných záloh k původnímu vládnímu návrhu zákona. Povinné zálohování obalů od nápojů by postihlo a regulovalo velké množství obchodních a ekonomických vztahů, od výrobců nápojů přes obchodníky, obce a města, třídicí linky až po finální recyklátory druhotných surovin. To je důvod, proč by taková regulace měla být případně řešena samostatným zákonem a s tím související komplexní debatou a meziresortním připomínkovým řízením, nikoliv pouhým přílepkem.

Pokud někdo chce zákonem zavést povinné zálohování bez průkazných odborných analýz, například uhlíkové stopy, pak zde vzniká precedens na povinné zálohování a může zde vznikat také povinné zálohování pneumatik, baterií a dalších výrobků. Zastánci zavedení povinných záloh na obaly od nápojů vědomě pracují na omezení nabídky spotřebiteli. Nebude možné si legálně zakoupit nápoj v nezálohovaných obalech, což znamená zákaz nákupu nezálohovaných láhví. Potom, pokud tento pozměňovací návrh vznikne, tak by tento pozměňovací návrh měl mít název "Zákaz třídění PET láhví do kontejneru".

Povinně zálohovaná PET láhev není jako skleněná láhev, nenaplňuje se opětovně. Je zmačkána a rozemleta na vločky tak jak současně nezálohované PET láhve vytříděné do kontejnerů na plasty. Aby mohly být povinně zálohované PET zpětně vykupovány, musí být nepoškozené, to znamená, auta převážející zálohovaný PET zpět do obchodů budou s nezmačkanými PET láhvemi, které tak tvoří větší objem. Když to shrneme, auta nám budou převážet vzduch. Je to nákladné a bohužel tím budou zvyšovat tolik diskutovanou uhlíkovou stopu.

Dle navrhovatelů povinného zálohového systému budou veškeré náklady na zavedení povinných zálohových PET hradit výrobci. To znamená, tyto zvýšené náklady výrobců na provoz zálohového systému se promítnou dále do ceny konečných výrobků a tyto náklady reálně zaplatí spotřebitel. S povinným zálohováním PET čeká spotřebitele bohužel zdražení všech nápojových výrobků v PET obalu. Budeme-li se zde bavit o pozměňovacím návrhu, který zde byl načten již v minulém volebním období, tak autoři povinného zálohového systému ve své ekonomické analýze počítají s ekonomickou udržitelností tohoto systému jen v tom případě, že bude jedna třetina nákladů financovaná z nevrácených záloh ve výši 3 koruny na PET láhev, které spotřebitel zaplatil. Potvrzuje se zde paradox, že tito zastánci povinného zálohování potřebují pro finanční udržení celého systému povinných záloh co nejméně vrácených zálohových láhví. To znamená, jsou finančně závislí na tom, co právě kritizují, proti čemu bojují a co je dle nich hlavním důvodem zavedení povinných záloh.

V České republice je aktuálně vytříděno zhruba 80 % nápojových PET, což je jeden z nejlepších výsledků v Evropské unii. Evropská unie požaduje od roku 2025 77 % a od roku 2029 90 %. To znamená, že není nutné žádné rychlé změny či opatření ve formě povinného zálohování PET, které nemá ekonomickou návratnost. Cíl pro rok 2025 plní Česká republika už nyní. Ministerstvo životního prostředí navrhuje rozšířit síť sběrných kontejnerů pro dosažení dalších 10 % na cíl 90 % vytříděného PET, což je cesta správným směrem a já s ní plně souhlasím.

Povinné zálohování neřeší odnos a sběr volně poházených PET láhví, takzvaný littering. Zavedení 3 korun zálohy nemotivuje 16 % dosud netřídících občanů ke zpětnému odnosu použitých láhví do automatu, naopak, ohrožuje stávající třídiče touto povinně zálohovou zátěží, neboť láhve pohozené v přírodě většinou nepůjdou vrátit. Automat je nevezme, protože budou mít poškozenou etiketu, tudíž ta cenina nebude vratná do automatu.

Zálohový systém determinuje riziko poklesu ochoty k třídění. Tento fenomén se objevil například v Německu, kde vlivem povinných záloh došlo k poklesu třídění plastů o 11 %. V případě poklesu třídění ostatního odpadu o 11 % by pak celkový negativní dopad povinných záloh představoval úbytek 59 200 tun tříděného sběru. Nápojový PET tvoří pouze 5,5 % celkových obalových - říkám obalových - odpadů. Dále tvoří PET přibližně čtvrtinu objemu žlutých kontejnerů. Ostatní jsou plasty s obtížnou nebo nulovou materiálovou využitelností. Využitelné jsou pouze k energetickému využití.

V případě povinného zálohování hrozí malým obchodům diskriminace, kdy nebudou moci uhradit náklady vzniklé s povinným zpětným výkupem jako silné potravinové řetězce. Obchodník při povinném zálohování nemá vyjednávací sílu - buď přistoupí na podmínky dodavatelů, nebo nemůže toto zboží vůbec prodávat, ale tím se vyřazuje z trhu.

