(pokračuje Věra Kovářová)

1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb.,
o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně
některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného
pod č. 4/2022 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného
v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19
/sněmovní tisk 127/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. (Není přítomen.) Já se rozhlížím, pana ministra nevidím. Jenom pan ministr Jurečka mě upozorňuje, že pan ministr je nedaleko odsud. (Poslanec Výborný v hloučku stojících poslanců před řečnickým pultíkem se hlásí o slovo.) Ano. A já tedy poprosím pan Marka Výborného s přednostním právem.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, omlouvám se velmi, ale zasedala vláda v tuto chvíli. Samozřejmě, původně dnešní den nemělo jednat plénum Poslanecké sněmovny. Vláda přeložila své zasedání sem, do prostor pléna, nebo do prostor Poslanecké sněmovny. Poprosím o pět minut pauzy, respektive stačí čtyři minuty do 13.05, tak aby pan ministr zdravotnictví Vlastimil Válek se mohl dostavit a uvést... (Ministr Jurečka mluví mimo mikrofon.) Tak mi tady pan vicepremiér říká, že stačí dvě minuty, tak do 13.04, pro jistotu. Ne že bych neuměl matematiku, ale 13.04, pro jistotu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, vyhlašuji tedy přestávku do 13.04 hodin.

 

(Jednání přerušeno ve 13.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 13.04 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Takže dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, milí členové vlády, je 13.04 hodin, vrátíme se k našemu bodu jednání. Vidím pana ministra zdravotnictví, že už je v sále i za stolkem zpravodajů. Poprosím ho, pane místopředsedo vlády a ministře zdravotnictví, ujměte se slova a uveďte předložený návrh. (Ministr se ujal slova, ale nefunguje mikrofon.) Tak máme problém s mikrofonem, byť je zapnutý a svítí. Tak já to zkusím ještě jednou vypnout a zapnout, pane ministře, jestli to půjde teď.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Jenom opravdu za to, že nefungovaly mikrofony, fakt nemůžu. Jsem si skoro jistý, že za to nemůže ani Kalousek. (Smích v sále.) Ale pojďme k vážné věci.

Ještě jednou, pane předsedající, dámy a pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, kolegyně a kolegové, předkládám novelu pandemického zákona, sněmovní tisk 127, a současně předkládám i návrh na prodloužení tohoto pandemického zákona.

Teď jsem dostal rozhodnutí správního soudu, že jedno z opatření, které bylo přijato v loňském roce, bylo zrušeno. A je to opatření, které zřejmě všichni považujeme za velmi rozumné, které platí ve všech zemích. A to je opatření, že do restaurací a do ubytování po dobu platnosti toho opatření, omezenou dobu platnosti, mohou pouze očkovaní. To opatření začalo platit někdy v půlce listopadu, my jsme pak prodloužili platnost tohoto opatření. A správní soud napadá to, že v pandemickém zákonu pro toto opatření není dostatečné zdůvodnění. Když to velmi zjednodušeně řeknu, protože to opatření visí pár minut v datové schránce, má třicet stran, tak já jsem teď velmi zběžně prolítl půl stránky. A to přesně, tady toto opatření a rozhodnutí správního soudu, je přesně ten důvod na tu otázku, která padala, na tu první otázku, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon.

Pandemický zákon je potřeba novelizovat, protože kdyby tento nový pandemický zákon dneska platil, tak toto opatření, které je bezesporu správné v době, kdy tady byla přes Vánoce vysoká čísla, kdy tady byl omikron v republice, když se sem šířil omikron, a které určitě pomohlo, tak toto opatření by bylo nenapadnutelné. Protože v novele pandemického zákona má toto opatření podporu.

Proč tedy musíme prodloužit pandemický zákon? To byla druhá otázka. Proč ho musíme prodloužit v nouzovém stavu? Protože osmadvacátého končí pandemický zákon a my musíme mít zákon, který nám umožňuje v případě, že se sem dostane jakákoliv mutace, v případě, že se situace bude zhoršovat - a podívejme se do Německa, kde se situace zhoršuje a počty nakažených rostou. Podívejme se do Rakouska, kde je na jedné straně povinné očkování pod poměrně vysokými pokutami, které se strhávají z platu těm lidem. Strhávají se z platu těm lidem. Já jsem zrušil vyhlášku o povinném očkování. (Ohlas v levé části sálu.) Takže děkuji za ten pokřik zleva. Neinspiroval jsem se. Protože to nepovažuji za správnou cestu. Přesto v tom Rakousku stoupají čísla.

Já se opravdu omlouvám, budu odpovídat na všechny dotazy, ale prosím, nechte si ty dotazy na korektní diskusi. Pojďme se o tom bavit. Pojďme se o tom bavit třeba celou noc, já vydržím několik dní nespat, protože mně záleží na tom, aby ten zákon byl kvalitní... (Hlasité připomínky předsedy SPD k řečníkovi.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, prosím, abyste nepokřikoval na pana vicepremiéra, určitě budete mít příležitost v rozpravě. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Dámy a pánové, já se vám omlouvám za toto přerušení. Prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče Okamuro, já se rozhodně nesnížím na to, abych na kohokoliv pokřikoval. Neudělám to. Ke všem z vás se budu snažit chovat co nejvíc slušně. Nevadí mně, že na mě někteří budete pokřikovat. Já jsem si vědom, že míru slušnosti máme každý nastavenou jinak, ale já se opravdu k tomuto jednání nebudu snižovat. (Velký potlesk z řad poslanců pětikoalice.) Chápu, že máme rozdílné názory, a je to naprosto v pořádku. Na to, jaká opatření mají platit, na to, jestli potřebujeme ten pandemický zákon, nebo ne, na to, jestli ho musíme přijmout v nouzovém stavu, nebo ne. Máme různý názor na to, jak účinné je očkování. Máme různý názor na to, jestli existuje covid. A já dokonce mezi včerejšími demonstranty viděl několik, kteří měli transparenty a jsou přesvědčeni, že nejtvrdší měna bude sperma neočkovaných mužů. A zřejmě do toho plánují i investovat svůj volný čas a úspory. Rozumím tomu. Jsme v demokracii a každý člověk má právo na svůj názor, pokud s tím neohrožuje ostatní, pokud se nechová agresivně a nevyhrožuje ostatním. K tomu já se opravdu nikdy nesnížím. Takže bych se rád vrátil v klidu k tomu zdůvodnění.

Takže první důvod je, že pandemický zákon končí 28. února a my bychom neměli žádný nástroj, podle kterého bychom nejenom nemohli přijímat jakákoliv opatření. A já pevně věřím, že v březnu budeme moci uvolnit na maximum všechna opatření. Zatím všechno funguje podle predikcí profesora Duška, podle toho, jak jsme nastavili ta opatření. Nemusíte s nimi souhlasit, ale zatím ta čísla odpovídají tomu, co jsem s předstihem týden až 14 dnů vždycky říkal. Ano, příští týden, přespříští týden budou narůstat počty nemocných, hospitalizovaných, budou narůstat pacienti na jipkách. A praktičtí lékaři mají dostatek léků, mají kvalitní léky, mají antivirotika, mají jednoduché kartičky, kde je informace, jak správně indikovat.

Já znovu využívám této příležitosti, a uvědomuji si, že teď nevysvětluji, co bude v pandemickém zákonu, ale považuji to za nesmírně důležité, a prosím všechny ty, kteří mají potíže, kteří mají problémy: běžte ke svému lékaři, nevolejte mu, běžte za ním osobně, nechte si udělat PCR test, ať vám můžeme včas nasadit léky. Pokud to u nějakého lékaře nebude fungovat tak, jak mají, prostřednictvím pana předsedajícího, někteří poslanci zřejmě osobní zkušenost, pak ano, je to selhání jednotlivce, ale systém je nastavený dobře a já znovu děkuji paní profesorce Vašákové, která ho nastavovala s klinickou skupinou, ve které jsou zástupci všech odborností, infekční lékařství, plicní lékařství, praktičtí lékaři, napříč spektrem, tak jako v týmu mých poradců nejsou jenom z jedné strany spektra, ale je tam také doktorka Zelená a je tam také profesor Thon.

Takže zpět k pandemickému zákonu. Druhý důvod jsem tady zmínil a znovu ho řeknu. Je to úprava textu toho zákona tak, aby reflektoval ta opatření správního soudu, a všechny změny, které jsme tam dali, reflektují opatření správního soudu, aby tam byly zohledněny nějakým způsobem kompenzace a aby umožňoval v případě, že se sem dostane nějaká nová mutace, aby umožňoval státu včas zasáhnout na ochranu pacientů. To je smysl každého takového zákona, který některá z těch zemí v Evropě přijala.

Já vůbec nechci říkat, že je něčí chyba, že nemáme jinou legislativu, která by se dala využít, ale realita je taková, že krizový zákon, který je připraven, neobsahuje nic o pandemickém zákonu. Co je ten důvod, nemá smysl v této chvíli podle mě pitvat. Já jsem tady jasně řekl, jak vznikal. V kuloárech jsme to diskutovali, já se k tomu nebudu vracet, protože nemá smysl se bavit o tom, co bylo před rokem, před dvěma lety, co bylo, bylo. Pojďme se dívat, co budeme dělat dál.

My ale nemáme bohužel ani novelizovaný další možný zákon, který by šlo využít, tedy zákon o zdravotních službách. Tento zákon, hned jak jsem nastoupil na ministerstvo, tak jsem zadal jako prioritní úkol, prioritní úkol resortu Ministerstva zdravotnictví, připravit co nejrychleji do Sněmovny. Ale ten zákon není jednoduchý, a byť na něm pracují, tak nebude ten zákon připraven dříve než do června. Původní plán, s kterým jsem se já seznámil, když jsem přišel na Ministerstvo zdravotnictví, byl, že ten zákon bude předložen v příštím roce. Já bych rád, abych ho mohl předložit do normálního legislativního procesu v červnu, což prakticky znamená, že ho nebudeme mít schválen v září, v říjnu, v listopadu, budeme o něm diskutovat, protože to je legislativa, která je komplexní, týká se hygien, týká se reorganizace fungování hygien, a ta je nezbytně nutná. A zase na tom byla shoda napříč politickým spektrem a z různých důvodů ta legislativa neprocházela. Můžeme si pak říci z jakých, ale považuji to za zbytečné, protože to jsou věci, které všichni, kteří do téhle problematiky vidíme, bez ohledu na to, z které jsme politické strany, bez ohledu na to, zda jsme v opozici nebo v koalici, chápeme.

Třetí důvod, který je velmi důležitý, je ten, že pandemický zákon zapíná opatření, a ten zapíná nejenom ta omezující opatření, která, znovu opakuji, chceme postupně uvolňovat, dnes vláda rozhodla, že poslední plošné testování ve školách a u zaměstnavatelů končí osmnáctého. Máme jasný plán, jasnou strategii a toto je první krok toho plánu. Ale ten pandemický zákon vypíná i jiná mimořádná opatření, která zřizovala například obecně existenci certifikátů, obecně fungování chytré karantény a dalších nástrojů, které de facto aktivně zvou lidi na očkování, posílá jim adresné SMS, a tento celý systém by se vypnul a museli bychom hledat jinou cestu, kterou ovšem, a to není kritika, to je jenom konstatování, se předchozí vládě nepodařilo najít. A já si nemyslím, že se o to nesnažila. Prostě tu cestu nenašla. My ji najít musíme. Musíme ji najít napříč politickým spektrem, protože ten virus bude existovat, a pokud by náhodou omikron byla poslední mutace a my jsme měli to štěstí, že už se žádná další, horší mutace neobjevila, tak je to velké varování. Musíme mít legislativu, která nám umožní včas zasahovat, zasahovat preventivně a zasahovat takovým způsobem, že to bude mít co nejmenší škody nejenom na hospodářství, ale především na občanech České republiky, na jejich psychice, na školství a na všem tom, kde jsme se museli v posledních letech vypořádat opakovaně s krizovými situacemi. Ten pandemický zákon je něco, co po přechodnou dobu nám tuto jistotu dává.

Znovu opakuji, pandemický zákon má zapracovány všechny připomínky, které měl v průběhu toho roku a půl správní soud. Proč to vím? Kdo chystal novelu pandemického zákona? Já si tady dovolím, a zase budu možná za to kamenován, ale já to řeknu, prostřednictvím pana předsedajícího, poděkovat nepřítomnému panu poslanci Babišovi, předtím premiérovi, který mě oslovil a navrhl mi, abych spolupracoval jako vedoucí AntiCovid týmu s Ministerstvem zdravotnictví. Já jsem tu nabídku přijal a dva měsíce, možná dva a půl měsíce jsme se pravidelně scházeli s týmem ministra Vojtěcha, který byl poslední ministr zdravotnictví v té sérii, s kterým jsme se bavili o praktických věcech. Na řadě věcí jsme se neshodli, na řadě věcí jsme se shodli. Jedna z věcí, kterou jsme spolu diskutovali, a naši odborníci - a ti "naši odborníci" jsou někteří poslanci, kteří tady sedí, byla to legislativní skupina - chystali připomínky k pandemickému zákonu, které ministr Vojtěch do toho zákona zapracoval. A vy, co jste byli v té minulé vládě, velmi dobře víte, že ten pandemický zákon prošel vnitřním připomínkovým řízením, ale i meziresortním.

To znamená, když jsem já nastoupil na Ministerstvo zdravotnictví, tak jsem měl připraven pandemický zákon opřipomínkovaný resorty vedenými ministry minulé vlády. Zapracoval jsem do něj některé další připomínky, které mezitím ten správní soud vytáhl. Zapracoval jsem do něj stanovisko legislativního ministra, pana ministra Šalomouna, a zapracoval jsem do něj některé zkušenosti ze zahraničí. Já netvrdím, že to bylo jednoduché, ale navázal jsem na práci pana ministra Vojtěcha a rád mu z tohoto místa poděkuji, byť tu není a není už poslancem, protože ten to začal. A já jsem na to navázal. Kdyby byl jiný výsledek voleb, seděli bychom tady možná ve stejném složení a tady by stál nějaký ministr za hnutí ANO a obhajoval by tento zákon. To je realita.

Tedy třetí důvod, proč ten zákon potřebujeme, je ten, že pokud nebude, vypínáme všechno. Po osmadvacátém vypínáme všechno. Co to znamená? V České republice přestanou platit pravidla, která platí ve zbytku světa. Jaká jsou to pravidla? Já dostávám kritiku za to, že máme nejtvrdší opatření, a všude se uvolňuje. To ale není opravdu pravda a mě to strašně mrzí. Ano, existují země, kde jsou méně tvrdá opatření, ale je jich minimum. A já vím, proč jsou tam méně tvrdá opatření. Ty důvody jsou dvojí: buď se už dávno omikron těmi zeměmi prohnal, to je jeden z nich, anebo ten druhý, mají extrémně vysokou proočkovanost populace. Opatření v České republice - já se omlouvám, že teď poprvé to budu číst - patří mezi nejmírnější v Evropské unii již nyní. Pokud jde o respirátory, podmínky v zemích v podstatě jsou srovnané. Všude platí povinnost nosit respirátory v MHD, ale pozor, na Slovensku dokonce povinnost nosit respirátory kdekoliv venku, kde nemůže být dodržen rozestup dva metry. Stejné pravidlo platí i v Rakousku anebo v tom opakovaně zmiňovaném Španělsku, kde se uvolňuje. Ale bez respirátorů vás ven nepustí, furt ho musíte nosit i na ulici. Výjimka z nošení respirátorů až do věku patnáct let je pak v rámci EU zcela ojedinělá. V České republice je. V některých zemích je tato hranice stanovena na šest let. Šest let! Od šesti let musí nosit respirátory. Já jsem rád, že ani předchozí, ani tuto vládu takováhle věc nikdy nenapadla. Ve většině pak od dvanácti let. Prosím, od dvanácti let. Ani omylem by mě nenapadlo takové opatření zavádět! Ani omylem by ho naši odborníci nedoporučovali. I v opatřeních pro restauraci a jiné občerstvení patří naše opatření mezi nejmírnější a to je potřeba zdůraznit. Nejmírnější.

Na Slovensku, ale i v Rakousku, a pokud chcete se inspirovat v té zemi, která nám byla příkladem volnosti, Švédsko, takže ve Švédsku je dosud omezena i otevírací doba. My jsme otevírací dobu neomezili. Bary a diskotéky jsou zavřeny v řadě zemí doteď. V Polsku, to je na sever od nás, země, z které si bereme příklad, jak je to volné, je omezena kapacita restaurací na pouhých 30 %. My jsme takto nikdy kapacitu neomezili. Stejně tak Polsko omezuje sportoviště, plavecké bazény, kde může být kapacita naplněna jen z 50 %. I u veřejných akcí jsou ta pravidla, která teď platí v České republice, velmi mírná v porovnání s dalšími zeměmi.

V Rakousku je na všechny akce povolen přístup jen pro plně očkované, tedy pro ty, co mají posilovací dávku, nebo po prodělané nemoci. I za této podmínky smí být na akci jen 25 osob, nebo 500 osob, pokud mají místa k sezení. Česká republika 1 100. Čtyřnásobek, dvojnásobek. Prosím, uvědomme si to. Rakousko může ještě třikrát změkčit opatření, a teprve tam budou tak měkká, jaká jsou v České republice. Ještě přísnější je Slovensko. Ještě přísnější je Slovensko, kde platí pravidlo 50 % kapacity. Maximálně 100 lidí na akci. Sto lidí na akci. Velmi obdobné pravidlo je v Polsku. Ale například v Izraeli platí pravidlo o omezení počtu osob i na jakémkoliv veřejně přístupném místě. V Izraeli. Na jakémkoliv veřejně přístupném místě omezený počet osob. Ubytování v hotelích je omezeno pro držitele platných certifikátů. Jenom pro ně, všude. Zde je třeba zdůraznit, že například naši sousedé Německo a Rakousko, ale i Francie a Portugalsko. Portugalsko, číslo jedna proočkovaností. Portugalsko... je osoba považovaná za plně očkovanou, jen pokud má posilující dávku. Posilující dávku. Ta pravidla platí pro všechny, kdo tam jedou, nejenom pro jejich občany. Základní očkování absolvovala před krátkou dobou. My máme základní očkování akceptovatelné devět měsíců. Ještě jsme o 14 dní posunuli tu možnost dát bustrovací dávku. Jediná země v Evropě, která to udělala. Jediná země v Evropě.

Obecně lze říct, že země Evropské unie jdou cestou uvolňování restrikcí, které se ale zatím tím uvolněním neblíží situaci v České republice, přesto další uvolňování plánujeme. A proč? Protože ta situace se vyvíjí relativně velmi příznivě. Počty odpovídají predikcím, a ta opatření, byť nepopulární, byť stresující, a ano, já dostávám ty dopisy, chodím do škol, a ano, uvědomuji si, co musí učitelé zažívat, co řada zaměstnanců, zaměstnavatelů zažívá. Ale co jsme si za tuto cenu koupili, že plošně testujeme antigenními testy? Koupili jsme si za to roztažení té křivky a koupili jsme si za to, že nemáme ten velký peak v řádu několika dnů, který by brutálně dopadl na naše zdravotnictví. To je to, co jsme si koupili.

A všichni odborníci, to je jedno, jestli je to profesor Prymula, to je jedno, jestli je to Chlíbek, to je jedno, jestli je to Thon, to je jedno kdo, se na tom shodují. Za co já dostávám od odborníků typu kolegy Kubka nejvíc? Za to, že ta opatření jsou příliš měkká. A co já odpovídám? Ta opatření mají být tak tvrdá, aby to mělo smysl. Ne proto, že můžu zavést tvrdší opatření. Já je nechci zavádět co nejtvrdší. Ta opatření se dotýkají mě. Dotýkají se mých přátel, mé rodiny. Já chci co nejměkčí opatření. Ale chci chránit ty, kteří mohou na covid umřít. Proto potřebuji nový pandemický zákon, tak aby pokud bude nějaká opatření potřeba zavést, byla v souladu se zákonem, neshazoval je správní soud, měla smysl a mohlo to fungovat. A okamžitě, jak to bude možné, a já doufám, že to dokážu do června, předložím Sněmovně k řádnému čtení, k řádnému projednávání novelu zákona, který nahradí tuto legislativu, a která umožní, abychom se mohli připravit na jakoukoliv epidemii, pandemii, endemii v budoucnosti. To je cíl. Já doufám, že je jasný, že je srozumitelný a že odborníci věří, že ho splním. A doufám, že věříte i vy.

Obecně lze říct, že tedy uvolňování je sice možné, ale to uvolňování jde většinou omezením kapacit. Ano, to je jeden z plánů. Jde směrem k tomu, že služby budou přístupné těm, kteří jsou očkovaní nebo onemocnění prodělali. Ale já chci jít dál. A já se domnívám, že můžeme ještě více uvolnit, protože tu situaci opravdu máme pod kontrolou, v horizontu ale, který bude vycházet z dat, která nasbíráme v druhé polovině února. Já prostě nebudu tady slibovat něco, kde si nebudu jistý, že Duškova data a stanovisko odborníků jsou mi dostatečnou zárukou, že ten výsledek nepovede k zbytečným mrtvým. To radši ať nejsem ministr!

Ve Francii pak například od poloviny ledna můžete do restaurace, ale také do kina, muzea, divadla, můžete si zasportovat, do hromadné dopravy, stejně tak jako ubytovat se v hotelu, jen pokud jste byl očkován nebo jste prodělal nemoc, jinak vás nikam nepustí. V Portugalsku platí úplně stejná pravidla, jen k tomu je ještě možné použít PCR test, a ano, to musíme zavést u nás. Ten je ovšem v případě dospělé osoby hrazen, a prosím, ve všech zemích, kde je PCR test uznáván ke vstupu kamkoliv, si ho hradí. Nikde není zdarma! Všude, v každé zemi si ho hradí. Tento postup volí i Německo, volí ho i Rakousko a další země.

Tedy já velmi děkuji za včerejší debatu, a neříkám to ironicky, děkuji i za některá vystoupení dneska dopoledne. Tam, kde to bylo zajímavé, odborné a kde mě to nutilo zamyslet se, jsem zatleskal, byť to byli kolegové z opozice. A doufám, že stejně korektní a rozumná bude debata ohledně pandemického zákona, ohledně vašich pozměňovacích návrhů, připomínek, stanovisek. Jsem připraven na vaše dotazy odpovídat, jsem připraven diskutovat, jsem připraven maximálně spolupracovat ku prospěchu občanů České republiky. Nejsem ochoten pokřikovat, nejsem ochoten se nechat strhnout na linku agresivity. Jsem ochoten se korektně bavit o tom, co je dobré pro naše spoluobčany a jak se dostat z krizového řešení do standardního řešení jakékoli jiné smrtelné závažné nemoci.

Nikdy ale nebudu souhlasit s tím, že očkování nezachraňuje lidské životy. Zachraňuje. Neexistuje země - a není to žádné očkovací lobby - neexistuje země, která by měla jiná data, data ze všech zemí jsou stejná: po posilující dávce nulové počty hospitalizací na ECMO, prakticky nulové počty hospitalizací na jipkách. Po druhé dávce, pokud byla v té době šesti měsíců, pokud od druhé dávky neuplynulo šest měsíců, snížení počtu, snížení rizika hospitalizace na ECMO na 97 %, na jipkách snížení rizika hospitalizace na 93 %. Tato data jsou pro mě dostatečně silná.

Česká republika investuje obrovské peníze do screeningových programů. Proč? Protože nechceme, aby pacienti umírali zbytečně na terminální stadia onkologických onemocnění. A řada lidí ty screeningové programy nevyužívá, byť by to bylo k jejich prospěchu, byť by ušetřilo zdravotnictví, byť by jim to mohlo ne zachránit život, ale výrazně prodloužit. Přesto by mě ve snu nenapadlo, aby screeningový program byl povinný. Máme demokracii a každý si může rozhodnout o svém osudu, o své budoucnosti, včetně toho, že se rozhodne chybně. Ale stát mu musí pomáhat. I když se chybně rozhodne, nesmí ho nechat padnout. Proto ten stát tady je.

Totéž se týká očkování. Očkování tady zachránilo stovky, tisíce, desetitisíce životů. Nemusíte s tím souhlasit, můžete se mně smát, můžete říkat, že jsem blázen a nemám pravdu, ale nic neměníte na tom, že toto je fakt. Proto chci, aby byl pandemický zákon, a prosím vás o to, abyste ho schválili. Proto chci, abychom dál pokračovali v očkování, ale nechci, aby to bylo povinné. Chci, abychom posilovali vysvětlovací kampaň, a udělám pro to všechno, co bude v mých silách, abychom vysvětlovali občanům, a prosím vás o spolupráci, i když tomu třeba nemusíte věřit, abychom přesvědčili naše spoluobčany, že je dobré se očkovat. Nechci je nutit násilím, nechci je nutit legislativou, nechci je nutit restrikcemi. Chci to dělat proto, že jsem lékař a jsem zvyklý celý svůj profesní život nabízet pacientům, co považuji pro ně za nejlepší, a jsem zvyklý celý svůj život, že někteří s tím nesouhlasí, a pak to považuji vždycky jenom za svoje selhání, že jsem jim to dostatečně dobře nevysvětlil. Doufám, že aspoň vám jsem vysvětlil důvod, proč je potřeba mít pandemický zákon, a důvod, proč s tímto požadavkem, s touto prosbou za vámi přicházím. Děkuji. (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Než dám slovo zpravodaji a poprosím ho o úvodní slovo, tak přečtu omluvy. Dnes od 14 do 19 hodin se z pracovních důvodů omlouvá ministr spravedlnosti Blažek a stejně tak se omlouvá pan ministr vnitra Rakušan z dnešního odpoledního jednání do konce jednacího dne z pracovních důvodů. To by byly omluvy. A nyní konstatuji, že výbor pro zdravotnictví, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, rozhodnutím své předsedkyně jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 127/1. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro zdravotnictví pan poslanec Bohuslav Svoboda, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případně pozměňující návrhy odůvodnil. Pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Výbor pro zdravotnictví na své 4. schůzi 25. ledna 2022 jednal k vládnímu návrhu zákona, jímž se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních atd. v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění covid-19.

Po úvodním slovu ministra zdravotnictví prof. Vlastimila Válka a zpravodajské zprávě poslance Svobody a po rozpravě výbor Parlamentu ČR I. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona; II. navrhuje Poslanecké sněmovně, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona; III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby své jednání o návrhu zákona ukončila nejpozději do úterý 25. ledna 2022 do 19.00 hodin - tato podmínka samozřejmě časem byla porušena; IV. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění (sněmovní tisk 127), ve znění přijatého pozměňovacího návrhu: V části první čl. I bod 46 zní: "Ustanovení § 1 až 8a pozbývají platnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022." Zdravotní výbor zmocňuje zpravodaje výboru poslance Svobodu, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny, a zmocňuje zpravodaje výboru poslance Svobodu, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Poslanecké sněmovny případně provedl příslušné legislativně technické úpravy.

To odůvodnění pozměňovacího návrhu, který vychází ze zdravotního výboru, je relativně velmi jednoduché. Byli jsme velmi nespokojeni s tím, že všechna ta opatření, která považujeme za nutná a potřebná, nemají svoji časovou limitaci, takže by platila donekonečna, i když by už žádný virus tady nebyl nebo kdyby to nebylo potřeba. Proto jsme po rozsáhlé diskusi dospěli k tomu, že definujeme konec tohoto období. Jako konec jsme definovali konec listopadu, protože jsme zvažovali to, že s pravděpodobností hraničící s jistotou v letních měsících covid ustoupí, protože tak se viry chřipky chovají, a že riziko eventuální je opět pro začátek podzimu. Proto jsme chtěli, abychom na tom začátku podzimu jsme ještě měli ty nástroje v ruce, a pokud by se nic dalšího nedělo, mohli bychom jeho platnost ukončit. Samozřejmě ji Sněmovna může ukončit, kdykoli by se rozhodla.

V dalším probíhala jednání mezi jednotlivými členy výboru a koalicí jako takovou. Z toho vznikla řada pozměňujících návrhů, které, předpokládám, budou předložené, a já se k nim potom vyjádřím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane zpravodaji, děkuji za vaše úvodní slovo a poprosím vás, abyste se ujal místa za stolkem zpravodajů a sledoval diskusi. Nyní rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Já jsem zagongoval, aby dorazili i kolegové ze sálu.

Budeme hlasovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu k předloženému návrhu zákona. Tak ještě nechám chvilinku, aby mohli dorazit kolegové. Ano, eviduji požadavek na odhlášení, takže vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se svými identifikačními kartami znovu zaregistrovali.

Počet poslankyň a poslanců se pomalu ustaluje. Znovu zopakuji pro ty, co dorazili v těchto chvílích, že budeme rozhodovat o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, abychom k návrhu vedli obecnou rozpravu, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, bylo přihlášeno 133 poslanců, pro hlasovalo 133, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že povedeme obecnou rozpravu.

 

Obecnou rozpravu tímto otevírám. Co se týče přihlášek do obecné rozpravy, eviduji přihlášky s přednostním právem. První v pořadí se přihlásil pan předseda Okamura. Pane předsedo, máte slovo. (Hluk v sále.) Vás ostatní, kolegyně, kolegové, poprosím, abyste se utišili, abychom mohli poslouchat vystoupení pana předsedy Okamury. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, Nejvyšší správní soud ruší opatření a vláda Petra Fialy a ministra zdravotnictví Válka ve stejný okamžik prosazuje další omezování práv a svobod občanů. To je fakt šílená vláda.

Hnutí SPD je pro okamžité zrušení plošných protiepidemických opatření souvisejících s covidem-19. Prosazujeme ukončení diskriminace neočkovaných. Hnutí SPD zároveň vyzývá vládu, aby přestala prosazovat totalitní pandemický zákon, aby skončila diskriminace neočkovaných a aby konečně vláda Petra Fialy začala řešit enormní zdražování všeho kolem nás a řešila věci, které občany skutečně pálí. (Hluk v sále trvá.)

Vláda Petra Fialy tady od včerejška, protože už tady jednáme nepřetržitě od včerejší 10. hodiny, předkládá do Sněmovny jako svoji prioritu novelu pandemického zákona. Obsah tohoto zákona... (Obrací se na předsedajícího s žádostí o zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, pane předsedo, rozumím vám. Také eviduji poměrně velký hluk, silný hluk v sále. Ještě jednou, kolegyně, kolegové, kdo se chce věnovat něčemu jinému než legislativě, kterou projednáváme, tak vás poprosím, abyste šli mimo jednací sál a tady se pokud možno ztišili tak, aby bylo možné pronášet projevy. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Děkuju. Obsah tohoto vládního návrhu takzvaného pandemického zákona je bezprecedentním útokem na práva a svobody občanů ze strany vládní koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN. Proto poslanci hnutí SPD tuto novelu nepodpoří. Svoboda je nejen ústavní právo, ale dámy a pánové, je to zcela přirozené právo lidské, se kterým se narodíme bez ohledu na ústavu, zákony či vyhlášky. To říkám proto, protože odmítám nějakou právní sofistiku na téma, že ústava či zákon to či ono omezení dovoluje. Svoboda pohybu, svoboda osobní, svoboda názorů, svoboda pracovat, ale třeba i podnikat jsou práva, která by stát měl omezovat a regulovat jen a pouze v nejzávažnějších případech. Platí také princip zakotvený v ústavě, že svobodu lze omezit jen zákonem.

Právě před chvílí Nejvyšší správní soud zrušil část opatření, podle něhož na základě vládních omezení mohou do restaurací či klubů pouze očkovaní lidé a lidé po prodělání nemoci. Soudce Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš odůvodnil takto: cílem opatření Ministerstva zdravotnictví nemůže být to, aby byli občané nuceni do očkování, které je dobrovolné.

Přestaňte s tou diskriminací nás neočkovaných. Já také nejsem očkovaný. Přestaňte mě už, vládo Petra Fialy, nás, kterých je několik milionů v České republice, ukončete už tu šikanu. Ukončete tu covidovou tyranii, kterou vy tady děláte.

Zatímco země jako Norsko, Irsko, Španělsko, Velká Británie rozvolňují protiepidemická opatření bez ohledu na šíření omikronu a další země jako Rakousko a další už uvažují o rozvolňování a tak podobně, tak vláda Petra Fialy s ministrem zdravotnictví Válkem se stále ke slibovaným rozvolněním nechce odhodlat. Naopak tady prosazujete pandemický zákon, kterým chcete omezit, ještě omezit, další ústavou garantovaná práva a svobody občanů. Já myslím, že už toho máme dost, i ve světle toho dnešního rozsudku Nejvyššího správního soudu. A pan ministr zdravotnictví to tady ještě plamenným projevem obhajuje, že chcete tady prosadit pandemický zákon i ve světle toho dnešního rozsudku Nejvyššího správního soudu. A dokonce jste tady, pane ministře, zalhal a ještě vám k tomu zatleskali vládní poslanci, protože vy jste říkal, že budete diskutovat klidně až do rána. Ale vždyť vy jste byli ti, kteří tady včera omezili rozpravu nás na dvakrát pět minut. Proto jsem na vás zdálky zavolal, ať nelžete. Proč si vymýšlíte? Vždyť vy jste nás omezili na dvakrát pět minut. Byla toho plná média. Všichni to vědí. A vy říkáte, že chcete diskutovat až do rána? Už nechte těch totalitních manýrů! Přestaňte si vymýšlet! Takže to je to, proč já jsem se tady musel ohledně té flagrantní lži opravdu okamžitě ohradit. A vládní poslanci, kteří moc dobře vědí, jak to bylo, tak vám ještě zatleskali. No tak to samozřejmě je příznačné.

Samozřejmě rozsudek Nejvyššího správního soudu z dnešního dne je již dalším z mnoha, který vlastně ruší již mnoho dříve zrušených nezákonných opatření. Nejvyšší správní soud už dříve přijal desítky podobných rozhodnutí, ve kterých upozorňoval na rozpory covidových opatření se zákonem, a to buď pro chybějící oporu v zákoně, anebo pro nedostatečné odůvodnění. A vy místo abyste prosazoval to, abychom se vraceli do normálního života, tak ještě přitvrdíte jako celá vládní koalice, ještě přitvrdíte tím takzvaným pandemickým zákonem a překlopíte tam cca z 95 % omezení a opatření, která jsou možná jenom v nouzovém stavu. No je to neuvěřitelný.

Pane ministře a vládo, já vás chci znova vyzvat, máte čas i ve světle dnešního rozsudku to stáhnout ještě. Stáhněte ten pandemický zákon. To je blamáž. To prostě je úplně šílený. Vy byste měli naopak využít toho rozsudku v dobrém slova smyslu a prostě to stáhnout, nebo elegantně aspoň si to dát k dopracování. Stejně to tady dopracovávají na koleně vaši poslanci pozměňovacími návrhy, protože je to paskvil. Takže by bylo dobré se k tomu přihlásit a elegantně to prostě můžete stáhnout. Ale stejně veřejnost ví, jak to je.

Z vládního návrhu novely pandemického zákona vyplývá, že možnost vydávat mimořádné opatření by mělo mít nejen Ministerstvo zdravotnictví, ale také ministerstva obrany a vnitra. Zákonodárná moc tím přechází z Parlamentu České republiky do rukou tří ministrů, kteří budou mít právo rozhodovat o našich svobodách a životech. Je to ministryně obrany paní Černochová z ODS. Je to ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN. Ten ani neumí vysvětlit podivné financování z daňových rájů na Kypru a chce tady rozhodovat o životech jiných. No to je neuvěřitelný. On to navrhuje, ten zákon. On je ministr vládní koalice. A pak je to ministr zdravotnictví Válek.

Já opravdu se nechci dostat pod vaše ruce a pod váš diktát, to říkám úplně na rovinu. Takže opravdu ani náhodou a po tom, co tady předvádíte, tak si myslím, že je nás několik milionů minimálně, už jenom to vyplývá z toho rozsudku Ústavního soudu, my prostě nechceme tu vaši diktaturu, kdy nám budete ukazovat, co smíme s našimi rodinami dělat a jestli smíme tady být na soukromých či společenských akcích a podobně. Nechte toho už. Už toho nechte!

Z předcházejících zmatečných a protiústavních opatření předchozí vlády bohužel víme, že lidská práva nás všech tu neomezovali jen ministři, ale také skupina anonymních úředníků, kteří psali nelogická nezákonná opatření, a ministři je podepisovali. Vládní novela rozšíří výčet mimořádných opatření, která lze podle pandemického zákona za nepříznivé epidemické situace přijmout. Úřady budou moci omezit podnikatelskou a jinou činnost v provozovně, obchodním centru, na tržišti či v tržnici. Bude možné regulovat i provozní dobu. Omezení bude možné také u všech činností, při kterých je člověk v přímém kontaktu s někým dalším, na základě vašeho vládního návrhu. Novela doplňuje rovněž pravomoc regulovat provoz všech typů sportovišť, škol, dětských skupin i zařízení pro mimoškolní vzdělávání dětí. Opatření se budou moci vztahovat i na hudební, taneční a podobné kluby, diskotéky, herny, kasina, muzea, galerie, hrady, zámky, veřejné knihovny, planetária, zoologické a botanické zahrady. V novele, kterou předkládá vláda Petra Fialy, jsou zahrnuty i kulturní akce, omezování kulturních akcí, festivalů, slavností, trhů, veletrhů, zotavovacích akcí pro děti či příměstské tábory.

Úřady také budou moci přikázat na základě vámi navrhovaného a prosazovaného zákona, jdete natvrdo to prosadit, natvrdo úplně to tady prosazujete, tak budou moci přikázat testování v zaměstnání a ve školách. Lidem, kterým vyšel výsledek antigenního testu jako pozitivní, budou moci nakázat na základě vašeho zákona, aby se zdržovali odděleně od ostatních. Toto všechno děláte pouhým zákonem. Podobná omezení budou moci úřady nařídit i lidem, kteří se vrátili ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Cestující ze zahraničí by pak mohli mít povinnost vyplnit příjezdový formulář.

V návaznosti na rozšíření výčtu mimořádných opatření dojde k úpravě přestupků tak, aby každé mimořádné opatření bylo vymahatelné. Podívejte se, co teď řešíte jako prioritu. Ne zdražování energií a potravin, ne, ne, ne, pandemický zákon a ještě více omezit a přitvrdit a přitáhnout šrouby občanům v jejich svobodách a právech, zatímco mnoho jiných zemí naopak už se vrací k normálnímu životu.

V zákoně je nově uvedeno, že nařízení izolace nebo karantény mohou hygienici a další pracovníci dotyčnému oznámit ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikace na dálku. I nyní hygienici rozhodnutí o izolaci či karanténě sdělují často po telefonu, v současnosti se ale podle soudů jedná o nezákonný postup. Je normální, že vám v sobotu ráno zavolá třeba nějaký anonym a řekne, že máte týden domácí vězení? Bez jakéhokoliv papíru a možnost se odvolat, možnosti protestovat? A už tady slyším, jak tady bude chodit pan ministr třeba a někteří poslanci: ale vždyť my už jsme tam dali pozměňovací návrh. Ale tím jenom potvrzujete, jaký je to paskvil a že to tady na koleně šolícháte už zleva, zprava, aby to nějak dopadlo, a že to vůbec neodpovídá ani tím pádem legislativní nouzi, ani zrychlenému řízení, protože to je závažný zákon, kterým vy chcete omezit 10 milionů občanů České republiky. A tady na základě lidové tvořivosti zleva, zprava dáváte pozměňováky. No děs. Děsivý úplně.

V dějinách vím, co se týče toho, že bez jakéhokoliv papíru, bez jakékoli možnost se odvolat, možnosti protestovat vám někdo řekne, že máte týden domácího vězení, nějaký anonym, tak v dějinách vím jen o jediném podobné precedentu: nacisté po požáru Říšského sněmu přijali dekret o požáru Reichstagu, který kvůli ochraně státu omezil některé svobody. Nepřátelé lidu mohli být podle něj zatčeni a umístěni do takzvané ochranné vazby. Paradoxní na tom je, že podle tohoto vámi navrhovaného zákona tam mohli být umístěni, nejen když ohrožovali druhé... pardon, podle toho německého zákona tam mohli být umisťováni nejen lidé, kteří ohrožovali druhé, ale také i ve vlastním zájmu. Proti tomuto dekretu, proti tomuto nacistickému dekretu nebyla žádná zákonná ochrana. Ta podobnost nacistického a vašeho vládního zákona je do očí bijící. Samozřejmě nikdo z vás nemá odvahu na rovinu říct, že je diktátor a že bude svévolně terorizovat ostatní lidi. Každá diktatura se přece tváří, stejně jako tato vláda, že to, co dělá, je nutné pro naši vlastní ochranu a pro náš nejlepší zájem.

