(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)

77.
Ústní interpelace

které jsou určeny předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Nyní bychom přešli k daným interpelacím a dovolila bych si předat slovo panu poslanci Radku Kotenovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, jak již plyne z bodu mé interpelace nebo z toho názvu, tak bychom měli velice promptně řešit problém se skokovým zvýšením poplatků za energie v České republice českému občanovi.

Já si myslím, že vláda zatím tedy žádná řešení kromě komunikace nepředvedla, a myslím si, že je poměrně už málo času na to, aby se dalo zareagovat na skokový růst ceny od 1. ledna. V minulém roce jste nepřijali alespoň nějaké parciální řešení v podobě snížení DPH na energie. Nicméně vzhledem k tomu, že vaše vláda chce podporovat takzvaný Zelený úděl, tak myslím si, že se propadneme ještě daleko hůř s cenami energií. Takže já bych tady měl několik návrhů, jak by se to dalo řešit.

Jedním z návrhů, jak to řešit, je vystoupit ze systému emisních povolenek, protože ty tady slouží pouze tomu, aby nadnárodní společnosti je skupovaly, například penzijní americké fondy, vylepšovaly cash-flow pro americké důchodce, ale rozhodně to Evropě nebo čistému životnímu prostředí nijak nepřispívá.

Dále vystoupit z obchodování energií, která byla vyrobena v elektrárnách zaplacených českým daňovým poplatníkem, obchodování na burze v Lipsku v Německu, protože v případě, že energie vyrobená v České republice by se prodávala přímo občanům, tím pádem by ta energie byla za úplně jiné peníze. Přímým prodejem by se toho tedy vyřešilo poměrně hodně a Evropská unie bohužel tady tím, že se to prodává na burze, spíše škodí než pomáhá.

Takže pokud tedy není energetická záležitost v tom smyslu, že máme dovážet uhlí z Austrálie, anebo pohonné hmoty někde z druhé strany světa (Předsedající: Pane poslanče, čas.), tak bych velice rád na to obdržel odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Nyní má slovo pan předseda vlády pan Petr Fiala. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nejprve mi dovolte jenom jednu poznámku. Já jsem se samozřejmě interpelací v posledních osmi letech účastnil velmi často a sám jsem některé otázky v rámci interpelací kladl, ale zde poprvé stojím jako předseda vlády a budu se snažit samozřejmě na všechny položené dotazy co nejlépe odpovědět. Prosím i o určitou shovívavost, naše vláda je u moci teprve nějakých pět týdnů, takže určitě ne všechno budu vědět dokonale, ale postupně se to bude vylepšovat tak, abychom tady vedli interpelace a tím způsobem aby se občané něco dozvěděli.

Děkuji panu poslanci Kotenovi za otázku týkající se jednoho z nejdůležitějších problémů, kterým teď čelíme, a to jsou ceny energií. Ceny energií jsou problémem samozřejmě nejenom v České republice, ale v celé Evropě. V České republice je to o to horší, že zde někteří dodavatelé energií ukončili svou činnost a ten náraz na řadu rodin, domácností byl mnohem silnější než třeba jinde. My jsme se tou otázkou zabývali vlastně hned od samého počátku fungování naší vlády a určitě nemáte pravdu, když říkáte, že jsme nic neudělali, to by bylo špatné. My jsme schválili pomoc lidem, kteří jsou zasaženi nárůstem energií, novelizovali jsme zákon o státní sociální podpoře, příspěvek na bydlení, a zlepšili jsme možnost využít i formu mimořádné okamžité pomoci. Zákon o státní sociální podpoře, který má řešit problémy s vysokými cenami energií, je velmi důležitý, protože to umožňuje v případech, kdy si domácnost vzhledem ke své ekonomické situaci nedokáže s prognózovaným nárůstem nákladů na bydlení pomoci, tak se jí dostane výpomoc formou této podpory. Novela byla, jak si určitě vzpomenete, předložena v legislativní nouzi, prošla Poslaneckou sněmovnou, schválil ji Senát, platí. A toto legislativní opatření bylo - a to vám také rád připomenu a říkám to i těm, kteří nás sledují, aby věděli, že je o ně, pokud se dostali do energetické chudoby, ze strany naší vlády postaráno a tu pomoc mají.

Vedle té novely, té legislativní cesty, byl vydán i metodický pokyn Ministerstva práce a sociálních věcí, který souběžně zpřístupní pro větší okruh domácností i další dávku, a to je mimořádná okamžitá pomoc.

My jsme, jak vidíte, využili nástroje, které už existují, ale ty jsme upravili. Nejdeme cestou žádných experimentů, ale jdeme cestou, která skutečně pomůže konkrétně těm domácnostem, těm lidem, kteří jsou energetickou chudobou ohroženi. Neděláme to formou plošných opatření jako předcházející vláda, například změnou sazby nebo zrušení sazby daně z přidané hodnoty na energie. Náš způsob je výhodnější a pro občany jednoznačně lepší, protože je adresný. Pomáhá těm, kteří se opravdu dostali do nouzové situace, ale plošně nezasahuje ty, kteří pomoc v tuto chvíli od státu nepotřebují, protože si třeba zafixovali ceny na začátku loňského roku, nebo ještě z dřívějška, kdy ceny byly nízké. To si myslím, že je správná cesta: adresná pomoc konkrétním lidem, kteří se v důsledku krachu dodavatele nebo růstu cen dostávají do energetické chudoby nebo na její okraj, a my jsme přijali konkrétní opatření, jak těmto lidem pomoci. Netýká se to ale jenom jednotlivců a domácností, my jsme také pro podnikatele rozšířili program Záruka, kdy si podnikatelé a firmy budou moci na úhrady zvýšených nákladů požádat o úvěr se státní zárukou až do výše 2 milionů korun, přičemž záruka bude poskytnuta až do výše 80 % v rámci rozšíření programu Záruka 2015-2023, který je poskytován Národní rozvojovou bankou. Čili z toho, co jsem říkal (Předsedající: Pane předsedo, čas.), je jasně vidět, že jsme konkrétní kroky udělali a občanům i firmám se snažíme pomoct.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď a táži se nyní pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Vidím, že ano, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Vážený pane premiére, děkuji. Nicméně ještě bych položil několik dalších otázek, protože například Maďarsko si dohodlo na základě bilaterární smlouvy dodávky plynu za 270 dolarů za 1 000 krychlových metrů plynu. To si myslím, že je cena poměrně férová. Mají tu smlouvu na několik let dopředu. Nicméně my nic takového neplánujeme, a co se týká nákupu plynu našimi energetickými společnostmi, tak je nakupujeme za 1 700 dolarů za 1 000 kubíků plynu, což je pětinásobná cena, takže samozřejmě tyto almužny, na které budou stát lidé ve frontě někde na správě sociálního zabezpečení, to tak úplně nevyřeší.

A co se týká dovozu dalších komodit, jako například plynu nebo uhlí z Austrálie do Ostravy, to si myslím, že skutečně není tak úplně dobrý příklad, jakým způsobem dělat ekologickou politiku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující otázku a požádám předsedu vlády Petra Fialu o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Škoda že tady, pane poslanče, nemáme prostor na delší diskusi. Já bych se rád s vámi o té věci bavil, protože samozřejmě - a to určitě víte - ta záležitost má aspekt krátkodobý, na ten jsem vám odpověděl, jak jsme pomohli českým občanům a co děláme pro to, aby si s energetickou chudobou poradili, pak je tu samozřejmě ten aspekt dlouhodobý a to je to, co dělá Česká republika pro to, aby ceny energie byly dlouhodobě rozumné a nezpůsobovaly problém jak českým firmám, tak českým občanům.

Doufám, že náš záměr, náš cíl, že chceme přijatelné ceny energií, že na tom se tady shodneme. Nicméně návrhy, s kterými přicházíte, jak jsem je pochopil v tom vašem prvním krátkém vystoupení, to by nic nevyřešilo. Když vystoupíme z burzy, tak se nedostaneme k elektrické energii v případě, že jí Česká republika nebude vyrábět dostatek. Právě propojený trh s energiemi zaručuje dostatek energie v momentech, kdy nejsme soběstační.

Samozřejmě že emisní povolenky jsou součástí problému, v tom s vámi souhlasím, a proto také naše vláda, a musím říct po pravdě, že i předcházející vláda, se snažila s emisními povolenkami na evropském systému něco dělat, ale vystoupit z toho systému je nereálné. Navíc to nepomůže k poklesu cen, protože ta cena je způsobována celou řadou faktorů, ale to vy určitě víte. Samozřejmě budeme tlačit na pružnější reakci Evropské unie v této věci. My jsme se aktivně zapojili do debaty o taxonomii, protože pro Českou republiku je životně důležité, aby jádro bylo považováno za čistý podporovaný zdroj a stejně tak plyn byl uznáván jako přechodný zdroj. Budoucnost české energetiky je určitě v jádru. Musíme urychlit dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, zvážit Temelín a dělat další a další kroky, abychom byli opravdu energeticky soběstační a cena energie pro české občany i firmy byla rozumná.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Než předám slovo dalšímu poslanci k interpelaci, dovolím si přečíst dvě omluvy. Omlouvá se paní poslankyně Helena Válková, a to dnes od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, a dále je zde omluven pan ministr Bek, a to od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Jan Síla, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se pan poslanec Radim Fiala. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Vážená předsedající, vážená vládo, pane premiére, dovolte, abych vás i já mohl interpelovat. Bude se to týkat zdravotnictví. Z vágně formulovaného vládního programového prohlášení nevybočuje také kapitola zdravotnictví. Z několika hesel, která se mohou vykládat různými způsoby, jsem nenašel zmínku o hlavních problémech našeho zdravotnictví, jako je katastrofální nedostatek zdravotníků nebo nedostupnost zdravotní péče v některých regionech, obzvláště v těch příhraničních. Jedná se hlavně o obory stomatologie, ortopedie a jiné, kde je samozřejmě velký problém s počtem specialistů, kteří odchází do důchodu, a s vysokým věkovým průměrem. Ale co mě zvlášť zaujalo, je ještě důležitější než šalamounská formulace věty programového prohlášení, cituji: "Zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti cenové konkurence zdravotních pojišťoven." Za tímto eufemistickým konstatováním se bohužel může skrývat otevírání dvířek pro komercializaci zdravotnictví. Že by šlo o pokračování snahy pravicových vlád zosobněných panem Julínkem a pane bakalářem Šnajdrem?

Před položením vlastní otázky vysvětlím, proč si to myslím. Cenová konkurence zdravotních pojišťoven totiž může fungovat jen při zákonem definovaném takzvaném "standardu zdravotní péče". Hovořím o zdravotních službách, ne o hotelových službách nebo estetické stomatologické péči. Pokud budete chtít definovat standard, pak musíte také definovat nadstandardní zdravotní služby. Moje otázka zní: (Předsedající: Pane poslanče, čas.) Připravujete privatizaci zdravotních pojišťoven jako prvního kroku ke zřízení řízené péče a individuálních účtů u zdravotních pojišťoven, jak měli v plánu vaši předchůdci z ODS? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za přednesení interpelace. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za otázku. Zdravotnictví je mimořádně důležité téma. Je to jedna z oblastí, které se budeme muset v následujících letech věnovat.

Koronavirová krize ukázala na jedné straně neuvěřitelnou sílu, silné stránky českého zdravotnictví. To jsou zejména lékaři, zdravotní sestry i ostatní zdravotnický personál, který pracoval mimořádně profesionálně, na hraně vlastního sebeobětování, a mimořádným způsobem pomáhal nemocným spoluobčanům. Za to jim všem patří naše velké poděkován.

Zároveň ale pandemie také ukázala určité rezervy nebo slabiny tohoto systému. Znovu se ukázalo, že bez dodatečných finančních injekcí si systém se zvládáním větších krizí neporadí, a musíme se i těmito otázkami zabývat.

Vy jste se dotkl i dlouhotrvajících problémů českého zdravotnictví, a to je nedostatek zdravotnického personálu. Nakonec i na to narážel náš úspěšně fungující systém právě v době koronavirové krize, kdy se často ukazovalo, že ty nedostatky nejsou v materiálovém vybavení, nejsou v počtu lůžek a lůžek akutní péče, ale často jsou způsobeny právě tím, že není dost lékařů a není hlavně dost zdravotních sester.

O tom tady mluvíme v České republice dlouho. Je potřeba udělat takové kroky a takové změny ať už třeba nejenom v oblasti motivací, ale i třeba v oblasti vzdělávání a postgraduálního vzdělávání, abychom tuto situaci změnili. Je to také úkol pro zdravotní pojišťovny, aby distribuci kvalitní zdravotní péče po celém území České republiky nám pomáhaly vytvořit. To jsou věci, které určitě nejsou řešitelné ze dne na den. Víme o nich dlouho, měly je řešit už předcházející vlády. Budeme se tím samozřejmě intenzivně zabývat.

Ale abych vyvrátil vaše obavy a odpověděl na ty věty z našeho programového prohlášení, které jste zmiňoval, tedy že zahájíme diskusi o potřebě a vhodnosti konkurence zdravotních pojišťoven a o zavedení možnosti dobrovolného pojištění na zdravotní služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. K tomu toto: veškeré tyto změny samozřejmě, pane poslanče, budou činěny formou zákonů. Bude možnost se do debaty o konkrétní podobě zlepšení českého zdravotnictví přímo zapojit. Ty diskuse jsou na začátku, chceme vést debatu o co nejlepší variantě. Cílem tady není prosazení tady těsnou většinou nějakého rozhodnutí, které nebude fungovat. Ty zkušenosti tady nakonec v České republice jsou. Chceme dosáhnout nějakého rozumného optimálního kompromisu, který pomůže zajistit pacientům zvýšení kvality a dostupnosti zdravotní péče a pomůže i celému zdravotnímu systému. Takže vás mohu ujistit, že Ministerstvo zdravotnictví bude diskutovat s veřejností laickou, odbornou i s opozicí tak, abychom dosáhli dobrého výsledku.

To, že když tady mluvíme o využívání soukromých prostředků ve financování zdravotnictví, tak chci říct: žádná z těch úvah nemůže vést a nepovede v žádném případě ke snižování standardu zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění v současnosti. To je naprosto jasné a zdravotní péče - a, dámy a pánové, kteří nás sledujete mimo tento sál, nenechte se strašit - zdravotní péče bude i nadále bezplatná, tak jak je to uvedeno v ústavě a jak nám to ukládá zákon.

Přestože zdravotní systém České republiky je na vysoké úrovni, je schopen zajistit dostupnou kvalitní péči bez rozdílu všem pacientům, a to je velká výhoda a jsme rádi všichni, že to tak je, tak je potřeba se dívat i do blízké budoucnosti. Součástí programového prohlášení vlády je v oblasti zdravotnictví právě i důraz na posílení soukromých prostředků, v jejichž využití, a to si také přiznejme, jsme úplně na chvostu zemí OECD. A to je věc, kterou chceme a můžeme změnit po vzájemné diskusi a po nalezení co nejvhodnějšího řešení, které, jak doufám, se bude těšit širšímu politickému konsenzu.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády a nyní se táži pana poslance, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku? Ano, chce položit doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Já bych chtěl jenom podotknout, jakým způsobem chcete dosáhnout té cenové konkurence zdravotních pojišťoven, pokud nestanovíte zákonným způsobem standard zdravotní péče a nadstandard zdravotní péče, protože žádným jiným způsobem nelze uskutečnit cenovou konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami, a stanovení standardu a nadstandardu prakticky vlastně stanoví dvojkolejnost zdravotnictví pro bohaté a pro chudé.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za doplňující otázku a poprosím pana předsedu vlády o odpověď. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Ta doplňující otázka se týkala té druhé teze. Doufám, že tu první, pokud jde o dobrovolné pojištění, jsem odpověděl panu poslanci k úplné spokojenosti.

Pokud jde o cenovou konkurenci zdravotních pojišťoven, diskusi chceme teprve zahájit, to je jasně napsáno. Vlastně děkuji i vám, že ji i touto formou otvíráte. Hlavním cílem vlády v této věci je kvalitní a dostupná zdravotní péče pro všechny bez regionálních rozdílů, a právě dostupnost je klíčovým slovem. To znamená, aby všichni nemocní se dostali k té co nejlepší péči, aby nebyli znevýhodněni kvůli finanční, ale ani kvůli sociální situaci nebo místu bydliště. Chceme posílit efektivitu a transparentnost toho systému a chceme, aby ty změny pocítili pacienti v maximálně možné míře pozitivně. Cenová konkurence by měla vést k efektivitě stávajícího systému zdravotních pojišťoven.

Asi se shodneme, pane poslanče, že systém zdravotních pojišťoven má nyní, přestože rámcově funguje, svoje problémy, i řekněme strukturální. Je tu jedna velká Všeobecná zdravotní pojišťovna, jsou tu další menší pojišťovny, každá z těch pojišťoven má jinou strukturu pojištěnců, a my chceme jenom dosáhnout toho - a bavme se o tom, jakým způsobem a jaká míra konkurence těch pojišťoven k tomuto cíli povede - aby toto nemělo vliv na pacienty, aby to nemělo vliv na dostupnost zdravotní péče, aby to nemělo dlouhodobý vliv na její kvalitu. Jak jsem říkal, děkuji, vy jste se vlastně už do té debaty zapojil, a určitě ji povedeme na půdě... (Předsedající: Pane předsedo, čas.) ... zdravotního výboru této Sněmovny i jinde.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď. Vypořádali jsme se s interpelací pod pořadovým číslem 2 a s další interpelací vystoupí pan poslanec Radim Fiala, který byl vylosován s pořadovým číslem 3, a připraví se paní poslankyně Alena Schillerová. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, možná se zeptáte, proč se na vás obracím se zemědělskou problematikou a neobracím se přímo na ministra zemědělství v této věci. Ale já jsem přesvědčen o tom, a chci, aby vy sám jste jako premiér této země věděl, co se chystá v zemědělství, a mně jako občanovi této země není jedno, co tady za několik let budeme jíst a kolik za to budeme platit. Současná vláda rozhodla, to znamená vaše vláda, pane premiére, že z přímých plateb bude 23 % vyplaceno na prvních 150 hektarů zemědělcům. Česká republika je jediná země Evropské unie, která tak vysokou částku poskytne na redistributivní platbu. Ostatní země jako Německo a podobně s výjimkou Litvy to mají kolem 10, 12 %.

Teď mě jenom krátce nechte říct, prosím, co podle mého názoru tady ta vaše změna dotačních pravidel způsobí. Jednak se vytvoří pro české zemědělce nekonkurenceschopné prostředí, protože se tímto zcela odliší systém dotací od zbytku Evropské unie. Za druhé naopak větší farmy, které mají vyváženou rostlinnou a živočišnou výrobu, budou přicházet o podpory. Za třetí dojde k zdražení potravin.

Nejviditelnější dopad pro občany bude prudký růst cen potravin, a my už jsme si řekli, že po krizi energetické nás čeká potravinová krize, a vy k tomu ještě tímto přispíváte. Dále to bude snížení potravinové soběstačnosti. Od roku 1989 jdeme neustále dolů s potravinovou soběstačností, takže my už to nazýváme potravinovou bezpečností. Tu také porušujete. Kdo nakrmí národ v případě pandemie? Je tady spousta dalších otázek. Zhorší se naše životní prostředí. Budeme všechno dovážet z Jižní Ameriky. Sníží se počet pracovních míst, zvýší se nezaměstnanost. (Předsedající: Pane poslanče, čas.) A tak bych mohl pokračovat dál.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za přednesení interpelace a nyní předávám slovo předsedovi vlády panu Petru Fialovi.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane předsedo, děkuji za tu otázku. Dotýkáte se dalšího důležitého tématu, zemědělství a schopnosti českého zemědělství plnit všechny funkce, být konkurenceschopné a poskytovat kvalitní produkty a kvalitní potraviny českým občanům. To je určitě důležité a věřím, že to je náš společný cíl.