Zamyslela jsem se i nad tím, proč chce někdo zavést mimo PET i povinné zálohování na plechovky. Plechovky se dají elektromagneticky, a to i ty hliníkové, levně a spolehlivě vytřídit ze směsného odpadu. Pokud by důvodem jejich povinného zálohování mělo být pohazování odpadků a všeobecná snaha o recyklaci nápojových obalů, tak proč nezálohovat všechny skleněné obaly a nápojové kartony nebo nápojové pytlíčky? Jednoznačně se ukazuje, že autoři povinného zálohování se zaměřují na nejsnadněji a nejlevněji sbíratelné obaly, ovšem s nejvyšší tržní cenou, to je PET a hliník. Jinými slovy, autorům povinného zálohování jde o to, vyzobávat nejlepší rozinky z komunálního odpadu, nejlukrativnější, a problémové materiály s obtížnější, a tedy dražší recyklací nechat obcím.

Zavedení povinného zálohovaného systému odčerpává zdroje ze stávajícího systému nakládání s komunálními odpady, v němž dojde k omezení investic, nebo bude nutné pro investice najít další finanční zdroje. Některé již provedené investice budou zmařeny. Investice z EU fondů jsou vázány podmínkou udržitelnosti v čase, například třídicí linky, sběrná infrastruktura a tak dále. Dobrovolné zálohování je u nás zákonem funkčně vyřešeno již desítky let, a to ke spokojenosti spotřebitelů, obchodníků i výrobců, a proto není nutné dále toto regulovat. Současná úprava nabízí výrobcům možnost plnit uloženou povinnost sběru jak dobrovolným zálohováním, tak formou tříděného sběru. Případným zavedením povinnosti zálohovat PET láhve vstupuje bohužel politické rozhodnutí do vzájemných obchodních vztahů mezi výrobcem a obchodníkem. Zachování aktuálního stavu dobrovolnosti zálohování ponechávají zákonodárci odpovědnost na producentech nápojů a současně je nutí najít optimální řešení pro spotřebitele i obchodníky, a to především ty malé, nezávislé.

A teď se podíváme na negativa povinného zálohování pro jednotlivé sektory.

Domácnosti - za prvé prostor pro uskladnění nepoškozených PET láhví a plechovek, nárůst vzdálenosti k místům odběru zálohových obalů, změna spotřebního chování, úhrada nákladů na zavedení systému.

Obchodníci - vysoký podíl nákladů na zavedení systému, zvýšené nároky na cash-flow, vysoké nároky na manipulaci s ceninou, nutnost stavebních úprav při oddělení toku odpadů od potravin a zvýšená administrativa.

Zpracovatelé odpadů - poškození tržní rovnováhy nekoncepčním krokem, demotivace od nutných investic do infrastruktury, snížení výtěžnosti třídicích linek a výrazný výpadek příjmů.

Obce - významný úbytek příjmu obcí, výrazné snížení návratnosti investic do odpadové infrastruktury a hrozba vrácení peněz z EU fondů za nedodržení podmínek, hrozící riziko zvyšování poplatků za odpady a riziko omezení obslužnosti.

Tak to je v kostce, co jsem si připravila ohledně zálohování, neboť jak již jsem říkala, tento zákon je změnovým zákonem a nabízí se to, že je vynikajícím nosičem různých kreativních pozměňovacích návrhů. A jelikož už v kuloáru koluje, že je koketováno s touto myšlenkou zálohového systému, tak jsem si připravila pár argumentů, co by mohlo nastat a jaká rizika jsem tam já osobně díky tomu, že jsem se na tvorbě zákona podílela, identifikovala.

Současně jsem místopředseda podvýboru, takže uspořádám seminář ohledně zálohování a volně navážu na semináře, které již v této Poslanecké sněmovně proběhly. Tímto vás samozřejmě zvu a budu ráda, když ta diskuse bude pokračovat dál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Také vám děkuji, paní poslankyně. Dále je přihlášena paní poslankyně Balaštíková.

Jen ještě přečtu omluvu. Ještě se dnes mezi 12. a 13. hodinou omlouvá pan poslanec Jiří Slavík z pracovních důvodů. A nyní prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové, já bych poděkovala své předřečnici, protože řekla téměř všechno, co bylo i obsahem mého sdělení vám. Jenom bych vás krátce poinformovala: já jsem v minulém volebním období uspořádala dvě konference ohledně zálohování a ohledně plastových obalů v potravinářském průmyslu. Na těch konferencích vystupovali ekonomové, energetici, byli tam zástupci maloobchodní sítě, byli tam samozřejmě i zástupci velkých řetězců, byli tam zástupci hlavně i obcí, výrobců nápojů, byli tam i zástupci recyklačních linek a zpracovatelé následně recyklovatelného plastu.

