(pokračuje Jan Bartošek)

78.
Vládní návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání
distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19
a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného
v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19
/sněmovní tisk 128/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Prosím, pane ministře, ujměte se slova. (Hluk v sále.) A vás, kolegyně a kolegové, požádám, abyste v případě, že chcete diskutovat, diskusi přesunuli do předsálí, aby pan ministr mohl v klidu přednést svou řeč. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Děkuji vám, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil k předkládanému návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii COVID-19.

Návrh reaguje na aktuální situaci. V souvislosti se skokovým nárůstem počtu nakažených onemocněním, respektive variantou omikron, situace působí potíže v řadě oblastí a školství bohužel není výjimkou. Jak nepochybně víte, řada škol se potýká mimo jiné i s nedostatečným personálním zajištěním výuky vzhledem k množícím se případům izolace či karantény u pedagogických pracovníků. Nemalé potíže jsou samozřejmě způsobeny rovněž izolací či karanténou u dětí a studentů v rámci tříd či jednotlivých pracovních skupin. V této souvislosti považujeme za potřebné umožnit ředitelkám a ředitelům škol tyto obtíže operativně řešit. Jsme přesvědčeni, že právě vedoucí pracovník školy dokáže nejlépe vyhodnotit situaci a zvolit vhodný postup, zároveň je schopen reagovat dostatečně pružně a rychle. Tato důvěra v ředitelky a ředitele ostatně plně souvisí s dlouhodobým postojem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ve smyslu nutnosti posílit roli ředitele jako manažera školy.

Návrh zároveň vychází z přesvědčení o nezbytnosti zachovat přístup ke vzdělávání a zabránit plošnému uzavírání škol. Domnívám se, že právě lokální opatření v gesci ředitelů škol jsou jednou z vhodných cest, jak tohoto cíle dosahovat. Předkládaným návrhem má tedy ředitelka či ředitel školy získat pravomoc, aby vyhlásil mimořádné vzdělávání distančním způsobem, případně i mimořádné ředitelské volno, a to až v celkové délce deset dnů. Ředitel školy po posouzení konkrétní situace vyhodnotí, zda je možné vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda je již nutné využít mimořádné ředitelské volno. Ředitel školy může oba tyto instituty vhodně kombinovat. Současně platí, že nemusí využít všech deset dnů najednou. Vždy by však měl k případnému vyhlášení mimořádného volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem přistoupit tak, aby bylo co nejvíce zachováno právo dětí, žáků a studentů na vzdělávání. Jde přitom o dodatečnou možnost nad rámec distanční výuky upravené školským zákonem v § 184a, respektive nad rámec dosavadních pěti dnů ředitelského volna, které školský zákon zakotvil v § 24 odst. 2. Navrhovaná nová pravomoc je vázána na dobu trvání stavu pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021, o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů. S ohledem na naléhavost situace požádalo Ministerstvo školství o projednání tohoto návrhu ve zkráceném jednání ve stavu legislativní nouze.

Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jsem přesvědčen, že si stejně jako já uvědomujete velmi naléhavou potřebu řešit tíživou situaci našich škol a perspektivně zachování vzdělávacího procesu jako celku. Věřím proto ve vaši podporu předloženému návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán, jej z rozhodnutí předsedkyně projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 128/1.

Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, poslankyně Renáta Zajíčková, informovala nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý den, dobré odpoledne všem, dobré odpoledne všem pánům ministrům a paním ministryním, dobré odpoledne vám, poslankyním a poslancům.

Protože jsem byla zmocněna výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, dovoluji si vás seznámit s průběhem projednávání a s usnesením ke sněmovnímu tisku číslo 128/1, který jste obdrželi. Protože jsem byla zmocněna, činím tak a chci vás tedy s tím průběhem seznámit.

Dnes 25. ledna v 10 hodin zasedl školský výbor, který se tomuto tisku věnoval. Školského výboru se zúčastnili téměř všichni členové školského výboru, za ministerstvo přišli dva zástupci, paní náměstkyně Katzová a pan náměstek Plaga.

Od pana ministra jsme tady slyšeli, jaké důvody vedly ministerstvo tento návrh tisku předložit. Pan ministr nám sdělil, proč tento návrh předkládá, kdo bude zodpovědný za rozhodování právě ve věci mimořádného ředitelského volna a mimořádné distanční výuky, kdy to bude platit, o jaké typy škol se jedná. To vše od pana ministra zaznělo, proto se k tomu nebudu blíže vyjadřovat a opravdu vás seznámím podrobně s tím, jak se tento návrh tisku projednával ve školském výboru.

Co je důležité, co zaznělo od zástupců Ministerstva školství, bylo, že k tomuto tisku, k tomuto zákonu a k té změně zákona bude samozřejmě vypracován poměrně podrobný prováděcí předpis, který bude provádět ředitele škol přesně těmi praktickými dopady do každé školy nebo školky. Také bylo velmi zdůrazňováno, že je velmi chvályhodné, že do tohoto návrhu byly zahrnuty i mateřské školy, protože i ty se potýkají s absencí pedagogických pracovníků a velmi často jsou díky tomu paralyzovány.

Do rozpravy bylo zapojeno přibližně asi devět členů školského výboru. Otázky nebo podněty směřovaly, jak už jsem řekla, spíš k těm praktickým dopadům - uvedu pouze některé z nich.

Například se členové výboru dotazovali, proč nebylo a není přesně uvedeno, kdy může ředitel tyto instituty, tím myslím mimořádnou distanční výuku nebo mimořádné ředitelské volno, přesně využít, proč tam není taxativně stanoveno třeba procento absence pedagogických pracovníků. Na to zástupci ministerstva odpověděli poměrně logicky, že každá škola má své vlastní specifické podmínky, každá škola je jinak veliká, je v jiném prostředí a je to právě ředitel, který zná nejlépe situaci a kompetentně vyhodnocuje aktuální potřeby školy.

Dále tam byl vznesen dotaz, na jaké období deset dnů mimořádného ředitelského volna nebo možnost mimořádné distanční výuky platí. Zde zástupci ministerstva uvedli, že to je pro daný školní rok, to znamená, pokud bude tento návrh tisku schválen, deset mimořádných dnů bude platit pro tento školní rok.

Další otázka se týkala toho, kdy nejpozději ředitel školy může vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádnou distanční výuku, jestli tu není nějaká lhůta, nějaký limit. A zase bylo odpovězeno, že právě proto, že toto je institut, který má operativně pomoci tomu řediteli řešit aktuální situace ve školách, tak je to možné v podstatě okamžitě. To znamená, že opravdu ze dne na den ředitel může vyhlásit deset dnů nebo tři dny nebo pět dnů mimořádného ředitelského volna nebo přechod daného pracoviště na distanční výuku.

Jak jsem řekla, dotazů tam zaznělo více, ale tyto jsem považovala za nejzákladnější. Samozřejmě se členové také dotazovali k fungování a k propojení škol s hygienickými stanicemi. Obecně lze konstatovat, že jednoznačně od členů výboru zaznívalo, že je to právě role ředitele, který přesně zná situaci ve své škole a on je jediný zodpovědný za rozhodnutí, zda vyhlásí pár dnů ředitelského volna, nebo přejde se školou na distanční výuku.

Jak už jsem řekla, bylo velmi kvitováno, že se toto týká i mateřských škol, byť tam zazněl ještě dotaz, nebo spíš poznámka, že mateřské školky se potýkají i s nedostatkem nepedagogických pracovníků, kterých nemají třeba ve dané školce velké množství, nicméně na to bylo zase zástupci ministerstva odpovězeno, že tento návrh se opravdu a jenom týká pedagogických pracovníků.

Protože v podrobné rozpravě nebyly předloženy žádné pozměňovací návrhy, dovolte, abych vás seznámila se zněním usnesení, které přijal výbor. Ta usnesení se vážou k tisku 128/1, jak jsem řekla, bylo vám dnes rozesláno. Takže dovolte, abych vás seznámila s usnesením, se kterým se jednomyslně, téměř jednomyslně vyjádřili všichni členové výboru:

"Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu po odůvodnění náměstků ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavly Katzové a Roberta Plagy, zpravodajské zprávě poslankyně Renáty Zajíčkové a po rozpravě

I. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se konala obecná rozprava o návrhu zákona;

II. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby své jednání ukončila nejpozději do" - a to je prosím důležité - "27. ledna 2022;

IV. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby s vládním návrhem zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, vyslovila souhlas v předloženém znění;

V. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy."

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko. A nyní tedy i na základě doporučení výboru rozhodneme, zda povedeme obecnou rozpravu. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí.

Eviduji zde žádost o vaše odhlášení, to znamená, že vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

A zopakuji, že nyní rozhodneme, zda k tomuto návrhu zákona povedeme obecnou rozpravu. Ještě zopakuji, že výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu navrhl a doporučil Poslanecké sněmovně, aby se obecná rozprava konala. Počet přihlášených se nám ustálil.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 65, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro návrh 137, proti nikdo.

 

Já tedy konstatuji, že jsme schválili, že povedeme obecnou rozpravu, kterou tímto otevírám, a evidují čtyři přihlášky. Jako první se hlásí do rozpravy paní poslankyně Jana Berkovcová. (Hluk v sále.) Prosím, paní poslankyně, máte slovo. A ještě než začnete mluvit, poprosím kolegyně a kolegy, aby v případě, že chcete diskutovat, jste šli diskutovat do předsálí, aby bylo paní poslankyni Berkovcové dobře rozumět. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, všichni vnímáme, že situace ve školách je dramatická, a tento navrhovaný institut mimořádného ředitelského volna může být velmi účinným a pružným nástrojem v rukou ředitele školy.

Nicméně není to tak úplně jednoznačné. Hovořila jsem s mnoha řediteli základních škol u nás v Královéhradeckém kraji a většina z nich jej vítá s rozpaky. Co jim vadí? Zákon přichází pozdě. Měl zde být už alespoň před dvěma týdny, předtím, než covidová krize ve školách vrcholila. Ředitelům hlavně vadí fakt, že se přenáší zodpovědnost z hygienických stanic na ně samotné, aby činili nepopulární rozhodnutí, jakým bezesporu uzavření školy nebo omezení prezenční výuky je. Ředitelé jsou pod obrovským tlakem rodičů, kteří požadují, aby děti chodily do školy pokud možno prezenčně. Možnost případného ošetřovného je neuspokojuje, neboť rodiče potřebují hlavně chodit do práce a nebýt stále s dětmi doma. Forma distančního vzdělávání, jak se bohužel ukázalo v předešlém roce, navíc prohlubuje veškeré rozdíly v podmínkách a v přístupu ke vzdělávání a zhoršuje se situace na straně žáků ze sociálně slabších rodin a z rodin bez motivujícího zázemí. Nabízené doučování ve školách také příliš mnoho neřeší, protože právě ty nejpotřebnější děti se ho neúčastní.

Ředitelé si jistě zaslouží více pravomocí ohledně řízení školy a toto je jedno z nich. Nicméně zákon je napsán dost obecně a nestanovuje, za jakých konkrétních podmínek by ředitel školy mohl - nebo může - toto ředitelské volno či distanční výuku vyhlásit, například procento absence pedagogů ve škole. Ale jak už tady zmínila paní zpravodajka, toto jsme si vyjasnili dnes na školském výboru s panem náměstkem Plagou a byl to víceméně záměr, protože jiná procenta mohou být kritická u velkých škol a jiná u menších škol. Ředitel nemusí své rozhodnutí ani nikomu zdůvodňovat, ani svému zřizovateli, je to jeho manažerské rozhodnutí. Takže doufejme, že jej skutečně použije až ve chvíli krajní nouze, a to z výše uvedených důvodů.

Tento návrh zákona podpořím, stejně jako mí kolegové z hnutí ANO. Nicméně jsem chtěla, aby zde toto zaznělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Milan Brázdil. Další řádně přihlášený je pan poslanec Ivo Vondrák. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pěkný den všem, kolegyně, kolegové. Rád bych zareagoval na kolegyni Berkovcovou. To, že tam je jakési vakuum v tom, jak to ten ředitel bude posuzovat - on není lékař, má to ještě nechat být, nebo se to spraví za den? - to už jsme si vyjasnili, říkáte, je to individuální záležitost. Nicméně kde se přišlo na číslo deset? Jak to, že tam není třeba sedm nebo patnáct? Proč tam není klauzule ve smyslu: Může vyhlásit na nějakou... ne na nějakou, může vyhlásit na neomezenou... V podstatě říkáte, dejme mu do ruky nástroj. Já se ptám, kde jste, pane ministře, bez prostřednictví, kde jste na to přišel nebo kdo vám to nakukal, že to bude deset dní? Proč ne sedm? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Pan ministr s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík S dovolením zareaguji bezprostředně. Pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, šel jsem tak z Nerudovy ulice do Sněmovny a napadlo mě, že to bude číslo deset. Fakt to tak bylo.

Omlouvám se, zvažoval jsem všechny možnosti, diskutoval o tom s kolegy na ministerstvu i s odbornou skupinou různých asociací. Číslo deset dnů je optimální pro to, aby to nebylo dlouhodobé volno, to znamená, aby se to rodičů nedotklo víc, než je opravdu nutné, a aby ten ředitel skutečně musel zvažovat. Za nás a po konzultaci s různými odborníky je číslo deset dostatečné, když k tomu teoreticky přidáte možnost dalších pěti dnů ředitelského volna, z nichž už ale dnes většina škol má minimálně nějakou část vyčerpánu. Myslím tím ředitelské volno dle školského zákona. Tak se nám číslo deset jevilo jako optimální. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktickou poznámku má přihlášenou pan poslanec David Kasal. V případě, že chcete dál diskutovat přes faktické poznámky, musíte se řádně přihlásit. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Zareagoval bych na oba předřečníky. Chtěl bych obrátit trošku jinou pozornost. Tady se bavíme o ředitelském volnu, ale mně tam chybí to, jak bude vyhlášeno a s jakým předstihem, protože rodiče se na to musejí připravit. Vzhledem k tomu, že jsem v první linii u dětských lékařů, tak jenom abyste věděli, jaký bude výsledek. Ti lidé se nahrnou - a už se nahrnují občas - do ordinací praktických lékařů a chtějí různé omluvenky a různé další věci. Takže mě by zajímalo, jaká návaznost tam další je, když bude vyhlášené ředitelské volno, tak jak to bude s těmi lidmi? Ti přijdou a budou po nás chtít, abychom jim napsali nějakou diagnózu? Nebo s jakým okamžikem bude moct být rodič s dětmi doma? To je první věc.

A druhá věc. Bavili jsme se nebo tady zaznělo, že ředitelé vyhlašují karanténu nebo že mají na sebe tuto zodpovědnost. Já se za první měsíc tohoto roku setkávám s neuvěřitelnými věcmi, kdy ředitel rozhoduje, kdo zůstane ve škole, kdo ne, i když jsou testy pozitivní, nebudu zacházet do podrobností. Chtěl bych jasně vědět, kdo bude o tomhle tom rozhodovat, protože tady zasahujete do zdravotnické tematiky, a mluvili o tom jenom školáci, ale zdravotnictví o tom nemluvilo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám za dodržení času. Pan ministr se hlásí s přednostním právem. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Dovolím si uklidnit pana doktora Kasala. Pane doktore, prostřednictvím pana předsedajícího, ne, nebude se to týkat vůbec dětských lékařů, nikdo po vás žádné potvrzení chtít nebude. Skutečně to bude rozhodnutí ředitele a na základě rozhodnutí ředitele a čestného prohlášení následně jim bude uděleno ošetřovné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Reakce pana poslance Davida Kasala faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Pane ministře, prostřednictvím pana předsedajícího, v tom případě je zajímavé, že už v tuto chvíli některé školy chtějí potvrzení o prodělání covidu. Tak si to musíte nastavit a musíte to jasně říct, jak to je.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pan ministr. Prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Omlouvám se panu poslanci, prostřednictvím pana předsedajícího, ale vy tu směšujete dvě roviny: zákon, který ještě není přijat, a ptal jste se na začátku na ten zákon, jak to bude vypadat při jeho fungování, jestli bude po vás chtít někdo potvrzení - já vám jasně říkám, že nebude - a současný stav. Teď se bavíme o zákonu, prosím. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Ivo Vondrák a připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Jsem rád, že jako předseda školského výboru mohu potvrdit, že jednání dneska bylo konsenzuální, že jsme se snažili najít řešení, které pomůže našim školám, protože si prožívají velmi těžké období, o tom není sporu, a já jen pevně věřím, že to těžké období co nejdříve pomine. Samozřejmě, toto těžké období s sebou nese mimořádná opatření, mimořádná řešení a tento zákon je svým způsobem tímto mimořádným řešením. Úmyslně to říkám, protože si myslím, že je to řešení, které není systémové. Možná stálo za to, pouvažovat o tom, abychom zobecnili toto ředitelské volno a volno, které je k tomu dáno, těch deset dnů, i třeba k jiným nemocem, protože si myslím, že může hrozit nebezpečí dalších epidemií, přijdou spalničky, žloutenky a podobně. Čili jinými slovy řečeno, ředitel by mohl mít tuto pravomoc i v jiných situacích a my to máme skutečně nastaveno v rámci tohoto zákona jako velmi výjimečné řešení. Pokud se snažíme o to, aby náš právní systém, aby naše legislativa byla jednoduší, tak jsme tímto moc tomu nepomohli.

