(pokračuje Olga Richterová)

Slib poslance

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové, vážené členky a členové vlády, víte, že včera při zahájení pléna Poslanecké sněmovny se prohlášením vzdal mandátu náš již bývalý kolega, poslanec Jan Farský. Tím okamžikem jeho mandát v souladu s ústavou zanikl. Na jeho místo nastupuje první náhradník, spíš náhradnice bych měla říci, koalice Piráti a Starostové za volební kraj Liberecký, paní Jarmila Levko. Skutečnost, že se paní Jarmila Levko stala poslankyní, jsme ověřili na 6. schůzi našeho mandátového a imunitního výboru, která před chvílí skončila, a přijali jsme usnesení číslo 21. Máte ho - měli byste ho každý mít - před sebou, ale protože si nejsem jistá, jestli jste to stačili - a vidím, že nestačili, takže přečtu.

To usnesení bylo velmi jednoduché. Usnesení číslo 21, a je krátké, mandátového a imunitního výboru z 6. schůze konané dne 16. února 2022 ke vzniku mandátu prvního náhradníka poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu: Mandátový a imunitní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po mém úvodním slovu za prvé konstatuje, že dne 15. února 2022 vznikl mandát poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky prvnímu náhradníkovi - náhradnici - koalice Piráti a Starostové za volební kraj 7 - Liberecký, paní Ing. Jarmile Levko, narozené 14. května 1969. Pověřuje mě, abych vás s tím seznámila. Potud tedy ta výroková část usnesení, které jednomyslně mandátový a imunitní výbor před chvílí přijal.

Nyní bych vás všechny poprosila v souladu s tradicí, abyste povstali. (Přítomní povstávají.) Poprosila abych, aby sem přišla paní předsedkyně Poslanecké sněmovny - už tady je, a naše nová kolegyně. Já přečtu ten slib, který všichni známe a který máme obsažený v ústavě, a poprosím, aby potom zřetelně naše nová kolegyně se rozhodla, a věříme, že řekne: Slibuji. Slib zní takto: Slibuji věrnost České republice, slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. (Nová poslankyně skládá slib a přijímá gratulaci předsedkyně Sněmovny.) Já určitě za nás za všechny gratuluji. (Potlesk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Poprosím o klid. Poprosím o klid a dovolte, abych také uvítala mezi námi poslankyni Jarmilu Levko a popřála jí v poslanecké práci mnoho úspěchů.

A nyní tedy budeme pokračovat v návrzích na změnu nebo doplnění návrhu pořadu 9. schůze Poslanecké sněmovny, tak jak je uveden na pozvánce. Před koncem jednacího dne byl se svým vystoupením přerušen poslanec Vladimír Zlínský, kterého se ptám, zda si přeje pokračovat. Ano, je tomu tak. Pane poslanče, máte tedy slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Dovolím si pokračovat v započatém díle a budu hovořit dále o teritoriální obraně státu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě poprosím o klid v sále, pane poslanče. Prosím, přeneste diskuse do předsálí, děkuji. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Dobře, děkuji.

Náklady na příslušníky teritoriální obrany: Náklady na výcvik by byly dosti podobné jako u současných aktivních záloh, kdy častější, ale kratší výcvik teritoriální obrany by nákladově odpovídal několika delším výcvikům aktivních záloh. Dvě uniformy a případně další výstrojní součástky by měly být samozřejmostí. Moderní balistická ochrana jednotlivce by měla být součástí normální výbavy příslušníků teritoriální obrany. Balistická ochrana jednotlivce by zpočátku mohla být u příslušníků teritoriální obrany řešena alespoň tak, že by k cvičným účelům byla vydávána ta, které skončila expirace. Vláda a politická reprezentace jako celek by měla otevřít otázku možnosti financování příslušníků aktivních záloh teritoriální obrany a rezervistů formou odečitatelné položky ze základu daně či přímo slevou na dani.

Přínosy reprezentovaného konceptu teritoriální obrany: K hlavním přínosům navrhovaného konceptu teritoriální obrany bezesporu patří výrazné posílení ostrahy kritické infrastruktury v případě ohrožení země při současném zachování kapacity bojových útvarů. Při nákladech stejných nebo i nižších, než jsou u současných aktivních záloh, by stát získal množství lidí schopných okamžitého nasazení i při mimořádných událostech, jako jsou povodně, požáry, průmyslové havárie, masivní black out, velký teroristický útok a podobně.

Zároveň by bylo zavedení teritoriální obrany způsobem, jak zvýšit počty občanů se základním vojenským výcvikem. Navíc by Armáda ČR mohla získat odborníky nejen pro případ mobilizace, ale i pro běžný chod armády. Jednalo by se o odborníky IT, řidiče, kuchaře, logistiky, zdravotníky, jejíž výhodou by byly předem známé počty a kvality. Možnost využití civilních zbraní v držení příslušníků teritoriální obrany by vedlo k dalšímu snížení finančních nároků na vyzbrojení této ozbrojené složky a zároveň v případě krizové situace by mohla minimálně část teritoriální obrany bezprostředně plnit úkoly se zbraní v ruce. V případě některých vážných krizových scénářů by nasazení několika desítek tisíc příslušníků teritoriální obrany z různých civilních profesí uvolnilo pracovní trh a to by se pozitivně odrazilo ve snížení sociálního pnutí ve společnosti, způsobeného omezením části pracovního trhu vygenerovaného danou krizí. Armáda ČR by s výcvikem teritoriální obrany získala postupně znovu zpět zkušenosti, vybavení a zázemí pro případnou mobilizaci. Vytvořením významného spojovacího článku mezi občany a Armádou ČR, který by obecně vedl k větší motivovanosti občanů k náboru do Armády ČR, by byla naše společnost v otázce bezpečnosti mnohem robustnější a méně zranitelná.

Možná rizika omezení teritoriální obrany: Je samozřejmé, že každý takovýto projekt přináší rizika, ale ta lze kvalitní legislativou zcela eliminovat. Z možných námitek byla často v diskusích zmiňována politizace teritoriální obrany a možnost jejího zneužití, čemuž zabrání striktní důraz na apolitičnost teritoriální obrany, která by byla garantována standardy Armády ČR. Někomu by mohlo vadit, že vojenský výcvik dostane primárně nejpatriotičtější část národa, ale to nemůže být pro demokratický stát komplikace. Získat použitelně vycvičeného příslušníka teritoriální obrany by podle uvedeného konceptu trvalo déle než u současných aktivních záloh, což je spíše argument pro to, začít s reformami včas.

Pokud bude služba u aktivních záloh i pro vojáky z povolání atraktivnější z hlediska financí, výcviku a přístupu pro nejkvalitnější a nejperspektivnější zájemce, než bude realizace u teritoriální obrany, pak nehrozí, že by uvedený koncept omezoval množství zájemců o kariéru profesionálních vojáků nebo aktivních záloh. Naopak, časem by spíše vyvolal opačný efekt daný pozitivnějším vnímáním armády veřejností.

Byly zde i obavy z toho, že velký počet zájemců o teritoriální obranu by mohl ubírat dobrovolníky například dobrovolným hasičům. Aby k tomuto nedocházelo, je nutné koncepčně podpořit tyto prospěšné organizace, a tak co nejoptimálněji využít dostupné lidské zdroje. Navíc některé role teritoriální obrany a dobrovolných hasičů se prolínají a zároveň vhodně doplňují v rámci integrovaného záchranného systému. Limity využití teritoriální obrany jsou dány stěžejní podmínkou většiny zájemců o teritoriální obranu, což je primární vazba na svůj kraj, kdy pouze menší část příslušníků teritoriální obrany by bylo možné motivovat k dobrovolnému působení mimo jejich region.

Lidské zdroje: Prezentovaný koncept je svým zaměřením schopný oslovit mnohem širší skupinu občanů, než jsou aktivní zálohy, které by se měly zaměřit především na studenty i čerstvé absolventy a motivovat je k dlouhodobé spolupráci s armádou. Teritoriální obrana může primárně stavět pouze na střelecké komunitě, která umí zacházet se zbraněmi a jejíž členská báze je v ČR velká. Je to více než 300 000 zbrojních průkazů. Optimálnější je ovšem koncept teritoriální obrany otevřít pro všechny občany ČR, kteří splní předepsané podmínky z hlediska trestní bezúhonnosti, zdravotní a psychické způsobilosti. Toto rozšíření přináší výhodu většího počtu případných dobrovolníků a je to i přístup více občanský. Jistou nevýhodou by byla větší diferenciace v kvalitě, nákladech a motivaci dobrovolníků z řad střelecké a nestřelecké komunity.

Řešením by mohl být vznik celostátního střeleckého spolku se spoluúčastí Armády ČR a případně Ministerstva vnitra, který by poskytoval nejen základní výcvik se zbraní pro zájemce o teritoriální obranu z řad nestřelců a prověřil základní dovednosti střelců, zajímajících se o vstup do teritoriální obrany, zejména ohledně bezpečné manipulace se zbraní. Dále by se tento střelecký spolek mohl podílet na využívání a budování vojenských střelnic, pořádání střeleckých soutěží a veřejných střeleckých dnů pod patronací Armády ČR.

Perspektivy rozvoje konceptu: Pokud bude daný koncept vhodně uchopen a podpořen legislativně i finančně, má potenciál přivést do armády během příští dekády minimálně o řád více zájemců, jak se to daří u aktivních záloh. Je potřeba tento projekt primárně řešit jako dynamický systém, který se vzrůstajícím počtem dobrovolníků může plnit postupně všechny zmíněné role po dosažení stavu aspoň 15 000 až 20 000 osob. Z hlediska reálných možností naší společnosti se může v dalších dekádách tento stav i více než zdvojnásobit a být tak plnohodnotnou alternativou znovuobnovení povinné vojenské služby ve smyslu masového zapojení občanů do obrany státu. Lze předpokládat, že teritoriální obrana by do životů občanů zapadla stejně přirozeně jako dobrovolní hasiči či kdysi ostrostřelecké spolky a byla by tak přirozeným mostem mezi občany a profesionální armádou.

Důraz při rozvoji by měl být kladen právě na schopnosti, které jsou primárním smyslem vzniku teritoriální obrany, a motivaci občanů se do ní zapojit. Není možné v průběhu rozvoje konceptu teritoriální obrany měnit výrazně jasně stanovené podmínky a riskovat ztrátu důvěry vlastních obyvatel v armádu a stát jako takový. Je v zájmu armády využívat postupného rozvoje teritoriální obrany k získávání schopností, vybavení, výcvikového zázemí, k rozvoji schopností provést případnou mobilizaci co nejrychleji a nejefektivněji.

Závěr: Klíčovou otázkou budoucnosti armády ČR i samotné obranyschopnosti ČR je schopnost občanů tohoto státu se ztotožnit se svým státem a jejich ochota participovat na své obraně. Dnešní podoba Armády ČR i v plánovaném plném stavu včetně aktivních záloh nemůže vyřešit uspokojivě ochranu kritické infrastruktury i našich hranic. Proto je potřeba hledat nové, a zejména realizovatelné cesty, jak naplnit hlavní smysl každé armády demokratického státu, a to musí být vždy primárně ochrana vlastního území a vlastních obyvatel. Ve společnosti máme poměrně početnou skupinu motivovaných občanů nejen z řad střelců, kteří by byli ochotni se podílet na obraně státu. Pro většinu z nich ale stávající koncept aktivních záloh není vhodný z řady důvodů, jako je čas, rodina, záruka teritoriální působnosti a podobně.

Právě tento koncept teritoriální obrany reflektuje tyto požadavky a je tak dostatečně atraktivní, aby ke službě v této složce Armády ČR přivedl dostatečný počet dobrovolníků, a zároveň je schopný poskytnout dostatečnou kvalitu těchto zájemců pro dané úkoly. Koncept teritoriální obrany výrazně může pomoci při relativně nízkých nákladech řešit aktuální bezpečnostní rizika, a navíc má další přínosné efekty jak pro Armádu České republiky, tak i pro společnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, pane poslanče.

A nyní nejprve seznámím Sněmovnu s došlými omluvami a pak tady je jedno přednostní právo. Takže omlouvají se pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek od devíti do konce jednacího dne z pracovních důvodů, poté za včerejšek od 22, 23 hodin do konce jednacího dne ještě omlouvám paní ministryni životního prostředí, dále paní poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš posílá omluvu ve dnech 16. až 18. 2. a nakonec pan poslanec Jan Volný posílá do konce jednacího dne omluvu z důvodu nemoci. To by byly zatím došlé omluvy

A poprosím tedy s přednostním právem pan poslanec Marek Benda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Krásné dopoledne, dámy a pánové. Já bych si dovolil přednést dva návrhy, prvně návrh nového bodu této schůze, a to abychom do bodu Zprávy, návrhy a další body zařadili bod Usnesení Poslanecké sněmovny podle § 1 odst. 2 jednacího řádu, kterým se upravují vnitřní poměry Poslanecké sněmovny. Nenavrhuji zatím pevnou dobu, ale mám pocit, že po tom, co se tady odehrává posledních osmnáct hodin, budeme možná muset nějakým způsobem zareagovat.

Druhý návrh, který bych dal, je návrh procedurální a dávám ho jménem poslaneckých klubů vládní koalice, a to, abychom dnes jednali a hlasovali i po 19., 21. a 24. hodině, protože pokládám situaci, kdy za osmnáct čistých hodin našeho jednání jsme se nedostali k návrhu programu, stále jednáme mimo program, za úplně absurdní, za ukázku toho, jak se zejména část opozice snaží za každou cenu zdestruovat práci Poslanecké sněmovny, a myslím, že není možné na toto přistoupit, a budeme muset holt tady trávit i noci, abychom tento nekonečný maraton vydrželi. Děkuji za pozornost. (Potlesk v lavicích koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, já gonguji. Zazněl procedurální návrh, tedy chviličku vyčkáme, až se poslanci a poslankyně vrátí do sálu.

Ano, všechny odhlásím, prosím, přihlaste se všichni vašimi registračními kartami.

 

Aby bylo zcela jasné, o čem hlasujeme - přistoupíme k hlasování o tom, že budeme hlasovat po 19., 21. i 24. hodině. Ještě chviličku počkám, než se ustálí počty... Tak počty už se ustálily.

A já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 7 bylo ze 158 přítomných poslanců pro 98, proti návrhu 59 a já konstatuji, že tento návrh byl schválen.

 

Děkuji a nyní tedy můžeme pokračovat řádně přihlášenými. Dále je přihlášená paní poslankyně Vladimíra Lesenská k pořadu schůze. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Dobrý den, vážené kolegyně, kolegové, vážená paní předsedající, zástupci vlády, já... (V sále je značný hluk.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Ještě poprosím o klid, paní poslankyně. Jistě kolegyně a kolegové pochopí a přenesou diskuse do předsálí. Velmi děkuji, že necháte kolegiálně klid v sále paní kolegyni. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji a vaším prostřednictvím bych chtěla poděkovat předsedovi poslaneckého klubu ODS za připomenutí, že tady mají opravdu většinu. My to víme. Nicméně navrhuji zařadit na jednání schůze Sněmovny tisk číslo 10, je to Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Jana Hrnčíře a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 120/2001 Sb., o soudcích, exekutorech a exekuční činnosti, takzvaný exekuční řád, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná se o návrh zákona, který zavádí krajskou místní příslušnost exekutora a posiluje tak jeho nestrannost a nezávislost na povinném. Reálná úprava exekučního řízení v České republice neumožňuje praktické uplatnění nestrannosti soudního exekutora jako orgánu veřejné moci. Současná úprava vytváří nerovný vztah mezi oprávněným-věřitelem a povinným-dlužníkem.

Dovolte mi podrobné zdůvodnění mého návrhu. Chtěla bych zhodnotit platný právní stav. Základní zásady činnosti exekutora jsou uvedeny v § 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, takzvaný exekuční řád. V § 2 tohoto zákona je řečeno v odst. 1: "Exekutor vykonává exekuční činnost nezávisle, při výkonu exekuční činnosti je vázaný jen Ústavou České republiky, zákony, jinými právními předpisy a rozhodnutími soudu vydanými v řízení o výkonu rozhodnutí o exekučním řízení." V odst. 2: "Exekutor je povinen vykonávat svědomitě své povolání a při jeho výkonu a v občanském životě se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost exekutorského povolání nebo ohrozit důvěru v nezávislý, nestranný a spravedlivý výkon exekuční činnosti." Požadavky na činnost exekutora jsou tedy definovány podobně jako požadavky na činnost soudce. Úkony exekutora dle ustanovení § 28 věty druhé považují za úkony exekučního soudu. Toto ustanovení zakládá postavení soudního exekutora jako orgánu veřejné moci, což je podmíněno jeho nestranností. Reálná úprava exekučního řízení v České republice však podle názorů všech předkladatelů neumožňuje praktické uplatnění těchto zásad. V § 28 exekučního řádu je stanoveno, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Vzniká tak stav, kdy exekutor má být nezávislý a nestranný, avšak fakticky je vybírán jednou stranou sporu, na které je, jak bude podrobně popsáno dále, ekonomicky závislý.

Osoba vykonávající pravomoci orgánu veřejné moci, ať už jde o soudce, úředníka či třeba i lesní stráž, musí vystupovat vždy nestranně. V řízeních vedených před orgány veřejné moci je krajně neobvyklé, aby si jeden z účastníků řízení samostatně, bez ohledu na vůli protistrany, vybíral konkrétní úřední osobu, která řízení povede a bude rozhodovat. Je například nemyslitelné, aby si žalobce u soudu jednostranně určil soudce. Z tohoto pohledu je postavení soudních exekutorů abnormální, a jak se postupně rozšiřuje okruh otázek, o kterých exekutor rozhoduje, také stále méně udržitelné. Tento nerovný vztah mezi oprávněným, tedy věřitelem, a povinným, tedy dlužníkem, byl již napaden skupinou senátorů u ústavního soudu.

Jedním z hlavních předpokladů nezávislosti je nezávislost ekonomická. Tento předpoklad byl ostatně vysloven už v důvodové zprávě k samotnému exekučnímu řádu. Nezávislost - i ekonomická na státu - je základním předpokladem exekutorovy nestrannosti při výkonu exekuční činnosti. Pověření státem k této činnosti dává exekutorovi veřejnou důvěru, autoritu a vážnost. Stejného názoru je i ústavní soud, když v četných nálezech k platům soudců vyslovil, že jedním z pilířů nezávislosti soudců je materiální zajištění. Přiměřeně by toto mělo platit i pro soudní exekutory.

V případě exekučního řízení zde však existuje jasná závislost mezi jedním z účastníků řízení, to je oprávněným, a soudním exekutorem. Jedná se o závislost procesní a ekonomickou. Exekutor by v řízení neměl chránit pouze zájmy oprávněného, ale dohlížet na zákonnost celého řízení a chránit i zájmy povinného, pokud hrozí jejich porušení. V praxi jsou však exekutoři tlačeni k tomu, aby tak nečinili, protože oprávněný by si je příště k provedení exekuce nezvolil. V případě takzvaných institucionálních věřitelů často spravují tisíce pohledávek. Tam by změna exekutora mohla být i likvidační. Tento stav není žádoucí.

Původní záměr byl zřejmý - exekutor bude ekonomicky motivován, aby vymáhal pohledávky, jak nejlépe může, čímž poroste jeho zisk. V současné době však nezřídka dochází k případům, kdy exekutor je nucen jít nad rámec zákona či zvolit nepřiměřené prostředky, jinak by byla ohrožena jeho ekonomická existence. Úzké faktické a smluvní vztahy mezi exekutory a věřiteli zakládají důvodné pochybnosti o nezávislosti a nestrannosti jejich rozhodování. Navrhovatelům je známo stanovisko pléna Ústavního soudu vydané dne 12. září 2006, kde Ústavní soud odmítá srovnání postavení exekutora a soudce, protože - cituji: "Zásadní rozhodnutí týkající se exekučního řízení jsou ponechána na nestranném nezávislém a na výsledku exekuce hmotně nezúčastněném soudu. Skutečnost, že zákon, to jest exekuční řád, přenesl některá oprávnění soudu na soudního exekutora, tedy nezakládá rovné postavení soudce a exekutora." Toto stanovisko však odráží právní stav v roce 2006. Od té doby došlo k několika změnám právní úpravy, které postavení soudního exekutora zásadně posílily. Předkladatelé tak považují stanovisko za překonané.

K významnému rozšíření oprávnění exekutora došlo zákonem č. 286/2009 Sb., účinného dne 1. 11. 2009. Soudnímu exekutorovi bylo svěřeno oprávnění odstraňovat vady podání. Je to § 43, rozhodování o návrhu povinného na odklad exekuce, o návrhu a zastavení exekuce, o návrhu třetí osoby na vyškrtnutí věci ze soupisu, provádění rozvrhového jednání a vydávání rozhodnutí rozvrhu výtěžku dražby nemovitých věcí a další. Exekutor také ustanovuje povinnému opatrovníka nebo činí úkony soudu prvního stupně v odvolacím řízení. Byly provedeny další změny.

Zákonem č. 396/2012 Sb., takzvanou velkou novelou exekučního řádu, došlo k dalšímu posílení postavení exekutora. Soudní exekutor nyní může ve stanovených případech rozhodnout o odmítnutí či zamítnutí exekučního návrhu. Tím exekutor může celé řízení ukončit. V rukou exekutora se tak soustředilo prakticky veškeré prvostupňové rozhodování v exekučním řízení včetně rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Konečně zákonem č. 139/2015 Sb. přešla na exekutora pravomoc rozhodovat o návrhu manžela povinného na zastavení exekuce, je-li exekucí postižen majetek ve společném jmění manželů ve větším než zákonném rozsahu, což byla původně otázka řešená soudem v rámci excindační žaloby. Exekutor zde tedy již rozhoduje o otázce hmotněprávní, která byla dříve vyhrazena soudům.

Je tedy nesprávná představa, že exekutor je pouze vykonavatelem věcí, které byly rozhodnuty soudem. Je to exekutor, kdo rozhoduje o způsobu provedení exekuce. Není tedy pouze pasivním příjemcem a vykonavatelem vůle soudu. Rozhoduje o tom, jak bude rozhodnutí soudu vykonáno, přičemž dopady jednotlivých metod na povinné jsou diametrálně odlišné. Pozdějšími novelami exekučního řádu bylo exekutorům svěřeno rozhodování o stále širším okruhu otázek.

Z výše uvedeného je zřejmé, že postupem času se postavení exekutora přeměnilo z vykonavatele soudního rozhodnutí - byť i zde měl značný prostor pro úvahu, například volbu způsobu provedení exekuce - do pozice orgánu veřejné moci, kterému je svěřeno rozhodování o širokém okruhu otázek jak procesních, tak i hmotněprávních. Současný stav, kdy si exekutora vybírá jedna strana, již dále není udržitelný.

Vyjma těchto problémů právního charakteru však stávající úprava přináší i řadu problémů ryze praktického charakteru. Vzhledem k tomu, že věřitelem zvolený exekutor může být z kteréhokoliv místa České republiky, častým jevem je velká fyzická vzdálenost mezi exekutorem a povinným. Na straně povinného se ztěžuje možnost nahlédnout do spisu, splatit dluh v hotovosti na pokladně či celkově osobně komunikovat s exekutorem. To výrazně komplikuje možnost efektivně řešit vzniklé dluhy. Exekutor ze vzdálené destinace navíc nemusí mít dokonalou znalost poměrů na straně povinného či celkově znalost poměrů kraje, v němž povinný žije. Nevýhodou spojenou s velkou fyzickou vzdáleností jsou i zvýšené náklady na cestovné a na provedení mobiliárních exekucí, které na straně sociálně slabých povinných ohrožují jejich motivaci a dostatek prostředků ke splácení pohledávek.

Značné náklady a problémy jsou spojeny s mnohostí exekutorů u jednoho povinného. V případech, kdy má jeden povinný více exekutorů, je vystaven povinnosti platit náklady v mnoha paralelně běžících řízeních. Jejich výše pak často přesahuje původní pohledávku oprávněných. Tím se celkově snižuje možnost povinného uhradit původní vymáhanou pohledávku. Klesá tak vymahatelnost práva.

Nelze opomenout ani náklady dopadající na další dotčené instituce spojené s povinným. To je zaměstnavatel, banka a další instituce. Všechny tyto subjekty musí dnes komunikovat s mnoha exekutory. Dochází k dublování nákladů a administrativních činností. Těmto institucím navíc hrozí pokuty, pokud opomenou vyřídit odpověď, což se může pod množstvím administrativního zatížení lehce stát.

Systém navíc oprávněné motivuje vymáhat i nevymožitelnou pohledávku, protože za zahájení a vedení exekuce není žádný poplatek. Systém exekucí je tak nadužíván. Doba vedení exekuce navíc není omezena a marná exekuce je zpravidla vedena, dokud oprávněný nedá souhlas k jejímu zastavení. To se však bohužel zpravidla neděje kvůli hrozící ztrátě pořadí ve splátkovém kalendáři povinného a promlčení pohledávky. Exekuce tak běží donekonečna a jejich počet narůstá. Při této úpravě by si oprávněný mohl po určení exekutora snadno udělat představu, zdali je jeho pohledávka vymožitelná. Exekutor by evidoval všechny nově vzniklé pohledávky povinného.

Předložený návrh zákona zavádí krajskou místní příslušnost exekutorů, takzvaný princip teritoriality, a slučování exekucí povinného u jednoho exekutora - princip "jeden dlužník, jeden exekutor". Podle stávající úpravy je exekuční řízení zahajováno návrhem podaným exekutorovi. Nově by věřitel podal svůj návrh exekučnímu soudu, což je až na výjimky okresní soud v místě trvalého pobytu povinného. Soud by dle jasně stanoveného klíče určil exekutora se sídlem ve stejném kraji, jako je exekuční soud, tedy v kraji trvalého bydliště povinného. Veškeré další exekuce proti povinnému bude pak soud přidělovat stejnému, již dříve určenému exekutorovi. Tím dojde ke sloučení exekucí u jednoho exekutora v kraji trvalého pobytu povinného. Následkem této úpravy bude posílena nestrannost exekutora a jeho nezávislost na oprávněném, protože mu pohledávky bude přiřazovat soud, a on je tak nebude muset sám aktivně vyhledávat a podbízet se jedné straně sporu. Tímto způsobem se zvýší vymahatelnost práva i pro malé věřitele, neboť exekutoři v současné praxi často upřednostňují pohledávky velkých věřitelů. Exekutor taky nebude motivován z konkurenčních důvodů odmítat zálohu za vedení exekuce. Tím, že všechny exekuce povede jeden exekutor, získá tak tento exekutor a jeho prostřednictvím nepřímo i povinný přehled o počtu exekucí vůči povinnému a reálné vymahatelnosti pohledávek. Lze tedy očekávat snížení počtu takzvaných marných, nevymožitelných exekucí.

Znalostí místních podmínek na straně exekutora se tedy jednak zvýší vymahatelnost práva pro oprávněného, zároveň se zvýší i ochrana práv povinných, neboť dojde ke zvýšení dosažitelnosti exekutorů, ať již pro zaplacení vymáhané částky, řešení splátkových kalendářů, či pro prostou možnost nahlédnutí do exekučního spisu. Sloučením exekucí jednoho povinného pod jednoho exekutora odpadne i výrazná administrativní zátěž třetím subjektům. Zaměstnavatelé, pojišťovny, banky apod. budou vyřizovat jenom jednu žádost o informace pro jednoho exekutora, nikoliv tedy množství stejných žádostí pro více exekutorů spravující pohledávky jednoho povinného. Sloučením navíc dojde i ke snížení nákladů řízení, což na straně povinného zvýší možnost splatit pohledávky.

Podle provedených rešerší má místní příslušnost soudních exekutorů v Evropě velmi silnou pozici a jde o tradiční princip, který je zaveden ve většině členských států Evropské unie. Je namístě uvést, že navrhovaný princip teritoriality a slučování exekucí, kterým se tato novela zabývá, získal již dříve podporu samotné exekutorské komory. Z přijatého usnesení sněmu exekutorů dne 27. května 2014 v Brně: "Exekutorská komora České republiky jako samosprávná stavovská organizace všech soudních exekutorů podporuje urychlené zavedení systému místní příslušnosti soudních exekutorů s rovnoměrným přidělováním exekucí soudním exekutorům místně příslušným podle místa bydliště/sídla povinného a žádá o urychlené provedení legislativních změn, které k zavedení tohoto principu garantujícího faktickou nestrannost a nezávislost soudních exekutorů povedou a odstraní stav, kdy exekutoři jsou si navzájem konkurujícími podnikateli usilujícími o získání co nejvíce exekucí. Sněm exekutorů jako nejvyšší orgán exekutorské komory ukládá prezidiu komory a jeho členům aktivně prosazovat zavedení systému místní příslušnosti soudních exekutorů s rovnoměrným přidělováním exekucí soudním exekutorům místně příslušným podle místa bydliště/sídla povinného." Tolik citace.

K senátnímu návrhu zákona na zavedení místní příslušnosti dokonce vláda 1. července 2015 vyslovila souhlasné stanovisko. Přesto nebyl tento návrh nikdy projednán v Poslanecké sněmovně. Zavedení teritoriality je také součástí vládního Akčního plánu strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období let 2016 až 2020, který byl schválen na podzim 2016.

Nyní bych chtěla vysvětlit nezbytnost navrhované právní úpravy v jejím celku. Vzhledem k tomu, že výše popsané nedostatky jsou systémového charakteru a mají původ přímo v zákoně, nevidí předkladatel jinou možnost než navrhnout změnu exekučního řádu, a to tak, aby určování exekutorů již nadále nebylo v rukou jednoho z účastníků řízení, čímž dojde k přerušení osobní a ekonomické závislosti orgánu veřejné moci na navrhovateli. Byla zvažována i jiná řešení, například možnost pouze prvního povinného vybrat si exekutora, jehož volbou by pak byli vázáni další povinní, posílení dohledu nad exekutory, určování exekutora soudem na základě volné úvahy či na základě algoritmu. Žádné z těchto řešení však nebylo způsobilé dosáhnout požadovaného cíle, nebo by jej dosáhlo, ale se značnými náklady.

Vláda v minulosti přislíbila předložení komplexní právní úpravy. Takový návrh však nebyl nikdy předložen. Poslední vládní návrh, který se touto otázkou zabýval, byl předložen do meziresortního připomínkového řízení v říjnu 2016, avšak nikdy pak nebyl vládou projednán a nebyl předložen Poslanecké sněmovně. Nezbývá tedy než otázku řešit poslaneckou iniciativou.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Předkladatelé se naopak domnívají, že stávající právní stav může být s ústavním pořádkem v rozporu. Ostatně stávající úprava je již napadena před Ústavním soudem. Soudní exekutor má v dnešní právní úpravě postavení silnější, než jaké mu dával exekuční řád v době jeho zavedení v roce 2001. Exekutor dnes již rozhoduje o mnoha otázkách procesních i věcných, částečně tak nahrazuje úkoly, které byly dříve vyhrazeny pouze soudům.

V současnosti platí, že exekutora si vybírá jedna strana sporu, tedy oprávněný. Taková úprava může být potenciálně v rozporu s čl. 36 a 38 Listiny základních práv a svobod. Podle čl. 36 odst. 1 každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Exekutora nelze považovat za nezávislého a nestranného, jelikož si jej vybírá jedna strana sporu, a je na této straně sporu také ekonomicky závislý. V případě takzvaných institucionálních věřitelů je tento problém ještě větší, jelikož vzhledem k objemu exekucí vzniká mezi takovým věřitelem a exekutorem silné ekonomické pouto a závislost. Čl. 38 odst. 1 pak říká, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Pokud exekutor postupně převzal značnou část rozhodování dříve vyhrazenou soudcům, dostává se do postavení podobného soudci, je tedy třeba na něj obdobně aplikovat čl. 38 listiny. Pokud si však exekutora vybírá jedna strana sporu, tento požadavek není splněn. Je také třeba upozornit, že ústavní záruky uvedené v čl. 36 a 38 se vztahují na jakékoliv řízení. Listina nerozlišuje řízení nalézací a vykonávací a ani je rozlišovat nemůže, protože i ve vykonávacím řízení dochází k rozhodování o právech a povinnostech, musí zde tedy být stejné záruky.

Navrhovaná úprava ruší možnost jednostranné volby exekutora, který bude nově přidělován soudem, a to automaticky na základě takzvaného kolečka. Navrhovaná úprava sice obsahuje několik výjimek - například možnost exekutora odmítnout pověření nebo změna exekutora, tyto výjimky jsou však striktně omezeny zákonnými podmínkami, na jejichž dodržení bude dohlížet soud. Lze tedy konstatovat, že navržená úprava popisuje ústavní záruky a ochranu práva na spravedlivý proces v exekučním řízení. Ať už bude závěr Ústavního soudu o ústavnosti stávající úpravy jakýkoliv, navržená úprava povede ke zlepšení stavu v každém případě.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie: Vzhledem k tomu, že právo Evropské unie nijak neupravuje procesní otázky řízení před vnitrostátními soudy, návrh se nedotýká otázek upravených právem EU. Výkon exekuční činnosti je výkonem veřejné moci, ani zde není možné aplikovat evropskou úpravu týkající se jednotného trhu. Ke kolizi s právem Evropské unie by mohlo teoreticky dojít, pokud by navržená úprava narušila vymahatelnost hmotného evropského práva, to se však neděje. Navržená úprava nesnižuje vymahatelnost práva českého ani evropského. Ostatně teritoriální princip činnosti exekutorů je běžný ve většině států Evropské unie a nikdy nebyl z hlediska souladu s právem Evropské unie zpochybněn. Jedná se tedy o otázku právem Evropské unie neupravenou, tudíž navržená úprava nesoulad s právem Evropské unie nevyvolává.