Já bych si jenom dovolila shrnout do takových šesti bodů, jaké byly závěry z těch konferencí. Závěr byl, a tam jsme se na tom jednoznačně shodli, přestože tam opravdu ta lobbistická skupina vytvářela tlak, velký mediální tlak na všechny, kteří k tomu mohou něco říct, a vlastně hlavně tlak na poslance, aby podpořili ten návrh - a já si myslím, že ten tlak, který vytváří píárová lobby na rychlé zavedení záloh na PET, není v České republice vůbec opodstatněný, protože díky více než dvacetileté práci budování systému sběrných sítí v obcích a městech máme nyní velmi dobrou pozici pro nastavení vyšších cílů a nových směrnic, které přijdou z EU. Aktuální legislativa umožňuje zavedení dobrovolných záloh pro jednotlivé výrobce nebo pro celá výrobní sdružení, a oni tak neučinili, oni toho nevyužili. Oni chtějí využít peněz státu k navýšení svého zisku, ale to se mi nelíbí, protože já musím myslet na obce, kde by právě tyhlety peníze najednou poklesly. Zpětný sběr PET láhví rozhodně není komplexním ukazatelem efektivity odpadového hospodářství a sám o sobě littering nevyřeší, což je ten volný sběr láhví, které se povalují v přírodě. Většina spotřebitelů prodejní maloobchodní sítě, to jsou obchody na vesnicích a v hůř dostupných místech, než jsou centra měst, a zástupci obcí rozhodně nepodporovali zavedení zálohového systému, protože znali parametry toho systému, který by zálohování hodně změnilo, a jaký by byl ten ekonomický dopad pro ně.

Já si myslím, že není potřeba ohrožovat fungující systém z důvodu krátkodobého přínosu pro velmi konkrétní podnikatelskou skupinu. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Vyvolalo to faktickou poznámku pana poslance Jiřího Kobzy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já bych si jenom k té otázce zálohování dovolil připomenout jednu věc, že zálohování petek je zaměřeno vlastně na recyklaci polyetylenu, to znamená z těch petek budou znova vyrobeny další petky, a tím pádem celý ten přínos nebo ten nadbytek těch prázdných odpadů zatěžuje naše odpadové hospodářství, protože vlastně ten polyetylen bude cirkulovat.

Takže je zapotřebí brát i toto v úvahu a myslím si, že celá ta myšlenka zálohování z pohledu na cirkulaci toho materiálu, kterého se to týká, je pro nás velmi důležitá, protože jinak ty plasty budou prostě pořád přibývat a přibývat a my budeme mít velké problémy, jak je skládkovat, takže za sebe musím říct, že podporuji zálohování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a přečtu pořadí faktických, které toto vyvolalo - pan poslanec Richard Brabec, Berenika Peštová a Margita Balaštíková. Jako první prosím pan poslanec Richard Brabec s faktickou. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Richard Brabec: Dobrý den, tak to zase zaujalo mě, tahle poslední poznámka pana kolegy Kobzy, protože ono to skutečně je úplně jinak. V těch dvou minutách to asi nestihnu, respektive nestihl bych, ale tak to řeknu velmi stručně i pro občany. Osud PET láhve, která by se případně zálohovala, je úplně stejný jako PET láhve, která skončí v tom žlutém kontejneru. Ta se prostě rozemele na vločky a udělá se z ní nová petka, v tom není vůbec žádný rozdíl. To je to, co si lidé myslí, že to bude fungovat jako se sklem, kde ta zálohovaná láhev se vymyje a znovu se pošle to oběhu - tak to prostě není. V tom žlutém kontejneru má úplně stejný osud, jako pokud by se zálohovala, to znamená nevymyje se, není to takhle znovu použitelné, a vlastně ten recykl vznikne úplně stejným postupem.

Takže tohle opravdu není ten případ a já se samozřejmě plně hlásím jako spoluautor návrhu zákona o jednorázových plastech k tomu, že je vlastně i trošku paradoxní, že nejvíc řeší záležitost PET, protože ty petky jsou relativně nejmenší problém z hlediska plastů, protože jsou plasty, které jsou velmi těžko recyklovatelné, jsou to jiné typy plastů. Po PET je velká poptávka, a kdybychom měli všechny plasty jako PET, tak v podstatě nemáme žádné starosti a budeme řešit jenom, jestli budeme vyrábět PET transparentní, po kterém je ještě větší poptávka než po tom barevném z pohledu znovuvyužití. Ale znovu říkám, není problém v tom, že zálohováním by vznikl nějaký daleko lepší řetězec využití těch PET láhví než tak, když je dáme do toho žlutého kontejneru. Tak to jenom na vysvětlení i technicky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi za dodržení času. Nyní paní poslankyně Berenika Peštová s faktickou, připraví se paní poslankyně Balaštíková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já jsem se taky tedy musela ozvat a musela jsem zareagovat, protože sice jsem ten projev možná měla trošku delší, ale já jsem to v tom projevu říkala. V současné době už třídíme 80 % a ten cíl v roce 2025 je 77 %, takže my už v současné době jsme na cíli, plníme cíl roku 2025, tudíž není potřeba zavádět nový systém. Systém tady je, je funkční a ty obce, respektive občané, si na to zvykli.