Když jste ale zmínil tu zemědělskou politiku a změny, které vláda v této oblasti dělá, chci vysvětlit jednu věc. Já si nejsem jist, jestli všichni vědí, co to znamená ta redistribuce neboli platba na první hektary. To je speciální podpora, která se vyplácí na prvních 150 hektarů obhospodařené půdy a vyplácí se všem bez rozdílu, tedy malým, středním i těm velkým, všem bez rozdílu. Ale jejím cílem je samozřejmě podpořit především ty menší, kteří nemají úspory z rozsahu a soustředí se na náročnější plodiny, jako je třeba ovoce nebo zelenina. A 150 hektarů, to už je samo o sobě velká farma v kontextu zemědělských podniků, ne v České republice, ale v Evropské unii. Já si tady dovolím připomenout, a to je také důležité veřejnosti říkat k těm číslům, co jste uvedl vy, že zatímco v České republice je průměrná velikost farmy asi 130 hektarů, průměrná velikost farmy v Evropské unii je 16 hektarů. A toto zvětšování farem se v České republice nezastavuje, za předchozích vlád se nezastavilo a naopak rostlo. Za posledních dvacet let vzrostla průměrná velikost farmy v České republice o 30 hektarů a občas slyšíme: No, tak to je celosvětový trend, pomáhá to konkurenceschopnosti našeho zemědělství, a současně slyšíme, jak jsou naši zemědělci vlastně nekonkurenceschopní, a tak dál a tak dál. To nejde dohromady. Koncentrace farem není jenom výhodná, představuje i určitá rizika. Nákupem jedné tak obrovské farmy může získat někdo přístup k desítkám tisíc hektarů zemědělské půdy a nikdo nezaručí, abych přijal vaši rétoriku, nikdo nezaručí, že potraviny na této ploše vypěstované nebudou vyváženy do Asie nebo někam jinam a v Česku jich bude v kritické chvíli nedostatek. Naopak při větším počtu menších farem se toto riziko výrazně snižuje. A to si myslím, že je v zájmu všech, je to v zájmu českých občanů.

A teď ještě pár slov k tomu strategickému plánu, který jste zmínil a na který naše vláda... a k těm úpravám, na které naše vláda přistoupila. Naším hlavním cílem je narovnat podmínky - to je důležité - narovnat podmínky mezi velkými agrokoncerny, které byly za minulého období zvýhodňovány před menšími a středními zemědělci a výrobci potravin. Ty podmínky nebyly rovné a my je potřebujeme narovnat. Jenom pro představu, a to je také důležité pro veřejnost: o 2 000 korun na hektar nižší, než kolik získávaly farmy nad 2 000 hektarů (nad 100 hektarů?). A to mluvím jenom o platbách z prvního pilíře, nikoliv o investičních dotacích z druhého pilíře, které čerpají převážně velké farmy. Tak toto není přece úplně dobrý stav. Znovu opakuji: o 2 000 na hektar nižší farma do 100 hektarů než farma, která má nad 2 000 hektarů (nad 100 hektarů?). A toto je přece potřeba narovnat a vytvořit podmínky pro to, abychom tady mohli mít i menší a střední farmy, které produkují kvalitní potraviny, které jsou české, které slouží českým občanům.

Takže výsledná podoba spočívající ve 23 % redistribuce, to je určitý kompromis a je to rozumný kompromis. Zástupci soukromých zemědělců a rodinných farem požadovali 30% zastropování a zástupci velkých agrokoncernů chtěli 10 % a žádné zastropování. Nakonec ve výsledku museli ustoupit všichni a dosáhli jsme rozumného kompromisu. Redistribuce je větší než dosud, není zastropování přímých plateb, je zastropování investičních dotací, aby jedna firma nemohla získat více než desítky a stovky milionů korun ročně. To mi připadá jako dobré rozhodnutí.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády. A nyní se zeptám poslance Radima Fialy, chce-li položit doplňující otázku? Vidím, že už přichází k řečnickému pultu.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, to, že průměrná farma v Evropské unii je 16 hektarů, je sice pravda, ale dovolte, abych vás upozornil, že vy jste premiérem České republiky, že nejste premiérem Evropské unie a musíte brát v úvahu specifika, která Česká republika má, a je k tomu podle mě potřeba takhle přistupovat.

Ale my jsme si asi nerozuměli v parametrech, protože myslím, že jste mi neodpověděl na spoustu těch věcí. Pošlu vám prosím písemnou interpelaci, kde to důkladně zdůvodním, napíšu vám konkrétní data, a budu rád, když mi na písemnou interpelaci odpovíte. Ale děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za doplňující otázku. V tuto chvíli požádám předsedu vlády Petra Fialu o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem ta čísla a srovnání velikosti farem uváděl záměrně, protože to je důležité. My se nepohybujeme ve vzduchoprázdnu, nejsme izolovaní a ani naše zemědělská politika taková není. Nehrajeme si na to. Každý, kdo se pohybuje v zemědělství, tak ví, jak to je a jak ty věci jsou provázané. My se právě snažíme o to, a to je důležité, a to je moje odpovědnost jako předsedy vlády České republiky, aby naši zemědělci byli konkurenceschopní, abychom tu měli i kvalitní život na venkově, abychom tu měli dobré potraviny, aby ty potraviny byly cenově dostupné, a tak dále a tak dále. A toho dosáhneme tím, že nebudeme likvidovat malé a střední zemědělce, ale že jim vytvoříme takové podmínky, aby mohli přežít. A já na rozdíl od vás, pane předsedo, nevidím žádný smysl v tom, že budou mít velcí výhody a malí budou znevýhodňováni. Jak tím pomůžete českému venkovu a českým zemědělcům? Podle mě nijak. Tím jenom nahráváte nějakým jiným zájmům. Takto to není.

A pokud jde o ta čísla, včera vydalo Ministerstvo zemědělství elektronickou kalkulačku, kde si každý zemědělec může spočítat, na jakou podporu bude mít v následujících letech nárok. Takže se nenechte strašit, podívejte se na to, přesně dopodrobna zjistíte na základě parametrů vlastní farmy, podle plodin, jaké pěstujete, zvířat, která chováte, podle režimu, v němž hospodaříte, na kolik budete mít nárok, nebo naopak o co byste mohl jako zemědělec usilovat, pokud byste změnil třeba režim hospodaření ve více šetrný k životnímu prostředí. Myslím, že ta kalkulačka situaci velmi pomůže, rozptýlí pochybnosti, různé fámy, různé strašení a upřesní čísla, která v prostoru kolovala. A myslím, že většina podniků bude překvapena, že na změně vydělají, a že tohle rozhodnutí je mnohem lepší forma zemědělské politiky, než jakou dělala vláda Andreje Babiše.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď. Tím jsme se vypořádali s interpelací pod pořadovým číslem 3 a s další interpelací vystoupí poslankyně Alena Schillerová, která byla vylosována na čtvrtém místě. Připraví se poslanec Patrik Nacher. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, naše země je stále v rozpočtovém provizoriu. Od vašeho ministra financí pana Stanjury, ale i od vás jsme byli opakovaně ujišťováni, že rozpočtové provizorium nebude mít v podstatě žádné dopady. Z vašich slov to vypadalo, že tento stav vlastně nikdo ani nezaznamená. Já jsem opakovaně upozorňovala, že s rozpočtovým provizoriem nastanou obrovské problémy, a teď se má slova potvrzují. Každý den se na mě obracejí lidé, ale i nejrůznější instituce, na které má rozpočtové provizorium zásadní dopad, a neustále se objevují nové a nové informace, co v rozpočtovém provizoriu není možné, kde se marně čeká na slíbené či schválené finance. Jednou je to zaplacení zálohy léku na covid, který by mohl zachraňovat životy, jindy je to omezení vyplácení dotací směřujících do renovací památek, ale problém, jak jistě víte, bude i s čerpáním dalších a dalších dotačních titulů. Konkrétně obrovský problém jsou covidové programy.

Odpustím si věty o tom, jaký to byl nezodpovědný krok, před kterým jsem vás varovala, a nabízela jsem i pro vás lepší řešení, ale mě nyní zajímá to B: Jak dlouho bude rozpočtové provizorium trvat? Slyšeli jsme, že to bude konec března, ale bude skutečně do té doby rozpočet schválen, nebo návrh rozpočtu schválen? A především, co všechno bude během rozpočtového provizoria omezené? Můžete sdělit oblasti, o kterých už dnes konkrétně víte, že je tam problém s financováním? Myslím si, že by to bylo i férové vůči těm, kterých se takováto situace týká. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni Aleně Schillerové za přednesení interpelace. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážená paní předsedkyně. No, vy jste neuvedla jediný případ těch problémů, které údajně občané nebo instituce, které se na vás obracejí, mají s rozpočtovým provizoriem. Já bych těm, kteří snad nějaký problém pociťují, a možná je to problém jenom informační, doporučoval, ať se obrátí na ministra financí a Ministerstvo financí, protože záhy zjistí, že prakticky žádné problémy s vyplácením těch řádných věcí v době rozpočtového provizoria nejsou.

Jenom připomenu, nestrašme se rozpočtovým provizoriem, byly přiděleny prostředky na měsíc leden ve výši jedné dvanáctiny rozpočtu loňského roku. Všichni s tím mohou hospodařit, mohou se vyplácet všechny plánované věci, takže tady žádné signály o zásadnějších problémech nemáme.

Ale proč tady máme rozpočtové provizorium? To je důležité si říci: protože tady byl připraven rozpočet předcházející vládou, paní ministryní financí Alenou Schillerovou a vládou Andreje Babiše, který je pro Českou republiku z hlediska zájmů jejích občanů nebezpečný a nepřijatelný. Čeští občané, české firmy čelí historicky vysoké inflaci, na občany dopadá drahota. Ekonomové se shodují v tom, že inflace je z velké části, nebo zhruba z poloviny, abych nepřeháněl, způsobena nezodpovědným hospodařením minulé vlády, tím, že se rozhazovaly peníze, které jsme si museli půjčit. A pokud chceme tuto drahotu zkrotit, pokud chceme pomoci lidem neznehodnocovat jejich peníze, vláda s tím musí něco udělat a musí začít šetřit. My jsme zdědili návrh rozpočtu s dalším obrovským schodkem a já nechci, abychom tady měli - a nemůžeme si dovolit, abychom tady měli - rozpočet se schodkem 377 miliard korun nebo jak to bylo. My musíme ten schodek dostat pod 300 miliard korun, abychom dokázali zkrotit inflaci. A to je důvod, proč tu máme rozpočtové provizorium. Minulý rok schodek 420 miliard korun, a teď máme jít do takového deficitu? No, to nemůžeme, protože bychom občanům znehodnotili peníze, zdražovalo by se dál, a tohle prostě nechceme. Ten rozpočet je špatný jak pro občany, tak pro Českou republiku jako celek. Jenom za tyto tři roky by se zvětšil, kdybychom v tom pokračovali, dluh každého občana včetně dětí a seniorů o 100 000 korun. A kdo to bude platit? No, to budou platit lidé! Budou to platit ze svých daní, budou to platit ze své budoucnosti, a to je prostě něco, na čem se dál v tomto rozsahu prostě nemůžeme podílet. Cílem státu má být, aby vybral jenom to nejnutnější, co potřebuje na svůj chod, a ne aby rozhazoval tímto způsobem peníze. To není role státu a my tady v tomto případě musíme něco udělat.

Abych odpověděl i na vaši podotázku nebo druhou otázku, která tam zazněla: rozpočtové provizorium, které vlastně nemá dopad na ty výplaty, je lepší řešení, než abychom narychlo schválili špatný rozpočet, který tady byl připraven. Rozpočtové provizorium běží do konce března, aktuálně probíhají jednání o novém rozpočtu. Ta jednání vedeme velmi intenzivně a jsme připraveni projednat rozpočet ve vládě začátkem února, někdy v první polovině února, takže bychom ho následně mohli předložit Poslanecké sněmovně, a pořád platí náš cíl, že nový rozpočet by měl začít platit od 1. dubna nejpozději. To jsme řekli opakovaně, tři měsíce rozpočtového provizoria jsou únosné.

Nemáme z toho nikdo radost. Raději bychom byli, kdybychom tady hospodařili v normálních podmínkách, s normálním schváleným rozpočtem, ale prostě převzít rozpočet, který jste nám tady připravili, to by bylo naprosto neodpovědné, neodpovědné vůči občanům, protože bychom jenom podporovali další zvyšování inflace a neudělali bychom nic pro to, abychom inflaci zkrotili, a tím i zkrotili drahotu. (Předsedající: Pane předsedo, čas!) A takové nezodpovědnosti se my nedopustíme.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády a zeptám se paní předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové, chce-li položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, určitě chci. Děkuji, pane premiére, byť jsem se nic nového nedozvěděla než to, co už jsem slyšela mockrát a co bylo řečeno několikrát z vašich úst i z úst vašeho ministra financí, tak položím konkrétnější otázku: Kdy se dočkají podnikatelé covidových programů? Neříkejte, že nevíte o jejich stížnostech, že nevíte o té řadě výstupů v mediálním prostoru, že jsou postiženi podnikatelé, že nevíte o tom, že by v centru Prahy třeba, když půjdete někdy po centru Prahy výjimečně, že nevidíte poloprázdné restaurace, že mají problémy kultura, divadla - tak já se ptám, kdy budou, když není žádný problém rozpočtové provizorium? Ptám se, proč je pozastavený Antivirus typu B, na který byly peníze uvolněny naší vládou a byly připraveny?

To jsou moje konkrétní otázky. Takže zkuste, prosím - o té inflaci vás budu interpelovat příště, na rozpočtu tady povedeme určitě hodinové debaty, až ho předložíte. (Předsedající: Paní předsedkyně, čas!) Tak zkuste mi odpovědět na tyto konkrétní otázky. Děkuji vám předem.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za přednesení doplňující otázky a požádám o odpověď a reakci pana předsedu vlády Petra Fialu.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já jsem odpovídal, paní předsedkyně, na to, na co jste se mě ptala, to znamená, jak dlouho bude trvat rozpočtové provizorium. To jsem vám jasně řekl s jasnými daty, a dokonce s jakýmsi harmonogramem schvalování ze strany vlády. Pak jste se mě ptala na to, jestli - myslím, že to všichni slyšeli - existují nějaké problémy s vyplácením nějakých věcí pro jednotlivce i firmy v rozpočtovém provizoriu. Neřekla jste nic konkrétního. Já jsem vám řekl, že ty problémy obecně neexistují. Řekl jsem vám částku, kterou jsme uvolnili. Řekl jsem vám, jakým způsobem se dá postupovat. Řekl jsem vám, proč jsme nemohli schválit ten rozpočet. Takže já jsem vám odpověděl na všechno a myslím, že jsem odpověděl naprosto jasně.

Pokud jde o kompenzace, některé programy běží. My jsme celý Antivirus nezastavili, to přece dobře víte, ale přerušili jsme, pozdrželi jsme nebo pozastavili jsme Antivirus B právě z důvodu otázky, která se vůbec netýká rozpočtu a rozpočtového provizoria, ale efektivity těch dotací a potřebnosti těch dotací, a to jsme řekli, to jsme projednali i se sociálními partnery. Neříkám, že všichni reprezentanti podnikatelských svazů byli nadšeni. Někteří skutečně chtěli pokračování tohoto programu. Ale Antivirus A, toho se to vůbec netýká. A samozřejmě debatujeme o tom, jakou formou účinně pomoci těm, kteří byli postiženi některými rozhodnutími, na která si jistě pamatujete, to jsou třeba zákazy vánočních trhů. A ti, kteří to prostě spolu se starosty nepřejmenovali na nějaký adventní nebo jiný trh, tak ti podnikatelé se opravdu dostali do obrovských problémů, protože se dlouhodobě připravovali na to, že ty tržby udělají, a teď finanční prostředky pro svou obživu získají právě na těch vánočních trzích. A když ty vánoční trhy byly zakázány, tak to jsou lidé - to je typický příklad podnikatele, kterému je potřeba pomoci... (Předsedající: Pane premiére, vypršel čas na vaši odpověď.) ... protože stát tady něco zakázal, s čím ti lidé počítali. Tento program připravujeme a na příští nebo přespříští vládě pomoc těmto lidem schválíme.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Děkuji předsedovi vlády. Tím jsme se vypořádali s interpelací pod pořadovým číslem 4 a s další interpelací vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, který byl vylosován na pátém místě, a připraví se paní poslankyně Berenika Peštová. Pan poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, víte, odkud jsem teď přijel? Já jsem přijel ze zastupitelstva hlavního města Prahy, kde zatím největší konflikt byl mezi zastupiteli ODS a Piráty, přímo panem primátorem. A já to tady říkám proto, že my se tady dostáváme do kontrastu, kde naopak na centrální úrovni vy jste dneska rozhodnutím ve volební komisi podpořili za mě netransparentní budoucí volbu do Správní rady VZP. Já bych se vás na to chtěl zeptat. Dneska volební komise revokovala svůj návrh na volbu členů a náhradníků Správní a Dozorčí rady VZP. Pro lidi zvenku, aby tomu rozuměli: do Správní rady VZP nominuje vláda 10 členů a Sněmovna 20 podle poměrného systému. Ten poměrný systém je taková tabulka, jak jsem tady ukazoval, když jsme volili předsedu a místopředsedu, no a tam si později teprve Pirátská strana všimla, že nemá žádného nominanta, protože při počtu 20, to znamená hnutí ANO 8, ODS 4, STAN 3, KDU 2, SPD 2, TOP 09 1 a Piráti žádný, takže najednou si to uvědomili, tak se vytvoří ty koalice. Už tedy ne jednotlivé strany, ale koalice, a pak už to začíná vycházet u ODS, KDU, SPD, TOP 09 stejný počet, u PirSTAN 4, takže předpokládám, že STAN se o to jedno místo rozdělí a dá ho Pirátům. Kdyby tam byly všechny ostatní koalice, tak to vychází 7 - 7 - 4 - 2.

Můj dotaz tedy směřuje k tomu, jestli tohle je, a netýká se to přímo vás a ani ODS, ale vašeho koaličního partnera, jestli tohle tedy je ta nová politická kultura, kde údajně nejde o funkce, jde o transparentnost a jde o předvídatelnost. A tady v tomto případě mi to tak tedy nepřijde, to ať se na mě nikdo nezlobí. Děkuji za prostor a děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. To bylo přednesení ústní interpelace Patrikem Nacherem a poprosím pana předsedu vlády Petra Fialu o odpověď. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, já se pokusím nějak reagovat na vaši interpelaci, která se týká Všeobecné zdravotní pojišťovny, ale musím se přiznat, že nevím, co se dnes nebo včera dělo na výboru, tyto informace nemám a nestihl jsem o tom být v žádném směru informován, takže já si ty informace zjistím a pak budu schopen vám kompetentně odpovědět i na tuto otázku. Předpokládám, že to je věc především poslaneckých klubů.

Jenom ale využiji té příležitosti a vaší otázky, abych řekl, co jste naznačil, že podle zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně je jmenováno 10 členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny vládou, tedy je to v kompetenci vlády na návrh ministra zdravotnictví, a těch dalších 20, o kterých vy mluvíte, jsou voleni Poslaneckou sněmovnou na základě poměrného principu. Poměrný princip je určitě dobré dodržovat, protože je nepochybně správné, aby ve Správní radě Všeobecné zdravotní pojišťovny byli zastoupeni i zástupci opozice, a to odpovídajícím způsobem. Samozřejmě u té části, kterou jmenuje vláda, respektive zvykově i logicky ministr zdravotnictví, tam jsou to většinou lidé, kteří mají nějakou zkušenost s organizací zdravotní péče, poskytováním zdravotních služeb nebo financováním zdravotnictví. Dohromady by ta správní rada měla tvořit odborný orgán, který ale je schopen vytvářet i určitou formu politické kontroly.

Já bych byl rád - a já se ještě podívám na to, co se tedy odehrálo na výboru, o čem vy jste se tady zmínil - já bych byl opravdu rád, aby zástupci vlády, ale i zástupci Poslanecké sněmovny vykonávali svou činnost ve správní radě odpovědně, se zájmem o rozvoj Všeobecné zdravotní pojišťovny a s přihlédnutím hlavně k zájmům jejích pojištěnců. Proto ta správní rada existuje. A když se podívám do minulosti na zásahy minulé vlády, konkrétně ministra zdravotnictví, který tlačil Všeobecnou zdravotní pojišťovnu třeba do vydání brožury s fotkou tehdejšího premiéra Andreje Babiše a zaslání všem pojištěncům v průběhu volebního období, nepovažuji takovéto kroky a takovéto řízení a takovýto tlak na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu za něco, co je hodné politické kultury České republiky a co bychom měli tolerovat.