V otázce souladu s mezinárodními smlouvami lze přiměřeně použít to, co již bylo řečeno k otázce souladu návrhu s ústavním pořádkem. Práva obsažená v čl. 6 a 38 jsou obsažena rovněž v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Předkladatel návrhu zákona se domnívá, že stávající úprava může být s těmito ustanoveními v rozporu, proto navrhuje předkládanou novelu, která zajistí ochranu práv obsažených právě v čl. 6 Úmluvy.

Rozpočtové dopady navržené úpravy lze očekávat zejména na straně soudů. Z velké části se však jedná o navrácení agendy, která byla převedena na exekutory v roce 2009 a 2013, tedy formální kontrola exekučních návrhů. Zcela novou agendou je určování exekutorů, což je však úkon mechanický a lze jej z velké části automatizovat. Jak u formální kontroly návrhů, tak u pověření lze navíc dosáhnout značných úspor propojením se současnou agendou vydávání pověření k vedení exekuce, která je na soudech již dnes. Zcela novou agendou je rozhodování o námitkách proti nezákonnému určení exekutora a rozhodování o změně exekutora. Toto rozhodování se však bude týkat pouze malé části exekučních řízení a současně nelze očekávat jejich nadužívání, jelikož využívání těchto institutů nemá odkladný účinek.

Vzniknou však rovněž úspory na straně soudů. Exekuční soud působí v mnoha řízeních vedených exekutorem jako odvolací orgán. V dnešní době není výjimkou, že povinný, aby dosáhl určitého procesního výsledku, musí učinit stejný úkon vůči všem svým exekutorům. Nově tedy bude tyto úkony činit vůči jednomu exekutorovi pro všechna svá řízení a bránit se bude moci jediným opravným prostředkem, o kterém bude soud rozhodovat pouze jednou.

Předmětná změna bude mít pozitivní dopad na specifické skupiny osob, zejména osoby sociálně slabé, neboť dojde v řadě exekucí k přiblížení exekutorů k povinnému. Povinný tak nebude muset vynakládat zbytečně vysoké částky na cestování k exekutorovi. Shodně by mělo dojít ke snížení nákladů na exekuce, neb ani exekutor nebude muset vynakládat vysoké částky na cestovné v případech velké vzdálenosti sídla exekutora a bydliště povinného.

U třetích osob, jako jsou úřady, zaměstnavatel, zdravotní pojišťovna, banka, katastr nemovitostí a další, dojde ke snížení nákladů na administrativu spojenou s vyřizování totožných požadavků ze strany exekutorů. Lze očekávat, že díky klesajícím nákladům na vymáhání z důvodu sloučení pod jednoho exekutora se zvýší motivace povinného splácet dluhy, a tedy i opustit šedou ekonomiku získáním legálního zaměstnání. Na straně státu je pak možné očekávat přínos do státního rozpočtu díky daním z příjmu. Ze stejného důvodu se předpokládá i zvýšená vymahatelnost práva na straně oprávněného, což prospěje podnikatelskému prostředí jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, já si vás nyní dovolím opět přivolat k věci, jako už jsme dnes v průběhu nočního minulého jednacího dne museli. Prosím, v souladu s § 59 odst. 4 je třeba mluvit k projednávané věci. Šíře vašeho odůvodnění vámi navrhovaného bodu je už opravdu velice, velice rozsáhlá. Prosím k věci. Děkuji.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za upozornění, paní předsedající, nicméně si myslím, že exekuce a dopady exekucí na naše spoluobčany je poměrně důležité téma. Tak jsem si dovolila a chtěla jsem ho poměrně důkladně zdůvodnit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Můžete pokračovat, ale prosím k věci. Děkuji.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Já tedy vynechám ekonomické dopady na rozpočet.

A můžu konstatovat, že navrhovaná úprava nezavádí nové zpracování osobních údajů - rejstříky, databáze a evidence, se kterými se v návrhu pracuje, protože všechny již existují. Navržená úprava nerozšiřuje okruh zpracovávaných osobních údajů ani nerozšiřuje okruh osob, které jsou oprávněny k nim přistupovat.

Co se týče korupčních rizik, exekutor bude k provedení exekuce určován automaticky, postupně, podle seznamu. Tím je maximálně eliminován lidský prvek, a tedy omezen prostor pro korupci. V zákoně je vytvořeno několik nových situací, kdy dochází k rozhodování orgánů veřejné moci, konkrétně soudů. Zejména je zcela nově konstruována změna exekutora a určení exekutora, o kterých nově nerozhoduje oprávněný, ale soud. S tím mohou být spojena jistá korupční rizika. V každém případě však jde o zlepšení současného stavu, kdy o této věci rozhodoval sám oprávněný. Všechno toto nově navržené rozhodování je však svěřeno do rukou soudů a soudců, kde jsou záruky proti korupčním rizikům velmi vysoké. Ve standardních situacích bude rozhodováno automaticky, respektive bez možnosti úvahy, ve zvláštních situacích pak bude rozhodováno soudcem. Vyšší ochranu proti korupčním rizikům si lze tedy představit jen stěží.

Já bych navrhovala tento bod, protože podle mého mínění je opravdu velmi důležitý, předřadit před všechny navrhované body. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, mám tento návrh zaevidovaný a nyní mám nahlášeno - s přednostním právem je paní předsedkyně Alena Schillerová přihlášena, potom se může připravit pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Nejdu s žádným konkrétním bodem, já jdu s návrhem. Jsme tady už nevím kolik hodin, já to nepočítám, máme deset hodin druhého jednacího dne. Není to o tom, že bychom byli unaveni, to ne, ale jde o to, že to nikam nevede, a tato schůze podle mého názoru i názoru našeho klubu má úplně jinou prioritu. Tou prioritou je státní rozpočet na rok 2022, který tato země potřebuje. Říkám to jako ministryně financí, říkám to u vědomí, že budu kritičkou tohoto rozpočtu, to se samozřejmě očekává. Říkám to u vědomí, že klub hnutí ANO ho nepodpoří, ale říkám také, že tato země potřebuje rozpočet a že každý den provizoria pro ni není dobrý. Tak já vás prosím, paní místopředsedkyně, prosím, svolejte politické grémium, svolejte zástupce klubů a pojďme najít cestu, jak předřadit na program této schůze státní rozpočet. My ho obstruovat nebudeme. Ať se vyjádří klub SPD, ale slyšela jsem od nich, že také nechtějí obstruovat. Slyšela jsem to ve veřejném prostoru, já za ně nemluvím, ale říkali to ve veřejném prostoru. Najděme cestu, předřaďme státní rozpočet a začněme ho projednávat, protože tato země může být bez pandemického zákona, ale nemůže být bez státního rozpočtu. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já vám děkuji, paní předsedkyně. Zazněl jasný návrh a já se optám, jestli přítomní předsedové klubů se k tomu chtějí vyjádřit, a pozvala bych si je k sobě, protože bychom se o tom měli poradit. Takže dejme si nějaké dvě, tři minutky na poradu s předsedy klubů zde. Přerušuji tedy do 10.07.

 

(Jednání přerušeno od 10.04 do 10.07 hodin.)

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na základě dohody s dalšími vedeními poslaneckých klubů a Sněmovny budeme mít krátké grémium. Přerušuji tedy do 10.30. Poté se zde opět sejdeme.

 

(Jednání znovu přerušeno v 10.07 hodin.)

(V 10.32 hodin místopředsedkyně Mračková Vildumetzová prodloužila přestávku do 11.00 hodin a poté ještě jednou do 11.15 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v jednání. Jsme u pořadu schůze. Než vyvolám dalšího přihlášeného, mám zde s přednostním právem přihlášeného ministra vnitra, pana Víta Rakušana. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené paní kolegyně, vážení pánové kolegové, já tady teď nevystupuji jako předseda hnutí STAN, vystupuji zde skutečně jako ministr vnitra, váš kolega poslanec s jedním naléhavým apelem. My tady teď zažíváme v posledních dnech tvrdou politickou práci, určitě z obou stran, ze strany opozice, ze strany vládní koalice. Můžeme se dohadovat, co je přes čáru, co není přes čáru, ale všichni stále vnímáme, že to, co se tady odehrává, je politická práce, která je dána tím, že jsme se nechali zvolit do parlamentu, že neseme politickou odpovědnost a že my sami jako jedinci musíme nést samozřejmě i ve veřejném prostoru důsledky toho, co tady předvádíme, co tady děláme a co tady říkáme. Ta diskuse mezi námi není jednoduchá a nevypadá to, že v dalších hodinách jednoduchá bude.

Já bych vás chtěl všechny, ať sedíte tady, tady, tady, tady nebo tam, požádat o jednu věc. Je tady červená lajna, na které se všichni musíme shodnout, a je úplně jedno, z jakého politického spektra kdo z nás je, a tou červenou lajnou je přímé ohrožení našich rodin a našich blízkých. Vyzývám všechny z vás, ať jste z kterékoli části politického spektra, prosím vás o to - nic jiného mi nezbývá - abyste odmítli i na vašich sociálních sítích zveřejnění adres poslankyň a poslanců, kteří hlasovali pro pandemický zákon. Tyto adresy byly zveřejněny ve chvíli, kdy my tady zasedáme, dlouhodobě zasedat budeme, tedy není to útok na nás, protože my jsme tady v sále a jsme chráněni ochrannou službou Policie České republiky. Tohle je útok na naše rodiny, na naše rodiče, co s námi bydlí, na naše manželky, manžele a děti. Pokud neodmítneme takovýto postup, ať už těm lidem na náměstí fandíme, nebo nefandíme, ať jim tady vysíláme pozitivní zprávy, nebo nevysíláme, ať je zklamáváme, nebo jim děláme radost, ale pokud všichni z nás nedokážeme tohle odmítnout, tak se to otočí proti nám samotným, protože taková praxe bude pokračovat dál a dál a dál a u jiné zákonné normy se to stane třeba vám. Teď se to stalo nám.

Samozřejmě jsem jako ministr vnitra vydal jasný pokyn Policii České republiky, a chtěl bych všechny kolegyně a kolegy ubezpečit o tom, že jejich rodiny jsou v bezpečí. Policie České republiky v této chvíli situaci velmi bedlivě monitoruje a dělá veškerá operativní opatření, která s tímto souvisí. Ale tohle není útok na jednotlivé poslance a poslankyně, tohle je útok na naše blízké. Debata mezi námi může být tvrdá, ale řekněme si všichni v tomhle sále, a ukažme to tím, že se tak vyslovíme na sociálních sítích, ukažme to tak, že oslovíme svoje voliče, že někde je červená linie. Naše rodiny do politického boje nepatří. Děkuji vám. (Dlouhotrvající potlesk celého sálu, poslanci z pravé strany dokonce vstoje.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu ministrovi vnitra za jeho vystoupení s přednostním právem.

Nyní jsme nadále u pořadu schůze a dovolila bych si, aby přišel k řečnickému pultu k návrhu pořadu schůze poslanec Zdeněk Kettner. Pane poslanče, máte slovo.

Než vám ale ještě slovo udělím, požádám všechny v jednacím sále o klid. A pokud si prosím potřebujete něco vyřídit, něco řešit, běžte prosím do předsálí jednacího sálu. Děkuji.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegové a kolegyně, mimo návrh toho bodu bych chtěl reagovat na pana ministra. S jeho názorem naprosto souhlasím. Jakýkoliv útok na rodinné příslušníky je hodně, hodně přes čáru. Byl bych ale rád, kdyby se všude měřilo stejným metrem. V tom případě bych uvítal, kdyby na moji adresu nebyly i z vašich řad takové přívlastky jako extremista, fašista, xenofob. Výsledkem pak je, že veřejnost útočí samozřejmě i na nás. Výsledkem třeba je, že na mém předvolebním plakátu je hitlerovský knírek a patka, který viděla moje sedmdesátiletá maminka, a protože mě zná, tak jí nebylo zrovna dobře po těle. Souhlasím, ale chci, aby bylo všem měřeno stejným metrem. (Slabý potlesk zleva.)

Vystupuji s návrhem bodu diskuse na téma ohrožení svobody myšlení a projevu. Neustále se s tím setkávám, myslím si, že to je důležité téma, na které bychom měli hovořit. Právo na svobodný projev je odvozeno z tradice velké francouzské revoluce a stalo se ikonou při budování všech moderních, liberálních a demokratických společností. Je chápáno jako integrální součást lidských práv a zakotveno v Všeobecné deklaraci lidských práv, schválené v roce 1948 Valným shromážděním OSN. Při jejím schvalování se tehdy komunistické Československo zdrželo hlasování.

Z této deklarace je pak odvozen Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, přijatý na zasedání OSN v roce 1966. K tomuto paktu tehdejší Československá socialistická republika přistoupila v roce 1968, ale v platnost vešel až v roce 1976. V čl. 19 se hovoří o právu zastávat svůj názor bez překážky A o právu svobodného projevu. Na tyto dva dokumenty potom navazuje řada dalších úmluv a tak dále.

Za komunismu se tradoval vtip: Jaký je rozdíl mezi komunismem a kapitalismem? Že v obou režimech mají lidé právo svobodného projevu, ale v kapitalismu mají právo na svobodu i po projevu. Což je právě situace, kdy se pomaličku dostáváme k tomu, že tomu tak pomalu přestává být. To, co za komunismu platilo jen de iure, po listopadu 1989 platilo i de facto, Ovšem jenom chvíli. Vítězové totiž nikdy neumějí být velkorysí. A tak stoupenci lásky a pravdy, kteří bojovali za svobodu projevu, ihned poté, co převzali moc, začali omezovat svobodu projevu stoupenců poraženého režimu. Svoboda projevu platila pro všechny a pro každý názor kromě toho, který se spojil s ideologií poražených. Diskutovalo se o zákazu komunistické strany, Nakonec vznikl hybrid, strana zakázaná nebyla, ale propaganda komunistických idejí ano. Za propagaci se považoval jakýkoliv projev, který by tuto ideologii obhajoval...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vás přeruším a poprosím všechny poslance a poslankyně o klid v jednacím sále a požádám všechny poslance, pokud si chtějí něco vyřídit, ať jdou do předsálí jednacího sálu a neruší toho, kdo zrovna hovoří u řečnického pultu. Ještě chvilku počkám, poprosím o klid. Děkuji mnohokrát.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Který by tuto ideologii obhajoval, časem i připomínal a hledal v oněch časech i věci dobré. To byl první zásek do liberálně chápané svobody projevu. A záhy následovaly další kroky. Začala se zakazovat vyjádření, která nebyla v duchu oficiální evropskounijní doktríny, ať se jednalo o postuláty ideologické, hodnocení historických událostí a osobností, a později v duchu eskalace lidských práv po kritická vyjádření na adresu různých menšin či na změny v politickém systému Evropy. A tak svoboda projevu daná různými pakty, ustanoveními a chartami vzala opět za své. Jsme toho svědky opět v reálném čase.

Když jsem chodil do školy, od paní učitelky na dějepis jsem slyšel, že celé Československo osvobodil Sovětský svaz - prakticky osvobodil celou Evropu. Nevím, jestli to byl jenom individuální projev paní učitelky, myslím si, že to tehdy ale bylo bráno za nějakou normu. Díky svému dědečkovi jsem přesně věděl, že existují naši českoslovenští piloti v RAF, kteří dostali pěkně za vyučenou a byli potrestáni za to, že si dovolili bojovat na nesprávné straně fronty.

Když přišla revoluce, naivně jsem se domníval, že dojde k vyváženému stavu, to znamená, že budeme nezastupitelně projevovat stejnou úctu jak americkým a západním vojákům, tak těm z východní Evropy. A ejhle, ono se tak neděje. Za bývalého režimu se likvidovaly sochy Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, my teď likvidujeme sochy lidí, díky kterým tady jsme, protože kdyby nás neosvobodili, tak já tady ani nestojím, protože jsem byl špatná rasa, nemám modré oči, nejsem blonďatý, už bych tady prostě nebyl. A to je věc, která mě neskutečně zaráží a mrzí. Musíme si uvědomit, že mezi těmi vojáky z východní fronty byl nějaký Ivan, nějaký Sergej, který možná ani nevěděl, na území kterého státu právě umírá. Jeho hlavním zájmem bylo vrátit se domů, a on tady umřel. On umřel a my tady jsme, takže jakýkoliv projev neúcty, a je úplně jedno, z jaké strany barikády těch mrtvých, je pro mě prostě nepřijatelný a je přes čáru.

Základním zdůvodněním zavádění takzvané politické korektnosti je zdánlivě hezká teze: Mějte svobodu projevu, ale svými slovy nesmíte škodit jiným. A tak se začaly do trestního práva dostávat různé přestupky a zločiny, jejichž podstatou bylo, že se někdo vyjádřil o něčem nebo o někom jinak, než se smí. Trošičku nám to připomíná něco, že? Takže navzdory tomu, že je u nás svoboda projevu právně zaručena čl. 17 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku ČR, vznikla postupně různá omezení daná zákonem. A není jich málo. V některých případech jsou široká, obecná, velice vágní a za určité situace, za určitého uchopení mohou být bičem kdykoli a naprosto na kohokoli.

Ke každému danému přestupku existují samozřejmě různé komentáře, předpisy, vyhlášky, ale ty mají v rukách jenom lidé. A my víme, že zákony se vždycky vykládají tak, jak to zrovna vyhovuje vládnoucím vrstvám a jak to dovolí aktuální ideologie. A taková ta dáma, která má zavázané oči, aby byla nestranná - tak někdy mám spíš pocit, že to je proto, aby byla slepá. Pro příklad, příklad pro představu, čím je podle současného trestního zákoníku omezena svoboda projevu: minimálně dvanáct paragrafů: neoprávněné nakládání s osobními údaji, pomluva, šíření pornografie, toxikomanie, hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčení, podněcování k nenávisti vůči skupině osob, šíření poplašné zprávy, podněcování k trestnému činu, ale i schvalování, projev sympatií k hnutí, popírání, zpochybňování, schvalování genocidy, podněcování k útočné válce. Je tam několik bodů, které tam rozhodně patří ve slušné společnosti, protože takový skutek by určitě neměl být veřejně obhajován, schválen nebo popisován jako něco, co je hodné následování, ale samozřejmě je těžké chválit feťáctví, vraždy a tak dále. No ale na druhou stranu by to nemělo být úplně puritánské tabu. Měli bychom mít možnost svobodně hovořit a vyjadřovat různé názory. Není snadné určit tu pravou míru a záleží na lidech, ale úplně to svěřit úřadům, aby vymezily nějaké striktní hranice, to je trošku problém.

Díky současnému aktivismu, který neustále rozšiřuje pojetí lidských práv a práv menšin, což je obecně problém všech zákonných norem, že máme nějaký jasně srozumitelný výklad založený na zdravém lidském rozumu, a pak se objeví určité zájmové skupiny a ono se to novelizuje, vylepšuje, vylepšuje, košatí, košatí, a pak musíme mít na každý druh práva několik speciálních právníků, i ti sami mají problémy se v tom vyznat a jako celek už ten právní systém nechápe vůbec nikdo.

A když mluvím o tom aktivismu, tak se neustále rozšiřuje pojetí lidských práv a menšin, trestným činem se stává i negativní názor na komunitu LGBT, na bytosti rozmanitých pohlaví či třeba na nelegální migranty, a záleží jenom na osvícenosti soudce, pokud mu taková kauza přistane na stole, jakým způsobem se k ní postaví. A přitvrzuje se. Formulace zákonů omezujících svobodu projevu je tedy velice všeobecná, například podněcování. Co to vlastně je, to podněcování? V zákoně to nikde vymezeno není, a co to tedy je, to podněcování k nenávisti, pokud napíšu, že nemám nějakou menšinu rád - jenom prostě je nemám rád. Věřím tomu, že tady jsou někteří kolegové, kteří nemají rádi mě, osobně je neznám, nikdy jsem jim nic neudělal, ale věřím tomu, že mě rádi nemají. Za mě na to mají naprosto svobodné právo, pokud mě nějakým způsobem nebudou fyzicky a tak napadat. Ve třídě, když jsem učil, na výrazu tváře některých žáků jsem naprosto přesně viděl, co si o mně myslí - nijakým způsobem jsem to neřešil. Říkal jsem jim: Máte naprosto plné právo si osobně myslet, co chcete, jenom to proboha neříkejte nahlas, protože bych to musel řešit. Takže co je konkrétní urážka nebo když řeknu, že nějakou menšinu nemám rád?

Máme tady nějaká umělecká díla, vtipy dělající si legraci z blondýnek, feministek a podobných skupin. Máme je tedy zakázat jako žertování? Humor byl pro Čechy velice pověstný v podstatě i za minulého režimu. Tím humorem jsme bojovali za normální svět. Co třeba nějaká zažitá literární schémata? Vezměte si román Agathy Christie Deset malých černoušků. No, musel se přejmenovat na jméno Nezbyl ani jeden. Proč? Je to součást historie. My ji můžeme samozřejmě vysvětlovat, upozorňovat, co v té historii bylo špatné z našeho dnešního pohledu, ale úplně tu historii likvidovat, ničit, ořezávat, to je za mě cesta do pekel.

Pokud bychom tedy důsledně aplikovali kriminalizaci svobodného projevu, tak bychom museli ustoupit od hovorů o většině aktuálního dění. V takovém případě bychom měli veškerou komunikaci smrsknout na velice impotentní a neškodná témata - třeba bychom si mohli povídat o počasí, ale pozor, musíme si dávat pozor, abychom nějakým vyjádřením nevyburcovali nějaké ekologické aktivisty, nebo o jídle, ale zase si musíme dát pozor, abychom nebyli moc konkrétní, o nějakém druhu vína řeknu, že nějaké víno je blivajz, a abych se bál, že mě to vinařství zažaluje pro ztrátu dobré pověsti. Nebo o sousedech si můžu povídat, ale zase pozor, abychom neporušili nějaký zákon o nakládání s osobními údaji, a tak dále. Prostě ke svobodě projevu patří nejen právo říct si svůj názor, ale je to mnohem komplexnější.

Co rozhodně k vyjadřování svobodného myšlení a vyjadřování svého názoru patří, to je komunikace. Existují desítky definic, co přesně je komunikace, a v realitě to není tak jednoduché, takže se odbývá v několika rovinách a v tak rozmanitých souvislostech, že stručná definice nemůže vystihnout celou podstatu problému. Některá odborná pojetí za komunikaci považují jen první stránku procesu čili pouhé sdělení nebo přenos informace. A někdy se v mediálním prostoru tvrdí, že vláda či nějaký politik dobře či špatně komunikuje s veřejností - to znamená, že většinou se tím myslí, že buďto podávají, nebo nepodávají informace, zda to dělají srozumitelně, nesrozumitelně, pozdě, úplně nebo chaoticky. Nikdo jim neodpovídá, je to celkem jedno, protože o to ve své podstatě nejde.

V klasickém Ciceronově pojetí má jít o interakci myšlenek a sdělení. Pokud někdo hovoří z řečnické tribuny nebo do objektivů kamer, rozhodně tento obsah nenaplňuje, a to ani v případě, že má vedle sebe tiskovou mluvčí. Formálně to je projev, který nereaguje na protiargumenty, které by posluchači rádi vznesli. Je to takový jednosměrný tok informací. Mediální rozhovor to taky nenaplňuje, protože kladení otázek není komunikace, která má tříbit myšlenky, a od moderátorů lze těžko nějakou opozici předpokládat, pokud to nemají vyloženě od redakce uloženo a na taháku připraveno. Pokud host začne mluvit o něčem jiném, co tam není, tak následuje "držte se tématu" a tak dále. To je jednoznačně vidět, vidíme to ve veřejnoprávní televizi, nestrannost aby člověk pohledal s lupou. I teď, aktuálně v současné situaci dost často zaznívají přímo osobní názory, které tam prostě nepatří. Myslím si, že někteří z nás to určitě zažili na vlastní kůži, a jsme zase u toho dvojího metru.

Dále tady máme propagaci jako takovou. Propagaci můžeme hodnotit jako špatnou, jako dobrou, záleží na úhlu pohledu, propagace tady prostě je. Americký politolog Lasswell ve své první publikované knížce položil teoretické základy a vykládá propagandu jako nejdůležitější nástroj demokratických systémů k ovlivňování veřejného mínění, jímž vláda získává pro své záměry podporu většiny lidu. Označuje ji jako masu. Nenazírá na ni z etického hlediska jako na něco špatného, ale naopak říká, že propaganda je synonymem pro demokracii. V jeho pojetí mají média ovlivňovat veřejné mínění behavioristicky, to znamená, že mají formovat podvědomé sociální chování, aby lidé pomáhali vládě. Tento vliv je tak veliký, že hovoří o mediálním determinismu. Společnost je tedy taková, jakou ji vytvářejí média. A tohleto bychom si měli zapamatovat, protože my skutečně jsme svědky i s rozvojem sociálních sítí, s rozvojem médií jako takových, kdy skutečně v minulosti, pokud se někde něco stalo na druhém konci republiky, tak se to lidé dověděli za týden, kdoví jestli. Dnes, když Anička připálí polévku, za dvě minuty to vědí pomalu i v Grónsku. Takže ten přenos informací je neustálý, obrovský a média mají skutečně obrovský vliv. A teď jde o to, jakým způsobem se s tím ta média popasují. Když jsem ještě studoval jak na střední, tak na vysoké škole, tak jsem si vždycky vážil novinářů, kteří byli novináři s velkým N, kteří vystudovali obor žurnalistiky, pod své články se podepisovali a oni skutečně často třeba i ve válečných konfliktech nasazovali svůj život a přinášeli nám informace, ke kterým jsme jako běžní občané, jako normální lidé neměli přístup. Ale marně si vzpomínám v té době, že by nějaký novinář do svých zpráv vkládal svoje názory. To už je potom úplně jiný slohový útvar, samozřejmě. Klasický novinový článek mi má přinést informace, maximální možné informace, které jde získat, dát je do nějaké rozumné podoby, čtenáři je předložit a na čtenáři potom nechat, aby se s těmito informacemi popral a vytvořil si nějaký svůj vlastní úsudek a nějaký svůj názor. To už prostě přestává fungovat. Jsme tady tlačeni do nějakých pozic, ti novináři tlačí. Protože samozřejmě žádný člověk nechce patřit mezi ty špatné, tak ti novináři říkají: Tohleto a tohleto je špatné. Neptají se na názor toho člověka, jaký na to má názor on, a ještě to podávají stylem: Všichni to přece vidí, celá společnost ví, že tohleto je špatné, pokud ty máš podobný názor, tak jsi taky špatný. A to je za mě prostě špatně.

Často si můžete všimnout i na různých webových stránkách, že novinařina se poslední dobou velice často smrskla na klávesovou zkratku Ctrl+C, Ctrl+V. Objeví se jeden článek, bez jakékoliv korekce, rozšíření, se vám najednou objeví na několika různých, dokonce i možná vzájemně nepropojených serverech. Ani tam nenajdete žádného autora, je tam nějaká písmenková zkratka v závorce. Čili pokud tam jsou nějaká lživá tvrzení, nemáte šanci dohledat, na koho se obrátit, aby vám to vysvětlil, aby si za svým slovem stál. A to je pro mě také špatně.

Dále tady máme sdělení a manipulace. Podstatou základní komunikace je něco sdělit ostatním. To je to, co jsem říkal - novinář má jenom sdělovat informace. Každé předávání informací má však v sobě zakódován fakt, že tím chceme toho druhého nejen informovat - ale teď se dostáváme k tomu problému - ale i ve většině případů určitým způsobem ovlivnit., většinou samozřejmě podvědomě, nezáměrně. Jenže už tím, že někomu předávám novou informaci, ho ovlivním minimálně tím, že rozšířím obzory jeho vědomostí. Tak vypadá většina běžných rozhovorů a sdělení.

Část komunikace se naopak děje s přímým úmyslem toho druhého ovlivnit, přičemž tento cíl ani jedna strana neskrývá. Příkladem může být pracovní komunikace, kdy rozdělujeme práci nebo přijímáme úkoly. Takových modelů můžeme najít víc a je to ovlivňování přiznané.

Ale pozor, existuje ovšem i druhý způsob komunikace a tím je cílené ovlivnění, ale nepřiznané, tedy manipulace. Ta sama o sobě nemusí znamenat špatné úmysly. Záleží na tom, čeho chceme dosáhnout a jaké prostředky volíme. Někdy je manipulativní jednání eufemistickou formou přímého příkazu. Pracovní úkol můžeme zadat otevřeně, nebo skrytě a tak dále. To znamená zase: komunikace je dobrá věc, předávání informací je dobrá věc, ale jsme u té manipulace a máme tady zase velice úzkou čáru mezi tím, jak tu manipulaci zhodnotíme, jestli je to správná manipulace za nějakým dobrým cílem, nebo je to špatná manipulace, protože směřuje obyvatelstvo nějakým směrem, který je společensky nepřípustný. Ale zase se dostáváme k tomu, že manipulaci můžeme zachovat nějakým způsobem v osobní rovině, když chceme dosáhnout nějakých svých osobních cílů, ale rozhodně by manipulaci neměly využívat novinářské profese. Samozřejmě všichni víme, že se to tak děje. Někdy to je manipulace způsobená vlastníkem daných médií, někdy to je manipulace těch reportérů jako takových, je to nějaká osobní iniciativa. Samozřejmě zase si nemyslím, že to je dobrá věc.

Dalším problémem je odvádění pozornosti. Asi nejobvyklejší metodou je odvádění pozornosti posluchačů prostřednictvím různých obratně formulovaných manévrů. Zvláště oblíbené je používání falešného dilematu. Spočívá v tom, že řečník ve svém tvrzení nabídne posluchači jen jedno či dvě řešení, jako by vůbec žádná jiná neexistovala, a tím usměrní jeho uvažování směrem, který potřebuje. V tomto případě jde o šikovnou aplikaci klasické zásady aristotelské logiky. To, že není jiná možnost než ano či ne, v určitých případech samozřejmě platí, například při soudním líčení. Buď je obžalovaný vinen, nebo nevinen. Nicméně ve světě manipulace se tato zásada zneužívá v situacích, kdy neexistují jen ony dvě možnosti, ale je jich víc. Příkladem jsou humorné slogany, pokřik sportovních fanoušků: Kdo neskáče, není Čech, hop, hop, hop. Někdo třeba skákat nemůže. Znamená to tedy, že není Čech? Falešné dilema se ovšem používá i v agresivní mediální a politické praxi. Vezměte si třeba pozvánku: Kdo nepřijde demonstrovat na Letnou, podporuje korupci a estébáky. Nebo: Komu záleží na budoucnosti jeho dětí, musí zabránit kácení stromů na Šumavě. Nebo: Zemana volí jen důchodci, venkovani a lidé s nižším vzděláním.

Ve všech těchto případech samozřejmě víme, že existuje spousta jiných možností, ale ty slogany oklešťují - prostě jste postaveni před hotovou věc - a nedávají možnost jakékoliv jiné volby. Když to vezmeme v aktuální situaci, společnost je rozdělena na vaxery a anti-vaxery. To znamená, buď chci naočkovat úplně všechny, kdo mi přijde pod ruku, pak tady máme druhou skupinu, která by vakcíny spálila na hranicích. A my víme velice dobře, že ta pravda bude někde uprostřed. To znamená, samozřejmě v některých případech vakcína pomáhá, je přínosem. Někdy ten člověk má nějaký svůj důvod, proč ne - někdy to může být třeba i ze zdravotních důvodů nebo k tomu dospěl po nějaké rozumové úvaze. Pokud ale my přestaneme respektovat nějakou možnost svobodné volby, tak to už je potom zase asi špatně.

Dalším způsobem je působení na city, čili do arzenálu řečnických a mediálních prostředků patří nejen logická výbava, ale také schopnost působit na city posluchače. Prostřednictvím emocí či sentimentu můžeme přebít logiku. Nicméně ne všechny tyhle prostředky ve veřejném prostoru fungují. Když se podíváte do otrlých výrazů některých televizních komentátorů nebo si přečtete zprávy krvelačných bulvárních novinářů, je vám hned jasné, že tyhle hned tak někdo nedojme. Argumenty volající po soucitu patří spíše do soukromé sféry, protože tam tomu druhému na vás více záleží. Působit na city je totiž občas lepší než volit rozumné ale nepříjemné argumenty.