Pandemický zákon, ať už ten dosavadní, který platí do 28. února, tak ten nově navrhovaný - a my jsme nehlasovali, SPD byl jediný poslanecký klub, který hlasoval proti i té stávající verzi pandemického zákona, to jste si prosadili vy, současná vládní pětikoalice s hnutím ANO - tak ten pandemický zákon, ať už ten dosavadní, který platí do 28. února, tak ten nově navrhovaný, je bez debaty z principu protiústavní. Zde bych připomněl, že poslanecký klub SPD byl jediný, který tady vloni hlasoval proti pandemickému zákonu. Víme všichni, proč ten zákon vznikl, ale připomenu to.

Standardní situace ještě do nedávné minulosti byla, že k omezování práv a svobod občanů je skutečně potřeba velmi závažný důvod či situace a tento stav vláda a Parlament vyjadřují přijetím či prodloužením nouzového stavu. Pokud je země skutečně ve stavu nouze, pak je pochopitelné a ve veřejném zájmu, že jsou některá práva omezena, ale pouze ve skutečném stavu nouze, to je třeba teroristický útok, třeba někdo hypoteticky zaútočí na Temelín, bude tady opravdu velká plošná živelní katastrofa, skutečná epidemie, což tady ale není. Vláda, jak ta minulá, tak i ta současná, ale protlačují omezování práv a svobod občanů, přestože zjevně stav nouze není. Máme tu sice i teď kvůli ministrovi zdravotnictví Válkovi z TOP 09 chaos, ale je jasné, že tu není žádná skutečná závažná katastrofa srovnatelná s epidemií nějaké skutečně plošně vražené choroby, jako byla španělská chřipka nebo povodně, zemětřesení či válka. Přesto jako prioritu tlačíte pandemický zákon a korespondenční hlasování. Žádný zákon na vyřešení zdražování lidí. Ne, to vás nezajímá. Tohle vás zajímá, celý leden nad tím trávíme. No ale ostatně vy jste ani žádný zákon pro lidi nenavrhli, takže ono, vy ani nenabízíte alternativu, alternativu tady nabízelo SPD, 21 zákonů, a ty jste nám tady zamítli, naopak na podporu zdravotně postižených lidí, seniorů, pracujících rodin s dětmi, živnostníků, to jsou všechno zákony SPD, ale to vy nechcete. Sami nic nenavrhujete a návrhy SPD zamítáte a lidem chodí mezitím drahé složenky, ale to je vám jedno.

Takže proto, že tady není skutečně závažná katastrofa srovnatelná s nějakou epidemií nebo velkou katastrofou, proto vláda vymyslela okliku, vláda Petra Fialy tady s panem ministrem zdravotnictví Válkem, jak omezovat lidi, aniž by byl vyhlášen nouzový stav, protože stav nouze tady opravdu není. A tou kličkou je pandemický zákon. Ano, vymyslelo to i hnutí ANO, Andrej Babiš, který fakticky dává vládě diktátorské a nedemokratické pravomoci bez možnosti kontroly Parlamentem nebo občany. Ale vy jste ještě upgradovali. V podstatě ta vaše novela, ta to opravdu dotahuje v negativním slova smyslu k dokonalosti, protože opravdu jste tam překlopili drtivou většinu omezujících opatření, která jsou možná jenom v nouzovém stavu, což je ústavní záležitost v tom případě. Takže právě ten pandemický zákon, to se vám zalíbilo, vám ve vládě, že chcete, abyste měli v podstatě diktátorské a nedemokratické pravomoci bez možnosti kontroly Parlamentem nebo občany, protože nouzový stav, tam kontrola Parlamentu je v případě prodloužení například. Tady je ten zásadní rozdíl, kdy v případě nouzového stavu má přece jen Parlament nějakou možnost vládu stopnout. Tahle pandemická klička ho ale této pravomoci zbavuje.

Fialova vláda tady prosazuje autokracii několika vybraných členů vlády bez jakékoliv kontroly a brzdy. Uplynulý rok nám ukázal, že kontrolou rozhodně nejsou soudy, které se sice snažily nelegální protiústavní vyhlášky rušit, ale problém je, že je nikdo z vlády nerespektoval a dodnes nerespektuje. Jedinou faktickou účinnou kontrolou exekutivy by byl občan, tedy zákon o referendu a odvolatelnosti politiků. Ale to je model, který sveřepě a svorně odmítá celá tato Sněmovna kromě SPD. A je zcela jasné proč. Takové totalitní návrhy, které tady předkládá a plánuje vláda, by vám totiž občané ihned hodili na hlavu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, svoboda je přirozené lidské právo, které má člověk od narození. Svobody máme jen tolik, kolik si během života nenecháme vzít.

Ekonomové by vám vysvětlili, že stát, jakkoli je potřebný, má jednu nepříjemnou vlastnost: je v určitém smyslu jako peklo. Ale teď mě to nechte doříct: Co stát uchvátí, to už nenavrátí. To je ten moment. To, že tu v celé Evropě máme vražedné daně a nenasytnou státní a evropskou byrokracii, je dané například tím, že v každé válce, v té první, v té druhé, si státy v čase nouze přisvojily větší a větší procenta daní. Začaly regulovat větší a větší díly soukromého a občanského sektoru. Po válce už to, co se naučily brát, lidem nevrátily.

Pokud kdysi zákonodárci po vzoru ostatních vyspělých zemí určili, že omezovat ústavní práva občanů lze jen zákonem a jen v případech nejvyšší nouze, jen po tu dobu, co nouze trvá, mělo a má to své opodstatnění právě v tom, aby se komukoliv nezalíbil nekontrolovaný monopol na diktaturu a nemohl si ho ponechat po neomezenou dobu. Jakkoli je minulý pandemický zákon prosazený Babišovou vládou protidemokratický a neústavní, tak tam alespoň byla ta podmínka omezené doby. Znovu zdůrazňuji, že SPD tady jako jediný poslanecký klub hlasovalo proti pandemickému zákonu. Protože od začátku říkáme, a rozsudky soudu nám daly za pravdu, že je to v podstatě pouze jinak pojmenovaný nouzový stav. A je prostě jasné, že opatření v rámci nouzového stavu, kdy na základě ústavního zákona omezujete ústavní práva a svobody občanů, tak nelze to dělat tak, jako vy se tady o to pokoušíte na základě běžného zákona. To je prostě diktatura, totalita.

I diktátoři ve starém Římě byli voleni jen na omezenou dobu po čas nouze a ohrožení. Tato Fialova vláda přichází s návrhem diktatury ničím a nikým neomezené a také ničím neopodstatněné. To, že zakazujete vstup do restaurace neočkovaným zdravým lidem, ale mohou tam nemocní očkovaní, a mimochodem obsluhují tam také neočkovaní, přece nijak nebrání v šíření covidu. To, že zavíráte třídy a posíláte domů zdravé děti, které se nemohou učit, je také protiústavní a nelogické, protože to ničemu nepomáhá. Dnes ani největší covidhysterik nemůže ignorovat vědecké zprávy o tom, že nejlepší imunitu mají lidé po prodělání viru a že děti nejsou fakticky nijak ohrožené vážným průběhem.

Restriktivní opatření, která zavádíte a hodláte zavádět, jsou ve výše uvedeném kontextu zločinná a veřejným zdravím neodůvodněná, jak v minulosti také mnohokrát konstatovaly soudy, když posuzovaly takzvanou míru proporcionality.

Novelizace pandemického zákona, kterou tady předkládá Fialova vládní pětikoalice, je nástroj k podvolení celého národa. Vláda tímto zákonem chce legalizovat další teror proti vlastním občanům. Jsme v čase, kdy se nesmíme svobodně pohybovat a dýchat. Jsme v čase, kdy tyranie stále otevřeně odhaluje svoji odpornou tvář. Venku v ulicích dnes demonstrují tisíce lidí za svobodu. Přidávají se k nim i policisté a vojáci. To je dobré znamení, že národ drží při sobě. Je to ale špatné znamení pro vás, vládu a vládní poslance, vládní koalici. To, že odmítáte občanům dát hlas a právo rozhodovat o své zemi, neznamená, že tohle přirozené lidské právo a občanské právo si nakonec lidé nevezmou, a to ať už chcete, nebo nechcete.

Otcové zakladatelé spojených amerických kolonií napsali do své deklarace věty, které platí dodnes, a mějte je prosím na paměti. Cituji: Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni. Že jsou obdařeni svým Stvořitelem, určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustanovují mezi lidmi vlády odvozující svoje oprávněné pravomoci ze souhlasu těch, jimž vládnou. Že kdykoli počne být některá vláda těmto cílům na překážku, má lid právo ji změnit nebo zrušit a ustanovit vládu novou, která by byla založena na takových zásadách a měla svoji pravomoc upravenou takovým způsobem, jak uzná lid za nejvhodnější pro zajištění své bezpečnosti a svého štěstí. Rozvážnost sice přikazuje, aby dlouho ustavené vlády nebyly měněny pro nejasné a prchavé důvody, a současně veškerá zkušenost ukazuje, že lidstvo je mnohem náchylnější ke strádání, dokud je zlo snesitelné, než k narovnání sebe sama zavržením forem, kterým je přivyklé. Jestliže ale dlouhý sled zlořádů a uchvacování pronásledující trvale týž objekt se rozvíjí do podoby podřízenosti, naprosté despocii, je jejich právem, jejich povinností svrhnout takovou vládu a obstarat nové stráže své budoucí bezpečnosti. Konec citátu z deklarace zakladatelů spojených amerických kolonií.

Vládou navrhovaný zákon umožňuje Ministerstvu zdravotnictví, konkrétně ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi z TOP 09, zachovat současné zákazy i bez nouzového stavu. Navrhované pokuty za porušení zákazů jsou drastické, až milionové. Za co? Budete-li třeba chyceni bez roušky nebo nalijete pivo neočkovanému, nebo jako v minulosti třeba za to, že jste v hospodě zpívali a tancovali? Vládní poslanci v navrhovaném zákoně oslabují svou kontrolní funkci vůči vládě. Dosud musela vláda získat každých 30 dnů souhlas Poslanecké sněmovny s nouzovým stavem. Vládní koalice chce dát zákonem vládě mimořádné pravomoci navždy. Zákon sice zajišťuje soudní kontrolu, ale soudy posuzují zákon z určitého aktu, zatímco Poslanecká sněmovna může hodnotit i vhodnost a správnost opatření. Je-li něco zákonného, ještě to nemusí být rozumné a správné.

Vážené dámy a pánové, doufám, že v případě, že byste si tento zákon nakonec na sílu protlačili, tak ho nejpozději příští Sněmovna zruší jako nedemokratický pokus o diktaturu, pokud ho nezruší Ústavní soud dříve. Jak jsem již deklaroval, hnutí SPD v případě, že tento zákon si tady protlačíte, ten pandemický zákon, tak my už připravujeme ústavní stížnost. Tento zákon může dlouhé roky likvidovat naši zemi a společnost. Přemýšlejte, zda se do historie chcete zapsat jako ti, co schválili doslova fašistickou normu, nebo jako ti, kteří se postavili na stranu práv a svobody svých občanů, jako to dělá SPD.

Vážené dámy a pánové, zaznamenal jsem hysterii poslanců vládní koalice z toho, často i brekot a nářky, že tady Okamura a SPD blokují Sněmovnu prý kvůli takové hlouposti, jako je pandemický zákon. Na druhé straně řada odborníků a soudců konstatuje, že dokonce odborníci přímo spojení s vládní koalicí, jako například bývalý kandidát Pirátů, který se stal následně nepohodlným pro Piráty, byl to kandidát na ministra zdravotnictví a renomovaný právní expert pan doktor Dostál, říkají to samé jako SPD. Pokud tu bude někdy nějaká skutečná epidemie, pak se ústavní práva mají omezovat jen v rámci nouzového stavu. A to musí být skutečně v mimořádně závažných momentech. Pokud situace není tak vážná, aby byla důvodem k vyhlášení nouzového stavu, tak není v demokracii normální ani přijatelné, aby tato práva byla omezována bez kontroly Parlamentu, jen z rozhodnutí ministrů nebo jejich úředníků. To bylo možné za Marie Terezie nebo za nacistického Německa. Dnes naše ústava jasně říká, že omezovat lze občany jen v důvodných případech veřejného zájmu a jen zákonem.

Vážení kolegové, vážím si vás jako volených zástupců občanů, ale jakkoliv vy si třeba tolik nevážíte mě, zkuste si aspoň vážit svobody a demokracie a zkuste si třeba také vážit práva. Těm, kteří si zachovali nějaké zbytky respektu k právu, samozřejmě obracím se na poslance vládní koalice, si dovolím přečíst část rozsudku Nejvyššího správního soudu číslo 8 Ao 16/2021-124. Nejvyšší správní soud v Brně 23. června 2021 vyhlásil k vyhlášce ministra zdravotnictví toto - cituji: "Nejvyšší správní soud si je vědom závažnosti epidemické situace a toho, že virus zákon ani rozhodnutí soudu neposlouchá, ale soud nemůže připustit, aby se v demokratickém právním státě stal ministr zdravotnictví, dokonce bez vyhlášení nouzového stavu, osobou obdobnou římskému diktátorovi s rozsáhlou možností regulovat lidské chování, která nemá oporu v právu." To je konec citátu rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně z 23. června 2021. Nedávno.

Já vůbec nechápu, jak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 vůbec může tady navrhovat, a vůbec to, co tady říkal, to je úplně neuvěřitelný. Jak může mít takto někdo diktátorské manýry! Vážené dámy a pánové... Ale ono se to netýká jenom pana ministra, to se týká celé vlády, protože to je vládní návrh. Takže abychom tady neříkali, že to je tady samotný pan ministr. To by byl chudák, protože... Pan ministr kývá, ano, je to tak. Navrhovatel - je to vládní návrh, celá vláda s tím souhlasí, celá vládní pětikoalice.

Vážené dámy a pánové, pandemický zákon, který navrhujete, hrubě odporuje všem principům demokracie, všem principům přirozeného lidského práva na svobodu a spravedlnost. V tomto pohledu věřím, že soudy včetně těch nejvyšších by váš zákon rozcupovaly, a pokud ho protlačíte silou proti vůli občanů, proti vůli právních expertů, tak doufám, že ho soudy stejně pošlou do věčných lovišť. A vím, že zbude jen nehorázná ostuda a váš prohraný boj, protože boj o svobodu a právo musíte prohrát a prohrajete. A čím dříve tento pokus o zavedení diktatury ministrů a ministerských úředníků vzdáte, tím lépe pro vás.

Váš hloupý útok na občanskou svobodu, váš hloupý pokus získat nekontrolovatelnou moc nad lidmi a touhle zemí nám v SPD zaručí úspěch i v příštích volbách a mnohé z vás, doufám, vymaže z politické scény. Ale nevymaže vás z paměti národa jako ostudu tohoto parlamentu. Je jen na vás, co si vyberete.

Vážené kolegyně a kolegové, znovu vás žádám o to, abyste si uvědomili, co je a co není svoboda a lidská práva. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Vaše vystoupení, pane předsedo, vyvolalo jednu faktickou poznámku, se kterou se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil. Poprosím pana poslance, aby přišel k řečnickému pultu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Dobrý den, kolegyně, kolegové. Chtěl bych reagovat na pana ministra, možná i na pana zpravodaje. Prosím, mám jednoduchou otázku. Víme dnes, jaké jsou ale relevantně klinické příznaky omikronu? My víme, že to, co se dělo před pár měsíci, tedy delta, se projevuje respiratory distress syndromem, prostě respirační insuficiencí. Mimochodem nepřeju nikomu z vás hledět do očí - jakožto lékař záchranné služby vím, o čem mluvím - člověku, který nemůže dýchat. Vytřeštěné oči a ví, že buď skončí, anebo ho zaintubujete a má šanci. K tomu se nechci vracet.

Popsal jste, jak je důležité mít booster, třetí očkování. K tomu už klinicky jsou nějaká data. Představme si, že ale je tu pacient, něco jako je pan Okamura, který říká, že není očkovaný, je čistý, je na startovní čáře, a my jsme všichni teď, a je tu nový virus nebo varianta omikron. Jaké jsou klinické příznaky tohoto onemocnění? Mnoho odborníků říká, že je to chřipečka, a já se v tomto kontextu právě ptám, jestli tohle je potřeba. Je tu infekce na ústupu, vypadá to dobře, chystá se uvolnění, ale jak to vypadá s klinickými příznaky nové varianty, kde na to nefunguje, údajně nefunguje, očkování, které bylo předtím? Tedy jenom do souvislosti vyhasínání této pandemie nebo epidemie nebo této covid aféry s tím, jak vypadá dneska ten omikron klinicky, a jestli to je ještě potřeba, nebo ne. Odborná záležitost. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za faktickou poznámku a v tuto chvíli se hlásí také s faktickou pan ministr zdravotnictví pan Válek. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Paní předsedající, děkuji. Vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče, já strašně za ten dotaz děkuji, protože je nesmírně důležitý. Je jeden klinický příznak. Ty příznaky jsou velmi podobné - teď se bavím o tom, jak poznám, že bych mohl mít omikron. Ty příznaky jsou velmi podobné jako u delty, ale je tam jeden příznak, který u delty prakticky nebyl a u omikronu je poměrně častý, a to je průjem. To znamená, varováním, že bych mohl být omikron pozitivní, je průjem v kombinaci řekněme s nějakými potížemi dechovými. To, co se liší, daleko větší množství nakažených, proto inkubační doba pět dnů, logicky zkrácená karanténa, zkrácená izolace na pět dnů, ale rychlejší šíření. Proto je potřeba udělat něco pro to, aby to rychlé šíření neudělalo vysoký vrchol, ale aby se ten vrchol roztáhl, a byť to procento těch, kteří mají závažný průběh, je samozřejmě nižší než u delty, tak ty obrovské počty nakažených vytáhnou to množství pozitivních nahoru. A my tady máme stále 400 000 těch, kteří jsou v nějakém riziku. Třetí dávka suverénně chrání proti vážnému průběhu. Ta data jsou ověřena ze všech zemí. Druhá dávka chrání, ale čím později od druhé dávky, tím chrání méně, proto ty země doporučují přeočkovat třetí dávkou už po šesti, dokonce některé po pěti měsících. Proto stojí za to se přeočkovat. Nicméně ty, co nejsou naočkovaní, ty nemůžeme pustit k vodě a těm musíme říct, jaké jsou ty příznaky. Proto ještě jednou děkuji za ten váš dotaz. V této době a další čtyři týdny, další tři týdny: respirační potíže nepodcenit, neříkat si jsem nachlazený. Je-li to spojeno s průjmem, doktor, PCR, PCR-pozitivní, včas léčba. To je to, co můžu doporučit všem.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, děkuji za dodržení času. Mám zde další faktickou poznámku, se kterou se přihlásil Jan Bauer. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, milé dámy a pánové, já vím, že tady teď slýcháme už skoro druhým dnem hodně negativních věcí, tak mi dovolte, abych se s vámi podělil o jednu příjemnou a pozitivní věc. Přibližně před rokem, když jsem dostal covid, tak jsem bohužel přišel o čich, což prostě nejsem sám. To se stává kdekomu, myslím si, že jsou nás tisíce, a mohu tedy s velkým potěšením oznámit, že dneska přibližně ve 13 hodin se mi ten čich vrátil, což je hodně pozitivní věc. Já jsem si byl ještě v kanceláři přivonět ke svému parfému, protože jsem ho tři čtvrtě roku necítil, a je to pravda. Jenom přemýšlím prostě, co je tím hlavním důvodem, a to je možná i otázka pro zdejší doktory. Buď prostě plénum Poslanecké sněmovny a tato místnost jsou nějaké novodobé české Lurdy, kde prostě čas od času vznikají nějaké zázraky, anebo - a to je ta druhá varianta - stejně jako vy prostě jsem 24 hodin nespal, a já mám bohužel tu smůlu, že tady prostě sedím v té první řadě a dostávám těžkou dávku negativní energie, a ta se hodně zvyšuje při projevech pana předsedy Tomia Okamury. Rozumím tomu. Prostě dělá opoziční práci. Tak nevím, jestli prostě je to spíš záležitost těch českých Lurd, anebo toho smrticího koktejlu 24 hodin nespat a poslouchat to obrovské množství negativní energie. Každopádně mně se čich vrátil. Samozřejmě to místo je k dispozici pro vás pro všechny, jestli máte podobné problémy. Jenom vás upozorňuji, že kdybyste si na to místo sedli a byli byste třeba zcela zdrávi, tak můžete o něco přijít, třeba o sluch nebo o zdravý selský rozum. Děkuji. (Pobavení.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu poslanci za dodržení času k faktické poznámce. Nemám další přihlášku, takže v tuto chvíli budeme pokračovat v rámci přednostních práv, kdy je přihlášen předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Ale já si ještě dovolím přečíst omluvy, protože těch omluv teď chodí opravdu hodně. Mám tady omluvenku pana ministra Mikuláše Beka dnes, 2. 2., od 14 hodin do konce jednacího dne, důvod tady nevidím. Dále tady mám omluvu paní poslankyně Barbory Urbanové z jednání 2. 2. od půlnoci do 14 hodin ze zdravotních důvodů, omluvenku pana poslance Šimona Hellera, a to 2. 2. od 14 hodin do čtvrtka 3. 2. do 9 hodin z rodinných důvodů. Pak tady mám omluvenku paní poslankyně Táni Malé od 13.30 do konce jednacího dne, z dnešního dne, a to z pracovních důvodů. Pak tady mám omluvenku paní poslankyně Zdenky Němečkové Crkvenjaš, která je omluvena dne 2. 2. z důvodu nemoci, a pak poslední omluvenka paní poslankyně Bačíkové, a to ve středu 2. února od 14 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Tak to byly v tuto chvíli všechny omluvy, a pane předsedo, v tuto chvíli máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já jsem přesvědčen, že už jsme toho hodně řekli jak včera, tak dnes, a já se omezím už jen na krátké stanovisko za poslanecký klub SPD, protože i přes omezení doby ještě vystoupí poslanci poslaneckého klubu SPD a řeknou k pandemickému zákonu svoje. My pořád si stojíme za tím, jako poslanecký klub hnutí SPD stojíme za tím, že uděláme všechno, aby tento zákon, který je podle nás protiústavní, nebo neústavní, můžeme to nazvat, jak chceme, a zavádí covidovou diktaturu, aby nebyl schválen.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová svolala na 1. února ve stavu legislativní nouze schůzi Sněmovny k projednání novely takzvaného pandemického zákona, jehož platnost má ke konci února skončit. Pandemický zákon hnutí SPD kritizuje od samého počátku a považujeme i tuto vládou předkládanou novelu za další legislativní paskvil. Jedná se v podstatě o kodifikaci nouzového stavu, který je ale součástí opatření v rámci ústavního zákona o bezpečnosti, kterým jsou občané omezováni na svých právech, a proto tento ústavní zákon nemůže být nahrazen v uvozovkách obyčejným prováděcím předpisem, obyčejným prováděcím zákonem, v tomto případě pandemickým zákonem. Proto jsou práva jasně daná v Základní listině práv a svobod, proto jsou ta práva dána ústavou, aby se tak jednoduše nemohla omezovat. Poslanecký klub SPD udělá opět maximum, aby tato novela schválena nebyla. (Hluk v sále přetrvává.) Pandemický zákon totiž omezuje základní svobody, například svobodu podnikání. Je pro nás naprosto nepřijatelné, aby po 28. únoru 2022 Ministerstvo zdravotnictví mělo příležitost regulovat hospody, provozovny a základní a střední školy podle svého vlastního uvážení. Aby ten triumvirát ministerstev, to znamená Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, rozhodoval i o bezpečnostních složkách, aby rozhodoval de facto bez kontroly Parlamentu o všem v tomto státě. Navíc se má podle novely také rozšířit okruh zařízení, která vláda může omezit.

Opatření mohou dokonce nově vydávat nejen Ministerstvo zdravotnictví, ale také ministerstva obrany a vnitra. Navíc bude možné obecným mimořádným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní antigenní test nebo se vracejí ze zahraničí z nějaké rizikové oblasti, přičemž tato riziková oblast v návrhu není ani blíže specifikována. Znamená to de facto, že jsou i třeba pomocí SMS na jednotlivce zacílená razantní omezení svobody, jako je povinnost žít odděleně od ostatních osob. To je zcela nepřijatelné. Nikde například není zákonem upravena povinnost být držitelem mobilního telefonu. Nikdo nemá povinnost mít u sebe stále mobilní telefon a číst SMS zprávy z neznámých čísel, což se netýká pouze našich seniorů.

A výhrad k pandemickému zákonu máme samozřejmě mnohem více. Podle SPD se jedná v případě jeho přijetí pouze o jinak pojmenovaný nouzový stav, a to je pro nás zcela nepřijatelné. Vláda chce zavést zákonem covidovou diktaturu. Vláda Petra Fialy tvrdila, že bude v případě pandemie postupovat jinak než Babišova vláda, ale zatím s ničím novým nepřichází. Není schopna řídit stát v době krize stávající legislativou, například zákonem na ochranu veřejného zdraví, tak jak to od začátku navrhuje hnutí SPD s tím, že by se tento zákon novelizoval, anebo krizovým zákonem.

Hnutí SPD se rozhodlo v případě schválení tohoto zákona podat ústavní stížnost. Jsme přesvědčeni, že je naprosto neslučitelné, abychom projednávali tento zákon v legislativní nouzi a přitom premiér a ministři říkali veřejně do televizních obrazovek, že vlastně ten zákon schvalujeme jenom pro takovou jistotu, co kdyby přišla jiná mutace anebo nějaký velký náraz v respiračních onemocněních v sezóně na podzim. Jestli to tak je, tak máme dostatek času schvalovat tento zákon v běžném legislativním procesu, nikoliv v legislativní nouzi. Jsem přesvědčen, že v tomto případě institut legislativní nouze je nadužíván a je nesmysl, abychom to řešili takto. A je to jeden z důvodů, proč my podáme ústavní stížnost, pokud tento zákon bude schválen. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Já děkuji. To byl Radim Fiala s přednostním právem. Nevyvolalo to žádnou faktickou poznámku. Další s přednostním právem je přihlášen Marek Výborný. Ale nevidím ho v tuto chvíli v sále. (Poslanec Výborný vchází do jednacího sálu a naznačuje, že přihlášku stahuje.) Už vidím, ano. Nevím, jestli - ano, stahujete, děkuji, pane předsedo. Takže další s přednostním právem je pan poslanec Julius Špičák, který přichází s přednostním právem se stanoviskem klubu hnutí ANO. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Julius Špičák: Vážená paní předsedající (otáčí se pohledem do vládních lavic), pan ministr není, dámy a pánové, dovolte, abych zde deklaroval stanovisko klubu ANO, které vzešlo z naší tedy velmi podrobné diskuse. Já bych úvodem si dovolil říct... (Hluk v jednacím sále přetrvává.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám o klid v jednacím sále. Znovu vás požádám, pokud si potřebujete vyřídit, něco potřebujete komunikovat, prosím, běžte do předsálí jednacího sálu. Děkuji mnohokrát a omlouvám se.

 

Poslanec Julius Špičák: Děkuji, paní předsedající. Já bych si dovolil svou řeč zahájit určitým mottem, které ilustruje tu situaci. V podstatě ten biologický proces je tak rychlý, že předbíhá úmysly, natož tedy legislativu. A já musím říci, že v oblasti přírodních věd a medicíny jsem nikdy tak rychle neměnil své názory jako tedy v případě koronavirové pandemie. Takže nejprve k charakteristice pandemické situace, která je pochopitelně - její zvládnutí je podmíněno implementací vhodné legislativy. Takže ta pandemie, stále tedy překvapující svou nepředvídatelností, odlišným průběhem, a to v relativně blízkých zemích, a také velmi odlišnou reakcí jednotlivých, zdánlivě podobných společenství. Takže epidemiologické charakteristiky se u jiných chorob liší v procentech, ale tady je to v násobcích. Incidence dokáže neobvykle rychle stoupat a klesat a předpovědi se velmi často nenaplní. Usuzovalo se na katastrofické scénáře v lidnatých městech Indie a Afriky, ale k tomu nikdy nedošlo. V roce 2020 ÚZIS předpovídal denní incidenci 100 000, ale k tomuto číslu jsme se ani zdaleka nepřiblížili. Naopak v letošním podzimu se předpokládaný vývoj incidence přirovnával ke stolové hoře, ale místo toho došlo k prudkému poklesu. Připusťme, že statistiky ne vždy odpovídají intenzitě deklarovaných opatření a předpokládané kvalitě zdravotní péče.

Nyní, jak známo, zcela převládla vlna omikron se specifickou charakteristikou. Je evidentní, že její nakažlivost je extrémní, šíření lavinovité, překonává ochrannou bariéru vakcinace, předchozí infekce, nošení roušek, a jak vidím v přímém přenosu na vlastním pracovišti i ve vlastní rodině, průběh se většinou podobá středním či lehčím virózám, ale u nevakcinovaných jsou těžký průběh i smrt možné.

Oficiální předpověď říká, že vrcholu se dosáhne během dvou týdnů a pak bude následovat rychlý pokles. Ale i s předpokládanou omikronovou dominancí shledávám v dalších zemích znovu a znovu mnoho rozporuplných údajů. Takže ve Francii smrtnost stoupla na 300 denně, v Německu v podstatě stagnuje, ve Spojených státech jsou nemocnice přeplněné. V Izraeli týdenní nárůst smrtnosti dosáhl 300 %, stoupá incidence tedy v Rakousku, konstantně vysoká úmrtnost je v Maďarsku a v Řecku. Přesto se ve většině zemí dochází k názoru, že jakákoliv restriktivní a individuální ochranná opatření ztrácí smysl, a já tedy s tímto názorem do značné míry souzním. A musím upozornit, že tento názor už je po několik dnů i tedy týdnů v podstatě skutečně prezentován naprosto nejdůvěryhodnějšími kapacitami, jako je například profesor Hostomský. Znovu, máme-li z 200 000 vzorků denně 50 000 pozitivních, znamená to, že v populaci je dejme tomu 300 000 pozitivních, a pak samozřejmě jakékoliv trasování, jakákoliv chytrá karanténa prostě ztrácí jakékoliv opodstatnění. Nicméně argument pro opatrnost se vztahuje ke skutečnosti, že naše proočkovanost je pořád relativně nízká a nezvyšuje se.

Takže já bych chtěl uzavřít, že v zásadě jednotlivá restriktivní opatření se v jednotlivých zemích uplatňují s různou intenzitou, výsledky tomu ne vždy odpovídají a doporučený jednotný postup tady na rozdíl od jiných chorob neexistuje. Doporučený jednotný postup. Což je tedy fascinující. Je několik málo a naprosto nesporných konstant. Jedna naprostá konstanta je, že šíření brání absolutní izolace, což tedy zvládne akorát Čína, a to možná pouze do určité míry. V našich civilizačních podmínkách to prostě není možné. A za druhé, že vakcinace, a to bylo opakovaně zmíněno, chrání před těžkým průběhem, a za tím si tedy stojím, a před úmrtností, nicméně nechrání bohužel, jak zjišťujeme, před šířením infekce, před reinfekcí. Bohužel. Takže denní vakcinace je nyní asi na polovině maxima, možná i nižší. A my si musíme být vědomi jednoho významného fenoménu. Na jedné straně se v podstatě velmi pomalu přičítají nové aplikace vakcíny, ale na druhé straně se zvyšuje vnímavost a riziko reinfekce tam, kde od předchozí vakcinace a onemocnění uplynul delší čas.

A tady bych chtěl například upozornit, že termín, který jsme vzývali jako kolektivní imunita, tento termín zcela ztratil za této situace obsah. Obsah tohoto termínu prostě neexistuje a tento termín nepoužívejme.

Já musím říci, že současný přístup vedení resortu k vakcinaci bohužel musím tedy označit za laxní. Rétorika ministra je sice burcující, ale nevidím systematickou kampaň, což bylo za předchozí vlády kritizováno. Nevidím dostatečnou logistickou aktivitu, která by směřovala skutečně k těm ohroženým nevakcinovaným skupinám, takže jejich proočkovanost stagnuje. A já si zcela stojím za tím, že Novavax to prostě nezlepší. Je neujasněná a nekontrolovaná činnost poradních orgánů. Takže já se domnívám, že ten krásný apel na tu lidskou vstřícnost bohužel v podstatě nenašel tedy odezvu. A já se domnívám, že rétoricky velmi vyhraněné odmítnutí vyhlášky o povinné vakcinaci v našich podmínkách byla prostě chyba, to se nemělo stát, nejsme prostě Dánové, kde se navakcinuje 90 % lidí dobrovolně. Takže vláda spoléhá na super optimistickou předpovědní variantu, a to že koronavirová epidemie, pandemie buď totálně zmizí, anebo že se v podstatě stane klinicky tedy irelevantní.

A jinak musím říci, v podstatě musím upozornit na jeden tedy fenomén, který nebyl zmíněn, ale je třeba ho vzít na vědomí. Komunitní lidská psyché. Jestliže máme násilné úmrtí jednotlivce, tak je to alarm. Jestliže máme nadúmrtí 30 000 lidí za rok, nebo v podstatě stále tedy mortalitu 50 lidí denně, stává se to v podstatě neemotivní součástí statistiky. A to není prostě dobře.

Já se musím historicky vrátit na počátek roku 2020, kdy byla pro celý svět pandemie šokem a zasáhla jej i nás zcela nepřipravené. Je logické, tápali jsme, dělaly se chyby, prohlášení si protiřečila, opatření připomínající válečný stav byla bezprecedentní. A našli se i tací jako vždy, kteří nevyhnutelně zmatku zneužívali. Situace byla ve většině zemí podobná. A nebudeme zakrývat, že naše čísla nás řadí k zemím nejpostiženějším. Všechno se ale tvořilo od počátku, nebyly roušky, nebyla opatření, nefungovaly hygienické stanice, netrasovalo se, netestovalo se, neexistovaly dostatečně testy, neexistovaly vakcíny. Já musím říci, že ale systém se rozvinul, je propracován, a já myslím, že se i tedy s panem ministrem, se kterým se nemůžeme na mnoha věcech shodnout, tak si myslím, že ten systém on převzal tedy v určité míře použitelnosti.

Je tady jeden faktor, na který tedy v podstatě od začátku upozorňuji, který hraje zásadní podle mého názoru význam, a to je, že neexistuje v podstatě varianta Kochova institutu. A ono se to nedá zřídit ze dne na den. To je institut, který má rozsáhlé kompetence, který má tradici, který produkuje relevantní výsledky, a tím pádem vybavuje své reprezentanty naprosto vrcholnou tedy autoritou. My nemáme odborníky, já to řeknu s mírnou nadsázkou, my máme influencery. A to je rozdíl, protože nevyhnutelně v podstatě ta autorita tam zkrátka institucionální chybí. To ale není chyba předchozí vlády, vyplynulo to z reorganizace Akademie věd a příslušných ústavů již v devadesátých letech.

Je samozřejmostí, že boj proti pandemii si vyžádal řadu kroků, které omezují denní běžnou činnost, lidská práva. A je pochopitelné, že tady musela být jakási tedy zákonná norma, což byl v podstatě tedy jak víme nouzový stav. Ale vidíme, že tady byly neustálé v podstatě diskuse mezi tehdejší exekutivou a opozicí a že v podstatě prosazování toho nouzového stavu, který v zásadě fungoval, bylo velmi tedy problematické. Ale jiný právní instrument tady nebyl. Takže politickou podmínkou, s kterou byla v podstatě konsenzuální, se stal vznik pandemického zákona, který prostě byl implementován, nebo byl schválen před rokem. Já se pokusím stručně srovnat tři normy a říci, že tedy ten původní pandemický zákon před rokem byl konstruován za úplně jiných epidemiologických a logistických parametrů.

Takže nouzový stav je zaměřen na krize univerzálně třicet dnů, schvaluje Sněmovna, což je velmi důležité. Třicet dnů je také velmi důležité, protože prostě je tam flexibilita. A omezuje svobodu pohybu, shromažďování, podnikatelskou činnost, lze nařídit pracovní povinnost, nasadit vojáky, bezpečnostní složky, omezit průchodnost hranic a garantoval náhradu škody, zisku. Pandemický zákon měl plnit jakýsi přechodný stupeň, takže měl umožnit orgánům státní správy, Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice, reagovat na pandemii přijetím účinných a účelných, ale ústavně a zákonně souladně s rozhodnutími označenými jako mimořádná opatření. Dává státu menší možnost omezení, neomezuje pohyb, neukládá pracovní povinnost, nezavírá hranice. Opatření vydává Ministerstvo zdravotnictví po souhlasu vlády, hygienické stanice v případě regionálního ohrožení. Opatření by měla být odůvodněná. A to je setrvalý problém. Samozřejmě je velmi obtížné odůvodnit explicitně určitá opatření, proto byla opakovaně tedy rušena a přezkoumává je přednostně Nejvyšší správní soud. Lze omezit tedy dopravu, podnikání, služby, sportoviště, shromažďování, výuku na vysokých školách, poručit testovat, přikázat ochranné pomůcky. Hradí se jen škody, nikoliv ušlý zisk.

A nyní máme tedy novelu. Takže novela tedy pandemického zákona. V čem jsou odlišnosti? Může ji tedy vyhlašovat nikoliv pouze instituce Ministerstva zdravotnictví, ale rozšiřuje tyto kompetence na ministerstvo, tedy Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra. A já se ptám, jaká je koordinace těchto tří útvarů? Kdo to bude koordinovat? Co se stane, jestliže ta ministerstva to vyhlásí v podstatě disproporcionálně? Takže to já vidím jako velmi zásadní problém, na kterém by se mělo pracovat.

Další problém je, že pokud je tady rozšíření orgánů státní správy, které zasahují do těch hypoteticky... nebo do těch základních práv a svobod občanů, lze čekávat samozřejmě žádost na opravné mechanismy, které v podstatě povedou k zahlcení soudní kapacity a povedou k tomu, že v podstatě ty opravné mechanismy nebude možné realizovat dostatečně rychle.

Další problém, který tady byl v podstatě opakovaně diskutován, je samozřejmě ta informatika, nebo to udělování opatření takzvanou komunikací na dálku. Teoretické bylo možné, což samozřejmě do té doby platí, že ta opatření se deklarují pouze písemně. Toto je tedy v podstatě legální přístup. Je možné si představit, že by tady byla e-mailová komunikace. Ale prostředky na dálku, to znamená telefonát nebo SMS, považuji za zneužitelné a za nekontrolovatelné. V podstatě tady neexistuje zpětná vazba. Přitom my tady ukládáme těm osobám cosi a samozřejmě na základě chování těchto osob, které to nemusí respektovat, ať už to dostanou, nebo to nechtějí respektovat, my je můžeme sankcionovat. Takže toto je záležitost, která skutečně není dobře ošetřena, a je samozřejmě naprosto nepřípustné, aby toto oznámení se delegovalo například na ředitele škol, na zaměstnavatele nebo na jakékoliv jiné soukromé osoby.

Další zásadní problém je problém samoizolace osob s pozitivním antigenním testem, jednak po testování v práci, ve škole, na 72 hodin do negativního výsledku PCR. Za druhé přicházejících z rizikových oblastí, opět na 72 hodin. Za třetí nařizování izolací a karantén formou příkazu na místě, nikoliv rozhodnutím podle § 8a, který může vydat jakákoliv nedefinovaná pověřená osoba. Takže za prvé není možné, aby to byla jakákoli nedefinovaná osoba, za druhé ten interval 72 hodin do jasného ověření tedy PCR je interval příliš dlouhý.

Další problém, úplně zásadní, o kterém se již opakovaně mluvilo, byla platnost zákona na dobu neurčitou. Dnes víme, pokud vím, tak se bude načítat v podstatě úprava, aby tomu tak bylo do konce listopadu. Já bych velmi doporučil, já ani s tímto omezením nesouhlasím, protože ten vývoj je tak dynamický, že bych se přimlouval jednoznačně za to, aby ta lhůta byla ještě zkrácena.

Takže já jako zásadní slabinu vidím v podstatě zmíněné záležitosti, to znamená ta deklarace těch opatření. Je to nedostatek té koordinace, je to chabá definice samoizolace, její příliš dlouhá doba od počátku antigenního testu až do průkazu. Jako další naprosto zásadní moment vidím explicitní možnost velmi výrazného omezení výuky včetně dětské aktivity nebo aktivity mládeže po školní docházce, což já považuji v podstatě za vůbec největší hřích, který tady v posledních dvou letech nastával. Ta mladá generace, nastupující generace, naše budoucnost, dostala obrovský zásah, vidíme zvýšené množství sebevražd, narůstající obezitu, sebepoškozování. Vidíme požadavek psychiatrické péče.