Musíme si uvědomit, že Všeobecná zdravotní pojišťovna nakládá s prostředky občanů, tedy pojištěnců, a to prostředky nemalými. Přes VZP proteče během roku více než přes většinu ministerstev. A myslím si, že ten příklad, který jsem uvedl - ale mohl bych uvádět i další příklady - nám jasně ukazuje, jak je důležité, aby ti lidé, kteří jsou nominováni do Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, si byli vědomi odpovědnosti vůči občanům, vůči pojištěncům, vůči českému zdravotnictví a podle toho se chovali a bránili jakémukoli tlaku ve prospěch jakýchkoli soukromých nebo jiných zájmů. To je správná cesta, ať už bude Poslaneckou sněmovnou do Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny zvolen kdokoliv, tak doufám, že vyslyší té mé výzvy, která je směřována ke všem novým členům, ať už jsou zvoleni Poslaneckou sněmovnou, nebo byli jmenováni vládou, ke všem členům Všeobecné zdravotní pojišťovny, aby toto měli na paměti a takto vykonávali svoji službu vůči pojištěncům, vůči občanům, vůči všem, kteří čerpají služby Všeobecné zdravotní pojišťovny, která ale nakládá s prostředky českých občanů.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane předsedo vlády, za dodržení času. Zeptám se v tuto chvíli poslance Patrika Nachera, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že jde k řečnickému pultu. Vaše slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já to ještě doplním, totiž druhá část toho usnesení je, že volební komise vyhlašuje novou lhůtu pro podávání návrhů. Jinými slovy, v této chvíli tím rozhodnutím to znamená, že ty orgány naplněny nejsou a vedení VZP není zvoleno, to znamená, teď je jakoby bezvládí. To jenom na přetřes za prvé.

Za druhé je třeba si udělat nějaký právní rozbor, protože do Správní rady VZP jsou nominováni poslaneckými kluby v poměrném systému, nikoliv koalicemi. To, že se vytvářejí koalice v rámci voleb v Poslanecké sněmovně, to je možné, u VZP je to, aspoň co jsem zatím zjišťoval, novum.

Ale co mi tam vadí úplně nejvíc, je, že tady už jednou ta nominace proběhla, to je ten problém. Já jsem se už smířil s tím, že v pondělí vystupujete jako kluby, v úterý jako koalice, ale tady už jednou ta volba proběhla, a tady to revokujete a vrací se to zpátky... (Předsedající: Pane poslanče, čas!) ... protože to někdo na začátku špatně sečetl. To je ten problém.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu poslanci Patrikovi Nacherovi za přednesení doplňující otázky a požádám pana předsedu vlády Petra Fialu o odpověď. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já se teď nebudu pouštět do výkladu o těch koalicích a poslaneckých klubech. Já myslím, že je to poměrně jednoduché, byť chápu, že... nebo nechápu, ale vnímám, že poslankyně a poslanci opozice s tím mají opakovaně problémy. Ale ono je to legislativně i po všech jiných stránkách logické a v pořádku.

Ale pane poslanče, opravdu nevím, co se odehrálo na tom volebním výboru. Beru vaši informaci vážně. Podívám se na to, promluvím s našimi zástupci a určitě máme zájem na tom, aby tady nevznikly jakékoli pochybnosti, že ta volba proběhne řádně. Zájmem nás všech, já myslím vaším i naším, to vás mohu ujistit, je, abychom tam respektovali poměrný systém, aby tam byli zástupci opozice, aby všichni dělali, co mají, v tom smyslu, jak jsem práci členů Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny vymezil.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za doplňující odpověď a nyní s další interpelací vystoupí paní poslankyně Berenika Peštová, která byla vylosována na šestém místě, a připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážený pane premiére, v úterý přinesla Česká televize v pořadu Reportéři skandální reportáž týkající se vašeho poslance na ožebračení velké části důvěřivých lidí, kteří své finance svěřili litoměřickým fondům maskovaným za názvem Český holding. V opozici jste osm let měl největší starost o to, jak si pan Babiš pomohl k 50 milionům na Čapí hnízdo. Váš pan poslanec svítí u vytunelování 2 miliard, sám svou odpověď v pořadu uznal. Tak bych ráda věděla, jestli za odhalování těchto řádově jiných přešlapů půjdete se stejnou razancí. Upřímně, tento člověk, jestliže je členem výboru pro obranu, docela se obávám o další osud budoucích vojenských zakázek. Nehovořil jste s panem poslancem o možnosti složení mandátu? Jak budete, pane premiére, danou věc řešit? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni Berenice Peštové za přednesení interpelace a požádám o odpověď a reakci předsedu vlády Petra Fialu. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci a vážená paní poslankyně Peštová, já se přiznám, že tu vámi zmiňovanou reportáž jsem neviděl, protože jsem se musel věnovat jiným problémům, třeba těm, které naše vláda zdědila po vládě Andreje Babiše, ať už je to drahota, inflace, koronavirus, rozložené státní finance a další a další věci. Naše vláda také zápasí s nepružnou státní správou, ve které bývalá vládní koalice zabetonovala kvůli špatnému služebnímu zákonu spoustu svých lidí, kteří nesloužili zájmům státu, ale sloužili zájmům a prospěchu jedné společnosti.

A současné problémy České republiky, a to občané vidí, protože to každý den pociťují, jsou závažné a je potřeba, aby se jimi vláda prioritně zabývala, a to naše vláda dělá. Přišli jsme s konkrétními kroky na řešení drahé energie. Řešíme koronavirovou krizi ne chaosem, ne zmatenými rozhodnutími, ale konstruktivně, rozumně, srozumitelně. Předěláváme rozpočet, který jsme zdědili v katastrofálním stavu, a tak dál a tak dál. To jsou důvody, proč se nemohu věnovat všemu, čemu bych se chtěl věnovat a na co bych se třeba i jinak podíval. Tolik obecná odpověď.

A ještě nemohu nezmínit jednu věc, která mi připadá trošku úsměvná, když mě tady teď interpelujete. V minulých letech byla česká politika zatížena problémy, které měl bývalý premiér, váš pan předseda Andrej Babiš, mluvilo se tady o tom, střet zájmů, čerpání dotací, Čapí hnízdo. Nevšiml jsem si, že by poslanci hnutí ANO chtěli po panu premiérovi odpovědi na otázky týkající se těchto kauz. Bylo to přesně naopak, bránili jste ho, přestože ty kauzy poškozovaly zájmy České republiky a zájmy občanů.

A teď jenom na okraj ke Karlu Krejzovi. Já jsem s ním neměl možnost důkladně mluvit, ale krátce jsem se ho zeptal. Karla Krejzu znám řadu let, znám ho jako úspěšného místostarostu Litoměřic, které pod jeho vedením a vedením jeho týmu, jeho kolegů, vzkvétají. A měl jsem se o tom možnost sám přesvědčit při svých cestách po České republice. Chci také říct, že Karel Krejza prošel řadou voleb, byl opakovaně zvolen jak na komunální, tak celostátní úrovni. V posledních parlamentních volbách získal takřka pět tisíc preferenčních hlasů a byl zvolen poslancem.

Ta kauza, o které vy mluvíte a kterou tady zmiňujete, je myslím více než deset let stará. Pokud mám dobré informace, Karel Krejza působil ve firmě Český holding od roku 2003 do roku 2012, již deset let v ní není aktivní. Já ale žádné detailnější informace o jeho působení tam nemám. Podle jeho slov, jak jsem s ním měl možnost krátce mluvit, je pravda, že jeden z významných projektů, které firma za jeho působení v této společnosti připravovala, nedopadl úspěšně a měl negativní dopad na ekonomiku celé firmy. Za nezdarem toho projektu podle slov Karla Krejzy stála hypoteční a ekonomická krize, která tvrdě dopadla na developerské projekty tohoto typu. Je určitě známo všem, kteří podnikají, že prostě ne všechny podnikatelské záměry vyjdou. To se stalo i této firmě. To Karel Krejza přiznává, nijak se té zodpovědnosti nezříká, ale je potřeba taky říct, že významné podnikatelské projekty vždy schvaluje valná hromada, tedy akcionáři, jejichž vůli vedení společnosti následně realizuje, a propojení nákupu nemovitostí několik let po odchodu Karla Krejzy z té firmy s neúspěšným podnikatelským záměrem by prostě nemělo být spojováno s nějakými minulými aktivitami.

Tolik to, co o tom vím a jak jsem měl možnost o tom krátce s panem poslancem Krejzou mluvit. Až budu mít čas, tak se podívám určitě i na tu reportáž, ale po pravdě říkám, že tuto příležitost jsem ještě neměl.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, čas. Děkuji předsedovi vlády za odpověď a zeptám se paní poslankyně Bereniky Peštové, zda chce položit doplňující otázku? Vidím, že jde k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Vážený pane premiére, já vám děkuji za vyčerpávající odpověď, která samozřejmě vůbec nesměřovala k tomu tématu. Ze začátku jste mi vysvětlil, co všechno jste museli napravovat nebo musíte napravovat.

Ta reportáž je zajímavá, protože pan poslanec Krejza se tam sám přiznal, že to nezpochybňuje. Ale když si opravdu vezmu, říkám, že jsem tu nová, těch mimořádných schůzí, které tady byly v minulém volebním období svolány vždycky kvůli nějaké aféře, tak proto jsem se ptala, jak se k tomu postavíte vy, protože vy jste byli ti, kteří vyzývali. Ano, vždycky to je ta opozice, nebudou to samozřejmě ti spolupracovníci, aby vyzývali svého vlastního předsedu, aby nějakým způsobem abdikoval nebo aby se k tomu stavěl tak, jak jste ho vyzývali vy. Ale mě to zajímá, protože vy jste se pasoval do té role, kdy říkáte, že chcete, aby všechno bylo řádně prověřeno. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, čas. Požádám v tuto chvíli o reakci předsedu vlády Petra Fialu.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A to je právě ten rozdíl, paní poslankyně. Já jsem tady zmiňoval minulé kauzy právě proto, že si myslím, že se všem má měřit stejným metrem a že se prostě máme ptát i vlastních kolegů, jestli se dopustili něčeho, co je špatné, nebo nedopustili. Já jsem to udělal, pana poslance jsem se zeptal, jeho ujištění jsem dostal. Musím taky říct, že pan poslanec nijak netají to, že ten podnikatelský záměr nevyšel, že nedopadl dobře, k tomu se podle mě jasně postavil. Ale já si nejsem v tuto chvíli vědom toho, a ty signály nemám, že by se Karel Krejza dopustil něčeho, co by mělo zpochybňovat jeho další politické působení.

A říkám to, co jsem vždycky říkal a platí to: pokud se politik dopustil něčeho nezákonného, nekalého, nemá v politice co dělat. My podle toho jednáme, a je jedno, jestli je to politik z ODS nebo z hnutí ANO, a já věřím, že stejný metr, stejnou přísnost budete uplatňovat na všechny, i na vaše stranické kolegy. Já to dělám a budu to tak dělat i nadále.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď na doplňující otázku. S další interpelací v tuto chvíli vystoupí paní poslankyně Vladimíra Lesenská, která byla vylosována na sedmém místě, a připraví se Tomio Okamura. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, mám trošku výhodu, protože pan kolega Patrik Nacher byl vylosován před mým dotazem, takže mně udělal celý úvod k tomu, co vlastně zajímá mě.

Sdružování klubů - ano, pan premiér tady konstatoval, že Poslanecká sněmovna - kluby je jedna věc, vláda druhá. Ale pokud vím, tak i on, i většina dalších členů vlády jsou součástí těchto klubů, a mě by zajímalo v rámci nominace a v rámci průběhu volby do Správní a Dozorčí rady VZP, proč najednou ta změna. Nominace proběhly, pokud vím, na základě dohody klubů, v poměrném zastoupení klubů a najednou, ejhle, je všechno jinak! Takže dneska jedním hlasem zvítězila revokace původního usnesení volební komise a budeme nominovat jinak a podle nových pravidel. Proč? Komu co vadí? A hlavně se ptám, jak budou fungovat příští volby? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni Vladimíře Lesenské za přednesení ústní interpelace a v tuto chvíli požádám předsedu vlády Petra Fialu o odpověď na tuto ústní interpelaci. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, vy jste tu interpelaci, a já vám to nevyčítám, označila jako sdružování. Já jsem si myslel, že třeba sdružování občanů nebo něco podobného, že chcete řešit tyhle otázky, a kdybyste to trošku konkretizovala, tak bych se na to připravil, takže bych se třeba zeptal, co se dělo při té volbě, jak se ta pravidla měnila, a byl bych vám schopen kompetentně odpovědět. Já to teď fakt nemyslím jako výčitku, ale myslím to tak, že i pro interpelujícího poslance, v některých zemích je to zvykem, že se velmi konkretizuje, k čemu ten dotaz bude směřovat, a ten, kdo je interpelován, se na to může připravit a opatřit si všechny informace, nikdo nevíme všechno, ani já. Takže sdružování mě vedlo celkem jiným směrem i v mých představách a úvahách a nedovedl jsem si představit, že se budete ptát na toto. Odpovím vám stejně jako panu poslanci Nacherovi. Podívám se na to, zjistím, co se odehrálo, budu o tom mluvit s kolegy.

Obecně chci ale říct, v Poslanecké sněmovně na začátku na základě jednacího řádu se mohou kluby sdružit do jednoho klubu. Podle toho se ustavuje Poslanecká sněmovna a její orgány. To nám říká jednací řád, není to nic neobvyklého. Dá se podle toho postupovat, nepostupovalo se podle toho poprvé při utváření této Sněmovny a je to něco, co je naprosto dobře možné. Politické strany vytvářejí politické kluby a ty politické kluby při ustanovování, ustavení orgánů Poslanecké sněmovny mají možnost se sdružovat do jednoho klubu, který potom takto vystupuje, což má nějaký vliv na utváření orgánů Poslanecké sněmovny.

Já vím, že těm, co nás sledují mimo Poslaneckou sněmovnu, to zní trošku divně, ale jsou to pravidla, která v Poslanecké sněmovně máme a která docela dobře fungují. Není ani nic zvláštního, že politické strany, které kandidují v rámci koalice ve volbách, v rámci volební koalice, potom utvářejí samostatné poslanecké kluby. I to je v souladu s legislativou, i to je v souladu se zvyklostmi, a nakonec když nějaká politická strana se rozhodne s jinou politickou stranou kandidovat v rámci volební koalice, tak to nedělá bez rizika, nedělá to jen tak. Existují tam určitá omezení, existují tam vyšší vstupní klauzule i po zásahu soudu do volebního zákona, a to všechno jenom ukazuje, že se i s tímto počítá, že s tím počítal zákonodárce, že s tím prostě počítali tvůrci v uvozovkách politického systému, že toto funguje jako standardní věc. Tak z toho nedělejme nic zvláštního. Já vím, že se to třeba někomu v nějaké chvíli nemusí hodit nebo líbit, ale je to něco, co je normální, co odpovídá naší tradici, odpovídá to plně pravidlům hry a zákonům.

Pokud existují pochybnosti, ale to chci říct jasně, pokud existují pochybnosti o postupu v té věci, o které jsme tady mluvili, tak se na to podívejme, sejděme se na to například na úrovni předsedů klubů a posuňme tu věc dál tak, ať ty pochybnosti odstraníme.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď a zeptám se paní poslankyně Vladimíry Lesenské, zda chce dát doplňující otázku. Vidím, že ano. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Já děkuji i za vysvětlení, které jsem podotýkala, že s ním nemám problém. Sdružení klubů, ano, funguje a fungovat bude, to jste mi tady znovu vysvětlil. Ale já jsem se ptala: původní nominaci podaly jednotlivé kluby. Respektovali jsme to všechno, volební komise má svoje usnesení, a to jsme dneska na základě něčeho revokovali. Já jsem se ptala, kde nastala změna. Nic víc, nic méně. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za doplňující otázku. Poprosím pana předsedu vlády o odpověď a reakci. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: A já jenom zopakuji, a udělám to i vzhledem k tomu, že paní poslankyně vystoupila ještě s tím doplňujícím dotazem, že o té dnešní změně nejsem informován, věnoval jsem se jiným záležitostem. Samozřejmě si vyslechnu kolegy, jak to bylo provedeno, a znovu opakuji, pokud existují pochybnosti, na úrovni předsedů klubů je možné je nepochybně vyjasnit a dospět výsledku, který bude pro všechny akceptovatelný.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: To byla odpověď na doplňující otázku předsedy vlády a nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec a předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který byl vylosován pod číslem 8, a připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, na odpověď máte pět minut, proto dám jednoduchých šest krátkých otázek, na které stačí stručné odpovědi.

Za prvé. Vaše koaliční hnutí STAN a první vicepremiér vaší vlády Vít Rakušan dodnes neodpověděl na otázky, kdo jsou koncoví majitelé firem, které jim sponzorovaly volební kampaň. Nelze to dohledat, o tom už jsme tady hovořili. On to nechce přiznat. A hlavně - a druhou věcí je, z jakých peněz pochází tedy ty sponzorské dary, když ani nevíme koncové majitele firem, a zdali vám to nevadí? Proč se na to Víta Rakušana nezeptáte, aby to vyjasnil? Vždyť to je zásadní věc. Říkal jste, že budete pro transparentnost, a skutek utek! To je můj první dotaz.

Druhý dotaz. Kdy vyzvete předsedu Pirátů Ivana Bartoše, který v rozporu s pirátským kodexem kumuluje tři funkce najednou, místopředseda vlády, ministr pro místní rozvoj a poslanec? To přece také není správné. Proč k tomu mlčíte?

Za třetí. Ministr Rakušan se nám už mstí a v aktuální zprávě Ministerstva vnitra, kterou vydal dneska, označuje SPD jako dezinformátory. Samozřejmě zneužívá Ministerstvo vnitra s cílem manipulovat veřejné mínění, a tím oslabit politickou konkurenci. Tak ať ho přestane zneužívat, jestli ho k tomu vyzvete.

Čtvrtý. Proč je ve správní radě Miroslav Kalousek? Proč ho nominujete do Správní rady VZP? VZP má rozpočet 261 miliard korun ročně. Posíláte kunu do kurníku! To je ta změna, kterou jste avizovali? To je ten nový vítr?

Za páté. Proč zvyšujete daně, když jste slíbili, že nebudete zvyšovat daně? Váš ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka řekl, že hodláte zvyšovat spotřební daně. Proč porušujete předvolební slib?

A za šesté, kdy vyřešíte zdražování? Říkal jste, že do konce loňského roku představíte řešení. Nepředstavili jste nic a energetická politika je v rukou národních vlád, proto se nemusíte vymlouvat na Evropskou unii. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za dodržení času. To bylo přednesení interpelace předsedou hnutí SPD Tomiem Okamurou. V tuto chvíli požádám o odpověď předsedu vlády Petra Fialu. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane předsedo, pokusím se na vaše otázky odpovědět. Ale pokud jste byl přítomen tady u předcházejících interpelací, tak na jednu jsem už odpověděl. To, co dělá naše vláda proti zdražování, to přece zaznělo, moje odpověď nebo jeden z těch klíčových kroků, to přece zaznělo v odpovědi, která se týkala rozpočtového provizoria, rozpočtu. To, co můžeme udělat proti inflaci, proti tomu, aby se lidem znehodnocovaly peníze, aby se zastavila inflace, aby se zastavila drahota, kterou tady způsobila i svou špatnou hospodářskou politikou předcházející vláda, tak přece to, co musí vláda udělat, na tom se shodují všichni ekonomové, je jednoznačně dát signál, že stát bude hospodařit lépe, že vláda bude šetřit, že vláda bude šetřit na výdajové straně, že bude šetřit na provozu státu a že přestane roztáčet inflační spirálu. To je přece jasné řešení a na tom naše vláda intenzivně pracuje.

A ještě jsem tady mluvil i o tom, co jsme udělali pro lidi, kteří se dostávají do energetické chudoby, protože předcházející řešení pomáhají kde komu, i těm, se kterými přišla předcházející vláda, jako je třeba odpuštění DPH, ta dočasně pomáhají všem, i těm, co to nepotřebují. Stojí to velké peníze, ale žádné řešení to není. Takže konkrétní kroky jsem tady jasně řekl.

Pokud jde o daně, přečtěte si náš koaliční program opravdu pořádně! My jsme slíbili lidem, že nebudeme zvyšovat celkově daně. Dokonce jsme se zavázali, že přineseme daňovou brzdu, to znamená, legislativně zakotvíme to, že když celkově daně dosáhnou určité výše, složená daňová kvóta, tak že už vláda nebude moci zvýšit nějakou daň, aniž by jinou nesnížila. To je náš závazek a to taky v průběhu volebního období uděláme a připravíme. Takže daně v žádném případě zvyšovat nebudeme, a nestrašte lidi.

Ale to, na co vy narážíte, to jsou slova Mariana Jurečky, která odpovídají volebnímu programu. My jsme řekli, že je možné upravit spotřební daně na základě škodlivosti a že je také možné upravit daně zase na druhé straně, třeba pokud se to týká věcí, které jsou ekologicky přijatelné. To máme v našem programovém prohlášení vlády, ale to není dohromady zvyšování daní. Myslím, že toto je zcela jasné, je to tam jasně napsáno. A neznamená to, že se nedá pohnout s nějakou položkou v rámci spotřební daně, nic takového jsme nikdy neřekli. Ale občanům můžeme garantovat, že daně a celková daňová zátěž se zvyšovat za naší vlády nebude a že problémy deficitu budeme vždycky řešit úsporami na výdajové stránce rozpočtu, a ne zvyšováním daní. Takže tady je to všechno jasné a žádný rozpor tu není.