To znamená zase, že i v novinářské praxi se setkáváme s tím, že hraní na city je nějaký druh manipulace. Něco se vytrhne z kontextu, naaranžujeme nějakou fotografii, abychom zahráli na city, abychom vyvolali pocit viny, a zase je účelem donutit člověka, aby si takzvaně vybral tu dobrou skupinu nebo tu špatnou skupinu. Samozřejmě za takové manipulace by měla být zodpovědnost.

Dále máme žonglování s argumenty. Jedním z nejpodlejších argumentačních klamů je osobní útok na oponenta, jímž chce řečník vyvrátit jeho slova, ale nemá dostatek relevantních argumentů. Proto se snaží obrátit pozornost od předmětu diskuse na osobu oponenta. V odborné literatuře se téhle metodě říká argumentum ad hominem. Základní filozofie je tedy zřejmá. Je třeba navodit dojem, že oponent je bezcharakterní, neschopný či jinak morálně pokřivený bez ohledu na to, o čem se ve skutečnosti hovoří. Ideální je celou polemiku převést na toto pole. Pokud to ale nejde, pak je to alespoň podpůrný argument, že žádné oponentovy názory nemohou být korektní a správné, když on je sám hanebný.

Také to zažívám na vlastní kůži. Vznesu nějaký konkrétní dotaz a ve své podstatě odpovědí je, že jsem vlastně hloupý espéďák, který neumí číst, a všichni vědí, že jsem extremista a rasista, takže mě prostě nebudou poslouchat. I kdybych měl tisíckrát podložené argumenty, bylo to něco rozumného, tak už jenom moje osoba mě diskvalifikuje od toho, aby mě vůbec nějakým způsobem poslouchali. Každý, kdo trošičku rozumí svobodě vyjadřování a nějaké argumentaci, mi musí dát za pravdu, že tohle je prostě špatně.

Je samozřejmě třeba odlišit od situací, kdy se účastník diskuse opravdu něčím provinil, a diskuse se týká skutku, který má na svědomí. Pokud profesor neoprávněně vyhodí studenta od zkoušky a on o něm v hádce prohlásí, že byl zaujatý, pak to bude nejspíš pravda. Stejně tak jsou relevantní alegorické obraty, které na základě zkušeností a faktů připisují určitým skupinám společnosti různé negativní vlastnosti. Zažitým vyjádřením o lidech, kteří se nechovají tak, jak se navenek staví, je "káže vodu a pije víno".

To znamená, žonglování s argumenty, místo argumentu použít osobní útoky, to si určitě zažíváme na politické scéně velice často. Myslím si, že bychom se nad tím měli zamyslet. Hlavně opravdu takový ten dvojí metr - něco někomu vyčítám, je to špatné, podívejte se na něj, fuj, fuj, fuj, pak já dělám úplně to stejné, ale já jsem ten dobrý, čili mé skutky nemohou být špatné, mé skutky ve své podstatě musí být dobré. Takže to je také věc, která by asi do té politické kultury neměla patřit, když politik svému kolegovi něco vyčítá. On sám by se něčeho takového neměl dopouštět.

Dalším problémem jsou hrátky se statistikou. Běžný řečnický trik, ale hlavně klasická metoda manipulace s veřejným míněním je nekorektní nakládání se statistickými daty, jimiž se dokazuje realita. V literární stylistice se téhle technice říká synekdocha. Obojí najdeme samozřejmě v arzenálu mediálních argumentačních klamů. Základním předpokladem je, že nesdělíme posluchači skutečná, reálná data, jak četný je medializovaný jev ve společnosti. Předkládají se pouze nereprezentativní vzorky, ale zároveň se budí dojem, že to je onen podstatný a všeobecný problém, na který se reportáž chce zaměřit.

V úvodním investigativním komentáři se například dozvíme, že stát se špatně stará o svobodné matky samoživitelky, pak vystoupí někdo z neziskové organizace pro svobodné matky a vysvětluje, že podle jejich zjištění jsou na tom naše samoživitelky nejhůře v celé Evropské unii. Následuje reportáž o paní XY, která žije se dvěma nezletilými dětmi v azylovém domě na ploše pouhých 20 metrů čtverečních, ukáže se nám chudě zařízený byt a paní XY nám sdělí, kolik dostává na dávkách a že z toho nemůže vyžít. Celé to poté uzavře ze studia moderátorka a s přísným výrazem ve tváři oznámí, že se snad stát bude konečně touto naléhavou otázkou zabývat. Samozřejmě nechci problém takových matek zlehčovat, ale z hlediska komunikace je to klasický model klamavé argumentace. Kolik je vlastně takto postižených svobodných matek? Je skutečně jejich relevantním vzorkem? Pokud ne, měl by se tím zabývat rozhodně příslušný úřad, ale rozhodně ne stát, a to nemluvím o prohlášení neziskové organizace o našem postavení v Evropské unii, pokud se neukážou tvrdá data a neprověří se metodika, jak se žebříček sestavoval. Navzdory tomu všemu se příběh jedné jediné svobodné matky prezentuje jako typický příklad, aniž by se hledělo na jeho reálnou statistickou četnost. Takže samozřejmě ty statistiky jsou mocné. Všichni známe takovéto rčení: věřím volebnímu průzkumu, ale pouze tomu, který jsem si sám zaplatil. Takže asi taky úplně ne ideální věc.

Další velký problém je realita a vytvořený mediální obraz, kdy ten mediální obraz, který neodpovídá realitě, vyvolá nevratné procesy v reálném životě. Například válka v Iráku začala na základě falešných zpráv amerických výzvědných služeb o jaderném potenciálu Saddáma Husajna, které americká a evropská média ochotně publikovala, a i když je samozřejmě neměla možnost ověřit, tak je žádné demokratické médium nezpochybňovalo a všechna volala po vojenském zásahu, neboť to byl jejich úkol.

Problém informací, které se nám předkládají, je totiž ten, že to nejsou informace sui generis, je to vždycky jen výsek určité strany koláče, který má dokázat předem daný politický či ideologický postoj. A jak je vidno, jejich síla je taková, že mohou pomoci rozpoutat i válku, pokud si vláda fakta neověří, anebo nechce ověřit. A podobně trapně bychom dopadli i my, pokud uvěříme všemu, co nám média předloží. Stejně jako je třeba srovnávat a ověřovat zprávy při historickém studiu z různých zdrojů, měli bychom to dělat i my při čtení novin a sledování televize, při poslechu zpráv, komunikaci na sociálních sítích, prostě všude tam, kde se objevují informace. Na to, co je a není pravda, nepotřebujeme žádný úřad, protože i úředník je jen člověk a pracuje podle zadání skupiny mocných, o přemoudřelých aktivistech ani nemluvě. Zdravý rozum je totiž mnohem víc než summit Evropské unie nebo diplom ze Sorosovy univerzity.

Jsme u toho, když si ten člověk má udělat svůj vlastní a plnohodnotný obraz, musí mít široký záběr. A my teď tady sledujeme přímo propagaci a podporu, jak se tomu říká - teď mi vypadlo to slovo - cenzury, pardon. To znamená, že se tady podporuje cenzura. Objevuje se přesně sdělení, nejsou to zatím ještě přímo zákazy konkrétních novin, jsou to vlastně takové podpásovky jako tlačení na sponzory, aby těmto médiím nedávali finance, aby u nich neinzerovali, a tím je vlastně ekonomicky vyhladověli. Kdo ale určí, která média jsou správná a která nesprávná? Samozřejmě zase ti správní, kteří si myslí, že "my to myslíme se všemi dobře". A zase se dostáváme k tomu - úplně stejně dobře to mysleli i členové bývalého režimu. Ti svoji cenzuru obhajovali naprosto, úplně stejně. Já si pamatuju na pokřik 17. listopadu "nejsme jako oni", ale my začínáme být úplně stejní jako oni. A je to o to horší, že my už ty zkušenosti máme, my se můžeme podívat do minulosti a nějakým způsobem to zhodnotit, ale naprosto to ignorujeme.

Další, co tady máme: člověk je tvor společenský a potřebuje komunikovat. Mnohým lidem samozřejmě stačí přímá komunikace se svým okolím, ostatně po celá tisíciletí se odbývala pouze tak, že spolu hovořili lidé, kteří se potkávali. Teprve moderní technika přinesla možnost přenosu na dálku a vytvořila psychologickou závislost na masové komunikaci, což samozřejmě myslím, že víme i z vlastního okolí, třeba i od dětí a podobně, že klasická běžná komunikace se smrskla na obrazovku mobilních telefonů, notebooků, tabletů, blikajících všemožných obrazovek, a komunikace selhává. To byl třeba i ten z důvodů, proč si myslím, že digitalizace ve školství není... je určitě potřebná, ale vzhledem k situaci, jakým způsobem se pohybuje společnost, by to na ní nemělo být postavené celé. Sám jsem byl svědkem se svými kamarády, šli jsme do hospůdky na pivo. Proč jsme tam šli? Abychom si nejen popili, ale hlavně abychom si popovídali, zasmáli se. Do vedlejšího boxu si sedly dva páry, tipoval bych si tak kolem 25 let. Sedli si, vytáhli mobily, neprohodili ani spolu slovo, na chvilku mobilní telefony odložili, když vyšel číšník, aby si objednali, číšník odešel a oni se opět vrátili k mobilním telefonům. Chvíli mi to přišlo, že sedí vedle sebe, ale posílají si esemesky, nebo že si posílají smajlíky, a vypadalo to až hrůzostrašně. Takže tímhletím směrem bychom se asi opravdu ubírat neměli.

Budu pokračovat. Právě z tohoto faktu byla odvozena teorie, která vysvětluje unifikační působení médií na jedince prostřednictvím izolace těch, kteří se odmítají přizpůsobit mediálně proklamovaným postojům. V mediální teorii se tento model označuje jako spirála mlčení. Podstatou je nesporný fakt, že se lidé bojí stát osamoceně proti zbytku společnosti. Nejde však o strach z ohrožení vlastní existence, ale o iracionální strach zůstat v izolaci a být sám. Tento pocit je přirozený a daný podstatou našeho živočišného druhu. Každý jedinec podvědomě analyzuje, jaké postoje jsou v jeho okolí většinové, a ty pak bez obav vyjadřuje. Menšinové názory naopak skrývá a mnohdy se vůbec neodváží je veřejně formulovat. Proto se ozývají ve společnosti většinové názory častěji a intenzivněji, než jaká by byla jejich reálná kvantifikace, pokud bychom dokázali postihnout skutečné myšlení lidí.

Možná bychom se divili, jestliže by se daly statisticky přesně vyjádřit postoje evropské populace k aktuálním ideologickým problémům, ale ti lidé se prostě bojí, a to je zase další smutný fakt. Ti lidé se začínají bát projevovat veřejně svůj názor k věcem, které jsou médií tlačeny jako něco nepřípustného, škodlivého, skoro až kriminálního. Někdy se bavím s lidmi, oni mi řeknou: Já jsem vás volil, ale já to v práci nechci říct, já se bojím, že by mi začali dělat naschvály. Že se to promítá i do školství, mám taky osobní zkušenost, kdy firma, která nám zajišťovala IT, se podílela na zapojení audiovizuální techniky na jednom nejmenovaném gymnáziu, kde se probírala politika jako taková. Teď se začaly projevoval preference k jednotlivým stranám a jeden student vstal a řekl, že volí SPD, a byl neskutečným způsobem zpražen, jak vůbec něco takového může vyslovit, že je to prostě špatné. Zaměstnanec té IT firmy říkal, že se měl co držet, protože samozřejmě byl nezaujatá osoba, ale že jako rodiči, který má dítě ve stejném věku, se mu to silně nelíbilo. Prostě dehonestovat veřejně studenta za projevení veřejného názoru? Kdyby projevoval nějaké kriminální predikce, jako že by vyzýval k tomu, že někoho zavraždí, že by obhajoval, já nevím, v podstatě trestný čin, tak to je pochopitelné, ale být dehonestován a urážen za projevení své politické orientace? Vždyť se z toho dala udělat diskuse! O čem ta komunikace je? A proč zrovna je? A co? A co by změnilo tvůj názor? A dalo by se to pojmout úplně nějak jinak.

Samozřejmě že je tady ještě druhá věc. Ze zákona jasně vyplývá, že propagace politických stran a hnutí na půdě vzdělávacích institucí je nepřijatelná, proto mě například zarazila ta akce Člověka v tísni. Já osobně Člověka v tísni vždycky respektoval, když skutečně pomáhali lidem v postižených oblastech hladomorem, zemětřesením a podobně, ale část jejich náplně najednou sklouzla do politické agitační činnosti, a tam už s nimi opravdu souhlasit nemůžu - jedná se mi o předvolební akci Volby nanečisto ve školách. Pokud by to bylo pojato tak, že by se vzaly základní systémy fungování politických stran a systémů, žáci, studenti by si vytvořili nějaké imaginární politické strany, své představitele, udělali by nějakou předvolební diskusi, hlasování tak, aby pochopili principy v obecné rovině politického systému, tak bych proti tomu absolutně nenamítal vůbec nic. Ale tady jste měli přímo reálné politické strany a pak veřejně z toho byly výstupy, že studenti volí takové a takové reálné..., a to už je za mě absolutně nepřijatelná manipulace s veřejným míněním, kde je vlastně podsouváno těm jiným mladým - podívejte se, jak máte volit, abyste byli ti dobří. Ale za druhé mě zaráží, že z mého pohledu - nejsem právník čili nedokážu to úplně právně klasifikovat, jestli to splňuje tu skutkovou podstatu - ale za mě, co se týká amatéra, který si dokáže přečíst zákon a chápe ho jenom jako psaný text, tak prostě za mě už je tohle porušení zákona. A rozhodně bych to klasifikoval jako propagaci konkrétních politických stran na půdě vzdělávacích institucí.

Pak tady máme fake news, taky velice skloňované téma. Pojem lživá, falešná, zkreslující zpráva není objevem moderních manipulátorů. Abychom si rozuměli, tak označuji nikoli údajné autory neověřených zpráv, ale jejich kontrolory a fanatické cenzory. Cenzura je totiž cenzura, ať ji maskujeme sebebohulibějšími úmysly, o tom už jsem tady mluvil. Neexistuje - ono vůbec je takový nešvar poslední doby dávat k jasně vymezeným pojmům nějaké přívlastky, pozitivní diskriminace, například - prostě diskriminace bude diskriminace a diskriminace ve své podstatě - vždycky na tu diskriminaci někdo doplácí. Tak jak něco takového může být pozitivní?

Cenzura - dobrá cenzura, špatná cenzura - prostě cenzura je ze své podstaty špatná, pokud se nejedná o obhajování trestného činu a tak dále, ale vykládat nějakou cenzuru za dobrou, to nedává vůbec žádný smysl. V genech každé cenzury je manipulace s myšlením a svobodou lidí. Je to tak, cenzura je prostě manipulace. My přesně vymezíme, které informace ke koncovému uživateli mají dospět, a tím mu vlastně neříkáme na rovinu, co si má myslet, ale my toho docílíme tak, že mu dáme ty informace, které my uznáme za vhodné, tak, aby to bylo v náš prospěch.

Naštěstí byli cenzoři tak hodní, že v původní definici připustili, že existují umělecké žánry, které se tomuto pojmu vymykají, konkrétně třeba taková parodie či satira není fake news. Jenže ty začal stíhat a zakazovat kodex korektnosti, protože dnes nesmí být satira o ničem, co by se dotklo lidských práv, integrity, víry, politických názorů, vzhledu, rasy či osobních postojů jedince, takže jsme se dostali z deště pod okap.

Technologie manipulace s veřejným míněním nachází podle teoretiků živnou půdu hlavně v otevřených společnostech, které nemají úctu k tradici, ztratily pevné zásady a nedokážou racionálně rozlišit dobro a zlo. Jinými slovy, nejsnáze manipulovatelné jsou demokratické společnosti bez jasné ideologie a víry, ochotné přijmout vše, co je zdánlivě správné, moderní a korektní. Naopak, nemanipulovat... co nemanipuluje, jsou skupiny lidí spojené pevnou vírou, tradicionalistickou vládou anebo žijící v sociální, sexuální či psychologické izolaci. Metodu, jak probíhá manipulace s veřejným míněním v otevřených společnostech, popsal americký filozof Overton. To znamená, že tady se dostáváme v otevřených společnostech, které nemají úctu k tradici, ztratily pevné zásady. A tady už jsme zase u toho, jakým způsobem na půdě Evropské unie se útočí na tradice, na kterých stojí jednotlivé národní státy, takže když jsem si toto prostudoval, už jsem tomu začal rozumět, proč se tak útočí na tradici, proč ta tradice, proč je vlastně prezentováno, že národ je něco špatného, naprosto něco fuj, něco jako toxická maskulinita, to znamená, když já budu muž, který dokáže ubránit ženu před nějakým násilníkem, tak jsem ve své podstatě taky ten špatný násilník, měl bych ho asi přesvědčit květinou a líbezným úsměvem, aby od svého konání upustil.

Pak tady máme - já už to trošku zkrátím - co se týká médií, samozřejmě máme tady Českou televizi, která by opravdu měla nestranně informovat absolutně o všech, i nám politikům nepříjemných tématech. Problém je v tom, že informovanost by měla být skutečně, jak se říká, padni komu padni. A už proběhla spousta a spousta případů, kdy tomu tak nebylo, kdy nějaká věc je médii, pokud je to ta politická strana nebo ten politik, jemuž jsou nakloněna, tak to bagatelizují, obhajují, případně taktně pomlčí, spoléhají se na to, že lidé v dnešní době čtou jenom bulvární titulky jak v Blesku. To znamená, dám tam nějaký titulek, který absolutně nekoresponduje s textem jako takovým, ale manipuluje s tím člověkem. Nemělo by to tak být, a obzvlášť u České televize, nezávislé, by to mělo být médium, které by skutečně mělo plnit státotvornou funkci informovat naprosto nestranně o komkoliv. Neříkám, že je to tak neustále a pořád, ale určitě tam najdeme nějaké křiklavé případy.

To je za mě všechno. Já tedy ještě jednou... (Otáčí se směrem k předsedající.) Nevím, jestli musím, mám ještě zopakovat to znění toho bodu nebo...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Nemusíte. Vy jste ho jako jeden z mála dokonce napsal na tu samotnou přihlášku, pane poslanče, což děkuji, je to ulehčení, takže myslím, že v pořádku. (Poslanec Kettner: Tak já také děkuji.) Také děkuji.

Další je přihlášený Jaroslav Dvořák, který je přihlášený taktéž k bodu programu, a vidím i přednostní právo, takže přednostní právo pana předsedy Fialy má přednost. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, jsem rád, že jsem tady stihl ještě pana ministra vnitra, protože tady hovořil o tom, co se děje vašim poslancům, a já to chápu, rozumím tomu. Ani SPD není přítelem žádného násilí, naopak jsme proti násilí, proti válce, pořád to deklarujeme a souhlasíme s tím, pokud pan ministr vnitra provede takové kroky, aby ochránil poslance před nějakou perzekucí, násilím, aby chránil nejenom poslance, ale všechny lidi v České republice.

Dovolte mi, pane ministře, abych se k tomu přidal, protože dnes nám přišel - stejně jako vašim poslancům, tak našemu předsedovi na Facebook - komentář nějakého pana Martina Straky z TOP 09 ze Sokolova, který vyzývá lidi, aby panu Okamurovi do vody, kterou tady pije při projevech, nalili kyanid. Vyloženě vyzývá lidi - a vás, poslance - abyste tady otrávili Tomia Okamuru, a vyzývá k tomu, abyste ho zabili. Takže já doufám, pane ministře vnitra, že nejsou nadposlanci a podposlanci, že se ke všem lidem budete chovat stejně - a já vám to přepošlu - a že se i touto věcí budete zabývat. A znovu opakuji, SPD je proti jakémukoli násilí a proti válce, proti šibenicím, proti jakýmkoli perzekucím, jsme za demokracii a svobodu. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Přihlášený s přednostním právem pan ministr vnitra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Krátký komentář, prostřednictvím paní předsedkyně. Já vám děkuji, pane předsedo poslaneckého klubu SPD, za jasný názor, že odsuzujete jakékoli politické násilí. Stejně tak činím já a samozřejmě v té věci, pokud daná věc bude doložena Policii České republiky, tak se tím policie jakožto nezávislá policie bude zabývat, stejně tak jako každým jiným projevem násilí vůči komukoli v naší společnosti, politiky z jakékoli strany nevyjímaje.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji. Další je tedy přihlášen Jaroslav Dvořák k pořadu schůze a další v pořadí by měl být Jan Hrnčíř. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Dvořák: Dobrý den, vážené dámy a pánové. Dovoluji si navrhnout bod k zařazení do programu dnešní schůze s názvem Potravinová soběstačnost, což následně zdůvodním.

Jednu z nejzákladnějších lidských potřeb - potraviny - nelze považovat za obyčejnou komoditu, jelikož jsou základní fyziologickou potřebou člověka dle Maslowovy hierarchie potřeb a potřebuje je k samotnému bytí. Zajištění potravin z vlastních zdrojů je zaručením nejen jistoty, ale i jejich stabilní ceny a kvality. Definuje potravinovou soběstačnost jako snahu vytvořit podmínky pro produkci potravin na dostatečné úrovni, která zajistí potřeby obyvatelstva.

Obecně lze říci, že potravinová soběstačnost je aktuální poměr mezi domácí produkcí a domácí spotřebou určité komodity v daném čase. Může být vnímána v rámci celého státu, v rámci regionu nebo v rámci jednotlivce či skupiny. Uvádí, že soběstačnost nelze měřit tím, jaký podíl potravin se do České republiky ze zahraničí doveze, ale kolik se v České republice dané komodity vyrobí v porovnání s tím, kolik se jí u nás spotřebuje. Potravinová soběstačnost je základní strategickou záležitostí, která je zapotřebí k dosažení relativní nezávislosti a ekonomické stability daného státu a tím i zvýšení mezinárodní autority. Pojem potravinová soběstačnost můžeme jednoznačně pochopit jako schopnost určité země...

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Pane poslanče, já vás přeruším, omlouvám se, ale zrovna jsem byla požádána předsedou vašeho klubu, abyste mohl mít určitou výjimku vzhledem k tomu, že se vám velmi špatně dýchá, a sundal si roušku. Myslím si, že je to na jedné straně pochopitelné, pak ale budeme muset k těm hygienickým pravidlům... Ale pokračujte, prosím, ať se vám lépe mluví.

 

Poslanec Jaroslav Dvořák: (Již bez roušky.) ... a zabezpečit v případě potřeby dostatek potravin pro obživu každého obyvatele. To je ale v současné době téměř nemožné. Potraviny se většinou dováží z jiných zemí, a to i včetně potravin, které je daný stát schopen vyprodukovat sám. Důvodem je, že farmáři a zemědělci jsou nuceni produkovat potraviny za vyšší ceny, nežli jsou ceny zahraničních konkurentů, a to především z důvodu jejich nedostatečné podpory. Takové zemědělství pak nenaplňuje vizi udržitelného rozvoje a klade minimální důraz na požadavky životního prostředí.

Potravinová soběstačnost v České republice je momentálně velmi aktuální téma. Pandemie koronaviru totiž ukázala, jak nebezpečná může být závislost na dovozu potravin. Česká republika je na dovozu potravin z velké míry závislá, a to i v takových základních potravinách, jako je například ovoce, zelenina, vepřové maso nebo drůbež. To se naplno projevilo, když se v době pandemie zavřely hranice a ukázalo se, že české zemědělství nemůže v žádném případě celou zemi uživit. Veřejnost se o zemědělství začíná většinou zajímat až v momentě, když zjistí, že se zdražují potraviny v obchodě, a to se stalo právě nyní, kdy například cena květáku se v obchodě vyšplhala až na sto korun. Zdražování je důvodem nejen naší malé potravinové soběstačnosti, ale stále větší závislosti na dovozu potravin z jiných států. Soběstačnost naší země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 %, u drůbežího masa je to 55 %, u vajíček 60 % a u mléka kolem 90 %. Nejméně jsme soběstační u ovoce - 30 % - a zeleniny - dokonce 25 %.

Problémy se však netýkají jen zvýšení cen, protože s nedostatkem pracovníků v zemích, které k nám dovážejí, se nejen zvýšily ceny o desítky procent, ale dochází k dodávkám ještě nezralé zeleniny a ovoce, které z hlediska chuti a kvality danou zeleninu a ovoce ani nepřipomínají, například rajčata, meruňky, broskve, nektarinky, maliny. Podle prezidenta Agrární komory České republiky Zdeňka Jandejska patří čeští zemědělci k nejlepším v Evropě, ale zahraniční potraviny jsou často levnější než potraviny od českých a moravských zemědělců. To souvisí s dotační politikou, protože ve vyspělých západoevropských zemích jsou tamější národní dotace mnohem vyšší, než jsou dotace v České republice. To umožňuje zahraničním farmářům prodávat svoje potraviny na našem trhu levněji než ti čeští.

Problémem také je, že nemáme žádnou kontrolu nad celou výrobou a produkcí potravin v zemích, ze kterých dovážíme. Dovážíme potraviny, kde nemáme kontrolu nad kvalitou přírodních podmínek, nevíme, jaká je kvalita půdy, jestli není kontaminována například těžkými kovy, nevíme, jak se v dané zemi produkují suroviny, ze kterých se vyrábí dovážené potraviny, a kolik se zde používá pesticidů, herbicidů, průmyslových hnojiv a podobně. V České republice máme suroviny pod kontrolou od výroby až po prodej potravinářských výrobků.

Náš systém kontroly patří k nejlepším na světě, ale i přesto dovážíme to, co nemusí být nejlepší, a přitom tím ještě přispíváme k znečišťování životního prostředí. Jen transport potravin do České republiky představuje ročně více než 100 000 kamionů, které přivážejí do České republiky potraviny. Když k tomu připočteme další statisíce kamionů, které přes naši zemi jen projíždí do zemí, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a jiné, tak je to ještě více.

Již řadu let prosazuje Agrární komora České republiky myšlenku, že by v supermarketech a hypermarketech, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců, byly mnohem více zastoupeny české potraviny ve srovnání s potravinami dovezenými ze zahraničí, které jsou často prodávány za nižší ceny. Podstatou této novely zákona o potravinách by bylo zvýšení poměru českých potravin v obchodech od příštího roku na 65 % a poté by se ročně navyšoval o dalších 5 %, a to až do roku 2027, kdy by tento poměr dosáhl 85 %.

Cílem zákona by mělo být zlepšení životního prostředí zejména kvůli dovozu, kdy se potraviny vozí stovky kilometrů, zdraví lidí a ochrana českého kvalitního zboží před dovozy ze zahraničí, které ty české často likvidují. Je nutné se potravinovou soběstačností naší země zabývat i nadále, a to velmi výrazným způsobem. Žádám proto o zařazení bodu Potravinová soběstačnost. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji za přednesení návrhu.

A protože jsme výjimečně učinili tady toto na prosbu a já mám pochopení pro to, tak poprosím, aby přišla paní uklízečka očistit pultík, jak to bývá zvykem.

Zatím tedy se může přichystat stranický kolega. Dejme tedy minutu na provedení tady této úklidové věci. Děkuji za pochopení.

Právě jsem dostala informaci, že bohužel, protože to nebylo plánované tímto způsobem, budeme muset zhruba pět minut vydržet. Myslím si, že to ale všichni chápeme na jednu stranu. I pan poslanec Hrnčíř určitě těch pět minut ještě vyčká. (Dotyčný je připraven dva metry od řečnického pultu.) Jak vidím, je sice netrpělivý, ale chápu, naprosto. Nicméně myslím si, že jde o pochopení, je to v zájmu ochrany zdraví. Vyhlašuji pět minut takovouto krátkou pauzičku právě pro tento úkon.

 

(Jednání přerušeno od 12.20 do 12.25 hodin.)

 

Tak došlo tedy k naplnění potřebného očištění, byť tam stále zůstává bezprizorní Red Bull, který tam je už delší čas, jak tady mám možnost vidět.

Ale teď už je na řadě pan poslanec Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, odůvodněte váš návrh na změnu pořadu.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Jenom v krátkosti, byť tady pan ministr Rakušan zrovna nesedí, tak bych jenom chtěl krátce zareagovat, že souzním s jeho slovy, která tady pronesl, a chtěl bych ho požádat, aby poučil i svého premiéra pana Fialu, který včera na svém Twitteru označil své kolegy opoziční poslance za extremisty, kteří stojí spoustu peněz. Já si myslím, že by tímto způsobem neměl vyvolávat nenávist u části společnosti. Věřím, že ho pan ministr vnitra poučí a že už s tím přestane pan premiér.

A teď bych chtěl zařadit sněmovní tisk číslo 4 na tuto schůzi za již zařazené body. Jedná se o novelu zákona o dani z příjmu, která má za cíl zabránit vyvádění nezdaněných zisků do zahraničí. Teď bych tedy v krátkosti odůvodnil svůj návrh.

V České republice dochází k nadměrnému odlivu zisků do zahraničí, kdy jednou z forem je výplata dividend, jejichž prostřednictvím každoročně odtékají stovky miliard korun. Odliv zisků místo ochoty zahraničních vlastníků reinvestovat v České republice je jedním z hlavních důvodů stagnace hrubého domácího produktu. Platná právní úprava totiž neumožňuje efektivně nastavit nástroje, které zabraňují odlivu zisků z České republiky do zahraničí. Navrhovaná úprava zdaní výplatu podstatného objemu dividend do zahraničí, neboť aplikuje srážkovou daň ve výši 15 % na výplatu zisků neboli dividend zahraničním vlastníkům, kteří spadají do kategorie takzvané mateřské společnosti české obchodní korporace, to jest mají po dobu nejméně 12 měsíců nepřetržitě podíl alespoň 10 % v tuzemské korporaci, což je samozřejmě většina, z daňových důvodů.

Drancování naší země totiž jede stále dál na plné obrátky. V posledních deseti letech dokonce odliv kapitálu dramaticky převyšuje příliv zahraničních investic, jejichž objem nejen nepokrývá odliv, ale dokonce dnes oproti dlouhodobému průměru klesá. Jen prostřednictvím kapitálových výnosů je právě každoročně z naší země vyvedena neuvěřitelná suma více než 300 miliard korun. Významně k masovému odlivu peněz dochází z vodárenských a energetických společností. Právě na něm je nejzřetelněji vidět, kam nás dostal hanebný a často korupcí doprovázený výprodej strategických odvětví a přírodních zdrojů do zahraničních rukou, realizovaný prakticky všemi porevolučními vládami. Machinacím s výnosy zahraničních korporací napomáhá i náš daňový systém, po celá dlouhá léta pokřivovaný právě všemožnými výjimkami, který umožňuje zdaňovat většinu výnosů dceřiných firem v tuzemsku u jejich matek v zahraničí.

Třeba japonský koncern Asahi v letech 2016 až 2019 vyvedl z Plzeňského Prazdroje do zahraničí astronomických 11 miliard korun. Nebo německý obchodní řetězec Lidl každý rok v Čechách a na Moravě vydělá a odvede do zahraničí až 5 miliard korun čistého zisku. V důsledku výjimky pro zahraniční vlastníky firem tyto neplatí 15 % srážkovou daň, kterou musejí platit tuzemští vlastníci. Tuto výjimku, která konkurenčně nesmírně znevýhodňuje vlastníky české, prosadila svého času ČSSD. Mezi podniky, které vyvádějí zisk, ať již po, či častěji před zdaněním, patří mnohé české obří firmy, jako třeba Seznam.cz. Seznam vyplatil své mateřské společnosti Helifreak Limited, vlastněné jejím zakladatelem Ivo Lukačovičem, dividendu 567 milionů korun. Peníze odešly na Kypr, přičemž pokud by je její majitel, jehož média mají tak velký zájem o slušnost české politiky, zdanil v České republice, získala by hned 85 milionů korun navíc do veřejných rozpočtů. Ale takováto daňová optimalizace je zatím bohužel naprosto legální.

Neustále vytváříme daňové výhody pro ryze zahraniční firmy, které nás ovšem ve chvíli, kdy jim tyto výhody skončí, okamžitě opustí. Kromě toho má řada původně českých firem sídlo v jiných státech Evropské unie, kde platí zpravidla nižší daně ze zisku. A ano, mluvíme o státech Evropské unie, nikoliv o kdysi vyhlášených daňových rájích, jako bývaly třeba Bahamy, na kterých se dodnes skrývá před trestním stíháním s miliardami vytunelovanými během kuponové privatizace z takzvaných Harvardských fondů Viktor Kožený.

Velmi výmluvný je pohled na vlastnickou strukturu největších českých pivovarů, v uvozovkách českých. Pivovary Staropramen, piva Staropramen, Braník, Ostravar a další vlastní kanadská pivovarnická skupina Molson Coors se sídlem v Ontariu. Starobrno, Královský pivovar Krušovice a Velké Březno s pivy, jako je Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a další, vlastní společnost Heineken Česká republika, jejímž jediným akcionářem je nizozemská společnost Heineken International se sídlem v Amsterodamu. Pivovary Černá Hora, Protivín, Uherský Brod, Jihlava, Klášter, Vysoký Chlumec a Rychtář spadají pod pivovary Lobkowicz Group, jež jsou ve většinovém vlastnictví čínských firem. Z největších českých pivovarů tak zůstává jediným českým a zároveň státním Budějovický Budvar. To jenom takový krátký přehled. Samozřejmě těch firem je celá řada, často důsledek korupcí doprovázené privatizace. Proto i ten odliv zisků je tak markantní.