Ale vraťme se k tomuto zákonu, který prošel konsenzuálně. Říkám to, jak to dneska zaznělo, jak to proběhlo. Z 22 přítomných 22 bylo pro tento návrh zákona, což považuji za konstruktivní přístup ze všech stran členů tohoto školského výboru.

Nicméně, a to tam také zaznělo, má to své nedostatky. Vychází to ze situace, která tady byla popsána, a já ji tedy zopakuji. V podstatě tímto zákonem řešíme problém, který se dlouhodobě táhne, a to je komunikace krajských hygienických stanic s našimi školami, to znamená konkrétně s řediteli. Není to tak dlouho, kdy jsem ještě v říjnu, v listopadu řešil obdobný problém, kdy jsme žádali po krajských hygienických stanicích, aby ředitelům pomohly poslat děti do karantény a uzavírat třídy. Odpověď zněla, že to nelze, že KHS může zavřít buď celou školu, nebo nic.

To je věc, která samozřejmě vedla potom k problémům, které dneska máme, a proto tu dneska schvalujeme zákon, který se to snaží řádným způsobem napravit. Ale děláme to řekněme na úkor jisté odpovědnosti ředitelů, kteří z tohoto mohou mít i vyplývající problémy. Není to výjimečné, že mi přijde poštou e-mail v kopii, kdy rodič žaluje ředitele za to, že nezajišťuje výuku, že v podstatě posílá třídy do karantény. Dle mého názoru tímto zákonem můžeme tuto situaci docela negativně ovlivnit. Já pevně věřím, že všichni rozumní si uvědomí, že je třeba to nějakým způsobem napravit, že to nelze vyřešit úplně jednoduše, a budou tento princip, tento zákon akceptovat. Myslím si, že by to bylo záhodno, a myslím si, že bychom tím ředitelům výrazně usnadnili život.

V čem ještě vidím problém - a vidím ho právě i v terénu - je to, že už dnes máme za obdobných situací v různých školách různá řešení. To, že dáváme odpovědnost ředitelům, samozřejmě může vést k tomu, že ředitelé budou rozhodovat různým způsobem, což nevnímám jako nějaký zásadní problém, ale v konečném důsledku to může vést k tomu, že se začnou někteří rodiče ptát, proč tady v této škole už se neučí a v této jiné škole se stále učí.

Čili je to věc, která samozřejmě může být komplikací, může život ředitelům velmi ztížit. Pevně věřím, že opět budeme optimisty a nic takového se nestane, takže princip sjednocujících kritérií bych určitě doporučoval dopracovat s Ministerstvem zdravotnictví, aby v podstatě ředitelé měli alespoň podobnou metodiku nebo metodiku, která jim umožní se rozhodovat stejným nebo minimálně podobným způsobem.

A poslední věc, kterou tady mám, tak s tím samozřejmě asi lze souhlasit, že to možná mohlo přijít dříve, protože řada ředitelů už vyčerpala to své pětidenní ředitelské volno, které mají k dispozici, nicméně tady bych řekl - a cituji klasika - raději pozdě než později. Takže jsem rád, že se tady dneska scházíme. Zákon byl projednán ve výboru, jednomyslně schválen, takže pevně věřím, že ho tady schválíme i jako celé plénum Poslanecké sněmovny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní s přednostním právem paní zpravodajka, paní poslankyně Zajíčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Já zareaguji velmi krátce. Samozřejmě, na každou věc se můžeme dívat optikou buď poloprázdné sklenice, nebo poloplné sklenice. Já bych se ráda dívala na tuto situaci tou optikou poloplné sklenice, to znamená, vidět to optimisticky. Samozřejmě že dochází dnes a denně ve školách k různým složitým situacím, k různým reakcím rodičů. Bude k tomu docházet i nadále, ale je to právě vždycky a jenom ten ředitel, který si musí umět obhájit jakékoliv rozhodnutí, které činí.

Já jsem v úzkém kontaktu s řediteli škol, řediteli mateřských škol. Městská část Praha 5 zřizuje téměř třicet mateřských škol, čtrnáct základních škol. Jednoznačně tento institut vítají, samozřejmě si i oni, ti ředitelé, uvědomují úskalí, která v tom návrhu zákona jsou, ale když to dají na váhy, jednoznačně převažuje výhoda tohoto institutu a to, že budou moci operativně reagovat na paralýzu, která v některých základních a mateřských školách je.

Takže budu moc ráda a budu vděčna všem poslancům, kteří dnes tento návrh zákona podpoří, protože nakonec se to týká nás všech - my jsme buď maminky, tatínkové, nebo babičky, dědečkové, kteří tímto procházejí, a já si myslím, že pomůžeme tím především našim dětem ve svém důsledku, když budou mít jasno, jak v daných situacích se budou chovat a kde budou třeba trávit svůj den. Takže já se moc přikloním k tomu, abychom to neschválili (schválili?). A chtěla bych předem těm, kteří budou hlasovat pro, poděkovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Ivo Vondráka. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Ano, děkuji, já jenom krátce. Musíme být připraveni na to nejhorší a signály z terénu jsou takové, jaké jsem je popsal. Já si tady nic nevymýšlím, prostě ty věci mi chodí na stůl. Čili jinými slovy řečeno, je třeba se připravit na to, co říkal pan náměstek Plaga, že se snažíme pomoci a ochránit naše ředitele a naše školy. Na to nesmíme zapomenout, protože situace může vyprovokovat negativní jevy, o kterých jsem hovořil. Takže buďme, prosím, v tomto jednotní a snažme se našim ředitelům pomoci. Nic jiného nechci a ten zákon podpořím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Další faktická poznámka, pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Vážený pane předsedající, vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych chtěl jenom upozornit na fakt, že tento zákon, který v dané chvíli projednáváme, je velmi těsně spjat s pandemickým zákonem a současná platnost pandemického zákona je, pokud se nepletu, do 28. 2. To, co se tu teď děje, tak vlastně z Ministerstva zdravotnictví byla odpovědnost přenesena na školy, na školství, ale ministr zdravotnictví tady není, aby to s námi diskutoval, aby to pozoroval a aby to komentoval, takže tohle mně tedy připadá velmi podivné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji všem dobrý den. Já bych se tady u tohoto návrhu zákona zastavil u některých věcí, které se mně nelíbí. Samozřejmě, myšlenka přenést operativní řízení na úroveň ředitelů, co nejvíc je zbavit byrokracie, ta tady v této místnosti zazněla mnohokráte, ale je otázka, jestli tenhle návrh zrovna odpovídá, jestli splňuje právě tady tuto situaci. Co si myslím, nad čím bychom měli diskutovat? Nad tím, co už tady bylo řečeno, a to, že ten zákon přichází pozdě. Dostáváme minimálně dva roky od pana profesora Duška, ředitele z Ústavu zdravotnických informací, celkem detailní informace a velmi statisticky spolehlivé, že můžeme v podstatě predikovat vývoj. Jak vidíme, že teď se momentálně ocitáme na vrcholu pandemie, která se týká omikronu, tak co bude následovat? Schválíme to zde, schválíme ten návrh v Senátu, potom to musí podepsat pan prezident, takže ten zákon začne fakticky platit, když tam bude pokles té pandemie, a je jenom otázka, jak velký ten gradient poklesu bude. Tak to je první věc. Čili je dobře, že tady ten zákon je, ale přichází prostě pozdě. To je víceméně realita.

Druhá záležitost se zase týká toho, že Ministerstvu zdravotnictví se podařil celkem solidní husarský kousek přenést veškerou zodpovědnost na Ministerstvo školství a konkrétně na ředitele, kteří, jak už tady zaznělo, tito lidé v podstatě neví, kdy vlastně mají nebo nemají vyhlásit tady ten mimořádný stav, nebo budou v tom minimálně rozdíly podle toho, jak je silný ředitel, jak má silné krytí od zakladatele školy a podobně. Tam si myslím, že chybí skutečně nějaká prováděcí vyhláška, která obvykle bývá s návrhem zákona spojena. To je další řekl bych nedostatek, který se samozřejmě ještě dá vyřešit v průběhu tohoto legislativního procesu.

Třetí věc, která tady byla už diskutována, to je ta doba ředitelského volna. Já osobně, kdyby to byl normální zákon, tak tam dám pozměňovací návrh, protože jsem nepřítel konkrétních čísel v zákonech, protože ta čísla se mění, ať je to třeba výše přidávání platů, jak jsme to viděli u zákona o pedagogických pracovnících, tak také jsem byl proti tomu a domnívám se, že by bylo lepší, než tam uvádět deset dní, tak tam uvést, že konkrétní ředitelské volno určí zase pan ministr vyhláškou, což je záležitost několika, já nevím, maximálně hodin a nemusí tam být natvrdo těch deset dní. Těch deset dní, na to jsme se ptali, proč ne šest, proč ne dvanáct, tak na to nám bylo odpovězeno panem náměstkem Plagou, že v podstatě jde vlastně o jakýsi modul, kdy lidi jdou do pětidenní karantény, takže to je ten důvod.

Tak to si myslím, kdyby to bylo v normálním režimu, tak dám tyhle pozměňovací návrhy. Tady to beru jako námět směrem k panu ministrovi, aby prostě na to zareagovali. Já si myslím, že až bude delší dobu - se omlouvám - v té funkci, tak že bude v podstatě ty vyhlášky a směrnice, metodická doporučení používat častěji. A tady si myslím, že by to zrovna bylo namístě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu poslanci. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, přebírám v tuto chvíli řízení schůze. Vidím, že se hlásí paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Než jí předám slovo, tak si ještě dovolím přečíst dvě omluvy, a to je omluva pana poslance Ing. Vojtěcha Munzara z dnešního jednání, a to z osobních důvodů, a dále omluva Richarda Brabce z dnešního jednání, a to ze zdravotních důvodů.

Takže, paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Zaznamenala jsem tady během rozpravy několikrát dotaz směrem k panu ministru zdravotnictví. Nechci si brát pauzu, abych to neprotahovala, ale slyšela jsem, že stojí tady někde v předsálí, tak jsem chtěla poprosit jeho kolegy, jestli by ho nepřizvali dovnitř, protože ten zákon určitě souvisí s problémy ve zdravotnictví, dotazovali se někteří poslanci, takže mám velkou prosbu, abych si nebrala pauzu, nechci to natahovat, aby byl sem přizván. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Takže je tady prosba - asi někdo z členů vlády upozorní pana ministra zdravotnictví. Než tomu tak bude, pokračujeme v obecné rozpravě, do které je řádně přihlášena paní Marie Pošarová, a já si dovolím v tuto chvíli jí předat slovo, aby přišla sem k pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vyslovit se za hnutí SPD k vládnímu návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19. Ani školství pandemie koronaviru neušetřila. Klasické vyučování vzalo zasvé a přesunulo se ze školních lavic domů. Školy ale s on-line výukou neměly příliš velké zkušenosti. Zareagovat navíc musely bezprostředně.

Naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podporuje vládní návrh zákona, kterým se navýší ředitelské volno o deset dní a umožní školám v případě potřeby přejít na distanční vzdělávání, pokud bude učitelský sbor zasažen covidem-19...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, já vás přeruším. Poprosila bych o klid v jednacím sále. Pokud si potřebujete něco vyřídit, prosím, běžte do předsálí.

A omlouvám se, že jsem vám do toho musela takto vstoupit.

 

Poslankyně Marie Pošarová: V pořádku. Navrhovaný zákon by neměl platit jen pro současnou situaci, kdy přibývá nakažených koronavirovou variantou omikron. Je to obecný zákon, který může být v budoucnu uplatněn kdykoliv, když bude vyhlášena pandemická pohotovost a ředitelé usoudí, že situace nastala. Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Většina jich podle ministerstva tento počet dnů v aktuálním školním roce již využila nebo si to naplánovala. Hygienická stanice může o uzavření školy rozhodnout při velkém počtu nakažených žáků.

Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádné výuce na dálku by měla ředitelům pomoct řešit situace, kdy se v karanténě ocitne větší počet pedagogů. Návrh umožňuje dávat řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až deset dnů v období školního vyučovacího roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy covid-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Tento institut dává samozřejmě řediteli možnost mimořádného ředitelského volna a mimořádného distančního vzdělávání a umožňuje flexibilně reagovat na nepříznivou situaci vyvolanou epidemií v krátkém časovém úseku. Jelikož je omezen účel, pro který je možné mimořádné dny volna, respektive mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah na až deset dní, je tím zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně, a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji paní poslankyni. Jsme pořád v obecné rozpravě. Nikdo se nepřihlásil s faktickou poznámkou a v tuto chvíli se do obecné rozpravy hlásí Jan Lacina.

Než mu předám slovo, tak bych ještě chtěla konstatovat, že pan poslanec Karel Smetana dnes bude hlasovat s náhradní kartou 35.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lacina: Děkuji za slovo. Já bych zde jenom rád reagoval krátce na slova svých kolegů z výboru školského, pana předsedy Vondráka, u nějž jsem velmi rád, jak konsenzuálně vede tento výbor, a doufám, že ho i konsenzuálně povede dál. Všechno tomu nasvědčuje.

Padla tady slova o tom, že to přichází pozdě, tento návrh nebo tato novela. S tím souhlasím, mohlo to přijít klidně před rokem. Určitě bychom byli v tuto chvíli v mnohem komfortnější pozici, než jsme.

Já jsem ještě udělal jednu věc, protože jsem poměrně dlouho působil jako místostarosta pro školství ve stotisícové městské části, a těch školských zařízení máme hodně, tak jsem kontaktoval některé naše ředitele právě s otázkou na to magické číslo deset, a oni mi dali jednoduchou odpověď, totiž že číslo deset jim stačí. Já vím, jsem si vědom toho, že jsou to vysoce kvalitní manažeři, to prokázali za poslední dva roky, kdy ta tíže, která na ně dopadala, byla často až neuvěřitelná. Všechno to zvládli, takže jsem absolutně přesvědčen, že s tímto nástrojem budou nakládat uvážlivě.

A dovolte, abych tedy před všemi řediteli základních a dalších škol - teď pomyslně - smekl klobouk. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. Takže to byl pan poslanec Jan Lacina a další do obecné rozpravy je přihlášen Zdeněk Kettner, takže bych ho v tuto chvíli poprosila, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Paní předsedající, děkuji za slovo. Rozhodně chválím možnost zvýšit pravomoci ředitelů, bohužel tentokrát jenom v jednom konkrétním případě. Pravomoci ředitelů by rozhodně měly být větší. Později se dostanu k tomu, co mě k tomuto názoru vede.

Musím ale říct, že těch deset dní - jsou to vlastně dva pracovní týdny. Je v tomto směru skvělé, že ředitel má šanci, protože obecně všechny ředitele považuji za vysokoškolsky vzdělané a samostatně myslící lidi, kteří jsou na svém místě, a oni v tu chvíli musí - toto je obecný problém systémový v našem školství, na bedra našich ředitelů se neustále valí další a další požadavky, další a další věci, které oni musejí splnit, opravdu, ten ředitel v některých chvílích aby v té škole spal. To znamená, že kromě zvýšení pravomocí ředitele v tomto konkrétním případu bychom se obecně i měli zamyslet, co s tím, aby ředitel nebyl otrokem své práce. Mě zaujalo, protože administrativa je neuvěřitelná, že se to má řešit tím, že má být jakýsi kurz, kde se ředitelé naučí delegovat zátěž na někoho jiného. To jsem si musel přečíst několikrát, abych uvěřil vlastním očím. My tady pořád mluvíme o tom, že přebujelou administrativu a tak dále nějakým způsobem omezíme, a my to chceme řešit tím, že my ji neomezíme, možná ji ještě navýšíme, a aby na toho pana ředitele toho nebylo moc, tak aby to na někoho, jak se lidově říká, hodil. A mě by zajímalo, na koho to ten pan ředitel má hodit, jestli na paní uklízečku nebo na paní kuchařku? Protože co si budeme povídat, když vezmu posloupnost velení, kdo přichází další do úvahy, jsou zástupci ředitele. Ti ale zase nemají až tak výrazně omezené úvazky, mají svoji přímou vyučovací činnost, takže ti z toho asi také nebudou dvakrát nadšení.