Takže já považuji tuto novelu za nepovedenou, za disproporcionální. Samozřejmě jsme ochotni o jejích jednotlivých parametrech diskutovat. Bohužel ta vůle k diskusi v podstatě tím, že se zdůrazňuje potřeba té legislativní nouze, neexistuje. Já musím říct, že za klub ANO a za sebe sama vyjadřuji naprostý nesouhlas a nemůžeme tuto novelu podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za stanovisko klubu hnutí ANO, s přednostním právem Julius Špičák. Vyvolalo to jednu faktickou poznámku, a to pana ministra zdravotnictví Válka. Pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já jsem jenom chtěl poděkovat za konstruktivní, řekněme, kritiku. Je potřeba si ale uvědomit, že řada těch věcí byla opravdu diskutována jak v minulé, tak v současné vládě. Ony tam zůstaly, a tak jak - prostřednictvím paní předsedající - to pan poslanec říkal, já jsem tu legislativu zdědil. To znamená, například opatření, která jsou v tom zákoně, hodnotilo nejenom Ministerstvo školství a odborníci z ministerstva, ale dva ministři, jeden z nich za vládu ANO, jeden z nich za vládu této koalice, pan ministr Plaga. Takže ono je to u řady těch opatření. Já si nemyslím, že ta opatření jsou špatně nastavena v pandemickém zákonu. Ano, rozumím tomu, že tím, že byly volby, tím, že byl konec roku, začátek a tak dále, tak možná ne každý měl dostatek času to prostudovat, seznámit se s tím, vidět ta opatření.

A to, proč jsem se hlavně přihlásil. Tak já bych chtěl velmi podpořit to, pojďme se přestat bavit o bezinfekčnosti, to opravdu není termín, který by se měl používat. Bezinfekčnost jako taková je nesmysl. Očkováním chráním sebe, abych neumřel, neměl závažný průběh. Test je potvrzení, že velmi krátkou dobu je malá pravděpodobnost, že nakazím ostatní, a je to PCR test. V řadě zemí zkrátili tu platnost právě v reakci na omikron na 48 hodin, a to je potřeba říct, 48 hodin, bylo 72, teď 48. To znamená tam, kde se používá PCR, doba zkrácena na 48 hodin, což považuji za prakticky velký problém, a domnívám se, že i tyto věci reflektuje ta novela a některé úpravy, které jsme do toho pandemického zákona dali. Tak tolik snad jenom na vysvětlení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane ministře, já vám děkuji za dodržení času. Nikdo další s faktickou poznámkou se nehlásí, a proto v tuto chvíli tady máme poslední přednostní právo, a to paní místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Evy Decroix. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Decroix: Já vám děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, minimálně ti, co sledujete zde. Dovolte mi prosím, abych vám dnes přednesla pozměňovací návrh, a to jménem svým, jménem klubu ODS, jménem klubů KDU, STAN a Piráti. Jedná se o pozměňovací návrh, který jsme už diskutovali zde v kuloárech, který byl prosím připraven velmi detailně, a to po konzultaci jak s odborníky, tak s legislativci, tak napříč vládou a ministerstvy. Jedná se o návrh, který reaguje především na legislativní stránku celé věci, to znamená především na ty jednotlivé body, které nám byly vytýkány z pohledu ochrany občanů a z pohledu odborné právní veřejnosti.

První bod, který jsme považovali za důležité zmínit, zde již zazněl, ten není součástí našeho pozměňovacího návrhu. To se jedná o tu účinnost, tento bod byl načten v rámci pozměňovacího návrhu zdravotního výboru. Dovolte mi tedy prosím přednést ty ostatní body, které jsou písemně nahrány v systému pod číslem 297, přičemž prvním důležitým bodem je úprava mimořádných opatření, která se týkají veřejných akcí. Upravujeme návrh pandemického zákona tak, aby veřejné akce bylo možné omezit, ale ne zcela zakázat. Současně upravujeme podmínku kumulace fyzických osob, nejenom co se týče jednoho místa, ale současně i co se týče jednoho času. To znamená, kumulace na jednom místě a v jednom čase je ta podmínka pro to, aby bylo možné omezit veřejnou akci. Stejná podmínka se vztahuje i na zasedání a akce orgánů veřejné moci. I zde odstraňujeme možnost z celkového zákazu, je zde pouze možnost omezit, samozřejmě pokud budou splněny podmínky.

Velmi důležitým druhým bodem našeho pozměňovacího návrhu je úprava takzvané SMS karantény. Je to něco, co bylo v posledních dnech velmi diskutováno, opakovaně zde ze strany opozice i polemizováno, kritizováno. Prosím, zachováváme možnost, aby bylo možné nařídit izolaci nebo karanténní opatření formou ústní, písemnou anebo prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, včetně tedy té SMS. Neomezujeme se prosím na tu SMS. Zaznívá zde opakovaně diskuse, co se stane, když někdo nemá telefon. Opakuji, je důležité, že je možné použít technické prostředky, které urychlují komunikaci, přičemž se nejedná výhradně o SMS.

Zde si dovolím částečně i citovat vyjádření ministra pro legislativu a předsedy Legislativní (rady) vlády ze dne 31. ledna 2022, jedná se o vyjádření, které bylo zasláno předsedkyni Poslanecké sněmovny a které mi bylo kanceláří paní předsedkyně doručeno. A pan předseda Legislativní (rady) vlády, a cituji, uvádí, že smyslem navrhovaného ustanovení je především dát zákonný podklad pro co možná nejjednodušší a minimálně formalizované nařizování karantény a izolace, neboť při počtu (počtech), z jakých je nutné tyto izolace nebo karantény nařizovat, není možné vést ani zjednodušená správní řízení.

Zde prosím jenom bych ještě chtěla podotknout, že taková už je dnes nyní praxe. Není to nic, nezavádíme žádnou novinku. V zásadě jenom regulujeme praxi, to znamená, že zvyšujeme tu ochranu obyvatel, protože dnešní praxe nebyla žádným způsobem legislativně uchopena.

A ještě prosím současně podotknu, protože i to zde zaznívalo v některých kritikách, že dle vyjádření předsedy Legislativní rady vlády ze stejného data ta obecná úprava, to znamená dnes, již nyní, platná, poskytuje dostatečnou ochranu osobních údajů, aniž by bylo nutné jakoukoliv další úpravu osobních údajů do zákona pandemického zapracovávat. Ale - vzhledem k odborné diskusi, vzhledem k vyjádření některých právníků, i vzhledem k naší práci legislativců v rámci Poslanecké sněmovny vnímáme, že některé komentáře, co se týče možnosti identifikace a ověřitelnosti autora té zprávy v případě SMS karantény, mohly být určitým způsobem zpochybněny, a především to byl jakýsi negativní signál veřejnosti, že by bylo možno tyto SMS zprávy, tato nařízení zpochybňovat, což není účelem. Tak Ministerstvo zdravotnictví je v rámci i našeho pozměňovacího návrhu zmocněno k tomu, to znamená, to je přímo zapracováno do zákona, aby vyhláškou stanovilo povinné náležitosti této takzvané, a promiňte mi ten lidový termín, SMS karantény. Účelem tohoto je, aby oznámení o nařízení izolace nebo karanténního opatření obsahovalo takzvaný jedinečný kód, na základě kterého je možné ověřit, že autorem dané zprávy je krajská hygienická stanice a dané oznámení je určeno pouze vám a ne nikomu jinému. Tak. Současně jenom podotýkám, že je to něco, co jsme diskutovali s Ministerstvem zdravotnictví, to znamená, víme, že je to technicky možné a v krátkém čase realizovatelné.

Již v původním návrhu pandemického zákona byla vložena možnost, právo podání námitky proti nařízení karantény či izolace, a to ve lhůtě tří pracovních dnů. Toto zachováváme, ale současně reagujeme na poměrně přirozenou potřebu, aby byla taktéž stanovena lhůta, ve které bude taková námitka vyřešena. To znamená, že vkládáme lhůtu tří pracovních dnů, aby orgán veřejného zdraví rozhodl nebo oznámil své prošetření této námitky. A důležité je, že pokud toto nestihne, nestihne oznámit té osobě, která podávala tu námitku, své rozhodnutí, tak se izolace nebo karanténa považuje - námitka nerozporovatelná, považuje se ta karanténa a izolace za ukončenou. To je důležité. To znamená, v zásadě můžeme být v horizontů tří až šesti dnů. To znamená, zásadním způsobem posilujeme, a to zde opravdu si dovolím podotknout, pokud je neustále diskutováno, že nouzový stav je výhodnější řešení, no tak minimálně z tohoto ohledu není, protože stejně bychom byli nuceni, pokud by se pandemie jakýmkoliv způsobem zhoršila, přistupovat k oznamování tímto způsobem, ale nebyly by tam tyto ochrany jednotlivých práv. Tady je to jednoznačné. Pokud udělá úřad chybu, tak v zásadě vy máte tři dny a máte jednoznačně danou lhůtu na to, jakým způsobem se bránit.

Poslední důležitý bod, považuji ho za důležitý symbolicky, politicky, ale i pro občany, a to je výše pokut. Pokuty v rámci pandemického zákona v souladu s celou koncepcí pandemického zákona mají být především prevenční. Účel nemá být sankční a nikdy nebyl. Původní výše pokut vycházela ze stejných výší, které byly stanoveny v zákoně o ochraně veřejného zdraví. Logika, která samozřejmě je v zákoně o ochraně veřejného zdraví, je malinko jiná, je přísnější. Pandemická norma má být, dovolím si použít slovo soft, má být jemnější a má být především ochranná. To znamená, my nemůžeme pokuty vypustit zcela a úplně. Jsme v zásadě, každý legislativec v rámci prvního ročníku práva víme, že každá norma musí mít nějaký sankční mechanismus. Ale pro to, aby byl odpovídající, tak my máme za to, že stačí, pokud ty pokuty budou sníženy o 80 %. To znamená, že ta navržená výše pokut odpovídá 20 %, což jsou částky, které odpovídají té vyšší sazbě pokut. Nejsou to ty částky, které následně bývají v rámci těch přestupkových řízení ukládány. To víme, není důvod přistupovat k této nejvyšší sazbě. Tak.

Toto jsou prosím body, které jsou obsaženy v tom pozměňovacím návrhu 297. A současně mi ještě prosím dovolte, abych předložila, načetla druhý pozměňovací návrh, který je nahrán v systému pod číslem 317, a ten si dovolím zdůvodnit pouze velmi krátce. Jedná se o pozměňovací návrh, kterým vypouštíme oprávnění Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany, neboť na základě konzultace s ministerstvem máme za to, že oprávnění, která již dnes mají tato ministerstva na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, by měla být dostatečná a není důvod je upravovat samostatně. Tak.

Současně si dovolím ještě následně v podrobné rozpravě se přihlásit k těmto dvěma pozměňovacím návrhům. Ale vzhledem k tomu, že budu předkládat omluvenku, tak si dovolím zmocnit k načtení těchto pozměňovacích návrhů v podrobné rozpravě svého kolegu Karla Haase, který je taktéž autorem těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji vám. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, děkuji za upřesnění. Děkuji i za vaše vystoupení. Já jsem chtěla právě vás vyzvat, že musíte v té podrobné rozpravě, takže děkuji, zaevidováno, kdo to přednese, a předám pak předsedající schůze. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, s kterou se hlásí paní poslankyně Karla Maříková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych měla na svou předřečnici, prostřednictvím vás, několik dotazů. Jak hodláte řešit, když někdo řekne, že mu ta esemeska nepřišla, nebo že si vypne telefon? Nebo víme, že staří lidé mají často problém vůbec esemesky přijímat. Jak se to bude vůbec dokazovat v praxi? To by mě opravdu zajímalo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. Nikdo další se nehlásí, takže... Paní místopředsedkyně chce vystoupit. Paní místopředsedkyně, s přednostním právem, bez omezení času, ano?

 

Poslankyně Eva Decroix: Já budu velmi krátká. Jenom bych považovala za slušné, aby tady nezůstávaly otázky bez odpovědi. Právě proto, že ne všechny otázky je možné vyřešit, a dokonce ani není vhodné je řešit v zákoně, tak právě proto je do zákona vloženo zákonné zmocnění pro ministerstvo, které má tyto jednotlivé parametry dokazatelnosti, identifikovatelnosti, ověřitelnosti toho autora oznámení doplnit, přičemž zase znovu uvádím, nejedná se pouze o SMS zprávy. Ta nařízení nebo respektive oznámení o izolaci či karanténě je možné činit ústně i prostřednictvím jiných komunikačních prostředků. Pokud se v praxi ukázala esemeska jako ten nejpraktičtější způsob komunikace, tak samozřejmě i nadále jí bude využíváno, ale právě díky tomu jedinečnému identifikačnímu kódu, a na tom už ale následně bude pracovat Ministerstvo zdravotnictví, takový technik nejsem, ale je nutné, aby ty technikálie umožnily ověřit, jestli ten kód byl rozkliknut, nebyl rozkliknut a tak dále. To znamená, to už není práce zde, to už je otázka technického rázu, kterou bude řešit ministerstvo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní místopředsedkyně. V tuto chvíli zde mám faktickou poznámku od pana poslance Karla Haase. Takže poprosím, ať přijde k řečnickému pultu. A ještě než začne hovořit, já bych si dovolila přečíst omluvy, pane poslanče. Omlouvá se pan předseda poslaneckého klubu SPD do 17 hodin, paní poslankyně Jana Pastuchová ruší omluvu, byla dneska omluvena do 17 hodin, a dále zde mám ještě omluvu od místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečky, a to dnes od 14 do 18 hodin z pracovních důvodů. Takže to byly došlé omluvy. A s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Haas. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom rychlá faktická pro zcela legitimní a správný dotaz paní kolegyně Maříkové, vaším prostřednictvím. V důvodové zprávě, a důvodová zpráva je klíčovým vykládacím prvkem jakéhokoli zákona, to věřím, že by potvrdila většina právníků v tomto sále, jsou uvedena ještě k té - a teď to říkám v uvozovkách - SMS karanténě nebo nařízení izolace jasná tři pravidla: za prvé že celý ten postup, který ministerstvo v případné prováděcí vyhlášce nastaví, musí odpovídat obecně závazným právním předpisům z oblasti elektronické komunikace, musí odpovídat obecně závazným předpisům z ochrany osobních údajů a musí být v souladu s judikaturou, která je velmi konzistentní, velmi ustálená, doručování projevů vůle orgánů veřejné moci směrem k soukromým fyzickým a právnickým osobám. Tolik snad na doplnění pro paní kolegyni. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Přeji hezké odpoledne. S faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Karla Maříková. Paní poslankyně, vydržte okamžíček... Prosím, můžete hovořit.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem chtěla jenom, abyste to konkretizovala, ale vzhledem k tomu, že jste mi neodpověděla, tak přišel pan ministr (?), já mu za to velmi děkuji, on tu odpověď oproti vám znal, což je tedy smutné, když to předkládáte, že to neznáte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, paní poslankyně. A nyní se přihlásila do rozpravy s přednostním právem paní místopředsedkyně Jana Vildumetzová Mračková. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, poslanci, členové vlády, dovolila bych si ještě jednou vystoupit, teď již tedy v obecné rozpravě, k danému zákonu. A protože jsem předsedala, tak bych ráda ve svém vystoupení zareagovala na některé své předřečníky, nejdříve především na pana ministra zdravotnictví, pana Vlastimila Válka.

Vážím si toho, že reaguje na ty dotazy. A musím říct, že když tady vystupoval a hovořil o tom, že třetí dávka očkování je velmi důležitá, i říkal, že opravdu podle těch analýz a všech těch statistik lidé nemají povětšinou ten těžký průběh, tak já bych se pana ministra chtěla zeptat, proč jsme na tom tak hrozně špatně ohledně těch třetích dávek očkování? Chtěla bych se ho zeptat, proč očkujeme tak málo v tuto chvíli? Proč když jsme očkovali 110 000 lidí denně, tak proč jsme včera například naočkovali 30 000? Pak bych se ho chtěla zeptat, proč Česká republika pořád stojí na čísle očkování, že má naočkovaných 18+ 74 %? A pokud se podíváme na ty západní země, tak protože oni se dostali na 85-90 %, tak proto také rozvolňují. A teď to nejdůležitější číslo - a budu to srovnávat s Dánskem, protože jsem si tu statistiku našla - my jako Česká republika máme v rámci třetích dávek naočkovaných 34 % a oni mají 60 %. Já bych se chtěla zeptat, co teda děláme pro to, aby se lidé očkovali třetí dávkou, když jste tady řekl, že to ty lidi chrání. A je to správně. Jestli nic jiného v tuto chvíli nemáme na boj s pandemií, tak by mě zajímalo, co se tedy pro to dělá a proč to číslo je tak nízké ve srovnání například s Dánskem, které jsem tady v tuto chvíli uvedla.

Druhý dotaz nebo druhá reakce by byla na paní místopředsedkyni, ale tam to spíše není dotaz, ale spíš takové povzdechnutí, které se mi v tomto týdnu, respektive v pondělí, na krajském zastupitelstvu Karlovarského kraje stalo a je spojeno také velmi s pandemií, a ráda bych vás s ním seznámila. Když jsme tady schvalovali eRecept, víme, co to přineslo, a dneska si prakticky bez něj nedokážeme představit už život, ani bez eNeschopenky a dalších věcí. Takže je skvělé, že tohle máme, že jsme to tady nějakým způsobem zavedli a začali jsme to daleko více využívat právě v rámci pandemie. A když přišla pandemie, lidé se dostali do karantény, tak se například řešilo, jak lidé budou volit. To jsme vyřešili, i jsme to tady schvalovali. Ale museli jsme řešit i jednání. Tady v Poslanecké sněmovně to řešíme tak, že párujeme, nějakým způsobem se dohodneme. Ale máme i ta krajská a městská zastupitelstva. A to se muselo nějakým způsobem vyřešit, takže se to vyřešilo zákonem, že bude možno se připojit online, a dává to jasnou logiku: když je člověk v karanténě, tak ať je mu to umožněno, zastupitelů není takové množství, jako je nás tady poslanců. No ale ejhle, co se nestalo. Na těch krajských zastupitelstvech, kde máte například v Karlovarském kraji 45členné zastupitelstvo, tak to není jako v Poslanecké sněmovně, že na návrh zákona potřebujete schválení nadpoloviční většinou přítomných poslanců, ale tam potřebujete mít vždycky tu většinu. A tu většinu má koalice. A ta opozice tam tvoří důležitou roli, protože pokud ti poslanci nepřijdou, tak musí i ta koalice spolu s opozicí komunikovat a hledat nějaké řešení. Takže se stalo podle mého názoru, že toto se začalo zneužívat a přišla zastupitelstva, svolalo se mimořádné zastupitelstvo a na začátku se odhlasovalo, že i když nebyli v karanténě, tak mohli být přihlášeni online, a v tu chvíli řekli "nechceme program", a tím zastupitelstvo skončilo. No a to vyvrcholení bylo v pondělí, kdy se předložil nový jednací řád - a slýchám, že se to tak děje ve většině krajů, že teda v jednacích řádech se ošetří, že například ten zastupitel se může omluvit z pracovních nebo jiných závažných důvodů. A já v tu chvíli tvrdím, že jestliže touto cestou do budoucnosti půjdeme, tak prakticky maříme principy zastupitelské demokracie. Omlouvám se, ale v tu chvíli ta role opozice je nulová. Svým způsobem vy v tu chvíli tam nebudete mít vůbec žádnou roli a myslím si, že to není cesta a že bychom se měli i tímto problémem zabývat, protože to, že dneska vy jste v koalici, vy jste v opozici, za dva roky to může být úplně jinak. A já si myslím, že jestliže člověk je zastupitel, tak má chodit na ta zastupitelstva, má tam komunikovat, má tam být prezenční formou, má poslouchat ty problémy, má je diskutovat. Je jasné, že pokud je v karanténě, v izolaci, tak je jasné, že by mu ten online přenos měl být umožněn. Tak to je moje druhá poznámka, jak se tady říkalo, zasedání orgánů veřejné moci, zákaz, omezení, tak jsem vám pouze chtěla říct jednu takovou věc, kterou se budu určitě zabývat, budu ji konzultovat s Ministerstvem vnitra, popřípadě budu i přemýšlet a pracovat na nějakým návrhu, který bych popřípadě předložila. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. A nyní se přihlásil pan ministr Válek s přednostním právem. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vaším prostřednictvím vážená paní poslankyně, já se pokusím odpovědět, vysvětlit a pak trošičku zlehčit. Za to zlehčení se především omlouvám.

Ta odpověď s tím očkováním. Tak máme dvě možnosti. Můžeme přesvědčovat - a my teď cíleně zveme, informaci, co nejsou očkovaní, posíláme i ošetřujícím lékařům, tu kampaň stále zvyšujeme. Teď čekáme na postupně rostoucí zájem o Novavax, ten nebude hned tak.

Další důvod. Když vrcholí vlna omikronu, tak si musíme uvědomit, že spousta těch lidí je pozitivních, a pokud mají PCR test pozitivní, automaticky se jim v certifikátu objeví, že jsou půlroku s certifikátem, který je vlastně vystavením bezinfekčnosti. Ale není to bezinfekčnost, já se prostřednictvím paní předsedající panu kolegovi Špičákovi velmi omlouvám, také to používám nevhodně. Tedy mají půlroku platný certifikát. A děje se ve všech zemích, kde je omikron, že ve chvíli, kdy tam začal omikron a obrovsky se začal šířit mezi populací, mají pozitivně testované, kteří jsou bezpříznakoví, s PCR testem pozitivní, tak jim klesá zájem o očkování.

Mohli bychom se bavit, jaká byla startovací pozice před půl rokem, před tři čtvrtě rokem, jak jsme na tom byli po půl roce, jak na tom byli v Dánsku a u nás. Ale myslím, že to je irelevantní. A nikdy bych si netroufl tvrdit, jak bych postupoval, kdybych byl ministrem před dvěma lety a tak dál. To by bylo hloupé, tady toto zlehčovat. Faktem je, že jsem ministr zdravotnictví měsíc, no, ono už je to o něco déle než měsíc, já mám pocit, že už jsem ministr zdravotnictví pět let, ale technicky za ten měsíc jsme dali skoro milion třetích dávek, to znamená, ten počet je veliký.

Samozřejmě je možnost nařídit povinné očkování. Ale řekněme si, co se děje v zemích, kde povinné očkování je nařízeno. Ty země jsou v podstatě dvě, respektive dvě a půl. V Rakousku je povinné očkování. Čísla jim brutálně rostou. Jsou daleko horší než u nás a rostou velmi rychle. To je první věc. Neříkám, že to souvisí s povinným očkováním. Ale aby to povinné očkování mohli realizovat, musejí dávat poměrně tvrdé pokuty. A dokonce teď začíná debata, že je budou strhávat z mezd. Já nevím, jestli je tady nějaká strana, která by toto byla ochotna prosazovat. V Německu je ta situace velmi podobná. Rozumím tomu, že povinné očkování u dětí funguje. Tam to nařídila WHO. WHO jasně definovala, proč je to vhodné. A to bychom mohli odborně velmi dlouho diskutovat nejen na tomto fóru. U dospělých je situace jiná. Je velmi komplikovaná.

A ano, rád bych, abychom všichni spolupracovali na tom, abychom přesvědčili občany, ať se nechají očkovat. Tím, že překonáme omikron, nejsme za vodou. Certifikáty dál platí po celém světě. Na podzim může být další vlna. Ale to, co bychom měli změnit, abychom z řešení krizových stavů udělali systémové řešení velmi závažného, nebezpečného, smrtelného onemocnění, o kterém už víme, že se pohybuje ve vlnách, že ty vlny kopírují vlny chřipky, víme, jaká je prevence, víme, co můžeme použít jako zábranu závažnému průběhu, a teď musíme tu informaci dál nějakým způsobem rozšiřovat. Navíc si myslím, že vzhledem k tomu, že firmy pracují na selektivní vakcíně na omikron, a ta vakcína tady bude za pár možná měsíců, tak ta další dávka by možná byla výhodnější omikronem. To znamená, těch faktorů je celá řada. Novavax je vynikající vakcína, kde zatím firma tvrdí, že by to mělo být dvoudávkové schéma. Těch proměnných faktorů je celá řada.

A já bych chtěl podat informaci, že se snažím toto diskutovat v rámci našeho budoucího předsednictví v rámci Evropské unie s kolegy z Francie a ze Švédska. Rád bych sjednotil ten přístup, protože budeme muset diskutovat vůbec v Evropě, co dál s certifikáty. A můj postoj je opravdu daleko více odborný než politický. Já si myslím, že je potřeba se začít chovat daleko více k tomuto onemocnění jako k vážné nemoci, a ne jako k politiku.

Druhá věc s těmi zastupitelstvy, za to velmi děkuji a budeme muset na to pamatovat, pokud ctěná Poslanecká sněmovna schválí tento zákon. Pokud tu novelu schválí Senát, tak bude mít pravděpodobně dočasnou platnost. A já jsem tady řekl, do června chci předložit zákon, který se bude týkat všech epidemií, pandemií, bude součástí novelizace, na které pracovalo už předchozí ministerstvo, ale neposunulo to tak daleko z různých objektivních důvodů, jak by se mohlo posunout. A tam na toto budu muset pamatovat.

A teď to zlehčení, proto jsem si vzal přednostní právo, protože to bych do dvou minut nedal. Mě napadla, když jsem tak seděl, já jsem taky byl zastupitel, byl jsem zastupitel v Líšni. Líšeň je obrovské město, u kterého je Brno. Zdravím do Líšně. (Smích několika poslanců.) Myslím, že u Prahy je taky nějaké takové obrovské město, u kterého je Praha. Je to tak? (Souhlasná reakce ze sálu.) Velmi správně. Me sme me u nás v Líšni. Už to nikdy takhle líšeňsky tady neřeknu. A z nějakého nepochopitelného důvodu online zastupitelstva byla v Líšni. Ale my jsme měli online vědecké rady. Kdyby tady byl honorabilis, prostřednictvím paní předsedající, pan poslanec Vondrák, tak by potvrdil, že i vědecké rady univerzit byly online. A kupodivu jsme hlasovali o poměrně závažných věcech, o rozpočtech, o docenturách, o profesurách. A tento problém nenastal. My jsme naopak měli lepší účast, protože ti, co byli z dálky, se takhle připojili online a neměli problém s účastí.

A teď to zlehčení. Já se všem za to omlouvám. Otázka je, jestli bychom neměli začít debatovat o tom, jaký je rozdíl mezi vědeckou radou a zastupitelstvem, že ve vědecké radě ten model funguje a v zastupitelstvu ne. To by možná nebylo nezajímavé zkusit zjistit, v čem se to liší. A moc se za to omlouvám. Ale dva dny... Já jsem musel říct něco, co mě trošku uvolní. Omlouvám se velice.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení. Vaše vystoupení vyvolalo faktickou poznámku paní místopředsedkyně Jany Mračkové Vildumetzové. Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo k faktické poznámce. Rozdíl mezi vědeckou radou a zastupitelstvem je takový, že podle mého názoru zastupitelstvo má opozici a koalici. Nevím, jestli vědecká rada? Nebyla jsem nikdy členkou vědecké rady. Ale role opozice a koalice je jasná v tom zastupitelstvu. A určitě si k tomu sedneme. Nečekala jsem, že mi na toto budete, pane ministře, odpovídat. Ale moc si toho vážím, že jste se i do tohoto pustil.

Ale spíš, jak jste hovořil o těch třetích dávkách a o tom očkování, mně by stačilo, kdybyste mi řekl tři kroky, které děláte na podporu proočkovanosti. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Nyní se ještě s faktickou poznámkou hlásí pan ministr. Nebo s přednostním právem? (S přednostním právem.) Můžu dát panu ministrovi slovo, pane poslanče? (Ne.) Tak prosím. Nejprve se přihlásil pan poslanec Václav Král a poté je na řadě s faktickou pan ministr Válek.

 

Poslanec Václav Král: Děkuji, paní předsedající. Myslím si, že pan ministr odpoví společně i na tu moji poznámku. Na základě toho, co jste teď tady řekl, tak myslím, že by bylo dobré i vzhledem ke zklidnění té situace a i vzhledem k tomu, že pan premiér po zrušení vyhlášky o povinnému očkování avizoval, že naše vláda a tato Sněmovna doufám nechce polarizovat společnost, aby tady jasně zaznělo, když už to nemůže být v tom pandemickém zákoně ani v pozměňovacím návrhu, který jsem se snažil nějakým způsobem zformulovat to, že prostě vláda a případně Sněmovna nebude tlačit na jakoukoli formu povinného očkování a že tam bude zachovaný ten princip dobrovolnosti. Tak pokud byste to teď tady v rámci diskuse deklaroval, tak myslím, že by se všichni významně uklidnili, a i já bych mohl podpořit tento zákon. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Válek. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: To je to nejmenší. Já nevidím nejmenší důvod, proč by vláda měla tlačit na povinné očkování, protože ty země, které to udělaly, tak měly velmi komplikovanou situaci provázenou řadou dalších konsekvencí. Já se obecně domnívám, že se bude muset Evropská unie domluvit, jak dál s očkováním proti covidu. Ale toto není téma, které bychom teď tady měli řešit.

A odpovím. První jsou cílené zvací esemesky, které dostává současně ten, který by měl dostat třetí dávku, a jeho ošetřující doktor cestou pojišťoven. A tady je potřeba extrémně poděkovat panu senátoru Krausovi, panu kolegovi Krausovi. Posíláme cílený dopis jak tomu lékaři, tak tomu pacientovi. A teď novou akci, co chystáme s pracovní skupinou, ve které je i paní, aniž to tuší, ale teď jí to řeknu, místopředsedkyně Senátu, vaším prostřednictvím, paní poslankyně, kdy máme link na starosty a dokážeme těm starostům posílat informaci. Tak teď chceme ještě informovat starosty o tom, kde jsou jejich nejbližší například možní lékaři, jakou mají možnost, abychom takhle zlepšili dostupnost. A chceme to využít i k cílenému informování o očkování, kde bude očkovací centrum, kam můžou jít, jaké jsou dostupné vakcíny. Takže i tuto cestu teď volíme. To je první krok. A to jsou ty tři odpovědi.

Dál v tomto budeme pokračovat. Dál v tom budeme pokračovat ve chvíli, kdy skončí ta vlna omikron, protože si musíme uvědomit, že my samozřejmě plánujeme co největší svobodu v rámci republiky, která ještě bude dostatečná k tomu, aby se chránili občané. Já nikdy nic jinšího nebudu navrhovat. Ale v okolních zemích, tak jak jsem to četl, platí poměrně přísná pravidla. A já bych byl velmi nerad, aby se stalo, že někdo nebude moct kvůli tomu, že nebude mít neplatný certifikát, jet například na dovolenou do Chorvatska. Proto i na toto chystáme jasný plán a strategii.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. Tímto jsme vyčerpali všechny faktické poznámky, a ještě než dám slovo řádně přihlášenému panu poslanci Nacherovi, přečtu omluvu. Omlouvá se paní ministryně Helena Langšádlová z dnešního jednání z pracovních důvodů. A nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher. Ano, je prvním řádně přihlášeným, který bude vystupovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Zaslechl jsem ze sálu konečně kvalitní projev, tak aby to bylo i slyšet na mikrofon.

Dámy a pánové, vážená vládo, ano, je to pravda, já jsem první řádně přihlášený bez přednostního práva po dvaceti devíti a půl hodině, tak si myslím, že je to rekord. To je první věc. Druhá, ještě poznámka před čarou. Myslím si, že za těch dvacet devět a půl hodiny jsme se tady řádně promořili, takže předpokládám, že těch 130 poslanců, co tady byli, tak už budou zdraví při jakékoliv variantě, která sem přijde. Čímž se dostávám k tomu, co ti lidé často píší ohledně počtu poslanců, kteří jsou v sále. Oni to nevědí, já to furt vypisuji, tak využiji této příležitosti, řeknu to, že poslanci koalice, opozice jsou vypárováni, zejména ti, co jsou nemocní, jsou v karanténě nebo v izolaci, to je ten daný počet. Ne že by tady nebyli, byli někde jinde, tak prostě jeden z koalice, jeden z opozice, ten covid nebo karanténa se nevyhýbá ani poslancům. Tolik na vysvětlenou, protože to nikdo na mikrofon neřekl.

Já jsem si ten svůj příspěvek rozdělil na čtyři části. Zase až na citace to nebudu úplně číst. Kdo by chtěl vědět, vždycky jak si navzájem na začátku nevěříme, koalice, opozice, tak můžu nechat nahlédnout, že tam mám i některé poznámky, něco jsem proškrtal, když jsem poslouchal pozměňovací návrh paní místopředsedkyně klubu ODS. Já jsem to rozdělil na takové části, argumenty logické, politické, právní a podnikatelské, když už tato vláda je taková propodnikatelská, pravicová a podobně.

Ještě předtím si, když už pan ministr tady říká, že má vtipné vložky, tak bych si také jednu dovolil stran toho, co mě zaujalo, když paní místopředsedkyně klubu ODS tady četla ty pozměňovací návrhy, tak poté co skončila, tak získala potlesk. Skoro bych se zeptal jako pan ministr průmyslu, když jsme tady měli důvěru vlády, jestli to byl gentlemanský potlesk, nebo frenetický potlesk. Mně to přišlo absurdní, já se omlouvám, trochu v tom, že my tady projednáváme věc, která omezí svobody občanů v České republice, my tady projednáváme něco, proti čemu současná koalice, bývalá opozice, často vystupovala v tom minulém volebním období, co je až do konce listopadu. My tady něco projednáváme ve stavu legislativní nouze, to znamená, že poslanci mají omezené možnosti do toho vstupovat. A přesto vy sem jako vláda dáte návrh, který nejprve obohatíte o pozměňovací návrhy a potom o další pozměňovací návrhy přímo na plénu, což je důkaz toho, že to připravené prostě není, to tak je, a že si to zaslouží první, druhé, třetí čtení. To se na mě nezlobte, buďte jako féroví. Já to neříkám zle, já to říkám prostě na základě faktů. To znamená, že poté, co tady - a já jsem rád za ta změkčení z hlediska obsahu, ale z hlediska toho principu, vy sem přijdete s návrhem, pak sami k sobě načtete pozměňovací návrhy a ještě si zatleskáte. Chápete tu absurditu? Nezlobte se na mě, musel jsem to tady zmínit, jakkoliv jsem rád, že to změkčujete, a já se pak k tomu dostanu.

Nejprve ten pohled logický. Ten logický u mě vychází, ti, co mě znáte, já jsem na ta čísla, já už jsem to naznačil v tom předchozím bodu, jestli jsme ve stavu legislativní nouze, nebo ne, tak teď budu detailnější. Takže situace 26. únor 2021, schválení původního pandemického zákona, a dneska jsme - já mám tady napsané v poznámkách 1. 2., už jsme 2. 2. 2022 - takže tehdy byla proočkovanost 623 000 dávek, což je 6,7 % z osob starších 12 let. Obě dávky mělo 232 000, to je 2,5 %, o tom jsem mluvil. Dnes naproti tomu tu jednu dávku má, ono se to vyvíjí, omlouvám se, připravoval jsem si to včera, předevčírem, tak doufám, že mě nebudete chytat za slovo, 6 924 000, což je 74,2, a dvěma dávkami 6 780 000, což je 72,6 %. To znamená, jak jsem řekl předtím, proočkovanost je třicetinásobná. To je kontext, pandemický zákon 2021, 2022.

Kapacita nemocnic. Předtím 7 176 pacientů, nyní 2 066, nedíval jsem se aktuálně, možná to vzrostlo mezitím, jak se tady táhne tahle schůze skoro 30 hodin. Ve vážném stavu, tam je to ještě viditelnější, ta situace že je odlišná. Předtím to bylo 1 531 pacientů, teď je to 181, to je osmapůlkrát méně. Naproti tomu pozitivních testů - já tady nebudu opakovat ta čísla - kdybych vzal ten včerejší, který je bezmála 67 000 oproti 14 000, tak je to čtyřikrát více. To znamená jinými slovy, i přestože čtyřikrát více pozitivních testů, a jak tady bylo řečeno mým kolegou Špičákem, otázka je, kolik je ve společnosti těch skutečně pozitivních, to může být násobně oproti tomu, takže i přestože (je) čtyřnásobně více oficiálně pozitivních testů, tak počet pacientů, počet lidí v nemocnicích ve vážném stavu, je osmkrát nižší, platí-li tedy teze s tím, že ta očkovanost, proočkovanost to utlumuje, ukončuje, jakkoliv já vítám to, že - a tady se liším s některými svými kolegy - není to povinné očkování, a jsem v tom konzistentní.

Tak se ptám - a to je můj první dotaz na pana ministra, já ho vždycky upozorním, já mám ty otázky speciálně podtržené modrou vlnovkou, abych trochu jakoby zvýšil hlas - proč tedy používat ten samý mechanismus, ty samé metody a ten samý nástroj, to znamená pandemický zákon, když ty situace jsou úplně odlišné. Ten druhý dotaz - a já už jsem ho měl předtím - proč to řešit ve stavu legislativní nouze, kde se jasně říká, že to je v případě mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, ale to i v těch vyjádřeních v médiích v té situaci teď nejsme. Nejsme.

Když k tomu přičtu ještě ty pozměňovací návrhy, které jste tady samozřejmě dali dvoufázově, první v rámci výboru a druhý byl načten před chvílí, tak je vidět, že to prostě do legislativní nouze nepatří. Dám jiný příklad, aby mi bylo rozuměno. Není to legislativní nouze, ale je to zrychlené řízení devadesát. Já předpokládám, že se s kolegy, s Markem Výborným, domluvíme na nějaké Milostivém létě 2, a dokud my si to nedomluvíme tak, aby to bylo, jak se říká, úplně vykecané do posledního detailu, tak s tím sem nemůžeme jít v rámci § 90, protože tam vždycky bude mít někdo apetit dát nějaký pozměňovací návrh a nějak to vylepšit. Vždycky. A má-li to být rychlý řez, který pomůže dlužníkům, tak se musíme na tom domluvit a pak to sem dát po generální dohodě. V tomhle případě - tam se to týká lidí, kteří mají exekuce - tady se to týká lidí všech.

Tak tady buď platí, že dokud ta vláda to nebude místo stoprocentně hotové, tak to sem nedá, protože vy jste to kritizovali i na těch předchozích vládách, tohle, anebo to dejte do klasických tří čtení a odborníci, kteří jsou ve zdravotním výboru, tam načtou ty věci, které tady načetla třeba Eva Decroix. Ale jeden, nebo druhý postup. Ale vy to sem dáte, ještě to tady jako urychlíte, nemluvě tedy o tom, že mezitím jsme si všichni přečetli rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a pan ministr řekl, že rozhodnutí je přesně ten důvod, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon. Já bych spíš řekl opačně, že to rozhodnutí je naopak důkazem, proč tyhle věci vůbec v téhle chvíli a v této podobě nepřijímat. Zvlášť když ty pozměňovací návrhy tady jsou šité skutečně horkou jehlou a vy nemáte žádnou zpětnou vazbu. Čímž nechci podceňovat kvalitu legislativní práce dvou kolegů z ODS, ale nemáte zpětnou vazbu, že to je v pořádku.

To znamená, my v den, kdy Nejvyšší správní soud, nějaké rozhodnutí určí, že je protiprávní, že jde o protiprávní zásah, tak my tady jak v rychlíku schválíme něco, co může omezit občany až do konce listopadu tohoto roku. A i to je vlastně jeden z pozměňovacích návrhů, protože původně to tam nebylo. Tak přece to musíte cítit, že tohle není možné probírat ve stavu legislativní nouze.

Teď si dovolím pohled politický. Vy moc dobře víte, kolegové, co jste tady byli, že ten pandemický zákon je vlastně kompromis. Kompromis, který tady vznikl kvůli tomu, že se neprodloužil nouzový stav, a všichni si to nějak pamatujeme. Vláda chtěla nouzový stav, opozice ho nechtěla, pak do toho přišli hejtmani, kteří ho jakoby chtěli, nechtěli, a do toho ještě senátoři. Takže vlastně každý chtěl něco jiného a výsledkem toho byl pandemický zákon. No a pandemický zákon je vlastně svého druhu, bych to nazval, nouzový stav, nicméně s otevřeným koncem, teď uzavřeným do konce listopadu. Já tam nevidím, a to bych se chtěl zeptat pana ministra, velký rozdíl. Pokud je jaký, tak bych ho chtěl vidět mezi těmi krizovými a mimořádnými opatřeními. Notabene, jak už tady bylo řečeno někdy v noci, jestli jsem správně poslouchal, ten nouzový stav je zakotven v ústavním zákoně, zatímco stav pandemické pohotovosti se stejnými důsledky pro ty lidi takovou oporu nemá. Ale já to tady říkám proto, že si pamatuji, jak se tady licitovalo o každém dni u nouzového stavu. Jestli se to prodlouží o 30 dnů, o 20 dnů, o 15. Když to prodloužíte o 12 dnů, tak vám na to ty hlasy dáme, ale u 20 ne, u 30 ne. A najednou tady my zvedneme ruku, že to bude až do konce listopadu. Rozumíte? Já tady nechci opakovat ta čísla ze začátku. Ony se ty argumenty prolínají. Ta čísla, která jsem tady řekl na začátku, jsou viditelně, znatelně, uchopitelně lepší. Ale zatímco předtím, když byla horší, se tady licitovalo o dny, jak dlouho bude nouzový stav, zatímco teď, když jsou lepší, tak se tady přijme opatření do konce listopadu. Když to takhle slyšíte, tak to přece logiku nedává. Já bych to nazval takový bianko šek.