Není pravda, že jsem se nezeptal hnutí STAN, jak je to s jeho financováním, a nemám důvod nevěřit panu prvnímu místopředsedovi vlády Vítu Rakušanovi, který řekl, že financování STANu není v rozporu se zákonem. Oceňuji i to, že hnutí Starostové a nezávislí se rozhodlo vrátit všechny dary od právnických osob, které dostalo od loňských sněmovních voleb, celkem ve výši 3,42 milionu korun. To si myslím, že je jasné gesto. I tam, kde nebyly pochybnosti, všechny dary od právnických osob vrátili. STAN vyjádřil také ochotu uplatňovat přísnější pravidla na financování, než jsou stanoveny zákonem a než mají třeba jiné politické strany, právě proto, aby odstranili všechny pochybnosti. A to si myslím, že jsou jasná slova, a nejenom jasná slova, jsou to i jasné činy. Hnutí STAN vrátilo 3,42 milionu korun, aby vyvrátilo všechny pochybnosti. To se mi zdá jako odpovědné řešení stávající situace. A jenom věřím, že podobně ke svému financování přistoupí i další politické strany, pokud se tam objeví problémy s jejich financováním. Určitě i vaše SPD půjde v této věci příkladem.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji předsedovi vlády za odpověď a zeptám se, zda pan předseda Tomio Okamura chce položit... Vidím, že chce položit doplňující otázku. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, zapomněl jste odpovědět na pana Bartoše, ale určitě ještě doodpovíte.

Co se týče zdražování, všichni vidí, i občané na svých peněženkách, že jste nic konkrétního nenavrhli. Výsledek není a ani nebude, protože vy to nevyřešíte, protože to byste se museli postavit Zelenému údělu, takzvanému Green Dealu Evropské unie a také byste museli odmítnout systém obchodování s emisními povolenkami EU, který zdražuje občanům energie. To vy ale neuděláte, protože jste servilní vůči Bruselu a nebudete hájit zájmy občanů České republiky.

Mluvil jste o snížení daní, zatím jste nic nenavrhli. Jediné, co jste snížili, byly slevy na dopravu pro seniory a studenty. Všem se zdražují náklady a vy jste jim ještě vzali peníze. Říkali jste, že budete dělat úspory, tak to už jste předvedli. Vzali jste peníze hasičům, policistům, vojákům a tak podobně, místo abyste škrtli peníze solárním baronům. Ale to opět nemůžete udělat, protože je to projekt EU.

A STAN vrátili část peněz. Oni dostali přes ty firmy à la Kypr přes 20 milionů. Ale důležité je, kdo a proč je sponzoroval, protože potom vidíme, čí zájmy hájí. A to vy nechcete slyšet a to je problém.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za položení doplňující otázky. V tuto chvíli opět požádám předsedu vlády Petra Fialu o odpověď na doplňující přednesenou otázku. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To máte pravdu, pane předsedo Okamuro. Já jsem opravdu neodpověděl na vaši otázku týkající se dodržování pirátského kodexu. Mě totiž to, co je v pirátském kodexu, fakt tak netrápí. Já se zajímám o to, aby dobře fungovala vláda, aby fungovala naše pětikoalice. Myslel jsem si, že o pirátský kodex se starají především členové Pirátské strany. Vidím, že se o to staráte i vy, což mě překvapuje, protože vás nepodezírám z toho, že byste se tajně stal členem Pirátské strany.

Jinak pokud jde o dotazy, které se týkají lidí a toho, co na ně dopadá, myslím, že jsem tady jasně ukázal, co všechno řešíme. Řešíme ceny energií a pomohli jsme těm, na které ty ceny energií dopadly. Pomohli jsme adresně, konkrétně, a lidé to pociťují a vědí o tom. A ještě děláme k tomu i informační kampaň, aby všichni ti, kteří mají nárok na sociální dávku v důsledku cen energií, aby o tom věděli, mohli to využít a dostali se z problémů. Řešíme problémy, které lidé mají se zdražováním prakticky všeho a které mají také s tím, že se jim znehodnocují úspory. To je inflace. A první signál, který můžeme dát - a my jsme u vlády pět týdnů, tak nemůžeme vyřešit všechno, co se tu za poslední roky zanedbalo - ale první signál, který vláda může dát, a ten je jasný - je, že chce s inflací něco dělat. A to dělá tím, že lépe hospodaří, že šetří na výdajové straně, že šetří na provozu státu. To přece občané pocítí, protože se zbrzdí inflace a zbrzdí se znehodnocování peněz, které občany samozřejmě trápí. To, že je tu spousta dalších věcí, které se neřešily, od důchodové reformy po ceny bydlení, špatnou perspektivu pro mladé rodiny, kvalita vzdělávání a další věci, to všechno je pravda. Vším tím se bude naše vláda zabývat. Já jsem to i slíbil i před touto Poslaneckou sněmovnou. (Předsedající: Pane předsedo, čas.) A ty sliby také dodržíme.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za odpověď předsedovi vlády na doplňující otázku. Nyní s další interpelací vystoupí paní poslankyně Margita Balaštíková. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, dle vyjádření zástupců zemědělské veřejnosti, což je Agrární komora a Zemědělský svaz, jste se na opakované výzvy odmítl setkat a jednat se zástupci těchto profesních zemědělských organizací, přestože vás o to žádala Agrární komora České republiky prostřednictvím svého prezidenta, inženýra Jana Doležala. Já bych vás ráda, pane premiére, upozornila, že Agrární komora České republiky je profesní organizace sdružující zemědělce a zemědělské profesní organizace a je ustanovena dle zákona České republiky. Chci se vás zeptat, zda je to tak skutečně a zda média uvedla pravdu, v nichž jste oznámil, že se nebudete setkávat s nátlakovými skupinami? Protože já se domnívám, že organizace, která je zde ustanovena zákonem, určitě není nátlakovou skupinou.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni Margit Balaštíkové za přednesení ústní interpelace. A poprosím o odpověď předsedu vlády Petra Fialu. Pane předsedo, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, děkuji za tu otázku, protože pokud někdo poslouchá opravdu pozorně názory ostatních i názory vlivných zájmových skupin, ať už jsou to zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů, profesní skupiny, reprezentanti podnikatelů, tak pokud to někdo je, tak jsem to já a naše vláda. My to neděláme jenom teď. My jsme se s profesními organizacemi vždy setkávali, i když jsme byli v opozici. Pracovali jsme s nimi při přípravě našeho volebního programu a debaty jsme vedli včetně Agrární komory, Zemědělského svazu nebo Asociace soukromých zemědělců. Já si vážím práce profesních skupin, ale i nevládních a neziskových organizací a dalších, kteří něco dělají pro společnost a reprezentují jejich segment.

Udělali jsme i něco, co nebývalo zvykem při přípravě programového prohlášení vlády, a to je, že jsme jednali se zástupci zájmových skupin, reprezentanty jednotlivých svazů, oslovili jsme je, nechali jsme je napsat připomínky, ty připomínky jsme s nimi vypořádali. Budeme samozřejmě v této politice diskuse a dialogu s vlivnými zájmovými skupinami postupovat. Zájmové skupiny samozřejmě mohou vyvíjet i nátlak. Tím neříkám, že to jsou nátlakové skupiny. To dokážu dobře rozlišit, i když zájmové skupiny jsou někdy i v odborné literatuře označovány jako nátlakové skupiny a nemyslí se tím nic negativního. Ale jde o to, v jaké situaci ta jednání probíhají a jakým způsobem jsou vedena, a já jsem se neodmítl setkat se zástupci Agrární komory a Zemědělského svazu, ale odmítl jsem pozvání na jednání, na jedno konkrétní jednání ve chvíli, kdy to pozvání přišlo spolu s oznámením demonstrace těchto organizací před Úřadem vlády.

Přesto chci říct - a to je důležité - že jsme hlas těchto vlivných zájmových skupin v oblasti zemědělství slyšeli a že jsme do toho kompromisu, o kterém jsme tady mluvili, vtělili i jejich požadavky tak, abychom přinesli dobrý kompromis a dobré rozhodnutí pro české zemědělství a české zemědělce. Takže se nemohou cítit opominuti, určitě další jednání budou pokračovat, ale v té konkrétní situaci jsem raději zvolil to, že jsem jednání s těmito zájmovými skupinami odložil, protože jednat pod tímto nátlakem by nepřineslo žádný pozitivní výsledek. Ale pozitivního výsledku jsme dosáhli a zájmy všech jsou v tom rozhodnutí o zemědělské politice zohledněny.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. Protože v tuto chvíli uplynul čas na ústní interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, nyní tyto ústní interpelace končí a začínají ústní interpelace na členy vlády. Já v tuto chvíli předávám řízení schůze Janu Bartoškovi. Děkuji vám všem. (Probíhá výměna předsedajících.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pěkné odpoledne. Zahajujeme ústní interpelace na členy vlády. Nyní tedy vyzývám pana poslance Davida Pražáka, aby přednesl interpelaci na ministra zemědělství Zdeňka Nekulu a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Aleš Juchelka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane předsedající. Přeji krásné odpoledne. Vážený pane premiére, páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych chtěla poprosit pana ministra, pokud by byl tak laskavý a podal nám informaci ohledně afrického moru prasat. Já jsem z Libereckého kraje a naším krajem je napříč oblast pásma s intenzivním odlovem černé zvěře, a proto prosím o informaci, kdy budou uvolněné finanční prostředky z Ministerstva zemědělství pro Státní veterinární správu, a to hlavně za účelem vyplacení zástřelného, protože v současné chvíli se takto neděje, a pokud chceme nadále patřit mezi země, které se umí poprat s africkým morem prasat, tak základem je motivace myslivců k intenzivnímu odlovu. Napříč Českou republikou, pokud vím, v některých krajích, se jedná o nevyplacené částky v řádech milionů, někdy to jsou statisíce, jako třeba náš Liberecký. A chtěl bych od pana ministra slyšet, kdy ty peníze budou, a také důvod, proč nejsou uvolněny a vyplaceny. Možná to bude zajímat i pana premiéra, pokud tady ještě chvilku vydrží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní tedy požádám ministra zemědělství o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane poslanče, úvodem děkuji za zájem o tuto problematiku. Je třeba připomenout, že africký mor prasat je celoevropský problém. V České republice byl poprvé potvrzen na konci roku 2017. Jak ukazují zkušenosti z tehdejšího úspěšného zvládnutí nákazy, má na její průběh naprosto zásadní vliv radikální snížení počtu divokých prasat v celé republice spolu s operativně přijímanými veterinárními opatřeními. Je totiž prokázané, že riziko zavlečení a následné perzistence afrického moru prasat výrazně stoupá v oblastech s vysokou populační hustotou prasat divokých. Na základě celorepublikového monitoringu nákazy není k dnešnímu dni v České republice evidován její záchyt, nicméně přílišný optimismus není namístě. V současné době je nejbližší výskyt afrického moru prasat hlášen v Polsku, a to cirka 8 až 10 kilometrů od hranic s Českou republikou. V Německu je pak takový nejbližší výskyt hlášen asi 14 kilometrů od našich hranic.

Z hlediska České republiky jsou proto nejrizikovější oblasti Libereckého a Ústeckého kraje a další oblasti podél česko-polské hranice na východ, zasahující příhraniční oblasti Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Všechny tyto oblasti byly vyhlášeny jako oblasti s intenzivním odlovem prasat divokých. Jak jsem již uvedl, podle našich zkušeností má na úspěšné zvládnutí nákazové situace zásadní vliv snižování početních stavů divokých prasat. K tomu je nezbytné myslivce motivovat, což je podle platné legislativy, nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o pravidlech poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti, v platném znění, a realizuje se formou poskytování finančního příspěvku na snižování početních stavů prasete divokého, tedy takzvaného zástřelného. To je poskytováno Ministerstvem zemědělství plošně na celém území České republiky ve výši 2 000 korun, a to za každý ulovený kus nad pětiletý průměrný lov. Vedle toho plošného zástřelného se z prostředků Státní veterinární správy vyplácí v oblastech s intenzivním odlovem náhrada - myslím, že jako odměna - za zajištění vzorku z uloveného prasete divokého ve výši 2 000 korun a z nalezeného ve výši 3 000 korun jako takzvané vzorkovné/zástřelné.

Na váš konkrétní dotaz, tedy otázku, kdy budou uvolněny finanční prostředky na Ministerstvu zemědělství pro Státní veterinární správu tak, aby bylo zástřelné vypláceno, však nelze dát přesnou a jednoznačnou odpověď. V současné době je Česká republika v takzvaném období rozpočtového provizoria, tedy v situaci, kdy není Poslaneckou sněmovnou schválen zákon o státním rozpočtu. Organizační služby státu, tedy i Ministerstvo zemědělství, a Státní veterinární správa hospodaří podle ukazatelů rozpočtového provizoria zpracovávaných na jednotlivé měsíce. Jejich nejvyšší možná celková výše je 1/12 celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu, tedy výdajů státního rozpočtu na rok 2021. Obecně řečeno v období rozpočtového provizoria je tak rozdělení státních peněz až do řádného schválení nového rozpočtu řízeno na základě předešlého roku, kdy se na každý měsíc provizoria uvolní 1/12 loňských výdajů, kdy jednotlivé kapitoly musí primárně hradit výdaje mandatorní povahy. Výdaje na takzvané zástřelné však takovým mandatorním výdajem nejsou. Předpokládám, že v návaznosti na schválení státního rozpočtu na rok 2022 budeme ve výplatách zástřelného samozřejmě s ohledem na výši disponibilních finančních prostředků pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře, včetně dodržení času. Chce se pan poslanec zeptat doplňující otázkou? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Děkuji, pane ministře, za odpověď. Opravdu to myslím vážně. Trošku jsem se bál po tom exkurzu na začátku, že se k tomu ani nedostaneme, ale děkuji. Vlastně víceméně vy jste odpověděl to, co tady pan premiér prve řekl, že neexistuje žádný příklad, kdy je dopad rozpočtového provizoria. Tak, pane premiére, na dálku: toto je konkrétní případ, kdy rozpočtové provizorium znamená, že například u nás v Libereckém kraji a napříč republikou myslivci nedostanou peníze jako zástřelné při odlovu divokých prasat, protože Ministerstvo zemědělství nemůže tyto peníze uvolnit díky rozpočtovému provizoriu.

Takže já vám, pane ministře, děkuji za odpověď a takto zdravím pana premiéra a posílám mu tento jediný příklad. Možná to je v těch miliardách pro něj nepodstatné, ale pokud sem ten africký mor prasat přijde, a máme ho od Hrádku nad Nisou nějakých možná 10, možná 8 kilometrů, tak jsem zvědavý, jak se s tím potom popasujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také děkuji. Chce pan ministr reagovat? Ne, dobře, děkuji vám.

Nyní tedy vystoupí se svou interpelací pan poslanec Aleš Juchelka. Interpeluje ministra práce a sociálních věcí pana Mariana Jurečku. Ten není přítomen, je omluven z pracovních důvodů, tak já vás, pane poslanče, poprosím, jestli přečtete interpelaci, bude vám odpovězeno ústně (písemně?). A připraví se pan poslanec Martin Exner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Proto budu případně reagovat samozřejmě na odpověď od pana ministra Jurečky, kterého chci interpelovat právě ohledně vyhlášky 505, to je úhradová vyhláška na sociální služby.

Je samozřejmě známo, že úhradová vyhláška nebyla navyšována osm let, že je potřeba, aby například stravné v rámci pobytových služeb i cena za pobytové služby navýšena byla. Nicméně co je opravdu jakoby velmi nebezpečné pro všechny ty, kteří jsou v domácí terénní péči, je návrh na navýšení právě pečovatelské a asistenční služby u péče terénní. Minulá Sněmovna po dlouhých letech navýšila příspěvek na péči ve III. a IV. stupni příspěvku na péči, poněvadž se nezvyšoval několik let a tento příspěvek byl velmi nízký. Mnoho lidí tak skončilo v ústavní péči, poněvadž tu terénní zkrátka neufinancovali. Na to reagovala Sněmovna a Senát enormním navýšením příspěvku na péči, aby se tento rozdíl co nejvíce snížil, a pečujícím rodinám se tak odlehčilo.

V tuto chvíli je na stole ale navýšení úhradové vyhlášky, a to už od března tohoto roku. I kvůli tomu, že pan ministr nekomunikoval s handicapovanými, se konala demonstrace před Ministerstvem práce a sociálních věcí a alespoň se podařilo snížit navýšení z 20 na 10 %. Při navýšení úhradové vyhlášky přijde podle důvodové zprávy od všech klientů navíc 1 miliarda korun a já se ptám, jestli je to opravdu potřeba. I přesto, že navýšení zhruba o 10 % se může zdát malicherné, ale pro ty, kteří jsou odkázáni na péči druhých, kterým se zdraží v tuto chvíli energie, potraviny, nájmy, kteří jsou skutečně ti nejzranitelnější, může jít o fatální problém.

Ještě minulá vláda od roku 2014 navyšovala pravidelně dotace v rámci sociálních služeb. V roce 2014 to bylo ze státního rozpočtu necelých 8 miliard korun (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.), a v roce 2021 už skoro 22,5 miliardy. Takže se chci zeptat, jakým způsobem to pan ministr myslí a zdali skutečně bude navyšovat úhradovou vyhlášku v sociálních službách i pro služby terénní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Martin Exner, který interpeluje pana ministra vnitra Víta Rakušana, a připraví se pan poslanec Karel Havlíček.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, v posledních měsících jsme všichni v tomto sále vystaveni velkému množství dotazů a připomínek od našich občanů, zejména ohledně pandemie a třeba i okolo volebního zákona. To je samozřejmě naprosto v pořádku, od toho jsme tady, ale nelze si nepovšimnout, že jisté vzorce a podněty, opakující se v těch e-mailech, které se k nám dostávají, jsou úspěšným výsledkem působení dezinformačních webů a řetězových e-mailů a podobných záležitostí. Jsme přímými svědky toho, jak nám Rusko a různí trollové se snaží destabilizovat naši zemi a mást naše občany. Já bych se proto rád zeptal pana ministra vnitra Rakušana, jaké kroky plánujete, pane ministře, podniknout pro zachování bezpečnosti naší země, pro ochranu našich občanů před živou propagandou a dezinformacemi a jakým způsobem chcete komunikovat jednotlivé kroky boje s dezinformace v médiích. A v neposlední řadě, zaručíte zároveň občanům z celého politického spektra, že boj proti dezinformacím a hybridním hrozbám neohrozí svobodu slova?

Věřím, že nová vláda se této důležité agendě bude věnovat mnohem více a lépe, než vláda minulá. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám, pane poslanče, děkuji, i za dodržení času. A prosím, aby se slova ujal pan ministr vnitra. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členky a členové vlády, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, moje odpověď bude mít několik rovin. Za prvé budu odkazovat na oficiální materiály, které už v této věci existují, a tady zcela otevřeně řeknu, že mnohé z nich vznikaly i za vlády minulé. V roce 2016 vznikl Audit národní bezpečnosti, kde se rozhodně a jasně hovoří o nebezpečí hybridních hrozeb a dezinformací. Stejně tak v roce 2021 vznikla Národní strategie čelení hybridnímu působení.

Na druhou stranu zůstalo tak trochu u slov. Ten materiál z roku 2021 popisuje potřebu strategické komunikace státu, takové komunikace, která bude profesionální a bude schopna podchytit, klasifikovat, čelit, třídit nejrůznější typy dezinformací a hybridního nebezpečí a ty potom předávat odborným týmům k tomu, aby byly schopny připravit jasnou strategii pro doslova a do písmene boj s dezinformacemi a hybridním nebezpečím. Doporučení existovala, systémově je ovšem popravdě potřeba říci, že nemáme koncepční, organizační, personální, procesní, právní dostatečné nástroje, aby bylo možné v české prostředí hybridním hrozbám a dezinformacím čelit.

V programovém prohlášení naší vlády je závazek vybudování strategické komunikace při Úřadu vlády a zároveň vytvoření pozice poradce pro národní bezpečnost, rovněž při Úřadu vlády ČR. Mohlo by se zdát, že tady vzniká nějaká nová pozice, která je snad zbytečná, a je to nějaký nárůst úřednických míst, jak teď tak často od naší opozice slyšíme. Ale tohle je pozice, tohle je místo, které je doporučováno všemi odborníky právě proto, aby na vládní úrovni existovala osoba, která bude mít zákonem dané kompetence pro to, aby koordinovala činnosti například i tajných služeb a aby schopna jménem našeho státu řídit i strategickou komunikaci v oblasti bezpečnosti.