Druhá věc je, co ti ředitelé vlastně musejí řešit. A bohužel, ředitel v dnešní době - my pořád vycházíme z toho, že v pozici ředitelů jsou vystudovaní učitelé, kteří mají za sebou určitou pedagogickou praxi - problém je v tom, že my na pozici ředitele po nich chceme úplně něco jiného. Dalo by se říct, já už začínám míst pocit, že by snad u pedagogických fakult měl být samostatný studijní obor s názvem ředitel, protože on musí řešit ekonomické otázky, on musí řešit legislativní otázky, teď musí přejímat práci krajských hygienických stanic, aby se to nepletlo. A my vlastně ty ředitele házíme přes palubu.

Moje osobní zkušenost: mluvila se mnou kolegyně, zkušená učitelka, která je ve školství 23 let, nastupovala rok přede mnou, a ta skoro se slzami v očích říkala, že už toho má dost a že vážně uvažuje o tom, že skončí, přitom tím školstvím žije. Jen tak mimochodem, na naší škole vytvořila třídy s prvky Montessori. Ona opravdu věnovala tomu neuvěřitelné úsilí, vlastní finance, všechno zařídila prakticky sama a rozjela Montessori třídy, což je úžasná věc, když si rodiče mohou vybrat ze způsobů výuky. A ona říkala: My jsme hozeni přes palubu. Tady se dělají nějaká nepopulární opatření, která ale musí vyhlašovat ředitelé, ti ředitelé za to mají veškerou odpovědnost, ale hlavně z pohledu rodičů.

Ono obecně teď momentálně jsme ve stavu, kdy se všechno hází na ředitele a pedagogické pracovníky a oni jsou vlastně mezi mlýnskými kameny. Oni ať se rozhodnou, jak se rozhodnou, vždycky budou ti špatní. Mluvím z vlastní zkušenosti. Když budu do detailu dodržovat veškerá opatření, i když soud rozhodl, že jsou špatná, z našeho pohledu nemají žádnou logiku, tak jedna polovina... stejně jak totiž je rozdělena společnost, tak úplně stejně jsou rozděleni rodiče. Takže ředitel rozhodne tak, že bude striktně všechno dodržovat, a už na něj míří žaloby od jedné půlky rodičů. On se tedy rozhodne: Zachovám si zdravý rozum, trošičku to rozvolní, a v tu chvíli ho zažaluje druhá polovina rodičů, která má prostě pocit, že ty jejich děti chce zabít. A ti ředitelé v tomto směru nemají vůbec žádnou oporu.

Dále, jakým způsobem teď funguje informování, co vlastně ředitelé mají dělat. Nyní, za současné situace, není nic divného, kdy paní ředitelce do datové schránky přijde informace, co má dělat od pondělí ráno, a přijde jí to v neděli večer do datové schránky. Já tedy si úplně nejsem jistý, jestli Ministerstvo školství má představu o pracovní době ředitelů a učitelů, ale nejsem si úplně jistý, že ředitel v té škole spí a pravidelně každou hodinu si zjišťuje, jestli mu něco nepřišlo do datové schránky, a nejenom že poslat to v neděli je nesmyslné, když to chci od pondělí. Druhá věc je, že ředitel musí mít čas na přípravu, jakým způsobem to doporučení, nařízení nějakým způsobem aplikovat, aby mohlo vejít v platnost. To znamená, že my ty ředitele opravdu dostáváme na kraj psychické výdrže i fyzické. A jak tady říkal kolega přede mnou, klobouk dolů před těmi řediteli, že už nám nepodávají hromadné výpovědi.

To znamená, že tato novela, možnost, že ředitelé mohou vyhlásit ředitelské volno, určitě stoprocentně jim vytrhne trn z paty. Krajská hygienická stanice nestíhá, ředitel dostane přesně do ruky v daný moment, kolik je dětí v karanténě, kolik má učitelů, a ten ředitel, protože je kvalifikovaný, má zkušenosti z praxe, do hodiny paní ředitelka je schopna zajistit plnohodnotnou on-line výuku.

Já jsem z pozice učitele zažil dvě ty vlny, vlastně byly to dva školní roky po sobě. První školní rok, všichni jsme na to koukali, netušili jsme, co máme dělat, nikdo to nevěděl. Nevěděli to napříč celou Evropou a v některých případech to nevíme pořádně dodnes. A my jsme nějakým způsobem experimentovali, bádali. Pak skončil školní rok, paní ředitelka si nás svolala na poradu, každý jsme řekli nějaký svůj názor, a vlastně jsme vytvořili, i když jsme... nebo takhle, my jsme doufali, že už nic dalšího nepřijde, ale tušili jsme, že přijde. Takže paní ředitelka jednoznačně si vytvořila vlastní bojový plán, když to (tak) řekneme. Všichni jsme se museli sjednotit, aby to nebylo chaotické, a měli jsme jasnou představu a vizi, jak on-line výuka bude probíhat. To znamená, že byli jsme na to připraveni.

Ale na rovinu, on-line výuka nikdy nebude plnohodnotná. To znamená, když já tady potom slyším nějaké takové ty náznaky, že by on-line výuka měla být nějakou normou, plnohodnotným doplňkem prezenčního studia, tak je to krok špatným směrem. Určitě souhlasím s tím, že on-line výuka by měla být nějakým způsobem ošetřená, ale rozhodně to na ní nestavět. Důvod je naprosto jednoduchý. Když se zeptáte dítěte v rámci školního kolektivu, tak to nejhorší, co můžete udělat, že přímo před tím školním kolektivem se kouknete na to dítě a zeptáte se, jestli něčemu nerozumí. Málokteré dítě v školním kolektivu najde dostatek odvahy, že zvedne ruku, já nerozumím tomu a tomu, protože má pocit selhání, že ty děti se mu budou smát. Jako učitel, když stojím ve třídě, tento dotaz vznesu, tak se nemusím vůbec... takhle, ten dotaz vůbec nemusím vznést, omlouvám se, ale stačí se jenom dívat na ty děti, jo? Skončím nějakou část, kouknu se a teď už na pohledu očí vyděšených, hledají pomoc všude možně, a teď si řeknou: Ajajaj, tak tady se neurodilo, tady to semínko nevyklíčilo, tak to zkusíme jinak, když to nejde dveřmi, uděláme to oknem, když to nepůjde oknem, skočíme do toho komínem, do těch znalostí a vědomostí. Takže opravdu, on-line výuka je ta poslední možnost. A právě tady možnost ředitele v jednotlivých třídách vyhlásit distanční výuku umožní, aby maximální možný počet dětí dostal tu nejlepší a maximální možnou výuku, kterou si děti zaslouží.

Dál už nebudu zdržovat, námětů, jakým způsobem rozšířit pravomoce ředitele, mám samozřejmě v hlavě spoustu. Ale co se týká tohoto projednávaného zákona, určitě podpoříme to, aby ředitelé skutečně ty pravomoce měli větší, a nechali jsme to na nich jako na profesionálech. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. S tou první se hlásí paní poslankyně Jana Pastuchová. Paní poslankyně, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Já jenom s faktickou krátkou poznámkou. Omlouvám se kolegovi, který mluvil před tímto kolegou, že už to tu mohlo dříve, třeba před rokem. No, ono to tu mohlo být už 11. 1., když jsme schvalovali v legislativní nouzi zákon o státní sociální podpoře, a dneska by ten zákon, protože včera ho podepsal pan prezident, tak dneska už mohl být, protože i já mám mnoho, mnoho zpráv od ředitelů a kolegů, kteří říkají, že tento zákon kvitují, ale že přijde s křížkem po funuse, protože omikron už bude za horama.

A další věc. Ještě tím, že to mohlo být dřív, tak já... nesedí tu pan ministr práce a sociálních věcí, ale asi bych mu tedy poradila, jestli už myslí na to, že 28. října končí krizové ošetřovné, kdy rodiče mohou čerpat ošetřovné po celou dobu uzavření škol a mají nárok na 80 %, tak abychom zase nemuseli mít mimořádné schůze na to, aby ty rodiče nedostávali zase jenom šedesát. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Máme zde dalšího s faktickou poznámkou a tím je pan poslanec Karel Rais. Pane poslanče, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji vám. Já bych zareagoval na předřečníka, zřejmě ředitele nebo člověka znalého středních a základních škol, kdy s ním v podstatě ve všem souhlasím. Chtěl bych tady vyzdvihnout ten fakt, co říkal, že on-line výuka je dobrá tak na konzultace jako doplněk, ale ne jako hlavní nástroj. Chtěl bych ještě tedy v rámci téhle poznámky vlastně reagovat na to, co tady vidíme. Tady je jakýsi informační proces rodič-dítě. Dále je to ředitel, pak je to Ministerstvo školství a Ministerstvo zdravotnictví.

Za ty dva roky vidím, když se budu dívat jenom na vztah Ministerstvo zdravotnictví - Ministerstvo školství, že lítáme od jednoho extrému ke druhému. Prvně jsme v podstatě kopírovali to, co Ministerstvo zdravotnictví řeklo. To bylo svaté a podle toho jsme jednali. Dnes je situace, kdy Ministerstvo zdravotnictví řekne: Tak se starejte o děti na základních a středních školách sami, a vlastně je ten problém přenesen na Ministerstvo školství, což si myslím, že není úplně správné.

Čili spíš bych byl docela rád, kdyby třeba pan ministr Válek sdělil, jaká je vazba mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem zdravotnictví, co se týká tvorby tady těchto materiálů, protože mně to připadá, že - nechci nikoho litovat - ale v uvozovkách chudák Ministerstvo školství to má teď všechno na krku s potenciálními možnými trestními oznámeními na chyby, které mohou nastat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče, za dodržení času. Máme tady další faktickou poznámku, s kterou se přihlásil pan poslanec Vít Vomáčka. Takže bych poprosila, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, vaše dvě minuty, máte slovo.

 

Poslanec Vít Vomáčka: Vážená paní předsedající, vážení členové vlády, kolegové, kolegyně, neustále tady skloňujeme důvěryhodnost našich ředitelů a schopnosti našich ředitelů. Tak to pojďme dokázat tak, že jim zkrátka toto schválíme. Vím dobře, o čem mluvím, neboť pocházím z kantorské rodiny, kdy můj táta osmašedesátník učil na zvláštních školách po roce 1968 a pak byl na technické univerzitě v Liberci jako docent. Stejně tak moje matka, která byla učitelkou prvního stupně.

Jako dlouholetý starosta z Kravař vím, o čem mluvím. Samozřejmě, každý ředitel je různý, ale nechme to prosím pěkně na panu řediteli, na paní ředitelce a na zřizovatelích, kteří to opravdu umějí. A jestliže jsem tady mluvil o své matce a tátovi, tak vždycky říkali, že nejhorší na tom je, že ten Velký bratr, stát, nám neustále něco ukládá, nařizuje a nenechá nám trošičku volnosti. Dejme tu volnost, věřme našim ředitelům a věřím, že se to vyplatí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji panu poslanci. Avizovala jsem tady další faktickou poznámku, s kterou se tady hlásí zároveň i zpravodajka, paní poslankyně Renáta Zajíčková, takže bych ji poprosila, zda by mohla přijít k řečnickému pultu. Paní zpravodajko, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Zareaguji na své předřečníky, především na pana poslance Kettnera, prostřednictvím paní předsedající. Vy jste znalý problematiky. My samozřejmě můžeme tady teď otevřít problematiku školství a můžeme tady probrat témata od Aše až k Tatrám. Můžeme se také dostat k maturitám, k přijímací zkoušce, k nerovnostem ve vzdělání, to všechno samozřejmě můžeme. Ale já bych jenom chtěla upozornit, že tady řešíme opravdu velmi aktuální, dramatický, svízelný stav, který je v našich základních a mateřských školách, kdy prostě ředitelé ráno nevědí, kdo jim z učitelů přijde do školy či nepřijde. Proto ten institut mimořádného ředitelského volna a mimořádné distanční výuky teď dnes máme na stole. Takže jestli můžu požádat, prosím, neotvírejme tematiku školství, protože jak říkám, to tady můžeme sedět až do večera. Pojďme k věci, pojďme řešit to, co teď ty ředitele trápí, a to je paralýza pedagogického sboru jak v základních, tak v mateřských školách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Paní poslankyně, děkuji za dodržení času. V tuto chvíli nevidím žádnou další faktickou poznámku, proto se vracíme do obecné rozpravy, do které je řádně přihlášen pan poslanec Viktor Vojtko. Poprosím pana poslance, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, v tuto chvíli vám předávám slovo.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi také pár slov k tomuto tématu. Jsem jednoznačně pro tento návrh. Myslím si, že to řeší akutní situaci, která aktuálně ve školách nastala. Sám jako zástupce zřizovatele v krajském městě vím, jak se u nás konkrétní čísla nákaz a problém fungování škol vyvíjí. V posledních dnech ten nárůst je enormní a potřeba tohoto typu řešení je vcelku jasná.

Trošku mě mrzí, že takovéto opatření opravdu nemáme k dispozici už delší dobu, protože trošku teď hasíme požár, kterému jsme mohli do určité míry předejít. Nicméně i tak jsem určitě pro to, abychom to projednali, uzavřeli co nejdříve, abychom neřešili dnes v rámci té rozpravy spoustu jiných věcí, které se týkají školství a které určitě také jsou důležité, ale přece jenom tam nehoří ten požár, který hoří tady. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. Máme tady dalšího přihlášeného do obecné rozpravy a tím je pan poslanec Radek Koten, takže poprosím pana poslance, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Dobrý den, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Já se omlouvám, že nemám ochranu úst, ale jsem týden po prodělaném covidu, jsem testován a opravdu bych to neudýchal, takže byste mě asi dlouho neposlouchali. Chtěl bych se tady vrátit k tomu zákonu, který tedy má nějakým způsobem umožnit školám fungovat v případě, že budou mít buď velkou pozitivitu žáků, ať to bude na omikron, nebo na nějakou jinou verzi koronaviru. Nicméně si myslím, že ten nástroj je potřebný. Na druhou stranu si musíme říct, že všechna tato opatření dělají obrovský problém všem rodičům, kteří mají děti ve školách.

Další pohled je ten, že děti, které vyjdou jako pozitivní, mnohdy, nebo spíše v 99 %, v podstatě ani nezjistíte, že mají nějaké příznaky, protože dětská imunita je zcela odlišná od imunity dospělých lidí. Vím, že je tedy potřeba zabránit nějakému dalšímu šíření, ale k tomu stejně bohužel dochází v rodinách, kde ty děti žijí.

V této době nefungují nějakým standardním způsobem družiny ve školách, protože tam jsou děti nějakým způsobem separovány podle tříd a tak dále, a neumožňují to v podstatě všechna opatření, která hygienické stanice a Ministerstvo zdravotnictví nastavilo. Takže bohužel rodiče místo toho, aby ráno předali děti do družiny, musí čekat třeba půl, tři čtvrtě hodiny, než je učitelé převezmou do prezenční výuky, tedy přímo do tříd, a to tak, aby se ty děti nepotkávaly někde v družině. To si myslím, že je poměrně velká zátěž pro pracující rodiče, protože každý ztratí minimálně hodinu až dvě tady tímto opatřením.

Co se týká distanční výuky, rotační výuky a prezenční výuky, tak bych tady určitě podpořil to, co říkal pan Kettner, protože je jednoznačně potvrzeno, že sociální vazby, které tam děti mezi sebou mají, tak to nic nenahradí, žádná obrazovka a nic. Co se týká rotační výuky, kdy chodila polovina a polovina tak, aby se děti minimálně potkávaly, tak to bylo to lepší řešení než distanční výuka, ale zase to bylo náročné na učitele, protože na jedné straně měli ty distanční děti, které byly doma u té obrazovky, a na straně druhé měli žáky přímo u sebe v třídách, takže to bylo velmi náročné pro učitelský sbor.

Co se týká ředitelů škol, pro ně to bylo enormně zatěžující, protože zorganizovat výuku a zorganizovat chod školy včetně návštěv jídelny pro ně byl téměř nadlidský výkon. Věřím tomu, že většina z nás včetně pracovníků ve školství a včetně rodičů toho má skutečně plné zuby, a jenom doufám, že varianta omikron ukončí tento problém s covidovou nákazou, protože my se tady stále točíme v kruhu a jsme schopni zavírat celé školy, kde jsou přítomni žáci, kteří proti covidu jsou poměrně velmi rezistentní a kromě pozitivního testu nemají žádné následky ani žádné zdravotní problémy. Já si myslím, že pokud se vrátíte do svého dětství, tak víc jak polovina až dvě třetiny dětí v zimě měly u nosu nudli, nikdo to neřešil a nikdo je nijak zásadně nezatěžoval nějakým testováním. Na to bych tady asi apeloval také.