A teď se zeptám pana ministra, protože vy to říkáte, že to je prevence. Že to je prevence. Tak se chci zeptat, co když se něco stane v té podzimní vlně, která nás začne ohrožovat od 1. prosince? A najednou to tam nemáte? Takže to by bylo dobré... anebo něco máte, tak to řekněte, od toho je tahleta debata, to jsou legitimní otázky, není to nic útočného.

Stejně tak se dostávám k tomu, co už jsem řekl, k něm pozměňovacím návrhům. Já vítám, že Eva Decroix tady vlastně změkčila, jak jsem pochopil, zjemnila to množství kumulací lidí, jsem si napsal esemesky, karanténa, že to není výhradní, nižší pokuty. Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany, o kterém jsem chtěl mluvit, tak tam už není. Vidíte, tak já tím, že to nečtu, tak si to normálně lehce škrtnu a tímhle pozměňovacím návrhem jste si ušetřili dvě minuty mého projevu.

Ale já bych se tady zeptal zase s určitou nadsázkou, navážu na pana ministra - kde je pan ministr Šalomoun, když ho člověk nejvíc potřebuje? Já vím, on je vypárován, je to řečnická otázka, já už jsem to psal na sociálních sítích, on je v karanténě. Ale to je řečnická otázka. Já ho tady vyzývám k tomu, aby tady zakročil, už podruhé. Když jste chtěli zmrazovat platy, tak on byl ten, co v médiích řekl, že to je podle něj pravděpodobně protiústavní. A vy ho tam máte pro tu legislativní čistotu. A teď sem dáte návrh, který chcete projednat hrozně rychle, a v pondělí tam načtete první pozměňovací návrhy a ve středu druhé. Tak bych se ho chtěl zeptat, je to řečnická otázka, on tady není, ale třeba mi odpoví pan ministr, jestli tohle je ta kvalitní legislativní práce tím, že tahle vláda má o toho jednoho ministra navíc, jak tady odůvodňoval několikrát Jakub Michálek. Takže docela by mě zajímal názor, až se uzdraví pan ministr, což mu přeju, tak aby to vysvětlil.

Já bych se chtěl zeptat, proč ve stavu legislativní nouze tady my schvalujeme tak robustní zásahy do práv a svobod, ale zároveň říkáte opakovaně, že jde o prevenci? Co kdyby přišla nějaká vlna? Nicméně vy předkládáte pandemický zákon, který se týká jedné konkrétní pandemie, ve které jsme teď. Mimochodem, v důvodové zprávě jsem našel, že se to tam ještě odvolává na variantu delta, mám pocit, že to tady někdo říkal, nikoliv omikron. Je to tam, je to tam, odvolává se na nějaké věci z dubna loňského roku. A zároveň pan ministr Válek říká, že plánuje uvolnění, zrušení všech opatření. Cituji: Opatření se zmírní od 1. března, pokud se epidemie bude vyvíjet dobře. Za mě: Není možné mít omezení základních lidských práv a svobod jakoby v záloze. To prostě není možné! Od toho je třeba ten nouzový stav, protože ten má tu věc, že vláda to může nařídit jenom 30 dnů a pak už si to musí tady vyžádat od Poslanecké sněmovny. Zatímco tady vy to dneska schválíte a do konce listopadu my jako zákonodárci s tím nic neuděláme. To je ten uchopitelný rozdíl.

Já jsem někde zaznamenal, nevím, jestli dobře, nebo špatně, tak se omlouvám, že to je něco jako tank, který máme schovaný v garáži. My budeme mít schovaný tank v garáži, že možná na podzim přijde nějaká vlna. Já bych skoro řekl na základě těch výroků soudu, že on mezitím zreziví. Takže vy pak vyjedete s tím tankem a on už pak bude zrezivělý, zestárlý a stejně to nebude fungovat. Nemluvě tedy o tom, že ten zásah do práv by měl být nějakým způsobem proporcionální. Ty zásahy by měly být vhodné, přiměřené, což zase, když se vrátím k těm číslům, tak si myslím, že ve vztahu k tomu to není, jakkoliv je to lepší ještě, než to bylo před hodinou, než jsme se dozvěděli ty pozměňovací návrhy. Proto jsem rád, že kolegyně vystoupila přede mnou, aspoň na to můžu nějakým způsobem reagovat.

Teď si dovolím pohled právní. Já už jsem ho trochu načal. Vezmu tady citaci například ústavního právníka Jana Wintra, že návrh obsahuje několik problematických bodů. Docela by mě zajímalo, jestli jste to konzultovali, ty pozměňovací návrhy a vůbec celý výstup, s ústavními právníky a s dalšími právníky, když to takhle naráží na správním soudě. Otázku má například v případě ustanovení, kterým je možné obecným mimořádným opatřením stanovit plošně jakousi samokaranténu všem lidem, kteří mají pozitivní antigenní test. Takto razantní zásah do osobní svobody by měl být rozhodován individuálně, nikoliv plošným rozhodnutím úředníků. A teď citace: Je potřeba vnímat, že to je zcela mimořádný nástroj na mimořádnou situaci. Já se zase vrátím k těm číslům, která jsem řekl na začátku. Ta situace mimořádná není, budu se tady opakovat, že nám postupně chodí všem zprávy, jak se to tu uvolní v Dánsku, uvolnilo, tu v Norsku. My jsme s nějakým zpožděním, ale evidentně to směřuje k tomu uvolňování.

Mě mimochodem, že teď odbočím od té citace, překvapilo, že pan ministr ve své úvodní řeči vlastně tady říkal, kde všude je to ještě přísnější než v České republice. Ale já si pamatuji, když tady byl v roli opozičního poslance, a já jsem s ním často v tomhle sympatizoval, tak naopak říkal, zdůrazňoval, proč my jsme v některých věcech přísnější a že někde jinde je to jemnější. To je zajímavé, jakoby ten jiný úhel pohledu. Já ho chápu, protože předtím jste byl v opozici, teď máte tu zodpovědnost, ale stojí za to to jakoby připomenout.

Tudíž toto mimořádné opatření, které je ústavně hraniční a je přípustné jen proto, že reaguje na mimořádnou situaci, by mělo mít omezenou platnost. Pokud najednou časové omezení zmizelo a ten zákon má platit navždy, to už neplatí, tenhle výrok, tak je tím vyslán nešťastný signál, podle mě i do konce listopadu je to dost dlouho, že něco, co vnímáme jako výjimečný stav, se má stát novou normou. Paragraf 2 odst 2. písm. u) - zavádí se nový institut příkazu fyzické osoby. Účelem tohoto doplnění je obejít dosud platnou úpravu vyplývající ze zákona o ochraně veřejného zdraví, k tomu já se ještě vrátím, a správního řádu, kdy omezit fyzickou osobu na jejích základních lidských právech a svobodách je přípustné pouze rozhodnutím ve správním řízení. V praxi tedy to může znamenat, že nikoliv zákon nebo rozhodnutí nějakého orgánu veřejné moci, ale jakýsi úkon, v tomto případě esemesky, byť teď jsme slyšeli, že to bude variantně, doručení těch esemesek omezí člověka na jeho právech. Stejně tak to má ten nový § 8a. Já jsem teď přesně nezachytil, kam všude sahají ty pozměňovací návrhy, které tady přečetla paní místopředsedkyně, což mi mimochodem připomíná - budeme mít nějaký mezičas, bude nějaká přestávka mezi těmi čteními, abychom si ty pozměňovací návrhy mohli aspoň přečíst, když už tady schvalujeme takhle omezující věci? Protože zatím tady mám a komentuji vlastně to, co jsem si udělal čistě poznámky, nikoliv co jsem viděl napsáno. Takže tam budou nařízení, opatření, izolace, karantény, ústně, písemně pomocí prostředků komunikace na dálku. To už tady bylo řečeno. Já to nebudu opakovat.

Když to shrnu, tak od toho právního pohledu, od právníků, tak ta novela zavádí nové oblasti regulace, a velmi některé neurčitým způsobem, a ty stávající rozšiřuje. Někde nově zužuje, trochu. Právní jistotu naopak svými nově zavedenými vágními formulacemi významně snižuje do budoucna.

Tady také zaznělo, že bez pandemického zákona skončí platnost opatření. Tady bych ale řekl, že to není pravda, protože většina těch mimořádných opatření je vydávána s odkazem i na zákon o ochraně veřejného zdraví. Tady si dovolím citaci: "Řada opatření, o kterých hovoří pan ministr, pokud budou dobře vyhlášena, se dají řešit v rámci zákona o ochraně zdraví. Je to skutečně, já to slovo nepoužívám rád, bianko šek, který vládě umožňuje z hodiny na hodinu měnit nějaké parametry chování, ale ty parametry chování se týkají milionů lidí, kteří žijí v České republice." A teď překvapivé - víte, koho je to citace? To je citace Ivana Bartoše z debaty o prodloužení nouzového stavu. Ale ona se úplně krásně hodí na tu situaci v této chvíli. To znamená, odvolává se celá řada věcí na zákon o ochraně veřejného zdraví. Platilo to předtím, platí to i teď. A jak jsem řekl, máme tady institut nouzového stavu, kde je ten limit 30 dnů, a zásahem Poslanecké sněmovny je to jakýsi korektiv, že se to nedá řešit donekonečna.

A teď, dámy a pánové, si dovolím poslední pohled, pohled podnikatelský. Protože jste pravicová vláda zaměřená na podporu podnikatelů, kterým ta předchozí vláda ubližovala, tak vám k tomu teď tady něco řeknu. Z pohledu podnikatelů jde o nesystémový zásah do podnikání z těchto důvodů: Ministerstvo zdravotnictví a krajské hygienické stanice by měly možnost celoplošně omezit prakticky veškeré podnikání, vzdělávání a volnočasové aktivity. Podstatné omezení podnikání by mohlo být nařízeno na dálku, a to i nedostatečně specifikovanou osobou. Postiženým podnikatelským subjektům by byla ztížena či významně omezena možnost soudního přezkumu vydaného nařízení a rozhodnutí. Podnikatelé by na základě vyhlášených omezení neměli nijak zaručenu náhradu skutečných škod, které by jim v důsledku mohly vzniknout. Opatření, která omezují podnikání, by bylo možné zavádět v budoucnu kdykoliv, tedy do toho data 30. listopadu, při pouhém podezření, že tady je pandemie. A několik jedinců by mohlo na nejasném základě vydávat nařízení, která zakazují lidem být ve vzájemném kontaktu.

Shrnu to. Pod záminkou boje proti covidu je přijímána legislativa, která nepřiměřeně posiluje státní moc, úředníci by dostali do rukou nekontrolovatelnou pravomoc, která jim nepřísluší. A víte, proč jsem se tak dlouho díval do toho papíru? Já vás překvapím. To nejsou moje slova. Já jsem zase citoval. A není to poslanec ANO nebo SPD. Já jsem citoval z tiskové zprávy Radomila Bábka, předsedy výboru Podnikatelských odborů, který minulou vládu velmi kritizoval za potlesku opozice, a to jsou jeho slova. To není poslanec ANO, příznivec ANO. To je zástupce podnikatelů, který to říká takhle zcela jasně.

Takže bych se chtěl pana ministra zdvořile zeptat, jak by... (Posl. Schillerová: Bábek.) Bábek. A co jsem řekl? Radomil Bábek. Tak bych se chtěl zeptat, co by na ty výtky z podnikatelského prostředí, jak by jim odpověděl. Jestli to, co jsem já tady přečetl, jestli je pravdivé, či nikoliv. A jak říkám, tohle nebyla moje slova, ale já jsem tady záměrně použil slova někoho jiného, kdo vždycky kritizoval vládu hnutí ANO, ale prozradil jsem vám to až poté.

Suma sumárum, proč je důležitý podle mě společný postup všech stran, nikoliv válcování ve Sněmovně? Protože největší problém v této zemi máme s tím, že rapidně klesá důvěra lidí v ta opatření. Je to často skloňováno. Důvěra lidí je klíčová, to říkáte všichni, v to, aby věděli, proč ta opatření jsou důležitá, že je mají dodržovat a že je to i na nich, na jejich zodpovědnosti. Jenže s délkou pandemie samozřejmě narůstá únava ze všech těch omezení a u obrovského množství lidí se také jedná o ekonomické přežití. A toto suma sumárum, to jsem zase neřekl já a zase jsem si to našel ve vašich výstupech, to jsou doslova slova Víta Rakušana. Tak já jsem je tady takhle vzal, použil, protože s nimi souhlasím. Předtím jste to říkali. Ještě to znova přečtu, tu jednu větu: Suma sumárum, proč je důležitý dle mého názoru společný postup všech stran ve Sněmovně? Protože největší problém je, že rapidně klesá důvěra lidí. A to se tady dneska neděje. Tohle jsou slova Víta Rakušana. Protože my tady přijmeme něco na tři čtvrtě roku, ale bude to prostě hlasování koalice versus opozice. Nebude to společný postup, po kterém jste volali vy, tohle jsou reálné citace. Já jsem si to našel, dal jsem si s tím práci schválně.

Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Jsem rád, že jsem se aspoň po skoro 30 hodinách dostal jako první ke slovu. Budu velmi rád, když pan ministr odpoví na ty otázky. Nejsou to otázky jenom moje, ale mým prostřednictvím otázky lidí, kteří nám píšou všem, nebo zejména třeba ti podnikatelé, a že pan ministr bere právě tohle jako věcnou debatu. Kdy jindy si tohle máme vypovídat než právě v této chvíli. Ještě jednou děkuji za vaši pozornost a přeju hezký zbytek odpoledne. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení, které vyvolalo tři faktické poznámky, a to paní poslankyně Karly Maříkové, pana poslance Bohuslava Svobody a následně pana poslance Karla Haase, a poté vystoupí pan ministr s přednostním právem. A než vám, paní poslankyně, udělím slovo, tak si dovolím přečíst omluvy. Omlouvá se pan poslanec Julius Špičák od 15.20 do konce jednacího dne a paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová dnes od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních a rodinných důvodů. A nyní prosím, paní poslankyně, máte své dvě minuty.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Tady můj předřečník pan Nacher zmínil slova, která dneska řekl pan ministr Válek, byla asi jedna hodina, k rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozhodnutí správního soudu je přesně ten důvod k tomu, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon. Kdyby dneska platil, tak toto opatření, které je bezesporu správné, by bylo nenapadnutelné, řekl pan ministr. Soud rozhodl, že to skutečně, jak tady bylo řečeno, nemá oporu v zákoně. Ale pan soudce Mikeš také řekl, že cílem opatření nemůže být, aby stát nutil lidi do očkování. A mě by tedy zajímalo, kde v té novelizaci, v tom zákoně to má oporu tedy. Já jsem to nikde nedohledala. Bavili jsme se tady i s kolegy a nikde jsme na to nepřišli. Tak nevím, jestli pan ministr to spojí s těmi odpověďmi pro poslance pana Nachera, anebo se té odpovědi zhostí někdo jiný. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Bohuslav Svoboda a připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Pan Bábek je Trikolóra, pokud vás to zajímá. To nemá s vámi nic společného.

Překvapil mě kolega Nacher, který vždycky hovoří velmi precizně, vychází ze skutečných faktů a je radost ho poslouchat. Dneska tedy mluvil něco tak strašlivého, že jsem si to ani nedovedl představit. Pane kolego, to není hra člověče, nezlob se. (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího, pane poslanče.) To není o házení kostkou a sebrání nějakého pindíka. To je rozhodování o osudech lidí. V té medicíně se musíte naučit, že jsou některé věci, které se vám třeba nelíbí, ale že prostě není přípustné, abyste postupoval tak, že nezabráníte tomu, abyste minimalizoval možné poškození toho pacienta, abyste minimalizoval počty zemřelých. Až se setkáte s těmi dětmi, které jeden den ještě běhaly, a druhý den přijdou do špitálu a do 24 hodin na tu myokarditidu umřou, tak přestanete hrát ty pindíky a začnete možná říkat, že hrajete šachy. Ale ani ty nehrajete.

Teď rozhodujeme o tom, abychom minimalizovali ty ztráty. A pro mě jako pro člověka, poslance a lékaře je rozhodující každý ztracený život. A mně každá věc, která tady snižuje tu pravděpodobnost se tomu bránit a vydržet to, to mně strašně vadí. Já samozřejmě chápu, že si můžeme povídat o tom, že to můžeme všechno zkrátit nebo prodloužit. Já chápu, že je na nás na všechny tvořen veliký tlak ze zevnějšku, ale přesto bychom měli stále zachovat si to, že žijeme v 21. století, že máme za sebou nějaké etické principy, kterými se řídíme v tom životě, že je nemůžeme opustit proto, že jsme tlačeni nějakou infekcí do kouta, že musíme to, že jsme se stali lidmi s velkým L, dodržet i v této situaci... (Předsedající: Pane poslanče, váš čas vypršel.) ... a nehrát si na to, že všemu vládneme a všemi pindíky zacvičíme.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, že jste dodržel čas, a jenom připomínám, že své kolegy a kolegyně prosím oslovujte vždy prostřednictvím předsedající či předsedajícího. Děkuji. A nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Karel Haas. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, paní předsedající. Já si moc vážím vystoupení pana kolegy Nachera, vaším prostřednictvím. Mám k němu dvě poznámky. On první pětiminutovku věnoval řekněme s pozdviženým obočím tomu, a teď to myslím vážně, jak si vláda mohla dovolit ve stavu legislativní nouze předložit, a podtrhuji třikrát, novelu pandemického zákona a jak si mohli vládní poslanci dovolit předložit pozměňovací návrh. Tak jenom chvilička historie: 15. 2. předložila vláda hnutí ANO a ČSSD, a já se tehdejší situaci nedivím, ve stavu legislativní nouze pandemický zákon, nikoliv novelu. A 18. 2., v den, kdy proběhla obě čtení, ve zkráceném stavu legislativní nouze načetli vládní poslanci zcela legitimně, Ivo Vondrák a Jan Hamáček, významné pozměňovací návrhy k pandemickému zákonu. Toť jenom abychom, řeknu, měřili si všichni stejným metrem. A já si myslím, že to není typický stav. Nicméně, a teď to beru jako pochvalu do řad hnutí ANO a do řad ODS, v demokratických politických subjektech by to nemělo být obvyklé, ale není to řekněme nic nestandardního.

A druhá věc. Kolega Nacher se zastavil u věcného obsahu v té své právní části novely pandemického zákona, a prosím vás, vládní návrh, sněmovní tisk 1158, v loňském únoru neobsahoval odškodnění, neobsahoval pojistku stavu pandemické pohotovosti vypnutelnou Poslaneckou sněmovnou, neobsahoval přednostní přezkum Nejvyšším správním soudem. To si myslím, že byla mnohem větší pochybení než ta, která řešíme dnes, a byla zcela správně opravena nebo napravena formou pozměňovacích návrhů.

Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, pane poslanče. A nyní, ještě než udělím slovo panu ministrovi Válkovi, pan poslanec Nacher chce reagovat ještě s faktickou poznámkou? Ano, chce reagovat, takže prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji. Já děkuji za ty reakce. Jenom bych se chtěl pana docenta, s kterým sedím i v zastupitelstvu a nesmírně si ho vážím, zeptat, v čem jsem se tam mýlil? To by mě zajímalo. Jestli ta čísla neodpovídala, data neodpovídala, citace neodpovídaly, kontext neodpovídal? Já jsem to všechno dal do nějakého kontextu, do nějakých souvislostí, ještě jsem to strukturovaně rozdělil, aby to bylo úplně přehledné, a ta čísla jsem bral z veřejných zdrojů. Tam není jediná věc, která by nebyla pravdivá. Klidně vám ty poznámky, ze kterých jsem vycházel, dám, a když mi červeně podtrhnete, co jsem tam řekl nesprávně, tak budu rád a klidně se omluvím. To je jedna věc.

Druhá věc. Znovu opakuji, ta situace je jiná. To je na kolegu Haase. Ta situace je jiná. Já jsem tam říkal ta čísla. Nemůžete, prostě ten kontext je důležitý, srovnávat leden, únor 2021, leden, únor 2022. Protože jak to budou vnímat ti lidé venku? Předtím proočkovanost skoro žádná, teď nad 12 let 72,4 dvěma dávkami, nemám to u sebe, a my řekneme... a my budeme dělat to samé, nebo skoro to samé? Jaká to je zpráva do té společnosti? Vždyť i jakoby psychologicky je přece tohleto špatně. To znamená, nedají se ty věci srovnávat. Tak vy sami rádi říkáte: když dva dělají totéž, není to totéž.

Mimochodem pokud jde i o ten pozměňovák, já to nevyčítám, že to dáváte. Já jsem nakonec za ten obsah rád, že jste to změkčili. Ne, já jsem to říkal na přetřes toho, že když to dáváte ve stavu legislativní nouze, tak by to mělo být prostě vyťukané, vytuněné, když to tak řeknu. Nikoliv že se to dopracovává v Poslanecké sněmovně. Nic víc, nic méně. To nebylo o tom obsahu tentokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní dávám slovo s přednostním právem panu ministrovi Válkovi a dále se s faktickou poznámkou připraví pan poslanec Bohuslav Svoboda. (Odmítavá poznámka z pléna mimo mikrofon.) Prosím pěkně, je to tak. Faktické poznámky byly v určitém pořadí, pak se přihlásil pan ministr Válek, čili je možno mu udělit přednostní právo a pak ostatní následují faktické poznámky. Může to tak být? Ano, děkuji. Prosím, pane ministře, s přednostním právem.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Já to nechci už komplikovat. Já jsem na většinu těch dotazů, co zazněly, už odpovídal, nicméně shrnu. V roce 2000 (?), v druhé polovině, vláda dala za úkol ministrovi vnitra připravit krizový zákon. V tom zápisu z jednání vlády je jasně napsané, že v něm mají být zapracovaná i opatření, která povedou k možnosti vydávání těchto různých metodických nebo různých těch mimořádných opatření, a která se budou - že v tom krizovém zákoně má být i kapitola věnující se covidu a obecně epidemii. Na tom krizovém zákonu se pracovalo, dokonce se tady předkládal a tak dále. Bohužel v něm slůvko o pandemickém zákonu není. Já to nekritizuji, já jenom říkám, tato možnost je teď nepoužitelná, musí se na něm znovu začít pracovat. Neříkám, že je to něčí chyba, jen říkám, jaká je situace.

Stejně tak pan ministr pracoval na změně zákona o ochraně veřejného zdraví, možná si vzpomenete, hlavní hygienička a tak dále. Různě se to v Poslanecké sněmovně diskutovalo, pan ministr Vojtěch, s tím, že tento zákon se někam posune. Ten zákon se v podstatě nikam neposunul a není absolutně na něm odpracováno vůbec nic, dokonce není na ministerstvu ani nachystán žádný návrh, jak by měl vypadat ten obsah. To znamená, to, co já jsem okamžitě začal dělat, začal jsem na tomto zákoně pracovat. A v tomto zákoně právě budou i věci týkající se pandemie. Zase s tím rychle nic neudělám, protože na ministerstvu jsem zatím jenom měsíc.

A já jsem tady jasně řekl, zopakuji to, že tento zákon bych chtěl do té diskuse, po které voláte a která, doufám, že bude intenzivní, budeme mít různé na to názory a samozřejmě budou boje za to, jak má vypadat hygiena, budou různé lokální zájmy. Tak ale ten zákon tady projde standardním procesem. Já pevně věřím, že do listopadu bude ve fázi, že ho budeme moci použít. No a takže jediné, co se dalo udělat, bylo využít novelu pandemického zákona, kterou přichystal pan ministr Vojtěch, kterou měl zřejmě připravenou, že by ji vládě předložil, kdyby ta vláda pak ještě byla, která prošla vnitřním připomínkovým řízením. Do té novely jsme zapracovali ještě některé pozměňovací návrhy, pak kolegové z našich pěti stran tam dopracovali ty dva pozměňovací návrhy a teď tady tato novela je. Ale já se čestně přiznávám, že jsem využil práce předchozího ministerstva, využil jsem toho, že prošla připomínkovým řízením předchozí vlády. Nenapadlo mě, že opravdu vzbudí takové vášně, protože ten problém jsou ta opatření.

A teď si řekněme, co se děje s opatřeními. Tak já jsem řekl jasně, že na konec roku, na silvestra, na tu dobu, kdy jsem vlastně byl ve vládě, já nevím týden, sedmnáctého jsem byl jmenován, že tedy není nutné po konzultaci s AntiCovid týmem tehdy ještě, s tou skupinou odborníků, kterou jsem shromáždil, že není nutné mít nouzový stav, že dokonce není potřeba mít omezenou provozní dobu. Dostával jsem za to neskutečné výtky od řady poslanců. Neříkám, od kterých, ale dostával jsem od některých, co sedí tady, jak dostaneme armagedon, ono se nic nestalo. Ta opatření byla dobře nastavená, já neříkám, že to byla moje zásluha, to bych si nikdy netroufl říct, byla to zásluha profesora Chlíbka a řady těch dalších odborníků. Dneska je to téměř čtyřicet lidí, kteří spolu dvakrát týdně diskutují a navrhují různé variantní postupy. My z toho vybíráme optimální cestu. Snažíme se dojít ke shodě. A jsem rád, že se to takhle podařilo nastavit. Koneckonců pokud si vzpomenete, tak to byla moje hlavní výtka. Já měl vždycky jenom dvě výtky. Že se střídají strategie, což bylo dáno tím, že se vystřídalo za rok pět ministrů. S panem ministrem Vojtěchem jsem vždycky velmi dobře spolupracoval, vždycky jsem ho chválil, ví to i zdravotní výbor. Stejně pozitivně jsem se tvářil, nebo stejně pozitivně jsem hodnotil, pokud ta opatření byla nějak kontinuální, (byl) problém, že se střídali ti poradci a každý měl na to trošku jiný názor, jiný Sníh, jiný pan náměstek Černý a tak dále. To nemá smysl se k tomu vracet. Já jenom kdybychom to chtěli dát do toho kontextu.

Takže teď jsem předložil pandemický zákon, protože od osmadvacátého tady musíme mít nějakou normu, která jednak umožní dál udržovat pro cestování do zahraničí a tak dále covid pasy. Jednak nechci, abychom se stali zemí, která bude svítit na mapě světa červeně a bude označena za rizikovou. Chci, aby naši občané mohli co nejjednodušeji cestovat do zahraničí. A co dělám s opatřeními: tedy konec roku bez nouzového stavu, všechno, co jsem slíbil v rámci opatření, realizuji, ukončuji testování, ukončuji osmnáctého testování ve firmách a ve školách, tak jak jsem slíbil v půlce února, že dojde k nějaké změně. To, co v dalších krocích bude následovat, zase vychází z doporučení odborníků, z jejich návrhů. A budu v tom pokračovat, protože nemám nejmenší důvod a nebudu nikdy navrhovat, a já myslím, že ten necelý měsíc a půl je toho jasným důkazem, že nenavrhuji nic, co bych považoval za nadbytečné, co by bylo nadbytečné.

Ta opatření, která máme, jsou jedny z nejměkčích v Evropě. Z nejměkčích v Evropě. A ta kritika, kterou dostávám, nebudu některé jmenovat, je za to, že jsou takto měkká ta opatření. Kritika není za to, že jsem jaksi zavedl tvrdá opatření, ale že je změkčuji. Kritika je za to, že přes Vánoce nebyl nouzový stav a přes silvestra tedy že nebyl nouzový stav. Kritika je za to, že jsem zrušil povinné očkování a vyhlášku o povinném očkování. Kritika je za to, že ta opatření nejsou tak tvrdá jako v okolních zemích. A nejsou. A já nechci, aby byla tak tvrdá. Že tým odborníků, který této vládě a mně radí, a já jim za to strašně děkuji, spolupracuje velmi intenzivně s profesorem Duškem a ty jejich predikce (třikrát poklepává na řečnický pultík) stoprocentně vycházejí. Jsou to ti, co měli přijít, v tomto případě přišli a já jim naslouchám. Proto to takto realizuji. A rozhodně mám nulový zájem cokoliv kritizovat na tom, co bylo loni, co bylo předloni, protože si uvědomuji svízelnou situaci. Uvědomuji si, že to nebylo jednoduché. V řadě případů, v řadě případů jsem za těmi rozhodnutími stál. V řadě případů, v řadě případů jsem pana ministra Vojtěcha podporoval, on to ví, já to vím, nemusíte to přiznávat, je to tak. A často jsem byl daleko víc koaliční poslanec než někteří koaliční. V případě minimálně dvou zákonů ano. Stačí si přečíst zápisy ze zdravotních odborů. Ale prostě mám nějaký přístup a hodnotím to, co si myslím, že je správné, a vždycky budu hodnotit to, co si myslím, že je medicínsky správné. Proto potřebujeme pandemický zákon.

Ano, já doufám v nejlepší. Vždycky budu doufat v nejlepší. Kdybych nedoufal v nejlepší, nesnažím se léčit jako lékař svoje pacienty. Ale připravuji se na nejhorší. Připravuji se, že bude nejhorší. Na to musím být připraven. Pokud na to nejsem připraven, dělám chybu. A pak přijmu to, co se bůh rozhodl seslat. Pandemický zákon je příprava na to nejhorší. Nic víc, nic míň. A já udělám všechno pro to, aby opatření byla to nejlepší. To, co nebude tvrdé, to, co umožní lidem normálně žít.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Váš příspěvek vyvolal dvě faktické poznámky. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pěkné odpoledne. Nejprve vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Robert Králíček, připraví se pan poslanec Kamal Farhan a poté paní předsedkyně Schillerová. Jenom se chci zeptat, pane poslanče Svobodo, vy se hlásíte s faktickou poznámkou, nebo s předností? (Poslanec Svoboda odpovídá mimo mikrofon.) Já jsem převzal řízení schůze, neměl jsem to poznamenáno. Vy jste se hlásil s přednostním právem? S faktickou poznámkou? Omlouvám se, pane poslanče. Prosím, máte slovo. Pane poslanče Svobodo, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Omlouvám se, ale zmizel jsem. Já odpovím kolegovi Nacherovi. Ten problém spočívá v tom, že my tady skutečně nehrajeme člověče, nezlob se. Náš cíl by měl být ten, abychom minimalizovali počet těch, kteří s touto nemocí budou bojovat, a neúspěšně bojovat. Aby počet těch lidí, kteří klečí na všech čtyřech, protože jinak dýchat nemůžou, byl co nejmenší. Aby ten počet zemřelých intrauterinně, tedy v děloze, dětí byl co nejmenší a nepotkávali jsme se s tím na porodních odděleních v současné době. To je cíl. To, co vy říkáte, je nějaká cesta. A mně skutečně je jedno, jestli už je to dobré, to říká ANO nebo Trikolóra. Jako říkat, že se v něčem nedodrží nějaká pravidla, opozice, koalice... Cíl je rozhodující, ne cesta, ta skutečně rozhodující není. A já jsem přesvědčen o tom, že jsme ve fázi, kdy ještě musíme sbírat údaje, abychom mohli říct ano, tato cesta je ta správná. Dokud ji nemáme, tak v té medicíně prostě musíme dělat tak, že nenecháme toho člověka, aby nakazil ty ostatní, že ho nenecháme, aby sám sebe poškodil. V okamžiku, kdy budeme vědět s pravděpodobností hraničící s jistotou - nikdy to nevíme, medicína neumí nic stoprocentně - že ten vývoj je takový, že si to lze dovolit, můžeme si dovolit cokoliv. Žádné odvolání na to, co dělají v Holandsku, co dělají někde jinde nehraje vůbec žádnou roli. Každé podmínky jsou jiné a každý ten virus v té zemi je trošičku jiný, protože on mutuje v rámci toho světa, ve kterém je. A to je ta základní chyba a problém toho celého vašeho povídání, že jste zcela zapomněl na to, že nehovoříme o pindíkách na člověče, nezlob se, ale že hovoříme o živých lidech a že ti lidé také nemusí mezi námi být.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní tedy čtyři faktické poznámky. Nyní pan poslanec Robert Králíček, potom pan poslanec Kamil Farhan a další. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Robert Králíček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, oni mi to pan ministr Válek a pan Svoboda rozbili. Já jsem chtěl reagovat na pana Haase. Ale myslím si, že jsem měl jít před panem ministrem, protože doopravdy si myslím, že faktické mají přednost před přednostními právy. A já jsem chtěl jenom doplnit Patrika Nachera.

K tomu, jak to probíhalo, jak jste říkal, jak to probíhalo minule. No, minule to probíhalo tak, že opozice nám řekla, že ten pandemický zákon prostě neprojde, pokud nebude dohoda před jednáním. Před jednáním. A i před jednáním o pandemickém zákonu proběhl zdravotní výbor, kde musela být dohoda s opozicí. Jinak nám bylo řečeno, že nám to nepustíte a zobstruujete. To je taky rozdíl. Protože dneska to drtíte na sílu bez dohody. Bez dohody. Na sílu. To je ten zásadní rozdíl. A jak tady pan ministr říká, že se těší na tu diskusi, tak on tu diskusi měl na tom zdravotním výboru a na jednání na plénu byla jasná dohoda, v jaké podobě pandemický zákon projde. Kdyby to tak bylo i teď, nemusíme tu sedět dva dny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Kamal Farhan a připraví se paní předsedkyně Alena Schillerová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vládo, děkuji za slovo. Já mám ve faktické poznámce dvě věci k panu ministrovi. Ta první věc je, že jsem očekával, že odpoví kolegyni Maříkové, kde ona říkala, tady zacitovala vlastně to, co řekl pan ministr: rozhodnutí správního soudu je přesně ten důvod k tomu, proč je potřeba novelizovat pandemický zákon, kdyby dneska platil, tak toto opatření, které je bezesporu správné, by bylo nenapadnutelné. Ona se zeptala, že vlastně nikde v tom pandemickém zákoně toto nenašla. Já bych tu otázku položil trochu jinak. Kde je kvalitativní opora v tom pandemickém zákoně k rozhodnutí správního soudu. Tak to je moje první otázka.

A pak jsem chtěl na doplnění, a když tak mě omluvte, jestli jsem špatně rozuměl. Vy jste řekl, že vlastně i podpora očkování u neočkovaných, nebo třetí dávku, prostřednictvím na pana ministra, rozesílají pojišťovny. Nebo že jim posílají dopisy nebo něco takového tady zaznělo na dotaz, já bych to našel potom ve stenu, na dotaz paní Vildumetzové. Pak jste říkal přes starosty a další a další. Já jsem chtěl říct, že já v tuhle chvíli nevím o žádném dopisu, že by ho třeba posílala VZP. Já si pamatuji, že poslední dopis, který rozesílala VZP svým pojištěncům, byl na podzim, a bylo to na požadavek pana ministra Vojtěcha a na doporučení rady vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste mluvil o tom, že nebyl připraven zákon o krizovém řízení. Myslím si, že už jste o tom mluvil dopoledne, a reagoval na to můj kolega, ono to mohlo v té velké debatě zapadnout. Takže ne že bych vás chtěla teď nějak zkoušet, mluvil jste o tom, že nebyl připraven zákon o krizovém řízení. On nejen že byl připraven, on byl dokonce poslán do legislativního procesu, byl schválen bývalou Poslaneckou sněmovnou, ale vrátil ho Senát, byl s nějakými námitkami, nepodařilo se ho přehlasovat, připravil se nový a ten už se nepodařilo schválit. Takže je tam někde připraven. Jenom na to upozorňuji, aby to tady padlo, protože to tady můj kolega Radek Vondráček vysvětloval.

Já mám jenom strach - nebudu se pouštět do vašich odborných debat, to mi nepřísluší, ani tomu nerozumím, já spíš jako právník se obávám, dnes jsme četli všichni - vy jste měli vládu a četli jsme to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, předpokládám, že ani vy, ani já jsme ještě neměli čas si přečíst podrobné odůvodnění, vy ho určitě nemáte ještě ani k dispozici, budete mít nějakou zkrácenou verzi, já vím, jak to přichází. Nicméně je tam odkaz vykonatelnosti sedm dní, pokud jsem si dobře přečetla, čili za sedm dní se otevřou služby, restaurace, hotely vlastně všem. A podle mě se ztrácí poslední motivace k očkování. Povinné očkování pro vybrané profese, od toho jste ustoupili. Nehodnotím vaši odpovědnost. Teď Nejvyšší správní soud zrušil tady tu další motivační složku, takže co bude motivací? Budou vůbec ti lidé motivováni? Dnes jsem si přečetla, že máte večer ještě zasedání vlády, že to budete řešit, což je určitě velice důležité a chvályhodné, nicméně já se obávám toho, když slyším tu diskusi a když slyším, kolik vyvolává otázek ten zákon, ten sporný zákon, a já mám za sebou dva roky jako členka vlády... (Předsedající upozorňuje na čas.) Já se přihlásím ještě příště. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za respektování času, paní předsedkyně. S faktickou poznámkou pan poslanec Patrik Nacher. Máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já to řeknu naposled naplacato, jak to nejvíc jde, protože s tím, co říkal pan docent Svoboda, já nesouhlasím. Já to řeknu znovu. Já už nevím, jak to mám shrnout lépe a jednodušeji. Před rokem tady v nemocnicích bylo 7 100 a vy jste jako opozice nám nedarovali nic. Nechtěli jste prodloužit nouzový stav, zatímco vaši hejtmani ano, a vzniklo z toho toto. To byl ten stav. Teď jsou v nemocnicích 2 000 a situace je jiná. A najednou z opozice je koalice a vy vlastně chcete použít ten samý mechanismus, tu samou cestu, a je legitimní, že já se na tuhle nekonzistentnost prostě ptám. A u těch vážných stavů, když se o tom bavíme, tak předtím vás neoblomilo ani přes 1 500 lidí ve vážném stavu, a teď my se máme cítit nějak provinile, když těch lidí tam je osmkrát méně a všechny okolní země, které my následujeme za dva, tři týdny nebo za měsíc, uvolňují. To je kontext situace schvalování této věci. A to mi přijde, že je úplně jasné. Proto je legitimní se na to ptát, když někdo se handrkoval o to, jestli nouzový stav má být 20 dnů nebo 15, o těch 5 dnů, aby za rok, když ta situace je dramaticky jiná, z pohledu kapacit nemocnic lepší, se tady najednou vrhlo opatření, které je do konce listopadu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Protože jsme vyčerpali všechny faktické poznámky, nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec - hlásíte se s přednostním právem? Tak vaše přednostní právo, pane ministře. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já se omlouvám, nechci to nijak zbytečně... Ale stručně k paní poslankyni Maříkové, k panu poslanci Farhanovi, prostřednictvím pana předsedajícího. Paragraf 2 odst. 2 písm. b). Co se týče toho krizového zákona, ano, to je naprosto pravda, ale já se domnívám, že vy mluvíte o novele krizového zákona, která neprošla Senátem, kde byla úprava pokut. To nebyla koncepční změna, kde by byl pandemický zákon. K pandemii v této novele není ani písmeno. Ano, ten zákon krizový je na ministerstvu novelizován, ta druhá novela, která se pak nedostala do Sněmovny, to je také pravda. Já jsem se na něj díval, bohužel zase tam není slovo o covidu a pandemii, tak jak to pan ministr Hamáček dostal za úkol. Já to nekritizuji, já chápu, že to bylo složité, komplikované ke konci, všemu rozumím. Já jenom definuji situaci. To opravdu nemá žádný kritický podtón. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní tedy pan poslanec Kamal Farhan, po něm eviduji přihlášku s přednostním právem pana předsedy Výborného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, než začnu, tak si dovolím zareagovat na pana ministra, vaším prostřednictvím, na jeho odpověď. Já jsem rád, že to v tom pandemickém zákoně máte, myslím si, že projde, takže zkusím použít, nebo parafrázovat vaše slova, bude to v pohodě. Já, co jsem četl, co říkal před chvílí pan premiér Fiala, říkal, že ta situace je čerstvá a že ji budete ještě analyzovat a nějaká rozhodnutí uděláte. Váš náměstek použil stejná slova: nejdříve se to musí zanalyzovat, pak to uděláte. Já totiž nejsem vůbec přesvědčen, že to prostě v tom zákoně takhle je, že to ten soud takhle vykládá, ale nejsem právník, takže se nebudu s vámi přít. Myslím si, že to nebylo v tom původním, není to ani v tom současném.