V současné době chybí v dané oblasti koordinace, chybí dostatečné mechanismy a chybí i spolupráce mezi jednotlivými subjekty bezpečnostní politiky. K tomu právě bude zřízena pozice poradce pro národní bezpečnost. Zároveň brzy představím vládě materiál, jehož pracovní název je Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně. V tomto materiálu připravíme konkrétní doporučení a představíme i celou platformu a strukturu toho, jak chce nová vláda dezinformacím jako takovým čelit. Zároveň si ale uvědomujeme, že je to situace aktuální a pozice poradce pro národní bezpečnost nevznikne dříve než za rok. Vyžaduje to legislativní proces, který jistě ve Sněmovně ani v Senátu nebude úplně jednoduchý. Optimistická predikce je, že od 1. 1. příštího roku tuto pozici máme. Nejzazší termín, který jsme si stanovili, je polovina příštího roku.

Do té doby vznikla pracovní skupina při Ministerstvu vnitra, která obsahuje analytiky z více rezortů, ad hoc zveme ty, kterých se třeba nějaká konkrétní dezinformační kampaň týká. V té skupině jsou zastoupeni i profesionální komunikátoři, jsou tam lidé, kteří ovládají PR takovým způsobem, aby byli schopni vytvářet i krátkodobé či dlouhodobé kampaně, které by byly schopny ty největší dezinformace uvádět na pravou míru a účinně jim čelit a bojovat s nimi, nikoliv pouze popisovat, ale přicházet z té defenzivy do ofenzivy. A na to se ta skupina jako taková teď intenzivně připravuje. Je trochu škoda, že jsme zaspali, protože v té pandemické covidové vlně by se nám určitě účinná strategie boje s dezinformacemi hodila.

Covid tady stále ještě je. My se pokusíme alespoň v té poslední vlně postihnout ty nejzásadnější dezinformace, které co se covidu týče - doslova a do písmene mohou stát lidské životy. Tedy vláda se připravuje a doufám, že nejdéle na konci našeho volebního období bude jasné, že toto považujeme za zásadní bezpečnostní riziko České republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Ptám se pana poslance, zda chce doplnit nějakou otázkou? Ne, jste spokojen s odpovědí, děkuji.

Nyní tedy požádám pana poslance Karla Havlíčka, který interpeluje ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, dovolím si interpelaci na pana ministra průmyslu a obchodu stran covidové podpory podnikatelů.

Naše vláda pod velkým tlakem podnikatelů, ale v zásadě logicky i opozice připravila podnikatelskou covidovou podporu pro 700 000 subjektů s jediným cílem, aby podpora byla rychlá, aby byla pro všechny postižené, to znamená omezené subjekty a aby byla v maximální možné výši. Zpočátku to bylo pomalejší, myslím si, že v posledních měsících už to bylo podle představ. I proto jsme připravili finální podporu pro poslední dva měsíce, za listopad a za prosinec, přesně dle vzoru z jara. Připravili jsme ji po dohodě se všemi svazy, asociacemi, komorami a tak dále, a to na přelomu listopadu a prosince. Pro novou vládu jsme připravili předavízo těchto programů Nepokryté náklady 2020, 2021 tak, aby se dotkly podnikatelů s poklesem tržeb od 30 % výše v různých kategoriích ve dvou programech.

Vláda převzala odpovědnost 17. prosince a od té doby uběhlo téměř pět týdnů, přičemž nenastala žádná podpora. Můj dotaz je takový: Proč podpora těchto programů nefunguje? Přičemž respektujeme to, že může být v různé míře. Mohlo se učinit to, že se vzala podpora, která byla připravena, programy se pouze mohly vypsat, což byla otázka jednotek dnů. Mohlo se udělat to, že se podpora mohla zredukovat, mohla se udělat pouze v jednom programu, mohla se snížit různě v percentuálních částkách, mohla se navýšit, a mohlo se dokonce říci i to, že podpora nebude vůbec žádná. Je to nepochybně právo každé vlády, i když bychom proti tomu protestovali nejenom my, ale i podnikatelé. Nicméně pět týdnů uběhlo a stran Ministerstva průmyslu není žádná informace. Prosím tedy o sdělení, jak bude ta podpora vypadat. Děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Děkuji, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně a páni poslanci, já bych rád reagoval na dotaz pana poslance Havlíčka v souvislosti z jeho pohledu nedostatečnou podporou z mé strany, pokud jde o covidové programy. Chápu vaše právo na to, považovat tu podporu za nedostatečnou, a asi chápete, že mám trošku jiný pohled na tu věc, protože já za součást podpory podnikatelského prostředí považuji to, že podnikání může probíhat, to, že bojujeme s inflací, a to, že podporujeme podnikání ve všech možných formách.

Chtěl bych upozornit na to, že to byla právě naše vláda, která zrušila nebo neprodloužila nouzový stav, který byl zaveden vaší vládou od 26. listopadu do 25. prosince, a který celou řadu subjektů vystavil určitému problému. My jsme přesto všechno, že spousta lidí tvrdila, že nastane armagedon, my jsme nouzový stav neprodloužili a umožnili jsme, že podnikání zase začalo probíhat, byť ne v úplně volné míře, ale v podstatné míře. To je první věc, kterou jsem chtěl zmínit.

Druhá věc je, že bych velmi rád reagoval i na to, čemu vy říkáte připravenost covidových programů. Jsem rád, že jste zmínil to číslo, která tady zaznělo, komu všemu

a jakou formou jste chtěl pomoci. Já jsem na ministerstvo nastoupil 17. 12. a ke svému překvapení jsem zjistil, že vlastně týden předtím, tedy 10. 12., jste, pane poslanče Havlíčku, vypsal takzvané avízo výzev ke dvěma plošným a rozsáhlým covidovým programům COVID 2021 a COVID - Nepokryté náklady. Podle informací, které jste měl i vy sám k dispozici - podle toho, co mi řekli moji současní a vaší bývalí podřízení, jste věděl, že tyto programy by měly vyjít státní rozpočet na 12 miliard korun. Když jsem se vašich podřízených ptal, co si o vypsání toho avíza mysleli, řekli, že všichni byli proti - jsou připraveni to všichni potvrdit - a prý to udělali na základě vašeho politického zadání, pane poslanče.

Mě opravdu překvapilo, když říkáte, že tyto programy byly připravené. Já jsem si dokonce vyhledal i vaši informaci pro vládu. Vy jste s tím byl na vládě. Vaše vláda to vzala na vědomí, ale zapomněla na jednu podstatnou věc - zapomněla tam doplnit to známé, že pověřuje ministryni financí, aby na tyto programy připravila krytí. Nechci teď vést diskusi o tom, na kolik by dalších 12 miliard do systému touto plošnou formou bylo proinflačních, jako že by proinflační byly, ale prostě vy jste z mého pohledu tak trošku vypisoval nekryté šeky.

Já jsem si udělal analýzu těch 32 miliard korun na covidové programy, které se utratily v roce 2020. Mně ten způsob připadl jako velmi neférový vůči malým a středním podnikatelům. Vím, že těch subjektů bylo víc než 60 000, ale téměř 10 % všech peněz vyplacených v rámci těchto programů si mezi sebe rozdělilo 20 firem, což je 0,04 %, z nichž některá byla ta známá kasina, asi šest z nich je v rámci ekonomicky sepjatých skupin českých miliardářů. Tento způsob vyplácení peněz, jak už jsem uvedl, považuji za velmi nesystémový a proinflační.

Nejsem příznivcem, jak už jsem uvedl, plošných opatření a stále hledám adresné a méně nákladné řešení pro životaschopné podniky. V tuto chvíli o konečné podobě programu probíhá diskuse s ostatními kolegy ve vládě. My jsme nejblíž nějakému řešení pro segment, který byl vlastně nejvíce postižen, protože byl de facto úplně zakázán ze dne na den vaším vládním opatřením, to jsou ti stánkaři a organizátoři adventních trhů. Ta forma, která je asi nejbližší a která se nabízí, je ta varianta de minimis, která má... (Předsedající upozorňuje na čas.) ... ano, já jenom dokončím větu, která má velkou výhodu v tom, že nebudeme čekat na notifikaci Evropské komise a budeme moci peníze, pokud se tak na vládě dohodneme, vyplatit velmi rychle.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan poslanec se chystá dát vám doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Karel Havlíček: Děkuji. Co se týká plošné podpory, to byl váš požadavek, to byl požadavek zde opozice a my jsme ho respektovali. Mohl bych vám ukázat zápisy ze speciální vládní komise, která jasně řekla, že se má platit všem, kteří budou mít pokles tržeb 40 % a výše - my jsme měli 50 %. Předseda komise pan Stanjura řekl, že podpora byla nízká a měla by být ještě větší. Tlačili jste na to, aby podpora byla plošná, aby byla pro všechny postižené subjekty, což ale dávalo logiku. Mimo jiné to vyžadovala i Evropská komise.

O řád jste se, pane ministře, spletl ve smyslu podpory. Nebylo to 60 000 subjektů, ale 700 000 subjektů. Samozřejmě tam musíme zařadit i subjekty z Ministerstva financí a místního rozvoje, případně práce a sociálních věcí. Takto jsme si to rozdělili na vládě. Ministerstvo průmyslu a obchodu dělalo firmy střední a případně i větší a zase Ministerstvo financí dělalo živnostníky a menší subjekty. Všechny programy byly nejenom notifikovány, ale odsouhlaseny všemi svazy a asociacemi, které měly logické požadavky v tomto slova smyslu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Co se týká rozpočtu, toto jsme museli řešit s každým rozpočtem. Samozřejmě by to šlo z rozpočtové rezervy. Takto jsme rozdělili 360 miliard korun a taky jsme to neměli v našich rozpočtech. Museli jsme se s tím naučit pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr vypadá, že vám odpoví. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já jsem se, pane ministře, nespletl. Já se málokdy pletu v číslech. Zaznamenal jsem vašich 700 000, ale já jsem mluvil o těch programech, které byly vyplaceny v rámci těch dvou programů. Já jsem do toho nezahrnul... Takže částka těch 32 miliard byla ta částka, která se týkala těch více než 60 000 subjektů. To je první poznámka.

Chtěl jsem jen říct, respektive doplnit, že k tomu, co už jsem uvedl k té variantě de minimis, tak i nyní si může každý podnikatel, který prokáže pokles obratu nejméně 30 % v důsledku vládních covid protiepidemických opatření, čerpat kompenzační bonus Ministerstva financí pro OSVČ a malé s. r. o., a budoucí kompenzace, které vláda České republiky projedná a schválí, budou přednostně zaměřeny na podnikatele, kteří si bez takové pomoci těžko poradí a prokážou životaschopný podnikatelský model, který bude aspoň částečně uzpůsobený aktuálním podmínkám trhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře.

Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Michaela Šebelová, která interpeluje ministra školství pana Petra Gazdíka, a připraví se pan poslanec Jaroslav Bžoch. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Vážení členové vlády, vážený pane ministře, můj dotaz je poměrně jednoduchý a praktický a směřuje k režimu testování studentů vyšších odborných škol. Chtěla bych se zeptat, proč je režim testování těchto studentů jiný než studentů základních a středních škol. Samozřejmě vím, že vyšší odborné školy jsou vlastně svým režimem bližší vysokým školám, nicméně v praxi často sídlí v budovách základních škol, středních škol, a tak se vlastně v praxi může stát, že potom v budově jsou studenti podléhající jiným režimům.

Druhá moje otázka směřuje k tomu: obrátila se na mě jako na členku školského výboru členka naší mládežnické organizace mSTAN s tím, jestli vlastně uvažujete nebo jestli se váš resort zabývá testováním studentů vysokých škol, protože se nám blíží konec zkouškového období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, ano, skutečně vyšší odborné školy jsou školy, které jsou trochu mimo systém. Ony jsou sice - většina z nich je -funkčně v budovách nebo společně se středními školami obdobného zaměření, na druhou stranu z hlediska zákona jsou brány jinak, jsou brány jako vysokoškolské studium nebo jiné studium než střední školy, a to činí potíže i v covidu. Zatímco vysoké školy mají absolutní samostatnost a vlastní autonomii, vyšší odborné školy ne. Ty jsou zřizovány konkrétními zřizovateli z řad samospráv, a tudíž to funguje jinak. Na mě se také obracela v poslední době celá řada ředitelů a ředitelek škol, protože u vyšších odborných škol do 1. února je zkouškové období, a ve zkouškovém období samozřejmě nebyla nutnost testování jako u škol základních či středních. Chci vám oznámit, že jsme na toto mysleli, a vzhledem k aktuální epidemiologické situaci, která je, včera na návrh Ministerstva školství Ministerstvo zdravotnictví připravilo mimořádné opatření, které včera schválila naše vláda, a od 1. února budou testováni také žáci vyšších odborných škol. Celkem se v republice jedná o 13 000, pardon, ne žáků, ale studentů, abych byl přesný. Protože samozřejmě by bylo velmi nelogické, aby na školách, které jsou v jedněch budovách se středními školami, byli testováni žáci nebo studenti středních škol, byli testováni zaměstnanci, a studenti vyšších odborných škol testováni nebyli. Takže od příštího pondělka budou testováni i oni. Dostali to vědět zavčasu, už v úterý odešla do všech datových schránek všech těchto škol v České republice zpráva o tom, jak bude vypadat režim od pondělí. Testy jim budou šířeny stejně, jak je tomu u základních a středních škol.

Pokud se ptáte dále na vysoké školy, ano, v těchto chvílích právě probíhá jednání s Ministerstvem zdravotnictví, jak bude vypadat režim testování ve školách obecně po 15. únoru, v polovině února. Sami samozřejmě nevíme, jak se bude v tu chvíli vyvíjet epidemie, ale máme určité prognózy, takže se snažíme na to připravit. Pan ministr zdravotnictví, jak tady vidím, kývá. Snažíme se na to připravit jak nákupem testů, tak tím, aby byli zavčasu informováni ředitelé škol, jaká opatření mohou být přijata, a také tím, abychom včas informovali veřejnost. U vysokých škol končí právě 15. února zkouškové období. V případě, že by se epidemiologická situace dále zhoršovala, tak bychom zřejmě přistoupili k nějaké formě testování. V případě, že se objeví prognózy, i nadále to bude na jednotlivých vysokých školách a jejich autonomii, jaká opatření zvolí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a ptám se, zda paní poslankyně chce dodat doplňují dotaz. Není tomu tak, dobře. Děkuji za odpověď.

Nyní tedy vystoupí pan poslanec Jaroslav Bžoch, interpeluje ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, ten je omluven. Tak prosím, načtěte interpelaci, bude vám odpovězeno písemně, a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji za slovo. Vím, že pan ministr je omluven kvůli jeho cestě do NATO, takže budu rád za písemnou odpověď. Já jsem tento dotaz vznášel už při hlasování o důvěře vládě a jedná se o to, co je napsáno v Programovém prohlášení vlády, a to je revize vztahu s Ruskem a s Čínou. Já se teď nebudu ptát na Rusko, protože asi všichni víme, jaká situace je, ale zajímala by mě právě revize vztahu s Čínskou lidovou republikou. Jedná se mi o to, že bych chtěl slyšet od pana ministra nebo si přečíst, v jakém stavu jsou dnes ty vztahy s Čínou podle vlády, na jakém levelu jsou, kde se dneska tedy ocitáme, když máme před sebou nějakou revizi, a chtěl bych také vědět, co tou revizí je zamýšleno, jakým směrem se naše vztahy s Čínskou lidovou republikou mají vyvíjet, zda budeme mít nějaký pragmatický přístup, zda se budeme soustředit na obchodní politiku nebo budeme více klást důraz na lidská práva. Co by mělo být tím výsledkem a jakým směrem a jak by ty naše vztahy s tou Čínskou lidovou republikou měly v budoucnu vypadat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám moc děkuji i za dodržení času. Nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, který interpeluje pana ministra Martina Baxu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Mám následující dotaz. Já jsem objevil název green filming. Když znám už Green Deal, teď se tady objevil green filming. Objevil jsem na internetových stránkách stejného znění 18stránkový manuál, kde filmařům je doporučováno, aby používali sypaný čaj místo pytlíkového, aby ztlumili topení při natáčení ve studiu a podobně. Je tam dokonce zmiňováno, že na Západě jsou až tak pokrokoví, že mají něco na způsob uhlíkového politruka, který při natáčení dohlíží, zda je všechno splněno. Přišlo mi to úsměvné, dokud jsem nepřečetl následující sdělení předsedkyně Rady Státního fondu kinematografie Heleny Bendové: "Ve výzvách na podporu výroby filmů jsme nedávno zavedli povinnou rubriku, aby se producenti mohli vyjádřit, zda a jakým způsobem budou aplikovat postupy udržitelného natáčení. Je to následně jedna z věcí, ke které přihlížíme, když na radě o daném filmu debatujeme." To mě trošičku šokovalo. To znamená, že my už - docela se divím, že už to neobjevili volnomyšlenkáři umělci, že už se dost neozvali - to už tady jednou bylo za minulého režimu, že hlavní bylo ideologické hledisko, aby tam byl dostatečný počet soustružníků a údernic a plnily se tam plány. My opravdu - máme tady fond, který pracuje s jednou miliardou peněz daňových poplatníků, takže my skutečně budeme dohlížet na kvalitu filmu, ne co se týká umělecké kvality, ale ideologie?

Takže můj dotaz na pana ministra zní, zda ví o tom, že fond kinematografie má tohleto jedno z hledisek. Pokud ano, jestli by dokázal říct, jestli mu to přijde normální, a pokud o tom neví, tak jaký na to má názor, případně jak bude v této věci dále postupovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a pan ministr je připraven vám odpovědět. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Dobré odpoledne. Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, samozřejmě chápu váš zájem o tuto problematiku a bezpochyby jsem připraven jako ministr kultury na vaše otázky odpovídat. Ale možná není úplně jako marné si na začátku vlastně vysvětlit, co ty pojmy znamenají. A já vím, že když vy se podíváte na to, že je někde napsáno green filming, tak v logice vaší strany vás hned napadne, že je to nějaké zelené šílenství a že je to nějaká povinná kvóta environmentálních témat ve filmování. Ale jak říkám, je zapotřebí se podívat na to, co to vlastně ve skutečnosti znamená. Ale jak říkám, neupírám vám právo tyto otázky klást.

Dámy a pánové, tady vám ukážu takzvaný manuál zeleného natáčení. To je totiž ten green filming, pane kolego, to není žádná povinná kvóta zelených témat ve filmech, ale je to zcela normální praktický návod. Tak jako my doma běžně, předpokládám, že vy též doma, třídíme, tak green filming není nic jiného než nějaký ucelený soubor toho, jakým způsobem se chovat environmentálně odpovědně při filmových produkcích v kontextu toho, že každé filmové odvětví může přispět právě k tomu, aby nedocházelo ke zhoršení stavu životního prostředí. A já tady tuhletu publikaci ukazuji proto, že ten manuál zeleného natáčení vydala naše Asociace producentů v audiovizi, a jsou tam prostě úplně běžné věci, jakým způsobem zacházet s odpady, jak rozumně využívat dopravu, jak rozumně využívat stavby rekvizit, dekorací a tak dále. Jedná se vlastně o zcela běžný projekt, který se týká udržitelnosti.

Co považuji za závažné, je to, že vy tady bez jakýchkoliv důkazů mluvíte o tom, že je to nějaké hodnoticí kritérium pro hodnocení Státního fondu kinematografie. Pane kolego, doporučuji si přečíst zákon, který popisuje činnost Státního fondu kinematografie. Tak i přesto, že ten green filming neznamená to, co vy si myslíte, že ve skutečnosti je, tak přesto chci vás i všechny kolegy ve Sněmovně i veřejnost ujistit o tom, že green filming není žádným hodnoticím kritériem Státního fondu kinematografie, prostě proto, že i ta hodnoticí kritéria jsou dána zákonem o audiovizi, a jediné, co je, že v žádostech na Státní fond kinematografie žadatelé uvádějí, že normálně využívají to takzvané rozumné, udržitelné filmování, ale rozhodně to v žádném případě nemůže omezit to, jakým způsobem jsou jejich projekty hodnoceny.