Ale ten problém, který tady nastává, to je to, co jsem říkala už kdysi předtím, to už bylo na jiné schůzi, to jde o ten rPET, to je to, co jsem říkala, to, co mají za povinnost nápojáři, a nápojáři mají jednoznačně 25 % a 30 % v roce 2030, takže jim jde o ten rPET. Oni se k tomu rPETu nemůžou dostat, protože rPET je samozřejmě komodita, která je obchodovatelná, a to je jedna z nejlukrativnějších komodit. V současné době ji právě potřebuje automobilový průmysl, a jelikož ten ty peníze do toho dá a rPET nakoupí na burze, tak ale oni se k němu nemůžou dostat, protože samozřejmě jsou limitovaní nějakou částkou, kterou by oni za ten rPET chtěli zaplatit, a nechce se jim platit to, co platí automobilový průmysl.

Takže celá - jak bych to řekla - celá ta anabáze se točí kolem toho, že nápojáři, někteří nápojáři to rozpoutali, že se nemůžou dostat k tomu rPETu, tak proto přišli s tou vzácnou myšlenkou, že začneme zálohovat. To je celé, nic víc, nic méně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně Balaštíková, pak se připraví pan poslanec Kučera.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Jenom doplním takový technický střípek. Řekla jsem, že jsem pořádala dvě velké konference ohledně obalů v potravinářském průmyslu, a od těch zpracovatelů recyklátu plastu, rPETu, vzešla informace, a tam mnozí mí kolegové najednou zjistili, že i ten rPET se dá, prosím vás, použít pro tu láhev dvakrát. Jenom dvakrát on oběhne - on se nechová jako sklo, nejde z toho donekonečna vyrábět, protože v těch linkách to teče a oni už z toho nevyrobí ty flopsy. Tak jenom tuhle informaci jsem vám, prosím, chtěla ze závěru té konference předat, že to není nekonečný proces, a samozřejmě po tom sáhnou jiná odvětví, ale neobíhá ta láhev stejně jako skleněná.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Dále pan poslanec Michal Kučera s faktickou a poslední faktická pan poslanec Jiří Kobza se připraví. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych možná doplnil ty informace, které tady zaznívají jak od pana poslance Brabce, bývalého ministra životního prostředí, tak od jeho kolegyň. On ten příběh je trošku jiný, respektive potřebuje doplnit o pointu. Ta pointa je totiž v tom, že ono není úplně jedno, kde ta PET láhev skončí, jestli skončí v recyklovaném odpadu, anebo jestli skončí v novém systému zálohování PET láhví. Ono to totiž není jedno proto, protože ta PET láhev, pokud skončí v recyklovaném odpadu, je víceméně ten nejcennější plastový odpad, který v tom recyklátu je. V okamžiku, kdy PET láhev z toho recyklátu vezmeme a pustíme ho mimo odpadový systém, tak odpadové společnosti přijdou o významný zdroj, významný zdroj svého podnikání, protože PET láhev je skutečně to nejcennější, co v tom plastu je. Takže ono to je víceméně dvousečné. Pokud to skončí v té části obchodní, to znamená, vyjme z toho systému, tak samozřejmě snaha těch odpadových společností o recyklaci bude nějakým způsobem ovlivněna. Takže toto je celý ten příběh a myslím ten nejzásadnější bod celé té debaty. Mají petky skončit v recyklovaném odpadu a být součástí byznysu odpadového hospodářství, anebo být z toho byznysu vyjmuty a jít mimo systém?

Zkušenosti z ostatních zemí ukazují, že zálohování PET láhví dává smysl i v tom případě, že se pouze rozdrtí v daném obchodě, na daném sběrném místě. Takže jenom jsem chtěl říct, o čem tady dneska budeme rozhodovat... (Předsedající: Čas.) ... zda skončí... (Váš čas.) petky v odpadovém hospodářství, anebo... (Váš čas.) ... v recyklátu mimo systém. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o dodržování času. Děkuji. A následně, opět s faktickou, pan poslanec Jiří Kobza, poté paní poslankyně Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, já se zřejmě musím omluvit, že jsem ve své předchozí poznámce nebyl dostatečně podrobný, protože v rámci zálohování a recyklace petových láhví se rozhodně nejedná o to, že by ty láhve pracovaly nebo se pohybovaly asi tak, jako se za hluboké minulosti pohybovaly láhve na mléko. Ty láhve nebudou vymývány, ty láhve nebudou nějakým způsobem posílány zpátky do oběhu. Ty láhve budou roztaveny a z taveniny polyetylenu budou znovu vyfukovány nové láhve. To znamená, jedná se tady o recyklaci ani ne té láhve jako takové, jako toho materiálu, a to je poměrně zásadní věc, protože díky tomu se přínos plastů do oběhu výrazně, výrazně sníží a umožní to nějakým způsobem i kontrolovat. Fakt je ten, že tato recyklace PETu už běží v mnoha zemích. Já si to pamatuji, před dvaceti lety už to byl docela zajímavý byznys v Íránu, kde na to jely celé firmy, které vybíraly plastové láhve z odpadů a svážely je zpátky na přetavení.