Teď bych jenom krátce okomentoval, budu stručný, vejdu se do pěti minut, předlohu. Vláda zde předkládá novelu ve zrychleném režimu legislativní nouze. Já sám za sebe si myslím, že k tomu není žádný věcný důvod. Tato novela je natolik závažná, že by se měla projednávat jak v prvním, druhém, tak v třetím čtení, abychom prostě nevylučovali řádnou věcnou, demokratickou diskusi k tomu.

Chtěl jsem poděkovat i za ty pozměňovací návrhy, které tady vzešly, protože jak už jsem na zdravotním výboru na některé věci upozorňoval, tak došlo z mého pohledu aspoň k částečné nápravě, takže za to děkuji, čímž se zkrátí i můj projev.

Co se mi tam nelíbí, určitě to byly ty kompetence vlády k restrikcím, aby docházelo k omezování venkovních aktivit, zoologických zahrad, táborů, mateřských školek, vysokých škol a tak dále. Osobně se domnívám, že když dojde už k tak závažné situaci, že by se zavíraly školy, je lepší použít nouzový stav než pandemický zákon. Opakovaně bylo sděleno, že ten pandemický zákon by se používal na dobu nezbytně nutnou, což si myslím, že i nouzový stav se dá použít na dobu nezbytně nutnou a je to dostatečný nástroj.

Co mně tam chybí? Chybí mi tam garance ušlého zisku. O té vlastně nebyla ani zmínka na začátku, když tento zákon byl představován. Pro korektnost musím říci, že nebyl ani v tom minulém, a není ani v tomto. Na druhou stranu současná vláda deklaruje podporu živnostníkům, malým a středním podnikům, ale v tomto zákoně vysloveně uvádí, že se hradí jen skutečná škoda, což z podstaty věci vylučuje ušlý zisk. Tím je režim pandemického zákona výrazně méně příznivý, než je režim nouzového stavu, kde je na to myšleno v § 36 krizového zákona. Týká se to hlavně restaurací, vleků a dalších provozoven.

A nejzávažnější právní výhradou, kterou jsem měl, byl § 8a, podle kterého je možné ukládat karantény a izolace ústním způsobem, telefonem, esemeskou. Z mého pohledu to byla i moje kritika, která zazněla na zdravotním výboru a částečně zde byla napravena. Rozumím tomu, že vlastně tímto způsobem se předkladatelé snaží vyřešit problém karantén ukládaných podle platného zákona č. 258/2000 Sb. Domnívám se však, že původní zákon nebyl nedůvodný, alespoň v minimální míře to zhodnotilo, zda je karanténa nadále nutná, nebo již izolace musí skončit.

Tady bych se jenom krátce zastavil a chtěl jsem říct, že věřím, že při předkládání státního rozpočtu dojde, řeknu, k podpoře hygien a že dojde k navýšení počtu zaměstnanců na hygienách, kteří jsou v tuto chvíli zavaleni. Doufám, že v rámci v uvozovkách redukce nebo úspor nebude saháno na místa, která se týkají jednotlivých hygienických stanic. Já se pak, až toto budeme probírat někdy v březnu, na to pana ministra zeptám, ale bylo by to z mého pohledu škodlivé, kdyby došlo ke snížení počtu zaměstnanců hygienických stanic. Aby v takto závažné věci týkající se osobní svobody byla karanténa rozesílána SMS, je velmi nešťastné. Neumím si představit, že by například uvalení vazby na někoho z nás prostě přišlo esemeskou. Jak už tady bylo i řečeno, co budou dělat lidé, kteří jsou v exekucích, často mění telefony, lidé, co ty telefony ztrácejí, jak se bude hodnotit doručení a další? Ale říkám, to zde bylo nějakým způsobem již komentováno, ale já to vidím jako velký problém.

Co mě ještě zaujalo. Zákon mluví o osobě pověřené, ale nikde není řečeno, kdo by to mohl být. Zase na zdravotním výboru jsme se dozvěděli, že by to mohl být třeba ředitel školy, což je v pořádku, protože si myslím, že děti nebo rodiče to od ředitele školy vezmou. Ale ne vždy, pokud by třeba osobou pověřenou byl ředitel firmy, šéf, vedoucí. Ne každý chce, aby mu chodily večer esemesky týkající se karantény od přímého nadřízeného, nebo nepřímého. Za mě mi to přijde celé nedomyšlené, rychle ušité.

Ještě mi dovolte, abych teď citoval, nebude možná ta citace úplně přesná, z minulého týdne, kdy vlastně měl rozhovor pan ministr Válek v televizi, kdy uvedl i prohlásil: Situace je pod kontrolou, všechno běží. Děti mohou jezdit na hory. Pokud se počty nakažených nepřehoupnou přes 60 000, až 60 000, myslím, že tam potom řekl až 80, tak situaci zvládáme. Pokud by se tato čísla zvýšila, budeme muset nějakým způsobem zakročit. - Z toho jsem nabyl dojmu, že situace opravdu je pod kontrolou a že víceméně se nic neděje. To je i jeden z důvodů, proč nemůžu podpořit tento zákon v legislativní nouzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní, jak jsem avizoval, vystoupí s přednostním právem pan předseda Marek Výborný a potom budeme pokračovat v řádně přihlášených, a to v pořadí Marek Novák, Drahoslav Ryba a další. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Já jsem pečlivě, ať už zde v sále, nebo v prostorách Poslanecké sněmovny, poslouchal rozpravu v této čtvrté etapě projednávání, nebo jednání této schůze Poslanecké sněmovny, kdy jsme se zaplať pánbůh už konečně dostali věcně k novele pandemického zákona, když to zkrátím. Zazněla tady vcelku jasná stanoviska reprezentantů klubu SPD i hnutí ANO, jak pana předsedy, tak pana předsedy klubu. Stejně tak tady vystoupila i řada dalších poslanců.

Já jsem rád, že pan ministr tady reagoval a reaguje na vznesené dotazy, případně komentuje ty jednotlivé postoje, které zde opozice přednáší. Ale jsem přesvědčen o tom, že v tuto chvíli bych jako zástupce pětikoalice, koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a Piráti, měl být tím poslem toho, abychom se po dvaceti... kolika? ... dvaceti osmi, dvaceti devíti hodinách projednávání tohoto sněmovního tisku posunuli k tomu finále. Vnímám i v řadách opozice už zřetelnou únavu a bylo by dobré také pečovat o naše zdraví. Ač zde máme ministra zdravotnictví, tak bych ho nerad zaměstnal více, než je potřeba, a proto v souladu s § 99 jednacího řádu prosím o to, abychom procedurálně, pane místopředsedo, bezprostředně hlasovali o tom, že v obecné i podrobné rozpravě mohou poslanci vystoupit dvakrát pět minut. Ještě jednou: dvakrát pět minut v obecné a dvakrát pět minut v rozpravě podrobné. Děkuji za umožnění tohoto hlasování.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za návrh, pane předsedo. Registruji váš procedurální návrh. Nejprve vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se zaregistrovali vašimi kartami. Protinávrh? (Hlásí se poslanec Brázdil.) Dobře, rozumím tomu, ano. Já se omlouvám, pane poslanče Žáčku, je potřeba, abyste uvolnil řečnický pult, bude podán protinávrh. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Já bych chtěl podat protinávrh. Ne dvakrát pět, ale dvakrát deset minut. Myslím, že je to takový slušný kompromis a mohl by projít ze dvou stran. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, děkuji. To je legitimní tento protinávrh. Ptám se, zda je další návrh. Nikoho nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.

 

Nejprve budeme hlasovat o protinávrhu pana poslance Brázdila, který navrhuje, aby... tady mi naskakují faktické poznámky, ale já je odmažu, protože nyní se není možné hlásit faktickými poznámkami... abychom zkrátili řečnickou dobu v podrobné i obecné rozpravě na dvakrát deset minut.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 46, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 49, proti 2. Návrh nebyl přijat.

 

Vrátíme se tedy k původnímu návrhu pana předsedy Výborného, což je dvakrát pět minut.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 47, přihlášeno je 118 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 47. S návrhem jsme vyslovili souhlas, řečnickou dobu v obecné i podrobné rozpravě jsme omezili na dvakrát pět minut.

Než budeme pokračovat, doputovaly omluvenky, já je přečtu. Mezi 16.30 a 19.00 z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Renáta Zajíčková, mezi 17.00 až půlnocí z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Eliška Olšáková, z rodinných důvodů se omlouvá od 16.00 do 19.00 a od 19.00 z rodinných důvodů paní poslankyně Michaela Opltová, od 17 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů pan poslanec Jiří Navrátil, dále mezi 17.30 a 22.00 z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Roman Bělor, mezi 18.00 až půlnocí z rodinných důvodů se omlouvá paní poslankyně Lucie Potůčková, dále mezi 17.00 a 19.00 z důvodů pracovních se omlouvá pan poslanec Lubomír Brož, dále od 16 hodin do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Havlíček, mezi 15.00 až do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Karel Rais, dále od 15. hodiny do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Ženíšek, od 14.30 hodin ruší omluvu paní poslankyně Ivana Mádlová a z dnešního jednání se omlouvá od 14.30 do 20 hodin z pracovních důvodů pan ministr Jan Lipavský a dnes od 14.45 do 16.30 se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Martin Kukla.

A nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě. Jako první je v současné době přihlášen pan poslanec Marek Novák, připraví se pan poslanec Drahoslav Ryba. Vašich pět minut, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. (Velký hluk v sále.) Vážené kolegyně, kolegové, vládo, podobně jako vy, i já jsem obdržel spoustu podnětů a proseb občanů a nemluvím teď pouze...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o ztišení, panu poslanci běží čas. Respektujte to, že mluví, a poslouchejte ho. Prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Já myslím, pane předsedající, že ten čas umíte chvíli zastavit, když mě přerušíte, tak bych vás požádal, nebo potom nastavit. Děkuji.

Takže podobně jako vy, i já jsem obdržel podněty, a nejde jen o občany, ale především také o organizace, podnikatele, abychom pandemický zákon v předložené podobě zamítli. Důvody, pro které bychom tak měli učinit, vycházejí nejenom z odborných právních analýz a nálezů soudů, ale zejména také z osobní zkušenosti občanů, spolků, svazů, podnikatelů. Ty hlavní důvody, které v tom vidím já, vám uvedu.

Jedná se právě o to hlavní, kdy návrh zákona v té předložené formě představuje zcela protiústavní zásah moci zákonodárné do moci výkonné, a to i dle stávající judikatury Ústavního soudu. Návrh zákona opakovaně operuje s pojmem epidemie, ačkoli chybí jeho zákonná či odborná definice. Naplnění podmínek zákona, trvání či hrozba epidemie, tak nebude možné v praxi nikdy přezkoumávat. Návrh zákona otevírá obrovský prostor pro vynucování si zásahu do integrity lidského těla a zavádění experimentálních postupů v rámci výkonu státní moci, a to zcela v rozporu s obecnými morálními etickými zásadami. Návrh zcela ignoruje již existující právní instituty sloužící k ochraně veřejného zdraví, zejména takzvaný pandemický plán.

Návrh zákona nepřináší z pozitivního hlediska nic zásadně nového. Veškerá opatření vlastně lze řešit v rámci nouzového stavu, stavu nebezpečí, případně prostřednictvím opatření Ministerstva zdravotnictví či krajských hygienických stanic dle zákona o ochraně veřejného zdraví. To se samozřejmě nehodí, když si vzpomeneme na to, jak se tady v minulém volebním období jednalo o prodlužování nouzového stavu. Na druhou stranu je to za mě právě nástroj, jak Sněmovna může kontrolovat vládu, a vláda předkládá důvody, proč nouzový stav, proč ho chce prodlužovat a jaké opatření v rámci nouzového stavu chce provádět. Takhle vlastně tu kontrolu Sněmovna absolutně ztrácí. Namísto toho, aby návrh zákona směřoval k tomu, umožnit orgánům veřejné moci a složkám integrovaného záchranného sboru efektivnější činnost při řešení krizových situací, představuje především nový represivní nástroj, který umožňuje zcela neadekvátně omezovat občanská práva a svobody, a dokonce k takovému omezování zneužívat složky integrovaného záchranného sboru, včetně armády a Policie České republiky.

Pokud se budeme dál bavit, kde všude ten zákon omezuje občana, kde všude naráží na ústavu, tak veškeré ty analýzy samozřejmě Ministerstvo zdravotnictví má. Ale bavme se skutečně o reálném životě, bavme se o tom, že spousta vysokých škol dnes využívá pandemické síto, kdy například při talentových zkouškách, kde se student omluví, jelikož je v karanténě nebo přímo má covid jako takový, tak mu není umožněn vůbec další termín a může teda jít na jinou vysokou školu a za rok to zkusit znovu na těch talentovkách. Ale to si myslím, že je nefér, a proto je potřeba skutečně ten život a veškeré zásahy toho zákona řešit v jednotlivých výborech, řešit nejenom ve výboru zdravotním, ale řešit to právě ve výboru ústavně-právním, ale i školském a výboru pro obranu a dalších. Proto vás prosím, jestli chcete skutečně tohle na sílu protlačit, nechte tu diskusi, neomezujte ji, protože takhle se jinak dohrabeme pouze k tomu, že tady protlačíte na sílu něco, co vám v konečné fázi občan omlátí o hlavu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další je přihlášen poslanec Drahoslav Ryba a připraví se pan poslanec Radek Koten. (Poslanec Ryba chce spojit oba příspěvky.) Pane poslanče, tam je to tak, že by měla být opakovaná přihláška do rozpravy... Ostatní kolegové na mě kývají, že to tak je. Nechci vám ubírat na vašich právech, ale je to dvakrát pět minut. Prosím.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Dobře, děkuji, já se pokusím vejít. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, poslanci, já nemám rád velmi emotivní výrazy, a tak se pokusím to trošku mírnit. Já se domnívám, že tento zákon původní č. 94/2021 Sb. je špatným zákonem a z hlediska právního neměl být schválen a žádná novela, byť sebelepší, ho nemůže upravit. Proč? Je to zákon, který je zcela mimo systém krizového řízení a krizové legislativy. Všichni víme, jak vznikl a že to byl v uvozovkách, ve velkých uvozovkách, kompromis, já bych spíš možná řekl, že k tomu byla tehdejší vláda dotlačena bývalou opozicí, která nechtěla prodloužit nouzový stav. Pojem nouzový stav se stal jakýmsi nechtěným termínem, až snad sprostým slovem, přitom právě nouzový stav je pro tato opatření vytvořen a není ničím jiným než legální možností, rámcem pro stanovení těchto opatření v intencích ústavního pořádku České republiky.

Dovedu to z lidského hlediska pochopit. Celý život jsem pracoval ve strukturách, jejichž hlavním posláním je chránit životy, zdraví obyvatel. A protože tehdejší vláda neměla jinou možnost, naprosto to chápu. A kdybych byl tehdy ve Sněmovně, jako že jsem nebyl, tak bych zřejmě pro tento zákon taktéž v té situaci zvedl ruku. Vláda mohla buď zrušit velkou část opatření a rezignovat na řešení pandemie se všemi důsledky na životy lidí, nebo jít na tento podle mého názoru velmi špatný zákon, do kterého byla dotlačena opozicí, a je dobře, že jeho platnost končí. Tento zákon vznikl na dobu určitou, a právě proto, že i tehdejší vláda si zřejmě velmi dobře uvědomovala problematické oblasti dané právní úpravy.

Chtěl bych zareagovat na pana zpravodaje, nebo rozhodně na pana poslance pana docenta Svobodu, prostřednictvím pana předsedajícího, že cíl, který jste tady uvedl, je správný. To vám podepíšu kdykoli i o půlnoci, protože je škoda každého života, který můžeme zachránit. Ale já se na rozdíl od vás domnívám, že se k němu můžeme dopracovat jinou cestou v souladu s ústavním pořádkem. Nejsem právník, ale myslím si, že na toto ani snad nemusím být právník, že mi k tomu stačí selský rozum, abych viděl, že zákon i novela jsou v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Ústavní pořádek České republiky tvoří Ústava ČR, Listina základních práv a svobod a ústavní zákony, přičemž ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony. Základní lidská práva a svobody jsou definovány v Listině základních práv a svobod a tato práva je možné omezit znovu jen ústavními zákony, což tento zákon ani novela rozhodně nejsou, na rozdíl od ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, který mimo jiné definuje nouzový stav.

Já ten rozpor spatřuji v několika článcích. Minimálně v několika článcích. Článek 8 - osobní svoboda je zaručena. Článek 10 - každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Článek 14 - svoboda pohybu a pobytu je zaručena. Článek 26 - každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Musím říct, že to není jen názor můj. Měl jsem tady připraveno několik citací právníků, kteří ten názor mají taktéž. Nebudu je číst, protože bych se nevešel do limitu.

Současná vláda má obrovské štěstí - štěstí - že vir omikron, který v této době převládá, je sice mnohem nakažlivější, ale zřejmě i mnohem méně nebezpečný. Podle vyjádření řady odborníků a mimo jiné i současného ministra zdravotnictví tento týden v Praze a v České republice do deseti dnů množství nákaz dosáhne vrcholu a dále se bude počet nakažených snižovat. Současně dojde i k rozvolňování opatření. Tudíž se domnívám, že tento zákon již nebude potřeba. Nebude potřeba minimálně na něj takto chvátat.

Vrátím se k panu ministru zdravotnictví, který nám tady říkal o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Jenom říkám, nemám odůvodnění, ale vycházím z článku na seznam.cz, který některé statě cituje a kde je přímo řečeno: Nejvyšší správní soud konstatoval, že Ministerstvo zdravotnictví nemůže podmínit vstup do restaurací, hotelů nebo klubů dokladem takzvané bezinfekčnosti, pokud nejde o podezření z nákazy. Část aktuálně platného mimořádného opatření Nejvyšší správní soud zrušil s odloženou účinností o sedm dnů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas vypršel. (Poslanec Ryba: Tak se musím přihlásit znovu.) Přihlaste se znovu a budete moct dokončit svoji řeč. (Poslanec Ryba: Děkuji.) Také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Radek Koten, ten má dvakrát pět minut po sobě. Vašich deset minut, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení poslanci, poslankyně, dámy a pánové, vážení páni ministři, ministryně, začal bych tady jednou poměrně základní věcí. Můj předřečník již tady zmínil základní lidská práva a svobody. Nicméně já bych se ještě pozastavil u článku číslo 23. Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Já bych to tady ještě možná jednou pro vládní pětikoalici mohl zopakovat, protože pokud se divíte, že venku demonstrují občané, tak jsou to právě ti občané, kteří využívají článku 23, protože podle jejich mínění už tady je porušován článek číslo 23, a to základních lidských práv a svobod.

Ještě jsem si našel v trestním zákoníku - to je trošku jiný zákon - § 402, a to je apartheid a diskriminace skupiny lidí, v tomto případě tedy těch neočkovaných nebo těch, kteří již nechtějí dodržovat nesmyslná opatření. Já ten paragraf přečtu, protože si myslím, že je důležité, aby to tady zaznělo. Za prvé: Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let. To je přesně ono, protože vy se tady snažíte prosadit něco, kdy jedna skupina lidí může do divadla, může do restaurace, může do dopravních prostředků, a jiná skupina, té je to znemožněno. A pak za druhé: Odnětím svobody na deset až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, uvrhne-li činem uvedeným v odst. 1 takovou skupinu lidí do těžkých životních podmínek, to znamená, nebudou je chtít v zaměstnání nebo je budou k něčemu nutit a tak dále, anebo vystaví-li takovým činem takovou skupinu lidí nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Příprava je tady trestná. A to si myslím, že je poměrně dost odstrašující. Netvrdím, že jsem právník, ale mám alespoň nějaký základní právní přehled a tento návrh zákona jsem si řádně prostudoval. Mohu vám vysvětlit, o co v pandemickém zákoně jde z právního hlediska.

Vrátil bych se tedy k těm krizovým stavům, které tedy zná český právní řád, kdy se země dočasně neřídí běžnými zákony. V těchto chvílích jsou výrazně omezena práva občanů České republiky. Jedná se tedy o stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav. Pandemický zákon tak bude pátým nejvyšším a trvalým stavem. Za platnosti pandemického zákona budou práva omezena dokonce více než za válečného stavu, to bych tady tedy zdůraznil, a to ne dočasně, ale trvale a plošně. Vím, že už se tady o to trvale a plošně postaraly některé pozměňovací návrhy. Ale myslím si, že to je poměrně velmi varující, že bylo možné vůbec uvést takovou verzi do čtení v Poslanecké sněmovně. Bude tedy možné bez vyhlašování nouzového stavu zakázat návštěvy příbuzných, zákaz opustit obec, nebo například povinnost kontrolovat QR kód příbuzného na návštěvě. Kdo by byl vyhodnocen jako nepřítel, tedy neočkovaný, nebo ne se správnými dávkami vakcíny, nebo může být pozitivní, může to být kdokoli, na koho se ukáže prstem, a musí být bezpečně izolován od ostatních. Toto ustanovení by vás teoreticky mohlo poslat do nějakého zdařilého internačního tábora. Myslím, že ty zprávy z Austrálie jsou poměrně varující. A zažili jsme to také při Australian Open, kdy světová jednička pan Djokovič byl poslán do naprosto nevyhovujících a nedůstojných prostor a tam byl držen proti své vůli. A to vše by tedy bylo v souladu se zákonem. Dále bude moct odebrat legálně držené zbraně, aby se ti lidé nemohli bránit podle článku 23 základních práv a svobod. A mohou tedy omezit i mobilitu obyvatel, což se tady stalo, protože tady se nesmělo z okresu do okresu. A samozřejmě i zdravotní péči, mohou omezit volební práva. A například ten, kdo nemá platný QR kód, nebude moct volit a ani nebude moci být volen.

Tento zákon staví tedy na poslušnost novému režimu do role hrdelního zločinu, který je závažnější než například loupežné přepadení nebo vražda. Nový pandemický zákon zcela beze srandy a bez nějakého přehánění je jednak podobný jako únorový převrat v roce 1948, nebo ještě je možné, aby tedy byly na základě tohoto zákona prováděny nějaké politické procesy s neposlušnými.

Ještě bych tady zmínil jednu normu, které se to nápadně podobá, a možná mi tady kolegové mohou bouchat do lavic nebo podobně, ale začalo to v roce 1933 zmocňovacím zákonem. Tehdy byl přijat tedy německým říšským sněmem a podepsán říšským prezidentem Německa panem Hindenburgem 23. března 1933. Byl tedy druhým krokem následujícím po dekretu o požáru budovy říšského sněmu, kterým říšský kancléř získal výjimečné pravomoci a stal se vůdcem. Zákon umožnil vládě a kabinetu přijímat zákony bez jejich schválení říšským sněmem po dobu čtyř let. Plný název zákona, zákon pro nápravu nouze lidu a Říše.

Víte, já si myslím, že je potřeba tady říci nějaké historické paralely, protože lidé na některé události ze své minulosti bohužel zapomněli. A právě tento zákon dokonce v norimberských zákonech z roku 1935, které navazovaly někdy od 15. září tohoto roku, tyto zákony vlastně dokázaly udělat z lidí občany druhé kategorie, a to s tou Davidovou hvězdou. V tomto případě je to nahrazeno tím QR kódem, který ukazujete při vstupu do různých prostor. Dokonce jste si mohli všimnout, že dokonce v Německu, tam tu tradici mají, takže oni ji poměrně dobře využívají, tam, když si jdete nakoupit, tak prostě bez toho pásku žlutého, zeleného nebo červeného si ani nenakoupíte.

Takže vážení kolegové, kolegyně, tohle je vaším cílem tady? To je ono? To tady chcete zavést? Prosím vás, prosím vás o přehodnocení přijetí tohoto zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Drahoslav Ryba a poté je řádně přihlášen pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Ještě jednou dobrý den. Já se pokusím velmi krátce doplnit pana poslance s tím, že Nejvyšší správní soud konstatoval, že cílem opatření nemůže být nepřímo donutit občany k očkování, tím by se totiž z dobrovolného očkování stalo prostřednictvím mimořádného očkování (opatření) očkování povinné. Jen konec, Ministerstvo buď může prokazovat, že situace je extrémně špatná a celá země je ohniskem covidu-19, anebo by musela vláda vyhlásit nouzový stav a regulaci restaurací a hotelů zajistit krizovým opatřením. Tolik z důvodové zprávy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. A nyní dvě přihlášky pana poslance Zdeňka Kettnera, tedy deset minut, a připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, dneska už podruhé nebo potřetí, už mi to trošičku splývá. Ohledně pandemického zákona pro mě je trošičku s podivem, že nynější vládní koalice, dříve opozice, za něco bývalou vládu opravdu velkým způsobem kritizuje, postaví na tom svou volební kampaň a v okamžiku, kdy se z ní stane vládní koalice, tak prakticky nejenom kopíruje předchozí stav, ale dělá ho ještě mnohem horší.

Pandemický zákon, tak jak je koncipován, může být možná za určitých okolností dobrý sluha, ale velmi, velmi špatný pán. Opravdu nerozumím tomu, neustále je řečeno, že se připravujeme na podzim, že ten zákon je dělaný kvůli podzimu, ale - nejsem právník, jsem v tomto směru laik - ale nejde mi na rozum, proč tedy tak obrovským způsobem spěcháme a chceme to projednávat ve stavu té legislativní nouze, když do toho podzimu je času dost to probrat tak, aby ten zákon nevzbuzoval žádné pochybnosti, tak, aby právnické autority beze vší pochybnosti mohly konstatovat, že ten zákon je nezpochybnitelný, že nehrozí žádné soudní žaloby a že ten zákon vypadá tak, jak má být. To, že ten zákon je špatný, stačí si prostudovat vyjádření i ústavních právníků, nebudu je tady zase vyjmenovávat, všichni je známe, v médiích jsou docela často. Proč jim nedopřejeme sluchu? Nerozumím tomu.

Za další. Neustále se mluví, že ta pandemie teď do konce února nějakým způsobem poleví, tak opravdu o to víc nechápu ten tlak, pokud se tedy z tohoto důvodu skutečně chystáme až na podzim. Dalo by se to pochopit, když pandemie jako taková začínala. Nikdo nic nevěděl, všichni z toho byli v šoku. Když si to vezmete nejenom v rámci Evropy, ale i v rámci celého světa, všichni experimentovali, všichni nevěděli, co mají dělat, a co stát, to naprosto rozdílný přístup, ale ve výsledku to dopadlo prakticky všude stejně. Prakticky neexistuje stát, který by prošel absolutně bez poskvrnky.

Takže já v tomto směru... jen tak mimochodem, víme teď, když to byla novinka, nevěděli jsme co, skutečně to bylo smrtící, nyní tady máme variantu omikron, nebudu nijak znevažovat, že se nenajde určitá skupina obyvatel, které i ten omikron dokáže zabít, ale ano, je tady velká infekčnost, ale pro mě je směrodatné zaplnění JIP a zaplnění nemocnic. A tam to číslo klesá. Nebo teď jako stoupá, ale zdaleka nejsme na nějaké hranici, že by nemocnice přestávaly stíhat. Pan ministr se pousmívá, omlouvám se za přeřeknutí.

Jinak, musíme reagovat například i na vyjádření pana premiéra, který říkal, že vlastně je to, jako kdybychom hasičům chtěli sebrat stříkačku. Zatím to vypadá, že my se bavíme o stříkačce, ale ten oheň už pomaličku uhasíná. A až ta stříkačka bude připravena, tak už tam bude jenom spáleniště. Já nijak nezpochybňuji, že nějakým způsobem v době virových onemocnění, kapénkových infekcí na podzim se může něco vrátit, ale jsme zase u podstaty věci. My máme z tohoto pohledu, protože krizové období je až ten podzim, velké množství času na to, abychom ten zákon připravili tak, aby byl nezpochybnitelný.

Další věc, která mě bytostně... neřeknu jako vadí, ale uvádí v pochybnost, a to je uznávání protilátek. Já jsem vznesl dotaz na Ministerstvo zdravotnictví. Zajímalo mě právě, co se týká protilátek, a já tady budu citovat z jejich odpovědí, že samozřejmě 180 dnů od prvního pozitivního testu se na osobu pohlíží jako na chráněnou proti tomu onemocnění a po uplynutí té 180denní lhůty se pohlíží jako na osobu, která onemocnění neprodělala. Mě zaujala ovšem tato věta: přitom však nehraje roli, zda dotyčná osoba má (po) prodělání tohoto onemocnění v krvi protilátky a v jaké míře, či nikoli. Jde tedy o jakousi fikci bezinfekčnosti. Tak to je naprosto úžasné. Takže ve své podstatě já jsem se od Ministerstva zdravotnictví dozvěděl, že tady vytváříme nějaké pohádky jenom asi, aby se řeklo, že se něco dělá. Já to chápu, nikdo nevěděl, co pořádně dělat.

Ale ohledně těch protilátek, mě jako laika trošičku uvádí v pochybnost, my víme, na jakou úroveň když klesnou protilátky, tak je potřeba další a další vakcína, aby tu imunitu nějakým způsobem povzbudila, ale druhým dechem tvrdíme, že vůbec nemáme ponětí a ani to nechceme zkoumat, jaká je míra těch protilátek v krvi té přirozené imunity, která je dostatečná. Za mě jako laika, byl bych rád, kdyby mi to někdo vysvětlil, já tam vidím jistý nesoulad, protože pořád se bavíme o stejných protilátkách, a jestliže víme, jaké množství protilátek, jaká úroveň je potřeba pro to, aby byla potřeba další posilující dávka, tak jak to, že nevíme, jaká dávka je dostatečná? A nejsem odborník, ale že skutečně přirozená imunita a přirozené protilátky skutečně pomáhají a měly by být brány na stejné úrovni jako protilátky získané očkováním.

Já jsem se ptal, jaké procento na běžných nemocničních lůžkách tvoří neočkovaní lidé, kteří ten covid prodělali a byli hospitalizováni znovu. A je to 1,4 %. Když jsem si zjišťoval, kolik je očkovaných, kteří jsou jakoby znovu, tak už je to 46 %. To si nevycucávám z prstu, prosím vás, to je skutečně informace, kterou jsem dostal z Ministerstva zdravotnictví. (Ukazuje papír.) Pak jsem se zeptal na JIPu, kolik je na JIPu nově reinfikovaných neočkovaných. To znamená, nejsou očkovaní, jednou to prodělali a dostali se na JIP znova. A číslo, které jsem dostal z Ministerstva zdravotnictví: 0,2 %. U plně očkovaných je to 30 %. Takže já když si tyhle jednoduché počty dám dohromady, tak za mě to vychází, že minimálně můžeme dát na stejnou úroveň prodělanou nemoc a přirozené protilátky jako ty získané po očkování.

Ze svého okolí jsem zažil, mám i v ozbrojených složkách kamarády, kterým se po očkování udělalo velice špatně a měli stejné příznaky v tom, že každý, komu se udělalo špatně, tak ten covid prodělal. A bylo to docela brzo předtím, než se šli očkovat. A pak šli ke svému obvodnímu lékaři a ten řekl: No tak jste asi měli příliš vysoké množství protilátek, samozřejmě, máte tady očkování, těch protilátek je příliš, to tělo neví, co s tím, a pak máte těžké průběhy. Takže proč se nezaměřujeme i tímto způsobem?

Proč o tom mluvím? Protože lidi, nezapomeňte, že v České republice máme nějaké zkušenosti s totalitním režimem, kde lidi byli do něčeho nuceni, a naši lidé jsou na to velice citliví. Proč jim nedat možnost volby? Nabídnout další alternativy? A jen tak mimochodem, zeptal jsem se proč, jestli se sledují právě ty přirozené protilátky. Tak mi bylo odpovězeno, že v České republice tyto studie nejsou a ze zahraničních studií vyplývá, že protilátky nejsou spolehlivým ukazatelem individuální imunity, a proto se v této indikaci nemají používat. Proč se soustředíme na cizinu? Takže ostatní státy nám řeknou, že oni mají ten pocit. My jsme to vůbec nezkoumali, ale my jim budeme věřit. Já tedy nevím, ale já věřím v naše odborníky, v naše kapacity. A já bych byl rád, kdyby si naše kapacity tyto informace ověřily. No a pokud i naše kapacity dojdou ke stejnému závěru, budu svolnější tomu uvěřit než ve stylu: on to někdo říká, tak my tomu budeme věřit.

Za mě, já skutečně nemohu tento zákon podpořit. Já bych ho podpořil, kdyby skutečně nebyl v rozporu s ústavním právem, kdyby tady byla možnost vyjádření odborných skupin a kdyby ten zákon byl skutečně připravený tak, aby byl nezpochybnitelný, s dostatečným časovým horizontem. Pak bych ho i milerád podpořil. Ale v této situaci opravdu nemohu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou mám přihlášeného pana poslance Radka Kotena. Pane poslanče, k faktické poznámce, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, vážený pane předsedající. Já vlastně v reakci tady na kolegu poslance Zdeňka Kettnera. Tak já bych velice rád, kdyby ty protilátky byly uznávány, protože v té první fázi bylo řečeno, nebo bylo zkoumáno spíš, abych to uvedl na pravou míru, že v podstatě očkovaný člověk, který jde na protilátky dejme tomu za 14 dní až za měsíc, tak po první dávce může mít protilátky mezi 60 až 100 jednotkami. Jen pro ilustraci, já jsem byl na protilátkách, protože covid jsem prodělal na začátku letošního roku, měl jsem krásného silvestra. No a ty protilátky mám asi jedenáct a půl tisíce. Takže podle mých kupeckých počtů, a tvrdím tedy, že nejsem lékař, ale vycházím pouze z nějakých statistických údajů, tak si dovoluji tvrdit, že jsem chráněn daleko lépe oproti tomu, kdo byl očkován vakcínou. Dá se tedy odvodit, že nejenom jedna pravda může být pravdivá. Ale minimálně by se tímto měli zabývat odborníci, protože určitě si kolegové pamatujete, ti, kteří jste to někdy před dvěma a půl lety zažili, měli jsme tu spalničky. Ti kolegové, kteří spalničky v dětství prodělali, měli samozřejmě protilátky. Ovšem ti mladší kolegové, kteří už to štěstí neměli a měli očkování, tak ti se museli nechat přeočkovat, protože prostě žádné protilátky už neměli. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, čas. Děkuji pěkně, že jste dodržel dvouminutový limit. A my se vracíme k obecné rozpravě. Další přihlášenou je paní poslankyně Mádlová Ivana. Paní poslankyně, vašich pět minut.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dnes už toho zaznělo k pandemickému, nebo nejen dnes zaznělo k pandemickému zákonu mnoho připomínek. Všechny jsou vesměs poměrně závažné a ukazují na celou řadu nedostatků. Já jsem musela svůj projev zkrátit na pět minut, čili omezím se jenom na některé věci, které v té novele zákona jsou uvedené.

Před necelými dvěma lety zasáhla Českou republiku největší zdravotní krize v moderních dějinách naší státnosti. Ukázalo se, že na tu situaci nebyla připravena legislativa, zejména zákon o ochraně veřejného zdraví. A před rokem jsem přijetí... v podstatě rozuměla, že byl přijat tento zákon, protože nic jiného v podstatě nebylo možné využít. Ale v současné době není důvod, aby byla přijata a schválena novela pandemického zákona.

Mou důvěru v tuto zásadní novelu, která tolik ovlivní život nás všech, snižuje významně i fakt, že nebyla projednána Legislativní radou vlády, která se skládá většinově z předních českých právníků a dalších expertů. Z vyjádření některých členů tohoto orgánu vlády navíc vyplývá, že v rámci interních porad novela byla vždy předkládána s omezenou účinností do srpna 2023, avšak dnes je před námi novela, která omezenou účinnost nemá. Ano, vy tady hovoříte o tom, že v pozměňovacím návrhu toto bude, ale kladu si otázku, proč ta omezená účinnost byla vyňata?

Dále na co bych se chtěla zeptat pana ministra, je, že se tam úplně nově omezilo testování v dětských skupinách. Dětské skupiny mohou navštěvovat i děti, v podstatě kojenci od šesti měsíců do jednoho roku, a v podstatě je to připomínka Ministerstva školství a Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto připomínky Ministerstvo zdravotnictví akceptovalo a já jsem se chtěla zeptat, jaký je důvod, proč by měli být šmahem testováni kojenci ve věku šest měsíců až jeden rok, jestliže navštěvují dětskou skupinu a v podstatě je to jenom pro informativní účely, jestli je dítě pozitivní nebo negativní. Jestli by toto nemělo být na rozhodnutí dětského lékaře na základě posouzení stavu, anamnézy a klinických příznaků. Děkuji za odpověď, pane ministře.

A dál, co mně vadí, už tady také zaznělo, a to je v podstatě posílání do karantény na dálku, ať už prostřednictvím telefonátu, nějakou pověřenou osobou, anebo prostřednictvím SMS zprávy. Tady je otázka, jak skutečně můžeme efektivně kontrolovat, že je lidem SMS ukládána karanténa opravdu ze strany hygienických stanic, nebo kdo bude tou pověřenou osobou, která bude kontrolovat. Jak chcete uzákonit povinnost nosit u sebe nepřetržitě mobilní telefon? Těch připomínek k tomu tady zazněla už celá řada. Je to otázka i se odvolávat. Vy jste tady uváděli v pozměňovacím návrhu, že tři dny půjde do karantény a potom v podstatě ta karanténa mizí, pokud přijde z druhé strany nějaká odpověď, nebo nepřijde vůbec žádná. Ale to je samozřejmě problém, že i ty tři dny mohou být důležité pro v podstatě výdělečnou činnost. Čili toto jsou poměrně velké nedostatky

Dále, co mi vadí, tak je omezování venkovních aktivit, omezování příměstských táborů, sportovních aktivit, chcete uzavírat děti doma. A vadí mi to zejména u těch dětí, protože to má pochopitelně velmi negativní dopad na jejich psychiku. Vadí mi, že ve svém programovém prohlášení vláda uvádí, že se musíme naučit s nemocí covid-19 žít, a nyní přicházíte novelou pandemického zákona, která má celou řadu nedostatků, pochybností. Je zpochybňována i ústavními experty a dá se očekávat, že bude i u Ústavního soudu napadena. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně, paní poslankyně. Další do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Bašta, a to dvakrát, čili já mu pustím rovnou ten desetiminutový limit. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bašta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, těch 30 hodin, které tady projednáváme ten zákon, mě poučilo o jedné věci. Tato vláda a tato koalice má nerada prohry. A ten zákon je vlastně reakcí na první takový moment. Vláda zrušila vyhláškou povinné očkování některých skupin občanů. Je třeba to přivítat, a to i za situace, kdy tato vyhláška neměla nikdy spatřit světlo světa, a když už spatřila, měla být zrušena mnohem dříve, protože vyvolávala existenční nejistotu u tisícovek lidí. Vládě je tedy třeba připsat body za to, že pochopila situaci, včetně toho, že by odkládáním poškodila i svou reputaci, protože po zrušení vyhlášky volali nejen občané, nejen spolky a iniciativy, ale také 14 odvážných senátorů, 20 poslanců a ombudsman. Ve hře tak bylo i rozhodování Ústavního soudu, je proto možné, že vláda nechtěla riskovat porážku u nejvyšší soudní autority u nás, a současně reálně hrozily tisíce žalob a s nimi i možný kolaps státu, kdyby odešla část policistů, hasičů, zdravotnického personálu, vojáků a studia skončila řada studentů důležitých oborů, o zahlcení soudů nemluvě. Tedy rozhodnutí vlády o zrušení vyhlášky bylo racionálním krokem, k němuž tento tlak na mnoha frontách nepochybně efektivně přispěl.

Takže na tento ústupek vláda zareagovala pandemickým zákonem, o kterém se tady již druhý den bavíme. Na něm kromě toho, co zaznívalo od všech kolegů, tedy porušování základních práv, lidských práv a svobod a dalších věcí prostým zákonem, nikoliv ústavním, tak mi vadí ještě jedna věc, a to je, že soudní obrana proti nezákonnostem páchaným podle pandemického zákona je neúčinná. Na soud se sice můžete obrátit, ale pro ubíhající čas je vám to málo platné. Možnost správní obrany je tak totiž nastavena. Než Nejvyšší správní soud rozhodne, je jeho rozhodnutí, jakkoliv správné, zcela k ničemu. Koneckonců, slyšeli jsme to i dneska. A protože opatření dávno neplatí a je vydáno nové a často opět zákon. Často jsme tedy byli svědky povinnosti řídit se nezákonným opatřením, na které navazovalo další nezákonné opatření, a možnost se tomu bránit tu teoreticky byla, ale v praxi naprosto selhávala, takže jako by nebyla. Nelze tolerovat, aby proti jakémukoliv zásahu státu nebylo možné se právně bránit.