Já tedy prosím o podporu zařazení tohoto tisku. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesení návrhu. Další je přihlášen Patrik Nacher, avšak nevidím jej přítomného v sále, což už je podruhé, co tato samá přihláška není naplněna z důvodu nepřítomnosti poslance. Tudíž další je Karel Sládeček. Pane poslanče, prosím, můžete odůvodnit svůj návrh předřazení či zařazení bodu. Prosím.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji vám, vážená paní předsedkyně, vážené dámy a pánové. Chtěl bych na pořad schůze předřadit bod číslo 45, sněmovní tisk 25, novelu zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů.

Předkládaný návrh zákona má za cíl zejména zabránit nárůstu platů poslanců a senátorů. Ideálně měl být od počátku roku 2022 do roku 2025, aby nedošlo k jejich zvýšení. Je to z toho důvodu, že se Česká republika a její občané stále ještě potýkají s ekonomickými dopady opatření proti koronaviru SARS-CoV-2, se zvyšujícími se cenami zboží a služeb a nejnověji se skokovým nárůstem cen energií. Poslanci a senátoři a někteří další představitelé státní moci by tím mohli ukázat svou soudržnost s ostatními českými občany. Řešením, které nezvýší jejich platy a zároveň neohrozí jejich dlouhodobé osobní závazky, je zmrazení jejich platů na stejnou výši, jakou měli v roce 2021. Platný právní stav, co se týče platů poslanců a senátorů, se řídí zákonem č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci, u některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona, konkrétně jeho § 3, se plat představitelů státní moci, některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu určí jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti vykonávané funkce. Platová základna pak činí u poslanců, senátorů a některých dalších představitelů státní moci od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku 2,5násobek průměrné nominální měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

Novelou č. 587/2020 Sb. byla platová základna na rok 2021 zafixována pro představitele státní moci na částku 84 060 korun a pro soudce na 100 872 korun, tedy tak, aby nedošlo k růstu platů proti předchozímu kalendářnímu roku. Stejný princip předkládaný návrh zákona prodlužuje až do konce roku 2025. Taková úprava je i výrazně přehlednější než stanovené zmrazení platů případným násobkem a nebude docházet k výkladovým nejasnostem. Je spravedlivé, aby v novém volebním období nedošlo ke zvýšení platů poslanců a senátorů a dalších představitelů a tito se solidárně podíleli na ekonomické realitě České republiky.

Je třeba hledat úspory všude tam, kde je to možné a kde to nepřinese závažné negativní důsledky. Toto navrhované legislativní opatření prospěje státnímu rozpočtu, pomůže vyrovnat propad příjmů a zvýšené náklady státu, obcí a krajů. Není záměrem předkladatele, aby návrh zákona měnil plat soudců ani poslanců Evropského parlamentu, v posledně jmenovaném případě z důvodu možné kolize s evropským právem, což by ohrozilo možnost rychlého přijetí legislativní úpravy jako celku. Změna se nedotkne ani platu státních zástupců. Navrhovaná právní úprava dodržuje zákaz diskriminace a je neutrální ve vztahu k rovnosti mužů a žen.

Návrh novely zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Obsah předkládaného návrhu není předmětem žádné mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Návrhem není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu. Hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet jsou pozitivní, neboť nebude potřeba vydat ze státního rozpočtu více finančních prostředků než v roce 2021. Opatření se dotkne poslanců a senátorů Parlamentu České republiky. Opatření však nebude vůči těmto osobám nijak drastické, protože zachovává úroveň jejich platů ve výši uplatňované v roce 2021.

Nejsou předpokládány další dopady na státní rozpočet ani rozpočty obcí a krajů. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá dopady na rodinu - vyjma rodin poslanců a senátorů, jejich situace se však nezhorší, zůstane stejná jako v tomto roce - na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé nebo osoby se zdravotním postižením ani na národní menšiny. Nejsou předpokládány žádné dopady na životní prostředí. Novela neobsahuje potenciální korupční rizika, nemá vliv na rizika bezpečnosti nebo obrany státu. Proto prosím o zařazení tohoto tisku za již předřazené body. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, zaznamenala jsem váš návrh, taktéž děkuji za přednesení. Myslím si, že přesně v tomto duchu, takto obsáhlé by to mělo být, ale to je spíše inspirace pro ostatní.

Další je paní poslankyně Eva Fialová a následuje po ní Marek Novák. Paní poslankyně Fialová má slovo k návrhu pořadu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já bych ráda v souvislosti s tím, co se tady odehrálo včera v odpoledních hodinách, navrhla nový bod. Vzhledem k tomu, co se zde odehrálo, tady samozvaný demoblok, který určuje, jak mají vypadat pravidla demokracie, totálně porušil zákon, a ze zákonů si tím pádem může dělat totální trhací kalendář. A vzhledem k tomu, že na základě porušení těchto ustanovení a tohoto zákona může být jakýkoliv bod této schůze napaden - ač s některými body, které jsou navrženy, souhlasím a můžou být ku prospěchu našich obyvatel - tak můžou být napadeny a de facto zrušeny.

Z tohoto důvodu navrhuji bod, který bude přínosnější pro většinu obyvatel, bude mít víceméně usnesení, které nikomu neuškodí, ale všechny nás trápí, konkrétně mě samotnou, nejvíce z Ústeckého kraje, kde lidé bojují s obchodníky s chudobou. A proto bych ráda nazvala bod Jak dál s patnácti opatřeními pro boj proti obchodníkům s chudobou.

V minulém období bylo schváleno patnáct bodů, které vycházely hlavně ze zkušeností starostů a jejich přání, takže si myslím, že to je i pro koalici velice ožehavé téma. Ráda bych znala i podle některých prohlášení vlády, jakým způsobem se bude dál vypořádávat s jednotlivými body, a pro nové poslance, kteří tu v minulém období nebyli, bych ráda těch patnáct bodů okomentovala nebo znovu připomněla a přečetla.

Prvním z nich bylo regulovat pronájem více bytů přes živnostenské oprávnění.

Za druhé jasné nastavení hygienických standardů u bytů, které by určovaly, jak má vypadat byt, například tekoucí voda, hygienické zázemí, funkční elektřina a podobně, a stanovení počtu metrů čtverečních na osobu v dané domácnosti.

Třetím bodem bylo zavedení povinnosti trvalého pobytu v obci, kde jedinec fakticky bydlí.

Za čtvrté oprava a výkup zdevastovaných bytů. Ráda bych tento bod následně více rozvedla.

Za páté dokončení cenových map za účelem stanovení obvyklého nájemného.

Za šesté revize dávkového systému, zvážit sloučení příspěvků a doplatků na bydlení, zastropovat výplaty dávek dle cenových map, zajistit adresnost vyplácení dávek, zúžit okruh spolu žijících osob v domácnosti a zkrátit vyplácení například na paušálu na energie, což mimo jiné v současné chvíli je velice ožehavé téma a všech se to dotýká.

Za sedmé zákonně upravit možnost poskytovat data obcím o poskytnutých sociálních dávkách a vykonávat sociální práci.

Za osmé personálně a finančně posílit úřady práce, Policii České republiky či pedagogické pracovníky ve vyloučených lokalitách.

Za deváté zákonně definovat, co je přechodné bydlení a jakou má funkci za účelem eliminace takzvaných ubytoven.

Za desáté umožnit oddlužení osob v exekučních pastích bez nastavení minimálního limitu splácení pohledávek.

Za jedenácté striktně navázat pobírání dávek na sociální práci a školní docházku.

Za dvanácté změnit povinnost školní docházky, neohraničovat věkem, ale například stanovit povinnou školní docházku do určení vzdělání, například dosažení výučního listu, a omezit předčasné obchody dětí ve vzdělání (odchody dětí ze vzdělání?).

Za třinácté posílit sociální práci a sociální prevenci, pracovní a hygienické návyky, práce s dětmi a podpora vzdělání, prevence kriminality a konzumu drog, schopnost udržet si bydlení a podobně.

Za čtrnácté zajistit, aby všichni práceschopní skutečně pracovali, včetně dlouhodobého zaměstnávání dlouhodobě nezaměstnaných osob - například revize veřejně prospěšných prací tak, aby bylo možné ji využívat dlouhodobě bez nutnosti opakování evidence na úřadu práce.

Za patnácté zajistit vymahatelnost práva zejména s ohledem na rušení nočního klidu a sousedského soužití.

Minulé vedení na některých bodech pracovalo, vypracovalo strategický plán a něco se povedlo. Povedlo se něco i společně s kolegy z ODS, kteří navrhli zákon "třikrát a dost". My jsme ho plně podporovali, ten se týkal hlavně toho posledního bodu.

Ale já bych ráda zde vznesla otázku, jak na ministra práce a sociálních věcí, na ministra školství i na ministra zdravotnictví, jakým způsobem v době pandemie, kdy se prohlubuje psychický, fyzický a znalostní propad jednotlivých žáků, bude řešen? V době energetické krize nám mnohem více lidí může spadnout do těchto lokalit, mnohem více jich zde bydlet, opět budou odkázáni na pomoc nebo nějakým způsobem vrženi do obchodníků s chudobou a nic jiného jim nezbude. Tím pádem bych navázala i na Janu Pastuchovou, která tady navrhovala dotaz, kolik lidí požádalo již podle nového systému o příspěvek na bydlení. Já s tím souhlasím, že se otevřel, ale ti lidé, kteří opravdu potřebují pomoc, střední vrstva, která nám spadne zrovna do této skupiny lidí, o kterých tady teď mluvím, se stydí jít na úřad práce si o to požádat, a kór u nás na severu. Je to pro ně dehonestující, že 45 let pracovali a mají si teď zažádat o příspěvek na bydlení. Navíc ten příspěvek je tristní. Oni se musí zpovídat, kde co vlastní, kolik vydělávají, jaké mají jmění, a to si myslím, že si naši občané nezaslouží.

Pan ministr sliboval, že bude lidi obvolávat a bude jim tu pomoc nabízet. Kolik lidí tedy obvolal od té doby, co jsme tento zákon tady uzákonili? Kolika lidem osobně pomohl, nebo jejich úředníci na úřadech práce, kterým nedala ani korunu navíc, protože tam odvádí práci od rána do večera? A další věc: Jak zajistíte v budoucnu kvalitní bydlení pro tyto obyvatele? Nejenom pro tyto obyvatele ve vyloučených lokalitách, ale celkově? Jak bude pokračovat dotační titul Výstavba, který jste tak často kritizovali? Kolik je připravených projektů? Jak ti lidé budou bydlet?

Vy říkáte, že máte nový systém na bydlení. Moje otázka zní: Já jsem tu v minulém období byla, kdy jsem s Piráty projednávala nějaký zázračný mix na řešení bytové problematiky. To byla černá díra. Prostě se necháte uplatit, abyste Pirátům zavřeli pusu, aby neodcházeli a dál tady všemu jenom přihlíželi jenom proto, že jim přijde super tato černá díra, kde budeme podporovat další a další neziskovky, které budou shánět soukromým subjektům nájemce? To fakt chcete dopustit? Chcete tady mít korupci znovu zpátky? To, co se chystá - navíc to máte opravdu v programovém prohlášení vlády, že přichystáte do dvou let tento zákon, tak se ptám, v jakém je stadiu a jestli opravdu jste ochotni tady tomu přihlížet? Navíc starostové mají spoustu těchto připomínek, mají zažito z praxe. Většina z nich chce vrátit zpátky Drábkovu reformu vyplácení sociálních dávek na obcích. Jste na to připraveni? Je na to připravena kolonka v rozpočtu, protože to nebude levné? A chtějí to opravdu starostové. To není výmysl hnutí ANO, to není výmysl někoho jiného, to je přání jednotlivých starostů, kteří každý den jsou v terénu a každý den se potýkají s běžnými problémy a neumí říct ostatním lidem, jak je budou řešit, protože nemají noty, jak s tím dál.

Já bych mohla mluvit o dalších a dalších problémech, které jsou s tím spojené, ať už jsou to exekuce, ale to už tady bylo x-krát řečeno, nerada se opakuji. Ale opravdu vy tady násilím tlačíte věci, které teď lidi nezajímají a nepotřebují je, jenom proto, že ukazujete aroganci moci, kterou jste nám tady včera předvedli. Absolutně s tím nesouhlasím, a proto říkám, že jakýkoliv zákon tady přijmeme na této schůzi, může být zpochybněn, a jsou tam i věci dobré.

Proto navrhuji, abychom tento bod dali jako třetí bod této schůze. A opravdu bych ráda slyšela, jakým způsobem se některé věci budou řešit, a případně dali nějaké společné usnesení, protože v tom nejsme jenom my, jste v tom i vy. Vy máte svoje starosti, vy máte svoje zástupce na těch obcích a ty obce na to čekají. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Děkuji za přednesení návrhu. Další je v pořadí pan poslanec Marek Novák, jestli se nepletu... Nevidím ho tady, pana poslance Nováka. Není-li přítomen, tak Zuzana Ožanová je dále přihlášena, kterou však už vidím, takže jí předám slovo, a následuje pan poslanec Ondřej Babka. Paní poslankyně, váš prostor pro odůvodnění návrhu pořadu. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych předřadit jednu z implementačních novel, týkající se, jak jinak v mém případě, dopravy. Jsem ráda, že tu pan ministr je, takže děkuji za jeho přítomnost. Nicméně bych ještě na začátku chtěla upozornit, že v rámci této schůze byl porušen zákon. Já bych byla jen velmi nerada, aby mě paní předsedající připravila o možnost vystoupit a přednést svůj návrh, jak se již stalo v této Sněmovně zjevně zvykem.

Nyní k mému návrhu. Dovoluji si jen upozornit, že nebudu citovat důvodovou zprávu, aby mě nebylo nutné kárat. Předkládám návrh na předřazení bodu číslo 14, tisku číslo 76. Jedná se o vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidel ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Návrh zákona ruší povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickým zařízením v systému elektronického mýtného. Změna navazuje na požadavek Ministerstva obrany vznesený v rámci meziresortního připomínkového řízení, jelikož u těchto vozidel je již z jejich specifických registračních značek patrné, že užití zpoplatněných pozemních komunikací dotčenými vozidly nepodléhá úhradě mýtného. Všechny ostatní návrhy jsou výhradně implementací předpisů EU, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/1936 ze dne 23. října 2019, kterou se mění směrnice 2008/1996 ES, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, a směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2019/520 ze dne 19. března 2019, o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného a usnadnění přeshraniční výměny informací týkajících se nezaplacení silničních poplatků v Unii.

Lhůty pro implementaci směrnic byly do 19. října 2021 a do 17. prosince 2021, tedy lhůty již uplynuly. To je hlavní důvod, proč bych byla ráda, kdyby se tento návrh zákona předřadil.

Návrh v návaznosti na legislativu EU upravuje za prvé řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování, za druhé poskytování evropské služby elektronického mýtného, za třetí poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích.

K řízení bezpečnosti vybraných pozemních komunikací při jejich projektování, výstavbě a provozování: Navrhované úpravy mají vést ke zlepšování vlastností pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Změny se mají vztahovat nejen na pozemní komunikace zařazené do transevropské silniční sítě, ale také na dálnice, hlavní silnice a úseky jiných silnic mimo městské oblasti, které jsou dokončeny s využitím finančních prostředků EU, zjednodušeně řečeno, i na silnice ve správě krajů. Změny, které jsou navrženy, umožňují vhodnější identifikaci úseku silnic, kde jsou největší příležitosti ke zlepšení bezpečnosti a kde by měly cílené zásahy vést k největším zlepšením.

Dále budou zpracovány akční plány pro relevantní úseky pozemních komunikací na celém území jednotlivých členských států EU, jež budou obsahovat podle priorit odstupňovaná nápravná opatření. Návrhem zákona dochází k zavedení definice pojmu pozemní komunikace podléhající posuzování bezpečnosti, jež je následně konzistentně užíván v rámci právní úpravy jednotlivých nástrojů sloužících k řízení bezpečnosti pozemních komunikací.

K poskytování evropské služby elektronického mýtného: Evropská služba elektronického mýtného je služba založená na tržních pravidlech, a proto by neměli být v této době její poskytovatelé povinni poskytovat tuto službu v celé EU. Dostačující k poskytování evropské služby elektronického mýtného bude pokrytí všech elektronických systémů pro výběr mýtného alespoň čtyř členských států EU. Poskytovatelé evropské služby elektronického mýtného by měli zaplatit subjektu pro výběr mýtného veškeré mýtné, které mají zaplatit jejich zákazníci, a měli by mít nárok na spravedlivou odměnu. Členské státy by měly mít povinnost shromažďovat a zveřejňovat veškeré významné údaje týkající se této služby ve veřejně přístupných národních rejstřících.

K poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích: Problémy s určováním totožnosti pachatelů nerezidentů v souvislosti s elektronickými systémy pro výběr mýtného brání dalšímu rozvoji systému a širšímu uplatnění zásad "uživatel platí a znečišťovatel platí" na silnicích EU. Proto se přistupuje k výměně informací týkajících se deliktů nezaplacení jakýchkoliv silničních poplatků v EU. V České republice jsou těmito poplatky mýtné a časový poplatek, jinak řečeno dálniční známka.

Návrhem dojde k nárůstu nákladů na posuzování bezpečnosti státem vlastněných pozemních komunikací, neboť se rozšíří jejich okruh, ale nově náklady na posuzování bezpečnosti pozemních komunikací ponesou i kraje jako vlastníci silnic druhé a třetí třídy, na jejichž výstavbu, rekonstrukci nebo opravu byly nebo mají být využity prostředky EU. V oblasti poskytování evropské služby elektronického mýtného se nové náklady hrazené z veřejných rozpočtů nepředpokládají. V oblasti poskytovaných informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních situacích se náklady nijak vysoké také neočekávají, avšak efektivnější správní trestání by mohlo zvýšit příjmy.

Návrh zákona je doplněn o přechodná ustanovení. Prvotní hodnocení záměru a provedení auditu bezpečnosti pozemních komunikací se nebude vztahovat na stavby, u nichž byla příslušná dokumentace zpracována před účinností tohoto zákona, s výjimkou auditu u komunikací zařazených do transevropské silniční sítě.

První posouzení pozemních komunikací podléhajících posuzování bezpečnosti podle § 18m zákona č. 13/1997 Sb. provede vlastník pozemní komunikace v roce 2024. Účinnost zákona se navrhuje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona s ohledem na již uplynulou transpoziční lhůtu. To je také důvod, proč žádám o předřazení tohoto tisku. Počítá se s novelizací vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Je vhodné, aby implementační předpisy, jejichž lhůta pro implementaci uplynula, byly předřazeny, abychom dostáli svým závazkům. Navrhuji pevné zařazení bodu na pátek 18. února 2022 v 9 hodin. Jenom pro rekapitulaci, jedná se o bod číslo 14, tisk 76, a návrh je na pátek 18. února v 9 hodin. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji za přednesený návrh. Další je přihlášen Ondřej Babka. Pan poslanec Babka? Ještě před chvílí jsem jej tady viděla, ale už jej tady nevidím, dvě jeho přihlášky tedy odsouvám dále. Miloslav Janulík je dalším z přihlášených. Opět pana poslance Janulíka tentokrát... a ten už ale stíhá doběhnout. Takže pan poslanec Janulík, další je přihlášený pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych rád navrhl do programu této schůze předřadit bod, ve kterém by nás pan ministr zdravotnictví poinformoval o stavu epidemie koronaviru v České republice.

Já tady jenom udělám takový rychlý přehled. V Česku přibylo včera 33 293 nakažených, čili od počátku epidemie se prokazatelně nakazilo covidem téměř 3,5 milionu lidí. Když si vezmeme počty očkovaných minimálně dvěma dávkami, zjišťujeme, že už jsme někde na hranici kolektivní imunity. Během úterka bylo v Česku provedeno 79 219 PCR testů a 18 970 antigenních testů.

Jenom doporučuji vaší pozornosti takovou drobnost. Když si představíte cenu, kterou jsme za to zaplatili my všichni, v podstatě každý den je ta cena astronomická. Nejvíce nakažených momentálně hlásí Mladá Boleslav, a to 1 731 infikovaných na 100 000 obyvatel v sedmidenním sledovaném období. Otázka je, proč zrovna Boleslav, jestli to není tím, že ve Škodě Mladá Boleslav se hodně testuje. Na dalším místě pomyslného žebříčku je Blansko, tam je 1 672, Vyškov a Opava, dále Rychnov nad Kněžnou a Rokycany, čili je to tak rozprostřeno, čili ta vlna už v podstatě asi zasáhla republiku naplno.

V souvislosti s koronavirem zemřelo během úterý 17 nakažených, od počátku pandemie je to 37 991. Tam víme, že to je otázka vykazování a otázka pohledu. Samozřejmě nikdy nebudu takový opoziční agnostik jako mí dávní předchůdci a dávní opozičníci, abych tvrdil, že to padá na vrub premiéra nebo někoho, protože jsem lékař a vím, že prostě v nemocnicích se umíralo, umírá a umírat bude, přičemž minulé úterý podlehlo infekci 51 lidí, ale to by se v rámci republiky a počtu hospitalizovaných v podstatě dalo s úspěchem považovat za chybu malých čísel.

V českých nemocnicích se momentálně nachází 3 733 nakažených, ve vážném stavu je 272 osob, což je výrazně méně než 10 %. Ve srovnání s minulým týdnem je to pokles, ale z mého pohledu velmi nevýznamný, minulý týden to bylo 3 931, takže v tomhle směru je ta situace relativně stabilní. U 5 054 infikovaných se jedná o reinfekci, v porovnání s minulým týdnem je to zas trošku pokles, tam je pokles asi o 1 500 reinfikovaných, ale musíme si uvědomit - rád bych tady podotkl - že v těch nemocnicích se zcela výjimečně ocitají pacienti po třetím očkování. Bohužel si myslím, že tomu je přikládána velmi malá pozornost, a z dostupných čísel o počtu očkovaných vyplývá, že očkování se nám v podstatě zadrhlo, de facto se nám zastavilo. Jinak řečeno, ti, co se chtěli zaočkovat, ti se zaočkovali, a ti, co se nechtějí zaočkovat, se tedy asi nezaočkují. Samozřejmě tady vnímám velký rozpor, kdy jsme to řešili na výboru se současným panem ministrem, který říkal, že má recepty na to, jak ty lidi přimět, kampaň a tak dále a tak dále. Jak je vidět, nic z toho se neodehrává, protože jak známo, biologické zákonitosti se neřídí zákonitostmi jinými ani přáními politiků a kohokoli jiného. Takže si myslím, že tady opravdu zafungovala i negativní reklama, a jak říkám, ti, co se chtěli zaočkovat, se zaočkovali.

Teď je velká otázka, co s opatřeními. Já bych ale rád slyšel, jaký je výhled, ten plán, protože do médií prosakují různé věci. Samozřejmě v kontextu je mi jako lékaři jasné, že koronavirus nás neopustí a bude s námi už asi navždy. Teď je otázka, v jaké formě, jak to bude dopadat do zdravotního systému. Musím zmínit i to, že ty úsporné kroky, které souvisí s tím, že dosud nemáme státní rozpočet, že se paradoxně oslabují hygienické stanice, když jsme po nich chtěli dva roky naprosto neuvěřitelné věci, a teď je ještě oslabíme, a to, že se vůbec přemýšlelo o snížení platby za státní pojištěnce, mi připadá naprosto absurdní a pro mě je to hrůzná cesta v čase, protože si to pamatuji cirka před deseti nebo více lety, když topka dostávala Ministerstvo zdravotnictví a šel tam tehdejší kolega Heger, tak to vypadalo úplně stejně. My doktoři jsme všichni očekávali, jak se spraví platba za státní pojištěnce, a opak byl pravdou. Před volbami nám bylo slibováno, jak se to opraví, a po volbách povídali, že mu hráli. Takže mám pocit, že pro mě je to takové tristní déjà vu.

No a tak bych rád od pana ministra slyšel, jaký tedy - když on celou dobu, dva roky jsem to poslouchal - má plán. Říkám, já se nesnížím k opozičnímu agnosticismu, který jsem dva roky poslouchal, že je všechno špatně, ještě než se to vymyslí. Nemám a ani nemůžu mít jepičí radost z toho - už to postihuje moje příbuzné, přímé příbuzné - nemůžu mít jepičí radost z toho, že se někdo nakazí a jaké jsou ty průběhy a tak dále a tak dále. Prostě ten koronavirus není žádná chřipečka, jak si někdo myslí. Opravdu kdo o něčem takovém ještě dneska přemýšlí, je naprostý ignorant. Ale rád bych tedy od pana ministra slyšel, co nás čeká. Já vím, že je těžké to predikovat, nicméně přece jenom máme daleko víc informací, než jsme měli před dvěma lety. To jsme nevěděli vůbec nic, všichni se domnívali, dohadovali, dneska už o tom něco víme. Víme taky, že v podstatě dneska převládl v 98 nebo kolika procentech omikron. Většina, nevím, kdo z vás, ale myslím si, že vzhledem k těm počtům ho i dost z nás prodělalo, takže ví, že ani ten omikron není úplně jako nic. Já sám třeba po třech očkováních vím, jak to je. A co tedy bude dál? Teď se objevují spekulace, že roušky se budou odkládat až nakonec. Z mého pohledu si myslím, že to je naprosto zbytečné, protože omikron ty roušky asi hravě překonává, a navíc to používání není nikdy úplně stoprocentní. To víme.

Navíc máme tendenci věci spíš nedodržovat než dodržovat, takže kdyby nám pan ministr načetl, alespoň předestřel, představu, jak se to bude vyvíjet, jak to bude pokračovat, protože od toho se také odvíjí spousta dalších věcí. A když už se do toho pustil v tom bodě, který navrhuji, tak by nám také mohl třeba sdělit něco o představě financování, protože mám pocit, že na něj ministr financí zadupal a on prostě lidově řečeno se podělal a odkýval všechno, co mu bylo nadiktováno. Takže proto ty brutální škrty ve zdravotnictví, které jsou úplně nepochopitelné. Zrovna v této době by se snad zdravotnictví vůbec nemělo týkat jakékoliv šetření. Sami říkáte, když odůvodňujete pandemický zákon, že je to kvůli tomu, když přijde vlna na podzim. Tak na jedné straně je to tak, že na podzim tedy přijde vlna, a na druhé straně tam ty peníze vezmeme. Tak já už tomu vůbec nerozumím.

Tak bych byl rád, kdyby v bodě, který bych si dovolil navrhnout předřadit, čili Informace ministra zdravotnictví o stavu pandemie koronaviru a připravovaných opatřeních, kdyby se nám k tomu vyjádřil a relativně podrobně nám vysvětlil, co nás čeká. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Také děkuji za přednesení bodu. Další je přihlášen Milan Brázdil, pak se připraví pan poslanec Rais. Prosím, pane poslanče, můžete odůvodnit svůj návrh k pořadu schůze.

 

Poslanec Milan Brázdil: Milé kolegyně, kolegové, děkuji za slovo, paní předsedkyně. Než přednesu svůj návrh k pořadu schůze, avizuji dopředu, aby se všichni mohli v klidu vrátit, že dám na konci svého návrhu procedurální návrh na zrušení této 9. schůze, ukončení této 9. schůze tak, aby mohla být následně paní předsedkyní otevřena nová schůze, která ale bude podle pravidel tak, jak je jednací řád, podle zákona, a abychom jej dodržovali. Čili říkám to dopředu, aby se mohli všichni vrátit. Nebudu dlouhý, tak na to máte pár minutek.

Dovolte tedy, abych přednesl svůj návrh na změnu pořadu schůze, a to s názvem Zdravotnická záchranná služba České republiky. Teď bych to rád odůvodnil. Všichni, jak tu sedíme - moc nás tu dneska není, ale určitě se vrátí všichni kolegové - ale všichni, jak tu sedíme, naší největší prioritou na tomto světě je zůstat zdravý, užívat si život, být šťastný, zplodit děti, prostě být zdravý. A to zdraví - někdy ale jsme ve fázi, kdy jsme ohroženi na zdraví. A tady je Zdravotnická záchranná služba, která ale poskytuje tuto péči čtrnáctkrát originálně - jedna městská, to je pražská a potom ty další krajské, zatímco víte, že když vám začne hořet barák, tak přijedou možná dobráci hasiči, ale především Hasičský záchranný sbor České republiky, popřípadě když jste ohroženi na životě nějakou střelbou nebo ohroženi nějakým jiným způsobem, tak přijede Policie České republiky, možná i policie městská, ale Policie České republiky.

V naší republice máme nedokončenou... (Silný hluk v sále. Řečník žádá předsedající o zjednání klidu.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ano, poprosím o klid.

 

Poslanec Milan Brázdil: Prosím, nechte mě to dokončit, budu za to velmi rád. My v naší republice máme nedokončenou transformaci záchranné služby, kdy před lety - a já tam prosím třicet let jsem velký fanda, já tu práci miluji, zachraňuji rád a vracím lidi do života a do práce (chodím) velmi rád - my tuto záchrannou službu v naší republice nemáme dokončenou, tu transformaci. My jsme začali jako záchranná služba, která vyjížděla na základě tísňové linky z ARO. Lékař, který byl volný, tak honem, honem vyběhl, sedl do sanity. Staly se z toho posléze okresní záchranné služby.

Následovala transformace dál do územních středisek záchranných služeb a zadrhla se. Dnes se zadrhla na... (Silný hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Opět poprosím o klid v sále, aby pan poslanec mohl pokračovat v předkládání a odůvodňování svého návrhu.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za klid. (Stále hluk v sále.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Ještě stále prosím o klid. Pane poslanče, prosím, posečkejte. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Tedy ta transformace záchranky se zadrhla dneska na krajské úrovni. My tu máme čtrnáct - oproti hasičům a policajtům - čtrnáct variant. My jedeme sice podle stejného zákona, ale čtrnáctkrát zřizovaných jinak. Samozřejmě ty odlišnosti jsou velké. Rendez-vous auto - mohl bych vás teď zdržovat o tom, jak to vypadá v kraji Olomouckém, jak je to v jiných krajích, jak jsou lékaři obsazeni, nebo nejsou, dojezdové časy. Také bych vám teď mohl vykládat, jak jsme v každém kraji jinak zaplaceni za stejnou práci. Jak je nedodržovaný zákoník práce. Jak v některých krajích lékaři slouží - protože nejsou - tak slouží víc než dvanáctky.

No, zkrátka a dobře, mohl bych tu hodně dlouho vykládat... Já vás nechci zdržovat, ale chtěl bych vás poprosit, jestli byste mohli, pokud neprojde můj procedurální návrh na ukončení 9. schůze a následné znovuzahájení, ale teď už dobře, kvalitně, normálně a podle pravidel, tak pokud to neprojde, alespoň posléze o zařazení tohoto mého bodu s názvem Zdravotnická záchranná služba České republiky, ve kterém bychom diskutovali o tom, jestli to je dobře mít čtrnáctkrát záchranku jinak, nebo jestli je to špatně a jestli člověk, každý z vás, když platí zdravotní, by měl být obsloužen záchrannou službou standardně, v každém kraji stejně, ne jinak v Praze, ne jinak na Vysočině... (Silný hluk v sále. Poslanci se scházejí na očekávané hlasování.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Prosím o klid v sále, aby pan poslanec mohl pokračovat.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já vám děkuji. Vím, už vás asi nudím, nicméně to odůvodnění bych teď ukončil. Snad jste pochopili, proč chci ten bod zařadit.

Nyní bych dal tedy procedurální návrh, paní předsedkyně, o - kolegyně, kolegové, poslouchejte, není to nic zlého - o ukončení této 9. schůze a zahájení hned následně nové, ale s dodržováním všech zákonů jednacího řádu. Dávám to proto, že včera jsem šel za některými matadory. Jeden z těch matadorů, prostřednictvím pana předsedajícího - teď mě neposlouchá - a ptal jsem se ho, pana Bendy, on je legenda, ano, přesně. Já jsem mu říkal: Je toto normální? Je normální to, jak se vedla ta schůze, jak ji tady pan Kopeček - pardon, Skopeček, promiňte - jak to vedl? Já si myslím, že ne. Možná, že by pak i ten Ústavní soud řekl: Ne, to bylo blbě, a všechno, co tu projednáme, by pak nefungovalo, nebylo by to platné.

Tudíž dávám šanci na základě toho, co jsem se dozvěděl od Marka Bendy, že to není v pořádku, že to není úplně košer - dokonce jsem se šel ptát včera, když tady byl pan Kymlička, prý je to právník, který tady seděl, já jdu za ním, jestli to, co se tady děje, je v pořádku. On pokrčil rameny a tvářil se: No, právních výkladů je spousta. Já mu říkám: Kdo vás platí tedy, komu se zodpovídáte? Prý... No, nebudu to radši říkat.