My musíme myslet nejenom na administrativní požadavky Evropské unie, ale musíme myslet především na svoje vlastní prostředí tady, a když se nám podaří snížit přínos plastů do našeho vlastního prostředí, do naší vlastní země, tak já si myslím, že to je dost důležitý faktor, abychom se tímto zabývali.

Takže prosím pěkně, jedná se o přetavení a jedná se o záchranu toho materiálu, aby se nepřinášel pořád nový. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní paní poslankyně s faktickou - paní poslankyně Berenika Peštová, poté pan poslanec Richard Brabec, a já jenom upozorním, že předám řízení schůze. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Chtěla bych reagovat na pana poslance Kučeru, prostřednictvím paní předsedající - je tam další paní předsedající. My jsme si asi nerozuměli. Já nevím tedy, o jakých společnostech vy tady mluvíte. Tady přece jde o to, že v těch žlutých popelnicích, kromě PETu, což jsem říkala, který tvoří jednu čtvrtinu, jsou tam i další plasty, a ty další plasty jsou z hlediska recyklace už ne tak dobře využitelné, proto se třeba používají k energetickému spalování nebo energetickému využití. Já jsem vůbec nepochopila váš výstup. Nerozumím tomu, o jakém byznysu tady mluvíte. Tady jde o to, že každá obec má nějaký systém, který funguje. Všichni víme, že co je ekologické, je drahé. Všechny obce na to doplácí. Nikdo není, aby to měl fifty fity, to znamená, to, co do toho dal, tak se mu vrátí. Ty obce prostě na to doplácí. A jestliže jim sebereme tuhle drahou komoditu, což je drahá komodita, tak už se jim to nebude - co dvakrát, možná třikrát tolik nevyplácet. A kde je motivace pro obce a občany, aby dál třídili, když přijdou o tuto drahou komoditu? Prostě ty obce nebo ti občané už nebudou chodit do těch barevných popelnic - protože bychom se měli vrátit k tomu, co je vlastně smyslem těch barevných popelnic. Ty barevné popelnice tady máme proto, abychom sbírali obaly. To, že jsme občany naučili třídit všechno, to je krásné a to je dobře. Náš občan neví, že do modré popelnice by měl házet třeba jenom kartony, on tam dává i noviny a časopisy a to nejsou obaly. On neví, že do žluté popelnice by měl dávat jenom obalovou složku, to znamená jogurty, PET a tak dále, to, co je obalem, to, co chrání potraviny. (Předsedající: Poprosím, váš čas.) Tak já se přihlásím znova.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Krásné dopoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci, přebírám řízení schůze. Jsme v obecné rozpravě a máme tady další faktickou poznámku, se kterou se přihlásil pan místopředseda Richard Brabec, a dalšími přihlášenými jsou Ivan Adamec a Jan Bureš. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Já jenom zase velmi ve stručnosti reakci, tentokrát ne na pana kolegu Kobzu, ale na pana kolegu Kučeru. My jsme si jenom asi nerozuměli v tom. Já jsem nemluvil o systému z pohledu obchodního, ale čistě o technickém využití, zda je nějaký rozdíl mezi využitím PET láhve ze žlutého kontejneru, kam ji odhodíme v rámci stávajícího systému, a zda je nějaký rozdíl mezi tím, když bude ta láhev zálohovaná. Znovu říkám, tam žádný rozdíl není.

O tom, co mluvil pan kolega Kučera, já s tím souhlasím, ale pozor, je to naopak argument, který právě jde proti povinnému zálohování i z pohledu zájmu obcí, protože je logické, že obce, pokud jim zmizí z toho žlutého kontejneru v podstatě jediná ceněná komodita, což jsou právě ty PET láhve, tak přirozeně z toho systému zmizí poměrně významná částka, kterou potom ty obce dneska používají na financování toho systému, protože celý ten systém je samozřejmě v minusu. To znamená, někdo ho musí financovat, a buď ho financují zákazníci, případně tedy ty společnosti, které uvádějí obaly na trh, ale ty si to také započítávají samozřejmě do svých nákladů, a ty přenesou na zákazníka anebo na obce. A ve chvíli, kdy z toho systému vyndáme jedinou ziskovou nebo jednu z velmi mála ziskových komodit, ta finanční zátěž zůstane na obcích. To byl také důvod, proč v minulém období po těch obrovských debatách, které se kolem toho vedly, obce byly proti tomu povinnému zálohování, protože jim bylo jasné, na koho ta zátěž potom dopadne. Budou to obce, a především samozřejmě ty menší, nebo všechny obce, ale přirozeně ta zátěž se ještě víc potom projeví na menších obcích.