A posledním důvodem, který jenom dokresluje, že pandemický zákon nemá v našem právním řádu co dělat, je fakt, že o konkrétních opatřeních budou rozhodovat politici, nikoliv třeba orgány hygieny nebo lékaři. Protože ten zákon, ti, kdo dávali dohromady pandemický zákon, moc dobře věděli, co dělají. Nebývale si totiž upevnili politickou moc nad lidmi. Protože orgány jiné než politické by jim totiž s rozhodováním typu diskriminace neočkovaných příliš nepomohly, tedy tuto moc museli přesměrovat do svých rukou právě pandemickým zákonem.

A já si myslím, že právě toto projednávání, které tady zažíváme, ne ty obstrukce, které provádí především, nebo jenom SPD, ukázalo jednu nesmírně důležitou věc. Radikální a důsledná opozice jako SPD je totiž ozdobou každé skutečné demokracie. Roli opozice tradičně chápu tak, že má vládu vždy podezřívat z nejhorších úmyslů. Ale i bez toho bych si stejně musel klást následující logickou otázku: Proč vláda trvá na překotném způsobu schválení pandemického zákona, když je kvůli tomu téměř jisté jeho následné zrušené Ústavním soudem? Navíc ho přijímá v době, kdy v mnoha zemích pandemie oficiálně končí. Možná to souvisí se starým českým zlozvykem být pravověrný se zpožděním. Třeba dodávat munici do země, kde už se jedná o mírovém a diplomatickém urovnání konfliktu. Jinou, horší alternativu představuje to, co jsem již říkal ve svém včerejším vystoupení. Když bude zákon, nějaká pandemie se vždycky najde a hodí. Třeba když na podzim začnou sociální protesty proti drahotě, energetické chudobě a bídě. Pandemický zákon by mohl být efektivnější než otevřené represe. Umím si představit, že všem organizátorům stávek či demonstrací přijde SMS a půjdou na týden do karantény. Nechci domýšlet, kde a jaká bude. Austrálie, která tady byla zmíněna, je velmi varovným příkladem. Proto si myslím, že z těchto důvodů právě pětikoalice dala přednost překotnému projednání pandemického zákona, neboť řádný legislativní proces by podobné možnosti zneužití mohl eliminovat. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To byl pan poslanec Bašta. Dalším přihlášeným je pan poslanec Hrnčíř, připraví se pan poslanec Zlínský. Pan poslanec Hrnčíř je také přihlášen dvakrát, takže mu rovněž pustím rovnou deset minut. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, nejdříve mi dovolte, abych vyjádřil údiv. Údiv nad tím, že v naší zemi trvá tato epidemie bezmála dva roky a stále nebyl vydán závazný protokol pro lékaře, jak toto onemocnění covid léčit. Nejedná se totiž dle mého názoru o pandemii očkovaných či neočkovaných, ale o pandemii zanedbání primární péče. Bylo přece naprosto běžné a řekl bych normální, že když člověk onemocněl onemocněním virového původu, zašel k lékaři, který ho důkladně prohlédl, posoudil jeho stav a v případě pochybností či nepříznivého nálezu jej zaslal ke specialistovi. Zavčas se tak odhalil možný zápal plic či jiné komplikace. V případě covidu-19 se ovšem postupuje odlišně.

Chtěl bych zdůraznit, že hovořím o chorobě, která na dva roky ochromila celý svět a která má za následek kromě ztrát na životech i nesmírné ekonomické ztráty. Ohromné množství krachů podniků, živnostníků, zničené životy milionů lidí. V České republice a pochopitelně nejen u nás byl v nějaké míře zasažen v podstatě celý terciární sektor ekonomiky.

Bylo by tedy namístě se domnívat, že právě léčba nemocných s covid-19 byla, je a bude prioritou. Nicméně se tak neděje. V případě potvrzení pozitivity pomocí PCR testu je nemocný kontaktován hygienickou stanicí, která mu nařídí izolaci, a samotná léčba probíhá většinou ve formě konzultace po telefonu, kdy lékař, aniž by nemocného viděl či mohl posoudit jeho zdravotní stav, mu pouze doporučí klidový režim a léky na snížení teploty. Nemocnému se tak dostane opravdové lékařské péče až v případě, kdy je ve vážném stavu převezen do nemocnice. V té chvíli je už ovšem většinou na užití podpůrných léků pozdě. Mnoho odborníků přitom vyjádřilo své rozhořčení nad tím, že podpůrné a účinné léky proti covid-19 jsou k dispozici v dostatečném množství, nicméně je lékaři nemocným ve většině případů nepředepisují. Proto je, pokud myslíme boj s nemocí covid-19 opravdu vážně, stanovení lékařského protokolu naprosto zásadní a nezbytné.

Místo důrazu na léčbu nemocných a zachování pokud možno normálního života pro zdravé se však i tato vláda tváří, že existuje pouze jediná cesta z epidemie, a tou je cesta strachu a restrikcí. Cesta nařízení, zákazů, příkazů, cesta strašení a segregace a nebojím se říct rozdělení společnosti na občany první a druhé kategorie. Cesta, kdy se pod rouškou boje s pandemií bezprecedentně zasahuje do práv nás všech, cesta, kdy je bez pádných vědeckých důkazů čím dál více osekávána svoboda občanů České republiky. Bez jakékoliv logiky a opodstatnění jsou pod záminkou boje s pandemií šikanováni zcela zdraví lidé, zvláště pak v době, kdy se odborníci napříč spektrem shodují, že mutace omikron zřejmě ukončí epidemii, jak ji známe. V tuto chvíli je vládou navrhovaná novela pandemického zákona zcela nejen neopodstatněná, ale i nebezpečná.

Rád bych připomněl předvolební sliby nynější koalice, zejména její tehdejší kritiku lockdownu, povinného očkování a nouzového stavu. Jak všichni víme, vyhláška o povinném očkování vybraných profesních skupin a občanů nad 60 let věku, původně účinná od 1. března 2022, byla zrušena nikoliv okamžitě po nástupu této vlády, ale teprve po vytrvalém a silném tlaku občanů a také hnutí SPD. Pan ministr zdravotnictví Válek, který před volbami vykřikoval, že by v případě zavedení povinného očkování byl ten první, který by se od pasu nahý připoutal zde před Poslaneckou sněmovnou a zabránil vstupu ministra zdravotnictví, si najednou po volbách nebyl, jak se zdá, úplně jistý. I jiní členové vlády najednou nepovažovali povinné očkování určitých profesních skupin za tak špatný nápad. Byl to, opakuji, až nátlak občanů a také můj a mých kolegů z hnutí SPD, který vládu donutil tuto nesmyslnou vyhlášku zrušit.

Neusněme však na vavřínech. Vláda obratem přišla s novelou pandemického zákona. Tato novela přináší natolik zásadní změny, že je nutné na ně hlasitě upozornit. Bez většího zájmu médií totiž ukrajuje dalších obří kus z ústavních svobod nás všech. Vytváří paralelní právní řád, obchází řadu zákonů včetně Ústavy České republiky a zavádí tak u nás v podstatě totalitní režim. Má dát ministerstvům zdravotnictví, vnitra a obrany dokonce více pravomocí, než má vláda v době válečného stavu. I základní práva a svobody občanů budou omezeny více, než by byly omezeny za válečného stavu. Vláda, která sama sebe nazývá demokratickou a milující svobodu, zde zavádí totalitu, kdy bude obcházen Parlament České republiky, kdy budou občané vrženi do naprosté právní nejistoty, kdy proti svévoli úřadu nebude existovat opravný prostředek, a toto vše navíc navždy. Jednoduše řečeno, vláda, která deklarovala ukončení nouzového stavu, v podstatě všechna opatření, která byla podmíněna právě nouzovým stavem, zakotvila do pandemického zákona. Upozorňuji, že to byla mnohokrát opatření, která napadl a zrušil Nejvyšší správní soud.

Vláda navíc pro tento zákon, který předložila, plánuje neomezenou účinnost. Nově navíc zavádí likvidační pokuty a další rozšíření pravomocí úřadů. To je doslova podvod na voliče, dámy a pánové. Nelze se na jednu stranu chválit tím, že byl zrušen nouzový stav, když všechna omezení a všechny restrikce nyní nebudou podmíněny nouzovým stavem, ale pouze tímto pandemickým zákonem, který navíc nebude mít omezenou platnost. Ano, když se to vládě bude hodit, vytáhne jak králíka z klobouku vhodné opatření. Navíc nově s drakonickou pokutou ve výši jednoho milionu korun za nedodržené každé jedné povinnosti. Tato vláda, která dříve tak ráda kritizovala všechna ta nezákonná opatření, která vydávalo Ministerstvo zdravotnictví, tak místo slibované nápravy prosazuje změnu zákona, aby mohla v nezákonné praxi směle pokračovat.

Rád bych zdůraznil změny, které tato novela zákona přináší. Novela rozšíří výčet mimořádných opatření, která lze podle pandemického zákona za nepříznivé epidemické situace přijmout. Úřady budou moci omezit podnikatelskou i jinou činnost v provozovně, v obchodním centru, na tržišti či v tržnici. Bude možné regulovat i provozní dobu. Omezení bude možné také u všech činností, při kterých je člověk v přímém kontaktu s někým dalším. Novela doplňuje rovněž pravomoc regulovat provoz všech typů sportovišť, škol, dětských skupin a zařízení pro mimoškolní vzdělávání dětí. Opatření se budou moci vztahovat i na hudební, taneční a podobné kluby, diskotéky, herny, kasina, muzea, galerie, hrady, zámky, veřejné knihovny, planetária, zoologické a botanické zahrady. V novele jsou zahrnuty kulturní akce, festivaly, slavnosti, trhy, veletrhy a zotavovací akce pro děti či příměstské tábory. Úřady také budou moci přikázat testování v zaměstnání a ve školách. Lidem, kterým vyšel výsledek antigenního testu jako pozitivní, budou moci nakázat, aby se zdržovali odděleně od ostatních. Podobné omezení budou moci úřady nařídit i lidem, kteří se vrátili ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Cestující ze zahraničí by pak mohli mít povinnost vyplnit příjezdový formulář.

V návaznosti na rozšíření výčtu mimořádných opatření dojde k úpravě přestupků tak, aby každé mimořádné opatření bylo vymahatelné. V zákoně je také nově uvedeno, že nařízení izolace nebo karantény mohou hygienici a další pracovníci dotyčnému oznámit ústně nebo písemně, a to i pomocí prostředků komunikace na dálku, tedy i třeba pomocí SMS. Nově se také zavádí drakonická pokuta za nedodržení opatření ve výši jednoho milionu korun. Přijetím této novely dojde k zavedení nového institutu, takzvaného příkazu fyzické osobě, což bude v praxi znamenat, že lidé mohou být uzavřeni v izolaci či karanténě bez možnosti řádné soudní obrany, a dokonce bez naplnění zákonných důvodů pro jejich nařízení. Nově se zavádí možnost úředníků oznámit izolaci dotčené osoby ústně nebo písemně, a to i pomocí těch prostředků na dálku. Tím pro úřady odpadá nutnost vystavit písemné rozhodnutí se zdůvodněním, proti kterému se lze odvolat, což je v demokratické společnosti pro omezení osobní svobody zcela nepředstavitelné.

Novela zavádí nově možnosti pro omezování práv dětí na základní i další vzdělávání se všemi drastickými psychologickými, sociálními i ekonomickými dopady. Povede to k další segregaci dětí, vylučování z kolektivu a ničení dětských životů. Ministr zdravotnictví bude nově, a upozorňuji, že mimo kontrolu Parlamentu, rozhodovat o omezení sportovních aktivit, dětských táborů či farmářských trhů, přičemž toto vše jsou aktivity, kde se neprokázala jakákoliv rizikovost. Přesto bude na rozhodnutí jedné osoby, zda se budou konat, či nikoliv.

Dovolte mi připomenout, proč byl pandemický zákon původně přijat. Měla to být reakce na tehdejší domnělá rizika, a to navíc reakce pouze dočasná. Nyní, když víme, že se rizika nepotvrdila, a navíc v naší zemi naprosto převažuje varianta koronaviru omikron, která je epidemiologicky srovnatelná s chřipkovým onemocněním, přichází vláda místo ukončení všech restrikcí s návrhem, který jí umožní převzít úplnou kontrolu nad zákony, nad právy a svobodami lidí. Vláda tvrdí, že je nutné projednat tuto novelu ve stavu legislativní nouze, neboť pokud se nestihne projednat do konce února, nebude mít prý stát nástroje k zvládání epidemie. Prosím vás, toto není medicínský boj s onemocněním. Toto je snaha do budoucna legalizovat nezákonná opatření, která dosud kritizoval i Nejvyšší správní soud. Tato novela je otevřeným krokem k totalitě, kdy veškerou zákonodárnou moc fakticky převezmou ministerstva zdravotnictví, vnitra a obrany. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Vladimír Zlínský a opět přihlášen dvakrát, takže vám pouštím rovnou desetiminutové stopky. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené paní, vážení pánové, vážená vládo, která je tady, pan ministr zdravotnictví, takže vážený pane ministře, nejsem erudovaný právník, abych mohl precizně zhodnotit novelu zákona, o které nyní vedeme diskusi. Nicméně si dovolím upozornit, že jsem nenašel nikde v dotyčné formulaci zákona definici pojmů epidemie, pandemická pohotovost, covid-19 a země se zvýšeným rizikem nákazy. Bez naplnění přesného obsahu těchto pojmů dává tento zákon do rukou vlády a tří ministrů - to už neplatí, jestli jsem to dobře pochopil - a jejich poradců neomezenou výkonnou moc rozhodovat bez kontroly mocí zákonodárnou a soudní a omezovat, regulovat a usměrňovat chod společnosti dle svých záměrů pod záminkou boje proti pandemii covid-19.

Pojem epidemie by měl být přesně naplněn číselnými údaji, u jakého patologického agens a za jakého poměru počtu objektivně nemocných a nemoc šířících osob na daný počet obyvatel se vyhlašuje. Z definice je jasné, že to nemohou být pouze pozitivně testovaní PCR testem, ale musí být jasně definováno, zda a jak dlouho je daná pozitivně testovaná osoba příznaková nebo bezpříznaková zdrojem infekce pro své okolí. Jinak řečeno, nemůžeme každou pozitivně testovanou osobu prohlásit jako předchozí nebo současný zdroj infekce, jelikož může být pouze nositelem genetické informace destruovaného viru na svém povrchu.

Pojem pandemická pohotovost je pro mě ještě větší záhadou, jelikož v pandemické pohotovosti můžeme logicky setrvávat neomezeně dlouhou dobu. Bez jeho přesné definice obdobným způsobem jako u předchozího termínu nelze tento pojem jakkoli kvantifikovat, a tím objektivně stanovit ukončení působnosti tohoto zákona.

Další položkou určenou ke kvantifikaci v případě pandemické pohotovosti by měla být obsazenost nemocnic, a zvláště jednotek intenzivní péče, a počet úmrtí osob s jednoznačnou příčinou úmrtí na covid-19, nikoliv s covidem-19. Nic takového jsem v zákoně nenašel.

Pojem covid-19. Virus SARS-CoV-2 je RNA virus. Tyto viry jsou známy tím, že rychle mutují, jelikož RNA je poměrně nestabilní molekula a RNA polymerázy, které tuto makromolekulu syntetizují, nejsou tak přesně naváděny jako DNA polymerázy při syntéze DNA. Vzhledem k počtu celosvětově nakažených jedinců vzniká tímto způsobem nepředstavitelné množství různých variant tohoto viru a ty, které jsou nejlépe schopné se množit a šířit ve vnímavé populaci, jsou nejúspěšnější. Tedy dochází k poměrně rychlé proměně genetického složení viru a tím je jeho charakteristika vlastností cestou přirozeného výběru. Pokud vydáme zákon, který reaguje na určitý sérotyp tohoto viru, stává se tento zákon v podstatě zastaralý a bude vyžadovat opakované zásadní revize, tak jak se bude měnit sám virus. V současné době se virus mění směrem k větší infekčnosti a menší patogenitě, tedy nebezpečnosti. Toto dokazují statistické údaje ze států, kde pandemie varianty omikron již má vrchol za sebou a nedošlo k přehlcení zdravotních systémů těchto zemí. Proto je s podivem, že je urychleně novelizován zákon, který je ušitý horkou jehlou na předchozí patogenní varianty a zcela opomíjí současný vývoj vlastností tohoto viru.

Pojem země se zvýšeným rizikem přenosu nákazy. Opět není v zákonu definováno. Mělo by vycházet z jednoznačné definice epidemie v bodě jedna. Může být s tímto pojmem manipulováno. Občané vracející se ze zahraničí neoprávněně perzekvováni na základě nepřesných údajů, poskytovaných jinými státy. Pandemický zákon je základ, na kterém jsou postavena všechna nesmyslná segregační opatření předchozí i současné výkonné moci, která mají z mého pohledu jediný cíl, a to přinutit veškeré naše obyvatelstvo k opakované a nekonečné vakcinaci proti onemocnění covid-19, a to v situaci, kdy i evropské regulační lékové orgány uznávají nebezpečnost krátkodobě opakované vakcinace mRNA vakcínami. Dále je zřejmé, že onemocnění covid-19 se postupně domestikuje v naší populaci, tedy stává se méně nebezpečné. A navíc posledním vývojem epidemie upadá poslední argument podporovatelů vakcinace, tedy kolaps zdravotnického systému z důvodu jeho přetížení neočkovanými občany. V případě podpory segregačních opatření za této situace lze vyslovit domněnku, že vláda si přeje a podporuje rozdělování naší společnosti a animozitu, která tímto vzniká. To je zcela v rozporu s tím, co slibovala před volbami a těsně po volbách.

Jakým způsobem sjednotí naši společnost? Pokud to má být jednota vynucená a kontrolovaná prostřednictvím protiústavních nařízení a zákonů, potom tomu lze rozumět. Jen je to třeba občanům sdělit, a nikoliv si hrát na velké demokraty. Začíná být patrné, že pandemický zákon směřuje k větší kontrole a perzekuci občanů i prostřednictvím digitálních elektronických služeb a technologií s cílem chtěného, či nechtěného, nedokážu to přesně zodpovědět, postupného zavádění systému jakýchsi sociálních kreditů podobného čínskému modelu. O tom jsem mluvil brzy zrána. A toto chce prosím provést vláda, která se prohlašuje za demokratickou a vymezuje se proti čínskému, dle nich totalitnímu režimu.

Občané, kolegyně a kolegové, je třeba si říci, jestli chceme žít v budoucím systému digitální kontroly každého z nás, nebo si chceme uhájit základní lidské svobody, za které umírali naši předkové, nebo se jich chceme vzdát ve prospěch své pohodlnosti a dočasného naplnění našich konzumních potřeb, o které nás tento systém stejně připraví. Pokud tento zákon schválíte, začnete psát první kapitolu s názvem 2022 - rok návratu Velkého bratra. Z těchto a z mnoha jiných důvodů, které zde byly a budou uvedeny, nemohu v žádném případě podpořit tento zákon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Štefanová Iveta. Já mezitím přečtu omluvy. Dne 2. 2. od 17.17 hodin do půlnoci z pracovních důvodů se omlouvá paní poslankyně Balaštíková. Paní poslankyně Eva Decroix se omlouvá z dnešní schůze od 18 hodin až do konce jednacího dne z osobních důvodů. Pak tu mám omluvu pana poslance Václava Krále dnes od 18 hodin do konce jednacího dne, a to ze zdravotních důvodů. A dovolím si... nebo omlouvám i paní ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou od 16.30 hodin do konce dnešního jednacího dne, a to z pracovních důvodů. Tak to byly omluvy a nyní má slovo paní poslankyně Štefanová, přihlášená dvakrát, čili jí pouštím desetiminutové stopky. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde k diskutované novele takzvaného pandemického zákona uvedla několik důležitých skutečností, které by pro množství právních detailů mohly uniknout potřebné pozornosti vaší či široké veřejnosti.

Již původní pandemický zákon, ale ještě více a zřetelněji jeho navrhovaná novela nám začaly odhalovat něco velmi důležitého. Něco, co bylo doposud skrývané a o čem média zatím příliš nehovoří. Je to proces předem připravené destrukce demokratické společnosti v jejích nejzákladnějších principech. Dovolím si připomenout, že Ústava České republiky deklaruje, že zdrojem veškeré státní moci je lid. Lidé si na základě své důvěry a preferencí v procesu svobodných demokratických voleb vybírají zvolené zástupce. Lidé si v žádném případě svobodně nevybírají, nevolí úředníky státních orgánů, ministry, ministerské náměstky a jejich poradce a účelově poskládané odborné komise. Již původní pandemický zákon a i navrhovaná novela neodpustitelným a neomluvitelným způsobem narušují systém zastupitelské demokracie. Pandemický zákon a jeho novela fakticky znamená naprosto bezprecedentní předání moci a vlády nad základními lidskými právy a svobodami lidu této země někomu úplně jinému.

V každém případně se proces zásadní změny řízení celé naší společnosti přijetím pandemického zákona a případným přijetím jeho novely ukázal, a tedy odkryl, když každý, kdo má oči a uši, může tento proces vidět a slyšet. A já věřím, že jej včas spatří nikoliv pouhé desítky tisíc, ale miliony občanů České republiky, ale především pevně věřím, že tento proces v pozadí pandemického zákona včas spatříme my, my všichni přítomní zde v Poslanecké sněmovně.

Ráda bych připomněla, že klíčový orgán naší státní exekutivy v době pandemie, tedy Ministerstvo zdravotnictví, již vydal desítky protiprávních a protiústavních pandemických opatření, a to i opatření s naprosto zásadními celospolečenskými důsledky. Pandemickým zákonem a jeho novelou vy všichni, kteří pro její přijetí budete hlasovat, vyšlete vzkaz celé široké veřejnosti, vzkaz, že jste se rozhodli neplnit to, co od vás celá veřejnost legitimně očekává, a předáváte moc takřka v neomezené podobě někomu jinému. Žádám vás, abychom se rozhodně vyhnuli tomuto odsouzeníhodnému vzkazu pro všechny občany této země. Zabraňme v této chvíli jakémukoliv přenosu nepřiměřené moci a vlády nad základními lidskými právy a svobodami na orgány výkonné moci státu, na jejich úředníky a skryté pány a poradce za nimi. Zabraňme dalšímu prodloužení platnosti tohoto špatného pandemického zákona jako celku. Jsem přesvědčena, že tento zákon, v podstatě protiústavní, by se měl zrušit.

Novela v případě schválení dá současné vládě do rukou legální nástroj k nastolení covidové diktatury. Především má novela pandemického zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 dát vládě nástroj používat tento zákon neomezenou dobu. Teoreticky by tedy vláda mohla naši zem z preventivních důvodů uzavřít do lockdownových restrikcí třeba na několik let. Vláda dokonce v novele navrhuje, aby možnost vydávat různá proticovidová opatření platila i pro ministra obrany a ministra vnitra. Tato novela dává pravomoc ministrovi zdravotnictví přímo zasahovat do života lidí, do vzdělání, do práce i do soukromí. Pod rouškou ochrany jejich zdraví bude moct jeden člověk omezit základní lidská práva a svobody zaručené ústavou, a to i bez relevantního důvodu. Novela také umožňuje, aby Ministerstvo zdravotnictví mohlo omezovat podnikání, provoz základních i středních škol, bude moci kdykoli zavírat venkovní sportoviště, koupaliště, bude moct omezovat a rušit soukromé akce, a to aniž by musela vyhlašovat jakýkoliv nouzový stav.

Tuto novelu nám vláda předkládá k projednání a schválení ve stavu legislativní nouze, a to přesto, jak už tady bylo mnohokrát zmíněno, že obsahuje mnoho nedostatků a nesrovnalostí, jako je například, jak jsem zmiňovala včera, možnost oznamování karantény či izolace pouze SMS zprávou. Obávám se, že toto vzhledem k ověřování pravosti zprávy z neznámého čísla povede pouze k zahlcení systému a faktickému prodloužení tohoto oznamovacího procesu, a obávám se též, že není možné technicky zajistit, aby to nebylo hromadně zneužito a nevedlo k chaosu. A i to je jedna z otázek, které je nutné dořešit, než je možné přistoupit k diskusi a projednávání takového zákona. Měli bychom se soustředit spíše na včasnou a efektivní léčbu nemocných a ostatní nechat žít.

Místo zdravého rozumu je vláda v zajetí nadnárodních korporací, které mají na této záležitosti nejen ideologický zájem spočívající v omezování svobod a občanských práv, ale rovněž také zájem ekonomický. A jak vidíme na novele pandemického zákona, často jdou tyto věci ruku v ruce. Je to vidět například na testech, které jsou z velké části hrazeny státem. Můžeme snad říct, že se vláda chová, ať už minulá, či současná, jako řádný hospodář? To jistě ne. Právě naopak. Vyhazuje peníze za miliony testů, jejichž efekt je přinejmenším sporný, místo toho, abychom peníze dávali přímo do českého zdravotnictví, na léky, léčbu, vybavení a platy personálu. Porušuje se zde ústava a Listina základních práv a svobod i řada zákonů. Stav pandemické pohotovosti na rozdíl od nouzového stavu, který musí revidovat pro jeho výjimečnost každý měsíc Sněmovna, nyní dává bianko šek ministrovi zdravotnictví s mírnou nadsázkou k čemukoliv, co ho napadne.

Soudní obrana proti nezákonnostem páchaným podle pandemického zákona je neúčinná, jak jsme byli v minulosti svědkem. Na soud se sice občané mohou obrátit, ale pro ubíhající čas to není nic platné. Možnost právní obrany je tak totiž nastavena. Než Nejvyšší správní soud rozhodne, je jeho rozhodnutí, jakkoli správné, zcela k ničemu. Často jsme tedy v minulosti byli svědky povinnosti řídit se nezákonnými opatřeními, na která navazovala další nezákonná opatření, a možnost tomuto se bránit tu teoreticky byla, ale v praxi naprosto selhávala, tedy jako by nebyla.

Vláda by měla proto zapomenout na snahu novelizovat tuto totalitní normu a směřující absolutní nekontrolovanou moc do rukou jednoho politika vládnoucí koalice, a to bez možnosti efektivní právní obrany občanů proti jejímu zneužití a bez jakékoli revize, a měla by připustit jen jeden kvalitní zákon o ochraně veřejného zdraví. Tedy aby zde byla právní úprava obecná pro všechny diagnózy stejně nebo obdobně, aby byla jasně daná kompetence orgánům hygieny jako odborným autoritám státní správy. Sněmovna by tedy měla pandemický zákon zrušit jako celek. Prodloužení platnosti pandemického zákona je tak pouze snahou udržet poslušnost stále častěji se bouřících občanů, kteří se nechtějí smířit s omezováním svobody a občanských práv. Právě tomuto cíli slouží strach udržovaný na první pohled nesmyslnými nařízeními. Pokud bude vláda na návrhu trvat a prosadí ho bez veřejné diskuse proti vůli občanů silou, může s největší pravděpodobností počítat s jejich tvrdým odporem. Případné následky tak padají plně na vrub současné vlády. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. Další omluvu si dovolím přečíst, 2. 2. mezi 17.45 a půlnocí, respektive do konce jednacího dne, se ze zdravotních důvodů omlouvá pan poslanec Jan Volný. My budeme pokračovat v obecné rozpravě. Dalším přihlášeným je pan poslanec Oldřich Černý, vidím také dvě přihlášky, čili pustím mu desetiminutový limit. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážení občané České republiky, já si dovolím navázat na svoji minulou řeč a dovolím si vrátit se k těm e-mailům, které nám posílají občané. Těch e-mailů jsou skutečně tisíce, jsou to e-maily zoufalých občanů, kteří nechtějí v naší zemi diktaturu. A já těmto občanům děkuji, že nás podporují. My podporujeme je a bijeme se za ně. A my na rozdíl od jiných parlamentních stran dodržujeme předvolební sliby. Znovu opakuji, ty tisíce lidí, co napsaly, že se nejedná o voliče SPD, jedná se o voliče stran a hnutí celého politického spektra.

Já tady v tuto chvíli vlastně bojuji, a moji kolegové z SPD také, i za vaše voliče, za občany, kteří volili vládní koalici, ale kteří toho v mnoha případech už litují, když vidí, jak naši zemi ženete o pár desítek let nazpátek. Vždyť chcete zavádět novou diktaturu a omezování lidských práv a svobod, to je to, proti čemu jsme v roce 1989 bojovali! Vy to chcete zavádět znovu, když zavádíte stejné praktiky. To je ta změna, kterou jste slibovali? Před volbami byly plné ulice vašich hesel o změně, všude byla změna. My ale nechceme tu změnu, která nás hodí několik desítek let nazpátek. To opravdu nechceme. A ty tisíce a tisíce zoufalých občanů, kteří nám píšou, to také nechtějí.

Dovolím si teď citovat úryvky z těch e-mailů, které chodí, které mě zaujaly:

Dobrý den. Tímto chci rezolutně vyslovit svůj nesouhlas s protiústavním pandemickým zákonem, který bude předložen ke schválení. Proti jakémukoli zásahu do našich základních lidských práv budu bojovat. Za mě, za moje děti, za svobodný život a naši svobodnou zem, kterou již dva roky naše vlády ženou do dluhů a soustavně ničí. Všichni ti, co sedí na výšinách, nemají představu o tom, co tahle covidová hra má za destruktivní následky na životech lidí. Už toho všeho bylo dost, proto vás tímto žádám, abyste zastavili veškerá opatření a umožnili nám opět normální život.

Pandemický zákon je poslední krok k hromadným protestům a stávkám. A jelikož sama pracuji s lidmi, moc dobře vím, že opravdu valná většina z nich už toho má dost. S pozdravem Denisa Č., pracující slušný občan, máma dvou krásných dcer a člověk, který má rád zemi, ve které žije. Nedovolte, prosím, její destrukci. Děkuji.

Dalším je prosba další občanky: Dobrý den. Prosím vás jako občanka této republiky a matka dvou dětí na prahu dospělosti, nepřipusťte k schválení navrhované novely pandemického zákona. Už dva roky nežijeme. Jako občané druhé kategorie nemáme právo na nic jiného než chodit do práce, do školy, nakoupit a domů. Už nechci takto žít, potažmo ještě v horších podmínkách. Nechci poslouchat své děti, jak chtějí onemocnět tou správnou nemocí, aby mohly se svými vrstevníky chodit, kam oni nemohou. Už nechci podepisovat poznámky, že ve škole nedodržují epidemiologická opatření, chci s nimi jít plavat, do divadla, do kina, do restaurace. Jsme absolutně zdraví lidé a toužíme onemocnět? A blíží se ještě další hrozba, větší omezení, přísnější tresty a maximální omezení lidských práv a svobod. Prosím, využijte všechny možnosti a zablokujte přijetí té hrůzy. S pozdravem Dana K., Sylva a Jindřich.

Další: Jsem matka dvou dětí, zdravotní sestra, humanistka, celoživotní bojovnice proti utlačování lidských práv jakýkoliv menšin, bojovnice proti potlačování bezpráví a troufnu si říci, že dobrý člověk a dobrý občan České republiky, země, kterou miluji nade vše. Prosím vás všechny, abyste vzali zbytky zdravého rozumu a hlasovali proti přijetí daného zákona. Tento zákon je faktickým nastolením totality, popřením ústavy a Listiny základních lidských práv a svobod. Něco takového by nemělo nikdy začít v demokratickém státě. Co je agendou vlády, že chce zákon protlačit ve zrychleném řízení v době, kdy se nemocnice vyprazdňují od covidových pacientů, kdy řádí mutace omikron, který je pro drtivou většinu populace jen lehkým respiračním onemocněním, v době, kdy již moc dobře víme, že vakcína proti aktuálním mutacím nechrání, nechrání proti přenosu, nechrání proti nakažením, možná a po velmi krátkou dobu chrání proti těžkému průběhu? Ptejte se, prosím, i vy vládních představitelů, ptejte se, proč je tato rychlá nutnost toto prosadit. Proč na neomezenou dobu? Proč v době, kdy některé země ruší veškerá opatření, protože jejich vlády pochopily, že jiný lék na pandemie než se s ní naučit žít a začít se soustředit na primární péči není. Děkuji. S úctou Irena V.

Dále: Vážený pane poslanče, dovoluji si vás touto cestou oslovit a veřejně také projevit své obavy v souvislosti s projednáváním novely pandemického zákona. Třicet let pracuji ve zdravotnictví v imunologicko-alergologické laboratoři na pozici odborný pracovník, nelékař. Dvacet let se věnuji problematice imunologického monitorování pacientů po chirurgických výkonech a orgánových transplantacích. Den co den interpretuji nálezy laboratorních vyšetření a spolu s kolegy z jiných oborů skládáme ojedinělou a vysoce subjektivní mozaiku umožňující navrhnout co nejvhodnější terapeutický postup pro každého jednoho pacienta. Na základě svých zkušeností mohu potvrdit, že je jen těžko uplatnit jeden jediný léčebný postup vhodný všechny. Co pacient, to individualita, co jediný ryzí a nenapodobitelný originál. Co jednomu pomůže, druhému může uškodit. Například někomu lze stejný lék nahrazovat na lopatách, na jiného je moc i na špičku nože.

Má práce mě naučila opravdovosti, odpovědnosti, nutnosti samostatně se rozhodovat. Naučila mě pečlivě zvažovat přínosy a rizika všech rozhodnutí s vědomím, že vždy je v nich něco z obojí. S jakoukoliv volbou do našich životů přichází zisk, který je však nezbytně a nutně vyvážen nějakou ztrátou či ohrožením. Má práce mě naučila pokoře, úctě k životu i ke smrti a hlavně důvěře. Důvěře ve vlastní intuici a důvěře k intuici každého člověka. Naši pacienti jsou dospělí lidé, schopní samostatně se rozhodovat a vybírat z různých navržených alternativ. Vybírat z postupů řešení svých zdravotních obtíží. Jejich rozhodnutí je potřeba respektovat. Nikoho nechce (nelze) chránit ani uzdravit, pokud se nemocný sám za sebe nerozhodne spolupracovat. Aktivně a dobrovolně se spolupodílet na svém zotavení. Nikoho nelze k léčbě nutit. Nikoho nelze násilím uzdravit, nikoho nelze před nemocí násilím ochránit.

Na základě dosud napsaného vidím jako velmi nešťastný způsob řešení problému SARS-CoV-2 pomocí zákazů, příkazů a jiných nátlakových opatření vedoucích k omezování běžných aktivit. Nezbytným výchozím bodem správně fungujícího imunitního systému je optimální fyzická zdatnost a psychická pohoda, k čemu výše zmíněné rozhodně nepřispívá. Snad by stálo za zvážení poskytnout široké veřejnosti soubor několika odborných doporučení k osobní ochraně. Nabídnout pravdivé a aktualizované informace týkající se šíření infekce, různých možností ochrany, včetně vakcinace. Většina dospělé populace dokáže být odpovědná za svoje zdraví a nepotřebuje státní dohled pomocí zákazů, nařízení a nátlakových opatření. Dokáže posoudit rizika a přínosy jednotlivých doporučení a zvolit pro sebe to nejvhodnější, se kterým vnitřně nejlépe souzní. Po dvou letech je více než zřejmé, že nátlak a omezování lidských práv a svobod je spíš kontraproduktivní než přínosný a čím dál více vyvolává dojem totalitní praktiky. Zbytečně štěpíte společnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení. A nyní je přihlášena řádně paní poslankyně Marie Pošarová. Má dvě přihlášky, to znamená, že jí poběží deset minut. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená předsedající, nyní projednávaná novela pandemického zákona je pro hnutí Svoboda a přímá demokracie, a dovolím si říci, že na základě sledování dění a aktivit ve veřejném prostoru i pro většinu občanů a společenských skupin, nepřijatelná. Nová vláda v čele s panem premiérem Petrem Fialou se snaží prostřednictvím této novely do pandemického zákona v podstatě překopírovat všechna opatření a kompetence vládních orgánů, které bylo dosud možné použít pouze v rámci řádně vyhlášeného nouzového stavu, a to proto, aby mohla navenek lidem pokrytecky říkat, že nechce v žádném případě vyhlašovat nouzový stav, ale ve skutečnosti bude mít možnost provádět úplně stejné kroky v rámci nově a zcela účelově vytvořeného pandemického zákona, který je společným dílem stran této vlády i hnutí ANO a který je rovněž v podstatě pouze jinak pojmenovaným nouzovým stavem a samozřejmě podle mého názoru je jasně protiústavní.

Vyjádříme-li se k navržené novele velmi kriticky, jde o pokus, jak obejít standardní platné zákony, včetně ústavního zákona o bezpečnosti České republiky. Po 32 letech tak může vstoupit v platnost zákon, který bude odebírat občanům České republiky jejich základní práva a svobody, což je něco naprosto nepřijatelného. Tento návrh pandemického zákona rovněž odstraní právo lidí na soudní ochranu, aneb i zde platí ono okřídlené: kupředu do minulosti. V případě novely pandemického zákona jde taktéž o nepřijatelné posílení moci vlády a exekutivní moci, zejména co se týče vybraných správních úřadů, především Ministerstva zdravotnictví a v novele pandemického zákona nově i Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra, a to nejen nad občany samotnými, ale také vůči ostatním orgánům veřejné správy a veřejné moci včetně soudů.

Je to nepřijatelné z principu a z podstaty věci, neboť dojde k oslabení demokratického systému i systému zastupitelské parlamentní demokracie. Nynější vláda tak chce mít v rukou nástroj, a to právě na základě novely pandemického zákona, který by jí umožňoval chovat se neomezeně tak, jako při vyhlášení nouzového stavu v zemi, bez toho, aby o tom jednala a hlasovala Poslanecká sněmovna. Jednoduše současná vláda chce účelově obcházet Poslaneckou sněmovnu. Jde tak o jednoznačné obcházení ústavy a současná vláda se nechová demokraticky, ale autoritářsky. Jsem přesvědčená, že pandemický zákon včetně jeho novely jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázaná, například Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny i s dalšími mezinárodněprávními dokumenty.

Za zmínku určitě stojí i to, že se vládní koalice snaží tuto novelu prosadit ve stavu takzvané legislativní nouze, přičemž tento režim je dle zákona určen pouze pro případy mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody a kdy splnění těchto podmínek musí vláda dostatečně prokázat. Je naprosto zásadním principem demokratického právního státu, aby zákonodárná parlamentní moc přijímala zákony předepsaným, řádným a standardním legislativním procesem. Porušení tohoto procesu je pak nepřijatelným zásahem do samotných základů demokracie. V případě novely pandemického zákona je přitom zjevné, že žádná z podmínek pro vyhlášení stavu legislativní nouze není naplněna.

Je třeba upozornit i na skutečnost, že v současné době sice roste počet pozitivních případů PCR testů na přítomnost covid-19, ale na druhé straně setrvale klesá počet osob s tímto onemocněním hospitalizovaných. Argumentovat tím, že by tomu mohlo být v budoucnu jinak, přitom rozhodně není dostatečným důvodem pro vyhlášení stavu legislativní nouze, nehledě na to, že aktuální mutace viru omikron je prokazatelně méně riziková než předchozí varianty, ani co se týče rozšíření pravomocí k vydávání mimořádných opatření i na Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, opět není ničím relevantním odůvodněno. Onemocnění covid-19 zasahuje celou společnost. Vojáci a další pracovníci struktur Ministerstva obrany a ani policisté a ani pracovníci resortu Ministerstva vnitra nepředstavují zvláště ohroženou skupinu obyvatel. Je proto naprosto nelogické, aby tato ministerstva mohla vydávat omezení pouze ve své oblasti působnosti, což by mohlo vést až k tak absurdnímu stavu, kdy určitá část obyvatel - vojáci a policisté - bude omezena ve svých právech jiným způsobem než jiná skupina obyvatel, ačkoliv hrozba nemoci je pro všechny občany stejná, což opět zakládá riziko protiústavního konání a následných soudních a ústavních žalob.