Tedy ještě jednou, myslím, že šance tady byla, abychom se všichni setkali. Tedy dávám procedurální návrh na ukončení schůze číslo 9. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová O procedurálních návrzích se obvykle hlasuje bez rozpravy, jenže tento je nehlasovatelný, pane poslanče, protože něco takového jako ukončení schůze, jak jste to formuloval, ani náš jednací řád neobsahuje. Náš jednací řád obsahuje v § 54 odst. 9 možnost předsedů Poslaneckých klubů a předsedajících navrhnout přerušení schůze Sněmovny, nicméně vy nejste ani předseda klubu, ani jeden z předsedajících a ani schůze vlastně neprobíhá jinak než diskusí o pořadu, ale zkrátka, není to hlasovatelný návrh.

Dál se hlásí s přednostním právem - a ruší toto přednostní právo - pan předseda Výborný. Pokračujeme tedy v předložených návrzích přihláškami - pan poslanec Karel Rais a následně je přihlášen pan poslanec František Petrtýl. Prosím tedy pana poslance Raise. Nevidím ho přítomného, tudíž jeho přihlášku - prosím o klid v jednacím sále - posouváme na konec jednání. Máme tady už dalšího přihlášeného, pana poslanec Petrtýla. (V sále je velký hluk.) Prosím o klid, aby pan poslanec mohl přednést svůj návrh na změnu či doplnění pořadu schůze. Ještě upozorním dalšího přihlášeného, kterým je pan poslanec Kamal Farhan.

Prosím, pane poslanče, ale ještě tady podle mého názoru stále není dostatečný klid. Kolegyně, kolegové, prosím, abyste své rozhovory, které můžete, přesunuli do předsálí. Ještě jednou vás k tomu vyzývám, dámy a pánové, prosím o klid. Poprosím například pana poslance Nachera, aby s panem ministrem ten rozhovor přesunuli do předsálí, stejně tak i v levé části spektra, v levé části sálu paní místopředsedkyni a pana předsedu klubu Fialu a další. Prosím, vytvořme panu kolegovi důstojné podmínky pro to, aby mohl přednést svůj návrh. A už vás, prosím, vyzývám naposledy. Myslím, že už tu je dostatečný klid, takže, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Petrtýl: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte, abych požádal o předřazení bodu, který jsem nazval Rozpočtové určení daní. Původně jsem ho chtěl nazvat Spravedlivé určení daní, ale ono to slovo "spravedlivé" nejde nějakým způsobem absolutně specifikovat. Zanedlouho budeme schvalovat rozpočet a já si myslím, že by bylo dobré se v rámci rozpočtu vypořádat i s tímto rozdělením daní pro jednotlivé kraje, hlavně se jedná o rozpočtové určení, a to zpravidla je určení daní pro kraje, ale samozřejmě se to dotýká i obcí.

Kraje vznikly v roce 2000. V tomto roce při zřizování krajů byly určeny podle některého klíče výše příspěvku pro jednotlivé kraje. Samozřejmě jedním z nejdůležitějších kritérií byl počet obyvatel v kraji, a to je vlastně pro některé kraje kámen úrazu. V některých krajích došlo k poklesu počtu obyvatel, ale v některých krajích došlo i k dynamickému nárůstu počtu obyvatel, a právě pro tyto kraje je současný systém rozdělování daní velmi nespravedlivý. Těch krajů je víc, ale jako Středočech si dovolím upozornit, že jedním z takto nejvíce v uvozovkách postižených krajů je kraj Středočeský. V tomto kraji došlo od zřízení krajů k nárůstu počtu obyvatel zhruba o 25 %. Jen pro zajímavost, v některých obcích byl nárůst obyvatel i dvacetinásobný, takže je jasné, že tyto obce úplně zcela změnily svůj charakter. Toto je však pouze oficiální nárůst počtu obyvatel, ale mnoho nových obyvatel kraje si nechává stávající trvalý pobyt. Většinou se jedná o lidi, o rodiny, které se přestěhovaly z Prahy, chtějí bydlet v takzvaném prstenci kolem Prahy, ale logicky z jejich pobytu nemá kraj nic pozitivního, žádné finance, ale oni chtějí těch výhod kraje využívat, to znamená, například využívají každodenní dojíždění do zaměstnání, což je jeden z největších problémů v tomto kraji.

Myslím si, že i tady by bylo dobré se zamyslet někdy v budoucnosti nad statutem trvalého a přechodného bydliště, protože se nejedná jenom o tyto obyvatele, kteří mají například v Praze byt, který pronajímají, někteří členové rodiny si tam nechají i stálý pobyt, a někteří bydlí v tom prstenci nebo na území Středočeského kraje, a může to být samozřejmě na území i některého jiného kraje.

Jak jsem říkal, velký nárůst těchto obyvatel samozřejmě zasahuje nejvíce do oblasti hromadné dopravy, kdy vlastně příspěvky kraje pro tuto oblast se stávají již téměř neudržitelnými. Jen pro dokreslení, vlakem dojíždí do Prahy ze Středočeského kraje - jsou to údaje, protože teď je to velmi turbulentní, co se týče covidové situace - je to zhruba 150 000 cestujících, autobusem je to také zhruba 150 000, a nemluvím ani o automobilech. Samozřejmě i v tomto kraji se tímto velkým přesunem jedná o obrovské zatížení komunikací jak první, tak druhých a třetích tříd především, kdy vlastně přes Středočeský kraj jednak jezdí ti každodenní cestující autem do Prahy, ale potom i vnitrostátní přeprava ze severu na jih a z východu na západ. Všecko vede přes Středočeský kraj a jsou tady také hlavně dvě velké tepny - dálnice D3, která vede vlastně z Balkánu přes Středočeský kraj do Skandinávie, a D1 a následně na Rozvadov, to znamená směr východ-západ.

Proto bych prosil o zařazení tohohle bodu do dnešního jednání a jsem přesvědčen, že se jedná opravdu o velice složitou problematiku, proto na ni upozorňuji nyní, protože to nebude tak jednoduché okamžitě na to reagovat, ale myslím si, že současný stav je výhodný pouze pro ty kraje, kde došlo k úbytku obyvatel, takže ti asi nebudou mít velký zájem na tom, aby se to nějakým způsobem řešilo, ale já si myslím, že by se toto mělo řešit, aby se stále nerozevíraly nůžky mezi kraji z hlediska toho v uvozovkách spravedlivého rozdělování daní. Děkuji a prosil bych o zařazení tohoto bodu po bodu mého předřečníka. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Po bodu, který přednesl předřečník, což byl pan poslanec Brázdil, a to byl tedy nový bod. Dobře, tak si to tady poznamenám.

A než dám další slovo, jenom avizuji, že další jednání bude probíhat tak, že ve 14 hodin bude přerušena schůze na dvě hodiny z toho důvodu, že bude jednat rozpočtový výbor a organizační výbor.

Další jsou přihlášeni pan poslanec Kamal Farhan a následuje pan poslanec Kubíček. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážená vládo, chtěl bych zde navrhnout nový bod programu schůze, který mně dovolte krátce zdůvodnit.

Jak již všichni víme, vládní koalice zde připravuje projednání - a předpokládám, že chce i schválit pandemický zákon. To, jak je vystupováno na podporu členů vládní koalice, předpokládám, a i je to prezentováno, že situace je vážná. Moc tomu nerozumím. Nacházíme se v době rozvolňování, na druhou stranu slyšíme pana ministra Válka, který říká, že zavede nouzový stav v případě, že nebude tento pandemický zákon schválen. Přijde mi to řekněme zmatečné. Situace k vyhlášení nouzového stavu - vláda ji určitě vnímá jako extrémní, když uvažuje o těchto instrumentech. A já se ptám, proč v situaci plánování nouzového stavu pandemie dochází k podfinancování českého zdravotnictví? Jak je možné, že v takto závažné době, kdy vláda nebo ministr zdravotnictví uvažuje, že vyhlásí nouzový stav, se snižují platby za státní pojištěnce? Plánuje se snižování plateb - financování hygienických stanic. Hygienické stanice jsou pilířem boje proti pandemii. Já to za sebe považuji za znevážení práce českých zdravotníků, hazardování s péčí českých občanů a hlavně těch lidí, kteří pracují na těch hygienických stanicích.

Již nyní je zřejmé, že škrty budou mít významné negativní dopady, a to patrně již v letošním roce v této závažné situaci. Že situace je natolik vážná, dokládá i prohlášení, tady zdůrazňuji, Svazu zdravotních pojišťoven, které říká: "Nově bude třeba prověřit rozsah současných bonifikací, které nemají přímou podporu v úhradové vyhlášce a ještě nebyly nasmlouvány. Bude nutné prověřit zpětnou efektivitu a přínos pro pacienta u některých mimořádně nákladných léčiv a případně dohody o ceně ukončit." Jinými slovy už letos může dojít ke škrtnutí některé zdravotní péče pro některé pacienty, která je velmi nákladná, kterou doposud systém veřejného zdravotního pojištění platil, ale možná i přestane. Vždyť to je vyhlášení zdravotních pojišťoven.

Je možné, že se už letos škrtnou i bonifikace, které pojišťovny považovaly za přínosné, ale kvůli nedostatku peněz je prostě nezavedou. Pojišťovny mohou být nuceny brzdit, snažit se objem úhrad omezit regulací péče, a tudíž vlastně zpomalit vyčerpání rezerv, které si nahromadily v minulém období, například u předem schvalované lázeňské péče, na to zase upozorňuje Svaz léčebných lázní. Prohlášení Svazu zdravotních pojišťoven je důkazem toho, že neplatí deklarace premiéra, ministra financí a ministra zdravotnictví, že v letošním roce neohrozí omezení zdravotní péče. Situace je však mnohem dramatičtější ve výhledu na příští rok, kdy Svaz zdravotních pojišťoven hovoří přímo o snižování úhrad nemocnicím, praktikům, ambulancím, pokud by stát nenavýšil platby za státní pojištěnce.

A ještě v krátkosti se zmíním, než navrhnu znění bodu, co se týká hygienických stanic. Z mého pohledu se jedná o bezprecedentní útok na jejich fungování. Zmatky, zmatky a zase zmatky, které ministerstvo produkuje kolem hygien, kdy vydává prohlášení, pak je zase dementuje, pak tato prohlášení vydává nějaký úředník. To svědčí o chaosu a absurdním divadle, které se děje na Ministerstvu zdravotnictví. Vůbec nechápu, jak může vláda jako jedno ze svých prvních opatření udělat to, že redukuje kapacitu orgánu ochrany veřejného zdraví, to znamená hygienických stanic. Léta byly tyto instituce na okraji politického zájmu, což se nám v pandemii všem vymstilo. Viděli jsme to v přímém přenosu, jak hygieny nebyly kapacitně s to zvládat nápor epidemie. Boj s pandemií ještě není u konce a vláda se rozhodla pustit žilou hygienám. Je to velice neprozíravé rozhodnutí, které se může vymstít. Absurditu tohoto rozhodnutí podtrhuje i skutečnost, že desítky zaměstnanců hygien vláda propustí bezprostředně poté, co nabere desítky úředníků na Úřad vlády pro tři nově zřízené zbytečné virtuální ministry.

Sto milionů na investice do hygieniků je potřeba stůj co stůj ušetřit v rámci boje s deficitem a škrtnout, aby je vláda mohla nově utratit za nadbytečná místa nových ministrů. A to mě vede k tomu, abych navrhl název bodu, který navrhuji zařadit třeba na konec schůze, a nazval jsem ho Snižování finančních prostředků do hygienických stanic a českého zdravotnictví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já také děkuji, pane poslanče. A nyní s přednostním právem se hlásí pan předseda Tomio Okamura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já mám dotaz vůči vedení Sněmovny, protože já jsem se už tedy dopoledne kuloárně dozvěděl, že tady byla hrozba bomby ve Sněmovně, proto tady byli psovodi, aby to tady kontrolovali. Hnutí SPD samozřejmě odsuzuje takovéto výhrůžky vůči Sněmovně, ale mě by zajímalo, chtěl jsem se zeptat vedení Sněmovny, zdali je to pravda, že tady byla ta hrozba té bomby ve Sněmovně. Jestli to pravda je, proč jste nás o tom neinformovali, protože v tom případě by bylo potřeba asi v zájmu všech poslanců minimálně nám to oznámit? To není nějaká jako... já chci jenom tu informaci, zdali je to pravda, protože určitě by bylo dobré v rámci bezpečnosti poslanců třeba Sněmovnu na chvilku vyklidit.

A v neposlední řadě, protože takhle to vzbuzuje dojem, a právě proto jsem rád, že už se hlásí předsedkyně Sněmovny, že v zájmu toho, že chcete za každou cenu protlačit pandemický zákon, tak jste nás tady nechali a neinformovali jste nás o tom, že tady taková hrozba může být, což by bylo tedy úplně šílené. Takže já se chci zeptat, jak to tedy bylo, protože jsem se to kuloárně dozvěděl už z více zdrojů, že to tady takhle bylo. A jenom je to ten dotaz a byl bych rád, jestli by mi bylo zodpovězeno, pakliže to tak je, případně na tyto otázky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. (Hlasité volání poslanců v sále, hluk neustává.) Hlásí se s přednostním právem paní předsedkyně Adamová. Já bych poprosila o klid. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Já bych také byla ráda, kdybychom tady na sebe nekřičeli, nepokřikovali. Pane předsedo, je to opravdu tak, že tady tato hrozba byla, nicméně od samého počátku bezpečnostní odbor Poslanecké sněmovny, stejně jako kancléř Poslanecké sněmovny, který mě o tom informoval, vyhodnotil, zejména tedy jde o vyhodnocení bezpečnostního odboru, tuto hrozbu jako nepředmětnou. Přesto udělali kroky k tomu, aby se potvrdilo, že opravdu je bezpředmětná. Proběhla tady prohlídka prostor Poslanecké sněmovny, možná jste tady někteří zaznamenali i policisty v doprovodu psa, který tady byl. A vzhledem k tomu, že celou dobu našeho jak jednání, tak už před ním, byla naše budova, všechny budovy Poslanecké sněmovny chráněny samozřejmě bezpečnostní službou, jak víte, vzhledem k probíhajícím demonstracím, tak i přístup do ulic kolem Sněmovny je zablokován celou dobu našeho jednání, tak opravdu nemohlo se ani stát, že by tady někdo mohl přes jednotlivé vchody do Sněmovny vejít a skutečně zde tuto případnou bombu instalovat.

Proto tedy bezpečnostní odbor, ve který já mám plnou důvěru, to tady chci jasně deklarovat, vyhodnotil tuto hrozbu jako ne tak hroznou, nebo jak bych to řekla laicky, ne tak závažnou, abychom museli podnikat kroky, které jste říkal, to znamená třeba zde vyklízet prostory. Zachovali se dobře, podle mého názoru, protože opravdu se to projevilo tak, jak předpokládali, a pevně doufám, že se nám to tady nebude dít, jak se to třeba děje Vysoké škole ekonomické, pokud víte, kde poměrně často tento instrument bývá někým zneužíván.

Nicméně mohu vás ubezpečit, že i ten pachatel už byl ve velmi brzkých minutách, maximálně desítkách minut, dopaden. I z toho důvodu tedy jsme vyhodnotili tu situaci a tak to i vyhodnotil bezpečnostní odbor. Doufám, že vám tato informace postačí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám, paní předsedkyně. Nyní budeme pokračovat s dalšími přihlášeními k návrhu pořadu schůze a dalším přihlášeným je pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážená vládo, dámy a pánové, já vás požádám o zařazení nového bodu, který krátce zdůvodním.

Dostal jsem několik e-mailů v posledních dnech od občanů České republiky se stížnostmi na růst ceny tepla. Všichni víme, že došlo k významnému nárůstu cen energie, plynu a elektrické energie, ale dopad růstu ceny tepla se zřejmě projevil až za měsíc leden. Já jsem vyhledal některé informace, které jsou veřejně dostupné, a zjistil jsem, že například Brno zvedlo cenu za gigajoul o 25 %, Děčín o 50 %, ale například Vamberk zvedl cenu za gigajoul ze 645 korun na 2 500, což znamená, že průměrná domácnost se spotřebou 40 gigajoulů z 26 000 její cena za rok vyskočila na 100 000.

Je pravda, že některá velká města, jako je Liberec, České Budějovice, Plzeň, neměla tak drastické nárůsty těchto cen vzhledem k tomu, že vytváří takzvanou kogeneraci, to znamená, vyrábějí elektrickou energii, a vzhledem k jejich cenám dokázala kompenzovat nárůst ceny tepla. Nicméně nárůst jednotlivých energií a ten koktejl, který se vytváří, je pro občany velmi náročný, velmi nebezpečný a bylo by velmi dobré přijmout některá opatření pro to, aby ti lidé byli vůbec schopni zaplatit tuto cenu tepla. Jenom upozorňuji na to, že největší vzrůsty cen došly u těch tepláren, které používají k vytápění plyn, což kdysi dávno byla doporučovaná komodita. A upozorním například na město Česká Třebová, Benešov a Hrádek nad Nisou, kde došlo k nárůstu ceny tepla o 100 %.

Vím, že jednou ze složek, které se započítávají do ceny tepla, jsou takzvané emisní povolenky, které během dvou let vyrostly z 5 euro za tunu oxidu na 92 euro za tunu oxidu a blíží se 100 euro, a bude třeba zahájit jednání v Bruselu o tom, aby tyto emisní povolenky byly obchodovány jenom v rámci emitentů.

Já si myslím, že toto stačí na uvedení, a jenom podotýkám, že se to týká 1 150 000 domácností, takže si dovolím zařadit bod Růst ceny tepla v domácnosti a prosím o zařazení za ten bod, co byl předchozí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: To znamená, za všechny načtené body. Děkuji, pane poslanče.

A nyní je na řadě pan poslanec Drahoslav Ryba a připraví se pan poslanec Radek Vondráček. (Nikdo nejde k řečnickému pultu.) Máme tady pana poslance Drahoslava Rybu? Zdá se, že zde není. Nyní tedy přichází na řadu pan poslanec Radek Vondráček - také ho zde nevidím. A nyní tedy přichází na řadu pan poslanec Radek Vondráček. Také ho zde nevidím, a ten tu má dokonce dvě přihlášky. Dále se potom přihlásil k návrhu pořadu pan poslanec Martin Kolovratník. Ano, toho zde vidím. Tak prosím, pane poslanče, a pan poslanec má dvě přihlášky. Připraví se pan poslanec Jaroslav Faltýnek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Děkuji za to, že jsem se také dostal ke slovu. I já bych na úvod svého vystoupení rád pověděl to, co tady řada z nás v roli opozičních poslanců vnímáme, že násilné přerušení projevu Tomia Okamury a následné vpuštění této schůze do dalších momentů, tedy do jednání o programu, považujeme skutečně za protiprávní a směřující k tomu, že celá schůze bude vyhodnocena jako svolaná protiprávně.

Přesto pokud by to z nějakého důvodu dopadlo jinak, což se může stát - nemohu předjímat, jak rozhodne Ústavní soud - bych i já rád v nějakém rozumném časovém rámci zde představil dva zákony, které považuji za prioritu. Je to z toho důvodu, když jsem slyšel tu debatu včerejší, dnešní, jak tady na plénu, tak ve veřejných vystoupeních řady z nás v médiích, že skutečně těch priorit a důležitých věcí, které si myslíme, že by měly být projednány, je velké množství a jsou mnohem zásadnější než ten tolik diskutovaný, neuralgický ze všech směrů pandemický zákon.

Ten první, o kterém bych chtěl mluvit, je moje první přihláška do rozpravy, v tuto chvíli zatím tedy bod číslo 9, sněmovní tisk 58. Je to vládní návrh, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Je to z logiky věci, takže určitě mě nenařknete z nějaké schválnosti, že jednám nebo chci požádat Sněmovnu o prioritizaci právě dopravního zákona. Je to moje odborná gesce, které se tady v Poslanecké sněmovně věnuji. Takže bavíme se o tomto tisku číslo 58, jeho přesný název - je to změna nejenom zákona č. 13/1997, o pozemních komunikacích, jak se říká, silniční zákon základní, který definuje jednotlivé třídy komunikací, ale je to také změna zákona č. 56/2001, o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, to je problematika technické způsobilosti vozidel, stanic technické kontroly, měření emisí a podobně, a ještě v tom balíčku je měněn třetí zákon a ten má č. 168/1999, o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a změně některých souvisejících předpisů.

A teď vysvětlím, proč chci Sněmovnu poprosit o řekněme předřazení nebo prioritizaci tady tohoto zákona. On sice na první pohled vypadá jako relativně nekonfliktní, neproblémový, je i popsán tím, že je to vlastně v uvozovkách pouze implementace zákonů Evropské unie, ale tady chci říct, kolegové, kolegyně, opravdu se vší vážností, je to zákon, kde - nechci přehánět - ale do slova a do písmene jde o bezpečnost silničního provozu, a jde tedy o lidské životy. A víte všichni, jak je naše dopravní síť přetížená, jaké intenzity na našich silnicích dnes a denně zažíváme, ať už na dálnicích, na silnicích první třídy nebo na obchvatech měst. A právě tady ta novela zákona, tisk 58, chce bezpečnost zlepšit, chce více pomoci tomu, aby na silnicích bylo co nejméně vážných nehod, nedej Bože i smrtelných nehod. On se věnuje třem tématům. Za prvé zvyšuje, řídí bezpečnost na vybraných pozemních komunikacích - a teď pozor - už v době jejich projektování, výstavbě a provozování. Za druhé - to není až tak zásadní, to uznávám - upravuje poskytování evropské služby elektronického mýtného, to je téma hlavně pro nákladní tranzitní kamionovou dopravu, která projíždí přes Českou republiku, a za třetí zlepšuje poskytování informací o absenci úhrady časového poplatku či mýtného v přeshraničních oblastech, tedy v takových momentech, kdy nákladní doprava probíhá na hranicích dvou států.

A proč bych rád tento zákon, i případně třeba po dohodě s panem ministrem dopravy Martinem Kupkou, posunul někam v čase této Sněmovny dříve, na závěr svého vystoupení povím svoji představu. Je to zákon, který je navržen standardně, ne v té takzvané devadesátce, ale byl by tedy otevřen v prvním čtení. Tak je potřeba rychle vysvětlit - a budu rozumný v tom časovém rozpětí - tu historii. On navazuje na směrnici o bezpečnosti infrastruktury, té dopravní infrastruktury, na evropskou směrnici už z listopadu 2009. Ta směrnice tehdy přispěla výraznou měrou právě ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na takzvané transevropské silniční síti. Jistě ji všichni znáte, i vy, kteří se dopravou nezabýváte - jsou to ty dálnice, ty takzvané éčkové silnice, které procházejí tranzitně přes Českou republiku, mají zkratku anglickou TEN-T, transevropské dopravní sítě, coby nejpodstatnější komunikace spojující silniční přepravu osob a zboží v rámci celé Evropské unie. A tehdy v té směrnici právě pro snížení počtu nehod na silnicích bylo navrženo nejenom technické zlepšování technických vlastností vozidel - každý víme, jak technologický pokrok jde rychle - ale, a to je důležité a o tom právě ta novela zákona mluví, také zlepšování vlastností pozemních komunikací z hlediska bezpečnosti provozu na nich z hlediska samotné infrastruktury. Byla tam navržena a dodnes se používá sada nástrojů, které měly k dosažení tady toho cíle napomoci. Je to například nestranné a odborné hodnocení bezpečnosti komunikací už ve fázi jejich projektování, výstavby nebo provozování a také je tam navrženo a realizováno přijímání nápravných opatření vedoucích k odstraňování zjištěných problematických míst. Říká se tomu takzvané bodové závady - jsou to místa, která jsou pro uživatele mimořádně nebo extrémně nebezpečná.

Tohle se všechno v roce 2009 povedlo a nyní je to potřeba zlepšit nebo rozšířit ještě více, na další typy komunikací. Už tehdy ze směrnice z roku 2009 jsme do našich českých zákonů, do našeho vnitrostátního právního řádu zavedli směrnicí předvídaný takzvaný institut auditu bezpečnosti pozemních komunikací, už projektování a výstavba, je to ve čtyřech fázích. Navrhuje se a audituje se dokumentace záměru, pak návrh projektové dokumentace, pak provedení stavby pro zkušební provoz, a dokonce i dokončení stavby po kolaudaci.

Zákon dále zavedl klasifikaci úseků relevantních pozemních komunikací s ohledem právě na zvýšené počty dopravních nehod se smrtelnými následky a také umí klasifikovat do různých úrovní nebezpečnosti. S ohledem na posledně jmenovanou klasifikaci pak navazují takzvané mandatorní prohlídky, tedy povinné prohlídky problematických úseků pozemních komunikací, jejichž výsledkem je přijímání nápravných opatření. Provádějí se tam audity, prohlídky komunikací, což jsou auditované osobnosti nebo osoby, auditoři bezpečnosti pozemních komunikací, kteří pro to mají kvalifikaci jako bezúhonné a odborně způsobilé osoby vykonávající tyto činnosti nestranně a profesionálně.

A teď ten důvod. Teď se konečně dostávám k tomu, proč vnímám tento zákon jako velmi důležitý, a budu upřímný, pro lidské zdraví a naše životy na silnicích důležitější než pandemický zákon. Evropská komise, když vyhodnocovala tu novelu nebo ten materiál z roku 2009 po deseti letech, bylo to v roce 2019, tak jasně, prokazatelně, podle čísel, podle statistik nehodovosti konstatovala, že ten krok byl dobrý, že se povedl, že opravdu tady ty postupy řízení bezpečnosti infrastruktury, jak jsem je popsal v rámci transevropské silniční sítě, opravdu prokazatelně pomohly v Evropské unii snížit smrtelná a vážná zranění. A teď pozor, současně ale Komise konstatovala, jak říkám, bylo to v roce 2019, že z hodnocení účinků směrnice vyplývá, že ty členské státy, které dobrovolně uplatňují zásady řízení bezpečnosti, jak jsem popsal - ale pozor, nejenom povinně na tu transevropskou síť, ale dobrovolně nad rámec toho také na své vnitrostátní silnice, tedy klasicky jedničky, obchvaty měst a podobně - dosáhly v tom celku mnohem lepší bezpečnosti silničního provozu jako celku než ty státy, které to neučinily. Ono asi i selským rozumem se to dá pochopit.

Takže evropští komisaři usoudili, že je žádoucí, aby právě tady tyto zásady byly rozšířeny a byly uplatněny i na další části silnic v Evropské unii, nejenom tedy na ty transevropské. A je to logické. Většina z vás jste řidiči, jste v provozu, víte nebo znáte to i z médií, že velký podíl silničních nehod je na relativně menší části silnic, naopak ale s velkou intenzitou provozu nebo s vysokými rychlostmi anebo i s vysokými rozdíly rychlostí. A tam právě by se ta novela, ten materiál, který tady máme a za který bojuji, tam se chce zaměřit - od omezeného rozšíření oblasti působnosti směrnice na dálnice a jiné hlavní silnice mimo síť. Kdyby se toto rozšíření povedlo, jak opravdu Evropská unie navrhuje - je to přímo v tom materiálu pak rozepsáno - tak si slibuje významné zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury všech silnic v Evropské unii, abych to zjednodušil a nečetl jenom z podkladů. A jak říkám, je to celkem logické.

Ještě navíc je tady stanovisko, argument, že povinné uplatňování těchto postupů - ale pozor - na každý projekt v oblasti silnic v mimoměstské oblasti, který je dokončen s využitím finančních prostředků Evropské unie, by mělo právě pojistit to, že unijní finanční prostředky nebudou využívány k výstavbě nebezpečných silnic. A je to logická věc. Znáte to sami z různých jiných typů evropských projektů, třeba kolegyně Klára Dostálová by o tom mohla mluvit. Říká se, kdo peníze dává, má holt ty svoje podmínky, za jakých je chce dát, takže tady i v tomto případě Evropská unie jednoduše říká: My vám jsme schopni, ochotni zafinancovat i další silnice. Typický příklad, už jsem zmiňoval pana ministra dopravy, který má zkušenosti z krajské silniční dopravy, dvojky, trojky silnice, které jsou financovány ne třeba z OPD, z Operačního programu Doprava, ale z toho takzvaného IROPu, z regionálních operačních programů, tak tam právě prostřednictvím této novely by Evropská komise chtěla zajistit, že prostředky mít budeme, ale musíme ty silnice postavit opravdu více bezpečně. Proto je to důležité.

A to je vlastně vše k mé argumentaci, aby byla věcná. Je to tedy unijní právo, které by se mělo promítnout do našich českých zákonů, jak jsem řekl, primárně do takzvané třináctky a do padesát šestky, abychom měli velmi zjednodušeně bezpečnější silniční síť.

Myslím si, že tohle je velmi důležitý zákon pro lidské zdraví, jak už jsem řekl. Zároveň není konfliktní - teď snad mohu mluvit samozřejmě ne za kolegy z SPD, ale za nás za hnutí ANO, že v něm nevidíme nějaký sporný bod - to znamená, mohl by mít poměrně širokou podporu tady v Poslanecké sněmovně. Ale přece jen jsme teprve před prvním čtením. Vidíme - a prosím, neberte to ve zlém - jak zatím výkonná nebo málo efektivní Sněmovna je, takže dá se tušit, že to druhé čtení, výbory a třetí čtení ještě nějaký čas zabere. A myslím si, že tady se všichni shodneme bez ohledu na politický dres, že bezpečnost silnic je pro nás všechny jasnou prioritou a že určitě pro ni uděláme maximum možného a maximum shody.

Proto bych právě prosil, ono je to zatím jako 9. bod v bloku prvních čtení, myslím si, že by měl být předřazen. Dá se to projednat během řekněme dvaceti, pětadvaceti minut. Prosil bych tedy, paní předsedající, ještě jednou, je to v tuto chvíli bod číslo 9, sněmovní tisk 58, a já navrhuji a prosím, aby byl zařazen pozítří, ve středu ráno v 9 hodin, jako první bod jednacího dne.

Děkuji. (Reakce v sále, že dnes je středa.) Pardon, v pátek. Pozítří, dneska je středa, takže pozítří, tedy v pátek. (Reakce v sále, že v pátek je rozpočet.) Ta noc byla dlouhá, ale to je rozpočet... to se omlouvám. Rozpočet nemohu předběhnout, takže beru zpět a prosil bych, aby tento bod byl zařazen zítra, tedy ve čtvrtek 17. února, a to pevně jako první bod. Budeme tam mít tu mimořádnou schůzi, takže první bod zítřejšího čtvrtečního jednacího dne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, pane poslanče, zaznamenáno, děkuji. Máte zde dvě přihlášky, jednu už jste načetl. Budete pokračovat dále i tím druhým bodem? (Ano.) Dobře, prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Protože nechci zdržovat, chci být efektivní, využiji ten čas a děkuji paní předsedající.

Co se týká mého druhého bodu, také se snažím být korektní, a neodcházím tedy ze své oblasti, takže stále se držím v resortu dopravy. V seznamu navrženého programu to uvidíte hned o kousek dál. Je to bod číslo 14, sněmovní tisk 76, a to je vládní návrh zákona, kterým se mění... (Řečník listuje ve svých materiálech.) Tak a teď se omlouvám, ta noc byla opravdu dlouhá. Pro stenozáznam, teď se musím opravit, a vám všem, kteří jste určitě dávali dobrý pozor, se musím omluvit, ale, paní předsedající, i vám, protože já jsem trošku fabuloval v tom smyslu, že jsem si správně zařadil nebo požádal o předřazení na zítřek jako první bod, řekl jsem bodu číslo 9, sněmovní tisk 58, ale moje argumentace, kterou jsem teď představoval, byla až k tomu druhému, k bodu číslo 14, ke sněmovnímu tisku 76. To se musím omluvit. Po té noční směně snad pro to budete mít lidsky pochopení, že jsem si ty své dva body v argumentaci, kterou jsem měl připravenou, vyměnil.

Takže abych z toho vyšel korektně a se ctí a abych se zbytečně nevracel k tomu, co už jsem řekl, tak bych to, paní předsedající, ještě jednou zrekapituloval a slibuji, opravdu stručně pak povím tu argumentaci.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zkuste. Máme dohodu, že budeme končit ve 14 hodin. (Poslanec Kolovratník: Jejda, tak to mě mrzí.) Tak když to urychlíte. (Poslanec Kolovratník: A urychlím to, stihnu to, slibuji, že to stihnu.) Ano, to vy umíte. Tak zkuste navrhnout ty dva body.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Hodím sebou. Takže Kolovratník prosí bod číslo 9, tisk 58, zařadit zítra jako první bod jednacího dne a bod číslo 14, sněmovní tisk 76, jako druhý bod hned po něm. Slibuji, že na oba dva stačí víceméně třicet minut a mohou být projednány. To je moje prosba do programu.