Ale je vlastně paradox, že debata, která se vede teď, konkrétně k návrhu zákona, který řeší dopady jednorázových plastů, tak se bavíme především o zálohování, a ne o tom, co si myslím, že je hlavní, a to je právě to, jak se zbavit nadužívání jednorázových plastů, které jsou opravdu globální problém. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo. Než přijde další s faktickou poznámkou, dovolím si přečíst omluvu. Mám tady omluvu ministra dopravy Martina Kupky, a to ve středu 2. března od 10 do 14 hodin, a to z důvodu účasti na schůzi Senátu Parlamentu České republiky.

A nyní tedy další, kdo se přihlásil s faktickou poznámkou, je pan poslanec Ivan Adamec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, já snad jenom velmi stručně. Když se bavíme o odpadech, je to takový evergreen tady ve Sněmovně. Vzpomínám si na diskuse při posledním balíčku odpadových zákonů, odpadové legislativě, kde jsem měl možnost a ten luxus pro ni nehlasovat, protože jsem tam viděl spoustu problémů a spoustu ďáblíků, které byly schovány v jednotlivých detailech, a myslím, že se ukazuje, že do budoucna se tím budeme muset zabývat podstatně aktivněji a častěji, protože holt za prvé máme tady nějaký vývoj v Evropě a za další, není to úplně jednoduchá záležitost a je potřeba se s tím popasovat.

Na druhé straně musím říct, že je pravda, kdybychom nějak nezačali, tak bychom nezačali vůbec. To je také potřeba říkat, takže je dobré, že jsme začali. Tady v tuhle chvíli je to stejné, jako vždycky jsme to projednávali. Řešíme detaily, ale my jsme v prvním čtení, a já bych hrozně rád, kdyby se ty detaily řešily na odborném výboru, protože většina z nás tady, nebo já třeba o tom něco vím jako bývalý starosta, ale většina z nás tady slyší odborné pojmy a podle mne nezná jednotlivé souvislosti, takže bych doporučoval tuhle debatu nejdříve na odborném výboru a potom případně druhé čtení - pozměňovací návrhy, abychom věděli vlastně, o čem tady budeme hlasovat, protože fakt to není jednoduché.

Výkup plastů jako takových, společnost EKO-KOM, ta mě trápí doteď, ale já jsem to tehdy chtěl změnit, ale zjistil jsem, že to není úplně jednoduché v regulovaném systému udělat nějaké tržní prostředí. To je opravdu velmi složitá záležitost a fakt to není jednoduchá záležitost, není to jednoduchá disciplína. Tady se to zvrtlo jenom, jestli zálohovat, nebo nezálohovat. To je trošku málo pro tu diskusi.

Souhlasím s bývalým panem ministrem, panem kolegou Brabcem, a já bych doporučil, fakt zkusme to poslat do druhého čtení, zkusme to poslat do odborného výboru. Věřím tomu, že tam jsou ti lidé, kteří tomu opravdu rozumí nebo se tomu věnují. Prostě nám připraví kvalitní materiál, který pak budeme moci posoudit při hlasování ve třetím čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vám mnohokrát děkuji za dodržení času.

Nyní, než pozvu dalšího s faktickou poznámkou, dovolila bych si přečíst další omluvu, a to je z celého jednacího týdne od 2. do 4. 3., ze zdravotních důvodů se omlouvá pan Róbert Teleky. Takže to byla omluva.

A nyní s další faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Jan Bureš. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Já je snad ani nevyužiji, paní místopředsedkyně. Ono je vždycky hrozně těžké vystupovat po Ivanovi Adamcovi, protože on řekne přesně všechno to, co já si celou dobu připravuji v lavici. Chtěl jsem vás také poprosit, pojďme tuhle diskusi přenést do výboru. Slyšeli jsme od paní kolegyně Peštové, že se chystá na toto téma i seminář, který samozřejmě bude otevřen pro celou Poslaneckou sněmovnu i pro všechny další stakeholdery, které to bude zajímat, takže pojďme to přenést tam, pojďme to pustit do druhého čtení a pojďme se věnovat dalším zákonům, které máme dneska před sebou. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. V tuto chvíli je zde další faktická poznámka a s tou je přihlášen pan Jiří Kobza. Poprosím pana poslance, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, musím se přiznat, že k velkému překvapení zjišťuji, že zákon o tom, jak omezit jednorázové plasty, se stáčí na to, jakým způsobem obchodují s plasty obce, a dostává se to do úplně jiného prostředí. Takže já si myslím, že to by asi nemělo být, protože my bychom se měli soustředit na to meritum věci, a to je, jak omezit jednorázové plasty jako takové. Recyklace je jeden ze způsobů. A pokud se budeme bavit o penězích, tak můžeme se bavit i o takovém - zase mluvím z toho, co jsem viděl různě ve světě - že kupodivu ze sběru PET láhví chudí lidé si prostě přivydělávali tady s tím, což se nám klidně může stát, až dojdou doplatky za energii a plyn.