Neboli shrnuto, podtrženo, pan poslanec Kettner bohužel neví, co je to green filming. Tak já jenom zopakuju, že to není žádná ideologická mantra na to, jaký má být environmentální obsah ve filmu, ale že je to nástroj, který se využívá v současné době, kdy filmování je globálním byznysem, k tomu, aby se filmaři v příslušných zemích i při vlastním natáčení chovali udržitelně, tak jako se chová většina z nás zcela běžně doma, a že v tom velkém rozsahu se z toho stává nějaký soubor opatření, která my už v tuto chvíli máme i v České republice prostřednictvím manuálu zeleného natáčení, které vydala Asociace producentů v audiovizi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Chci se zeptat, zda pan poslanec... Ano, pan poslanec se hlásí o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající. Koukám, že se tady stává normou dehonestování a posměšky jenom na základě příslušnosti k nějaké politické straně. Vy mě přesvědčujete o tom, že nevím, jaká zelená je správně zelená, že jsem pochopil úplně jinou zelenou a tak dále. Já velice dobře vím, co je green filming, já jsem si to minule přečetl. Mně... ať si každý natáčí ekologicky, neekologicky, je to jeho morální zodpovědnost. To, že nejsou informace, ta citace tady je předsedkyně Rady kinematografie. Tak nevím, kdo teď lže. Řekla to paní Bendová, nebo neřekla? A neodpověděl jste mi na otázku: Je to tedy součástí těch hodnoticích kritérií, jak o tom hovoří paní Bendová, nebo není? Když mi řeknete, že není, budu naprosto spokojen a nemusíte mě nadále peskovat jako nějakého malého žáčka, kterého nemáte úplně v lásce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Pane poslanče, prostřednictvím pana místopředsedy, já to nemyslím ani tak, že bych vás nějak peskoval. Nejsme ve škole, kde vy jste jako učitel. Nevím, jestli vy peskujete svoje žáky, já rozhodně nemám potřebu peskovat jakýmkoliv způsobem vás. Jenom prostě hovořím o faktech, která by si měl ten, kdo se na něco ptá, ověřit. Green filming není žádná ideologie, green filming je nástroj, který se používá k udržitelnému natáčení v době, kdy se natáčení stává globálním byznysem, kdy dochází k tomu, že se produkce přesouvají po celé planetě, kdy dochází k tomu, že se jedná o velké množství materiálu, energie a tak dále. To není žádné kritérium ničeho, je to prostě jenom soubor opatření, která slouží k tomu, aby se jakýmkoliv způsobem - je to možné - omezovaly dopady těchto velkých produkcí na životní prostředí v kontextu s tím. Takže to není ani dehonestace, ani jakékoliv peskování. Jenom jsem slyšel opakovaně na půdě Poslanecké sněmovny, jak zástupci vaší politické strany hovoří k tomuto tématu, tak v tom kontextu jsem na to reagoval.

A ptáme-li se na hodnoticí kritéria, jenom zopakuji, že hodnoticí kritéria v rámci výběru jsou dána zákonem o audiovizi, a green filming, tedy banální dodržování zásad rozumného, šetrného postupu při všech fázích filmové výroby, není kritériem, které by ovlivňovalo to, jakým způsobem jsou hodnoceny odborně - zdůrazňuji, odborně hodnoceny - filmy v rámci všech procedur, které aplikuje Státní fond kinematografie. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře.

Nyní vystoupí poslankyně Lucie Šafránková s interpelací na ministra Josefa Síkelu. Připraví se poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, oslovují mě zoufalí občané, živnostníci, a to nejen z našeho Jihomoravského kraje, ale z celé republiky, s otázkou, kdy jim v situaci, kdy je podnikání zejména ve službách nadále omezeno, stát pomůže. Proto se na vás a za ně nyní obracím s jednoduchou otázkou: Kdy konečně vaše ministerstvo spustí poslední dva funkční programy na pomoc firmám, jejichž výdělečnou činnost výrazně omezila protiepidemická opatření? Konkrétně se jedná o výzvu 3 v rámci programu COVID - Nepokryté náklady a o výzvu 2 v rámci programu COVID 2021. Vyhlášení obou těchto výzev bylo avizováno již v polovině prosince loňského roku a dosud se v tomto směru nic dalšího neděje. Živnostníci a jejich zastřešující organizace si hromadně stěžují i na nekomunikaci vašeho úřadu, především na to, že na jejich četné dotazy, kdy budou aktuální fáze těchto podpůrných programů, na nichž doslova stojí přežití jejich podnikání včetně návazné zaměstnanosti v regionech, odstartovány.

Vážený pane ministře, můžete mi prosím konkrétně odpovědět, kdy tedy budou vyhlášeny aktuální výzvy v programech COVID - Nepokryté náklady a COVID 2021? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně, a poprosím pana ministra o odpověď. Máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Vážený pane předsedo, vážená paní poslankyně, vážení poslanci, vážené paní poslankyně, hrozně nerad bych se opakoval, protože to je podobný dotaz, který na mě vznesl poslanec Havlíček. Už jsem uvedl, že nejsem zastáncem plošných kompenzací, uvedl jsem, že je považuji za velmi proinflační. Uvedl jsem, že to, co připravujeme, je pomoc těm, kteří byli nouzovým stavem a vládním opatřením mezi koncem listopadu a Vánocemi přímo zasaženi, to znamená vánoční trhovci. Dále jsem uvedl, že je tady pořád program pro podnikatele, když prokážou pokles obratu nejméně 30 %, a to je právě ten segment, o kterém jste mluvila, takzvaný kompenzační bonus pro OSVČ a malá eseróčka, to jsou ti... kompenzační bonus, pardon, kompenzační bonus. A uvedl jsem, že budu podporovat takové programy, které se budou týkat těch, kteří si s nastalou situací těžko poradí, ale zároveň - a to je důležité, protože potřebujeme ty peníze investovat, ne je utratit a spotřebovat - prokážou životaschopný podnikatelský model, který ukáže, že se adaptovali na nové podmínky trhu, protože situace, přestože třeba doufám přijde brzo nějaké rozvolnění, se v mnohých ohledech nezmění.

Já bych se chtěl totiž zaměřit do budoucna. Připravujeme celou řadu balíčků a programů, které mají pomoci podnikům se modernizovat, chceme na ně alokovat poměrně velké částky, například z investiční dotace z Národního plánu obnovy zhruba 10 miliard, kde chceme investovat do digitalizace provozů a podniků, kde se chceme zaměřit na výstavbu fotovoltaických elektráren s akumulací. Chceme podpořit elektromobilitu v podnikání, připravujeme podporu certifikací, strategických technologií, které pomohou podnikům při získávání certifikátu managementu jakosti a produktových certifikátů. Chceme se zaměřit na internacionalizaci začínajících podniků, prostě umět kvalifikovaně podpořit firmy, které v Čechách vyrostou v takzvané scaleupy a stanou se rychle rostoucími podniky, které chtějí expandovat i do zahraničí. Máme připraveny technologické inkubace, připravujeme podporu venkovských koloniálů v rámci programu Obchůdek 2021+ a připravujeme i nový podnikatelský balíček s celou řadou klíčových opatření.

Já teď vedu velmi zajímavou diskusi se svým resortním kolegou na Slovensku, kdy oni se zaměřili na podobné věci, připravují několik desítek zákonů a změn zákonů, které mají odbourat byrokracii a mají pomoci podnikům ulehčit podnikání. On se zase živě zajímá o to, co připravujeme my. Takže je celá řada věcí, které do budoucna připravujeme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám moc děkuji. Paní poslankyně položí doplňující otázku, prosím.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Já vám děkuji za odpověď, pane ministře. Vy jste tady mluvil o kompenzačním bonusu, který má ale 31. ledna končit. Tak bych se chtěla zeptat, protože jsem zaznamenala od pana ministra financí, pana Stanjury, že k prodloužení už by dojít nemělo, takže dle informací od vás k tomu prodloužení dojde u kompenzačního bonusu do dalšího období?

A pak mám ještě další otázku: Jak konkrétně hodláte pomoci českým živnostníkům a malým českým firmám zasaženým astronomickým růstem ceny elektřiny a plynu? Jestli pro ně připravujete nějaký konkrétní program? Protože jde o to, že pokud je odběr elektřiny či plynu veden v režimu místa podnikání, nikoli soukromého místa k bydlení, nelze využít možnost požádat o příspěvek na bydlení. Zásadní je také skutečnost, že ceny energetických komodit jsou u odběrných míst určených k podnikání mnohem vyšší než v nemovitostech určených k bydlení a jejich růst je pro mnohé podnikatele už skutečně likvidační. Takže ještě děkuji za odpovědi na tyto mé otázky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času. Pan ministr se vám chystá odpovědět. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela Já jsem neřekl, že kompenzační bonus bude pokračovat. To samozřejmě budeme s panem ministrem financí diskutovat. Ale vy jste se ptala, jak pomohu podnikatelům zasaženým covidem. V tuto chvíli je ten stav v ekonomice takový, že v podstatě normální podnikání je možné. Pokud jde o ceny energií, podnikatelé a firmy, malé a střední podniky budou moci na úhrady svých nákladů na energii požádat o úvěr se státní zárukou až do výše 2 milionů korun, přičemž záruka bude poskytnuta až do výše 80 %. Umožní to rozšíření programu Záruka 2015 až 2023 poskytovaného národní rozvojovou bankou. A my tam ještě máme neuzavřené určité technické věci, jak to uděláme tak, aby to pro ty podniky bylo co nejvýhodnější, jestli to budeme dělat přes komerční sektor, nebo jestli to budeme dělat přímo přes národní rozvojovou banku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí se svou interpelací paní poslankyně Jana Hanzlíková, bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku, a připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane nepřítomný ministře, nyní v době energetické chudoby a zvyšování cen téměř všeho se na mě obrací mnoho občanů, kteří se v důsledku dlouhých vyřizovacích lhůt ze strany lékařské posudkové služby dostávají do značných finančních problémů. Nedostatek posudkových lékařů vede totiž k tomu, že se nepřiměřeně prodlužují řízení především v oblasti nepojistného systému. Ta trvají mnohdy několik měsíců a to samozřejmě velmi negativně dopadá na kvalitu života osob, které o tyto dávky žádají. A musíme si říct, o jaké osoby se jedná. Jsou to zejména osoby se zdravotním postižením, s vážným onemocněním a o jejich rodiny a pečující.

Minulá vláda se touto problematikou intenzivně zabývala, přijala mnoho opatření a považovala ji za velmi důležitou. Proto se ptám pana ministra: Jaký je aktuální stav lékařské posudkové služby, zda je tato služba v současné době personálně stabilizovaná, v jakých lhůtách se dnes o dávkách rozhoduje? Ale především, jaká konkrétní opatření Ministerstvo práce a sociálních věcí přijme, aby nedocházelo k dlouhým vyřizovacím lhůtám, které dostávají občany do nepříznivých životních situací? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Na vaši interpelaci vám bude odpovězeno písemně.

Nyní vystoupí paní poslankyně Eliška Olšáková, která interpeluje pana ministra Víta Rakušana. Připraví se paní poslankyně Monika Oborná. Prosím.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, já bych vás ráda interpelovala v souvislosti se zákonem č. 324/2021, který řeší odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice-Vrbětice. V těchto skladech došlo v říjnu a v prosinci roku 2014 k výbuchům dvou muničních skladů. Jako předsedkyně krizového štábu ORP Valašské Klobouky jsem se osobně zúčastnila evakuace tamních obyvatel a řešila jsem tehdejší situaci prostřednictvím krizového štábu ORP Valašské Klobouky. Proto jsem velmi kvitovala, že se tento zákon přijal.

A právě v souvislosti s tímto přijetím bych se vás, pane ministře, ráda zeptala, jak v současné době probíhá přijímání žádostí, kterých by mělo být v průběhu tohoto půlroku asi 8 000, kolik jich bylo podáno, kolik jich bylo doposud vyřízeno nebo odmítnuto. A v neposlední řadě bych se vás taky chtěla zeptat, jak se Ministerstvo vnitra vypořádá se žádostmi občanů, kteří fakticky bydlí tady v těch obcích, ale trvalé bydliště tam nemají, což nám vlastně ukazuje neřešený dlouholetý problém s faktickým a trvalým bydlištěm.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, a požádám pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Paní poslankyně, dámy a pánové, pokusím se být stručnější. Po tom, co jsme tady loni zažívali kauzu, která měla mnohé politické přesahy v souvislosti s Vrběticemi, nicméně v rámci dobré činnosti našich bezpečnostních složek se povedlo poukázat na to, kdo za těmito výbuchy stál, tak potom i český stát a předchozí vláda, celá předchozí Poslanecká sněmovna přistoupila k tomu, že nárok na odškodnění postižených osob v tomto regionu existuje. Už si nepamatuji přesně, jak to hlasování probíhalo, kdo byl proti, tak někteří obecně zpochybňovali tu vrbětickou kauzu z principu a bylo jim jedno, jak se lidem žije nebo nežije. Ale myslím si, že tady byl velmi výrazný konsenzus o tom, že podpora tady je nutná.

Já bych chtěl využít i této příležitosti, abych vzkázal ještě jednou do postižených obcí, že písemnou žádost o odškodnění je možné podat u Ministerstva vnitra od 1. ledna 2022 do 30. června 2022. Tedy kdo tak neučinil, nechť tak prosím učiní co nejdříve. My se samozřejmě snažíme i skrze Sdružení místních samospráv, SMO ČR, informovat regiony o tom, že tento program je na půl roku otevřený.

Ke včerejšku evidujeme na Ministerstvu vnitra 6 430 žádostí a k dnešnímu dni bylo posouzeno 1 637 žádostí. Chtěl bych velmi ocenit práci úřednic a úředníků, aniž bychom jednoho jediného přijali navíc, tak tu agendu a nával žádostí zvládají velmi dobře. Výplata přiznané částky jednotlivým žadatelům v souladu se zákonem je poukazována do 30 dnů ode dne rozhodnutí a k dnešnímu dni už Ministerstvo vnitra vyplatilo oprávněným žadatelům celkovou částku 13 646 876 korun.

Chtěl bych tady vyvrátit ještě jednu fámu, kterou jsem taky slyšel, že důsledkem nějakých rozpočtových škrtů nebudou vypláceny náhrady škody za Vrbětice. To je samozřejmě nesmysl, protože to je vázáno i usnesením Poslanecké sněmovny, a tato částka samozřejmě i v připravovaném rozpočtu současné vlády bude. Je samozřejmě i dobré to, že Ministerstvo vnitra přímo terénně pracovalo a pokoušelo se i starostkám a starostům, občanům vysvětlovat v této oblasti metodiku, jak žádat o náhradu škody.

K otázce trvalého pobytu bohužel nemám tak dobrou zprávu, protože tady je to definováno zcela jasně. Zákon o tom jednorázovém odškodnění do slova a do písmene v § 3 odst. 3 upravuje jediné kritérium pro určení osoby oprávněné žádat o jednorázové odškodnění právě přihlášením k trvalému pobytu v obci. V případě, že daný člověk není hlášen k trvalému pobytu, žádá o odškodnění, tak tady bohužel ministerstvo podle platné zákonné úpravy musí vyhodnotit danou žádost jako neoprávněnou a danou žádost zamítnout. To je samozřejmě na širší diskusi i se Svazem měst a obcí, Sdružením místních samospráv, jak do budoucna systémově tento problém v zákoně vyřešit. Nicméně vyplácení odškodnění za Vrbětice rozhodně zastaveno nebude a do 30. července je možné podávat všechny žádosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se, zda paní poslankyně chce dát doplňující otázku? Není tomu tak, dobře, děkuji.

Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Monika Oborná, která interpeluje pana ministra Zdeňka Nekulu, a připraví se pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já vás interpeluji ohledně kapacit záchranných center CITES, jelikož zákon č. 501, kterým se novelizuje zákon na ochranu zvířat proti týrání, vymezil mimo jiné podmínky ochrany vybraných druhů šelem a lidoopů. Jedná se především o podmínky pro chov zvířat, vybavení a velikost prostor pro zvířata. Obecné požadavky na péči, prostory a vybavení pro chov druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči pak byly s účinností od letošního roku 1. ledna 2022 stanoveny prováděcí vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 451/2021. V případě, že obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o zabrání zvířete, pokud zvíře chová osoba, které byl pravomocným rozhodnutím uložen zákaz, má být zvíře umístěno do záchranných center CITES. Podle některých chovatelů však v těchto centrech nejsou volné kapacity, kam by bylo možné tato zvířata umístit, a o tato zvířata nejeví rovněž zájem ani zoologické zahrady.

Vážený pane ministře, chci se tedy zeptat, co je pravda na těchto informacích, zda jsou v záchranných centrech dostatečné kapacity pro umístění vybraných druhů zvířat v případech, že dojde k jejich zabrání, a zda skutečně nehrozí jejich utracení, jak se někteří chovatelé obávají.

Já jsem během dne byla informována, že záchranná centra CITES spadají do gesce Ministerstva životního prostředí. Já jsem tedy vycházela v rámci této interpelace z toho, že je to problematika, kterou se zabývá právě zákon proti týrání zvířat, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Takže bych vás, pane ministře, chtěla poprosit, pokud byste se mohl k tomu vyjádřit alespoň v rámci možností vašeho resortu, protože je to interpelace, která vzešla od chovatelů, a pokud jsou jejich obavy o to, že... (Předsedající: Váš čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám moc. Pane ministře, požádám vás o odpověď na interpelaci. (K řečnickému pultu jde poslanec Vondráček.) Pan ministr bude odpovídat na interpelaci. (Veselo v sále.) Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Zdeněk Nekula Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážená paní poslankyně, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, spolu s prováděcími vyhláškami je sice v gesci Ministerstva zemědělství, nicméně zřizování základních center CITES a jejich provozování včetně stanovení jejich kapacity však spadá do gesce Ministerstva životního prostředí. Váš dotaz ohledně dostatečných kapacit záchranných center CITES musíte směřovat na paní ministryni životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se, zda paní poslankyně...? Nemá doplňující otázku, dobře.

Nyní tedy pan poslanec Radek Vondráček, který interpeluje pana ministra Pavla Blažka, který je nepřítomen, bude odpovězeno písemně. Připraví se paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Právě proto, že je nepřítomen pan ministr spravedlnosti, tak jsem přehlédl pana ministra zemědělství.

Vážený pane nepřítomný ministře spravedlnosti, zažívám tady mírné déjà vu, protože když jsme diskutovali a hlasovali o důvěře vládě, situace byla úplně stejná: pokládal jsem řadu dotazů, které mi do dneška odpovězeny nebyly, a vy jste nebyl přítomen v sále. Asi už nespočítám, kolikrát jsem byl dotazován novináři a kritizována naše strana za to, že se ministři neúčastní interpelací, tak jsem čekal, že v novém volebním období budou ty lavice zaplněné, a že budeme tedy diskutovat. Nerad hovořím do zdi, protože smyslem ústních interpelací je skutečně ta bezprostřední interakce, střet opozice a koalice, aby si veřejnost mohla udělat obrázek, například který z těch dvou je větší ignorant v které debatě. V anglosaských kulturách dokonce někdy taková dobře trefená interpelace znamená, že ministr rezignuje na svůj post. Měl jsem možnost takovou debatu sledovat například v kanadském parlamentu.

Mám velice jednoduchou otázku na vás. Na straně 51 programového prohlášení vlády se píše: "Zasadíme se o zvýšení odměn nejustičních pracovníků v oblasti soudnictví a státního zastupitelství." Já jsem se chtěl zeptat, co tedy znamená slovíčko "zasadíme", protože těmhletěm zaměstnancům jste 29. prosince 2021 vzali přislíbených 1 400 korun jejich platu. A tak by mě zajímalo, co znamená tedy to "zasadíme", kdy a jak jim ty peníze vrátíte, a jak jim tedy přidáte, protože ve svém programovém prohlášení slibujete, že těmto zaměstnancům, těm zapisovatelkám a dalším zaměstnancům nesoudního personálu, přidáte na mzdách. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Jana Pastuchová, která interpeluje pana ministra Vlastimila Válka, a připraví se pan poslanec Jan Síla. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, budu stručná. Dám otázky. Začnu ale krátkou statistikou. K včerejšímu dni podle monitoringu, který chodí mně i panu ministrovi, bylo nově 54 685 diagnostikovaných. Proočkovanost populace České republiky je zhruba 63 %. Na začátku ledna se denně průměrně očkovalo 75 000 lidí, na konci ledna už jen 50 000 vakcín denně. Dle dnešního monitoringu celkové počty hospitalizovaných rostou, denní příjmy jsou celkově dohlašovány ve výši asi 250 v průměru, ale bohužel pozorujeme i zastavení poklesu počtu pacientů vyžadujících intenzivní péči. Mezi nově nakaženými potenciálně zranitelnými pacienty je bohužel stále relativně mnoho neočkovaných a nijak nechráněných a to může mít opravdu další následky v nemocniční péči.