A když mám ještě tu minutu, povím opravdu několik slov k té takzvané stojedenáctce, to je ten tisk 58, jak jsem to přehodil, to je zákon o silniční dopravě. A prosím, on je opravdu strašně důležitý pro naše české občany, pro řidiče nákladních vozidel a firem té takzvané kabotáže, kteří jezdí, tranzitně projíždějí přes Českou republiku po Evropě. Tenhle materiál jim chce zlepšit jejich podmínky, jejich platové podmínky při výkonu práce. Myslím si, že i vy jako koalice, a není to žádná ironie, jak říkáte, bojujeme za lidi, že tady bychom se mohli právě za ty řidiče postavit a umožnit, aby tento tisk prošel prvním čtením.

Omlouvám se za to přehození. Stihl jsem to. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Děkuji, pane poslanče, za vaše návrhy. Máme 13.59. Pokud budete souhlasit... Ještě chce vystoupit pan poslanec Faltýnek, prosím. A omlouvám se, máme 14.00, tak jestli vydržíte, bude rozpočtový výbor. Myslím, že pro nás je státní rozpočet velmi důležitý. Dáme příležitost také rozpočtovému výboru.

Po dohodě tedy přerušuji schůzi Poslanecké sněmovny, a to od 14 do 16 hodin z důvodu jednání rozpočtového výboru. Znamená to tedy, že se zde sejdeme ve 14.00. (Reakce v sále, že se sejdeme v 16.00.) Děkuji, máte pravdu, v 16.00. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 14.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 16 hodin, budeme pokračovat v našem jednání. Stále se nacházíme v bodě Program schůze, návrhy na jeho doplnění či předřazení jednotlivých bodů.

Je tu ještě celá řada přihlášek, nicméně nejprve přečtu omluvy z dnešního jednání. Dne 16. února 2022 mezi 15. a 21. hodinou se omlouvá poslanec Pavel Svoboda z pracovních důvodů a rovněž 16. 2. 2022 mezi 16. a 23.59 hodin se omlouvá poslanec Růžička. To jsou omluvy.

A my můžeme postupně přejít k dalším přihlášeným k návrhu pořadu schůze. Jako další přihlášený je poslanec Jaroslav Faltýnek - pana Faltýnka nevidím. Dalším přihlášeným k pořadu schůze je poslanec Lubomír Brož. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, vážené kolegyně, kolegové. Můj tisk je spíše - dalo by se říct - takový... nebo návrh na úpravu programu takový technický. Já ho načtu a potom bude opravdu velmi krátké zdůvodnění. Můj návrh je předřadit tisk 122, je to zpráva o hospodaření České televize, před tisk 121, to je zpráva České televize o činnosti. Potom je to tisk...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Můžu, pane poslanče, jenom body té schůze, ne jenom sněmovní tisky, ale číslo bodu?

 

Poslanec Lubomír Brož: Takže je to bod 100, tisk 122, před bod 99, jestli takhle? (Předsedající: Ano, tak to stačí, děkuji.) Potom je to bod 102 před bod 101 a bod 104 před bod 103.

Zdůvodnění je velmi jednoduché, protože budeme projednávat zprávy o činnosti České televize a zprávy o hospodaření a i podle diskuse na výboru bude spíše diskuse - nebo může být - něco kolem činnosti, a ve chvíli, kdy to hospodaření je až následný bod, tak tam chybí některé důležité informace. Já to vezmu třeba na příkladu zprávy z roku 2018, kdy je určitý přelomový rok, musí se tam řešit DVBT, nějaké zvýšené náklady, a potom se to samozřejmě obráží v činnosti. Proto je důležité pochopení těch - dá se říci - nějakých ekonomických aspektů a souvislostí. Takže to je opravdu jenom takové jednoduché, že dříve bychom se měli seznámit s ekonomikou, potom s činností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já vás ještě poprosím, jestli jsem si to zaznamenal dobře, protože někteří kolegové si tady chtěli vyzvednout nebo zrušit přihlášku. Já to jenom zopakuji, pane poslanče. Jako první návrh jste měl předřadit bod číslo 100, tisk číslo 122, před bod 99, což je tisk 121. Druhý návrh byl předřadit bod 104 před bod 103. A ještě jste měl nějaký návrh? (Poslanec Brož: A 102 před 101.) Před 101, ano, děkuji pěkně.

To byl poslanec Brož. Další přihlášenou k návrhu pořadu schůze je poslankyně Adámková. Poslankyni Adámkovou nevidím, další v pořadí je poslankyně Klára Dostálová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Klára Dostálová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Děkuji moc za slovo. Ráda bych předřadila bod 51, sněmovní tisk 41, a ráda bych ho zařadila napevno v pátek 18. 2. 2022 ve 13 hodin. Týká se to změny živnostenského zákona v kontextu sdíleného ubytování. Je to v podstatě návrh Zastupitelstva hlavního města Prahy, na kterém velmi intenzívně spolupracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem tohoto návrhu je dát obcím pravomoc regulovat sdílené ubytování na svém území podle svých potřeb. Vzhledem k tomu, že nás zaplaťpánbůh snad opouští pandemická situace, tak se samozřejmě začne opět rozvíjet cestovní ruch a se sdíleným ubytováním mají problém zejména velká města, jako je Praha, Brno, Kroměříž a tak dále. Takže věřím tomu, že když předřadíme tento tisk, tak to skutečně už i letošní turistické sezoně může významně pomoci. Tolik asi k odůvodnění návrhu, nechci být dlouhá.

Jenom bych se velmi ráda ještě vyjádřila k tomu, co se tady odehrálo v Poslanecké sněmovně, protože musím říct, že pro mě to bylo velké zklamání, že vlastně došlo k tomu, že se Poslanecká sněmovna snížila k tomu, aby porušila zákon. Jsem přesvědčená o tom, že Sněmovna má jít příkladem občanům, a to, že konstatují v médiích ústavní právníci, že Sněmovna porušila zákon, tak to určitě není dobrý příklad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já to jenom zopakuji. Paní poslankyně, navrhla jste bod 51, tisk 41, zařadit napevno na pátek 18. 2. 2022 ve 13 hodin? Ve 13 hodin, děkuji pěkně.

Jenom bych chtěl ostatní pány poslance a paní poslankyně upozornit, že se vystupuje k programu schůze, nikoliv ke způsobu jednání té schůze, tak prosím, abychom to dodržovali.

Dalším přihlášeným je poslanec Lubomír Wenzl - nevidím, nehlásí se. Další přihláška k programu schůze je pan Josef Kott. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si vás dovolím požádat o podporu předřazení vládního návrhu zákona o léčivech, sněmovní tisk 73, dnes jako druhý bod. Vede mě k tomu jedna jediná záležitost. Hlavním cílem návrhu je adaptace na řízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a zrušení směrnice 2001/82, evropské směrnice, a dále nařízení Evropského parlamentu a Rady o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 183/205 a o zrušení směrnice 90/167/EHS.

Ta nejdůležitější věc, proč toto načítám, je, že deklarovaným cílem tohoto nařízení je snížit administrativní zátěž pro veterinární farmaceutický průmysl, posílit vnitřní trh, zvýšit dostupnost veterinárních léčiv a přípravků a současně zajistit nejvyšší úroveň veřejného zdraví včetně řešení problematiky antimikrobiální rezistence, zdraví zvířat a ochrany životního prostředí. Nejdůležitější na tom všem je, že nařízení vstoupilo v platnost již 28. 1. 2022, takže i z tohoto důvodu si dovoluji požádat vás o předřazení tohoto bodu, protože Ministerstvo zemědělství tím, že tuto normu nemá ještě plně k dispozici, je v podstatě bezradné. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Také to zopakuji. Navrhujete bod číslo 12, číslo 73 - novela zákona o léčivech - zařazení na dnešek jako druhý bod našeho jednání. Děkuji pěkně.

Dalším přihlášeným je pan poslanec Patrik Nacher - není přítomen. Další v pořadí k programu schůze se přihlásil pan poslanec Králíček. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já budu rychlý, věcný, konstruktivní tak, aby mě někdo na sociálních sítích, jako například pan Výborný, potom neobviňoval, že obstruuji. A navíc bych chtěl předřadit vládní návrhy zákona, protože si myslím, že bychom je měli projednat ještě předtím, než se rozjede diskuse o zákonech, jako je třeba pandemický.

A chtěl bych tu předřadit body 20 - vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupu orgánů veřejné moci. Je to sněmovní tisk 130, prvé čtení podle § 90, a to sice jako bod číslo 1. Jedná se o tak zvané DEPO, které jsme schválili v minulém volebním období. Je tam odložená účinnost pravidel atestace elektronických systémů spisové služby na 1. července 2023. Za nás nekonfliktní tisk. Podle mě budeme potřebovat pět až deset minut, abychom ho schválili, a vyhneme se tím spoustě arbitráží a dalším věcem.

Dále bych chtěl zařadit jako bod číslo 2 bod číslo 21, sněmovní tisk 131, a je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, což je transpozice norem EU, zase nekonfliktní tisk. V minulém volebním období to byl sněmovní tisk 1100. Myslím si, že budeme potřebovat tak zhruba deset minut. Takže bych vás chtěl poprosit, abychom předřadili tyto dva body vládních návrhů zákonů jako bod číslo 1 a číslo 2.

Jenom závěrem bych chtěl zmínit, byť poruším nařízení pana předsedajícího - chtěl bych se připojit k výzvě pana Rakušana, neboť s ním souhlasím. Jen mě trošku mrzí, že tak silná slova neměl před rokem, kdy byly rakve před domem pana Havlíčka a pana Babiše. A také škoda, že se nikdo nevyjádřil k podněcování otravy pana Okamury. Ale je to asi jiný úhel pohledu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jenom se ještě pro jistotu zeptám, první návrh byl bod číslo 20, tisk číslo 130 jako první bod dnešního jednání, a ten druhý bod mi jenom řekněte číslo, byl to tisk číslo 131, ale bod? (21.) Bod 21 jako druhý bod našeho dnešního jednání.

 

Poslanec Robert Králíček: Oba jsou krátké a jsou to vládní návrhy.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuju pěkně. (Děkuju.)

Další přihláška Patrik Nacher poté, co nebyl dvakrát přítomen, tak prosím, může přednést svůj návrh.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já jsem původně měl v plánu tady přednést pět návrhů, ale nakonec přednesu tři body a stručně je odůvodním. Mají nějakou elementární logiku.

Jako první bych chtěl zařadit bod s názvem Politická kultura, protože i vám chodí maily - to, co se tady děje poslední dva dny, mimochodem i to, co se dělo při minulém projednávání pandemického zákona. Jenom bych chtěl tady připomenout, že pandemický zákon bychom tady neměli, kdyby to nezamítl Senát hlasy koaličních senátorů - aby se na to nezapomínalo, ale to si asi připomeneme při něm.

K té politické kultuře určitě patří - jako první bod tedy, jako první bod toho jednání - k politické kultuře určitě patří to, že menšina nevydírá většinu, ale že většina zároveň neválcuje menšinu. A já když jsem se tady podíval - protože se všichni diví, jak dlouho ta jednání tady běží, minule pandemický zákon 35 hodin - tak když jsem se podíval: třeba stavební zákon jsme v minulém období projednávali 31,5 hodiny, ale přitom to trvalo 306 dnů. Čím je to dáno? Je to dáno tím, že jednací dny končily v sedm hodin, maximálně v devět, že nedocházelo k válcování většiny ve vztahu k menšině - že prostě tady budeme do té doby, dokud tady budeme a dokud se to neprojedná. Když se podíváte, Dukovany se projednávaly vlastně jenom 14 hodin, přitom to trvalo 400 dnů. To znamená, že my jako většina tehdy jsme respektovali to, že jste si vzali pauzu nebo že tady někdo mluvil a ten bod skončil, a pak se to uměle neprodlužovalo, že by se jelo půlnoc, nonstop jeden den, jedna noc, dvě noci. Tady jsme několikrát děkovali zaměstnancům Poslanecké sněmovny - já bych jim chtěl poděkovat, ale oni tohleto všechno podstupovat nemuseli. EET - 27,5 hodiny. A víte, jak dlouho se to projednávalo? 457 dnů, téměř rok a půl, ale přitom samotná délka toho jednání je kratší, než jsme tady jednali o pandemickém zákonu. Tahleta čísla prostě tady musejí zaznít, protože to je o přístupu, že buď tady budeme do usnutí, nebo já bych řekl do bezvědomí, a tím ta většina potrestá menšinu, anebo se budou elementárně dodržovat některá pravidla. Já jsem vám tady dal nějaké příklady, nechci zdržovat. Rekord je novela zákona o potravinách. Ta se sice projednávala 8,5 hodiny v součtu, ale trvalo to 678 dní, to jsou dva roky. Takže kdyby se to dělalo tímto způsobem, tak je všechno tohle schváleno, jak vidíte, během jednoho, dvou dnů. Takže jsem to nazval politickou kulturou. Budiž důkazem, že naší snahou je, abychom ty věci projednávali, ty důležité, abychom opakovaně navrhovali, aby třeba rozpočet byl jako první bod. Když jsme neuspěli, takže bude mimořádná nebo řádná schůze v pátek od devíti, kdy budou jenom dva body, harmonogram rozpočtu a rozpočet. Tolik tedy první bod.

Jako druhý bod bych chtěl zařadit, nazval bych to Debata nebo Informace o porušení jednacího řádu, abychom si tam probrali to, co se včera odehrálo, a to, co my jsme chtěli večer říct a navrhnout, aby se ten včerejšek restartoval. Ono už to začalo totiž tím, že by vlastně ta schůze, pokud jste tam chtěli zařadit senátní vratku jako první, což je legitimní, vždycky byla v úterý, ale tam je termín deset dnů. Deset dnů není termín, když je stav legislativní nouze. Ale pozor, stav legislativní nouze podle § 99, budu citovat: "Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá. Dojde-li k závěru, že podmínky pro jeho vyhlášení pominuly, stav legislativní nouze zruší."

Když bych si tady vzal podrobnější popis, o který jste to opírali i vy minule, tak na každé schůzi musíme potvrdit, že stav legislativní nouze trvá, a pak podle něho jedeme. To se ale včera nestalo. To se včera nestalo! Stejně tak jako hlasování, jako procedurální hlasování. Když se podíváte na § 60, procedurální návrh spadá... za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh, který se týká způsobu projednání některých bodů pořadu, což implikuje to, že procedurální návrh musí zaznít na mikrofon. Nedá se tam dávat aplikace, že to je stejné, jako když je veto, jak jsem tady slyšel, protože veto může přednést předsedající, jakkoli většinou to vždycky předseda klubu stejně tady řekne na mikrofon. Ale to je přece úplně jiná věc, to je nějaká administrativní záležitost, to je veto, to není vybízení k hlasování. A tady je jasně napsáno, že procedurální návrh se považuje za faktickou poznámku, ke které se my všichni tady normálně hlásíme. Takže tolik jako bod číslo dvě.

Jak vidíte, nebudu to prodlužovat, nic tady nečtu, ale přijde mi, že to jsou důležité věci, které by bylo dobré, abychom si my tady vyjasnili a aby i navenek bylo zřejmé, co včera proběhlo.

Jako poslední bod mi dovolte předřadit tisk 41 - vy chcete vždycky to pořadové číslo, je to tak? - tak to je bod 51, novela živnostenského zákona, to je ten návrh hlavního města Prahy, jako třetí bod. Jenom připomenu, že my jsme tenhle návrh tady už jednou schválili, pak byl přerušen do této schůze a on je někde úplně vzadu, v pozadí. Vy, zejména poslanci za Prahu, zejména za koalici, která v Praze vládne - STAN, Piráti, TOP 09, KDU-ČSL - jste to podpořili. Já za to děkuji, protože to jsou vaši kolegové, kteří to schválili na Zastupitelstvu hlavního města Prahy, a zejména je to pirátský primátor, který tohle chce řešit, a proto mi přijde úplně zvláštní, že potom kolegové z Pirátské strany, byť jich není tolik, nejsou schopni se mezi sebou domluvit, a nakonec se řekne, že to zas tak dobře napsané není. A já jenom říkám nebo připomenu, že jsem v Praze v opozici a je to návrh, který připravila rada, zastupitelstvo to schválilo jednomyslně, takže si mohli kolegové, primátor, předseda klubu, případně ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš, to domluvit a nedělat ze všech kašpary, že něco projednáváme, pak to tady předneseme, jede sem Hana Kordová Marvanová jako radní, my to přerušíme úplně zbytečně. Stejně ta schůze skončila, to si pamatujete, v pátek, ani jsme to nedoprojednali, ale těm lidem v centru Prahy vlastně vůbec nepomůžeme.

Já tady připomenu, že tady jsou volby na podzim, a hrozně se těším na to, až budeme zase někteří, kteří to nechtějí podpořit - a já rozumím, že někteří jsou konzistentní, jako kolegové z ODS, to já respektuji - jak potom na té ulici budete vysvětlovat: My bychom to rádi přijali, změnili, my bychom vám rádi pomohli, ale to víte, je potřeba to udělat koncepčně, je potřeba se na tom shodnout napříč a podobně. A to už se těm lidem říká tři nebo čtyři roky. Takže tento tisk už jsme jednou schválili, předřadili, je tam, je přerušen. Bylo by fér se s tím popasovat, i třeba tím, že ho zamítneme, ale je to za mě férová věc, na kterou ti lidé čekají. I zamítnutí, i rychlé ne, je pro ně lepší, než že to tady budeme zase natahovat s příslibem, že Ministerstvo pro místní rozvoj - které mimochodem se na tom podílelo i tady - že přijde s něčím geniálním. A zase uplyne půl roku a zase se to řešit nebude. Takže já vás o to prosím, podtrhuji - vidíte, není to žádný obstrukční návrh ani tady obstrukčně nereaguji. Už jenom to, že tady člověk musí takhle obhajovat, mi přijde úplně bizarní. Mohl bych tady číst důvodovou zprávu a to, co to pro lidi znamená. Já to dělat nebudu, ti, co to znají, tak to znají, ti, co to neznají, ti mimopražští, tak ty to až tak nepálí. Jenom vás prostě poprosím o férovost. Pojďme to tam zařadit, pojďme to projednat, pojďme to třeba zamítnout, ale bude to férové vůči těm lidem, kterým tohle dlužíme, s respektem, že mimo Prahu to ty poslance až tak nezajímá.

Jenom připomenu, že v minulém volebním období jsme takhle díky dohodě koalice-opozice prosadili některé věci, které se také týkaly jenom Prahy. Připomenu směnárny, připomenu taxikáře, připomenu odtahy autovraků. To jsou všechno věci, které se zejména týkají Prahy nebo velkých měst, ale nějak jsme se dohodli. Takže ono to souvisí s tím prvním bodem té politické kultury. Pojďme nastavit novou politickou kulturu a zařadit něco, co bylo jenom technicky přerušeno předsedou klubu STAN s tím, že chtěl projednávat korespondenční volbu, kterou jsme stejně ani nezačali, a pojďme to doprojednat.

Já vám děkuji za pozornost a děkuji za podporu. Byl by to tedy třetí bod jednání po těch dvou, které já jsem řekl, případně po nějakých dalších bodech v případě, že ty dva body neprojdou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. Jenom si ještě ověřím u toho třetího návrhu - bylo to předřadit bod 51, tisk 41 jako třetí bod našeho jednání. (Poslanec Nacher souhlasí.) Děkuji.

Přečtu omluvy. Pan předseda Radim Fiala se omlouvá z dnešního jednání v čase od 16 do 21 hodin ze zdravotních důvodů, dnes mezi 16. a půlnocí z důvodu nemoci pan poslanec Faltýnek, mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů pan poslanec Wenzl a mezi 21. hodinou a 9. hodinou do konce jednacího dne z důvodu nemoci pan poslanec Vondrák a konečně mezi 16. a 17. hodinou pan poslanec Hendrych bez udání důvodu. Tak to byly omluvy.

Další k pořadu schůze je přihlášen pan poslanec Marek Novák. Pan poslanec Marek Novák není přítomen, proto poprosím dalšího přihlášeného k pořadu schůze, pana poslance Ondřeje Babku. Vzdává se své přihlášky, respektive dvou. Dalším přihlášeným k návrhu pořadu schůze je pan poslanec Karel Rais.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Vážená paní ministryně - před chvílí tady byla - vážený pane předsedo, já mám takovou prosbu nebo žádost o zařazení nového bodu do programu schůze, který by byl nazván Financování resortu školství.

Proč zrovna resort školství? No, protože si myslím, že všichni tady inzerujeme, že je to strategická záležitost a že je tomu potřeba věnovat péči, na druhou stranu v programovém prohlášení vlády jsem našel jediné konkrétní číslo, a to bylo 130 % přidání na růst platů takzvaným pedagogickým pracovníkům, což fakticky znamená učitelům středních a základních škol, a neučitelům, školníkům, kuchařkám a já nevím komu všemu, administraci, vůbec nic.

Úplně samostatná záležitost v mzdové oblasti pak zůstává tradiční téma, které tady reprezentace vysokých škol často uvádí, a to jsou mzdy akademických pracovníků, protože když se hovoří o přidávání, tak vláda myslí regionální a střední školství a vysoké školy jsou opominuty, přičemž bych tedy poukázal na to, co je v kapitole 333, kdy se tam hovoří o tom, že existuje řada pracovníků na vysokých školách, kteří v podstatě jsou na tom - vzhledem k nemožnosti získat nějaké vnější projekty - jsou finančně na tom biti, takže na středních školách jsou na tom líp.

Ale já nechci zabíhat do detailů, to souvisí... tady bych mohl hovořit ještě o kvalitě vysokých škol, která evidentně souvisí se změnami zákonů, které bychom měli udělat, a měli bychom poměrně hodně prodiskutovat, a nejenom na výborech, ale i tady ve Sněmovně. Tím myslím zákon o vysokých školách, pak ta takzvaná stotřicítka čili zákon o vědě a výzkumu, školský zákon a podobně.

Jenom takhle jsem chtěl stručně říct, že vidím potřebu diskutovat o financování resortu školství, a prosil bych o zařazení tohoto bodu do programu této schůze. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pardon, jenom si to zrekapitulujeme. Navrhujete zařazení nového bodu s názvem Financování resortu školství. Jenom mi řekněte ještě na kdy, jestli to můžete zopakovat.

 

Poslanec Karel Rais: Podle možností.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Musíte vždycky říct, jaký bod jaký den.

 

Poslanec Karel Rais: No, tak vzhledem k tomu, že teď je tady přetlak, tak já bych to spíš volil až na ten týden - myslím v to úterý 1. března, mám pocit.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Na úterý 1. března jako první bod?

 

Poslanec Karel Rais: Třeba jako první bod, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, to byl pan poslanec Rais. Nyní je přihlášen pan poslanec Vondráček. Dvě přihlášky asi spojí vystoupení do jednoho. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Můj návrh, jak je uvedeno na písemné přihlášce, se týká hlasování o zrušení stavu legislativní nouze. To říkám dopředu, protože vím, jak je složité poslouchat toho, kdo vystupuje, a lovit ten návrh.

Chtěl bych se vrátit k tomu, co se tady odehrálo včera při zahájení schůze. Při studování stenozáznamu jsem si ověřil, že paní předsedkyně, když zahajovala schůzi, řekla větu: "My jsme obdrželi tisk týkající se pandemického zákona vraceného ze Senátu 11. února, tedy podle § 97 je splněna lhůta 15. února a můžeme projednávat." Víc v tom stenozáznamu není. Chci jenom podotknout, že ta lhůta v § 97, tuším odst. 3, je deset dnů. Kdybych byl Sheldon Cooper, tak bych řekl: Ve kterém vesmíru je 11 + 10 = 15? Lhůta deseti dnů v žádném případě splněna nebyla a více jsme se k tomu nedostali, protože s přednostním právem vystoupil pan Okamura a začal mluvit k programu schůze. My jsme se nevypořádali se stavem legislativní nouze.

Poté, co jednalo grémium, jsem se dozvěděl, že je zde stanovisko legislativy, že jestliže jsme vyhlásili stav nouze na minulé schůzi někdy v lednu, tak je to dostačující a víc se tím nebudeme zaobírat. Já si myslím, že je to třetí díl v tragikomedii, která se jmenuje pandemický zákon. První díl se tu odehrál 2. února, když jsme schvalovali ten zákon v rozporu s podmínkami stavu legislativní nouze, kdy tyto podmínky objektivně neexistovaly. Upozorňovali jsme na to, vystupovali, citoval jsem vám tu nález Ústavního soudu, přesto jste tento zákon schválili ve zkráceném řízení, ve kterém jsou výrazně omezena práva parlamentní menšiny, která nemůže v podstatě předkládat žádné pozměňovací návrhy, nemá dostatek času se na to připravit, jsou omezena i práva na vystupování, neboť byl omezen čas na vystupování.

Druhý díl této tragikomedie se odehrál v Senátu, kdy Senát zopakoval námitky, které jsme vám tady říkali my. Hnutí ANO neobstruovalo ani minutu, my jsme vystupovali naprosto věcně a maximálně stručně, a přesto vaši vlastní senátoři opakovali argumenty, které jsme vám tu říkali my.

Třetí díl této tragikomedie - já doufám, že poslední - se odehrál včera, kdy Sněmovna v rozporu s platným jednacím řádem, v rozporu se zákonem nerozhodla o tom, že trvá stav legislativní nouze. Uvidíme, jestli bude následovat čtvrtý díl tragikomedie za účasti senátorů, kteří vám budou předkládat své argumenty.

Já vám přečtu jednu větu z knihy, která je zároveň i komentářem jednacího řádu, komentářem, který nebyl v podstatě žádnou rozhodovací praxí zpochybněn. V § 99 odst. 4 se píše: "Ve stavu legislativní nouze posoudí Sněmovna před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá." Jestliže vám někde v zákoně někdo píše, že Sněmovna projedná, tak potom vezmu ten tisk, ten komentář, zalistuji o několik stránek dál a tady je jednoznačné vysvětlení: "Před rozhodováním o pořadu plenární schůze, pokud se rozhoduje v době předsedou Sněmovny vyhlášeného stavu legislativní nouze, se ještě Sněmovna musí usnést o tom, zda stav legislativní nouze trvá." Když je v tom jednacím řádu napsáno, že Sněmovna projedná, tak to znamená, že musí projednat. Ale my jsme tohle neudělali. A proč? Protože už dopředu jste věděli, že bude obstruovat SPD a Tomio Okamura, tak jste chtěli zmenšit jeho arénu, chtěli jste si ušetřit jednu rozpravu. Já bych pro to měl i pochopení, protože jsme tady při minulém stejném tématu strávili celou noc, ale nemůžete to dělat na úkor zákona. Nějaké jedno posouzení - a není to autoritativní výklad nějakého zaměstnance legislativního odboru - vás k tomu nemůže opravňovat a nemůžete být přezíraví k jiným právním názorům. Jde o to, že legislativní stav nouze byl vyhlášen 20. ledna, kdy pandemická situace byla úplně jiná. My jsme se věnovali druhému a třetímu čtení toho tisku 2. února a my, poslanci hnutí ANO, jsme víceméně nevystupovali a stav legislativní nouze jsme schválili. Následně po námitkách Senátu to máme zpět, ale je 10. 2, je o měsíc později, pandemická situace a vůbec situace společenská se dynamicky vyvíjí a je úplně jiná, a tady nám zákon ukládá, aby se Poslanecká sněmovna vždy věnovala tomu, zda jsou skutečně dány podmínky stavu legislativní nouze. Ty podmínky jsou velmi restriktivní a mluví o tom Ústavní soud v několika nálezech. Já jsem se obrátil se stanoviskem na pana doktora Koudelku z Brna a velice v rychlosti mi napsal toto: "Stav legislativní nouze by měl být znovu potvrzen. Stav legislativní nouze je mimořádným procesem přijímání zákonů, mohou být omezena práva poslanců, například omezením délky vystoupení. Přitom od původního projednání ve Sněmovně mohla při vrácení zákona Senátem či prezidentem uplynout delší doba, kdy se mohly změnit okolnosti." To je přesně ten příklad, o kterém mluvím.

Pokud si většina poslanců myslí, že je stále důvod pro legislativní nouzi, tak to mohou potvrdit hlasováním, takže je důvod opětovně hlasovat a potvrdit legislativní nouzi. Toto hlasování je třeba vždy vyžadovat v souladu se zákonem. To není můj výmysl, tento výklad vychází ze základního principu, že mimořádné postupy, včetně schválení zákona v legislativní nouzi, by se měly používat jen skutečně mimořádně. Každý orgán je při mimořádném postupu vždy povinen neustále zkoumat, zda důvody pro mimořádný postup trvají, k čemuž slouží i opětovná potvrzení mimořádného postupu ve stavu legislativní nouze při vrácení zákona Senátem. Senát totiž svým hlasováním dal jasně najevo, že důvod pro přijetí vráceného zákona nevidí. Zpochybňuje argumenty vlády pro legislativní nouzi. My jsme se tímto vůbec nezabývali, protože jsme chtěli ušetřit čas debatou a obstrukcí SPD. Hrubým způsobem došlo k porušení zákona.

Já jsem obdržel i nějaké argumenty, že v minulosti se o tom nehlasovalo. Já vás chci ujistit, že po celé minulé volební období, po celou dobu, kdy jsem byl předsedou Poslanecké sněmovny, a především po celou dobu covidové krize, které se to týká, se vždy opětovně hlasovalo a potvrzoval se stav legislativní nouze. Někdy jsme to zvládli úplně bez jakékoliv širší diskuse, protože bylo jasné, že ten stav nouze trvá. Já vám dám příklad. Mám tady třeba zápis z úterý 25. května 2021, což byla, teď nevím, jestli 111. nebo 114. schůze. V každém případě se hlasovalo usnesení: "Poslanecká sněmovna potvrzuje trvání stavu legislativní nouze." Stejné usnesení mám například ze středy 7. července 2021. Dělali jsme to vždycky, nenajdete jedinou schůzi, kde by se o tom nehlasovalo. Jestli tady někdo tvrdil něco jiného, tak v době covidové krize se nikdy nehlasovalo jinak.

K těm změněným okolnostem - přece nemůžeme přehlížet, že v současném stavu - dnes končí karanténa, evidentně tedy pan ministr již nemá strach z šíření nemoci. Zastavilo se očkování, v zásadě se neočkuje, za včerejšek ani ne 10 000 a většina jsou třetí dávky, kompletně ministerstvo zrušilo podporu pro očkování prvními dávkami. V podstatě není tu obava ani z toho, že by se covid mohl vrátit, jinak by se přece museli chovat jinak, ta vláda. To hlavní ale je, že zůstáváme na proočkovanosti někde na 75 % populace 18+ a 65 % celkové populace, tedy na číslech, která zařídila vláda Andreje Babiše. Zastavuje se očkování třetími dávkami, téměř vůbec nefunguje registrace. Ministr Válek sliboval oživení očkování s příchodem nové vakcíny Novavax. Pan ministr Válek sliboval zájem až 800 000. Víte, kolik je zájem v současné době? 15 000. Ruší se testy zadarmo od března, tím pádem se vypíná další prvek, který fungoval jako prevence a měl za úkol snížit riziko šíření nákazy. Na rozdíl od okolních států, které také rozvolňují, tady ministr zrychlil tak, že zrušil i prokazování se očkováním nebo prodělanou nemocí do uzavřených prostor, kde je více lidí. Ministr ruší lidi na hygienách, i když to několikrát popřel - také škrty zdůvodnil tím, že už není třeba trasovat. Když jsme končili projednání druhého a třetího čtení, pan ministr Válek na závěr vystoupil a řekl, že pandemický zákon bere jako pojistku, která se nikdy nepoužije. Pan premiér v rozhovoru řekl, že doufá, že se pandemický zákon nikdy nepoužije.

Toto všechno jsou přiznání on-line ve veřejném prostoru, která usvědčují předkladatele z toho, že zde není stav legislativní nouze, a my nemůžeme pokračovat ve stavu legislativní nouze. Jestliže někdo namítá, že to nic neznamená, že jsme o tom hlasovali už několikrát, tak bych chtěl upozornit, že na to reagoval Ústavní soud také a uvádí: "Pravidla legislativního procesu jsou obsažena v různých pramenech parlamentního práva, mezi něž náleží především Ústava České republiky, dále z ní konformně vykládané jednací řády obou komor Parlamentu České republiky, podrobnější pravidla jednání přijatá usnesením jednotlivých komor Parlamentu na základě § 1 odst. 2 jejich jednacích řádů, takzvaná autonomní usnesení, a rovněž" - a teď to zdůrazňuji - "ustálená praxe parlamentní komory a jejích orgánů, kterou lze díky dlouhodobému opakování považovat za nepsanou část legislativní procedury, lze-li ji shledat za souladnou s vyššími hodnotami tvorby práva." To, že jsme si tady zvykli a dlouhodobě hlasujeme pro stav legislativní nouze a jeho potvrzení, znamená, že jsme povinni o tom hlasovat. A vy, abyste si ušetřili trochu času s panem Okamurou, jste to ignorovali.

Pandemický zákon už těch facek dostal poměrně hodně a právník, který bude sepisovat návrh na zrušení zákona k Ústavnímu soudu, bude mít dobrou práci, bude mít spoustu materiálů. Myslím si, že bude mít taky vysokou šanci na úspěch v tomto řízení. A vy to víte, co to předkládáte, a vám je to jedno. Vědomě porušujete zákon s tím, že potřebujete ten zákon od 1. března, a on stejně v lednu přestane platit. A než se k tomu dostane Ústavní soud, tak se nad tím zavře voda.