Takže já bych vás chtěl za prvé poprosit, abychom tu diskusi, protože tady zaznělo, že většina lidí, většina poslanců, kteří zde sedí, o tom nemají moc velký přehled, tak já si myslím, že je právě dobré, abychom tady o tom diskutovali, aby aspoň ten základní přehled získali a nestahovali diskusi do uzavřené enklávy výboru, jakkoliv se té diskusi nebráním, samozřejmě, ale myslím si, že to je natolik závažný bod, natolik závažná problematika těch plastů, že je nutné, abychom ji diskutovali co nejšířeji a fórum Poslanecké sněmovny se k tomu báječně hodí podle mého názoru, protože jde tady o to i najít nejenom odborný přístup a přístup ekonomický, ale i ten lidský zásadní, protože každý chápe, že ty plasty nás jednou zasypou a my musíme být připraveni, abychom tady našim dětem nechali zemi, ve které se dá žít, a ne hromadu odpadků, na kterých budou jenom živořit. Takže držme tu diskusi... (Předsedající: Pane poslanče, váš čas.) Děkuji, paní předsedající.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Vidím, že žádná faktická poznámka v tuto chvíli není, jsme nadále v obecné rozpravě. Zeptám se, jestli se někdo ještě hlásí do obecné rozpravy? Vidím, že se hlásí paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já se omlouvám, já jsem se rovnou posunula, protože ty dvě minuty jsou vždycky pro mě hrozně málo. Já bych chtěla reagovat na pana poslance Adamce. Já s tím souhlasím, to, co pan poslanec Adamec, prostřednictvím paní předsedající, řekl, ale problém je úplně někde jinde. Problém je v tom, že tento zákon - dobrou chuť, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající - že tento zákon otvírá zákon o obalech. Tento zákon... (V sále je silný hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vás vteřinku přeruším a požádala bych - u těch faktických poznámek se velmi těžko do toho vstupuje, je tam časový limit - chtěla bych vás všechny požádat o klid v jednacím sále. Pokud si potřebujete něco vyřídit, běžte prosím do předsálí. Děkuji mnohokrát. A omlouvám se, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: V pořádku. Tento zákon otvírá zákon o obalech a zákon o obalech řeší tu obalovou složku. Tento zákon se měl stát dle toho, co vidím a slyším, pouze nosičem, to znamená, že k tomuto zákonu má být přilepen přílepek, který díky tomuto změnovému zákonu se dostane do zákona o obalech, byť ten nebyl v meziresortním připomínkovém řízení novelizován, jestli si rozumíme.

Tady jde o to, že máme tady zákon o jednorázových plastech. K tomuto zákonu se dělá změnový zákon, který změní jednotlivé zákony, a díky tomuto změnovému zákonu některé skupiny chtějí zavést zálohování a přilepit to k tomu změnovému zákonu. A s tím já osobně mám velký problém, protože celá ta nálož, myslím tím ty dva zákony, ať ten jednorázové plasty, tak ten změnový, prošel řádným meziresortním připomínkovým řízením, přešel přes Legislativní radu vlády a tak dále, prostě prošel celým legislativním procesem, kdežto toto neprošlo žádným legislativním procesem. My si tady můžeme udělat diskusní kroužek a můžeme mít tady kulatý stůl a můžeme udělat semináře, to je všechno hezké, ale pokud něco takového má vzniknout, byť to bude z toho semináře nebo kulatého stolu, tak by to mělo projít řádným legislativním procesem.

Můžeme se shodnout na tom, jestli to chceme, nebo jestli to nechceme. Může kolem toho být velká diskuse, protože doteď ti odborníci se neshodli na tom, jestli zálohovat, nebo nezálohovat. To je, jako když jste v ringu nějakém, když sedíte u toho kulatého stolu. Ale stejně to nemění nic na tom, že by to mělo jít do řádného legislativního procesu a mělo by to sem předložit Ministerstvo životního prostředí po řádném legislativním procesu, ne že to tady vytvoříme my na základě toho, že jsme byli ukřičení někdo z nás u toho stolu, to je nesmysl.

Říkám, pojďme si o tom povídat, ale pojďme - pokud dojdeme k tomu, že chceme zálohovat, nebo nechceme zálohovat, tak by mělo být ministerstvo ten nosič, který to sem přinese po řádném legislativním procesu, a ne že to tam dáme formou přílepku. To je asi tak za mě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já také děkuji, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou je přihlášen pan Jiří Kobza a připraví se Ivan Adamec. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Děkuji paní zpravodajce za komplexní představení i otázky legislativy, jenomže pořád tady je pomíjen ten základní fakt toho, co jsem říkal na začátku, že vlastně tady se nejedná o pouhé zálohování. Tady se jedná o to, že zálohování je motivací k tomu, aby bylo možné ten materiál recyklovat, to znamená, že tam náklady tady k tomu, vlastně i ten zisk z ušetřeného polyetylenu je za nápojářskými firmami, stát to nezatěžuje jako takové, právě naopak, a umožňuje to do značné míry omezit přísun plastů do přírody, do našeho životního prostředí, a to spatřuji jako hlavní náplň tohoto zákona. To by měl přinést.