A co se týká používání roušek v jednotlivých třídách, tak já to skutečně nepovažuji za rozumné, protože pokud změříte nasycenost kyslíkem nějakým pulzním oxymetrem, tak zjistíte, že u dětí poměrně zásadně klesá krevní kyslík, a z mého pohledu i ze zdravotního pohledu pro děti je to naprosto nevhodné. A pokud porovnám ta rizika, která jsou výuka s rouškou a možné poškození mozku díky tomu, že dítě je nedokysličeno, a prokrvení se tam dramaticky zhoršuje, tak skutečně pokud bych měl dát na misku vah, tak stejně potom ty děti, pokud někde pijí nebo mají svačinu, tak stejně si tu roušku sundají, a je to ještě kontraproduktivní, protože ta rouška se válí různě po stole mezi jídlem a tak dále a z mého pohledu to nemá skutečně valný význam pro to, aby ve školách se nějakým způsobem zabránilo šíření variant. Vzhledem k tomu, že odborníci říkají, že omikron jako taková verze je velmi nakažlivá, tak si myslím, že rouška těm dětem skutečně nezabrání v přenosu.

Ještě bych se tady vrátil, jenom abychom věděli, co vlastně všechno musí zařídit ředitelé a všichni ti, kteří ve školství pracují, tak tady jsem si vyhledal ze základní mateřské školy, upozorňuji, z Rybitví, tak jsem si vyhledal školní řád základní školy. Je to řád, který reaguje na pandemii covidu, protože to je školní řád z roku 2020-2021, a tam je několik článků, která určují nějaká pravidla, a myslím si, že by bylo asi přínosné, pokud bychom si to tady nějakým způsobem oživili i my, kteří na to máme nějaký vliv a můžeme nějakým způsobem posunout fungování škol tak, aby děti mohly chodit do školy, ale zároveň aby tam nebyly dva nebo tři měsíce nějakých mimořádných prázdnin nebo lockdownů a podobně, protože to tady asi nikdo nechce, nikdo po tom netouží, a už tím méně pracující rodiče, kteří děti, které mají na distanční výuce, tak to musí samozřejmě řešit. Zaměstnavatelé z toho nemají radost a potom tady ty jednotlivé podniky shánějí zaměstnance i v zahraničí, protože ti sem obvykle přijedou bez dětí, takže tento problém s distanční výukou se potom těchto zaměstnanců netýká. Ale bohužel v České republice to způsobuje úplně jiný typ problémů. Co se týká tohoto školního řádu základní školy, tam v obecných ustanoveních je, že "společným cílem všech zaměstnanců školy i zákonných zástupců žáků je napomáhat každému žákovi v jeho individuálním rozvoji a umožnit žákům, aby do školy chodil rád." To bych tady vypíchl, protože v případě, že do té školy by ty děti nechodily rády, tak to se bohužel teď stává, že děti po distanční výuce, že se jim nechce ani do kolektivu, a myslím si, že toto je velmi přínosné. "Základní podmínkou soužití a rozvíjení vzájemných kvalitních vztahů je smysluplný, srozumitelný a všemi dodržovaný školní řád. Práva a povinnosti žáků, jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti jejich vzájemných vztahů ve škole samozřejmě musí korespondovat s těmi zaměstnanci školy." A potom tady jsou práva a povinnosti žáků: "(a) Žáci mají právo na vzdělávání a školské služby podle školského zákona." Tímto právě narážím na fungování družin, protože ve školách při tomto režimu velmi špatně fungují družiny anebo tam nefungují vůbec. Pak "(b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání", to si myslím, že funguje nyní distančním způsobem, tedy že si rodiče buď volají do školy, anebo mají rodičovské sdružení on-line. No, co k tomu dodat: "(c) Zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitelku školy nebo školskou radu s tím, že ředitelka školy nebo školská rada jsou povinni se stanovisky a vyjádření těchto samosprávných orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit; d) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se v podstatě záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádření musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje; e) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání dle školského zákona."

A teď se dostáváme k jádru, a to si myslím, že by si měli vyslechnout všichni příznivci distanční výuky, protože "2. Žáci jsou povinni řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat." A je skutečně na nás, aby my... my jim to musíme umožnit. V případě, že budou nějaká další opatření, která budou zavírat školy, budou dělat zbytečně měsíční prázdniny, dvouměsíční, distanční výuky, tak tyto body přímo ze školního řádu nebude možné dodržovat. "b) Žáci jsou povinni se aktivně účastnit distanční výuky online, pokud bude ředitelem školy nebo jemu nadřízeným orgánem nařízena." To je právě ta distanční výuka, o které jsme se tady bavili. "c) Dodržovat školní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni." To je testování, které vyžadují hygienické stanice, nebo to vyžaduje Ministerstvo zdravotnictví. Tak nějak v podstatě ty testy jsou asi určeny, tak jak se momentálně asi někdo probudí, protože jinak si nedokážu vysvětlit, že pokud si někdo myslí, že žák nemůže roznášet, i když mu vyjde negativní test, tak samozřejmě může. Z mého pohledu testování nemá valný význam z toho důvodu, že žáci na to nemají nějakou špatnou reakci, zvlášť tedy na variantu omikron, protože ta se projevuje v 95 až v 98 % případů tím, že dítě škrábe jeden den v krku a dva dny má rýmu, tedy takovou, že posmrká dejme tomu jeden, dva kapesníky denně, takže je to spíš marginální příznak. Potom ještě děti honit na další PCR testy v případě, že antigenní test vyjde pozitivně, tak to už je potom věc další, a z toho plynoucí karanténa pro dítě, pokud tedy dítě nemůže být samo doma, tak z toho samozřejmě plynou i další problémy potom pro rodinu, protože rodina si musí vzít ošetřovačku, a zaměstnavatelé takovýchto rodičů mají skutečně obrovskou radost, protože ti potom musí být na home office v případě, že to jde, v případě, že to zaměstnání vyžaduje práci někde na lešení, tak to skutečně nejde.

My se tady bohužel poslední dobou setkáváme s takovým nešvarem. Děti, které jsou například na střední škole, tak některé děti se tedy ve třídě nechají naočkovat, aby mohly na dovolenou, aby mohly na hory a tak dále, a potom ty děti, které nejsou očkovány, jsou samozřejmě terčem toho - a přesně v tom smyslu, jak je rozdělována naše společnost - že jsou v podstatě spolužáky perzekvovány a v rámci té doktríny, kterou nám tady předkládají média, tak oni jsou vlastně ti přenašeči, oni jsou ti špatní, oni jsou ti neočkovaní, a tím pádem jsou vlastně ponižováni a zesměšňováni a mohou být očkovanými spolužáky nějakým způsobem i šikanováni. Samozřejmě šikana může být i od učitelů, protože v případě, že se má jít někam do divadla, na plavání a podobně, kde nestačí antigenní test, ale musí být prokázáno očkování nebo nějaký zelený covidový pas, tak tam samozřejmě tyto děti se nemohou dostavit.

Nevím, jestli jste zachytili případ - teď nevím, jestli to bylo v Německu nebo v Rakousku, ale bylo to v některé z německy mluvících zemí - že dítě tam psalo na zahradě u okna před školou test, aby mu ten test nechyběl. Tak to je přesně příklad, který je samozřejmě v rozporu s tímto bodem našeho českého řádu, a doufám, že takto daleko se tady v České republice opravdu nedostaneme.

Tady jeden z dalších bodů je "aktivně se účastnit výuky a být řádně připraven a vybaven na výuku". Tak to si myslím, že je jasné, protože docházka do školy je základem, a je jasné, že děti musí být vybaveny nějakými tužkami, penálem, knihami a tak dále. Musí tedy "respektovat pokyny školy o ochraně zdraví a bezpečnosti, dodržovat během výuky i mimo výuku v prostorech školy a na akcích školy mimo budovu školy zásady bezpečnosti a hygieny, například pravidla silničního provozu". No tak to je poměrně špatný příklad, ale samozřejmě vztahuje se to na ochranu dýchacích cest a samozřejmě na nějakou hygienu rukou, pokud tedy jedou někam na akci ze školy tramvají nebo metrem, tak potom si myslím, že je naprosto v pořádku, co se týká těch rukou, dodržovat režim školy. Jaký si ředitel nastaví režim ve škole, to si myslím, že je tady každému jasné.

A nyní docházíme k dalšímu bodu, a to je přicházet do třídy nejpozději deset minut před zahájením vyučování. To je právě ten bod, že ranní družina, která je normálně od sedmi hodin běžně, nebo bývala ještě před rokem 2020 a před těmi opatřeními, tak právě tato ranní družina se zrušila právě z důvodů, co jsme si tady říkali, že se nesmí míchat třídy mezi sebou z důvodu hygienických opatření. (Hlasitý hovor poslanců v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane poslanče, já vám do toho vstoupím. Znovu poprosím všechny poslance a poslankyně o klid v jednacím sále, a pokud si potřebujete něco vyřídit, abyste šli do předsálí. Pokud vy hovoříte u řečnického pultu, také vás to tak velmi ruší, pokud sál takto hlučí. Děkuji vám.

 

Poslanec Radek Koten: Moc děkuji. Mně samozřejmě vysychá, jak mluvím, ale já to ještě chviličku dám, protože chci dojet tady tu stránku toho řádu, abychom si tady všichni uvědomili, co jednak ti učitelé a jednak ty děti ve škole dennodenně zažívají.

A nyní tedy: "přicházet do třídy nejpozději deset minut před zahájením vyučování". Takže v podstatě výklad tohoto školního řádu je takový, že tím, že není ta družina, tak právě deset minut před začátkem vyučování tam stojí učitel nebo učitelka z té dané třídy a bere si tedy děti přímo přes šatnu do své třídy tak, aby se nepotkávaly. A to je právě jedna z věcí, která neobyčejně zdržuje rodiče, kteří se potřebují dostat co nejdříve do pracovního procesu. Z mého pohledu by možná bylo takové vstřícné gesto těch škol, že by se to otevíralo třeba půl hodiny před začátkem vyučování tak, aby rodiče stíhali v pohodě zaměstnání, a potom tedy při odpolední družině aby mohli skutečně po osmihodinové pracovní době vyzvedávat zase děti, aniž by si museli brát třeba hodinu volna, aby to všechno stihli i v dopravní špičce. Takže to si myslím, že by tam bylo dobré nějakým způsobem taky vyřešit.

"Využívat prostory a zařízení a učební pomůcky školy tak, aby byly udrženy v pořádku. Za úmyslné poškození majetku školy bude vyžadována náhrada za vzniklé škody." Tak asi si pamatujeme, že někdo čmáral tužkou po lavici, to je asi v pořádku.

"Dbát dobrého jména školy a svým chováním reprezentovat školu na veřejnosti." Tak to si myslím, že při distanční výuce není možné, a skutečně se musíme soustředit spíš na prezenční výuku. Tam potom žák může školu reprezentovat.

Pak tady je další bod a to je "usilovat o konstruktivní řešení případných konfliktních situací ve škole, neshody a hádky řešit diskusí, ne fyzickým ubližováním". No, mezi žáky tomu v tom kontaktu těžko zabráníte, nicméně učitel tam musí být připraven včas zasáhnout a dětem to dobře vysvětlit s tím, že by to potom měl komunikovat i s rodiči jednotlivých žáků, aby se ta situace třeba v budoucnu někdy neopakovala.

"Při příchodu do školy se přezouvat do vhodných bezpečných přezůvek. Tak to si myslím, že je taky jasné-

Ale já bych tady zabrousil ještě k jedné věci, a to se bohužel stalo během té distanční výuky, protože spousta dětí dostala nějaký mobil, a nyní si tedy ty mobily nosí do školy a věnují tomu poměrně nebo nepoměrně větší pozornost, a potom tedy nedochází k tomu, k čemu by mělo docházet, k výuce, ale spíš si děti hrají s mobilními telefony. Tady to tedy mají celkem dobře ošetřeno, protože tady v tom školním řádu mají napsáno, že "takovéto pomůcky se do školy nosit nemají, protože rozptylují při výuce". Takže to je velice dobře napsáno a myslím si, že to je velmi dobré.

Vzhledem k tomu, že to je mateřská a prvostupňová škola, tak bych řekl, že ten řád je velice vizionářský, protože tady píší, že "je nepřípustné užívání drog a návykových látek, alkoholu a tabákových výrobků". Vzhledem k tomu, že to jsou děti šest až jedenáct let, tak si myslím, že tady už to jsou vizionáři, a že v této mateřské a základní škole už to tedy mají ošetřeno. Tak jenom doufejme, že budou procházet bezpečnostními rámy před školou a budou se kontrolovat, jestli u sebe nemají marihuanu nebo litr rumu.

"V případě ztráty školních věcí ihned informovat vyučujícího nebo kteréhokoli zaměstnance školy." To si myslím, že je potřeba, protože takovou tu situaci už jsem zprostředkovaně zažil, že dítě přišlo domů v úplně jiné bundě a v úplně jiných teplácích po tělocviku. To si myslím, že je v pořádku, a že by to tedy mělo být ošetřeno i ve školním řádu, aby si to pak rodiče případně vyměnili.

"Dodržovat řády jednotlivých učeben." Tak to je taky v pořádku.

A hlavně tam je poslední poznámka: "Dodržovat tento školní řád a během malých přestávek neopouštět bezdůvodně učebnu krom případů, kdy žák potřebuje na hygienickou přestávku." Tak tam si myslím, že to mají ošetřeno taky dobře.

Déle nebudu tady vás všechny zdržovat a opravdu bych apeloval na to, těch deset dní, myslím si , že je optimálních pro ředitele, že si tam s tím mohou pohnout, ale opravdu nejsem příznivcem nějakých dalších speciálních nových prázdnin a podobně, protože to má zásadní vliv na vzdělávání dětí, a v případě, že si spočítáte všechny prázdniny, které děti absolvovaly v loňském roce a už i v letošním roce, tak bohužel musíme říct, že děti mnohde měly čtyři, pět i šest měsíců prázdnin. Tomu bychom se v této době měli vyhnout, a hlavně skutečně tlačit na prezenční výuku. Toto je jenom nástroj skutečně, kdyby tam bylo 90 % dětí pozitivních, tak skutečně tomu řediteli nic jiného nezbude než dejme tomu na čtyři pět dní tu školu uzavřít, protože víkend jsou taky dva dny a potom se to tedy vejde do pětidenní karantény. Takže moc děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji, pane poslanče. V tuto chvíli si dovolím přečíst omluvu, a to je omluva pana poslance Patrika Nachera, a to dnes od 14 do 18 hodin.

Zároveň bych vás chtěla požádat, že bych v tuto chvíli chtěla vystoupit s přednostním právem, tudíž mě musí při předsedání Sněmovně vystřídat pan kolega Jan Skopeček, a tímto mu děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Dobré odpoledne i ode mě. Paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážený pane ministře školství, i já bych ráda vystoupila k předložení tohoto zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění. Chtěla bych určitě poděkovat za předložení tohoto návrhu a řešení tohoto problému, ať už tady zaznívají reakce na distanční výuku, ale především na to, že ředitel dané školy bude moci vyhlásit deset dní ředitelské volno. A já bych v souvislosti s tím tady ráda otevřela otázku, a to je otázka, která si myslím, že s tím souvisí, a to je otázka ošetřovného. Ošetřovným se samozřejmě zabývá jiný zákon, ale v tuto chvíli se ošetřovné dotýká dětí do deseti let a myslím si, že pokud dojde i k prodloužení této doby a k tomu ředitelskému volnu, tak je otázka, a ráda bych tady otevřela právě diskusi na téma případného navýšení hranice nároku na ošetřovné tak, jak tomu bylo již v minulosti na určité období při jedné vlně covidu, kde se tato hranice navyšovala na určité období na věk třinácti let.