Ale já si myslím, že nemůžu mlčet. Nemůže mlčet ani hnutí ANO k takovéto praxi a musíme se důrazně ohradit, protože tímhle to začne, a kde to bude pokračovat? Je porušován zákon, jsou porušovány zvyklosti.

Ještě vám přečtu, protože musím zkrátit své jednání, já mám bohužel za chvilku živé vysílání, mám pro vás připravené krásné ústavní nálezy. Možná ještě v besedě o pandemickém zákonu bude prostor, abych se k tomu vrátil. Ale našel jsem si příspěvek třeba jednoho bývalého poslance, který napsal: "Několik vět k dění ve Sněmovně z pozice parlamentního pamětníka. Z pohledu na současnou Sněmovnu jsem jako občan velmi smutný. Proč? Pětikoalice se rozhodla jít stylem "vítěz bere vše", od personálií, kde mimochodem ani pět koaličních politiků proti jedné opoziční místopředsedkyni za ANO nedokáže Sněmovnu odblokovat a jen přihlížejí tomu, jak opozice důsledně využívá jednacího řádu Poslanecké sněmovny, až po evidentní zneužití institutu stavu legislativní nouze, což v minulosti při podobných choutkách podobné pravostředové koalice jasně judikoval i Ústavní soud České republiky. Ukazuje se, že koaliční mistři" - psáno v uvozovkách - "politického řemesla odešli do exekutivy a tím si koalice díky nováčkům v čele Sněmovny značně zkomplikovala své fungování, ale zejména fungování státu. Opoziční fachmani se činí, což je mimochodem jejich práce. Jsme totiž parlamentní republikou, a pokud parlament nefunguje i při robustní parlamentní většině 108 hlasů, je to na pováženou."

A teď pár slov pamětníka: "Zažil jsem jako předseda největšího klubu jak vládní angažmá v koalici se 101 poslanci, tak roli opozičního klubu po volebním výsledku 100 na 100. V obou těchto situacích Sněmovna fungovala, a to díky komunikaci vládních i opozičních klubů. Jednání byla někdy vyhrocená a tvrdá, ale na konci byl výsledek a dohody se ctily. Takto jsme například s Janem Kasalem, Jaromírem Talířem, Karlem Kühnlem, Vojtěchem Filipem, Pavlem Kováčikem, Ivanem Langerem, Vlastimilem Tlustým či Petrem Tluchořem byli schopni dohodnout se vždy." Konec citátu. Tyto parlamentní mechanismy nám nyní naprosto schází. Vládnoucí koalice se snaží válcovat opozici. Ve výsledku tady trávíme už několikátou noc a já nemám pocit, že bychom tady nějakým způsobem produktivně trávili čas.

Vzhledem k tomu, že v jednacím řádu je napsáno, že by se o stavu legislativní nouze mělo rozhodnout ještě před hlasováním o programu schůze, tak vás ještě jednou vyzývám z tohoto místa, abychom toto hlasování uskutečnili. A jestliže chcete o něčem hlasovat v této Sněmovně tak, aby to bylo legitimní, transparentní a aby byla potvrzena legitimita vašeho rozhodnutí, musí být vedena rozprava, protože volič chce vědět, proč jste tak hlasovali, jak jste hlasovali. Takže by měla být vedena rozprava, jako jsme ji doposud vždy vedli. Ačkoli přiznávám, a jsem opravdu objektivní a nejsem v tom nějak extra emočně zainteresovaný, tak ten komentář uvádí, že "proto je rozprava pravděpodobně přípustná". Myslím si, že jsme si zavedli takovou praxi, že rozprava se vede, a proto vás znovu vyzývám, otevřete rozpravu. Nevím o nikom z hnutí ANO, kdo by v ní chtěl vystupovat. Odhlasujme si, že stav legislativní nouze trvá, či nikoli.

Abych mohl přednést tento svůj návrh, tak jsem ten bod, který má u sebe pan předsedající, nazval Návrh na zrušení stavu legislativní nouze. Navrhuji tedy, abychom hlasovali o zrušení stavu legislativní nouze. Správný postup je otevřít rozpravu, debatovat, ukončit rozpravu, hlasovat. Jestliže dojdete k závěru, že máme hlasovat bez rozpravy, tak si myslím, že jste v rozporu s jednacím řádem a zvyklostmi, ale aspoň se bude hlasovat. Když mi teď nevyhovíte a nebude se stav legislativní nouze hlasovat vůbec, nebude se potvrzovat ani rušit, flagrantním způsobem porušujete zákony České republiky. A přitom si myslím, při vší úctě, jak říkal pan Faltýnek, k nám všem, je to zbytečné, protože hlasy na to máte, stav legislativní nouze by byl potvrzen, my bychom se mohli pohnout dál a nedošlo by k takové minele, která bude možná pandemický zákon stát další body u Ústavního soudu.

Tak to je ten první bod. A říkám, nečetl jsem vám ústavní nálezy o tom, jak se tu k sobě máme chovat a co to je ochrana parlamentní menšiny vůči parlamentní většině a jak mimořádné musí být okolnosti, aby došlo ke zkrácenému řízení.

Druhá přihláška se týká mého tisku 1 a 2. Možná si vzpomínáte někteří na začátek předchozího volebního období, kdy jsme tu měli jednobarevnou vládu hnutí ANO. Ta vláda neměla podporu ani k prosazení programu v Poslanecké sněmovně a my jsme tak museli postupovat, že jsme ty zákony projednávali tak, jak do Sněmovny přišly - jedničku, dvojku, trojku. To byly zlaté časy, kdo si na to vzpomíná. Dodržovalo se pořadí a všem se měřilo stejně.

Já zde mám tisk číslo 1 a tisk číslo 2, zákon o lobbingu a související. A ačkoli je to tisk 1 a my se dneska věnujeme tisku 127, který už byl vrácen ze Senátu, doposud se na něj nedostalo. Proto budu navrhovat, aby se zákon o lobbingu zařadil na pořad této schůze, aby se předřadil, aby byl zařazen jako první alternativní bod, navrhuji jako první v úterý 1. března. Jestliže tento návrh nebude přijat, prosím, vždycky mluvím o tisku 1 i 2, pro pořádek, takže první a druhý bod. Nebude-li vyhověno, pak navrhuji v úterý v 16.00 první a druhý bod. Nebude-li vyhověno, navrhuji ve středu 2. března jako první bod odpoledního jednání, 1. a 2. Nebude-li vyhověno, navrhuji pevné zařazení na 17.00 ve středu 2. března.

A teď jsem byl připraven číst celou důvodovou zprávu zákona o lobbingu, protože lobbing, jak je psáno, je v České republice na rozdíl od jiných států bez zvláštní právní úpravy v České republice. Oblast lobbování je velmi obtížně regulovatelná kvůli neochotě mnoha fakticky lobbujících aktérů se k lobbistické činnosti přihlásit, respektive ji za lobbování označit. To nicméně samo o sobě nemůže být důvodem se této oblasti z hlediska její potenciální regulace vyhýbat. V posledních letech se objevilo v souvislosti s kauzami netransparentního ovlivňování politických rozhodnutí několik snah o regulaci tohoto fenoménu. Jednalo se jak o legislativní návrhy poslanecké, tak vládní. Žádný z nich však nebyl přijat a styky politiků a vrcholných veřejných funkcionářů s lobbisty tak nadále nejsou výslovně regulovány. Samozřejmě je zde velký tlak různých organizací, abychom přijali tento zákon. Je to samozřejmě součást doporučení skupiny států GRECO. Je to samozřejmě věc, kterou se zabývají i jiné mezinárodní organizace. To vše je zmiňováno v důvodové zprávě včetně OECD.

Co je ale podstatné, lobbing je výslovně zmíněn jako jedna z podmínek čerpání prostředků Národního plánu obnovy. V případě, že nebudeme mít v téhle republice přijatý zákon o lobbingu, je ohroženo čerpání miliard z evropských fondů, evropských peněz. To je prokazatelný fakt, který už vám tu říkám potřetí. Já tady přicházím jako opoziční poslanec a prosazuji věc, na které by měla sedět vládní koalice dnem nocí a měla by ji prosazovat místo zbytečného pandemického zákona, který se stejně nikdy neužije, jak říkal pan ministr Válek, a který tiše zesne v listopadu tohoto roku. Ohroženy miliardy! My v této sněmovně se vůbec nevěnujeme tomu, co je v téhle republice zapotřebí. Já vás proto ještě jednou žádám a těm, kteří pro to zvednou ruku a zmáčknou tlačítko, děkuji, že dojde k zařazení tisku číslo 1 a 2, které jsou tu s námi od samého začátku volebního období. Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Jestli můžu poprosit, tak jenom si to zrekapituluji. Omlouvám se, nezachytil jsem všechny ty alternativní. Já to přečtu. Jako druhý jste navrhl tisk číslo 1 a 2, zákon o lobbingu a související, zařadit jako první a druhý bod v úterý 1. 3. Alternativně středa...

 

Poslanec Radek Vondráček: Ne, ještě tam byla alternativa pevně zařadit v 16.00 téhož dne.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak počkejte, alternativně pevně 16.00 stejný den.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále jako první a druhý bod odpoledního jednání ve středu 2. března.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: První a druhý bod odpoledního jednání.

 

Poslanec Radek Vondráček: Nebude-li ani tento návrh přijat...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě datum odpoledního jednání, 2. března.

 

Poslanec Radek Vondráček: Středa. A nebude-li přijat ani tento návrh, tak pevné zařazení středa 2. března 17.00.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: A ještě u toho prvního bodu, tam to navrhujete na kdy, ten návrh na zrušení stavu legislativní nouze? Jako první bod dnešního jednání?

 

Poslanec Radek Vondráček: No, v tom je ten háček, protože to nemůže být bod jednání. V jednacím řádu je jasně napsáno, že to musí být před schválením pořadu, před projednáním pořadu. Jen tady nastoupil pan Tomio Okamura a začal mluvit hned k pořadu schůze. Ale já si myslím, že je to hlasovatelné, než začneme rozhodovat o programu. To znamená, nejdřív ať proběhne debata o stavu legislativní nouze a jestli jsou zde stále dány podmínky, za kterých se vyhlašoval 10. ledna, ta pandemie je někde úplně jinde za tu dobu. Já jsem laik, já jenom sleduji veřejná vyjádření. Takže bychom vedli rozpravu, případně nevedli. V každém případě bychom o tom měli hlasovat, to stoprocentně. A pak by se měl teprve schvalovat program, takže to není bod.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já se obávám, že ale teď jsme právě v části program schůze, že to jako nějaký bod musíme zařadit. Proto logiku mně dává to dát jako první bod, abychom vůbec o tom mohli hlasovat, ale nenutím vás k tomu. Případně vyhlásím přestávku a nějakým způsobem se poradíme, jak se s tím procedurálně vypořádat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Logika možná správná, nicméně jednací řád mluví jinak. My jsme se nelogicky zachovali na začátku schůze, když to paní předsedající přešla bez jakéhokoli komentáře. Já si myslím, že po schválení programu už o tom nemůžeme rozhodovat, protože to hlasování se vztahuje na schůzi, ne na nějaký zákon, ale na schůzi a na stav legislativní nouze. A ještě než schválíme program, tak musíme vědět, zda jsou zde podmínky pro stav legislativní nouze.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrá. Já pak tedy s dovolením vyhlásím přestávku před hlasováním o programu, abychom se s tím nějak po poradě s legislativou a s kolegy vypořádali. Ale O. K., akceptuji tuto vaši připomínku. To byl pan poslanec Vondráček.

Já tady znovu přečtu ty, kteří už propadali. Budu se ptát a když tak řekněte, jestli ty přihlášky mají propadnout. Pan poslanec Faltýnek, který se navíc i omlouval, tak jestli můžu považovat za propadlou? Paní poslankyně Adámková - je tady, bezvadné. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, říkala jsem tady od tohoto místa několikrát, že doba covidu jistě pomine a budeme mít jiné starosti, a ta doba přichází. Není to jenom tím, že vidíte, jsou zde návrhy na rozvolnění, čili to jsme zcela v souladu, ale z terénu přichází řada podnětů, a bohužel musíme říci, že pravděpodobně i v dobré víře dochází k nedodržování pravidel hygieny pracovního prostředí, což se může zdát odtažité, ale ono to velmi souvisí. Jedná se zejména o vzdělávací zařízení všech typů, kde v současné době je doporučeno třeba větrání. Může se vám to zdát opět úsměvné, ale to je velmi, velmi zajímavá záležitost a velmi důležitá pro zdravotní stav našich dětí, což si možná neuvědomujete, ale je tomu tak. Takže já budu navrhovat zařazení bodu, který teď krátce zdůvodním.

Pro pracovní prostředí, což je pro učitele, pro děti je to prostředí v jistém smyslu také pracovní, platí řada vyhlášek, co všechno toto musí splňovat. Samozřejmě máme tady orgány hygieny práce, které na to dohlížejí, ale v současné době se domnívám, že nemají určitě čas toto vykonávat. Pravděpodobně se školským pracovníkům dostalo některých doporučení, která jsou jistě myšlena dobře, ale nedostali k tomu metodiku. Já jsem teď velmi nerada, že pan ministr Válek odchází, protože bohužel ono to stejně spadne na něj, co chci dát jako bod práce, protože to nikdo jiný nebude umět vypořádat. Takže bych proto k tomu chtěla něco říci.

Hygiena samozřejmě se zabývá i odvětráváním, osvětlením, ale také sleduje třeba pohyb a rychlost proudění vzduchu u země, což pro děti ve školských zařízeních je, mateřské školy a podobně. A to, co mi píše terén a mám na to desítky mailů, je samozřejmě obava rodičů, že tady ty děti jsou bohužel vystavovány už mimo dovolených podmínek řekněme tomu hygieny práce. Čili není vůbec udělána kategorizace pracoviště. Ta hygiena práce se tam jistě nedodržuje, protože všichni myslí všechno dobře. Prosím, chápejte to, že oni se na nás obrací s otázkou, oni nás nekritizují, chtějí, ale nevědí. Tak jenom chci připomenout, proč se domnívám, že bychom si o tom měli popovídat, eventuálně nějak upravit metodiku, ale to už je záležitost ministrů této vlády, aby se o to podělili, samozřejmě.

Takže za prvé, je daná teplota na pracovišti, tedy třeba v školních třídách. Je tam povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí včetně - prosím pěkně - působení virů a bakterií, což se domnívám, že není také v současné době dodržováno. Je tam jasně dáno, jak se mají mýt povrchy, zábradlí, madla, a rodiče mi včetně adres těch zařízení ukazují, že se tomu tak neděje. Pravděpodobně nestíhají ti zaměstnanci. A jestliže tam je klimatizační jednotka, tak je tam i jasně dáno, jaký může být rozdíl teplot mezi vnějším a vnitřním prostředím, a opět mají doloženo, že tomu tak není. Měření teploty, pro vaši představu, jenom v těchto zařízeních tak, aby bylo doložitelné, že je správně, nemůže být děláno tak, že si přinesu teploměr z domova, ale musí být dáno kulovým teploměrem, jsou tam jasně dané limity a ty limity se měří jak u podlahy, kde ty děti ve školce samozřejmě tráví určitou dobu, tak i na lavicích pro děti školní.

A to větrání je tak, že se opravdu na ně otevřou okna. Takže my máme řadu naprosto jmenovitých podnětů s adresami těch škol, kde děti první, druhé třídy sedí u oken, jsou tam otevřená okna, oni píší, samozřejmě špatně. Máme tady jmenovité adresy školek, kde tedy rodiče se dotazují, zda by bylo možné zlepšit tam dohled anebo jim říci, jak to mají dělat. Takže pro vaši představu, třeba jenom má se měřit i teplota v úrovni hlava, kotník a rozdíl nesmí být větší než tři stupně Celsia pro dospělého člověka. Takže toto všechno, kdyby se mělo splnit, opravdu je to poměrně náročné.

A zrovna tak je tady proudění vzduchu, třeba i u té země, což jistě také nebude úplně splněno. Takže abychom se dostali k tomu, co od nás ten terén žádá a co si přejí nyní už i vzdělávací zařízení, to znamená jasnou metodiku, a protože je to součinnost několika ministerstev - to nemůže udělat jenom Ministerstvo zdravotnictví, protože to neovlivňuje Ministerstvo školství a podobně - a navíc je tady další věc, která se ukazuje, a to je Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože dle praktiků, pediatrů výrazně narůstá necovidových - upozorňuji, necovidových - onemocnění respiračního traktu, protože ty děti prostě asi nastydnou. Takže ale co z toho rezultuje? Z toho opět jsou ošetřovačky necovidové, upozorňuji, nikoliv žádné zvýhodněné, necovidové.

Takže já prosím navrhuji zařazení bodu, který jsem nazvala Informace vlády České republiky - a je mně vcelku jedno, jak pan premiér to rozloží na jednotlivé ministry, jistě mu do toho nebudu mluvit - dodržování metodiky hygieny práce mateřské školy, základní školy a střední školy jako prevence virových onemocnění. A prosím zařazení buď 1. března jako třetí bod programu, nebude-li možné, tak prosím 2. března na 16 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, děkuji. Já jsem si tady psal ten dlouhý název, což jsem určitě nestačil, pak jsem ani nezaznamenal, nestačil ty časy, ale přečtu to. Informace Vlády ČR o dodržení hygieny na školním pracovišti...

 

Poslankyně Věra Adámková: Dodržení prosím pěkně ne, to bychom chtěli na vládě nemožné.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nebo můžete mi to podat písemně?

 

Poslankyně Věra Adámková: Je možné. Já vám to napíšu. Jedná se o metodiku, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jo, podejte mi to písemně, já si to pak dopíšu. Děkuji pěkně a pak ještě poprosím ty časy.

 

Poslankyně Věra Adámková: Ano, děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Časy ještě poprosím, jestli můžete nadiktovat.

 

Poslankyně Věra Adámková: 1. března jako třetí bod programu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: 1. března třetí bod programu.

 

Poslankyně Věra Adámková: Nebude-li možné, nevím, co tam všechno dalšího je, tak 2. března v 16 hodin.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Alternativně 2. března 16 hodin.

 

Poslankyně Věra Adámková: Ano, děkuji, dodám vám čitelně napsáno. (Předsedající: Děkuji.) Já děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: To byla paní poslankyně Adámková. Další v pořadí je přihlášen pan poslanec Lubomír Wenzl. (Hlas z pléna: Omluven.) Není přítomen. Poté se hlásí s přihláškou k pořadu schůze paní poslankyně Šafránková, která tímto zároveň ruší svoji omluvu.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěla na program této schůze Poslanecké sněmovny navrhnout zařazení bodu s názvem Pomoc živnostníkům a českým firmám postiženým dopady vládních opatření a nedostatečné kompenzace ze strany vlády Petra Fialy. Pro hnutí SPD jednou z hlavních priorit, oblastí zájmu a jednou z hlavních programových priorit je snaha o všestrannou a systémovou pomoc našim živnostníkům, osobám samostatně výdělečně činným a také malým českým firmám. Toto naše přesvědčení se ještě zásadně zintenzivnilo s vypuknutím epidemie koronaviru v březnu roku 2020, kdy okamžitě následovalo tvrdé a často neodůvodněné vládní omezování podnikatelských aktivit, a vyvstala tak akutní nutnost vytvoření systému pomoci a podpory těchto skupin občanů a samozřejmě rovněž i podpory jejich zaměstnanců a jejich rodin. Je pro nás proto velmi smutným zjištěním, že vláda Petra Fialy se pomoci našim živnostníkům postižených těmito dlouhodobými omezeními od svého nástupu téměř vůbec nevěnuje, a to ani ve svých programových dokumentech, a hlavně ani ve své praktické každodenní činnosti. V SPD naopak samozřejmě podporu této společenské skupiny považujeme za velmi klíčovou, a to zvláště v dnešní době, kdy na ně tvrdě dopadají všechna vládní epidemiologická opatření posledních dvou let a s nimi i spojené jevy včetně v poslední době razantního růstu cen energetických komodit.

Je nesporné, že naši živnostníci a malé české firmy si po dvou letech tvrdých opatření, která omezují a ničí jejich podnikání, jednoznačně zaslouží významnou, a hlavně opravdu efektivní a spravedlivou pomoc od státu, pomoc, která zabrání zániku dalších a dalších živností a která rovněž do budoucna podpoří poctivě pracující drobné podnikatele a umožní restart jejich podnikání. To totiž současně pomůže i zachránit tisíce pracovních míst, protože naši živnostníci jsou v mnoha případech zaměstnavateli dalších českých občanů, což si často málokdo pořádně uvědomuje, včetně celospolečensky pozitivního významu, které toto zaměstnávání má.

V naší práci v předchozím a také už i v tomto volebním období v Poslanecké sněmovně jsme za práva a zájmy našich živnostníků bojovali i po celou již téměř dvouletou dobu, kdy se průběžně jednalo o nejrůznějších kompenzacích za omezení podnikání a uzavření jejich provozoven. Šlo zejména o boj o podobu takzvaného kompenzačního bonusu a jeho parametrů, aby na něj dosáhli skutečně všichni živnostníci, kteří byli těmito opatřeními zasaženi a jejichž práva bývalá vláda stejně jako současná často ignorovala, například v tom smyslu, aby na tyto kompenzace měli nárok i živnostníci na takzvanou vedlejší výdělečnou činnost, tedy například starobní a invalidní důchodci a studenti, dále také ti živnostníci, kteří pracují na dohody o provedení práce a na dohody o pracovní činnosti, anebo o prosazení nároku živnostníků na mimořádné ošetřovné při péči o děti v době uzavření škol a školek. Leccos podstatnému se nám bohužel vzhledem k tehdejším poměrům ve Sněmovně prosadit nepodařilo, přičemž za největší škodu a chybu považujeme zamítnutí našich návrhů, jejichž cílem bylo odpuštění povinných odvodů sociálního a zdravotního pojištěn všem živnostníkům postiženým vládními omezujícími opatřeními na celý rok 2021, což by jim pomohlo opravdu velmi citelně a mnohým z nich by to umožnilo jejich podnikatelské přežití. I nyní, v roce 2022, by takové opatření bylo zcela namístě.

Dále se nám ani na tři pokusy nepodařilo prosadit, aby nárok na kompenzační bonus pro eseróčka měli všichni společníci všech těchto společností s ručením omezeným, kterým bylo během epidemie znemožněno anebo výrazně omezeno podnikání, nejen společníci maximálně dvoučlenných eseróček, což byla naprosto neodůvodněná diskriminace. Rukou společnou a nerozdílnou tento návrh zamítla jak bývalá vláda hnutí ANO, tak i současná pětikoalice, která se sice slovně hlásí k podpoře živnostníků, ale jde o postoj naprosto falešný, v praxi platí pravý opak. Podle jejich reálných kroků je postoj vlády Petra Fialy k našim živnostníkům a podnikatelům dost nepřátelský. Svědčí o tom například předčasné ukončení programu Antivirus B, který pomáhal udržet zaměstnanecká pracovní místa v oborech zasažených omezením podnikání a následným propadem příjmů. A hlavně v přímém přenosu i tady ve Sněmovně vidíme, že resortní ministerstvo průmyslu a obchodu i celá vláda přistupují velmi laxně k prodloužení programu finanční pomoci živnostníkům a firmám postiženým stále pokračujícími omezujícími opatřeními, zejména v oblasti služeb. 31. ledna, zatím zcela bez náhrady, skončilo období, za které je možné žádat o takzvaný kompenzační bonus z důvodu propadu tržeb v souvislosti s omezením podnikání, a dodnes rovněž nebyly vyhlášeny již v prosinci Ministerstvem průmyslu a obchodu vyhlášené výzvy k přijímání žádosti o finanční kompenzace v posledních dvou funkčních programech ministerstva na pomoc podnikatelům COVID - Nepokryté náklady a COVID 2021 - přestože omezení podnikatelských aktivit, například v podobě omezení počtu osob na kulturních a sportovních akcích a podobně, nadále trvají - abychom se před několika dny z úst ministra Síkely dozvěděli, že tyto programy už vůbec pokračovat nebudou, což je facka do tváře našim podnikatelům, porušení daného slibu a zásady legitimního očekávání, které tito podnikatelé měli.

A to už vůbec nehovořím o nulové aktivitě tohoto ministerstva i současné vlády ohledně pomoci českým živnostníkům a firmám zasaženým astronomickým růstem cen, elektřiny a plynu. To je naprosto cynický a tristní postoj, zvláště víme-li, že pokud je odběr elektřiny či plynu veden v režimu takzvaného místa podnikání, nikoliv v režimu soukromého místa k bydlení, nejen že nelze využít ani hypotetickou a nedostatečnou možnost požádat o příspěvek na bydlení, ale hlavně jde o to, že ceny energetických komodit jsou u odběrných míst určených k podnikání mnohem vyšší než v nemovitostech určených k bydlení a jejich poslední růst už je pro mnohé podnikatele naprosto likvidační. Připravované programy Pomoc podnikatelům, které v minulých dnech představilo Ministerstvo průmyslu a obchodu, jsou velmi slabé a nedostatečné. Drtivá většina živnostníků a firem, které byly postiženy omezením provozu obchodu a služeb, nedokáže splnit přísně nastavená kritéria nároku na státní finanční pomoc, jak přesvědčivě dokládají ve svých stanoviscích různé podnikatelské svazy a asociace, například Sdružení podnikatelů v gastronomii nebo Sdružení jihomoravských živnostníků a podnikatelů.

Za velmi alarmující považujeme i absolutně nedostatečnou komunikaci vlády a Ministerstva průmyslu a obchodu směrem k zoufalým živnostníkům a podnikatelům, kteří se v minulých dnech a týdnech tázali na podobu, termíny a podmínky nových kompenzačních programů. Odpovědí jim bylo, jak o tom svědčí desítky, či spíše stovky podnětů, které jsem obdržela jen ve svém volebním kraji, pouze mlčení. Absolutně nulová reakce. To považujete, milá vládo, za normální? Víme tedy, že ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na tiskové konferenci 9. února sdělil, že ve zkráceném termínu budou renotifikovány některé staré programy ministerstva na pomoc živnostníkům, a po doplňujícím dotazu novináře upřesnil, že podmínkou pro vstup do těchto programů bude propad tržeb o 50 % a že se bude porovnávat tento propad vůči období listopad až prosinec 2021, nikoliv celé druhé pololetí loňského roku, jako tomu bylo dříve. Všechny relevantní podnikatelské svazy se shodují na tom, že tyto podmínky musely být konstruovány tak, aby na pomoc nedosáhl žádný subjekt, který se snažil dva roky omezení poctivě přežít a který provozoval svou živnost v době tvrdých restrikcí. Konkrétní podoba odškodnění není stále konkretizována, což působí ohromné problémy jednotlivým podnikatelům a firmám, například v jednáních s jejich věřiteli, což je opět naprosto katastrofální. Ale je zcela zjevné, zejména i na základě vyjádření živnostníků a nejrůznějších podnikatelských asociací, že se ministerstvo přes opačné proklamace snaží kompenzace a finanční odškodnění podnikatelům zkrátit co nejvíce, a to bez jakéhokoliv morálního, ale i ekonomického a národohospodářského oprávnění.

Naprosto mimo meze jakékoliv slušnosti a pochopení jsou některá vyjádření vůči podnikatelům v tom smyslu, že jde už o poslední pomoc, která jim bude v souvislosti s dopadem vládních omezujících opatření poskytnuta, a že si mají rozmyslet, zda budou i nadále pracovat a podnikat ve svých oborech, protože vláda je nehodlá udržovat na jakési transfuzi. To je absolutní nehoráznost, zejména od vlády, kterou tvoří subjekty falešně se vždy tvářící jako ti, kdo stojí na straně českých živnostníků a českých podnikatelů. Je to postoj nejenom arogantní, ale i silně asociální, jak už je u této vlády pevným zvykem a pravidlem. Protože pokud vláda Petra Fialy do budoucna už úplně odmítá pomáhat podnikatelům, přestože stále trvá platnost některých omezujících opatření, lze jednoznačně očekávat mimo jiné toto: hromadné, v některých oblastech doslova masivní a plošné propouštění zaměstnanců těchto podnikatelů, ztrátu pracovních míst, nárůst nezaměstnanosti a nápor na veřejné finance v oblasti výplaty pojistných i nepojistných dávek, nárůst počtu konkurzů, insolvencí a exekucí, propad tisíců lidí do dluhových pastí, zánik tisíců živností.

Když si uvědomíme, že tato vláda nesmyslně ukončila program Antivirus B, který byl zaměřen právě na podporu zaměstnanosti v oborech postižených omezujícími opatřeními, jde doslova o smrtící kombinaci a bude nezbytně nutné okamžitě aktivovat kurzarbeit. Tato vláda se často ohání západními vzory, zejména německými, ale pouze tehdy, když se jí to hodí. Ale právě v situaci, o které hovoříme, by se naše vláda v Německu inspirovat mohla, například programem Neustarthilfe na pomoc podnikatelům, který bude fungovat ještě po celý rok 2022, a týká se adresně právě těch oborů, které byly postiženy nařízeními o zákazu vstupu neočkovaným občanům do příslušných provozoven, obchodů a služeb. Ale to bychom toho po naší nekompetentní vládě asi chtěli příliš.

Hnutí SPD říká jasně a v tom smyslu i pracuje: Važme si našich živnostníků a podnikatelů, kteří jsou onou pověstnou solí země, motorem jejího hospodářství a zaměstnanosti a základní oporou systému veřejných daňových příjmů.

Já bych v rámci tohoto bodu navrhla i usnesení, které zní:

"I. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby neprodleně vypracovala a předložila novelu zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, která by umožnila čerpat tuto finanční pomoc živnostníkům a podnikatelům postiženým dopady vládních omezujících opatření i za období po 31. lednu letošního roku.

II. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky a Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby urychleně vypracovaly a předložily realistické, efektivní a dostupné speciální programy na pomoc živnostníkům a podnikatelům v oborech, které v roce 2022 byly a nadále jsou postiženy vládními omezujícími opatřeními, například nařízeními o maximálním počtu osob, které se mohou účastnit vybraných akcí v oblasti kultury a sportu.

III. Poslanecká sněmovna vyzývá vládu České republiky, aby její prioritou při pomoci živnostníkům a podnikatelům postiženým omezujícími opatřeními byla ochrana zaměstnanosti a pracovních míst českých občanů."

Prosím vás proto o zařazení projednávání tohoto bodu na program této schůze a prosím zařadit ho za body, které navrhl pan předseda Okamura. Děkuji vám za pozornost a prosím vás o podporu tohoto důležitého bodu pro naše živnostníky, české firmy. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Za body navržené panem Okamurou? Můžete to nějak specifikovat? Kolikátý bod by to třeba měl být, jaký den?

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Poprosím, aby to bylo jako čtvrtý bod po prvních třech bodech, které navrhl pan předseda Okamura.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jako čtvrtý bod dnešního jednání?

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Ano, jako čtvrtý bod dnešního jednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byla paní poslankyně Šafránková. Další s přihláškou k pořadu schůze je pan poslanec Oldřich Černý. Pane poslanče, máte slovo.

Ještě přečtu s dovolením omluvy. Dnes, 16. 2., po zbytek jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Babiš a mezi sedmnáctou a půl šestou z pracovních důvodů paní poslankyně Helena Válková.

Pane poslanče Černý, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Dobrý večer, děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená, z větší části nepřítomná vládo, vážení občané České republiky, dovoluji si navrhnout mimořádný bod na dnešní schůzi s názvem Diskuse o spolehlivosti protilátek po proběhlé infekci covid-19.

Přítomnost protilátek je spolehlivějším důkazem o proběhlé infekci a následné imunitní odpovědi než pouhá pozitivita PCR, protože protilátkami prokazujeme navíc i proběhlou imunitní reakci na infekci. Citlivější metodou VNT spolehlivě detekujeme neutralizační protilátky u některých osob po prodělání infekce, i když zároveň mají negativní výsledek IgG imunochemickou metodou. Protektivní význam mají pouze neutralizační protilátky, neboť pseudoneutralizační protilátky neexistují. Neutralizační protilátky nejlépe korelují s IgG antiS1 nebo RBD, ale nejde o zcela identické množiny. Nicméně z praktických důvodů vzhledem k vysoké shodě lze metodami na průkaz IgG antiS1/RBD nahradit virusneutralizační test.