Já se chci zeptat, pane ministře: naši vládu jste kritizovali stále za to, že neočkované a nijak nechráněné pacienty neumíme motivovat, neděláme dobrou osvětu, neděláme dobrou kampaň. Já se vás chci zeptat, podle médií budete od 1. 2. očkovat... nebo nabídnete novou vakcínu Novavax. Myslíte si, že ti lidé, kteří jsou neočkovaní ani jednou, že je přesvědčíte? Já se chci zeptat, co jste udělali do této doby mimo našich opatření, naší minulé vlády, k tomu, aby se vám zvedla proočkovanost pacientů, kteří nejsou očkováni ani jednou dávkou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci a poslankyně, velmi děkuji za ten dotaz a jsem rád, že je napříč Poslaneckou sněmovnou alespoň ve většině shoda na tom, že očkování je klíčová záležitost. Využívám tuto příležitost a děkuji paní poslankyni, že mně ji dala, a žádám tím a prosím všechny ty, kteří posloucháte dnešní interpelace, nemáte třetí dávku, prosím, přijďte si pro posilující dávku. Všichni ti, kteří eventuálně budete vidět dnešní interpelace, běžte na očkování.

Naprosto souhlasím s paní poslankyní, že očkování je naprosto klíčová věc. Úspěšně pokračuje očkování proti covidu. Ke včerejšímu večeru bylo naočkováno minimálně jednou dávkou 6 915 483 osob, 3 631 742 z nich pak má i životně důležitou, a já bych zdůraznil v případě omikronu, posilující dávku. To znamená, že máme u populace naočkovanost 64,6 %, respektive 75,1 % u dospělé populace - 75,1 % u dospělé populace. To je to měřítko, které porovnává Evropská unie. A já jsem velmi rád, že v závěrečné fázi, kdy přestaly řekněme rychlé změny na Ministerstvu zdravotnictví a kdy bývalý pan premiér, prostřednictvím pana předsedajícího, nyní pan poslanec Babiš, vyzval opozici, abychom spolupracovali, tak já děkuji, že ta možnost se zdravotnictvím byla a že AntiCovid tým mohl se zdravotnictvím spolupracovat. Jsem velmi rád, že očkovací kampaň začala, že očkování pokračovalo, my jsme na to navázali a myslím si, že velmi úspěšně, čísla pro to svědčí.

Nejohroženější věková skupina 65+, a na tom se shodneme, máme alespoň základním očkováním naočkováno 86 % populace. Připomínám mantru 75 %, která se změnila na mantru 85 %. Dneska víme, že kolektivní imunita v tomto případě není možná, ale snaha dosáhnout 100 % je nereálná všude na světě. Chtěl bych upozornit, že posilující dávku z nich má 82 %, a to je zásadní věc, protože posilující dávka je to, co stoprocentně dneska chrání pacienty před závažným průběhem a před hospitalizací na ECMO.

Je pravda, že očkování zpomaluje, ano, to je fakt, a ono musí zpomalovat, protože vždy při vrcholící vlně je zájem o očkování podstatně nižší. Těch důvodů je celá řada, část těch lidí je v karanténě, část těch lidí má prodělanou nemoc, jsou v izolaci, dostanou certifikát, který má půlroční platnost, a to jsou všechno důvody, proč v této fázi musí, logicky musí - a ještě bude několik týdnů, jeden, dva, tři - nejpozději tedy za tři týdny doufám, že tato vlna bude za námi, a data, která máme, tomu odpovídají, možná dříve - musí tedy oslabovat zájem o očkování.

Jakkoliv si všichni přejeme, aby pandemie skončila, a doufáme, že omikron je poslední mutace, tak tušíme, že s tím nemůžeme stoprocentně počítat a je možné, že budou nutná další přeočkování. Ovšem dneska víme naprosto jasně, že se musí provádět systematicky tak, aby hladina protilátek byla nejvyšší v těch chvílích, kdy ta vlna nastupuje, a vrcholila v době, kdy je ta vlna silná. Musíme se zaměřit nejenom na rizikové věkové skupiny a rizikové pacienty primárně, a tam je snad shoda v celé Poslanecké sněmovně, ale i na věkové skupiny 16 až 40. A já rozumím tomu, co říká paní poslankyně, a znovu za tu možnost děkuji, že mohu odpovídat, protože toto je ekonomicky nejaktivnější skupina.

Co jsme udělali? Od minulého týdne je spuštěno očkování posilovací dávkou u mladistvých od 12+. Byla na tom shoda celé Vakcinologické společnosti - epidemiologického týmu. Od 1. února bude možná předregistrace na vakcínu firmy Novavax, která je částečně vyráběna v České republice. Je to vakcína, která není mRNA vakcína, je to oslabený, atenuovaný vir, tedy vakcína, která je klasická. A ano, předběžný zájem je vysoký, řádově ve statisících, proto chceme umožnit předregistraci, abychom podle toho eventuálně ještě posílili množství vakcíny v České republice.

Všechny dostupné vakcíny jsou dodávány jak do očkovacích míst, tak do ordinací praktických lékařů, pediatrů i ambulantních specialistů. Co je důležité? Musíme si uvědomit, že obě firmy, Pfizer i Moderna, pracují na modifikovaných variantách právě pro omikron, a to je ta vakcína, kterou bychom pak měli využívat k přeočkování. Jenom doufám, že tlak na obě dvě ty firmy bude dostatečný, aby vakcína byla k dispozici co nejdříve. Během jara se hodláme zaměřit na přípravu očkovací strategie, kterou představím v Poslanecké sněmovně i na vládě, pro další roky, ale především pro podzim tohoto roku. Z očkování se musí stát standardní způsob ochrany našich pacientů tak, jak to je u všech očkování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně se chystá položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuju. Pane ministře, já ta data znám, já si ty monitoringy čtu každé ráno u kávy, takže ta čísla znám. Já vím, že mezi nově nakaženými zranitelnými pacienty je bohužel stále málo těch neočkovaných. A já jsem vám dala dotaz, protože teď ze zhruba sta vakcín je jenom šest těch prvních, protože ti naočkovaní lidé nepřibývají, jaké kroky budete dělat, nebo děláte. Vy mluvíte furt o posilující dávce. Ta je super, to všichni víme, ale já se pořád a stále ptám na ty lidi, kteří nejsou vůbec naočkovaní, a stále jste nám vyčítali, že je neumíme individuálně oslovit, že máme špatnou kampaň. A já se pořád snažím někde tu vaši kampaň nebo to vaše individuální oslovování zaznamenat a já jsem ho nezaznamenala. Já se ptám na neočkované ani jednou dávkou. Co pro to budete dělat?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, kolegové a kolegyně, já se velmi omlouvám, že jsem úplně nepochopil.

Z logiky věci vy, stejně jako já, jsme naočkovaní, proto jste tu kampaň nemohla zachytit, tu individuální. My máme dneska vytipované všechny, kteří naočkovaní nejsou, dostávají pravidelně esemesky, dostávají zvací dopisy a ty dostávají jejich praktičtí lékaři. My jsme tady toto schéma spustili, a tady to přiznám, a rád to přiznám, ve spolupráci s panem ministrem Vojtěchem v době, kdy se střídaly vlády a kdy AntiCovid tým začal spolupracovat s touto vládou. My jsme v něm pokračovali individuálním zvaním esemeskami. A právě jeden z důvodů, proč jsme odsunuli o 14 dní platnost toho certifikátu, který od 1. února platí v celé republice, je ten, abychom měli ještě jednou možnost pozvat individuální esemeskou, individuální zvací kampaní, dopisem ošetřujícímu lékaři - dneska máme oba dva systémy provázané a spolupracují na tom pojišťovny - všechny ty, kterým jednak propadá certifikát, protože dostali druhou dávku před 7. květnem, plus ty neočkované. Odhad těch, co se zapojí do Novavaxu, je někde kolem 400 až 500 tisíc, protože to je to množství, které monitorujeme, kteří jsou ochotni se očkovat, ale odmítají mRNA vakcínu. Já mám mRNA vakcínu, mám tři dávky, předpokládám, že většina z nás, je to vynikající vakcína, ale ano, pacient by měl mít právo volby a v tomto případě mu to právo volby děláme. A zase to vzniklo v návaznosti na spolupráci z posledních týdnů s Ministerstvem zdravotnictví.

To znamená, jediný možný spor, který je... já jsem přesvědčený, že kampaň podobně, jako je to v Portugalsku - a my jsme se od nich poučili a tímto způsobem tu individuální zvací kampaň děláme, podobně jako třeba na mamografický screening - povede k tomu, abychom navýšili do jarních měsíců ty pacienty, kteří dostali první, druhou dávku, ale především musíme nachystat systém třetí dávky, posilující dávky před podzimní vlnou. To považuji za velmi klíčové ve spolupráci především s praktickými lékaři. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí se svou interpelací pan poslanec Jan Síla, který také bude interpelovat pana ministra Vlastimila Válka, a připraví se paní poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, se současným šířením varianty omikronu přestávají být účinné monoklonální protilátky. Je nutné jejich nahrazení novými látkami - sotrovimabem v podobných indikacích. Já jsem se chtěl zeptat, kdy bude dostupný v České republice, nebo zda už je.

Účinek molnupinaviru, Paxlovidu a Remdesiviru není nijak ovlivněn mutacemi S-proteinu, čili tím se může dále léčit. Terapie antivirotiky a imunomodulanciemi v nastupující variantě omikron pravděpodobně nebude odlišná od dosavadní terapie předchozího viru. Sotrovimab již byl schválen EMA. Dále je účinný lék Evusheld schválený FDA, indikovaný u imunokompromitovaných pacientů.

Táži se: Máte informace, kdy tyto účinné nové léky budou v České republice k dispozici? Jak jistě všichni víme, pokud tělu chybí látky nezbytné pro správný chod imunitních reakcí, nemůže reagovat správně ani na vakcinaci, ani léčbu. Mimo dodržování obecných zásad posilování imunity je potřeba upřít zvláštní pozornost třeba k preventivní aplikaci vitaminu D3, zinku, vitaminu C a omega-3 mastných kyselin, což doložilo už mnoho studií. Jejich nízká saturace v naší populaci je jedním z důvodů vysoké mortality na covid-19 u nás, ale nejen u nás, i v okolních státech.

Druhá moje otázka zní: Navrhnete motivovat občany k posilování nespecifické imunity pomocí kampaní organizovaných státem a zdravotními pojišťovnami včetně veřejných médií s doporučením preventivního užívání zmíněných léků, které budou dotovány státem pro ohrožené skupiny obyvatel? Děkuji za pozornost a za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za vaši interpelaci a požádám pana ministra, aby odpověděl. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, za ten dotaz velmi děkuji, protože to, aby se pacientům v případě mutace omikron dostala léčba včas, je naprosto klíčové. Doba, kdy musíme k pacientovi od prvních příznaků dostat lék, se pohybuje řádově ve dvou třech dnech, protože celé to musí proběhnout řekněme do tří dnů. A tady je potřeba upozornit, že každý, kdo má pozitivní PCR test, by měl vyhledat praktického lékaře, i když nemá příznaky. Je potřeba každý, především senior a rizikové skupiny, ale senior především, pokud má potíže, pokud má problémy, by měl vyhledat praktického lékaře, neotálet, nepřecházet případné příznaky, ale včas a raději zbytečně toho lékaře vyhledat, protože pak můžeme nasadit včas efektivní léčbu.

Ano, monoklonální protilátky nezabírají, některé nezabírají proti mutaci omikron, nicméně my jsme nachystali, a je potřeba poděkovat paní náměstkyni profesorce Vašákové a celému klinickému týmu včetně předsedy Společnosti infekčního lékařství panu primáři Dlouhému. My jsme nastavili tři, respektive čtyři protokoly. Aby bylo vše jednoduché, ty protokoly jsme poslali jasně, srozumitelně všem praktickým lékařům cestou společnosti praktického lékařství, a tady bych si zase dovolil poděkovat panu předsedovi této společnosti, kolegu Šonkovi. Takže oni mají jasná schémata, jak postupovat. Navíc u těch, u kterých provádíme diskriminaci, jasně a jednoduše uvádíme, o kterou mutaci se jedná, aby mohli volit optimální léčebný protokol. V podstatě všechna antivirotika, která jsou dneska na trhu, jsou schválená a jsou dobrá, jsou dneska v České republice k dispozici, stejně jako monoklonální protilátky. O posledním preparátu jedná nyní Evropská unie s firmou Pfizer a to jednání je velmi komplikované, o čemž by mohl můj předchůdce na Ministerstvu zdravotnictví mluvit, kdyby obě ty smlouvy nepodléhaly obchodnímu tajemství.

Takže mohu ujistit všechny občany, že léčba je dostupná, máme všechny potřebné léky, protokoly jsou dobře nastaveny, praktičtí lékaři jsou informováni. Máme jasně a srozumitelně definováno, která mutace to je, a podle toho volíme optimální léčebný protokol. A jediná věc, o kterou prosím a znovu ji opakuji: Pojďme, pojďte, pokud máte potíže, pokud máte PCR+ nebo máte příznaky, pojďte včas k lékaři, aby byla včas nasazena léčba. To je naprosto klíčové.

Jiná věc je podpora imunity, zdravého způsobu života a obecně lepší kondice, asi oba víme, zvýšení jakéhosi obecného zdraví, potenciálu člověka. V této době neexistují žádná doporučená data, respektive neexistují žádné studie, ani prospektivní, ani randomizované, které by podporovaly to, že suplementace populace vitaminem D či dalšími mikronutrienty může vést k nějakému zlepšení mortality či morbidity u nemocných s covid-19. Nejsou žádná data, která podporují tvrzení, že vysoké dávky vitaminu D, například podávané ve vysokodávkovém schématu, podobně jako vitamin C, nebo v infuzní léčbě, jak byly pokusy u některých onkologických pacientů, jsou přínosné pro prevenci či léčbu onemocnění covid-19, nicméně bezesporu vitaminy zvyšují ochranu organismu. Ale základním předpokladem pro dobrou imunitní odpověď při infekčních stavech, včetně covidu-19, je bezesporu zdravý organismus. A já velmi děkuji panu poslanci, že na tento problém upozorňuje. Občanům lze doporučit aplikovat obecná doporučení o zdravém životním stylu včetně výživy, přiměřené expozice slunečního záření, snahy o udržení fyzického a duševního zdraví. Suplementace vitaminu D je ale vhodná zejména v případech prokazatelného deficitu tohoto vitaminu. Kdy to je? Je to u osob s rizikovými faktory pro deficit vitaminu D. Například jsou to pacienti s osteoporózou, obezitou, malabsorpcí, hospitalizovaní, a ti všichni vitamin D dostávají a je to hrazeno pojišťovnou. Je pak vhodné suplementace vitaminu D zvážit po poradě s lékařem, protože tak, jak jsou avitaminózy, existují hypervitaminózy.

Takže já bych si závěrem dovolil shrnout: Jsem velmi rád, že už za minulé vlády jsme nastartovali spolu se zemědělstvím a školstvím projekt zdravé výživy, a rád bych, aby to byl jeden z pilířů preventivní péče o naši populaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Chci se zeptat, pane poslanče, zda budete mít doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Síla: Ani ne otázku, jako spíše radu. Děkuji za slovo. Tato moje interpelace vyplynula z intervence řady obvodních lékařů, praktických lékařů, kteří požadovali, ať se na to zeptáme, proč toto Ministerstvo zdravotnictví nezařídí. Já jsem si vědom těch vědeckých studií, které jsou sporné v mnoha případech u těchto léků, nicméně oni požadují - nebo žádali mě - že by bylo vhodné tyto léky, jako je ten vitamin D a já nevím, jak jsem je tam jmenoval, další - jim nasadit, těm lidem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr ještě na to bude krátce reagovat. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové, ano, máte naprosto pravdu a děkuji. Od toho jsme Poslanecká sněmovna, od toho jste člen Poslanecké sněmovny, a já vás prosím, udělejme seminář spolu se Společností praktických lékařů. Bavme se o efektivním využívání vitaminů a ano, já si dovolím jmenovat moji kolegyni z Fakultní nemocnice Brno, doktorku Gimunovou, anestezioložku, která velmi na tomto tématu pracuje. Nicméně evidence-based, a to oba víme, je něco jiného než z osobní zkušenosti. Rozhodně je potřeba, aby se Poslanecká sněmovna postavila čelem k problému zdravé výživy. Není to jenom problém týkající se lékařů, je to problém týkající se zemědělství, školství a já věřím tomu - věřím tomu, že kvůli zdravé výživě nejenom dětí, ale celé české populace tady najdeme konsenzus napříč politickým spektrem, byť naše názory k různým problémům mohou být rozdílné, tak tu shodu na kvalitě výživy, zdravé výživě a zdraví české populace musíme najít. A já vám velmi děkuji, že k tomu vyzýváte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Pokorná Jermanová s interpelací na pana ministra Martina Baxu a připraví se pan poslanec Jiří Hájek. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, filmové pobídky se nepřetržitě vypisují od roku 2013, nepřetržitě. Jejich výše se pohybuje v počáteční částce 500 milionů, potom postupně 800 a ta nejvyšší částka, která byla poskytnuta, byla 1,3 miliardy korun. Proč zmiňuji ty částky? Chtěla bych, abychom si uvědomili, že například částka 1,3 miliardy korun generuje příjem do státní kasy 9 miliard korun, 800 milionů korun potom 5 miliard korun.

Vedle finančního efektu mají filmové pobídky ještě další přidanou hodnotu, a to je stoupající renomé České republiky, českých filmařů, českých řemeslníků a služeb. To vše potvrzuje, že filmové pobídky mají pozitivní vliv na hospodářský růst, investice a zaměstnanost. Díky vaší vládě, která má v plánu čtvrtinu roku hospodařit v rozpočtovém provizoriu, jsou zatím filmové pobídky takzvaně u ledu. Nikdo neví, kdy budou vypsány, zda vůbec budou a v jaké výši. Díky stávající absenci filmových pobídek z Česka odcházejí velké zahraniční produkce do Polska, Maďarska nebo Rumunska a s nimi i stovky milionů korun.

Vzhledem k tomu, že podporu filmových pobídek má tato vláda v programovém prohlášení, táži se vás, pane ministře, kdy budou filmové pobídky vyhlášené a za jak velký objem peněz pro filmové pobídky budete bojovat? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně, a požádám pana ministra, aby odpověděl. Prosím, pane ministře.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, jsem velice rád za příležitost pohovořit tady právě na téma filmových pobídek. Je to téma, které se nyní poměrně často zmiňuje, a myslím si, že je velmi důležité, abychom se mu mohli věnovat. Vzhledem k tomu, že tyto interpelace bezpochyby sleduje i veřejnost, myslím, že je to příležitost vlastně objasnit, co znamená systém filmových pobídek v České republice, a tedy že název interpelace paní poslankyně Pokorné Jermanové Konec filmových pobídek v Česku vůbec neodpovídá skutečnosti.

Systém filmových pobídek je ustanoven zákonem, to je velmi důležitá věc. Pokud tady zaznívá jakýmkoli způsobem tvrzení o tom, že by měly být zrušeny filmové pobídky, zastaveny filmové pobídky, tak zrušení filmových pobídek by bylo možné pouze tím, pokud by byl zrušen zákon, respektive příslušná část zákona o audiovizi, a to mám na mysli v tom smyslu, pokud by někdo uvažoval o tom, ten nástroj vlastně úplně odstranit. Filmová pobídka vzniká v českém prostředí třístupňovým způsobem, kdy prvním krokem je takzvaná registrace. Registraci provádí Státní fond kinematografie, který je ze zákona institucí, která toto provozuje nebo která má na starosti filmové pobídky. V tomto okamžiku žadatel předkládá fondu scénář a takzvaný kulturní test, kdy se hodnotí, zda jeho projekt - film, seriál - splňuje kulturní a produkční kritéria. Pokud tímto projde, dojde k osvědčení o registraci. Jediné, k čemu, dámy a pánové, v letošním roce došlo, je, že byly pozastaveny tyto registrace, ne že byly zrušeny filmové pobídky, zastaveny filmové pobídky. Proces hodnocení filmových pobídek normálně běží, prochází účtováním částí, o kterých budu hovořit vzápětí. Ten systém prostě normálně funguje.

Druhou částí je takzvaná evidence, která se týká těch uchazečů, kteří již osvědčení o registraci mají, kteří tedy prošli tím úvodním krokem, mají osvědčení o registraci, je tedy zjevné, že jejich projekt je splněn. V této druhé fázi dochází ke kontrole výrobního rozpočtu tohoto projektu, a je tedy zjevná predikce výše budoucí filmové pobídky. Fond žadateli vydá osvědčení o evidenci a teprve od tohoto momentu utrácí žadatel vlastní finanční prostředky v české ekonomice, rovná se tedy, že dochází k natáčení. Celý ten proces normálně funguje.