Samozřejmě, tak jak je formulován, to tam je řečeno docela vágně. Fakt je, že pakliže to zůstane tak, jak to je teď, to znamená, všechno se to bude míchat do jednoho plastového odpadu, zůstane to obcím, které to budou potom prodávat dál, budou z toho mít rozpočty, tak pořád tady zůstává ten problém, že prostě toho odpadu bude pořád víc. Já už jsem o tom tady mluvil před měsícem zhruba, když jsem upozorňoval na to, že potravinové obaly jednorázové, že v podstatě když udělám nedělní nákup pro naši rodinu, tak potom vyhazuji stejný objem plastů de facto - od jogurtů, od másla, od... já nevím čeho, od mléka. Takže tady jde o to, snížit objem plastů, který přibývá do přírody, a pakliže zálohování nám umožní prostě recyklovat ten materiál, tak to už je obrovský přísun.

A jinak, paní kolegyně Peštová... (Předsedající: Pane poslanče, váš čas. Omlouvám se.) ... nám jistě řekne, kam ty PETy budou dávat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času v rámci faktické poznámky. Další, kdo se hlásí s faktickou poznámkou, je pan poslanec Ivan Adamec. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já snad už vystupuji naposled. Mé vystoupení mělo směřovat k racionalitě projednání tohoto návrhu zákona. Nechci tady nikoho ukřičovat - kdybych měl říkat, že tady někdo křičí, tak rozhodně v tuto chvíli asi to nejsem já. A já jsem tady neslyšel v návrhu paní zpravodajky, jestli ten návrh zákona máme vrátit předkladateli k přepracování, když tady kritizuje, že tam neprošly některé ty legislativní kroky, nebo dokonce zamítnout.

Proto znovu opakuji: pošleme to do druhého čtení, pokud tady nepadne tento návrh, o kterém budeme hlasovat. Pošleme to do dalšího čtení, ať se odborníci o tom pobaví, ukáže se vlastně, jak na tom jsme, a nám to předložte k hlasování ve třetím čtení s pozměňujícími návrhy, pokud některé budou po odborné diskusi, a my se k tomu vyjádříme. Takže prosím, zbytečně si tady říkáme detaily, hádáme se tady pár lidí mezi sebou, nebo debatujeme, abych byl přesný, abych někoho neurazil, a je to naprosto zbytečné v tuto chvíli.

Buď to vraťte, nebo to zamítněte, nebo to pusťte do druhého čtení, a tím pádem můžeme jít na další zákony. Já vám děkuji za pozornost a doufám, že jsem to vysvětlil naprosto jasně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vám děkuji za dodržení vašeho času, ale opět máme tu další faktickou poznámku, se kterou se přihlásila paní poslankyně Berenika Peštová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Adamce, prostřednictvím paní předsedající. Já jsem neřekla, že nesouhlasím s tím, aby to bylo vpuštěno do druhého čtení, naopak. Já říkám ano a souhlasím s tím, ať tento změnový zákon je puštěn do druhého čtení. Já mám problém s tím, že jsem identifikovala a v současné době vidíte, že diskuse kolem toho proběhla, že k tomuto změnovému zákonu bude načteno něco, s čímž mám problém.

Pokud ten změnový zákon zůstane tak, jak je, to znamená ten změnový zákon je k jednorázovým plastům, tak nemám problém. Problém nastane tehdy, jakmile to pustíme do druhého čtení, tak uvidíte, kolik těch pozměňovacích návrhů najednou bude, ale nebudou mít vůbec nic společného s tím zákonem o jednorázových plastech, a to mně vadí.

Děkuji, ano, omlouvám se, tady to šumí, já se omlouvám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Opět požádám Sněmovnu o klid. V tuto chvíli konstatuji, že neeviduji žádnou faktickou poznámku. Jsme v obecné rozpravě, nikdo není přihlášen. Zeptám se, hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Rozhlížím se po sále, nikoho nevidím. Končím v tuto chvíli obecnou rozpravu.

Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova? Zeptám se, jestli má zájem paní ministryně životního prostředí? Nemá. Má zájem o závěrečné slovo paní zpravodajka Berenika Peštová? Nemá.

Musím konstatovat, že nepadl návrh na vrácení předloženého návrhu, nepadl návrh na zamítnutí, takže se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Zagonguji. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Je tady návrh na odhlášení, takže si dovolím vás všechny odhlásit a požádám vás všechny, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. Počkám ještě chvíli, až se ustálí počet přihlášených poslanců.

Nyní řeknu, že organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Zeptám se v tuto chvíli, navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, takže o tomto návrhu budeme nyní hlasovat.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo se zdržel hlasování?

V tuto chvíli konstatuji, že to bylo hlasování číslo 115, bylo přihlášeno 170 poslanců, pro bylo 170, nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji tedy, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zeptám se, má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nikoho nevidím. V tuto chvíli, pokud nebyl tento sněmovní tisk přikázán dalšímu výboru, končím projednávání tohoto sněmovního tisku. Poděkuji paní ministryni životního prostředí, poděkuji paní zpravodajce.

 

Nyní dle schváleného programu přicházíme k bodu

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.