Vláda Petra Fialy je, co se týče omezování práv a svobod občanů v souvislosti s koronavirem, výrazně tvrdší než většina zbytku Evropy a pomalu už i než většina českých imunologů včetně například profesora Prymuly. Místo toho, aby nám a hlavně občanům a podnikatelům ničeným dvěma roky tvrdých omezení sdělila jasné datum, kdy ukončí veškeré covidové restrikce včetně izolací, karantén a covid pasů, tak velmi narychlo, skrytě, netransparentně a bez veřejné debaty, navíc protiústavně ve stavu legislativní nouze předkládá novelu pandemického zákona, zákona, který dává vládě a některým jejím ministrům obrovskou moc zavést velmi tvrdá omezující opatření bez schválení Poslaneckou sněmovnou, přitom hlavním důvodem je spíše bezkoncepčnost vlády, absence jakéhokoli plánu, absence odvahy. Současný pandemický zákon totiž končí 28. února a vláda by bez jeho novelizace už nemohla vydávat jen cílená opatření podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Anebo natvrdo vyhlásí nouzový stav, a tím odkryje své skutečné záměry a karty.

Vláda argumentuje právě oním končícím termínem současného pandemického zákona, ale to nedává smysl. Jde o zatemňování skutečného stavu, protože kdyby tomu tak bylo, navrhne vláda pouze časové ohraničení prodloužení platnosti zákona. Ale vláda jde mnohem dál, protože mění i obsah zákona a chce si přisvojit i pravomoc dělat takové restrikce, které by podle toho současného dělat nemohla. Druhou věcí je, že je přesto dělala, ale v tom případě vždy zasáhl Nejvyšší správní soud, když taková protizákonná opatření zrušil. Šlo například o uzavření obchodů, restaurací či škol. Vláda Petra Fialy si novelou tyto pravomoci chce vzít. Jde tedy v podstatě o doplnění stávajícího pandemického zákona o poučení z rozsudků Nejvyššího správního soudu. Lidově řečeno, co se dříve dle tohoto zákona zavřít nedalo, to už se podle novely bude dát zavřít. A proč tedy stejná vláda zároveň prohlašuje, že chce od března proticovidová opatření uvolňovat? Znamená to jediné - nedá se jí věřit.

Mohu proto za sebe říci, že tuto novelu pandemického zákona nepodpořím a budu se s kolegy snažit o to, aby byl zrušen i stávající pandemický zákon, proti kterému hnutí Svoboda a přímá demokracie jako jediný český parlamentní subjekt vždy hlasovalo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení časového limitu. A nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jiří Kobza. Máte k dispozici dvě přihlášky, tedy poběží vám čas deset minut. Máte slovo, prosím.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý - co to je? - podvečer. O pandemickém zákoně zde bylo už řečeno mnoho z různých hledisek a já bych se k němu rád vyjádřil také.

To, co mě na tomto zákoně děsí, je jeho snadná zneužitelnost. Pan ministr Válek tady jasně vysvětloval, že se jedná o přípravu zákona, který by měl být připraven v případě, že by přišla nějaká vlna. Musím se přiznat, že toto hledisko mě osobně docela zaujalo, protože se stejným principem já jsem včera navrhoval další bod na tuto schůzi, novelu trestního zákoníku o potlačování a zákazu šíření nenávistných ideologií právě ze stejného účelu, ze stejného pohledu, aby zde byl připraven zákon, aby policie a justice měly a priori nástroj, kdyby někdo prostě přišel, někdo tady chtěl kázat, aby už od začátku věděl, že mu to neprojde, a ne že se bude ohánět nějakými právy, svobodou slova a takovými věcmi, aby věděl rovnou od začátku. Takže tohleto mě trošku zaujalo, protože včera jste mi to shodili ze stolu.

Ale abych se vrátil zpátky. Ten zákon, tak jak má být novelizován, tak dává naší ultralevicové vládě s extremisty a členem Antify obrovský nástroj, který se jim může hodit. A zase bych navázal na svou řeč ze včerejška, když jsem mluvil o vývoji v Kanadě, protože ten považuji do značné míry ilustrativní v tom, co se na nás hrne, a je docela možné, že to nebude ani trvat tak dlouho.

Jak asi víte, v Kanadě probíhají rozsáhlé protesty proti covidovým opatřením. Původně začaly kvůli povinnosti očkovat se pro kamiony, které jely přes hranici, ale pak se to rozhořelo a rozšířilo se to na další záležitosti. A podle posledních zpráv máme informaci, že do Ottawy jako centra těchto protestů se sjelo přes 50 000 kamionů. Já nevím, jestli si někdo z nás umí představit 50 000 kamionů v jednom městě. Já tedy ne, přiznávám se. A to mám velkou fantazii. Premiér Trudeau se s nimi odmítl bavit, označil je za okrajovou menšinu a poté utekl i se svou rodinou. Trudeau je vůbec zajímavá postava, protože někteří američtí komentátoři ho označují za diktátora, který chce vytvořit říši ve stylu Orwella 1984, případně ho označují za kanadského Castra.

Abych se vrátil zpátky. Myslím si, že právě to, co se děje v Kanadě, bychom měli sledovat s velkou pozorností, protože nezapomínejme, že současně protesty proti covidovým opatřením probíhají i v zemích západní Evropy a i na Slovensku, byť naše média o nich zatvrzele mlčí v rámci svého objektivního, nezávislého a apolitického zpravodajství, kterým nás krmí, jakmile mají příležitost.

Takže bych byl velmi opatrný tady s tím zákonem, tak jak je novelizován, protože ta možnost zneužití je vysoká. A musím se přiznat, že nechápu proč, když je to zákon, který je dělaný preventivně, stejně jako ta naše novela, o které jsem mluvil, proč musí být odsouhlasen ve zrychleném legislativním řízení. Musím se přiznat, že to ve mně vzbuzuje pocit, že mi něco ušlo, že prostě se něco chystá, k čemu ten zákon má posloužit, a proto je nutné ho udělat co nejrychleji. Protože kdyby prošel standardním procesem, bylo ho možné vylepšit, bylo ho možné prodiskutovat ve výborech, na plénu. A já věřím, že i tu novelu bychom mohli udělat tak, aby byla použitelná, ale současně neobírala naše lidi o jejich svobody a o jejich životy, protože například ty pokuty, které tam jsou, jsou úplně jak z jiného světa. Mně to připomíná bývalého ministra Drábka, který stejným způsobem vlastně vykřikoval tady s vytřeštěnýma očima, jak je nutné zavést likvidační pokuty pro všechny živnostníky, kteří si dovolí někoho zaměstnat systémem švarc. Až jsem se divil, odkud ho pustili.

Na jednu stranu se tady zaklínáme demokracií, ale nemohu se ubránit zase dojmu, že tu demokracii každý vidíme jinak. A já jsem konzervativní demokrat. Pro mě je demokracie jenom jedna a odmítám, aby sloužila pod různými přívlastky účelovým ohýbáním zákonů a podobně. Protože s demokracií je to, jak říká americké přísloví, je to jako s hovězím. Jakmile je před tím jakýkoli přívlastek, vždycky je to karbanátek. Takže demokracie s jakýmkoli přívlastkem, liberální a tak dále, prostě ta už přestává být demokracií.

Pokud se rozhodneme - a já a priori říkám, že já samozřejmě s tímto návrhem nemohu souhlasit nikdy, nikomu bych se nemohl podívat do očí, kdybych to odsouhlasil - pokud se Sněmovna rozhodne takto zásadně omezit prostor svobody a svobodného chování a jednání občanů, to už prostě končí demokracie. To je diktát. To je diktát tady stosedmičky. A já věřím, aspoň podle korespondence, kterou dostávám, že voliči to velmi pečlivě sledují. A sledují, co pro ně vlastně znamená tato novela. Dostal jsem několik tisíc mailů a musím říct, že drtivá většina z nich nebyla typizovaných, kde mě lidi prosili, abychom bojovali, abychom s tím něco udělali. Samozřejmě jsem jim slíbil, že budeme dělat, co budeme moct. Ale je nás jenom dvacet. Děláme, co můžeme moct ve dvaceti lidech. V Thermopylách jich taky nebylo moc.

My jako SPD máme samozřejmě určitý politický postoj a určitou ideologii. A hlavní bod ideologie je, že pracujeme pro lidi, snažíme se je chránit před podobnými zákony, snažíme se je chránit před ztrátou svobody, ztrátou rozhodování, snažíme se je chránit před tím, co někteří z nás, jen se tak rozhlédnu po šedinách svých kolegů poslanců, zažili za minulého režimu, a víme, na co si máme dát pozor, jsme na to citliví, vyrostli jsme v tom. A myslím si, že to nejhorší, co můžeme udělat pro naše děti a naše vnuky - přiznám se, já mám obojí, i malé děti, i vnuky - tak je přivést do světa, kde nebudou svobodní, kde budou muset poslušně plnit příkazy jako v té známé Orwellově knížce, která byla ale míněna jako varování, ne jako návod.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, také děkuji, pane poslanče, za vaše vystoupení. A nyní je na řadě paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, paní poslankyně. Než se ujmete slova, načetla bych omluvy. Omlouvá se ministr dopravy Martin Kupka ve středu 2. února od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Dále se omlouvá pan Hayato Okamura dnes od 17.45 do konce jednacího dne - píše zde do čtvrtka 3. 2. do 9 hodin ráno, a to z pracovních důvodů.

Nyní bude hovořit paní poslankyně Nina Nováková a připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně Nováková má jednu přihlášku, bude tedy hovořit maximálně pět minut. Ano? Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážené poslankyně, vážení poslanci, předem bych chtěla říci, že jsem člověk, který byl velmi dlouhou dobu k novele pandemického zákona skeptický. Jsem také člověk, který na otázku, jestli je důležitější, aby politikové chránili občanské svobody, anebo nějakým paternalistickým způsobem se domnívali, že chrání jejich zdraví, tak pro mě je ta odpověď: my jsme tady proto, že máme chránit občanské svobody. Na druhé straně je ale jasné, že v té turbulentní době, ve které teď žijeme, je třeba, abychom měli nějaký základ pro to, když je nutné na nejkratší možnou dobu uplatnit nějaká opatření, abychom je udělali.

Dovolte mi, abych teď z tohoto místa oslovila těch 100 000 lidí, kteří dneska už podepsali petici proti pandemickému zákonu. Jsou to občané, kteří jsou aktivní. A za mě jako od občankářky bych jim dala z občanky jedničku, protože mají veliký cit pro to, aby bylo vyváženo rozdělení státní moci a aby nedošlo k tomu, že poslanci, kteří jsou jimi voleni, předali nepřiměřeným způsobem svoji moc několika ministerstvům.

Vážení občané, dokázali jste to. Dokázali jste to, že došlo k pozměňovací návrhům, které změnily novelu pandemického zákona v tom smyslu, jak jste si to přáli. Vy jste nechtěli, aby se dávala velká pravomoc do rukou Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra. To tam není. Nechtěli jste, aby vám někdo posílal esemesky. Nechtěli jste, aby nespecifikovaná osoba vám dávala informace o karanténě. To tam není. Chtěli jste nějakou pojistku, když se domníváte, že ten pandemický zákon je uplatňován nepřiměřeně, že rychle dosáhnete svého, protože si budete mít komu stěžovat. To se podařilo a já jsem ráda, že z těchto důvodů mohu pro pandemický zákon zvednout ruku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. A nyní je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Vladimíra Lesenská, má jednu přihlášku, tedy váš limit bude pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedající, a zároveň vám ještě jednou děkuji za záchranu mé přihlášky, kterou jsem podala špatně. (Předsedající: Děkuji.)

Vážená paní předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, k novele pandemického zákona již zazněla řada argumentů, řada jiných argumentů nepochybně ještě zazní, nemluvě o tom obrovském počtu dopisů a e-mailů, které, předpokládám, jsem neobdržela jenom já, ale i vy ostatní. Zmíním proto jenom několik argumentů - na rozdíl od mé předchůdkyně - proti, a navíc tyto argumenty pokládám za celkem zásadní.

Tím prvním je, že navržená novela pandemického zákona je bezpochyby pokusem o omezení práv a svobod občanů České republiky a v širším slova smyslu v podstatě jde proti Listině základních práv a svobod. Ostatně problematická už je samotná snaha o schválení zákona ve stavu legislativní nouze, ale to jsme tady již řešili. Z navržené novely také nevyplývá, že by pracovala s novou variantu covidu, kterou je omikron, ačkoliv v důvodové zprávě je tato varianta covidu uvedena, tak navrhovaná omezení jsou založena na mutacích, které se šířily a měly dopady na lidské zdraví daleko závažnější než právě zmiňovaný omikron. Demonstrují to ostatně čísla. Zatímco za posledních 20 dnů přibývá okolo 20 000 případů denně, tak vidíme, že počet hospitalizací se od počátku prosince paradoxně snižuje. Ještě více utahovat šrouby, respektive omezovat svobody lidí přidáním nových paragrafů, tak ve světle těchto čísel mně úplně smysl nedává. To, že omikron nepatří mezi závažné mutace, je neoddiskutovatelný fakt. Koneckonců o tom hovoří i vědecká komunita, která se domnívá, že tato varianta se nakonec stane v podstatě endemickou, tedy bude přítomná a v následujících letech jen tak nevymizí. Musíme se s ní zkrátka naučit žít.

Jít cestou nové právní úpravy, která otevírá prostor pro další potenciální restrikce, jen podněcuje oprávněné obavy občanů. Novela budí strach nejen v zaměstnancích, ale i v živnostnících a zaměstnavatelích. Zákon měl platit bez časového omezení, v podstatě nestanovené časové období v původním návrhu novely umožňovala, ale to, pokud jsem zaznamenala, vyřešil pozměňovací návrh, který tady a na výboru byl načten zatím v obecné rozpravě.

Co je vůbec zarážející, je fakt, že nově budou moci vydávat mimořádná opatření i ministerstva vnitra a obrany. To opět zaznělo v původním návrhu novely zákona. Opět to bylo upraveno rychle podaným pozměňovacím návrhem vládních poslanců. Tento fakt jsem tady kritizovala už ve včerejší debatě o projednávání zákona v legislativní nouzi.

Takže já bych tady mohla jmenovat další argumenty proti, ale nebudu zdržovat a jenom se obrátím na vás všechny, abyste opravdu uvážili, jestli v tomto stavu a tímto způsobem je takhle závažnou novelu zákona opravdu nutné projednávat. Já děkuju všem občanům, kteří nás podporovali, za jejich podporu a doufám, že při projednávání tohoto zákona zvítězí rozum. Uvidíme. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkujeme, paní poslankyně. Nyní je přihlášena paní poslankyně Karla Maříková, má dvě přihlášky, tudíž poběží doba deseti minut. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme sem dnes byli pozváni na tuto mimořádnou schůzi, abychom schválili, nikoliv řádně projednali nástroj, který prý vláda bude potřebovat k podzimní covidové vlně. Pokud se nepozastavíte v němému úžasu nad tím, že je teprve únor a zákon by mohl být řádně projednán v běžném legislativním procesu, jelikož to, že není využití stavu legislativní nouze namístě, potvrdil sám pan premiér, když se vyjádřil, že doufá, že pandemický zákon už nebudou potřebovat, tedy stav legislativní nouze tu slovy samotného premiéra evidentně není.

Jsme svědky mohutných protestů po celé Evropě, v Kanadě, v Austrálii, USA a stejně tak i u nás v České republice proti covidovým nelogickým opatřením, která zavádějí vlády jako přes kopírák a která nejsou v mnoha ohledech účinná v boji proti koronaviru, ale více jsou účinné v boji proti lidem. Jde o donucovací prostředky k poslušnosti, pokoře, kde jsou lidem odebírána postupně jejich práva a osobní svoboda pod zástěrkou ochrany zdraví. Že nejde o ochranu zdraví, ale poslušnost, je evidentní, protože očkovaný člověk, co může šířit nákazu, je všude vpouštěn bez testování, i když u něj může probíhat infekce, ale zdravý neočkovaný, který neposlechl a nenechal se očkovat v zájmu ochrany svého zdraví nebo ze strachu, z obav před experimentální vakcínou, je šikanován, omezován na svých právech a svobodě. Nebo vám přijde zcela normální, že zdravý - například - dělník, který venku v zimě mrzne, staví nám či opravuje silnice nebo stojí někde na lešení a opravuje domy, nemůže o polední pauze do restaurace na teplou polévku, aby se trochu prohřál, jen proto, že si nechce nechat aplikovat něco, co je dobrovolné a co nebrání vzniku nemoci a šíření infekce, jen proto, že ministr zdravotnictví zřejmě potřebuje udat co nejvíce vakcín, jelikož jeho předchůdci jich nakoupili zřejmě tolik, že neví nyní, co s nimi? Mně tohle ve svobodné demokratické zemi úplně normální nepřijde.

Nejvyšší správní soud sice dnes toto opatření zrušil, jelikož očkování je dobrovolné a to, co je dobrovolné, nelze vynucovat a nelze kvůli tomu lidi určitě segregovat. Lidé, kteří se nechtějí očkovat, jsou dehonestováni a uráženi. Vlády a média tyto lidi záměrně hanlivě nazývají antivaxery i přesto, že tito lidé mají všechna řádná očkování, ale mají jiný názor a jiný pohled na tyto nevyzkoušené vakcíny, které máme podmínečně schválené. Nikdy se v minulosti nestalo, aby byla na trh vpuštěna vakcína, která by neprošla řádnou studií, aby se vědělo o jejích dlouhodobých dopadech a řádně se zhodnotily jak benefity, ale tak také ta rizika. Nikdy by si to v minulosti nikdo nedovolil.

Nikdo určitě nepopírá existenci viru. Nelze také popřít, že existuje účinná léčba, pokud je včasná, ale také nikomu nelze odebrat právo rozhodovat se o svém zdraví a léčbě, obzvláště pokud neexistuje žádná vakcína bránící jak vzniku, tak šíření onemocnění. Pokud bychom žili v demokratické společnosti, vedla by se o různých názorech diskuse, respektoval by se i jiný pohled a názor druhé strany, ale to se tak neděje.

Ty strany naší vládnoucí pětikoalice, která se nejvíce zaštiťuje demokracií, nemají s demokracií zřejmě asi nic společného. Pro ně je totiž jen ten jeden názor, a to ten jejich správný. A je to vidět právě i při projednávání tohoto pandemického zákona, který je protlačování silou, nevede se k němu řádná diskuse a nebude schválen v řádném legislativním procesu.

Vakcinace se stala modlou vlád, které se zavázaly farmaceutickým firmám, které bohatnou stejně jako výrobci a distributoři testů. Na své si přišly také nemocnice, kterým se ještě před covidovou vlnou schválily nadstandardní úřady za covidová lůžka. Do celého molochu bylo zainteresováno co nejvíce skupin, aby pro peníze byly ochotny papouškovat jeden názor a zastrašovat národ koronahysterií, která tady už trvá dva roky. Zájmové skupiny bohatnou, stát a národ chudne.

Novelou pandemického zákona, kterou dnes vláda předkládá, potvrzuje, že s touto hysterií asi nechce skončit a chce i nadále ničit život všech vrstev obyvatelstva a nehodlá jen tak přestat. Když si přečtete pandemický zákon a představíte si jeho možnosti v praxi, tak vám opravdu zatrne. Naše země se po 33 letech opět ocitá v ohrožení svobody. Tímto ohrožením je nový pandemický zákon z pera koaliční vlády, proti kterému se bouří nejen občané v České republice, ale i právníci napříč zemí bubnují na poplach. A není divu. Tento zákon je útokem na svobodu občanů, na jejich ústavní práva pod hrozbou drakonických sankcí. Tato novela pandemického zákona pod záminkou ochrany zdraví občanů dává do rukou třem ministrům takřka neomezenou moc, kterou mohou zasahovat do života občanů, do chodu státu bez kontroly a Parlamentu.

Co je nejvíce znepokojivé, je schválení této novely v legislativní nouzi bez možnosti řádného projednání, před kterým by došlo k demokratické diskusi. Tato vláda již bez skrupulí sundala svou masku, zřejmě lačností po moci se nezastaví ani před porušováním ústavních práv. Já jsem v šoku z toho, kam se posunula ODS od původního ochránce svobody až k pandemickému zákonu v té podobě, v jaké je předkládán. Nyní voliči, kteří doufali v pravicovou vládu ODS, vidí, že pravicová vláda ODS neexistuje. Je stejná jako její koaliční partneři. Pokud jde o demokracii, dodržování základních práv a svobod, je zajímá jen za hranicemi jiného státu, jiných vlád. V tom jim jde kritika dobře. Ale zapomínají tato pravidla aplikovat také na sobě a našich občanech.

Ale podívejme se na jednotlivé strany, co mají ve svém programu a jak velkými demokraty jsou na papíře a jak je tomu ve skutečnosti.

ODS ve svém programu prosazuje svobodu jednotlivce. Tak vám poslanci za ODS přijde obsah novely pandemického zákona, že koresponduje s tím, co hlásáte?

STAN má zase ve svém programu: základní hodnotu pro nás představuje svobodný člověk a občanská společnost. Poslanci hnutí STAN, vy asi máte pocit, že svobodný člověk má být omezován na základních právech, jak vyplývá z novely pandemického zákona.

TOP 09 tam má zase, že je stranou respektující a prosazující vlastenecké ideály, svobody, humanismus a tak dále. Tak nevím tedy, jestli novela pandemického zákona má co dělat se svobodami a právním státem, to snad asi nemůže být myšleno ani vážně.

A Piráti, ti tam mají zase, že diskriminace staví mezi lidi umělé hranice, a proto ji odmítáte. Tak to tedy nevím, Piráti, proč už jste se nebouřili a neodmítali diskriminaci neočkovaných?

A KDU-ČSL tam má, že v politických řešeních dbá na lidskou důstojnost, osobní zodpovědnost, šetrnost a tak dále. Tak o osobní zodpovědnosti jsem zatím jenom četla v programovém prohlášení, v praxi to tak nevypadá.

A tato vládnoucí pětikoalice má dokonce i ve svém programovém prohlášení, že chce stát, který patří do demokratické Evropy a který ví, že hodnoty svobody a demokracie je třeba efektivně prosazovat a bránit. Tak když si přečtete pandemický zákon, tak to tak moc nevypadá.

Nyní si mohou vaši voliči tedy porovnat, co máte v programovém prohlášení, ve svých programech a co skutečně prosazujete. Nutno si připomínat, že každá segregace určitých skupin je nepromlčitelný trestný čin, za který dříve nebo později si každý, kdo tohle aplikoval nebo aplikuje, ponese zodpovědnost. Upozorňuje na to celá řada právníků. Dnes a denně mi píší a volají lidé, jak zaměstnanci, tak živnostníci. Jedni zoufalí ze šikany zaměstnavatelů, druzí zase ze strany státu, co je nutí šikanovat zaměstnance a hosty ve stravovacích a ubytovacích službách. Tato šikana musí přestat, a to bez podmínek. Česká republika je právní stát a není možné, aby veřejný zájem byl postaven na omezení práva jednotlivce. Fikcí, co vláda vytváří, že každý občan je ohrožením veřejného zdraví, nás nutí ustupovat od svých práv na základě domněnek, že někoho můžeme chránit. Je nutno si připomínat, že každá totalita byla zavedena vždy k blahu občanů.

Schválením této narychlo vytvořené novely by mohla být velmi zásadně omezena lidská práva a svobody a ústavní právo občanů České republiky. Proto si pojďme připomenout, než tuto novelu schválíme, co jsme všichni poslanci na začátku svého mandátu slibovali, jelikož vládní koalice na to zřejmě zapomněla. Pojďme si připomenout slib poslance, který každý z nás složil. Zní: Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Novela pandemického zákona není v souladu se zákony ani ústavou, říká to řada právníků a odborníků, a každý z nás, který pro tento zákon zvedne ruku, si protiřečí s tímto slibem, který dal občanům této republiky. Protože kdo jiný by měl dodržovat zákony, ústavu a dbát na to, aby zákony a ústava byly dodržovány vůči občanům, než právě my zákonodárci? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Jan Síla. Má dvě přihlášky, to znamená, že mu poběží dvakrát pět minut, čili budete hovořit maximálně deset minut. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych se taky vyjádřil k novele pandemického zákona několika slovy. Už stávající pandemický zákon z roku 2021 je protiústavní a odporuje Listině základních práv a svobod. Pandemický zákon zásadním způsobem rozšiřuje pravomoc jediného správního úřadu přímo zasahovat do základních a jiných práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a byl přijímán před rokem na relativně krátkou dobu. V novele tohoto zákona naprosto chybí stanovení limitu pro omezení jednotlivých základních práv a svobod, což lze spatřovat jako nejzásadnější deficit návrhu. Rozhodnutí o nich by spočívalo čistě v rukou ministra zdravotnictví, svévolně určujícího faktickou existenci či neexistenci celé palety základních práv a svobod. Činit by tak přitom mohl zcela neomezeně, jelikož s ohledem na perzistentní povahu viru SARS-CoV-2 bude nebezpečí opětovného vzniku epidemie neustálé, takže formální důvod pro vydání mimořádných opatření bude přítomen navždy. Jedná se o omezování základních lidských práv v míře, ve které k tomu doposud nebyl povolán ani soud. (Hlasitý hovor v lavicích vlevo.)

Předkládaná novela vychází z epidemiologické situace na jaře 2021 a v současnosti však v naší zemi podobně jako ve zbytku světa převažuje varianta omikron -

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Pane poslanče, já se velmi omlouvám, že vás přerušuji. Požádala bych levou část sálu o ztlumení síly vašich hlasů. Děkuji moc. Můžete pokračovat.

 

Poslanec Jan Síla: Děkuji. - která je klinicky srovnatelná s chřipkovým onemocněním. Omezení nelze považovat za nezbytná, když je více než zjevné, že epidemiologická situace je dramaticky lepší, a v některých zemích se již této nové skutečnosti přizpůsobili a protiepidemická opatření zrušili.

Vláda nevysvětlila, proč v současné době nepostačují standardní normy obsažené v zákoně o ochraně veřejného zdraví a za dva roky pandemie dodnes není stanoven epidemický práh a další podmínky, za nichž se jeví jako nutnost zavést omezující protiepidemická opatření.

Původní pandemický zákon se neměl stát součástí našeho právního řádu ani našich běžných životů. Jsem přesvědčen, že tento zákon i jeho novela jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i mezinárodními úmluvami, jimiž je Česká republika vázána, nebo s nařízením GDPR, když vkládá Ministerstvu zdravotnictví pravomoc vytvářet mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření, údaje z ní užívat a dále sdílet. Nic přitom s ohledem na ostatní ustanovení návrhu zákona zřejmě nebrání tomu, aby Ministerstvo zdravotnictví formou mimořádného opatření zvýhodnilo uživatele takové aplikace proti ostatním. Umožňuje dokonce nakládání s osobními údaji bez souhlasu subjektů, údajů zcela mimo rámec nařízení GDPR. Tím by ministerstvo mohlo získat dokonce větší pravomoc k nakládání například s takzvanými lokalizačními údaji, než mají orgány činné v trestním řízení.

SPD trvá na tom, že pokud Nejvyšší správní soud opakovaně konstatoval nezákonnost mnoha vydaných mimořádných opatření v době trvání současného pandemického zákona, je primární povinností státní moci upravit tato opatření, a nikoliv změnit právní předpis tak, aby podobné zásahy do základních práv a svobod lidí, na které poukázal Nejvyšší správní soud, byly do budoucna legální. Stát je rozhodnutím soudu vázán. Je nepřijatelné, aby státní moc reagovala na nezákonnost svých předchozích mimořádných opatření jinak, než že rozhodnutí soudu bude respektovat. V tomto případě předkladatel dokonce přiznává, že cílem novely je přinutit soudní moc, aby do budoucna přijala i takováto různá opatření, která jsou v tuto chvíli nezákonná, a to bez faktické možnosti jejich kvalifikovaného přezkumu důkladnou odbornou diskusí, a navíc ještě k tomu v režimu legislativní nouze.

Nepotřebujeme novou právní úpravu, která svěřuje Ministerstvu zdravotnictví rozsáhlé pravomoci s celostátním dopadem, která mu umožní ovládnout život v zemi bez jakékoliv kontroly a bez potřeby si vyžádat nouzový stav, navíc bez časového omezení. V žádném případě není v zájmu občanů, aby stát získával větší a větší kontrolu nad jejich životy a mohl je bez důvodu libovolně omezovat, aniž by se mohli oni sami takovému postupu bránit. Český právní řád obsahuje dostatečnou právní úpravu, ať je to zákon o ochraně veřejného zdraví, nebo krizový zákon, nebo takzvaný pandemický plán, přitom právě pandemický plán by měl být hlavním nástrojem státu v řešení jakékoliv epidemiologické situace.

Mám zcela zásadní výtky k původní verzi pandemického zákona, ale uvedu i některé nejzásadnější připomínky k aktuálnímu návrhu novely.

Ani důvodová zpráva dostatečně nevysvětluje, proč by měla být pravomoc vydání mimořádných opatření rozšířena na Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. To by mohlo vést až k takovému stavu, kdy určitá část obyvatel, jako vojáci, policisté, státní zaměstnanci, bude omezena na svých právech zcela jinak než jiná skupina obyvatel. Takový stav je protiprávní, zcela v rozporu s Listinou základních práv a svobod.

Z hlediska dalších základních práv a svobod, které mohou být mimořádnými opatřeními na základě návrhu zasaženy, je třeba zmínit také právo na vzdělávání, v případě vysokých škol historické paralely raději vynechám.

Dále nemohu opominout možnost omezení práva na zdravotní péči. Rozšiřování okruhu omezení lidských práv a svobod je proto nepřijatelné.

K bodu 8 novely bych se zmínil ještě - další omezování práva dětí na vzdělání zaručeného zejména čl. 33 Listiny je nepřijatelné. Doplnění pandemického zákona o tento bod tak představuje i zcela flagrantní porušení čl. 4 odst. 4 Listiny.

Dále je to, novela zavádí nový institut příkazu fyzické osobě. V praxi to tedy může znamenat, že nikoliv zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci, ale teprve jakýsi předem nepojmenovaný úkon, například SMS zpráva, omezí člověka na jeho právech. Podobná subdelegace je v ústavním státu zcela nepřípustná.

Nařízení izolace nebo karanténního opatření je krokem velice zásadním. Důrazně upozorňujeme, že v zákoně o ochraně veřejného zdraví lze izolaci nařídit pouze u osoby, která onemocněla infekční nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění. Dle předkladatele ale má být nařizována touto zcela nepřijatelnou formou i jen v případech pozitivního testu PCR, případně antigenního testu.

Předložený návrh protiústavních snah ztělesněných novelou pandemického zákona je nezbytné odmítnout bezvýhradně a jednou provždy. Nedopusťme, aby státní moc zvlčila a aby si lidé museli vzít násilně zpět, co jim patří - svobodu a demokracii, jak stojí v Listině základních práv a svobod, hlava druhá oddíl druhý článek 23. Mysleme na budoucnost našich dětí. My všichni, jak tu sedíme, máme možnost hlasovat ve prospěch většiny obyvatel. Proto vás vyzývám, neschvalujte vládní novelu pandemického zákona. V těchto těžkých časech věřím, že nebudete hamižní a někteří jen prostě zbabělí a projevíte své vlastenectví, statečnost a osobní čest. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Jan Síla se dvěma přihláškami, to znamená, že vám poběží čas deset minut. Prosím, máte slovo. (Posl. Sládeček: Sládeček!) Pardon, omlouvám se. Samozřejmě pan poslanec Karel Sládeček.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vládo, nastudoval jsem si pečlivě navržené znění novely takzvaného pandemického zákona. V rámci objektivnosti jsem rovněž požádal o právní rozbor renomovanou advokátku paní Janu Zwyrtek Hamplovou. Z její odpovědi cituji:

Česká republika nepotřebuje speciální zákon na jednu diagnózu. Pandemický zákon je sám o sobě podivný. Zavádí na našem území dlouhodobě, tedy bez jakékoliv revize v čase, stav pandemické pohotovosti, tedy na rozdíl od nouzového stavu, který musí revidovat pro jeho výjimečnost každý měsíc Sněmovna. Dává bianko šek ministru zdravotnictví s mírnou nadsázkou k čemukoliv, co ho v danou chvíli napadne. Tedy stav pandemické pohotovosti, pro který navíc nejsou stanoveny žádné podmínky, například počty nemocných či hospitalizovaných, by za platnosti daného zákona na našem území trvale byl, i když už de facto nebyl. Žádný podobný nouzový stav, ať by byl nazván jakkoli, nesmí být zaveden na dobu neurčitou bez podmínek, bez kontroly oprávněnosti v určitých časových úsecích, a už vůbec nemá být zaváděn trvale přímo zákonem. Zákon, a to zákon o veřejném zdraví, ne speciální zákon na jednu diagnózu, má stanovovat jen podmínky, za kterých je možné jej vyhlásit. Je to podobná právní absurdita, jako by byl na dobu neurčitou zákonem deklarován stav povodňové pohotovosti, i když už dávno neprší.

Je třeba se ptát, proč tedy nemáme speciální zákon na chřipku, když v České republice byl někdy i milion nemocných. Tedy pandemický zákon už v době svého přijetí (měl) jiné cíle než ochranu zdraví. Jeho cílem bylo kumulovat moc v rukou jednoho člověka, politika, který by začal rozhodovat o vážných omezeních lidí bez hygieny jako k tomu oprávněného orgánu státní správy. Pandemický zákon byl přijat po zrušení nouzového stavu, který už tehdy přišel zákonodárcům příliš tvrdý. Nicméně pandemickým zákonem, kterým byl tehdy operativně podsunut, se zavedlo paradoxně něco mnohem horšího, včetně svěření obrovské centrální moci nad celým územím republiky do rukou jednoho politika, ministra zdravotnictví. Novela tento okruh osob ještě rozšiřuje, a to na ministra obrany a ministra vnitra. Postupně se tedy moc přesouvá do rukou úzké trojice lidí, která zcela mimo Parlament může nakládat s právy občanů, jak se jí zachce. To vše bez patřičné kontroly soudu, Sněmovny či kohokoliv jiného. Takový přesun pravomocí tady ještě nebyl. Připomeňme desítky zrušených nezákonných opatření, ovšem těmi se museli naši občané řídit, než je soudy zrušily. Tedy běžným se zde stal nezákonný stav. Podobným nezákonným stavem je nyní diskriminace neočkovaných lidí.

Bývalá ministryně financí dokonce prohlásila, že opatření vydávaná na základě pandemického zákona se vydávají proto, aby znepříjemňovala neposlušným občanům život. Jeden z ministrů dokonce na kameru bezelstně přiznal, že o nezákonnosti vědí, ale proč by opatření nevydali, když jim to pandemický zákon umožňuje. Soudní obrana proti nezákonnostem, v uvozovkách, páchaným podle pandemického zákona je neúčinná. Na soud se sice můžete obrátit, ale pro ubíhající čas je to k ničemu. Možnost právní obrany je tak totiž nastavena. Než Nejvyšší správní soud rozhodne, je jeho rozhodnutí, jakkoliv správné, zcela k ničemu, protože opatření dávno neplatí a je vydáno nové a často opět nezákonné. Často jsme tedy byli svědky povinnosti řídit se nezákonným opatřením, na které navazovalo další nezákonné opatření, a možnost se tomu bránit tu teoretická byla, ale v praxi naprosto selhávala, tedy jako by nebyla.

Nelze tolerovat, aby proti jakémukoliv zásahu státu nebylo možné se právně bránit. V České republice máme dva miliony právních předpisů a právní řád zaplevelujeme dalšími. Pandemický zákon je jednou z těchto plevelných norem, protože zvyšuje počet zákonů o další kousek, který vnáší do dané oblasti, kterou upravuje, takový chaos, že s jeho pochopením a především aplikací mají problém i zkušení právníci, advokáti i soudci. Proč? Danou oblast má upravovat zákon 258 o ochraně veřejného zdraví, a ne právní norma, která se jednou aplikuje přímo, jindy na zákon o veřejném zdraví odkazuje a k tomu mění mnoho dalších zákonů.

To vše je zneužitelné vůči lidem, protože zákony a všechny právní kroky na jejich základě mají být především srozumitelné, jasné a určité. Pandemický zákon je vše, jen ne srozumitelný, a opatření, která na jeho základě spatřila světlo světa, pokud vůbec byla zákonná, tak tedy o srozumitelnosti nelze mluvit vůbec. Konec citace. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkujeme, pane poslanče. A nyní je do rozpravy přihlášena paní poslankyně Lucie Šafránková. Má dvě přihlášky, tedy poběží jí doba deset minut. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak tu již bylo dneska několikrát řečeno, tak poslanci SPD jsou od samého počátku odpůrci myšlenky existence speciálního pandemického zákona jakožto nadbytečné právní normy, která je více než cokoliv jiného příslovečným klackem k ruce výkonné moci, jakýmsi bianko šekem pro státní úřady v tom smyslu, jak v podstatě svévolně a bez jakéhokoliv důvodu a opodstatnění omezit práva a svobody občanů. V případě tohoto zákona jde rovněž o nepřijatelné a neopodstatněné posílení moci vlády, vládní moci a zejména vybraných správních úřadů, ministerstva zdravotnictví a v případě schválení dnes projednávané novely i ministerstev obrany a vnitra nejen nad občany, ale i vůči dalším orgánům veřejné správy a veřejné moci včetně soudů. To je nepřijatelné z podstaty věci, protože jde mimo jiné o oslabení rovnováhy demokratického systému i systému zastupitelské parlamentní demokracie jako takové.

Pandemický zákon a jeho novela tedy nejsou v žádném případě tím, za co je vláda vydává, tedy potřebným legislativním nástrojem pro zvládání epidemie. Nikoliv. Jak moji kolegové z SPD, kteří se dlouhodobě věnují oblasti krizového řízení a fungování státu v mimořádných situacích, již opakovaně dokladovali, pro tyto účely nám plně postačují zákony o krizovém řízení a o ochraně veřejného zdraví. Pandemický zákon je tudíž v podstatě svým charakterem obdobou takzvaných zmocňovacích zákonů, jejichž hlavním účelem je především usnadnit výkonné moci a jejím represivním orgánům kontrolu a sankcionování obyvatelstva a obcházet Parlament a justici. V tomto smyslu je novela pandemického zákona jen pověstnou šlehačkou na otráveném dortu, materií, která zvyšuje moc úřadů nad občany a která také mimo jiné drakonickým způsobem zvyšuje finanční sankce za porušování takzvaných mimořádných epidemiologických opatření. Jde v podstatě o to, že vláda chce mít prostřednictvím novely pandemického zákona v ruce nástroj, který by jí umožňoval chovat se neomezeně dlouho tak, jako by byla země v nouzovém stavu, ovšem bez toho, že by byl tento nouzový stav standardně a legálním způsobem vyhlášen, a bez toho, že by o něm jednala a hlasovala Poslanecká sněmovna. Je to neslýchané obcházení ústavy. A v praxi to ukazuje především jedno: současná vláda není, jak o sobě prohlašuje, seskupením liberálních demokratů, ale mnohem spíše aliancí autokratických, autoritářských subjektů, kterým jsou občanská práva a svobody trnem v oku.

A co je v této souvislosti rovněž velmi nebezpečné, je skutečnost, že v uplynulých dvou letech byla většina takzvaných mimořádných covidových omezujících opatření z pera Ministerstva zdravotnictví a vlády shledána ze strany soudů jako nezákonná. A jelikož tyto normy nepíší ministři, kteří se po volbách sice vyměnili, ale úřednické aparáty ministerstev, je nanejvýš zřejmé, že tato praxe bude pokračovat, tedy že omezující opatření občanského života a podnikání se budou i nadále pohybovat mimo rámec práva, jaké jsme znali třicet let, tedy práva demokratického státu, kde platí stará dobrá zásada, že veřejná moc a její úřady smí činit pouze to, co je zákonem povoleno s respektem k ústavě. To by s přijetím novely, o které tu hovoříme, ale nyní a do budoucna padlo, protože vláda chce jejím prostřednictvím represivní kompetence úřadů rozšířit, tak aby na ně soudy již takříkajíc nedosáhly. Vláda chce tedy nově touto novelou mimo jiné získat pomyslný bič na všechny provozovny dle živnostenského zákona včetně tržišť a tržnic. A nejen na ně. Uzurpuje si právo omezovat i umělecké činnosti, tedy služby, u nichž místem jejich výkonu není ani samotná provozovna. Čili jde o nepokrytý útok na svobodu myšlení a umělecké tvorby.

Vláda chce mít možnost regulovat všechny typy sportovišť a sportu včetně venkovních sportovišť, což bylo dosud možné jen podle zmíněného zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv podle pandemického zákona. To je něco tak naprosto neuvěřitelného a nepřijatelného, že chce vláda omezovat občanům už v podstatě poslední aktivitu, kterou mohou, i když v omezené míře, ještě provozovat a která je společensky i zdravotně jednoznačně pozitivní a prospěšná, že už mi pomalu docházejí slova. Omezovat sport je navíc tendence, která zdravotní stav obyvatelstva včetně připravenosti a síly bojovat s nemocemi včetně těch virových zhoršuje a oslabuje. To platí jakbysmet o požadované pravomoci vydávat od stolu mimořádná omezující opatření pro všechny typy školských zařízení, pro děti od tří let věku včetně dětských skupin. Copak už naše rodiny se dětmi nebyly za poslední dva roky poškozeny více než dost? Dejte už prosím od nich ruce pryč. Je to hanebnost.