Teprve když je projekt u konce, to znamená, natáčení je ukončeno, všechny náklady jsou uhrazeny, teprve poté žadatel dodává Státnímu fondu kinematografie vyúčtování a audit uznatelných nákladů. Fond provádí hodnocení těchto pomyslných účtů, to znamená všech výkazů, které od žadatele obdržel, a na jejich základě se filmová pobídka vyplácí. V tuto chvíli fond zcela standardně administruje žádosti, které byly obdrženy na základě evidence, to znamená uskutečňovaných projektů v České republice, které běží a které jsou naplněny tím způsobem, o kterých já tady hovořím.

Přínos filmových pobídek je samozřejmě zcela zjevný. Chci zdůraznit roli ekonomickou, ale také roli z pohledu České republiky jako místa, které se prezentuje, jako místa, kde se odehrávají významné kulturní aktivity, utrácí se peníze. Je v našem zájmu se tímto zabývat. Ale co je důležité, naše vláda má ambici se filmovými pobídkami zabývat systémově. Paní poslankyně hovořila o 800 milionech, ke kterým se v některém roce čas od času přihodily nějaké peníze, a vzniká tak jako tak nepřehledné prostředí. My tedy máme ambici zasadit filmové pobídky do nějakého konkrétního rámce a vést k tomu, aby filmové pobídky byly způsobem, který bude do budoucna udržitelný, předvídatelný a který povede k tomu, že Česko bude moci tuto věc dlouhodobě využít.

Je zjevné, a to chci podotknout, že to prostředí se velmi významně proměňuje. Mimochodem, stále se hovoří v dikci zákona o filmových pobídkách. Dnes ale samozřejmě vedle tradičních filmů je Česko především zemí velkých seriálových produkcí velkých společností, jejichž jména jsou zjevná, a to vytváří úplně jiné prostředí než v době, kdy filmové pobídky jako nástroj vznikaly. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Paní poslankyně položí doplňující otázku, prosím.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážený pane ministře, děkuji vám za školení. Ale možná vás překvapím. V roce 2013 - víte, kdo prosadil filmové pobídky? Byl to pan ministr financí Andrej Babiš. Pak to převzala bývalá paní ministryně Schillerová. A podnět, aby filmové pobídky vůbec byly vypsány, jsem přinesla já. Takže já velmi děkuji za vaše školení, ale já samozřejmě všechno tohle vím.

Nicméně moje otázky byly jasné. Kdy vypíšete filmové pobídky a v jaké výši? Vím, že už jste odpovídal v několika rozhovorech a vždycky takto neurčitě, tak já od vás chci datum a částku. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr se chystá odpovědět.

 

Ministr kultury ČR Martin Baxa Děkuju. Myslím, že se, paní poslankyně, prostřednictvím pana místopředsedy, filmové pobídky řešily už dříve než zákon o audiovizi. Určitě se nedá říct, že to bylo prosazeno za působení pana ministra financí. Ale respektuji váš názor zdůraznit, co zrovna v tom aktuálním čase bylo. Ten zákon se připravoval už podstatně dříve a hlavní novela byla přijata v roce 2012, tedy nikoli za vaší vlády. Ale to není ta podstatná věc.

Odpověď na vaši otázku musí být nejdříve uvozena tím, že nemůžeme hovořit o nějakém zastavení nebo znovuvypisování filmových pobídek. Ten systém filmových pobídek běží. Vy tady hovoříte o stavu, jako by příslušná část Státního fondu kinematografie přestala fungovat. Jedná se o kontinuální proces, kdy v čase dochází k tomu, že se registruje, eviduje, účtuje, kdy se vyplácejí ty finanční prostředky. Fond zastavil začátkem letošního roku pouze registraci, to znamená předběžný příjem jednotlivých projektů a jejich testování. Samozřejmě víme, že zájem o filmové produkce u nás je veliký, to je bez diskuse. Chci vás ujistit, návrh rozpočtu vláda Poslanecké sněmovně předloží, ale chci vás ujistit všechny o tom, že se s filmovými pobídkami počítá. Nikde se neobjevila žádná zpráva o tom, že by naše administrativa filmové pobídky chtěla zredukovat, zrušit, změnit zákon a tak podobně.

Podle mě je příležitost této interpelace k tomu, abychom veřejně, nejenom vám, paní poslankyně, ale všem divákům i poslancům, lidem, kteří se o to zajímají, zdůraznili, že my ve filmových pobídkách nejenom že chceme pokračovat, protože víme, proč jsou důležité, a chceme zdůraznit, že filmové pobídky běží, ale chceme jim dát i rámec, který bude dlouhodobě, trvale udržitelný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan poslanec Jiří Hájek, který bude interpelovat pana ministra Víta Rakušana, a připraví se paní poslankyně Hana Naiclerová. Prosím.

 

Poslanec Jiří Hájek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, já bych se rád zeptal pana ministra vnitra. Vážený pane ministře, v programovém prohlášení vlády je v sekci Bezpečnost mimo jiné uvedeno: Snížíme nadbytečnou byrokracii u Policie České republiky. Já se vás tedy ptám, jaká další konkrétní opatření mimo uvedený příklad o zavedení nahrávání zákroků a zjednodušení spisové služby v této oblasti hodláte realizovat? Jde mi zejména o to, zda jsou v rámci samostatného Ministerstva vnitra připravována nebo rozvíjena opatření, která v této záležitosti pomohou zejména vyšetřovatelům závažné hospodářské trestné činnosti tak, aby se mohli primárně věnovat své policejní práci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a požádám pana poslance Víta Rakušana, aby odpověděl na vaši interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, pane místopředsedo. Pane poslanče, dámy a pánové, dvě věci k tomu. I v té vaší otázce se bavíte o spisové službě. Vím, že tam přímo nemířila vaše otázka, ale dovolte mně jednu krátkou poznámku. To, v jakém formátu jsme zdědili od našich předchůdců na Ministerstvu vnitra návrh o archivnictví, spisové službě a její atestaci, bylo tak tristní, že jsme včera jako vláda museli přistoupit k velmi radikálnímu kroku, a to, že hledáme všechny možné prostředky, aby účinnost, fungování atestace spisové služby bylo odloženo až na příští rok. Byl to doslova a do písmene šlendrián, který by mohl vést k nebezpečí pro bezpečnost České republiky v případě ozbrojených sborů a mohlo by to vést případně i k různým arbitrážím, soudům, které by se vztahovaly na Českou republiku. Tedy ta spisová služba jako taková je zásadní, ale tady mám drobné zklamání, protože to urychlení, atest těch kvalitních spisovek, prostě bude muset počkat a snažíme se tady pracovat co nejrychleji a napravit to, co jsme zdědili.

Zmínil jste nahrávání zákroků, já bych zmínil řadu dalších technických vymožeností, které jsou možné - o jejich implementaci se samozřejmě snažíme - a které budeme chtít i po novém policejním prezidentovi, aby zahrnul do koncepce rozvoje Policie České republiky tak, jak nám určitě bude představována na bezpečnostním výboru. Pokud se ptáte přímo na specializovaná pracoviště, kde pracují ti nejlepší vyšetřovatelé z nejlepších, tak tam jde především o to, abychom je odbřemenili od řady nepolicejních činností, které musí v současné době vykonávat. A tady existuje jedno speciální oddělení, které bylo definováno akčním plánem boje proti organizovanému zločinu, a toto oddělení, toto pracoviště se specializuje na správu zajištěného majetku policie Policií České republiky. Ty aktivity jednoznačně směřují právě k realizaci cíle postupného odbřemenění vyšetřovatelů nejzávažnějších trestních kauz od běžné nepolicejní operativy.

Mimochodem, tady v tom případě je Ministerstvo vnitra i vzorem pro další státy a instituce a je to každopádně prioritou pro nejbližší období. Tedy v tom plánu rozvoje policie pro příští léta toto bude podrobně popsáno a už jsem popsal několik roků, které běží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já děkuji, pane ministře. Doplňující otázka nebude. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Hana Naiclerová, která bude interpelovat pana ministra Zbyňka Stanjuru, a připraví se pan poslanec Martin Hájek. Paní poslankyni nevidím... (Poslankyně Naiclerová stojí za pultíkem připravena k projevu.) Pardon. Prosím, máte slovo. (Pobavení v sále.) Já jsem myslel, že půjdete. Prosím, máte slovo, omlouvám se. Omlouvám se, máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, můj dotaz směřuje na pana ministra Stanjuru a je to na téma postup Finanční správy při vyřizování žádosti o kompenzační bonus. Naším asi společným přáním a hlavním účelem kompenzačního bonusu bylo, aby ta pomoc byla rychlá a jednoduchá a pomohla podnikatelům postiženým touto táhlou covidovou pandemií.

Podle mých informací ovšem Finanční správa přistupuje k žádostem o kompenzační bonus velmi restriktivním způsobem. Podle platného zákona, který jsme schválili, byly stanoveny jakési dvě základní podmínky, a to, byl pokles tržeb o 30 % ve vztahu ke srovnávacímu období a tyto příjmy, které poklesly, měly být významně (významově?) z dotčených činností. Žádné ale takovéto vyjmenované taxativně nebo demonstrativně určené činnosti náš zákon neuvádí. Je to ale vlastně hlavní argument Finanční správy pro to, aby tuto žádost zamítl.

Žadatelé v podstatě jsou konfrontováni s finančním úřadem jakoby neoficiálně, pouze telefonicky nebo mailem, a pokud žadatel nepřesvědčí pracovníka určitého finančního úřadu, tak je žádost zamítnuta, je vydáno jakési rozhodnutí o zastavení řízení o podané žádosti. To si myslím, že není úplně správně, a byla bych moc ráda, kdyby pan ministr Stanjura prověřil tento stav, a pokud možno, aby se přístup finančních úřadů změnil, protože si myslím, že právě ti drobní podnikatelé, kteří jsou vystaveni problémům už velmi značnou dobu, na ty peníze velmi nedočkavě čekají. To je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní poslankyně. Pan ministr se chystá odpovědět. Prosím, pane ministře.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, po letech je to moje premiéra na ústních interpelacích. Docela jsem se těšil, tak snad odpovím ke spokojenosti paní poslankyně. Nejdřív dobrá zpráva a pak ty ostatní. Nechal jsem si zpracovat statistiku k dnešnímu dni. K dnešnímu dni bylo zpracováno přibližně 22 400 žádostí o kompenzační bonus za zhruba 741 milionů korun. A ta dobrá zpráva je, že takhle bylo vyřízeno bezproblémově 99,8 % žádostí.

Obecně platí, že kompenzační bonus, který jsme tady opakovaně schválili, z tehdejších vlastních i z tehdejších opozičních lavic, dneska se to vyměnilo, to znamená velkou politickou shodou jsme princip kompenzačního bonusu schválili, pak jsme ten zákon několikrát novelizovali a i komise, která hodnotila efektivitu a úspěšnost covidových programů jednomyslně, a byli tam zástupci všech politických stran z minulé Sněmovny, konstatovala, že tento program byl úspěšný, že byl snad nejméně byrokraticky náročný a že sloužil k účelu, pro který jej Parlament, tedy Poslanecká sněmovna a Senát, zřídil.

Co je horší zpráva, že tam nejsme skoro u těch 100 %. Já ty zprávy mám zhruba od minulého týdne. Musím říct nejprve, že jsem pověřil pana náměstka Koubu, který to má na starosti, aby vyžádal, aby chtěl u Finanční správy, aby prověřila každý individuální případ, kde má žadatel pocit, že Finanční správa neposlala správně, aby mě pak informoval o výsledcích toho šetření. Polemika se vede o tom, zda může, či nemůže Finanční správa vést neformální komunikaci s žadatelem, ať už telefonicky, nebo e-mailem. Můj osobní názor (je), že může, ale vždy má postupovat ve prospěch žadatele. Pokud žadatel nereaguje nebo nepřesvědčí, má jít ten kompenzační bonus vyplatit, v případě kontrolní činnosti případně vyžadovat zpátky a doměřit sankce. Co opravdu Finanční správa dělat nemůže a nesmí, přesvědčovat živnostníky, OSVČ o tom, aby dobrovolně stáhli svoji žádost. To si myslím, že Finanční správě naprosto nepřísluší.

Ale i z toho procenta, které jsem uvedl, je jasné, že v naprosté většině se postupuje správně. To ale neznamená, že se těm ostatním případům nemáme věnovat. Já bych se chtěl za prvé těm, kteří se domnívají, že jim ze strany státu bylo způsobeno v tomto případě nějaké příkoří, omluvit s tím, že ty případy prověříme a že Finanční správa bude postupovat i v jejich případech - jako v té naprosté většině ostatních případů - zákonným způsobem.

Dovolte mi ještě obecnou poznámku, mám ještě chvilku času. Když jsem na tiskové konferenci po uvedení do funkce mluvil o svých osobních prioritách na dotaz, který jsem dostal, tak jedna ze čtyř, které jsem zmínil, byla změna přístupu Finanční správy k daňovým poplatníkům. Myslím to vážně. Myslím si, že ten přístup má být klientský a partnerský, že nemá být obava poplatníků ze zaklekávání a jiných metod, a takovým způsobem se budu snažit, aby Finanční správa postupovala.

Jenom pro vyjasnění, já si myslím, že v této místnosti to všichni vědí, ale pro vyjasnění. Žádný ministr financí neřídí Finanční správu, ani má předchůdkyně, ani já, ani budoucí ministr financí neřídí, nicméně má politickou odpovědnost. Proto se tím problémem zabývám, proto jsem dal ty pokyny a věřím, že se to opravdu spraví a že nikdo z daňových poplatníků nepřijde k újmě. Pokud mají pocit na to, že nejsou v právu, mají opravné prostředky a já jim doporučuji, aby ty opravné prostředky využili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Táži se paní poslankyně, zda bude doplňující otázka? Není tomu tak, děkuji.

Nyní tedy vystoupí se svou interpelací pan poslanec Martin Hájek, bude interpelovat pana ministra Petra Gazdíka, a připraví se paní poslankyně Milada Voborská. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Hájek: Vážený pane předsedající, vážené členky a členové vlády, vážené kolegyně a kolegové. Můj dotaz směřuje na pana ministra školství Petra Gazdíka. Vážený pane ministře, v programovém prohlášení vlády se píše, cituji: "Zaměříme se na snížení celkového objemu učiva a podpoříme kvalitu porozumění před kvantitou memorování." Konec citace.

Téma souvisí s revizí takzvaných rámcových vzdělávacích programů. Chci se vás zeptat, i jako učitele základní školy, jaké jsou vaše představy o redukci učiva, čeho by se tato redukce měla týkat a kdy by to měly školy pocítit. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a požádám pana ministra o odpověď.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, milé kolegyně, milí kolegové. Redukce rámcových vzdělávacích programů a hlavně jejich změna je součástí Strategie 2030, ve které se snažím navazovat na svého předchůdce. Jedním z velkých problémů Ministerstva školství a školství obecně v posledních třiceti letech je nekontinuita. Průměrný ministr školství vydržel 21 měsíců, mnozí některé rozumné věci začali, ale nedokončili, jejich následovníci v nich nepokračovali a výsledkem je školství, které své změny nikdy nedotáhlo setrvale do konce. Strategie 2030 je něco, na čem se shodli jak školští odborníci a odborná veřejnost, tak politická veřejnost, a je to něco, co jasně definuje, že musí dojít ke změně rámcového vzdělávacího programu. Ta změna se děje, děje se velmi aktivně. K té strategii jsou jasně definované rámce, kdo, kdy a co udělá, a kromě ministerstva a dalších komisí jsou definovány i časy, kdy se tak stane. Nejvíce se toho v této oblasti má stát tento a příští rok.

Kromě toho, že Strategie 2030 pracuje s odbornou veřejností, s jednotlivými předmětovými komisemi a asociacemi, také ministr školství má svoji expertní skupinu, která má být jakýsi supervizor změn ve vzdělávání. V minulosti se mnohokrát stalo, že jsme se snažili o redukci učiva, ale bohužel vždycky, když jednotlivé společnosti zasedly, výsledek byl, že vlastně toho učiva, které po žácích či studentech chceme, bylo víc. Proto ta expertní skupina ministra, která se má na to dívat s nadhledem, ne z pozice jednotlivých odborných komisí a asociací.

Víte, my tady diskutujeme i v Poslanecké sněmovně, co na dnešní děti působí a co by se mělo změnit. Určitě se shodneme na tom, že dnešní děti málo sportují a málo se hýbou, a stálo by za to další hodinu tělesné výchovy či pohybových aktivit. Určitě se shodneme na tom, že je potřeba podporovat výchovu vlastenectví, mediální výchovu, výchovu informatiky a ICT. Mohli bychom se bavit o kritickém myšlení, mohli bychom se bavit o technických dovednostech, mohli bychom se bavit o člověku a světu práce, protože dnešní děti ztrácí manuální zručnost, a o mnoha dalších věcech. Ale v okamžiku, kdy bychom toto všechno napasovali do školních vzdělávacích programů či rámcového vzdělávacího programu, tak by děti nemohly chodit do školy pouze 25 až 30 hodin, tak jak dnes říkají jednotlivé učební plány pro jednotlivé ročníky, ale děti by chodily asi 40 hodin, čímž bychom jim zkazili dětství či mládí.

To je něco, co prostě není možné, a proto bude úkolem Ministerstva školství, i nás všech, milé kolegyně a milí kolegové, působit zejména na rodiče, protože každý z nás chodil do školy, většina z nás na to má velmi pozitivní vzpomínky, a pro své děti chceme přece to nejlepší, a tudíž si myslíme, že tak, jak jsme se učili my, se musí učit i oni. A mohli bychom mít dojem, že když už ten Archimédův zákon nebudeme umět - nebo naše děti nebudou umět - zpaměti, tak se učí hůře. Bude úkolem Ministerstva školství i nás všech jako politiků vysvětlit, že důležitější je spíše schopnost dávat věci do souvislostí a v moderním světě se orientovat úplně jinak, než jsme se tomu učili my, nebo naši prarodiče. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Chci se zeptat, zda bude doplňující dotaz? Není tomu tak. Nyní tedy vystoupí paní poslankyně Milada Voborská, také s interpelací na ministra Petra Gazdíka.

Upozorňuji, že konec... tak v tom případě, omlouvám se, tato interpelace již nemůže padnout, protože poslední interpelace může být načtena pět minut před koncem interpelací.

Z toho důvodu přerušuji jednání Poslanecké sněmovny na tři minuty do 18.00 hodin, kdy budeme pokračovat dále schváleným programem. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.57 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobrý podvečer, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, milí členové vlády. Budeme pokračovat v programu naší schůze.

Jenom si dovolím upozornit, že budu hlasovat osobně s náhradní kartou číslo 28.

Měli bychom pokračovat bodem číslo 43, Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí, sněmovní tisk 56.

Nicméně mám tady přihlášku do diskuse s přednostním právem. Hlásí se pan předseda Fiala a já mu tímto dávám slovo. Pane předsedo, prosím. (Silný hluk v sále, někteří poslanci nesedí na svých místech.)

Jinak vás, vážené kolegyně, kolegové, poprosím, abyste se usadili, ztišili a umožnili panu předsedovi Fialovi mluvit.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, protože dnes je takový zvláštní den, že jsme měli mít opoziční okénko teď od 18 do 21 hodin, bohužel se žádný zákon, který jsme navrhovali, do toho opozičního okénka nevlezl, tak podle mého názoru nefungují dohody, které jsme udělali. Podle mě, abychom tady seděli, je naprosto zbytečné. Podle mého názoru je důležité připravit se na zítřejší jednací den. Proto vás všechny žádám o přestávku na jednání klubu poslanců SPD v délce 60 minut. Děkuji vám. (Někteří poslanci opozice se loučí a odcházejí.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla žádost o hodinovou přestávku. Já se jenom zeptám, jestli nebyla dneska dohoda pokračovat až do 21. hodiny, čili potkáme se v 19 hodin. (Protesty v sále.)

Protože v tom není jasno, tak jenom poprosím o tříminutovou přestávku a požádám předsedy klubu, ať se dostaví ke mně k předsednickému pultu, protože já mám informaci, že byla dohoda, že se dneska pokračuje do 21 hodin. (Předsedové klubů i členové vlády se shromažďují u předsednického pultu a domlouvají se.)

 

(Jednání přerušeno od 18.03 do 18.07 hodin.)

 

Vážené kolegyně, kolegové, klub SPD požádal o hodinovou přestávku, která by přesáhla 19. hodinu, a protože jsme nehlasovali o tom, že bychom po této době mohli hlasovat a pokračovat v jednání, nezbývá než dnešní jednací den ukončit. Sejdeme se zítra v 9 hodin. Děkuji a přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 18.08 hodin.)

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.