Rozeznáváme dva hlavní významy stanovení protilátek, které jsou často zaměňovány mezi sebou. Za prvé jsou to protilátky jako diagnostický marker prodělané infekce. V tomto případě pozitivita protilátek znamená, že dotyčný v minulosti prodělal infekci, v jejímž důsledku proběhla specifická imunitní odpověď. Nezáleží na konkrétní naměřené hodnotě, protože každá pozitivita znamená, že infekce proběhla. Jde o marker proběhlé infekce a zároveň surrogátní marker kompletní imunitní odpovědi včetně slizniční a buněčné. V této indikaci je dostačující kvalitativní výsledek pozitivní nebo negativní. Výsledek lze uplatnit bez výhrad pouze u osob, které nebyly vakcinovány, protože u očkovaných nerozlišíme, zda jsou protilátky pouze postvakcinační, nebo i postinfekční. Zde by se mohlo uplatnit doplňkové stanovení protilátek proti NP, které vytvářejí pouze osoby po infekci, ale ne všichni, u všech očkovaných tedy nelze proběhlou infekci pomocí protilátek spolehlivě zjistit. U nevakcinovaných je však přítomnost protilátek v jakémkoliv množství velmi spolehlivým důkazem o prodělání infekce. Víme, že reinfekce jsou vzácné, a symptomatické reinfekce s vážným průběhem dokonce extrémně vzácné. Lze proto říci, že jakákoliv pozitivita protilátek u neočkovaných jedinců znamená s vysokou mírou jistoty, že dotyčná osoba je imunní vůči opakované infekci, a pravděpodobnost, že by někoho mohla nakazit, je v tomto případě minimální. To samozřejmě neznamená, že očkovaní po prodělání jsou nakažlivější, ale nelze u nich prokázat pomocí antiS1 protilátek, že infekci prodělali.

Druhý význam stanovení znamená protilátky jako korelát protiinfekční ochrany. V této indikaci se uplatní stanovení protilátek především u očkovaných. Ukazuje se, že očkovaní mohou onemocnět i přesto, že mají po očkování protilátky. Lze tedy předpokládat, že míra ochrany včetně ostatních složek postvakcinační imunity klesá s klesající hladinou protilátek. Především u očkovaných je tedy žádoucí stanovit takzvanou protektivní hladinu protilátek. Na základě empirie a dosavadních zkušeností bychom mohli navrhnout za prozatímní protektivní hladinu dvojnásobek hodnoty a při poklesu postvakcinačních protilátek pod tuto hodnotu doporučit přeočkování. Přesněji můžeme tuto hodnotu určit již na základě dat, která máme k dispozici.

Navrhuji pro tento účel s okamžitou platností zavést evidenci výsledků protilátek ze všech laboratoří v České republice v databázi ISIN, případně i zpětně, a vyhodnotit počet a závažnost průlomových infekcí ve vztahu ke naměřeným hodnotám protilátek před onemocněním. Tak by bylo možno nalézt protektivní hladinu a na základě toho navrhnout cílené podání booster dávek. Potřebujeme vědět, s jakými hladinami protilátek před onemocněním se ocitají očkovaní lidé na JIP. Nelze vyloučit, že by se mohlo jednat o osoby nejen s nízkými, ale také s velmi vysokými hladinami protilátek, které by mohly vyvolat například imunokomplexové reakce. U těchto osob by pak booster dávka byla kontraproduktivní. Je třeba tato data zjišťovat a analyzovat.

Délka ochrany: Podle dostupných dat při přítomnosti postinfekčních protilátek trvá ochrana minimálně sedm měsíců. Podle dat z ÚZIS víme, že osoby s reinfekcemi se prakticky nevyskytují na JIP a celkově v nemocnicích minimálně, přičemž jako reinfekce se hodnotí opakovaná nákaza od počátku evidence - zhruba rok a půl. S ohledem na tyto skutečnosti je zcela bezpečné dobu ochrany stanovit na šest měsíců, pravděpodobně i trochu déle. Ukáže-li se, že prodělání nemoci chrání stejně nebo lépe než vakcinace - přiznejme si, že lépe - lze platnost postinfekční imunity dále prodlužovat. Výsledky protilátek by se měly hlásit do ISIN podobně jako výsledky PCR testů.

Návrh využití protilátek v souvislosti s přetížením nemocnic: Víme, že osoby po prodělání nákazy onemocní jen velmi vzácně, proto jejich umístění do karantény je zbytečné, jelikož riziko jejich reinfekce je mizivé, dokonce nižší než riziko průlomové infekce u vakcinovaných bez dříve prodělané infekce. Samotná PCR pozitivita sice nemusí být absolutní zárukou imunity, ale osoby s protilátkami po infekci by určitě nemusely do karantény. Tím by se značně všem nemocnicím ulehčilo. Na závěr bych uvedl, že jsem čerpal z článku MUDr. Hany Zelené umístěném na stránkách Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.

Žádám vás tímto o zařazení tohoto mimořádného bodu na program této schůze. Tento bod se jmenuje Diskuse o spolehlivosti protilátek po proběhlé infekci covid-19 a prosím o zařazení za bod svého předřečníka, což byla paní poslankyně Lucie Šafránková. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, čili by to byl pátý bod jednání, protože kolegyně Šafránková to navrhla jako čtvrtý bod jednání. Tak to byl pan poslanec Oldřich Černý. Stále tu mám přihlášku pana poslance Wenzla, ten tu není. To znamená, že jsme vyčerpali všechny písemné přihlášky. Hlásí se z místa pan poslanec. K návrhu programu schůze? S přednostním právem jako místopředseda v zastoupení.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vzhledem k tomu, že náš klub se potřebuje před schvalováním pořadu schůze poradit, žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu hnutí SPD v délce dvou hodin, a to do 19.29 hodin. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Do 19.30 hodin, na dvě hodiny žádost o přestávku na poradu klubu SPD z titulu... o ni požádal pan místopředseda v zastoupení pana předsedy, takže přerušuji jednání na dvě hodiny. Sejdeme se v 19.30 hodin.

 

(Jednání přerušeno v 17.31 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 19.31 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel a my budeme pokračovat v našem jednání. Já vás požádám, abyste zaujali místa ve svých lavicích, abyste se ztišili, aby bylo dobře rozumět. Já to zopakuji: aby bylo dobře rozumět, o čem budeme jednat a následně hlasovat.

Nejprve přečtu omluvu. Dnes od 19.30 do 23 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr vnitra Vít Rakušan a dále paní místopředsedkyně Vildumetzová Mračková ruší svou omluvu z dnešního jednání.

Před přestávkou jsme... Děkuji, ještě nahlášena zrušená omluva pana předsedy Radima Fialy.

Vzhledem k tomu, že padla řada návrhů na úpravu pořadu schůze, se kterými se samozřejmě vypořádáme v pořadí, jak byly načteny, ale padl zde jeden návrh, a to je návrh pana poslance Vondráčka na zrušení stavu legislativní nouze. Tak já navrhuji následující postup. Nejprve se vypořádáme s tímto návrhem, poté projdeme návrhy z grémia. Zde upozorňuji, že co se týká návrhů z grémia, naznaly určitých změn a z toho důvodu bych hlasoval - a navrhl hlasovat - o těchto návrzích z grémia po bodech, a následně půjdeme po bodech tak, jak byly načteny k pořadu schůze. Má někdo námitku proti návrhu vypořádání se? Nemá. Budu tedy postupovat tím způsobem, jak jsem přednesl.

Pan poslanec Vondráček navrhl bod Zrušení legislativní nouze, ale po diskusi i v rámci grémia jsme dospěli ke stanovisku, i v souvislosti se stanoviskem legislativního odboru, že tento návrh je nehlasovatelný. Já jsem si vědom, že proti tomuto návrhu může být vznesen rozpor s postupem předsedajícího, každopádně my jsme se shodli na právním výkladu, který opíráme i o stanovisko legislativního odboru, že tento návrh je nehlasovatelný, a tudíž budeme pokračovat rovnou návrhy z grémia. Táži se, jestli někdo vznáší návrh jako námitku proti postupu předsedajícího? Paní předsedkyně Schillerová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, pane místopředsedo, já vznáším námitku proti postupu předsedajícího, protože si myslím, že to není v souladu s jednacím řádem Sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, je to zcela legitimní. Já jsem evidoval žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy nejprve všechny odhlásím. Požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami. Zagonguji a požádám, aby přišli kolegové z předsálí, a hlasujeme o tom, že byla vznesena... Já poprosím předsedy klubů, aby se věnovali hlasování, které v současné době máme před sebou. Je to důležité hlasování, protože budeme hlasovat, jak bude vypadat pořad schůze.

 

Paní předsedkyně Schillerová vznesla námitku proti postupu předsedajícího.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tuto námitku? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 8, přihlášeno je 173 poslankyň a poslanců, 174. Pro návrh 80, proti 93. Tento návrh byl zamítnut, a budeme tedy pokračovat tak, jak jsem avizoval.

 

Nejprve tedy návrhy z grémia. Jako první bod z grémia, který zůstává, o kterém budeme hlasovat, je, že zařadíme do bloku Zprávy, návrhy a další sněmovní dokument 353, je to Návrh pravidel hospodaření poslaneckých klubů pro rok 2022.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 9, přihlášeno je 176 poslankyň a poslanců, pro návrh 175, proti 1. S tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další bod - a zde navrhnu, abychom hlasovali odděleně - máme vyslovení souhlasu k vydání k trestnímu stíhání. Jsou zde dva návrhy. Nejprve budeme hlasovat o žádosti o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše a poté samostatně budeme hlasovat žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody. Je zde návrh, aby to bylo projednáno jako první a druhý bod této schůze, to je z grémia, ale já navrhuji, aby to bylo pouze zařazeno na program schůze.

 

Nejprve tedy dám hlasovat, a to je žádost o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Andreje Babiše.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 10, přihlášeno je 177 poslankyň a poslanců, pro 161, proti 4. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Nyní dám hlasovat o zařazení žádosti o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny k trestnímu stíhání poslance Bohuslava Svobody.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 11, přihlášeno je 177 poslankyň a poslanců, pro návrh 170, proti 2. S tímto návrhem byl také vysloven souhlas.

Dále byly z grémia dva návrhy. První - Návrh časového harmonogramu projednávání vládního návrhu zákona o státním rozpočtu a Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky, ale vzhledem k dohodě, která vznikla, že v pátek bude samostatná schůze, na které budou tyto dva body, tak tyto body jsou z mého pohledu nehlasovatelné, vznikla jiná dohoda a z toho důvodu o těchto bodech nedám hlasovat. Nevidím rozpor, pouze potřebuji i pro sebe upřesnit, zda součástí této schůze budou i volby? Ne, to znamená, volby zůstávají na pořadu této schůze. Děkuji, schůze bude v pořadí jedenáctá, bude svolána na pátek 18. 2. v 9 hodin ráno.

 

Pak je zde z grémia návrh, aby body 7 a 11 návrhu pořadu, což jsou sněmovní tisky 56 a 72, byly projednány po bodu 20, sněmovní tisk 130. Je to elektronizace postupu orgánů veřejné moci.

Já tedy zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 12, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 176, proti 1. S tímto návrhem jsme vyslovili souhlas.

 

A nyní, kolegyně a kolegové, mě čeká poměrně nelehký úkol, abych se se ctí vypořádal s dalšími body, které byly načteny. Poprosím vás o trpělivost, jednání bylo dlouhé. Budu to číst tak, jak body byly zaznamenány. Kdybyste měli pocit, a bude to kontrolovat i legislativa, že na váš bod nedošlo, prosím, upozorněte mě na to, dám o něm hlasovat. Body budou hlasovány postupně. Nejprve tedy šestnáct bodů od pana předsedy Tomia Okamury.

 

Je to žádost o zařazení nového bodu Diskuse o neúnosné situaci s nepřizpůsobivými ve městech a obcích České republiky - vláda odmítá situaci řešit.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Kdo je proti tomuto bodu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 26, proti 73. Tento návrh byl zamítnut, z toho důvodu už nebudeme hlasovat o jeho pevném zařazení.

 

Dále nový bod Diskuse o nekompetentním ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále nový bod Fialova vláda odmítá řešit zdražování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento bod, jeho zařazení na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 15 je přihlášeno 178 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Další bod a nový bod k zařazení: Nedemokratické praktiky Fialovy vlády.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Kdo je proti tomuto bodu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 96. Návrh byl zamítnut.

 

Dále nový bod Diskuse o jednání vlády proti slušným lidem.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 85. Bod byl zamítnut.

 

Dále je zde nový bod Vláda zdražuje lidem potraviny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 83. Návrh byl zamítnut.

 

Sedmý bod, nový bod k zařazení: Vláda podvedla voliče.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na pořad schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Pouze pro pořádek je to tak, že cituji názvy bodů tak, jak byly předneseny v rozpravě, a o nich dávám hlasovat.

V hlasování s pořadovým číslem 19 je přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 96. Návrh nebyl přijat.

 

Dále nový bod Vláda chce politicky ovlivňovat Radu České televize a Radu Českého rozhlasu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 20, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Devátý bod a jeho zařazení: Umlčování politických oponentů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 21, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 22, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Další nový bod: Netransparentní financování hnutí STAN z Kypru.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 22 je přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde nový bod Kumulace funkcí předsedy Pirátů Ivana Bartoše.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování s pořadovým číslem 23 je přihlášeno 179 poslankyň a poslanců, pro 77, proti 90, návrh byl zamítnut.

 

Další bod dvanáctý, a je to nový bod Dohoda ohledně dolu Turów.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 24, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 81. Návrh byl zamítnut.

 

Třináctý bod, a to je předřadit bod 32 o sociálních službách, a to aby byl zařazen po těchto bodech. Já si tady pouze potřebuji upřesnit - tedy jako první bod této schůze. Pane předsedo Okamuro, technický dotaz, vzhledem k tomu, že tyto body nebyly přijaty, chcete zařadit bod 32 o sociálních službách po těchto bodech, tedy první bod tohoto jednání? (Ano.) Děkuji.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro předřazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 25, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 75, návrh nebyl přijat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 26, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Dále předřadit bod 44, sněmovní tisk 24, Minimální garantovaný důchod. Beru to jako v předchozích bodech jako první bod dnešního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

 

(Poslankyně Schillerová žádá o odhlášení.) Omlouvám se, nezaregistroval jsem žádost o odhlášení. Z toho důvodu prohlašuji hlasování (číslo 26) za zmatečné. Všechny vás odhlásím a požádám vás o opětovnou registraci vašimi kartami.

 

Počet poslankyň a poslanců v sále se ustálil, a já tedy budu opakovat hlasování. Budeme hlasovat o tom, aby se předřadil bod 44, sněmovní tisk 24, Minimální garantovaný důchod, jako první bod jednání této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 28, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Poslední bod je předřadit bod 31, sněmovní tisk 7, Ústavní zákon o referendu, jako první bod našeho jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 29, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 22, proti 93. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

To jsou body, které načetl pan předseda Tomio Okamura. Nyní přistoupíme k bodům, které přednesl pan předseda Jan Jákob. (Výhrada vůči špatně vyslovenému jménu.) Jakob, správně, Jan Jakob.

 

Jeho návrh je, aby sněmovní tisk 127/2 byl zařazen jako první bod této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 30, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 96, proti 73. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Je tady připomínka k hlasování. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Janda: Já se omlouvám. U posledního hlasování jsem hlasoval pro, ale na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pouze pro stenozáznam, děkuji.

Paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Nerada také říkám, že jsem hlasovala proti, bohužel je tam pro. Takže zpochybňuji hlasování. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vy zpochybňujete hlasování, dobře. Je zde zpochybnění hlasování.

 

Já tedy nejprve dám hlasovat o tom, že hlasování bylo zpochybněno.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro přijetí této námitky? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 31, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 178, proti nikdo. Námitka byla přijata.

 

Nyní tedy budeme opakovat hlasování. Ještě upřesním ten bod, o kterém budeme hlasovat. Budeme hlasovat podle § 97 odst. 3, kdy předsedkyně Poslanecké sněmovny na nejbližší schůzi předloží Sněmovně, aby hlasovala o zákonu, který nám vrátil Senát. Je to tedy tisk 172/2 , zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID... a tak dále. (Výhrada, že je to jiné číslo tisku.)

 

127/2. Budeme hlasovat o tom, že tento bod je zařazen, a my budeme hlasovat o jeho pevném zařazení jako prvního bodu schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 32, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro návrh 98, proti 79. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Tady potřebuji od pana předsedy Jakoba upřesnění, protože další váš bod byl, aby byl bod 20, tisk 130, zařazen za body z grémia, konkrétně za vydání Bohuslava Svobody. Ale tento bod bychom nezařadili pevně, to znamená buď modifikujte, anebo nebudeme hlasovat o tomto bodu.

 

Jako druhý bod jednání, dobře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby bod 20, sněmovní tisk 130, byl zařazen jako druhý bod jednání? Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 33, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro návrh 106, proti 33. Konstatuji, že i s tímto návrhem byl vysloven souhlas.

 

Než budeme pokračovat v dalším hlasování, eviduji žádost s přednostním právem pana předsedy Fialy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Chtěl bych vás požádat, jestli byste mohl číst nejenom číslo toho tisku, ale alespoň krátce dvěma slovy říci, o co se jedná, protože kdybychom věděli, že je to elektronizace... Ale my to musíme stihnout najít v těch našich materiálech, než dáte hlasovat, a někdy je to na vteřinu. Takže bych vás chtěl moc požádat, jestli byste nám to mohl ulehčit a říci alespoň dvěma slovy název toho tisku, abychom to měli jednodušší.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, není s tím problém. Určitě budu číst, o jaké body se jedná. Jenom vás poprosím o chvíli strpení, protože si musím vzít k ruce pořad schůze, který schválil organizační výbor.

 

Jako další bod budeme hlasovat bod Radima Fialy. Je to bod 43, sněmovní tisk 23, daň z příjmů, a zařadit ho jako první bod této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 34, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 94. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Jaroslava Bašty. Je to nový bod - Stanovisko vlády k zítřejšímu zahájení války mezi Ruskou federací a Ukrajinou.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 35, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 97. Návrh byl zamítnut.

Jako další bod budeme hlasovat o návrhu poslance Jana Síly. Je to nový bod Očkovací kampaň vlády proti covid-19.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 36, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Dále je zde návrh poslance Oldřicha Černého, je to také nový bod Zákaz zahalování obličeje na veřejnosti.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Tohoto nového bodu? Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 37, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 77. S tímto bodem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh poslance Jaroslava Foldyny o zařazení nového bodu, a ten se jmenuje Podrobná informace ministra zahraničí a obrany o průjezdu vojenského konvoje armády Spojených států.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 38, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 22, proti 98. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh poslankyně Ivety Štefanové předřadit bod 28, sněmovní tisk 5, týká se to zrušení soudních exekutorů, za body, které navrhl kolega Foldyna. Ale vzhledem k tomu, že ten bod nebyl zařazen, navrhuji to upravit, aby byl zařazen po pevně zařazených bodech, jestli s tím návrhem není problém? Děkuji.

 

To znamená zařadit bod 28 za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 19, proti 110. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další návrh je od poslankyně Bereniky Peštové, předřadit sněmovní tisk 56 jako druhý bod pořadu, zařadit po bodu 20. To znamená, navrhuji zde stejný postup, a to je zařadit sněmovní tisk 56 po již pevně zařazených bodech, jestli s tím není problém. V tom případě bod 56 byl zařazen jako třetí a byl to gremiální návrh, o kterém jsem dal hlasovat. Je to po sněmovním tisku 130. Omlouvám se za ty komplikace, ale vzhledem k tomu, kolik bylo těch bodů, tak se v tom potřebuji zorientovat. Děkuji vám za trpělivost. Jestli není rozpor s tím, jakým způsobem je tento bod zařazen, tak v tom případě bych pokračoval v dalších bodech. Rozpor nevidím, námitku nevidím, tak budeme pokračovat.

Dále je zde návrh poslankyně Jany Pastuchové o zařazení nového bodu Informace o čerpání při... (Ozývají se hlasy z pléna.) Ale ten bod byl zařazen, byl gremiální. Poprosím o chvilku trpělivosti, zkontrolujeme to. (Krátká odmlka.) Ano, pro pořádek zopakuji, ten bod byl skutečně gremiální, hlasovali jsme o něm, já ho pouze přečtu. Tedy body 7 a 11, což jsou sněmovní tisky 56 a 72, projednávat po bodu 20, návrh pořadu, sněmovní tisk 130, což znamená, že tento návrh byl hlasován a prošel. Četl jsem ho z grémia. Děkuji za upřesnění.

A nyní tedy by měl být hlasován bod panny... paní poslankyně Jany Pastuchové. (Pobavení v sále.) Po dvou dnech jednání bez spánku, omlouvám se. Ale pevně věřím, že to společně zvládneme. (Smích, veselí a potlesk v sále.)

 

Tedy paní poslankyně Jana Pastuchová, nový bod Informace o čerpání příspěvků na bydlení.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 40, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 72. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní přikročím k těm přihláškám, které byly dávány papírově, a budu je odbavovat v tom pořadí, jak přišly.

 

Jako další je hlasování o bodu, který přednesla poslankyně Karla Maříková, a je to nový bod Diskuse k neomezené pravomoci ministra zdravotnictví, kterou mu umožní pandemický zákon. Je to nový bod.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu na program schůze? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování pořadové číslo 41, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 21, oproti 78. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh poslance Richarda Brabce, návrh pořadu... (Poslankyně Schillerová mimo mikrofon něco namítá.)

Ano, v tom případě se vracíme ještě k poslankyni Karle Maříkové a zařazení nového bodu Diskuse k právnímu úskalí pandemického zákona a zásady řešení epidemických situací v podmínkách moderního demokratického právního státu na základě zkušenosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Než dám hlasovat o tomto bodu, tak pan premiér. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Mně se to také moc nestává, ale hlasoval jsem proti a na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji, pro stenozáznam.

 

Nyní se vracíme k druhému bodu poslankyně Karly Maříkové tak, jak jsem ho přečetl. Doufám, že ho nemusím opakovat, dám o něm hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 42, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 93. Návrh byl zamítnut.

Nyní tedy nový bod od poslance Richarda Brabce Selhání české vlády při uzavírání smlouvy k těžbě na dolu Turów.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program schůze? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 43, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 92. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další je návrh pana poslance Radka Kotena. Je to bod 35, sněmovní tisk 12, je to trestní zákoník. A chce ho zařadit po všech předešlých pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 44, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 99. Návrh byl zamítnut.

 

Druhý návrh pana poslance Radka Kotena je změna zákona o právu autorském, je to bod 38, sněmovní tisk 15, zařadit ho po všech již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 45, přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro návrh 22 proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Je zde třetí návrh pana poslance Kotena, a to je nový bod, zařazení nového bodu Pomoc lidem v nouzi na základě zdražování energií po vzoru Polska a Maďarska.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 46, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 85. Návrh nebyl přijat.

 

Další bod je návrh pana poslance Davida Pražáka, a to je zařazení nového bodu Selhání české vlády při uzavírání smlouvy k těžbě na dolu Turów jako první bod pátečního jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 47, přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 92. Návrh nebyl přijat.

 

Jako další je návrh pana poslance Radovana Vícha, a to je sněmovní tisk 22, bod 42, změna zákona o dani z příjmu, za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 48, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 78. Tento návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je od pana poslance Oldřicha Černého k pořadu schůze a je to zákon o dani z příjmu, sněmovní tisk 52, za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 49, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 19, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

Další je návrh pana poslance Radka Rozvorala. Je to bod číslo 20, sněmovní tisk 7, Ústava České republiky. Mám zde žádost, aby byl zařazen jako 20. bod, dobře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 50, přihlášeno 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 21, proti 151. Návrh nebyl přijat.

 

Další je návrh paní poslankyně Marie Pošarové. Je to trestní zákoník, sněmovní tisk 13, za pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 51, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 19, proti 85. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Vladimíra Zlínského. Je to zařazení nového bodu Diskuse k teritoriální obraně státu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 52, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh Marka Bendy na zařazení nového bodu, zatím bez pevného zařazení, usnesení Poslanecké sněmovny.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 53, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 97, proti 54. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Jako další je zde návrh paní poslankyně Vladimíry Lesenské, a to je zařazení tisku číslo 10, a to je předřadit před všechny navrhované body. Sněmovní tisk číslo 10 je zákon poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších o soudních exekutorech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 54, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 146. Návrh byl zamítnut.

 

Další návrh je od poslance Zdeňka Kettnera. Je to nový bod Diskuse na téma ohrožení svobody myšlení a projevu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 55, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 21, proti 76. Tento bod byl zamítnut.

 

Jako další je návrh pana poslance Jaroslava Dvořáka, a to je nový bod Potravinová soběstačnost.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 56, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 28, proti 90. Návrh byl zamítnut.

 

Další je návrh pana poslance Jana Hrnčíře, je to sněmovní tisk 4, aby byl zařazen za již pevně zařazené body. Sněmovní tisk 4 je návrh poslanců Jana Hrnčíře, Tomia Okamury a dalších o daních z příjmů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu za již pevně zařazené body? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 57, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 20, proti 95. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Další je návrh pana poslance Karla Sládečka. Je to bod 45, sněmovní tisk 25, je to Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších o platu a dalších náležitostech. Za již pevně zařazené body.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 58, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 19, proti 97. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Další je návrh paní poslankyně Evy Fialové a je to nový bod Jak dál s patnácti opatřeními pro boj s obchodníky s chudobou. Je to jako třetí bod této schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 59, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 90. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je návrh paní poslankyně Zuzany Ožanové, a to je předřazení tisku 76, bodu 14, a to je pevně zařadit na pátek 18. 2. Není upřesněno. Tak v 9 hodin ráno, děkuji. (Z pléna: To bude jiná schůze.) V tom případě se chci zeptat, zda chcete dát alternativní návrh, protože v pátek bude jiná schůze. (Poslankyně odpovídá z místa.) Po již pevně zařazených bodech, děkuji.

 

Takže tento bod po již pevně zařazených bodech.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 60, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 95. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Je zde návrh pana poslance Miroslava Janulíka na nový bod Informace ministra zdravotnictví o stavu epidemie koronaviru v České republice.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 61, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 92. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Milana Brázdila a je to nový bod Zdravotnická záchranná služba České republiky.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu na program? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 62, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 78, proti 71. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Františka Petrtýla a je to nový bod Rozpočtové určení daní, zařadit ho pevně po bodu Zdravotnická záchranná služba. Jako předchozí návrh tento bod nebyl zařazen. Navrhuji tedy dát hlasovat po již pevně zařazených bodech, jestli není rozpor.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 63, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 96. Návrh byl zamítnut.

 

Pak je zde návrh pana poslance Kamala Farhana, ale bohužel se nepodařilo... v přihlášce není ten bod uveden a já nemám zaznamenán návrh tohoto bodu. Tak se chci zeptat, pane poslanče, jestli byste upřesnil případně. (Konzultace s organizačním odborem.)

 

Zkusím to ocitovat, zda budeme v souladu: Snižování finančních prostředků do hygienických stanic a českého zdravotnictví. Jsme v souladu, pane poslanče? Děkuji. Je to nový bod, zařazení nového bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 64, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 91. Návrh byl zamítnut.

 

Dále je zde návrh pana poslance Kubíčka a je to nový bod s označením Zvýšení cen tepla.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 65, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 73. Návrh byl zamítnut.

 

Dalším bodem je návrh pana poslance Martina Kolovratníka a ten chce sněmovní tisk 76, bod 14, což je Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pozemních komunikacích a tak dále, zařadit jako druhý bod jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 75. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A je zde ještě jeden návrh pana poslance Martina Kolovratníka a to je, aby sněmovní tisk 58, bod 9, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o silniční dopravě a tak dále, je zde návrh na jeho pevné zařazení na čtvrtek jako první bod jednání. Ale ve čtvrtek je mimořádná schůze, proto, pane poslanče, navrhuji alternativně po pevně zařazených bodech, zda je zde souhlas s návrhem? Dobře.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 67, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 81, proti 92. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Lubomíra Brože předřadit tisk číslo 122, bod 39... Sněmovní tisk 122, bod 99. Upravuji: návrh bod 100, sněmovní tisk 122, před bod 99. Bod 100 je Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2018. Děkuji za upřesnění. (K ředitelce organizačního odboru.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 68, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 66, proti 88. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

Dále je zde návrh od paní poslankyně Kláry Dostálové, a to je, aby bod 51, tisk 41, byl napevno zařazen v pátek ve 13 hodin. I zde se jedná o to, že bude v pátek jiná schůze, navrhuji tedy alternativně tento bod zařadit po již pevně zařazených bodech, jestli není problém? Děkuji.

 

Bod 51, návrh zastupitelstva Hlavního města Prahy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 69, přihlášeno je 179 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 69. Návrh byl zamítnut. Děkuji.

 

Ještě pan poslanec Brož měl další dva návrhy, omlouvám se, o obou budeme hlasovat, a to je, aby bod 102, sněmovní tisk 124, byl zařazen před bod 101.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 70, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 79. Návrh byl zamítnut.

 

A druhý návrh, aby byl bod 104, sněmovní tisk 126, zařazen před bod 103. Bod 104, výroční zpráva o hospodaření České televize za rok 2020.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 71, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 79. Ani s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Nyní je zde návrh pana poslance Josefa Kotta, a to je, aby bod číslo 12, sněmovní tisk 73, je to návrh zákona o léčivech, aby byl zařazen na dnešek jako druhý bod, to znamená, aby byl zařazen napevno jako druhý bod schůze.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 72, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 96. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde návrh pana poslance Roberta Králíčka, dva návrhy, a to je, aby bod 20, sněmovní tisk 130, byl jako první bod dnešního jednání. Je to bod 20, Vládní návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s další elektronizací.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 73, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 90. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A dále je zde návrh, aby bod 21, tisk 131, byl jako druhý bod dnešního jednání. Bod 21 je Vládní návrh zákona o kybernetické bezpečnosti.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 74, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 61, proti 107. Návrh nebyl přijat.

 

Jsou zde návrhy, tři návrhy pana poslance Patrika Nachera. První je zařadit nový bod Politická kultura jako první bod jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 75, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 81, proti 89. Návrh byl zamítnut.

 

Druhý bod je zařadit jako nový bod Porušení jednacího řádu jako druhý bod jednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 76, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 82, proti 91. Návrh nebyl přijat.

 

A další, poslední od pana poslance Nachera, předřadit bod 51, sněmovní tisk 41, jako třetí bod jednání. Bod 51 je opět návrh Zastupitelstva města Prahy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 77. Přihlášeno je 180 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 66. S návrhem nebyl vysloven souhlas. (Hluk v sále, hlasy z pléna.)

 

Já vás poprosím, kolegyně, kolegové, přece jenom o trošku ztišení, ať vás nemusím překřikovat. Děkuji.

 

Další je návrh pana poslance Karla Raise a je to zařazení nového bod Financování resortu školství, tak se ten bod jmenuje.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 78, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 89. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní zde mám první návrh pana poslance Radka Vondráčka a to je zrušení stavu legislativní nouze, s tím jsme se vypořádali. Dále je zde jeho návrh zákona o lobbingu a to je sněmovní tisk číslo 1 a 2, což je zákon o lobbingu a související, zařadit ho jako první bod v úterý, což nelze, a poté pevně na 16. hodinu v úterý, což také nelze, jako první a druhý bod odpoledního jednání 2. března. (Předsedající se radí.)

 

Pouze upřesňuji, je to jako první a druhý bod, odpolední jednání 2. března, tedy druhého jednacího týdne.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 79, přihlášeno je 181 poslankyň a poslanců, pro 63, proti 95. S návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

A pak je zde alternativní zařazení těchto dvou bodů na 2. března v 17 hodin.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 80, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro návrh 62, proti 90. S tímto návrhem nebyl vysloven souhlas.

Dále je zde návrh paní poslankyně Věry Adámkové. Ta chce zařadit nový bod Informace vlády České republiky o metodice dodržování kontroly hygieny pracovního prostředí v základních a středních školách. Nejprve budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 81, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro návrh 63, proti 75, s návrhem nebyl vysloven souhlas.

 

Dále je zde nový bod paní poslankyně Lucie Šafránkové Pomoc živnostníkům a českým firmám postiženým dopady vládních opatření a nedostatečnými kompenzacemi ze strany vlády Petra Fialy.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 82, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro 80, proti 83, s návrhem nebyl vysloven souhlas. Z toho důvodu nemůžeme hlasovat o pevném zařazení.

 

Jako další je zde návrh pana poslance Oldřicha Černého jako nový bod Diskuse o spolehlivost protilátek po prodělané infekci covid-19.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zařazení tohoto nového bodu? Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 83, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro 24, proti 83, návrh byl zamítnut.

 

A ještě zde mám přihlášku pana poslance Lubomíra Wenzla, ale nemám zaznamenán návrh bodu. Také ne, s velkou pravděpodobností pan poslanec ke svému bodu nevystoupil. Není k tomu rozpor, dobře.

Podle poznámek, které jsem měl k dispozici, jsme podle mě hlasovali o všech předložených návrzích. Vznáší někdo námitku proti tomuto konstatování? Nevznáší. Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na úpravu schůze.

 

A nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 9. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen, ve znění přijatých návrhů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 84, přihlášeno je 182 poslankyň a poslanců, pro 100, proti 78. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen. Schválili jsme pořad schůze a já předávám řízení Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za spolupráci.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký večer. (V sále je obrovský hluk.)

 

Podle schváleného pořadu schůze začínáme bodem

Aktualizováno 26. 1. 2024 v 15:19.