Ráda bych znala názor pana ministra školství. Trochu mě mrzí, že tady v tuto chvíli není pan ministr práce a sociálních věcí, do jehož kompetence daný zákon spadá. A zároveň bych i chtěla avizovat, že bych ráda, abychom tuto otázku tady otevřeli, a popřípadě, pokud bychom na ní našli nebo nenašli shodu, tak já přesto bych chtěla pak v podrobné rozpravě požádat, zda by bylo možné se touto otázkou zabývat a popřípadě v nějakém krátkém nebo nejkratším časovém úseku předložit novelu zákona, která by popřípadě v nějakém časovém rozmezí určila - nebo respektive navýšila - tu věkovou hranici tak, jako tomu bylo právě v minulosti při té jedné vlně, a to bylo na věk třináct let. Takže budu velmi ráda, pane ministře, pokud i vy se popřípadě k této věci vyjádříte. A já si myslím, že s tím hodně souvisí, a z regionů se v tuto chvíli signály ozývají tak, že si myslím, že i tuto otázku je v tuto chvíli namístě zde ji v tuto chvíli otevřít. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní místopředsedkyně. Další do debaty se hlásí - k faktické poznámce se hlásí pan poslanec Kasal. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych navázal na paní kolegyni, vaším prostřednictvím, a chtěl bych jenom říct zkušenost, že určitě je to nejenom o hranici toho věku, ale je řada dětí, které mohou mít patnáct let, můžou mít poruchu autistického spektra nebo další věci a mohou do této kategorie spadnout také. Takže pokud bychom potom uvažovali o navýšení té hranice, tak bych se přimlouval jenom o to, aby bylo myšleno i na tyto skupiny dětí, protože tam ten problém potom je výrazně větší.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: I já děkuji za dodržení času. Nikoho dalšího tady s faktickou poznámkou nemám přihlášeného, takže do řádné rozpravy je přihlášena paní poslankyně Renata Oulehlová. Paní poslankyně, v tuto chvíli vám předávám slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Dobrý den, vážená paní předsedající, dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem byla přihlášena do řádné rozpravy k tomuto tématu, mimořádnému ředitelskému volnu, o navýšení, s tím, že je to určitě výborný nástroj pro ředitele škol. Ale chtěla jsem upozornit na jeden problém, který díky paní předsedkyni už vlastně je v plénu, a je to to, že opravdu se na mě obracejí rodiče dětí, které chodí do čtvrté, do páté třídy, že nebudou mít nárok na ošetřovné. Chtěla bych se velice přimluvit za to, abychom těmto rodičům pomohli, protože dovolené tolik nemají, většinou je to narychlo a ti rodiče opravdu nedokážou zajistit péči o děti. Sama jsem matkou 12letého syna a vím, že když chodil do čtvrté, páté třídy, že bych byla hodně nervózní, kdybych ho musela nechat samotného doma. Takže jsem vás jenom o toto chtěla poprosit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji. To byla paní poslankyně Renata Oulehlová. Pořád jsme v obecné rozpravě, do které je řádně přihlášen pan poslanec Vladimír Zlínský. Poprosím ho, aby přišel k řečnickému pultu. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Výjimečně nebudu kontroverzní, budu chválit. Tento zákon navrhuje, aby ředitelé škol mohli uplatnit deset dní ředitelského volna navíc pro případ epidemie covid-19, nebo případně deset dnů distanční výuky, což dává z mého pohledu ředitelům škol větší flexibilitu reagovat na konkrétní epidemiologickou situaci ve škole postižené pandemií covid-19. Je třeba udržet výuku žáků a studentů celorepublikově, plošně i v době současné vlny varianty omikron, aby se opět nepřistoupilo k plošným opatřením a lockdownům, které měly velmi negativní vliv na vzdělávání našich dětí.

Bohužel, pokud se týká dopadů pandemie covid-19 na české školství a naše děti, tak tento byl ve srovnání se zbytkem Evropy drtivý, jelikož naši žáci a studenti patřili mezi nejvíce postižené délkou uzavření škol. Žáci a studenti byli tím pádem během distanční výuky demotivovaní, frustrovaní a bylo dá se říci mimořádně nemožné udržet odpovídající kvalitu výuky. Dlouhodobá distanční výuka také prohloubila rozdíly mezi žáky, jelikož je závislá na rodinném zázemí, a úspěšnější studenti přece jen byli více motivováni pracovat i za těchto nepříznivých podmínek a spolupracovat s vyučujícím při distanční výuce. Bohužel, celkově upadla kvalita vzdělávání, jelikož soustředění a motivace žáků při distanční výuce progresivně klesá s její délkou, a to nemluvím úplně i o absenci výuky praktické, jejíž provozování je skrze distanční výuku mírně řečeno velmi problematické, řekl bych přímo nemožné.

Musím podotknout, že jsem měl osobní zkušenost, lépe řečeno, moje dvě dcery, které studují vysokou školu, v podstatě poslední závěrečné dva, tři roky během této pandemie, kdy tím byly dcery velmi postiženy hlavně z toho důvodu, že neměly kontakt s vyučujícími. I v těchto vyšších ročnících se klade mimořádný důraz na praktickou výuku a ta byla v podstatě úplně zrušena. Mladší dcera, která studuje molekulární biologii, tedy mohla docházet aspoň do laboratoře, kde spolupracovala na výzkumu, takže tím tak neutrpěla, ale starší dcera, která studuje strojní fakultu, tím utrpěla významně více.

Další věc, kterou musím říct, bylo velmi nepříznivé to, že často skládaly zkoušku on-line, což kvitovaly velmi nepříznivě, protože kontakt se zkoušejícím je nesmírně důležitý a během toho on-line to hodnotily tak, že je to velmi stresuje. Jediná výhoda, kterou jsem zaznamenal, byla ta, že děvčata, která někdy trávila spoustu času u počítače neproduktivní činností, dá se říct, že si tento pobyt u počítače mírně řečeno zprotivila, takže to bych ocenil jako jedinou výhodu této distanční výuky.

Uvedu pro zajímavost několik čísel. Kvůli mimořádným opatřením nenavštěvovalo školy přibližně 1,7 milionu žáků a studentů, z toho je nejvíce žáků základních škol, nebo bylo nejvíce žáků základních škol, kterých bylo přibližně 953 000. V důsledku výuky na dálku budou z většiny odborných škol, a jak jsem tady mluvil, i z těch vysokých, v budoucích letech vycházet absolventi s nedostatkem praxe. Praktická výuka ve středních školách v roce 2021 fungovala 92 dnů ze 188, tedy asi 52 % času. Proto podporujeme tento návrh zákona, který flexibilně řeší problémy s nemocnými a pozitivně testovanými žáky na lokální úrovni bez nutnosti plošných opatření. Účinek těchto plošných opatření z nedávné doby hodnotíme spíše jako kontraproduktivní a škodlivý i z hlediska porovnání pro a proti, tedy že spíše převažoval negativní vliv nad příznivým přínosem při potlačení jednotlivých vln pandemie onemocnění covid-19.

Samozřejmě si přejeme zrušení všech opatření na školách i v celé společnosti stejně, jako se to děje ve Velké Británii a Irsku po odeznění vrcholu vlny varianty omikron. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane poslanče. To byl pan Vladimír Zlínský v obecné rozpravě. V tuto chvíli tady mám do obecné rozpravy přihlášenou paní poslankyni Evu Fialovou, poprosím ji, aby přišla k řečnickému pultu. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Eva Fialová: Dobrý den, děkuji za slovo. V prvé řadě chci říci, že tento návrh kvituji, ale přesto budu mít k panu ministrovi několik otázek.

O mně je známo, že se hodně zajímám o vyloučené lokality, proto se chci zeptat, jakým způsobem byl tento návrh konzultován s řediteli škol v typických vyloučených lokalitách, protože z mé zkušenosti není nějakým způsobem distanční výuka úplně optimální. Jakým způsobem - jestli máte informace - jak moc jsou tyto školy vybaveny elektronizací, konektivitou a tak dále, protože bývá velký problém, že tyto rodiny nemají doma svoji vlastní wifi, svoje připojení na internet. Na druhou stranu zapůjčení nějakým způsobem notebooku je velice riskantní, říkám to úplně otevřeně.

A z minulých dob - distanční výuka neprobíhala zrovna ideálním způsobem, kdy si studenti chodili pro úkoly do školy. Určitý den je měli odevzdávat a měli se potkávat v určité hodiny, aby se nepotkávali, přičemž zajistit v těchto lokalitách, aby se děcka neviděla ani na ulici, je velice problematické. Jak to bude řešeno, když většina personálu bude doma v izolaci nebo pozitivní, protože podle mě jiný způsob distanční výuky v těchto lokalitách není moc možný? A dohled rodičů nad nějakým způsobem vzdělávání je tristní.

Mě by opravdu zajímalo, jestli máte aktuální data, jakým způsobem jsou tyto školy vybaveny, anebo jestli uvažujete o nějakém metodickém pokynu nebo pomoci těmto ředitelům škol, protože se často nachází ve velice těžké a tíživé situaci. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Také děkuji. V tuto chvíli se do obecné rozpravy nikdo nehlásí, ale vidím, že s přednostním právem se hlásí pan předseda klubu SPD Radim Fiala, takže pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolil bych se ještě na návrh zákona podívat očima navrhovatelů a trochu ho podrobit kritice, přestože jsou to věci, se kterými ve své podstatě souhlasíme, ale samozřejmě jsou tam i věci, které si myslím, že by v tom zákoně být neměly. (Hluk v sále.)

Pojďme ale po bodech. Za prvé je to zhodnocení současného stavu. Jaký je současný stav? Podle zákona 257, o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii...

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Pane předsedo, já vás chvilku přeruším. Opět evidují velký ruch v sále. Požádala bych všechny poslance a poslankyně, aby pokud chtějí něco řešit, to řešili v předsálí. Děkuji mnohokrát a omlouvám se vám, pane předsedo.

 

Poslanec Radim Fiala: Nic se neděje. Děkuji aspoň panu ministrovi školství, že tady sedí, aby si to vyslechl, protože je evidentní, že nikoho dalšího z jeho vlády školský zákon nezajímá.

Takže pojďme znovu. Jaký je současný stav? Dnes mají orgány ochrany veřejného zdraví při epidemii pravomoc rozhodovat o nařízení izolace a karantény v individuálních případech nebo z epidemiologických důvodů o uzavření školy nebo školského zařízení. Současně podle metodického pokynu hlavní hygieničky k jednotnému postupu krajské hygienické správy pro nařizování karantény ve školách a školských zařízeních v souvislosti s onemocněním covid-19 platí pro možnost nařízení uzavření či omezení provozu školy, že v případě, že dojde k potvrzenému výskytu onemocnění covid-19 nebo nařízení karantény ve škole a školském zařízení u více jak 30 % pedagogických pracovníků a dětí, žáků nebo studentů, kterému předchází narůstající trend nemocnosti, je riziko přítomnosti možných zdrojů nákazy a dalších přenosů nákazy tak veliké, že je doporučeno nařídit uzavření či omezení provozu školy nebo školského zařízení. V méně závažných situacích nebo v případě, že provoz školy není možný z důvodu personálního nedostatku pedagogů díky jejich karanténě, provede místně příslušná krajská hygienická stanice individuální posouzení a doporučí po dohodě s ředitelem školy případný jiný režim uzavření školy nebo školského zařízení. Platí tedy, že i orgány ochrany veřejného zdraví počítají s tím, že v některých případech bude při řešení důsledku epidemie přistupováno k využívání nástrojů podle školských předpisů.

Orgány ochrany veřejného zdraví uplatňují své pravomoci primárně z hledisek zdravotních. Mohou však nastávat situace, kdy například vlivem důsledků epidemie covid-19 bude ovlivněna možnost zabezpečovat výuku. Na základě části tohoto zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje případy, kdy je škola povinna dětem, žákům a studentům zajistit distanční výuku.

Je to v případech, kdy z důvodu krizových či mimořádných opatření anebo z důvodu karantény není možná osobní přítomnost většiny dětí, žáků nebo studentů dané třídy, skupiny nebo pracoviště s tím, že přechod na distanční výuku se týká pouze dotčených dětí, žáků a studentů, jimž je mimořádným či krizovým opatřením omezena možnost osobní přítomnosti ve škole, či těch, jichž se dotýká karanténní opatření. Tak to se v současné době už evidentně děje. Toto ustanovení tedy řeší situaci žáků a studentů dotčených příslušnými protiepidemickými opatřeními a zachování jejich práva na vzdělání, byť modifikovaně. Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající skutečnostem.

Faktem je, že distanční vzdělávání není úplně ideálním způsobem už z toho důvodu, že se ztrácí sociální kontakty, ty děti spolu minimálně komunikují a i objem látky, která se projednává distančním způsobem, je výrazně nižší, než by to bylo, kdyby šlo o prezenční výuku a ty děti chodily normálně do školy tak, jak by do školy chodit měly. To znamená, my jsme pro to, aby se prezenční výuka omezovala co nejméně.

Už ze školského zákona má ředitel školy pravomoc ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše pět volných dnů ve školním roce. Takže už dnes ředitel má jakousi možnost vyhlásit pět volných dnů ve školním roce! Většina škol již těchto pět volných dnů ve školním roce, právě v roce 2021/2022, využila nebo jejich využití plánovala. Z dosavadního průběhu epidemie se ukazuje, že ředitelé využívají toto takzvané ředitelské volno jako flexibilní nástroj, jak řešit právě důsledky výskytu nákazy ve škole. Je to řešení okamžité. Jelikož však mají podle školského zákona pouze pět dní, nevytváří to dostatečný prostor pro řešení výskytů nákazy a omezení z toho plynoucích. To je právě to, proč tady dneska sedíme, aby z pěti dnů bylo deset dnů, aby tam bylo o deset dnů víc, abychom tu flexibilitu a ten prostor ředitelům škol zvýšili.

Výjimečnou možností je pak postup, kdy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele stanovit odlišnosti v organizaci školního roku, a to i na žádost ředitele školy. Výše popsané právní nástroje však bohužel ještě pořád nedostatečně reagují na situace, kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhne primárně pedagogické pracovníky školy a tím znemožní či zásadním způsobem omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání podle školského zákona.

Tak ale pojďme si říct, jaké jsou hlavní principy v té navrhované úpravě, kterou tady dnes projednáváme. Navrženým zákonem se dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až deseti dnů v období školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy covid-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Současná právní úprava neobsahuje možnosti řešení tak vysoké absence pedagogů, jak se tomu stává právě na školách v současné době, kdy ředitel školy tedy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona. Institut mimořádného ředitelského volna a mimořádného distančního vzdělávání dává řediteli možnost právě flexibilně reagovat na nepříznivou situaci vyvolanou epidemií v krátkém časovém úseku. Možnost využít tento institut bude mít ředitel školy pouze, když je vyhlášen stav pandemické pohotovosti podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů. To je velmi důležitý odstavec právě proto, že účinnost pandemického zákona končí koncem února, to znamená, že zatím dáváme ředitelům prostor využít právě této schválené novely do konce února. To je potřeba si uvědomit.

Jelikož je omezen účel, pro který je možné mimořádné dny volna, respektive mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah až na deset dnů, je tím zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky. To je asi cílem. Není cílem, aby děti přestaly chodit do školy, aby se přestaly učit. Koneckonců jsme říkali, že mají problémy - a měly problémy v minulých letech - zvládnout to penzum výuky, kterou měly v učebním plánu, a to si myslím, že je velmi špatné. To znamená, uvidíme, deset dnů, mělo by to stačit, a já doufám, že budeme pomaličku už ustupovat od protiepidemických opatření.

Pojďme si ještě říct o některých nezbytnostech právě toho, co tady dnes projednáváme. Situace způsobená epidemií ve školním roce 2020/2021 a na začátku školního roku 2021/2022 ukázala právě potřebnost pro ředitele, že ředitelé nemají ještě dostatek nástrojů na to, aby výuku mohli zajistit. A proto tady dnes sedíme, abychom jim dali daleko větší prostor, který jim umožní flexibilně, ale především rychle reagovat na situaci, aniž by museli žádat Ministerstvo školství, aniž by museli žádat kohokoli jiného, ale sami mohli rozhodnout na základě epidemické situace právě u nich v kraji nebo u nich ve městě, u nich ve škole, jak se zachovají, tak aby zajistili co největší penzum výuky.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registruje v dosavadním průběhu epidemie nemalý počet žádostí ze stran ředitelů škol o stanovení odlišnosti v organizaci školního roku podle § 24 právě z důvodu, že ředitel školy není schopen zajistit z personálních důvodů prezenční výuku. V současném školním roce - a to mně pan ministr asi potvrdí - to bylo 52 žádostí, kdy ředitelé žádali Ministerstvo školství, aby jim umožnilo flexibilně a pružně reagovat právě na epidemii u nich ve škole, aby mohli zajistit výuku. Posouzení a vyřízení žádosti ministerstvem však nemůže být z povahy věci nikdy tak flexibilní jako přímé rozhodnutí ředitele školy na základě vyhodnocení konkrétní situace. Tam jsou lhůty ze zákona a je jasné, že ministerstvo nemůže reagovat tak rychle, to prostě nejde. Já jsem přesvědčen, že ministerstvo, když zareaguje - a teď to není nic proti vám, pane ministře - tak už bude po epidemii, takže je potřeba, aby ředitelé měli tyto nástroje a mohli reagovat sami.