A jen namátkově uvádím, které další oblasti a místa chce tato vláda, která se označuje za obhájkyni svobody a lidských práv, omezovat mimořádnými opatřeními bez projednání v Parlamentu, pouze od úřednického stolu: hudební a taneční kluby, zoologické a botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky, veřejné knihovny, hvězdárny, planetária, zotavovací akce pro děti, příměstské tábory. Neskutečné.

A hlavně kromě zásadních argumentů politických a ústavních je zde proti novele pandemického zákona nekonečná řada argumentů právních. Skvěle je sepsala třeba skupina právníků okolo doktora Tomáše Nielsena. Někdy není nutné objevovat Ameriku, ale plně postačí citovat odbornou a podloženou analýzu expertů. A novela pandemického zákona i zákon samotný jsou hlavně otázkou právní. Přesněji, když se zaměříme na jeho obsah a účel, otázkou protiprávnosti. Proto jsou k jejich rozboru nejpovolanějšími experty právníci a my, volení zástupci lidu, jsme povinni zde, na půdě Poslanecké sněmovny, jejich argumenty artikulovat, ať zazní v co nejširším veřejném prostoru.

Některé právní argumenty tohoto typu zde již zazněly, jiné nikoliv. Jde třeba o to, že novela nově umožňuje orgánu výkonné moci zakázat konání valných hromad korporací, čímž může dojít k porušení jiných práv a povinností korporací, což by mělo dalekosáhlé důsledky mimo jiné majetkoprávní i s mezinárodním přesahem.

Neúnosná, a o tom jsem již hovořila, je represivní expanze novely do oblasti práva na vzdělávání zaručeného čl. 33 Listiny základních práv a svobod. V dodatkovém protokolu k Mezinárodní úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod se dokonce výslovně uvádí: Nikomu nesmí být odepřeno právo na vzdělání. Tehdejší Československo bylo dokonce vůbec prvním státem střední a východní Evropy, který se stal smluvní stranou této úmluvy. Je tedy velmi smutné, že dnešní vláda následnické České republiky jde přímo proti této úmluvě. Návrhem novely má být navíc zasaženo i do práva na základní vzdělávání, které je z hlediska národní budoucnosti naprosto klíčové a určující a které bylo za dva roky covidových omezení poškozeno už více než dost. Navíc tento typ vzdělávání představuje jednu ze základních podmínek naší národní budoucnosti, a také mnoho odborných studií jasně prokázalo, že omezování vzdělávání dětí na základních školách nemá ani žádný epidemiologický smysl. Nechme už konečně naše děti a jejich rodiče žít. Ctěme jejich právo se vzdělávat, sportovat, právo na kulturní vyžití a vůbec právo na plnohodnotný život. I proto nesmí novela pandemického zákona nikdy spatřit světlo světa.

Dovolte mi upozornit ještě na některá další rizika nedemokratické novely pandemického zákona. A nejde jen o rizika, která vidím pouze já sama. Opírám se o stanoviska expertů, zejména právníků, ale i expertů z oblasti ochrany osobních údajů, zdravotnictví či školství a také o apely tisíců občanů, kteří se na nás obracejí a kteří novelu zásadně odmítají a mají z ní a z jejích dopadů oprávněné obavy.

Pandemický zákon přes veškerá předchozí ujištění představitelů strany nynější vládní koalice o tom, že jde o dočasnou záležitost, prodlužuje na neurčito. Je to porušení předvolebních slibů a neodůvodněná uzurpace moci vládními orgány, která nemá ve svobodné společnosti co dělat. Novela také navíc by předala do rukou různých ministerstev či krajských hygienických stanic tvrdé represivní nástroje k omezování života lidí a k omezování podnikání. Copak už toho nebylo více než dost? A tato opatření by mohla být aplikována bez jejich odůvodňování a vysvětlování Sněmovně a za určitých podmínek klidně i bez souhlasu vlády. To snad ani nemůže být myšleno vážně. (Předsedající: Váš čas, paní poslankyně.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám taky děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokračujeme v projednávání našeho bodu mimořádné schůze a budu pokračovat v řízení schůze. Jako další je přihlášený pan poslanec Radek Rozvoral. Má dvě přihlášky, tedy v součtu deset minut. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, dovolte mi vystoupit k projednávanému vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19.

V hnutí SPD nevidíme jediný důvod pro přijetí navrhovaného pandemického zákona. Zcela nechápeme ani to, proč se představitelé vládní koalice snaží všemi možnými způsoby tento - zde mi dovolte použít výraz - navrhovaný legislativní paskvil, kdy se jedná vlastně o modifikaci zákona o nouzovém stavu, přijmout na základě projednávání ve zkráceném jednání. To zásadně naše hnutí SPD odmítá. Nová vláda chce mít v rukou další nástroj, pomocí kterého chce nařizovat taková opatření, která jim budou co nejlépe vyhovovat. Proto vyzýváme vládu, aby přestala s prohlubováním další diskriminace našich občanů a odmítla takto navržený návrh pandemického zákona schválit.

Je nutné řešit současnou situaci našich občanů a přijímat a navrhovat takové zákony, které by zlepšily situaci našich občanů, která jim nastala v důsledku vysoké inflace, zdražování všech potravin, služeb a energií. Naše hnutí již celou řadu těchto novel zákonů do Sněmovny předložilo, ale vládnoucí koalice je nechce zařadit na program jednání Poslanecké sněmovny a namísto toho se snaží neustále prosazovat projednání pandemického zákona a korespondenční hlasování pro české občany z ciziny. Takže prosím všechny rozumně smýšlející poslance, kteří zde zastupují naše občany, začněme už konečně řešit zákony pro ně potřebné.

Nechci zde předčítat celý návrh pandemického zákona, ale rozhodně musím zmínit ustanovení týkající se definování konkrétních přestupků a jejich sankcí.

Podle § 10 se přestupku dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné opatření podle § 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.

Nyní přečtu všem navrhované sankce. Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do 3 000 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e) nebo i), pokud nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb;

1 000 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d);

500 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f) g), m), o), p), q), s) nebo t);

100 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech, než uvedených v písmenu a);

50 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h) nebo j);

do 3 000 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.

Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.

Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 korun.

Dále je-li přestupek podle odstavce 2 spáchán jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměstnanec nejdříve odmítl podle pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby jednat, lze maximální možnou výši pokuty podle odstavce 2 zvýšit o čtvrtinu.

Dále uvedu znění § 11 navrhovaného pandemického zákona, vztahující se na fyzické osoby:

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nedodrží mimořádné opatření podle § 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.

Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do:

1 000 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb;

500 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d);

100 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f) nebo g), o), p), q), s) nebo v);

50 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h), j), l) nebo m) a n) nebo

30 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a).

Dále do 1 000 000 korun, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie covid-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.

Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.

Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 2 000 000 korun. Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti za spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele.

Vážení, právě z tohoto, jak je pečlivě ošetřeno sankcionování našich občanů, kteří poruší nastavená opatření, uvedené v tomto návrhu pandemického zákona, jsem musel takto navrhované znění určených paragrafů přečíst, a to i přesto, že byl kolegyní Decroix k tomu předložen pozměňovací návrh, který některé sankce snižuje.

Místo toho, aby vláda řešila zhoršenou finanční situaci občanů v důsledku nečinnosti vlády přijmout zákony pro zmírnění této pro občany špatné situace, tak ještě chce takzvané neposlušné více sankcionovat. To nesmíme v demokratickém zřízení dopustit. Občané mají svá práva a svobody zajištěny ústavou a Základní listinou práv a svobod. To musíme mít na paměti a tato zaručující práva a svobody občanům zajistit.

Dále ještě k těm přestupkům, konkrétně k subjektům, které budou tyto přestupky řešit. V praxi to bude znamenat to, že hlavním úkolem policistů bude špehování občanů a řešit ukládání pokut a jejich vymáhání. Kde asi bude další prestiž Policie České republiky a jejích příslušníků, kteří v mnoha případech ani s takovýmto zněním zákona nesouhlasí? Zase to přispěje k dalšímu dělení naší společnosti a vyvolávání negativních nálad. Policie má zajisté plno jiných úkolů v zájmu zajištění bezpečnosti občanů, a hlavně naplňovat své poslání, které zní pomáhat a chránit. Navíc občané tuto sankci budou mít zapsánu v evidenci přestupků v rejstříku trestů.

Ještě jednou vás z tohoto místa vyzývám, prosím, přestaňme už škodit našim občanům, nezapomeňme, že se jedná o slušné pracující lidi, kteří platí a odvádějí daně, ze kterých jsme placeni i my. Takže prosím, na to nezapomínejme.

Dovolte mi, abych dále prezentoval své nesouhlasné stanovisko k novele pandemického zákona. Pro řešení mimořádných situací české právní prostředí obsahuje již několik zákonů. Česká republika žádný nový pandemický zákon nepotřebuje. Současný stav pandemie je odlišný, než tomu bylo před rokem. Jsme sice svědky vysokého počtu pozitivních případů, statisticky ale počet závažných případů a lidí umístěných na jednotkách intenzivní péče zdaleka nedosahuje stavu, jak tomu bylo před rokem. Z tohoto důvodu by měla vláda uvažovat o rozvolnění opatření. Konkrétně hnutí SPD žádá o zrušení všech opatření a návrat naší společnosti do normálního života. Nechme lidi žít, pracovat a spíš jim ulehčovat tuto těžkou dobu z důvodu zdražování všeho. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, včetně dodržení času. Nyní je řádně přihlášen pan poslanec Richard Brabec, kde má druhých pět minut. Prosím, máte slovo. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji. Tento luxusní čas určitě nevyužiji. Novela můj hlas také nezíská, nicméně mi dovolte, abych velmi krátce odůvodnil pozměňovací návrh pana kolegy Vondráka, který mě o to požádal. Já se pak k němu ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Jedná se o pozměňovací návrh číslo 319. Návrh má za cíl vyjasnit pravomoci hejtmana vůči krajské hygienické stanici v oblasti přijímání mimořádných opatření. Dosavadní zkušenost boje s epidemií ukázala nezbytnost úzké spolupráce hejtmanů s krajskými hygienickými stanicemi a pro zlepšení spolupráce se navrhuje, aby hejtman kraje byl oprávněn vyzvat příslušnou krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, a to po projednání v krizovém štábu kraje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. V současné době eviduji faktickou poznámku pana poslance Marka Nováka. Neplatí, dobře, takže faktickou poznámku mažu a ptám se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestli tomu tak není, nikoho nevidím, tak připomínám, že končím obecnou rozpravu.

Nyní tedy otevírám podrobnou rozpravu, kde eviduji čtyři přihlášky, a poprosím, aby se pozměňovací návrhy načetly a poté zdůvodnily. Jako první je přihlášen pan poslanec Jan Hrnčíř, jako druhý pan poslanec Drahoslav Ryba a další. Než vám udělím slovo, tak vás poprosím, kolegyně a kolegové, o ztišení, protože budou načítány pozměňující návrhy a na základě nich se potom bude tvořit hlasovací procedura, tak ať i zpravodaj ví, o čem budeme hlasovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já bych tady jenom v rychlosti představil svůj pozměňovací návrh, je velice jednoduchý, ruší pandemický zákon dnem vyhlášení, protože skutečně tento zákon považujeme za nadbytečný. Navíc má v názvu onemocnění covid-19, a přesto má být jakýmsi univerzálním zákonem. My říkáme, že novelizovat zákon o ochraně veřejného zdraví či krizový zákon by úplně stačilo. Takže tímto se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 306. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Drahoslava Rybu, aby nám přednesl svůj pozměňující návrh. Připraví se pan poslanec Karel Haas. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Drahoslav Ryba: Dobrý večer. Hlásím se, nebo přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu číslo 303, svému pozměňovacímu návrhu. a podrobné zdůvodnění je obsaženo ve vlastním pozměňovacím návrhu. Pokud to takto stačí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, stačí to takto. Děkuji. Prosím zpravodaji odevzdat pozměňovací návrh, aby ho měl k dispozici. Já vám děkuji. Nyní požádám pana poslance Karla Haase a připraví se pan poslanec Richard Brabec. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, členové vlády, v souladu s jednacím řádem se v podrobné rozpravě přihlašuji k písemným pozměňovacím návrhům písemně načteným pod čísly 297 a 317 a k jejich detailnímu odůvodnění, které zaznělo v obecné rozpravě od předkladatelky Evy Decroix. Zdůrazním pouze dva technické body, které nějak reagují na průběh obecné rozpravy.

První. Z té obecné rozpravy trošičku vyplývalo, jako kdyby tyto pozměňovací návrhy vznikly bez řekněme řádného projednání, tak jsem pouze chtěl zdůraznit, že vznikly naopak v průběhu minulého týdne po velmi detailním projednání se všemi gesčními ministry, vznikly po projednání dokonce se senátním zdravotním výborem a vznikly po projednání s kompletním odborným vedením Ministerstva zdravotnictví, se kterým proběhla ve čtvrtek minulý týden a v pondělí tento týden dvě odborná jednání. Tolik první poznámka.

A druhá poznámka, která reaguje na poměrně časté zmínky o neústavnosti vládní novely pandemického zákona, tak jsem pouze chtěl zdůraznit, že pandemický zákon jako celek prošel testem ústavnosti Ústavního soudu plenárním nálezem 20/2021 vydaným v prosinci loňského roku. Takže to jsou body, které jsem chtěl zdůraznit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další přihlášený v podrobné rozpravě je pan poslanec Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Richard Brabec: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, jak jsem avizoval, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který je v systému nahrán pod číslem 319, jehož odůvodnění už jsem uvedl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám, zda se někdo hlásí. Hlásí se pan poslanec Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je ryze technický a řeší problém, že by teoreticky mohlo dojít k hromadění návrhů na Nejvyšším správním soudě, které by nebyly přednostně projednány, pokud by byla zrušena ta opatření a byla nahrazena dalším opatřením, a tím pádem by mohlo docházet k tomu, že skutečně nebude fungovat ten soudní přezkum tak rychle, jak jsme na to byli zvyklí. A musím říct a pochválit tady i Nejvyšší správní soud, že opravdu ta úroveň toho přezkumu podle pandemického zákona byla na vysoké úrovni.

Takže pozměňovací návrh je, že v článku I novelizačním bodu 44 se za slova "pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti" vkládají slova "a povinnost v mimořádném opatření nebyla současně nahrazena obdobnou povinností v jiném mimořádném opatření". Zjednodušeně řečeno, tento návrh znamená, že pokud Nejvyšší správní soud projednává nějaký návrh, tak ho projednává typicky přednostně s výjimkou toho, že to opatření už bylo zrušeno. Ovšem v případě, kdy ta povinnost byla sice zrušena, ale nahrazena obdobným opatřením, tak v takovém případě se i nadále to původní opatření projednává přednostně. Je to opravdu technická záležitost týkající se přednostního projednání u Nejvyššího správního soudu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane předsedo, jenom pro mě, jedná se o to, že to není načteno v systému, načetl jste to přímo zde v rámci podrobné rozpravy třetího čtení. (Ano.) Dobře, děkuji vám. Druhého čtení, tedy. Registrujeme váš pozměňující návrh.

Tak abych nikoho nepřehlédl, ptám se, zda někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho dalšího nevidím, v tom případě končím podrobnou rozpravu. Já zde eviduji přednostní právo pana předsedy Fialy. Jenom se chci zeptat, zda dáte možnost závěrečným slovům, nebo jestli chcete přednostní právo rovnou? (Poslanec Radim Fiala posečká.) Ptám se, pane ministře, zda chcete závěrečné slovo? Prosím, máte závěrečné slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já jednak velmi děkuji za všechny pozměňovací návrhy. Velmi si vážím té diskuse, která byla, troufnu si to takhle říct, většinově velmi konstruktivní. Děkuji za všechna doporučení, za všechny rady. Mohu slíbit, že je rozhodně v té legislativě, kterou jsem řekl, že předložím do prázdnin, která se bude týkat obecné legislativy týkající se hygieny, zohledním. Uvědomuji si věci, které by mě nenapadly, čímž děkuji, prostřednictvím pana předsedajícího, paní poslankyni Vildumetzové a některým dalším, kteří upozornili na věci, které jsou z praktického hlediska důležité. A především děkuji vám všem, paní poslankyně a páni poslanci, že jste to vydrželi, že jste měli tu trpělivost a že po celou dobu to prostředí bylo v rámci možností a rozdílných názorů přece jenom důstojné a konstruktivní. Velmi si toho vážím. Doufám, že dovedeme ten zákon k úspěšnému cíli a že vás přesvědčím, i ty, co s tím nesouhlasíte, že to, co jsem tady říkal, myslím smrtelně vážně a že své slovo vždycky dodržím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ptám se, zda pan zpravodaj chce závěrečné slovo? Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. I já bych chtěl jenom všem poděkovat za rozsáhlou diskusi, která tady byla. A zároveň bych chtěl konstatovat, že všechny pozměňovací návrhy, které předkládá koalice SPOLU, byly projednány celou koalicí a prošly širokým souhlasem našich odborníků na tyto otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní, tak jak jsme se domluvili, tak po skončení podrobné rozpravy a závěrečných slovech máte přednostní právo, pane předsedo. Prosím.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi po druhém čtení také několik slov. My jsme se vás tady dva dny snažili přesvědčit o tom, že vámi podporovaná připravovaná novela pandemického zákona je útokem na svobodu, na práva spoluobčanů a lidí v České republice, že s tím samozřejmě nemůžeme souhlasit. Je to útok na práva obsažená v Základní listině práv a svobod, například právo na podnikání, právo na soukromý a rodinný život, to jsou všechno práva, která jsou zakotvena v Základní listině práv a svobod. A zvláště také ve světle toho, že Nejvyšší správní soud dnes, nebo včera, teď už ztrácím přehled, zrušil rozhodnutí o opatření, kdy se neočkovaní mají povinnost prokazovat v restauracích nějakým testem nebo něčím, tou Tečkou nebo něčím podobným. A já už teď přesně ani nevím, jestli je to 34. nebo 35. opatření, které bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem. Je vidět, že něco je tady špatně.

Další věc, která je pro nás naprosto nepřijatelná, že se novela pandemického zákona přijímá v legislativní nouzi. My jsme tady dlouze vysvětlovali, k čemu je legislativní nouze, jaké jsou přesně věci, ke kterým legislativní nouze slouží. Je to například, pokud je ohrožena bezpečnost státu, pokud je ohroženo hospodářství státu, nic takového se v současné době neděje. Dále samozřejmě nemůžeme souhlasit, abychom to projednávali ve zkráceném čtení. Mrzí mě, že jsme vás ani nepřesvědčili, abyste to stáhli ze zkráceného projednávání nebo z legislativní nouze a projednali to v řádném legislativním procesu, který má první, druhé a třetí čtení, kde bychom samozřejmě mohli tyto věci dlouhodobě vydiskutovat.

My se ale nevzdáváme a budeme proti novele pandemického zákona bojovat až do konce. Využijeme každou chvilku a každou věc, která by mohla zrušit, nebo která by mohla zpomalit přijímání takovýchto podle našeho názoru protiústavních novel. Samozřejmě teď jsme po podrobné rozpravě druhého čtení a já vás žádám o přestávku na poradu poslaneckého klubu SPD v délce dvou hodin. My si musíme říct další strategii, jak budeme postupovat v této věci dál. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane předsedo, já vám přestávku dám, jenom potřebuji technicky dořešit tenhle bod a jeho pokračování. Tedy já nejprve končím druhé čtení tohoto návrhu a my jako Poslanecká sněmovna bychom se měli domluvit, jakým způsobem budou zpracovány pozměňující návrhy, zda budou formou písemnou, anebo budou formou elektronickou. S přednostním právem pan předseda Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, na základě dohody všech předsedů poslaneckých klubů prosím vás a sněmovní legislativu o přípravu písemného podkladu a písemně zpracovaných pozměňovacích návrhů, tak abychom poté, co vyprší přestávka, o kterou požádal pan předseda Fiala, tak aby mohlo proběhnout třetí čtení tohoto tisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to jasné, bude to tedy v písemné podobě. A poprosím pana zpravodaje, aby si připravil proceduru hlasování o jednotlivých pozměňujících návrzích, které se pak budeme věnovat v rámci třetího čtení. Tím jsme po formální stránce, si myslím, učinili zadost tomu, co bylo potřeba. Přerušuji jednání Poslanecké sněmovny na dvě hodiny, do 21.26 hodin, s tím, že budeme pokračovat třetím čtením tohoto návrhu zákona. Já vám děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 19.26 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 21.26 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, budeme pokračovat v projednávání bodu číslo 1. Dříve než přistoupíme a otevřeme třetí čtení, dovolte, abych přečetla omluvy. O omluvu požádal pan ministr zahraničních věcí Jan Lipavský z jednání od 20 hodin do 23.00, v podstatě do 24 hodin, z pracovních důvodů. Dále svoji omluvu ruší paní poslankyně Eliška Olšáková. Dále se omluvil pan poslanec Jaroslav Faltýnek mezi 17.30 až 24.00 do konce jednacího dne bez udání důvodu. Omlouvá se též paní poslankyně Michaela Opltová, a to mezi 19. a 23. hodinou z rodinných důvodů a také o omluvu požádal pan ministr spravedlnosti Pavel Blažek, a to dnes od 19 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Toliko omluvy.

A nyní zahájíme třetí čtení. Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po čtení druhém, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že pan zpravodaj výboru pro zdravotnictví, poslanec Bohuslav Svoboda, bude spolu se mnou sledovat od stolku zpravodajů rozpravu, kterou tímto otevírám. A mám zde s přednostním právem přihlášeného do rozpravy pana poslance Marka Výborného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vážení kolegové, já budu velmi stručný. Začínáme poslední část té čtvrté etapy schvalování pandemického zákona, třetí čtení. V rámci třetího čtení opět může proběhnout rozprava a pro tento případ bych si v souladu s jednacím řádem dovolil navrhnout, aby v případě této rozpravy byl čas na vystoupení pro poslance omezen na dvakrát pět minut a aby o tomto procedurálním návrhu bylo hlasováno bezprostředně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za váš návrh a budeme o vašem návrhu bezprostředně hlasovat. Ten návrh zní, že se omezuje řečnická doba v rozpravě na dvakrát pět minut. Já zagonguji a všechny vás odhlásím. Poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Počkáme, až se počet přihlášených ustálí, a já jenom zopakuji, že na návrh pana předsedy Marka Výborného budeme hlasovat o omezení řečnické doby na dvakrát pět minut.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 48, přihlášeno 121 poslanců a poslankyň, pro 69, proti 31, zdrželo se 21. Tento návrh byl přijat a tímto jsme omezili řečnickou dobu na dvakrát pět minut.

 

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? Pokud tomu tak není, rozpravu končím. Má pan ministr či pan zpravodaj zájem o závěrečná slova? Nemají, děkuji. Návrh na zamítnutí nezazněl v podrobné rozpravě ve druhém čtení a nyní bychom tedy hlasovali o pozměňovacích návrzích a legislativně technických úpravách. Já bych poprosila pana zpravodaje Bohuslava Svobodu, aby nás seznámil s procedurou hlasování. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano. Takže návrh na zamítnutí návrhu zákona nebyl podán a pak máme celkem šest pozměňovacích návrhů. Já bych navrhoval, abychom začali tím pozměňovacím návrhem pod písmenem B, protože to je návrh poslance Hrnčíře, který by znamenal, že bychom odhlasovali to, že zákon byl zrušen. (Předsedající: Ano.) To znamená, všechny ostatní varianty by potom už nepřipadaly do úvahy. Čili toto bych odhlasoval jako první a potom bychom pokračovali dál po řadě, tak jak to bylo předneseno. Čili první pozměňovací návrh by byl poslanec pod písmenem B, který říká, že zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 se zrušuje.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Momentíček. Jenom pokud byste nás mohl provést, jak zní procedura. Jaký je návrh procedury prosím? A kolegy požádám - (Poslanec Svoboda: Tak jak jsem to říkal.) - aby byl klid v sále, abychom všichni slyšeli návrh procedury.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, začínáme tímto bodem. Potom další pozměňovací návrh, který budeme hlasovat, je pozměňovací návrh A, který definuje konec toho zákona, definuje ho 30. listopadu 2022.

Jako třetí materiál bychom měli materiál poslance Drahoslava Ryby, který říká, že se mění stanovení podmínek vzniku, průběhu, ukončení izolace nebo karanténní opatření.

Jako čtvrtý by byl poslanecký návrh, který za prvé definuje to, že i podmínky musí být stanoveny v jednom čase a v jednom místě, aby nebylo možné, aby se to kumulovalo. A v té druhé části potom jsou zvláštní ustanovení, která definují výši pokut, která je určena za překročení těch příkazů. Tam jenom obecně platí to, že všechny ty částky se snižovaly na částku desetiny proti tomu původnímu údaji.

Jako další bod bychom hlasovali potom písmeno D2, což je zvláštní opatření ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob, kde je definováno, že je možné, aby tyto orgány jednaly ve formě písemné nebo s využitím technických prostředků i tehdy, kdy to jejich zakládací listina nepřipouští. A další zásadní věc, která je v tomto bodu, je to, že se vypouští z návrhu Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra jako samostatné jednotky, které mají možnost tato opatření rozhodovat.

Další by byl poslanecký návrh poslance Vondráka, respektive Brabce, což je návrh, který říká, že hejtman má právo za účelem epidemie... hejtman kraje může po projednání v krizovém štábu vyzvat příslušnou krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, popřípadě navrhnout zrušení takového opatření. Krajská hygienická stanice takový návrh musí projednat. Nic víc tam není, než že ho musí projednat.

A poslední, šestý bod je návrh poslance Michálka, který je vyloženě technický, protože říká, že pokud ten zákon... "pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti" vkládají se za tato slova povinnost... v tom případě žádné jiné, žádným jiným opatřením nebylo to rozhodnutí nahrazeno.

To je všech šest bodů, tak jak by běžely. Pokud má někdo námitky nebo jiný návrh...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, my budeme hlasovat. Pokud není nějaký jiný protinávrh, odhlasujeme si proceduru. Všem je jasné, o čem budeme hlasovat? Jenom připomínám, že oproti původnímu projednávání se rozděluje bod D1. a D2. odděleným hlasováním. Je to tak, pane zpravodaji? (Ano.) Děkuji.

 

Čili ptám se, kdo je pro návrh takovéto procedury.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 123 poslanců, pro 121, proti nikdo. Konstatuji, že jsme návrh procedury přijali.

 

A nyní bych vás poprosila, pane zpravodaji, abyste nás provedl hlasováním. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano. Jako první, jak jsem říkal, budeme hlasovat pozměňovací návrh přednesený poslancem Hrnčířem. Tento pozměňovák je velmi jednoduchý, protože on říká, že zákon č. 94/2021 Sb. se zrušuje.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Stanovisko navrhovatele? Pane ministře? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 123 poslanců, pro 53, proti 69. Návrh byl zamítnut. Prosím pokračujte.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Další je písmeno C, což je návrh poslance Drahoslava Ryby, který říká, že se v prvním článku číslo 1 nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se nový text, který zní: "stanovení podmínek vzniku, průběhu a ukončení izolace nebo karanténního opatření." Je to tedy věc, která... nekomentuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Budeme tedy hlasovat o bodu A. O pozměňovacím návrhu A. (Rozruch v plénu. Zpravodaj: Ne ne ne, to je až to další.) Céčko. Dobře, děkuji. Takže budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu C.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Stanovisko ministerstva je nesouhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 51 přihlášeno 123 poslanců, pro 53, proti 69. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat dále. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: A nyní se dostáváme k písmenu D, nejprve k písmenu D1, což je návrh, který za prvé říká, že konání veřejných nebo soukromých akcí... (Upozornění.) Ano, je to pravda, přeskočil jsem, omlouvám se. Pozměňovací návrh je ten, který říká, že... (Předsedající žádá o klid.) ... § 1 až § 8a pozbývá účinnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. Stanovisko navrhovatele? (Za ministerstvo stanovisko souhlasné.) Děkuji.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 52 přihlášeno 123 poslanců a poslankyň, pro 123, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, vracím se teď k písmenu D.1, kde je stanoveno, že se jedná o omezení konání veřejných nebo soukromých akcí, při nichž dochází ke kumulaci fyzických osob na jednom místě v jednom čase. Má to pokračování, je to část, která je pokračováním, vydává informaci o tom, jak veliké jsou pokuty za překročení jednotlivých podmínek na začátku uvedených, všecky ty pokuty jsou významným způsobem sníženy na zhruba 10 % původní částky.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Stanovisko navrhovatele?

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Za ministerstvo k tomuto pozměňovacímu návrhu skupiny poslanců je stanovisko souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Já zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 53 přihlášeno 123 poslanců a poslankyň, pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji, pokračujte.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano. Dále máme pozměňovací návrh D2 zase skupiny poslanců, který říká, že pokud orgán ochrany veřejného zdraví mimořádným opatřením vydá opětovné omezení orgánu právnické osoby, může rozhodovat mimo v písemné formě s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. A dále je tam také definováno to, že slovo "ministerstvo nebo krajská hygienická stanice" se nahrazují slovy jenom "mimořádné opatření" a slovo "jeho" se zrušuje, což je zásadní zrušení toho, že to není zákazové. Potom tady je v této části také to, že "Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra" se zrušuje jako pojem, který může tato rozhodnutí dělat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Čili jedná se o pozměňovací návrh D2. Děkuji. Stanovisko navrhovatele?

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Za ministerstvo k tomuto pozměňovacímu návrhu podanému opět skupinou poslanců je stanovisko souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 54 přihlášeno 123 poslanců a poslankyň, pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat. Pokračujeme dále. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano. Máme pozměňovací návrh písmeno E, který předkládá kolega Brabec a Ivo Vondrák. Tento bod říká, že hejtman kraje za účelem zvládání epidemie může po projednání ve svém krizovém štábu navrhnout a vyzvat krajskou hygienickou stanici k vyhlášení mimořádného opatření, případně navrhnout znění takového opatření. Krajská hygienická stanice musí takovou výzvu projednat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, budeme tedy hlasovat o bodu E. Prosím o stanovisko, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Stanovisko ministerstva k tomuto pozměňovacímu návrhu pana poslance Vondráka je souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 55 přihlášeno 123 poslanců a poslankyň, pro 122, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: A jsme u písm. F návrh poslance Michálka, který říká, že pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti, vkládáme za to slova "a povinnost v mimořádném opatření nebyla současně nahrazena obdobnou povinností v jiném mimořádném opatření". Čili je to vlastně technické doplnění toho děje, že zaniklo-li to a nebylo to nahrazeno něčím jiným.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, budeme tedy hlasovat o návrhu F. Ptám se na stanovisko navrhovatele.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Za Ministerstvo zdravotnictví k tomuto pozměňovacímu návrhu je stanovisko souhlasné.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 56, přihlášeno 123 poslanců, pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A tímto jsme se vypořádali, pokud se nemýlím, se všemi pozměňovacími návrhy. Je to tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Ano, nemýlíte se. I podle mého názoru jsme se se všemi pozměňovacími návrhy vypořádali, a zbývá nám tedy jenom hlasovat o návrhu jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano. A předtím, než budeme hlasovat o návrhu jako celku, požádal o vystoupení pan předseda Tomio Okamura s přednostním právem. Prosím. Pane zpravodaji, zatím vám děkuji.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych znovu chtěl zdůraznit, že váš vládní návrh takzvaného pandemického zákona je bezprecedentním útokem na práva a svobody občanů. Proto poslanci hnutí SPD tento zákon nepodpoří.

Zároveň jsem vás chtěl informovat, že jestli si to tady prohlasujete, tak pro nás v SPD politický boj za svobodu, demokracii a lidská práva v této souvislosti nekončí a budeme bojovat dál. Podáme ústavní stížnost jednak na pandemický zákon a také na způsob, jakým byl tento zákon přijat zde v legislativní nouzi, protože tímto zákonem zásadně omezujete ústavní práva a svobody občanů. Tady bych připomněl tu důležitou větu, v jakém případě můžete podávat zákon v legislativní nouzi. Je to pouze v případě - cituji - mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo když státu hrozí značné hospodářské škody. Tady samozřejmě neobstojí ani ten argument, že něco už u Ústavního soudu bylo, protože to, co tam teď překlápíte vy, je přece jiná varianta.

A já bych chtěl na závěr vyzvat vládu premiéra Petra Fialy, který tady za mnou sedí, abyste okamžitě zrušili plošná protiepidemická opatření související s onemocněním covid, mluvím o těch plošných opatřeních. A rád bych vás požádal, abyste stejně jako mnohé ostatní země rozvolňovali. Vy říkáte, že rozvolňujete, ale naopak si teď tady prosazujete zákon, který omezuje práva a svobody, další práva a svobody občanů. Prostě pojďme se vrátit už do normálního života. Zároveň vás chci, pane premiére, požádat, abyste ukončil diskriminaci neočkovaných, a to ale i v této souvislosti toho rozsudku, který dneska padl, ale my už to říkáme dlouhodobě.

A také bych chtěl vyzvat členy vlády a tady pana premiéra Petra Fialu, abyste konečně začali řešit enormní zdražování všeho pro občany v České republice. Je to zdražování energií, potravin. A neřešte, prosím vás, jako prioritu tady celý měsíc, pane premiére, pandemický zákon a korespondenční volbu. Opravdu předložte, prosím vás, ty zákony. Vy jste vláda, my jsme v opozici. Vy máte tady tu většinu. Takže já vás chci požádat, abyste konečně začali řešit věci, které opravdu pálí občany České republiky, a to je vyřešení zdražování v České republice. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane předsedo. S přednostním právem - pan ministr dá přednost paní předsedkyni. (Ministr Válek: Dáma musí mít vždy přednost.) Ano, výborně. Paní předsedkyně Alena Schillerová s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně, za udělení slova, panu ministrovi děkuji za přednost. Budu velmi stručná. Poslanci hnutí ANO se od počátku chovali při projednávání tohoto zákona konstruktivně. Vystoupilo šest mých kolegů včetně mě. Řekli jsme, co nám vadí na zákonu. A znovu opakuji, že zákon jako celek podpořit nemůžeme, protože si trvám na tom jménem klubu, že tento zákon nebyl řádně prodiskutován.

Já jsem nechtěla, abychom přistoupili k nějakým dlouhým debatám, které nám nepomohou. Já jsem se snažila i ve svém projevu a mí kolegové také, abychom poukazovali na to, že kdybychom ho pustili do řádného legislativního procesu, že jsme mohli možná najít konsenzus, mohli jsme se na něm shodnout tak, aby ho hnutí ANO ve finále mohlo podpořit. To se nestalo. Ale my jsme se postavili velmi konstruktivně i k pozměňovacím návrhům. Jsme si vědomi většiny vládní a toho, že zákon zcela určitě projde. A chtěli jsme podpořit pozměňovací návrhy, které zmírňují některé dopady na občany, protože budou poté nedílnou součástí přijatého zákona. Proto jsme je podpořili, ale zákon jako celek nepodpoříme. Je to špatně, nemá-li takto zásadní zákon, který rozděluje společnost - možná by tam dnes nestáli ti lidé, kdyby ten zákon byl vydiskutován, kdyby byl veřejnosti pořádně vysvětlen, kdyby prošel řádným legislativním procesem.

Myslím si, a nemám z toho radost, protože jsem zažívala jako členka bývalé vlády tyto zkušenosti, kdy jsme vytvářeli nová rozhodnutí, soudy nám je rušily, teď se vlastně ocitáte ve stejné situaci. Vím, že je to mnohdy neřešitelná situace, dokážu se do toho vcítit. A myslím si, že se - a nepřeju vám to v žádném případě, protože je to potom situace, která dopadá na tu vládu, komplikuje jí činnost, je na to poukazováno, že se takto nemělo postupovat - myslím si, že se stejně nevyhneme situaci, kdy až bude postupováno podle tohoto zákona, a ví bůh, že budete muset podle něj postupovat, tak až soudy nám dají odpověď, jestli to takto bylo v pořádku. Myslím si, že kdybychom si tuto debatu odbyli s právníky, s různými experty ve výborech, tady na plénu, tak že jsme se toho mohli vyvarovat a třeba bychom nakonec našli společnou řeč.

Já jsem cítila za nutné vám to tady říci, proč hnutí ANO nepodpoří zákon jako celek, byť jednotlivé pozměňovací návrhy jsme podpořili. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní předsedkyně. A nyní s přednostním právem vystoupí pan ministr Vlastimil Válek. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, já vám velmi děkuji za ten maraton, ale především - a to jsem cítil jako svoji povinnost, protože jsem předkladatel toho zákona, a tím pádem za to nesu odpovědnost - bych chtěl poděkovat všem zaměstnancům Poslanecké sněmovny. Chtěl bych poděkovat všem těm, co tady s námi trávili den, noc a den, ochrance, všem těm, co tady byli kvůli tomu, že my jsme diskutovali, že jsme řešili tento zákon, že jsme o něm debatovali. Já si toho velmi vážím a velmi se jim všem omlouvám. Myslím si, že si zaslouží naši pochvalu, já bych řekl potlesk. (Velký potlesk všech poslanců, poslanec Brázdil předává kytičku stenografce.)

Chtěl jsem vám všem poděkovat za pozměňovací návrhy, chtěl jsem vám poděkovat za vstřícnost k pozměňovacím návrhům. Ty pozměňovací návrhy zákon posunuly správným směrem a já za to děkuji.

Tak jak jsem dodržel slovo na silvestra a nebyl nouzový stav, nebyl omezený provoz, tak jak jsem dodržel slovo s vyhláškou, kterou jsme zrušili, a není povinné očkování, tak jak jsem dodržel svoje slovo, že budeme postupně omezovat jednotlivá opatření tak, jak se situace bude vyvíjet, a jasně jsem řekl, jak je budeme omezovat, uvolňovat, tak v tomto budu pokračovat a mohu slíbit, že mě od toho nic neodradí. Budeme vycházet z doporučení profesora Chlíbka. Náš plán je jasný a velmi rychle s ním veřejnost seznámíme.

Pandemický zákon pro mě není nic jiného než pojistka a bezpečnost pro všechny občany České republiky, kdyby se něco mimořádného stalo, abych mohl konat ku jejich prospěchu. Nic, nic nemůže vést k tomu, abych ho zneužil. (Velký potlesk poslanců koalice.)

Já vám děkuji za pozornost a prosím, hlasujte pro tento zákon. (Potlesk poslanců koalice.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já vám děkuji, pane ministře. A než budeme hlasovat, přečtu ještě omluvu. Z dnešního jednání se mezi 22.00 a 22.30 z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Roman Bělor.

A nyní ještě jednou zopakuji, že jsme hlasovali o všech pozměňujících návrzích, a nyní budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku. Já zagonguji, přivolám poslance a poslankyně do jednacího sálu. Slyšíme žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Počkáme, až se ustálí počet přihlášených.

 

Zdá se, že se počet ustálil, a proto mohu zahájit hlasování.

Ptám se, kdo je pro zákon jako celek, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno bylo 123 poslanců a poslankyň, pro 70, proti 53. Návrh zákona byl přijat. (Potlesk poslanců koalice.)

 

A ještě se omlouvám, zapomněla jsem před hlasováním přednést návrh usnesení, tak to tímto mohu napravit?

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 4/2022 Sb., zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, podle sněmovního tisku 127, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Dámy a pánové, velice se omlouvám, velice se omlouvám. Vzhledem k tomu, že jsem opomněla načíst usnesení, tak to předcházející hlasování považujte za zmatečné. Prosím, abyste se vrátili na svá místa. Poprosím vás o shovívavost. A budeme ještě jednou hlasovat, tentokrát už načisto, o návrhu zákona jako celku. Zagonguji a poprosím kolegy, aby přišli na hlasování. Zároveň slyším žádost o odhlášení. Prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Usnesení jsme načetli. Budeme hlasovat o zákonu jako celku. Počkáme, až se počet ustálí. Ještě jednou zagonguji. (Velký hluk v sále.)

 

Zahajuji hlasování o návrhu zákona jako celku a táži se, kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 122, pro 70, proti 52. Zákon byl přijat.

 

A ještě jednou se omlouvám za zmatky. Konstatuji, že jsme vyčerpali pořad této schůze, a já 8. schůzi Poslanecké sněmovny končím a přeji vám dobrou noc.

 

(Schůze skončila ve 22.03 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.