Jelikož dle dostupných dat Českou republiku čeká vlna nakažlivější varianty omikron, jeví se větší flexibilita v této věci jako nezbytná. Možnost využít institut mimořádných dnů ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distančním způsobem tak dává ředitelům škol do rukou flexibilní a rychlý nástroj, díky kterému dokážou reagovat na situaci, aniž by bylo nepřiměřeně zasahováno do práv dětí, žáků a studentů a zákonných zástupců. Návrh zákona tedy přenáší odpovídající pravomoc a zároveň odpovědnost na článek školské soustavy, který umí operativně reagovat na případnou nepříznivou situaci. Zákon však dává také jasné mantinely, kdy nákaza mezi pedagogickými pracovníky ovlivňujícími možnost zabezpečení výuky podle školského zákona a v jakém rozsahu - deset dnů. Bezprecedentní epidemická situace je natolik dynamická, že je vhodné po nezbytně nutnou dobu a v omezeném rozsahu ředitelům tyto pravomoci dát.

Jsem přesvědčen, že varianta omikron už řekněme nezasáhne tak naši populaci, že se budou plnit nemocnice, jipky, nicméně v každém kraji, v každém městě a v každé škole to může být jinak, proto chápu, že je potřeba udělat tuto úpravu, abychom ředitelům dali možnost se s tou pandemií porvat po svém.

Z pohledu vyvážení práva na ochranu zdraví a práva na vzdělání se jeví, že umožnění mimořádného vzdělávání distančním způsobem je šetrnější k právu na vzdělání než uzavření školy bez vzdělávání vůbec. Zároveň přitom nedojde k ohrožení epidemické situace. To by bylo asi nejhorší, kdybychom začali znovu zavírat školy a děti by se neučily, protože jsme byli, pane ministře, jedna ze zemí, která v té covidové situaci uzavírala školy nejvíc v celé Evropě, nejvíc v celé Evropské unii, a české děti se učily ze všeho nejméně. Byly ale také země, které školy vůbec nezavřely, například Švédsko, Švýcarsko. Tam se chodilo do školy pořád a nemělo to žádný význam. Když jsme se podívali na počty úmrtí v jejich zemích, tak to prostě nemělo žádný význam. To znamená, že ta pandemie se nepřenášela víc a neměly větší smrtnost ty země tím, že by to ty děti víc přenášely. Takže zavírání škol by byla podle mě katastrofická věc, kterou si asi nikdo z nás nepřeje.

Dovolte mi ještě, abych zhodnotil ten návrh zákona, jestli je v souladu s mezinárodními smlouvami, respektuje tento návrh zákona povinnost chránit právo každého na vzdělání, které je zakotveno v řadě dokumentů mezinárodního práva i dodatkového protokolu Úmluvy o ochraně lidských práv. Jaký bude hospodářský, finanční dopad této navrhované novely na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí, nebo jaký by mohl být dopad na osoby sociálně slabé nebo se zdravotním postižením? Dopady do státního rozpočtu z důvodu vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného distančního vzdělávání nelze dopředu stanovit. Při použití těchto institutů bude vznikat nárok na ošetřovné, přičemž tento nárok jim vznikal i v případech, kdy Ministerstvo školství na žádost ředitelů škol v souladu s § 24 stanovoval odlišnosti v organizaci školního roku. Ale samozřejmě nikdo nevíme, jak ta epidemie bude silná, kde v kterém městě, jak budou ředitelé čerpat tady těch deset dnů a jak budou učitelé doma, jak budou v karanténě a podobně, kolik toho bude, takže ty dopady lze velmi těžce odhadnout. Dopady na státní rozpočet z důvodu vzniku nároku na ošetřovné se tak budou odvíjet od rozsahu šíření nákazy a s tím související četnosti využití navržených institutů.

To by bylo asi všechno ze začátku a teď se pojďme podívat na zkrácené jednání ve stavu legislativní nouze. Zákon o jednacím řádu nám stanoví, že za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody, vyhlásí předseda Sněmovny návrh vlády na legislativní nouzi, který jsme schválili. Tento zákon můžeme projednávat a budeme projednávat a projednáváme v legislativní nouzi, takže o tom si myslím, že není třeba víc mluvit.

Dovolte mi ještě komentovat některé zvláštnosti k jednotlivým částem toho zákona. Řediteli školy se umožňuje nad rámec pěti dnů ředitelského volna, které je možné vyhlásit podle § 4, vyhlásit další dny mimořádného ředitelského volna ve školním roce, jejichž vyhlášení je však omezeno splněním podmínek. Oproti ředitelskému volnu podle školského zákona se umožňuje vyhlásit toto mimořádné ředitelské volno i v případě mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Vždy se však jedná pouze o školy zapsané do školského rejstříku. To je, si myslím, důležitá věc. Řediteli školy, vyjma mateřských škol, se pak také umožňuje vyhlásit dny mimořádného vzdělávání distančním způsobem. Konkrétní podmínky, za kterých tak ředitel může učinit, už jsou stanoveny ve školském zákoně. Řediteli školy se pro obě možnosti dohromady, tedy jak pro mimořádné ředitelské volno, tak i pro mimořádné vzdělávání distančním způsobem, dává k dispozici až deset dnů, je tedy možné, aby ředitel školy podle konkrétních okolností vyhlásil například 6 dnů mimořádného vzdělávání distančním způsobem a v budoucnu čtyři dny vyhlásil jako mimořádné ředitelské volno právě při splnění podmínek, které jsou uvedeny ve školském zákoně. To znamená, je to taková zvláštnost, že ředitel nemusí těch deset dnů čerpat vcelku, ale může to rozdělit na dvě, tři části, tak jak uzná za vhodné.

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a vážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno. Výše uvedené možnosti bude mít ředitel školy pouze po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti vyhlášeného v souvislosti právě se zákonem č. 94, o mimořádných opatřeních. To je ten pandemický zákon, který jsme dneska vetovali. Takže ještě jednou na to upozorňuji, že čerpat těch deset dnů bude moci ředitel právě jenom za účinnosti pandemického zákona, jehož účinnost končí koncem února letošního roku. A potom se uvidí, co bude dál, jak bude postupovat epidemie, jak se budou plnit nemocnice, jak se budou plnit jipky a podobně.

Ale už dneska můžeme říct, že například Španělsko, například Velká Británie a některé další země, rozvolňují protiepidemická opatření a celá pandemie přechází na takzvané endemické onemocnění, to znamená onemocnění, které tady s námi existuje a budeme na ně prostě reagovat sezonně, budeme ho léčit, nebudeme to už nazývat pandemií, nebudeme dělat žádná zvláštní protiopatření, ale budeme reagovat. Lidé budou chodit k lékaři, k praktickým lékařům, kde se také musí změnit způsob léčby. Zatím to byla takzvaná telefonní léčba, kdy většina praktických lékařů říkala: Zůstaňte doma a vezměte si paralen. Ale já si myslím, že to právě vedlo k tomu, že se o sedm dní později většina těch lidí ocitla v nemocnici a že to přednemocniční ošetření prostě nebylo dobré. A to si myslím, že by lékařská komora měla informovat praktické lékaře o tom, jak postupovat, když jim někdo zavolá, že má covid, a jak by se ti lidé měli léčit. Dneska už víme - a teď mi promiňte, já to trošku možná přeženu - že nejde o žádný tyfus ani paratyfus a že ti lidé potřebují pomoc. A myslím si, že by se praktičtí lékaři nad tím měli zamyslet, měli by mít nějaký systém v tom, jak v prvních dnech onemocnění budou lidem pomáhat. Ale vezměte si paralen a hlavně zůstaňte doma, nikam nechoďte, je prostě špatně.

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a vážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, nebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno. Výše uvedené možnosti bude mít ředitel školy pouze po dobu trvání stavu pandemické pohotovosti vyhlášeného v souladu se zákonem č. 94, o mimořádných opatřeních, tedy s pandemickým zákonem. Na mateřské školy se vztahuje možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno, možnost vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem se na ně nevztahuje, neboť mateřské školy nemají obecně povinnost zajišťovat v epidemických situacích distanční vzdělávání všem svým dětem, nýbrž pouze dětem s povinností předškolního vzdělávání.

Vzhledem k tomu, že instituty podle tohoto zákona je nezbytné aplikovat na školu jako celek, respektive na jednotlivá pracoviště školy, není v této souvislosti institut mimořádného vzdělávání distančním způsobem pro mateřské školy využitelný. Ředitel mateřské školy má nadále možnost omezit nebo přerušit provoz podle § 3 vyhlášky č. 14 zákona (č. 14/2005?) Sbírky. Postup podle navrženého zákona je však pro ředitele mateřské školy výhodnější, neboť jde o administrativně méně náročný postup, protože není nutné věc projednávat se zřizovatelem, a zároveň je jednoznačné, že zákonní zástupci dětí mají nárok na ošetřovné.

Tímto se také stanovuje okruh dětí, žáků a studentů, kterých se týká mimořádné vzdělávání distančním způsobem. Řediteli školy se stanovuje oznamovací povinnost. To znamená, že to není jenom tak, že ředitel rozhodne, ale ředitel je povinen kromě samotných žáků a studentů, případně zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků, informovat o vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání, distančního vzdělávání, i svého zřizovatele. Všechny aktéry informuje ředitel školy co nejdříve poté, co učiní příslušné rozhodnutí.

Ředitel školy bude mít podle konkrétních okolností kompetenci rozhodnout, zda vyhlásí mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem, přičemž takové vyhlášení se pak týká celé školy, popřípadě jednotlivého pracoviště školy, tedy nikoliv konkrétních tříd ročníků, skupin a podobně. Pokud ředitel školy vyhlásí volno nebo distanční způsob vzdělávání pouze pro určité pracoviště, pak se tyto volné dny uplatní pouze pro děti, žáky a studenty vzdělávané na tomto pracovišti. Pro jiné pracoviště, pro které dosud mimořádné ředitelské volno nebo distanční způsob vzdělávání ředitel školy nevyužil, bude mít ředitel školy stále k dispozici všech až deset dnů.

Stanovují se podmínky, které musí být naplněny, aby bylo možné vyhlásit mimořádné ředitelské volno. Jedná se o případy, kdy z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění covid-19 pedagogických pracovníků nebude možné zajistit prezenční vzdělávání v souladu se školským zákonem a současně nebude možné zajistit ani distanční vzdělávání podle § 184a školského zákona, typicky se bude jednat například o situaci, kdy většina učitelského sboru nebude moci vykonávat činnost ani přímo ve škole, ani distančně z jiného místa.

Stanovují se podmínky, které musí být naplněny, aby bylo možné vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem. Základní podmínkou je, že z důvodu izolace, karantény nebo onemocnění covid-19 není možná osobní přítomnost pedagogických pracovníků ve škole, a v důsledku toho není možná prezenční výuka dětí, žáků nebo studentů. Současně však musí být naplněna druhá podmínka, a to, že ředitel školy se s pedagogickými pracovníky dohodne na tom, že budou pracovat z jiného místa, tedy jedná se o takzvaný home office.

Uvedené pak samozřejmě předpokládá ochotu a možnost samotných pedagogických pracovníků z domova distančně žáky vzdělávat. Uvedené bude typické pro případy, kde pedagogičtí pracovníci - toho času v izolaci nebo v karanténě, samozřejmě - nebudou mít příznaky, respektive jejich příznaky budou malé a aktuální zdravotní stav jim umožní pracovat na dálku.

S ohledem na celkové okolnosti, které jsou s mimořádným vzděláváním distančním způsobem spojeny, se obdobně jako v případě distančního vzdělávání podle § 184a školského zákona stanovuje, že vzdělávání se uskutečňuje podle příslušného RVP a ŠVP, to jsou výukové programy, ovšem v míře odpovídající okolnostem. I zde je třeba vážit konkrétnosti dané situace a tak přizpůsobit poskytované vzdělávání.

Stejně jako v případě distančního vzdělávání podle § 184 se stanovuje povinnost dětí, žáků a studentů se mimořádného vzdělávání distančním způsobem účastnit. Tato povinnost se však netýká žáků základních uměleckých škol a škol s právem státní jazykové zkoušky, neboť v těchto školách se nedosahuje stupně vzdělání, ovšem i tyto školy mají v případě, že dojde k vyhlášení mimořádného vzdělávání distančním způsobem, povinnost toto vzdělávání žákům poskytovat. Já myslím, že to bylo asi zatím všechno, co jsem k tomu návrhu zákona chtěl říct. A děkuji vám všem za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane předsedo. A jako další se hlásí do rozpravy... omlouvám se, je tady jedna faktická poznámka, pan poslanec Stanislav Fridrich. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Stanislav Fridrich: Děkuji za slovo, pane předsedající. My o té variantě omikron víme zhruba měsíc, možná trochu déle než měsíc. V době, kdy už ve Velké Británii to bylo v plném proudu, naše čísla se pořád zlepšovala, klesala nemocnost, klesaly počty lidí v nemocnicích. To, že je dána pravomoc ředitelům deset dnů, já tedy obrovsky vítám, protože ředitelé škol si s tím určitě poradí, a jednoznačně jsem pro tento zákon. Ale to, co by mě zajímalo a na co jsem dostal i spoustu dotazů, proč Ministerstvo zdravotnictví na tu situaci nereagovalo s předstihem, když už ta data byla, profesor Dušek varoval, že to přijde, a ono to skutečně přišlo a my to řešíme až teď? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jako další s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Pěkný podvečer - a to jsme se nijak nedomluvili s kolegou. Já bych rád reagoval na některé z vás, kteří říkali, přišlo to pozdě, doufáme, že brzy taky skončí ta epidemie, a tak mi dovolte dotaz. Pane ministře, samozřejmě jenom žádám, prosím, jestli byste dokázal vysvětlit, jestli tento zákon v konečné podobě nejde proti snaze získat kolektivní imunitu. Vláda rozhodla: nebude povinné očkování. Mnohým to vyhovuje, mnohým ne. Tu kolektivní imunitu jistě nedostaneme tím, že budeme všichni naočkovaní - tedy parenterálně podanou nějakou látkou, ať si vymyslíme jakoukoliv.

Ptám se, jestli tímto, že oddálíme to, že se velmi rychle promoříme, a my nevíme, jak ten omikron je, ale trošku přece jenom od pana profesora Duška, popřípadě mého kamaráda Romana Prymuly, se kterým jsem studoval, tak víme, že to vypadá zatím dobře ve smyslu tom, že čím víc to proděláme, čím rychleji, o to lépe budeme na konci vidět světlo. Ptám se, jestli nakonec my tu něco neschvalujeme, co už ani možná není potřeba, anebo to jde dokonce proti tomu záměru, abychom získali kolektivní imunitu. Já jenom prosím, jestli by pan ministr byl ochoten. Pokud ne, tak jsem takový dotaz vám všem chtěl položit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, rád bych se vyjádřil k projednávání návrhu zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19.

Na úvod mého vystoupení mi dovolte sdělit, že všichni poslanci poslaneckého klubu hnutí SPD podpoří tento projednávaný návrh zákona, neboť se domníváme, že v současné době je aktuálně potřebný, a proto vítáme i jeho projednávání ve zkráceném jednání, a to ve stavu legislativní nouze. V hnutí SPD se ztotožňujeme s názorem, že současná právní úprava je nedostatečná a ředitelé vzdělávacích institucí v zákoně vyjmenovaní nemají dostatek oprávnění pro efektivní řízení procesu vzdělávání na svých školách.

Podle platných norem, tedy školského zákona, má ředitel školy pravomoc ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše pět volných dnů ve školním roce. Většina škol již těchto pět volných dnů ve školním roce 2021 a 2022 využila nebo jejich využití naplánovala.

Z dosavadního průběhu epidemie se ukazuje, že ředitelé využívají toto takzvané ředitelské volno jako flexibilní nástroj, jak řešit důsledky výskytu nákazy ve škole. Je to řešení okamžité. Jelikož však mají podle školského zákona pouze pět dní, nevytváří to dostatečný prostor pro řešení výskytu nákazy a omezení z toho plynoucích. Výše popsané právní nástroje však bohužel nedostatečně reagují na situace, kdy izolace, karanténa či nemoc zasáhnou primárně pedagogické pracovníky školy a tím znemožní či zásadním způsobem omezí možnost ředitele školy zajistit poskytování vzdělávání podle školského zákona. Současná právní úprava totiž neobsahuje možnosti řešení vysoké absence pedagogů, kdy ředitel školy tedy nemůže vlivem objektivních okolností zajistit výuku podle pravidel školského zákona. Navrženým zákonem se dává řediteli školy pravomoc v krajních případech vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo mimořádné vzdělávání distančním způsobem v rozsahu až deset dnů v období vyučovacího školního roku v případě, kdy nelze z důvodu karantény, izolace nebo jiných omezení plynoucích z nákazy covid-19 na straně pedagogických pracovníků školy zajistit vzdělávání podle školského zákona. Zde pevně věříme...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale poprosím vás, kolegyně a kolegové, kteří diskutujete, abyste šli diskutovat do předsálí, aby bylo rozumět, co pan poslanec říká. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji, pane místopředsedo. Zde pevně věříme, že věřitelé jsou plně odborně kompetentní posoudit reálný stav a že nebudou tento další nástroj sloužící jim k výkonu jejich pravomocí zneužívat. Ředitelé by měli tuto možnost vždy dobře vyhodnotit a včas dát vědět hlavně žákům, potažmo jejich rodičům nebo zákonným zástupcům odpovídajícím za jejich výchovu.

Domníváme se, že z důvodu omezeného účelu, pro který je možné mimořádné dny volna, respektive mimořádné dny distanční výuky využít, a také rozsah na až deset dní, je zajištěno, že se tento institut bude využívat pouze cíleně a nebude tak docházet k nadměrnému omezování výuky. Navrhovaný zákon dává do rukou ředitelů škol nástroj, který má umožnit velmi rychle reagovat na epidemickou situaci v určité škole. Mimořádné instituty, které se návrhem vkládají do rukou ředitele, umožní volit takovou variantu řešení, která reaguje jak na vliv, na šíření covid-19, tak na možnost poskytování vzdělávání. Zejména se však bere ohled na možnost zachování práva na vzdělávání v co největší míře, která je v dané chvíli možná. Pokud je možné, aby pedagogický sbor i přes výskyt nákazy zajišťoval vzdělávání distančním způsobem, umožňuje tento návrh jeho dočasné zavedení i v situaci, kdy by vzdělávání podle obecné právní úpravy vůbec neprobíhalo.

Vzhledem k aktuální situaci budou navržené nástroje ředitelé škol potřebovat nejvíce a nejčastěji pravděpodobně v nejbližších týdnech, a proto - jak jsem už zmínil v úvodu svého vystoupení - hnutí SPD, potažmo všichni jeho poslanci, budou hlasovat pro jeho přijetí. Vítáme, že se v zákoně počítá, že oproti ředitelskému volnu podle školského zákona se umožňuje vyhlásit toto mimořádné ředitelské volno i v případě mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Vždy se však jedná pouze o školy zapsané do školského rejstříku. Ředitelům škol, vyjma mateřských škol, se pak také umožňuje vyhlásit dny mimořádného vzdělávání distančním způsobem, tedy konkrétní podmínky, za kterých tak ředitel může učinit. Řediteli školy se pro obě možnosti dohromady, to jest jak pro mimořádné ředitelské volno, tak i pro mimořádné vzdělávání distančním způsobem, dává k dispozici celkem až deset dnů. Je tedy například možné, aby ředitel školy podle konkrétních okolností vyhlásil například šest dnů mimořádného vzdělávání distančním způsobem a v budoucnu zbylé čtyři dny vyhlásil jako mimořádné ředitelské volno - při splnění stanovených zákonných podmínek.

Vždy je třeba citlivě posuzovat konkrétní okolnosti a zvážit dopady do vzdělávání dětí, žáků a studentů a podle toho vybrat, zda je možné postupovat skrze mimořádné vzdělávání distančním způsobem, anebo zda jsou již naplněny podmínky pro mimořádné ředitelské volno. Jak jsem již zmínil, vždy to bude v pravomoci ředitele konkrétní školy. Je zcela logické, že na mateřské školy se vztahuje možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno. Možnost vyhlásit mimořádné vzdělávání distančním způsobem se na ně nevztahuje, neboť mateřské školy nemají obecně povinnost zajišťovat v epidemických situacích distanční vzdělávání všem svým dětem, mají pouze dětem s povinností předškolního vzdělávání. Vzhledem k tomu, že instituty podle tohoto zákona je nezbytné aplikovat na školy jako celek, respektive na jednotlivá pracoviště školy, není v této souvislosti institut mimořádného vzdělávání distančním způsobem pro mateřské školy využitelný.

Vítáme, že v zákoně je stanoveno, že zákonní zástupci dětí mají nárok na ošetřovné. Tímto se také stanovuje okruh dětí, žáků a studentů, kterých se týká mimořádné vzdělávání distančním způsobem. Zde jenom upozorním, že z výše navrhovaného zákona vyplývá ředitelům důležitá povinnost. Řediteli školy se stanovuje oznamovací povinnost. Ředitel je povinen kromě samotných žáků a studentů, případně zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků informovat o vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo mimořádného vzdělávání distanční formou i svého zřizovatele. Všechny aktéry informuje ředitel školy co nejdříve poté, co učiní příslušné rozhodnutí.

Oblast školství byla po zdravotnictví snad nejvíce zasaženou oblastí v době pandemie. Vzpomeňme si, že přechod na distanční způsob výuky nebyl zcela bez problémů. Učitelé na tuto formu nebyli zcela připraveni. Diskutabilní zůstává kvalita tohoto vzdělávání. Tím ale vůbec nechci naznačovat, že učitelé se výuku nepřipravovali nebo vedli výuku na nižší úrovni. Problémy se projevily tím, že u distančního vzdělávání byl problém udržet bezprostřední kontakt se všemi žáky. Také při prověřování vědomostí učitel hodnotí výkon žáka nebo studenta komplexně, jeho znalosti, ale i verbální projev a tak dále.

U distanční výuky se oblast hodnocení zúžila ve většině případů pouze na faktografické znalosti a vyplňování elektronických testů. To vše se ale může projevit s odstupem času, kdy budeme pozorovat, že není na čem stavět, že mnohdy faktografické znalosti nejdou do hloubky. Velký problém distanční výuky vnímáme hlavně u prvňáčků, kdy učitel nemá možnost přímo pozorovat úchop tužky, je problém udržovat pozornost dětí na dálku, dětem chybí přímý kontakt se spolužáky. U středních škol, zejména odborných, se v prvních ročnících studenti seznamují se základy studovaného oboru a výuka některých odborných předmětů dálkovou formou nemusí být efektivní, například výuka rýsování, technického kreslení a tak dále.

Velký handicap vidíme ve výuce učňovských oborů, kdy hodnocení dovedností se nahradilo hodnocením vědomostí, a přitom u tohoto typu studia jde právě o nabytí vědomostí i dovedností. Kdo z nás by si například nechal seřídit brzdy u on-line vystudovaného automechanika? Nic proti automechanikům, uvedl jsem to jen pouze jako příklad. Proto naše hnutí SPD preferuje možnost, aby výuka probíhala kontaktně, a to standardním způsobem. Uvědomujeme si ale to, že prosazovat klasickou formu výuky může způsobovat provozní problémy. Každá škola má své specifické podmínky, učitelský sbor, umístění, žáky nebo studenty. Vidíme, že podmínky, které měli k dispozici ředitelé, nejsou v době pandemie postačující. V současné době upravuje povinnou školní docházku v České republice zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, takzvaný školský zákon, který vymezuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob při vzdělávání. Tento zákon jednak vymezuje povinnou školní docházku jako zákonnou povinnost dětí navštěvovat v určitém věkovém rozmezí školu, respektuje ale také mimořádné události ve škole, například provozně-technické poruchy, a umožňuje ředitelům škol udělovat takzvané ředitelské volno, a to v rozsahu nejvýše pěti dnů v jednom školním roce, viz § 24 školského zákona.

Pandemická situace způsobila, že na hodně školách ředitelé byli nuceni z různých důvodů ředitelské volno udělit, a již v polovině školního roku ho vyčerpali. Důvody byly různé. Měly ale společného jmenovatele a tím byl covid. V případě, že několik učitelů onemocní a další část učitelů je v karanténě, ředitelům nezbývá nic jiného než ředitelské volno udělit. Stává se, že pozitivita se odhalí ráno u testování. Ředitelé jen stěží umí zabezpečit adekvátní náhradu pedagoga. Proto myšlenka navýšení ředitelského volna o deset dní je racionální. Musíme si uvědomit, že pandemie je mimořádná situace, a proto respektujeme, že se postupuje jinak, než jsme zvyklí.

Hnutí SPD považuje návrh zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona č. 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, za konstruktivní, za zákon, který nabídne ředitelům větší rozsah kompetencí při řešení mimořádné situace na školách, a proto naše hnutí tento zákon podpoří. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásil s přednostním právem pan ministr Válek. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem tady byl několikrát vyvolán, tak se pokusím některé věci vysvětlit.

Samozřejmě ty mutace covidu se mění. Mění se jejich virulence, mění se jejich agresivita. U dětí samozřejmě ten průběh není dramatický - až na ty, které mají PIMS syndrom, což určitě kolegové v řadách poslanců znají, vědí, že je to velký problém, vědí, že na to děti umírají, že jich neumírá málo. V České republice je to zhruba 500 dětí, co má tento syndrom diagnostikovaný. Není to úplně jednoduché, dochází k postižení srdce a tak dále.

To znamená, já bych si to rozhodně netroufl nazvat nudlí u nosu, protože když jsem byl malý chlapec a měl jsem nudli u nosu, tak moje maminka, která je pediatr, mě utřela a eventuálně mi dala acylpyrin, určitě jsem nešel k žádnému doktorovi. Kdyby to byla nudle u nosu, je asi zbytečné volat praktické lékaře a stačí to řešit nějakým lékem, který si koupíme v lékárně. To v případě covidu možné není. V případě covidu ta léčba, která je potřeba, aby byla včas nasazena, je poměrně komplikovaná léčba antivirotiky a monoklonálními protilátkami, je to kombinace léků. Ty léky také nejsou bez vedlejších účinků, některé z nich mají řadu kontraindikací, proto to léčba musí být velmi přesně nastavená a velmi přesně dávkovaná, včas nasazená. A je dobře, že dneska všichni praktičtí lékaři - a není to jenom moje zásluha, respektive je to zásluha paní profesorky Vašákové, je to zásluha klinického týmu Ministerstva zdravotnictví, který tam je delší dobu - že ta léčba je u rukou všech praktických lékařů a teď jde jenom o to, aby každý pacient - a to je první věc, kterou bych chtěl, aby zněla velmi hlasitě - aby každý člověk, který má symptomy, především pokud je to senior, pokud je to rizikový pacient, aby co nejrychleji kontaktoval, pokud má příznaky, a má strach, že by mohl mít covid, aby co nejrychleji kontaktoval praktického lékaře, protože léky jsou k dispozici v republice. Jak předchozí ministr, tak já jsme na tom intenzivně pracovali. To není politická záležitost, to je čistě medicínská záležitost a jsou nastavené léčebné postupy u všech praktických lékařů. Tedy prosím všechny pacienty - není to kvůli mně, není to kvůli poslancům, není to kvůli jakékoliv vládě, je to kvůli vám - pokud máte příznaky, máte potíže, kontaktujte co nejrychleji praktického lékaře, ať jste co nejrychleji léčeni, fakt to není nudle u nosu.

Co se týče kolektivní imunity. Myslím, že to je velký problém, a i když je v Poslanecké sněmovně řada lékařů, nejsme tady nikdo z nás imunolog. Já bych si dovolil - a teď to prosím nemyslím nijak agresivně, protože, prostřednictvím pana předsedajícího, pan poslanec Brázdil, kterého si velmi vážím, ale on to téma otevřel, a my tady debatujeme o kolektivní imunitě - a já bych zkusil definovat, jak se učí medici ke zkoušce, co je to kolektivní imunita. Jenom je potřeba si to znovu opakovat a uvědomovat. Kolektivní imunitou označujeme stav, kdy je společnost chráněna před infekčním onemocněním. To je věc, která je zřejmá, víme o ní. Je několik způsobů, jak dosáhnout kolektivní imunity. Obecně dosažení této imunity vede k tomu, že nemoc mezi lidmi nekoluje, tedy přestane se nemoc mezi lidmi šířit. Pokud je dosažena kolektivní imunita, měla by se přestat nemoc mezi lidmi šířit. Ta mantra, která na začátku byla, že tam, kde uděláme kolektivní imunitu, přestane se šířit covid, se ukázala jako lichá, protože tím, jak virus mutuje, jak mutace proráží imunitní systém nebo tvorbu protilátek proti nemoci, se nedaří ani v těch zemích, které na to vsadily, kolektivní imunity dosáhnout tímto způsobem. Pak ten člověk, pokud se dosáhne kolektivní imunity, nemůže infikovat ty, kteří imunitu ještě nezískali, proto se tomu říká kolektivní imunita. Prostě ti, kteří imunitu mají, chrání ty, kteří ji nemají, kteří nepřišli do styku s nemocí nebo nebyli očkováni.

Způsob dosažení imunity představuje očkování nebo prodělaná nemoc. Kolektivní imunitu můžeme dosáhnout očkováním nebo prodělanou nemocí, ale má to svoje ale. Světová zdravotnická organizace podporuje dosahování kolektivní imunity pomocí vakcinace, a ne promořováním, které vede ke zbytečným případům onemocnění a úmrtí. Ten problém je velmi pragmatický. U očkování je na základě velkých studií, a to je jedno, jak stará je ta vakcína, kdy byla vyvinuta, poměrně přesně definováno, proto je třeba problém povolovat vakcíny u mladších ročníků, u dětí, protože se těžko sestavují studie, aby se to dalo u dětí dostatečně bezpečně ověřit. Proto třeba EMA a další agentury jsou velmi obezřetné při schvalování vakcín k běžnému použití, tak je přesně dáno, jaké je riziko komplikací, jaké ty komplikace mohou být. U nemoci to není jisté.

To znamená, pokud v této Poslanecké sněmovně máme 200 poslankyň a poslanců, všichni se nakazíme covidem, nikdo z nás, nikdo z nás! si nemůže být jistý, jestli průběh bude bezpříznakový, jestli průběh bude s lehkými příznaky, anebo jestli umře. Pouze víme, jaké procento umře, to víme, protože na to jsou data. Problém je, že neumíme podle žádných jednoduchých parametrů definovat, kdo to bude. Ano, víme, že rizikové skupiny - to jsou pacienti, kteří mají další onemocnění, kteří mají nadváhu, kteří jsou starší, tedy 65+, tam začíná ta křivka extrémně stoupat, to jsou ti, u kterých riziko, že umřou, je vyšší. Jediný způsob, jak riziko umíme snížit bezpečným způsobem, je očkování, jenže bohužel u covidu se žádnou z těchto cest nedaří dosáhnout kolektivní imunity. A v tom je asi kámen úrazu.

Tedy co je to vlastně kolektivní imunita? Kolektivní imunita se vyjadřuje procentem imunních osob v dané populaci, jehož je potřeba dosáhnout k zastavení šíření onemocnění. A ze začátku, když si vzpomenete, tak tady v Poslanecké sněmovně znělo první: 70 %, 75 %, 80 %, protože jsme byli přesvědčeni, že se dá - a ne my, ale byl o tom přesvědčený celý svět, a není ničí chyba, že mutace toho viru toto přesvědčení a tuto jistotu nabouraly - protože jsme byli přesvědčeni, že určitým proočkováním se kolektivní imunita dá dosáhnout. Toto číslo se liší u každého onemocnění. Například pro získání kolektivní imunity proti spalničkám je potřeba 95% proočkovanost, zatímco u dětské obrny stačí 80% proočkovanost. Strašně to záleží na některých parametrech. Čím více je daná nemoc nakažlivá, tím větší musí být hodnota kolektivní imunity. Obecně čím je nemoc nakažlivější, čím rychleji se může člověk nakazit, tím větší kolektivní imunita, 100 %, to musí být vyšší. A to je problém covidu, kde každou mutací se zvyšuje riziko, zvyšuje se nakažlivost viru. S tím zatím nelze nic... a v tom případě nejde pracovat s kolektivní imunitou. Tato hodnota se odvíjí od základního reprodukčního čísla, to je to reprodukční číslo, které tady bylo opakovaně zmiňováno. Čím vyšší to reprodukční číslo je, tím větší by muselo být procento, abychom dosáhli kolektivní imunity, tedy kolik lidí průměrně infikuje jeden nakažený. To je to, co profesor Dušek opakovaně zmiňuje.

Co je cílem nebo smyslem kolektivní imunity - a tím budu končit. Smyslem kolektivní imunity je snižovat riziko přenosu infekce člověka na člověka, což je strašně důležité. Proto funguje pouze u nemocí, které se šíří mezi lidmi, jako jsou spalničky, dětská obrna nebo záškrt. Tam existuje kolektivní imunita. V případě tetanu, což je nemoc, která také je nebezpečná, neexistuje kolektivní imunita, protože tato bakterie je v půdě, a tedy nedochází jenom k šíření mezi lidmi. Proto byla představa u covidu, který se šíří jenom mezi lidmi, ta mutace, že se dosáhne kolektivní imunity. To, co se stalo, je, že ten virus mutuje tak rychle a je tak virulentní, že v podstatě by muselo být 100% proočkování populace, aby se dalo kolektivní imunity dosáhnout, a pak by to bylo stejně jenom proti té mutaci, u další mutace by se to procento snižovalo.

Proto je v současné době bohužel jediná bezpečná cesta, jak chránit každého jednotlivce proti vážnému průběhu očkování. Opravdu neexistuje žádný jiný způsob. Ano, prodělání nemoci ochrání toho člověka, protože se u něho vytvoří imunita, ale má to svoje ale - riziko, že umře, tady existuje daleko větší než po očkování, a nikdo z nás neví, jestli to budu já, on, on či on. To prostě nikdo z nás neví a i některé mediálně známé případy nám ukazují, že to takhle je.

Samozřejmě je druhá věc, která je důležitá, a to je ochrana těch ostatních. Očkováním chráním sebe. Ochrana ostatních je to, že do kolektivu jdu tehdy, když nehrozí, že ho nakazím, že tedy šířím virus. To mohu udělat buď osobními ochrannými prostředky, což jsou respirátory, různé typy respirátorů, anebo mohu mít předtím nějaké vyšetření, které říká, že nejsem šiřitelem viru. Toto vyšetření je v podstatě asi PCR test a méně spolehlivý antigenní test, ale antigenní test má rychlejší vyhodnocení a dá se udělat to, že ten test se dělá s frekvencí jednou za čtyři dny, a pak ta jistota je podstatně vyšší. Pouze kombinací obou dvou těchto opatření je velmi vysoká pravděpodobnost, že jednak nebudu šířit a jednak se nenakazím.

Teď poslední dotaz, který zazněl - uvolňování opatření. My jsme teď ve fázi, že vlna omikron se dostává na vrchol a začne začátkem příštího týdne v České republice postupně klesat. Podle dat profesora Duška, podle všeho, co analyzuje i nezávislý tým kolem paní doktorky Přikrylové a matematiků, kteří v něm jsou z různých ústavů, je vysoce pravděpodobné, že v dalším týdnu začne počet nakažených klesat, ale nastane problém, že ten virus, pokud si všimnete, se posunuje nejen ze západu na východ, ale posunuje se ve věkových kategoriích, tedy první to začne u dětí a mladých a pak se to posune do starších ročníků. To je velmi specifické pro mutaci omikron. To znamená, v druhé polovině tohoto týdne, v příštím týdnu, se začne zvyšovat procento seniorů, kteří budou vystaveni nákaze a kteří se mohou nakazit. Proto je potřeba ty seniory cíleně trasovat, proto jsme na ně nasadili větší páku trasování. Proto je potřeba, aby se včas dostali k léčbě. Ideální by bylo, aby ti, kteří ještě mají zájem, šli na boostovací dávku, protože boostovací dávka stoprocentně chrání proti hospitalizaci na ECMO a proti závažnému průběhu na jipkách. Nicméně i ti, co nepůjdou na posilovací dávku, co se nenechají očkovat, tak i pro ty je nastavený systém u praktických lékařů, aby včas mohli nasadit kvalitní léčbu v kombinaci monoklonálních protilátek a antivirotik, kterých máme zásluhou předchozího ministra i mojí dostatek - a zásluhou profesorky Vašákové. Takže z toho důvodu znovu prosím následujících čtrnáct dní, tři týdny zvlášť seniory, zvlášť rizikové pacienty: pokud se u vás objeví jakékoliv příznaky, nemáte posilovací dávku, nechcete jít na posilovací dávku, kontaktujte praktického lékaře. To je to zásadní, co pro sebe můžete udělat, abychom vám včas mohli nasadit léčbu.

Ta vlna by měla končit koncem února. Začátkem března bychom se měli dostat do situace, kdy budeme debatovat o omezování těchto opatření tak jako některé další země. Ano, chtěl bych, abychom se od epidemie, od pandemie, dostali k endemii, tedy k něčemu, co se vyskytuje v některých zemích v různém systému, abychom včas zachytili, jak případné změny jdou do České republiky, a na to uměli reagovat, což máme nastaveno.

Co je zásadní, že ta opatření tak, jak je omezíme v České republice, omezíme v podstatě pro kohokoliv, kdo do České republiky bude přijíždět, a je víceméně jedno, jestli to bude jenom ze Schengenu, nebo to bude z celého světa. Proto ta debata. A já o to prosím samozřejmě jak koalici, tak opozici. Prosím o to všechny kolegy, které tady máme, prosím o to zdravotní výbor. Musí být velmi intenzivní a musí být velmi pragmatická, protože ta opatření bychom měli omezit. Měli bychom je omezit a oslabovat v průběhu března. Mám nachystané od Národního institutu plán uvolňování těch opatření. Ten bych chtěl představit nejenom centrálnímu řídícímu týmu, nejenom ministerstvu, ale především zdravotnímu výboru jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Chtěl bych, abychom debatovali rizika spojená s rychlostí uvolňování opatření. Ten systém by bylo dobré spustit takovým způsobem, abychom se úplně neutrhli od toho, jak to budou dělat ostatní země. Na druhé straně už dneska máme daleko nejslabší opatření, pokud to srovnáme s Německem, Rakouskem a dalšími zeměmi, a přesto situace funguje velmi dobře.

Znovu říkám, byl bych hloupý, kdybych říkal, že je to moje zásluha. Je to zásluha dobrého předání vlády ministrem Vojtěchem mně. Je to zásluha toho, že AntiCovid komunikoval s Ministerstvem zdravotnictví. Je to zásluha, domnívám se, i velmi dobrého fungování Národního institutu, který dává dobrá opatření, dobrá doporučení a my ta doporučení se snažíme realizovat v plném rozsahu. Ano, pomocí mimořádných opatření. K tomu potřebujeme pandemický zákon. Pandemický zákon bude pravděpodobně muset být funkční do konce března, pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne ho schválit. V té době bychom měli mít opatření na minimu, ale musíme je minimalizovat tím způsobem - abych to znovu zopakoval - abychom se nevymkli úplně ze systému okolních zemí. Na druhé straně moje představa je, že by ta opatření opravdu měla být minimální tak, aby se život vrátil co nejlépe k normálnímu fungování.

Budeme muset nastavit systém očkování v České republice tak, aby očkování proti covidu bylo stejně standardizované jako očkování například proti chřipce, protože jiná cesta neexistuje. Potřebujeme, aby protilátky, pokud se objeví jakákoliv další mutace nebo pokud bude existovat omikron - jak jsem vysvětlil, kolektivní imunitu nejde jednoduše dosáhnout - aby protilátky kulminovaly v době, kdy křivka kulminuje v České republice, kdy síla viru kulminuje v České republice.

Není to jednoduchá záležitost. Je potřeba se na ní dohodnout napříč politickým spektrem a je potřeba ji velmi, velmi pečlivě naplánovat tak, aby to fungovalo ku prospěchu občanů České republiky. O to vás všechny prosím a doufám, že jsem zodpověděl i ty dotazy, které padly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Milan Brázdil. Prosím máte dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nechci zdržovat. To, jak vy jste řekl, že děkujete, tak já vám také děkuji. Vysvětlil jste - a omlouvám se vám, trošku jsme to přehnali na tu pandemickou stranu. Ale děkuji vám za vysvětlení a opravdu si vážím toho, že jste vystoupil.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V současné době neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Je tomu tak? Jestliže tomu tak je a nikdo se nehlásí, končím obecnou rozpravu a chci se zeptat pana ministra, případně paní zpravodajky, na závěrečné slovo v tento moment. Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Hezký dobrý den ještě jednou. Nějak se nám ta rozprava protáhla. Já jsem chtěl jenom - několik věcí už tady zaznělo a některé věci dokonce opakovaně - chtěl jsem odpovědět některým kolegům a kolegyním na jejich otázky. Víte, my se nenacházíme v lehké situaci a snažíme se udržovat nějaký balanc. Není dobře, aby se šířila epidemie, ale není dobře ani, aby děti nechodily do školy. Není dobře, aby rodiče zůstávali doma z práce a bez prostředků, tudíž ale není ani dobře, aby jejich děti roznášely po školách nemoci, když nezůstanou doma.

Návrh zákona dává velkou důvěru ředitelům a já jsem velmi vděčný, že se napříč politickým spektrem shodneme na tom, že je to potřeba. Ano, v nějakém dalším zákoně a v dalších debatách, zejména na školském výboru, se určitě budeme bavit o tom, jakým způsobem ředitele podpořit, jak jim udělat situaci lehčí. Zazněly tady různé nápady, že to za ně budou dělat zástupci. No, všechno nebudou, protože máme právní subjektivitu a ten odpovědný je a vždy bude skutečně ředitel.

Vy jste se, paní kolegyně Vildumetzová, prostřednictvím pana předsedajícího, ptala na ošetřovné. Já se omlouvám, necítím se být jako ministr školství dostatečně fundován na to, abych stanovoval tu hranici. To je skutečně věcí politické diskuse a mého kolegy, ministra práce a sociálních věcí. Samozřejmě na to mám nějaký politický názor a rád tu diskusi povedu v budoucím čase a budu zohledňovat aktuální situaci.

Velmi se mi líbí - zaznělo tady několikrát - že bychom mohli tento nápad na větší pravomoci ředitelům vtělit do zákona, řekněme v obecnější podobě i pro různé jiné situace, které ve školách mohou nastat. Já se k tomu hlásím a slibuji, že se tím budeme na ministerstvu zabývat.

Poslední věc. Paní kolegyně se ptala na vyloučené lokality, na to, jestli jsme to s nimi konzultovali. To upřímně nejde proti tomu, co říkáte, že je to na jednu stranu pozdě, na druhou stranu jsme to měli konzultovat s kdekým. To by to tu nebylo ani v březnu, kdy už doufám omikron skončí. Na druhou stranu chci ujistit kolegyni z hnutí ANO, že vyloučenými lokalitami se budeme zabývat. Byl jsem třeba v minulém týdnu v Karlovarském kraji. Chceme spolupracovat se samosprávami, chceme hledat, jak ty problémy vyřešit, a máme připravené peníze i z evropských fondů na to, aby zejména ICT technika v budoucnu, zejména ve vyloučených lokalitách byla připravena pro ředitele školy, aby možnost přejít do distanční výuky měli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda paní zpravodajka chce mít závěrečné slovo po této obecné rozpravě? Není tomu tak.

V tento moment otevírám podrobnou rozpravu a eviduji přihlášku paní místopředsedkyně Mračkové Vildumetzové. Prosím.

Ještě než vystoupíte, drobně upřesním, že případné pozměňující a jiné návrhy, které zde zazní v podrobné rozpravě, musí být vždy odůvodněny. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Místopředsedkyně PSP Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, moc děkuji za reakci ohledně ošetřovného. Již jsem avizovala v obecné rozpravě, že budu dávat doprovodné usnesení, protože já i vnímám, že přijetím tohoto zákona ohledně ředitelského volna velmi pomůžeme ředitelům, ale my musíme pomoct i rodičům. Asi si nikdo z nás moc nedokáže představit, že když bude deset dní ředitelského volna, je to čtrnáct dní, a ty děti prakticky mohou být bezprizorní. Když je distanční výuka, je to trochu něco jiného, protože učitel komunikuje aspoň na dálku s daným žákem.

Byla bych velmi ráda, pane ministře, abyste bral to doprovodné usnesení, ne že ho ukládáme, ale jenom že o něj žádáme, že prosíme, abyste se tou otázkou zabývali, protože je tady a v regionech rezonuje. Takže jsem si dovolila navrhnout doprovodné usnesení, které bych tady v tuto chvíli přečetla: "Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem školství v souvislosti s přijetím tohoto zákona o mimořádném ředitelském volnu řešit navýšení hranice z 10 let na 13 let v rámci nároku na krizové ošetřovné pro rodiče a další, a to na určité období, jako tomu bylo v minulosti." Tak jak jsem avizovala například v první vlně. To je návrh doprovodného usnesení. Předala bych paní předkladatelce a zároveň panu místopředsedovi. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím, návrh doprovodného usnesení předejte paní zpravodajce, aby potom, až bude říkat postup hlasování, ho měla k dispozici.

Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím. Vzhledem k tomu, že nikdo další se do podrobné rozpravy nehlásí, podrobnou rozpravu končím.

V tento moment se chci zeptat, zda pan ministr nebo paní zpravodajka chcete mít závěrečná slova? Pane ministře? Ne. Není zde potřeba dávat závěrečná slova, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

Vzhledem k tomu, že v podrobné rozpravě v druhém čtení bylo přečteno pouze doprovodné usnesení, je možné pokračovat třetím čtením, protože nepadly žádné pozměňovací návrhy k zákonu jako takovému. Takže se táži, zda je možné pokračovat třetím čtením bez přestávky. Nevidím, že by někdo vznášel protest proti tomuto postupu. V tom případě budeme pokračovat rovnou třetím čtením.

Protože podle § 99 odst. 7 zákona o jednacím řádu může ve zkráceném jednání následovat třetí čtení návrhu zákona bezprostředně po třetím čtení, zahajuji třetí čtení předloženého vládního návrhu zákona a očekávám, že zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, poslankyně Renáta Zajíčková, bude spolu se mnou sledovat rozpravu, kterou tímto otevírám. Táži se, zda se někdo hlásí do rozpravy v rámci třetího čtení? Nikoho nevidím. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím.

Táži se zde pana navrhovatele i paní zpravodajky, jestli chcete mít závěrečná slova? Není tomu tak. Návrh na zamítnutí nepadl, v tom případě poprosím zpravodajku, poslankyni Renátu Zajíčkovou, aby nás seznámila s procedurou hlasování. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Vzhledem k tomu, že nepřišly žádné pozměňovací návrhy, navrhuji hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás doplním, poté, co budeme hlasovat o návrhu jako celku, bych dal hlasovat o doprovodném usnesení.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Ano, prosím, učiňte tak.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jsme v souladu, dobře. Přednesu tedy návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o mimořádném ředitelském volnu a mimořádném vzdělávání distančním způsobem pro období epidemie onemocnění COVID-19 a o změně zákona číslo 520/2021 Sb., o dalších úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii onemocnění COVID-19, podle sněmovního tisku 128 ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Ještě zagonguji, aby případní poslanci, kteří jsou v předsálí, přišli na hlasování. Eviduji vaši žádost o odhlášení, tedy vás odhlásím a požádám vás, abyste se přihlásili vašimi hlasovacími kartami.

Přečtu ještě omluvenku, která dorazila. Dnes se omlouvá ministr dopravy Martin Kupka z jednání Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR od 16.20 do 18.00 z pracovních důvodů.

 

Počet se ustálil, návrh usnesení jsem přečetl.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení, tak jak jsem ho přečetl? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 162, proti nikdo. Konstatuji tedy, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

A nyní požádám paní zpravodajku, aby přečetla návrh doprovodného usnesení, a já o něm dám potom hlasovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Děkuji. Doprovodné usnesení k tomuto návrhu zní: "Poslanecká sněmovna žádá Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Ministerstvem školství v souvislosti s přijetím tohoto zákona o mimořádném ředitelském volnu řešit navýšení hranice z 10 let na 13 let v rámci nároku na krizové ošetřovné pro rodiče a další, a to na určité období, jako tomu bylo v minulosti."

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Všichni víme, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh doprovodného usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 67, přihlášeno je 162 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 5. Konstatuji, že s tímto návrhem nebyl vysloven souhlas a byl zamítnut.

 

Eviduji žádost o přihlášení pana předsedy Radima Fialu. Udělám tedy to, že ukončím tento bod, a máte slovo, pane předsedo. (Hlásí se ministr školství.) Prosím, pane ministře.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík Dovoluji si, milé kolegyně, milí kolegové, poděkovat za tu jednotu, a prosím, berme to jako vzkaz ředitelům škol a všem učitelům, kteří nyní zažívají ve školách skutečně mimořádnou a náročnou situaci. Děkujeme vám, páni ředitelé a paní ředitelky, za to, co pro tuto zemi děláte. Děkuji. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, a nyní pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vzhledem k tomu, že do 18. hodiny zbývá deset minut a na 18. hodinu je pevně zařazený bod volby, tak já bych vás na těch deset minut požádal o přestávku na jednání klubu hnutí SPD.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vyhlašuji přestávku v délce trvání deseti minut. Sejdeme se zde v 18 hodin a budeme pokračovat bodem volby. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 17.49 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 18.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Vážené kolegyně a kolegové, je 18 hodin, přestávka uplynula a my se dostáváme k pevně zařazeným bodům, a sice k bodu číslo 60 a 61, čili k volebním bodům.

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.