(pokračuje Věra Kovářová)

3.
Vládní návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022
/sněmovní tisk 51/ - zkrácené jednání

Předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi velmi stručně odůvodnit návrh zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, jehož cílem je opět v dnešní těžké době ekonomicky podpořit osoby samostatně výdělečně činné, společníky malých společností s ručením omezeným a takzvané dohodáře. Ráda bych v této souvislosti připomněla, že pomocí kompenzačního bonusu byla poskytována podpora jeho příjemcům od samého počátku epidemie koronaviru.

Nejprve byl na jaře 2020 poskytován bonus na poměrně širokém základu, kdy pro vznik nároku postačovalo, aby byl podnikatel schopen doložit, že nemohl svou činnosti zcela nebo zčásti vykonávat v důsledku epidemie či souvisejících opatření veřejné správy. Tímto způsobem byla poskytnuta rychlá a efektivní podpora.

Během následující podzimní vlny koronaviru byla zavedena druhá generace kompenzačního bonusu, v jehož případě došlo k důslednějšímu zacílení na ty podnikatele, kteří byli bezprostředně postiženi státními protiepidemickými opatřeními.

Na jaře letošního roku pak byl uveden v život třetí kompenzační bonus, který opět poskytoval podporu nejen podnikatelům, kterých se dotkla státní opatření, ale také těm, kteří byli epidemií postiženi jinak, a to například odlivem zákazníků. Klíčovým kritériem pro vznik nároku zde byl pokles tržeb daného podnikatele.

Dovolím si současně zdůraznit, že kompenzační bonusy byly jako nástroj podpory podnikatelů vždy kladně hodnoceny, a to i na půdě Poslanecké sněmovny v minulém volebním období. Finanční správa v souvislosti se všemi třemi dosavadními bonusy vyřídila přibližně 2,4 milionu žádostí a souhrnně bylo na bonusech vyplaceno přes 44 miliard korun.

Nyní předkládaný návrh úzce navazuje na předchozí zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021, avšak s ohledem na jeho jednorázový charakter nebylo přistoupeno k jeho novelizaci, ale je navrhován zákon nový. Po stránce obsahové je však podstatná většina úpravy totožná jako v předešlém zákoně. Nynější návrh tak fakticky představuje pouze aktualizaci úpravy kompenzačního bonusu a její dílčí přizpůsobení nynějším podmínkám.

Obnovený kompenzační bonus bude poskytován ke kompenzaci dopadů na činnost podnikatelé, které nastaly v důsledku protiepidemických opatření státních orgánů. Pro vznik nároku bude opět posuzován pokles příjmů odpovídající tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z dané podnikatelské činnosti, a to oproti srovnávacímu období z letošního léta, které nebylo zasaženo vládními restrikcemi.

Pamatováno bude ovšem i na sezonní podnikatele, kteří svoji činnost vykonávají v zimním období, jimž bude nabídnuto alternativní srovnávací období z doby před vypuknutím epidemie. Klíčovou změnou oproti předchozímu návrhu zákona je podmínka poklesu tržeb pouze o 30 % namísto dosavadních 50 %. Na tomto místě bych chtěla zdůraznit, že parametry návrhu zákona byly stejně jako v minulosti konzultovány se zástupci podnikatelů a s odbornou veřejností, zejména s Hospodářskou komorou, Svazem obchodu a cestovního ruchu, Svazem průmyslu a dopravy, Komorou daňových poradců a s dalšími odborníky.

Velmi diskutována byla právě otázka procentního poklesu tržeb, kdy původní návrh Ministerstva financí pracoval se zachováním 50% limitu, ale na základě podnětů vzešlých ze zmíněných konzultací jsme pro vznik nároku na kompenzační bonus akceptovali pokles tržeb 30 %, a to s ohledem na symetrii se zamýšlenými dotačními programy Ministerstva průmyslu a obchodu.

Návrh zákona garantuje dvě bonusová období, první od 22. listopadu do 31. prosince 2021 a druhé odpovídající lednu 2022. Stejně jako v minulosti vláda současně získá mandát zavést další bonusová období vždy jako kalendářní měsíc až do konce roku 2022, pokud budou v té době ještě trvat protiepidemická opatření - doufám, že ne. Výše kompenzačního bonusu bude opět činit maximálně 1 000 korun za den čistého. Jsou to nezdaněné peníze, tedy celkem 40 000 korun za první bonusové období a 31 000 za druhé bonusové období.

Bonus bude současně stejně jako dosud individuálně zastropován tak, aby nedocházelo k nespravedlivé překompenzaci v případě subjektů s malými tržbami. V případě dohodářů pak bude zachována stávající výše bonusu 500 korun na den. Zůstává i nárok na kompenzační bonus za dny, kdy měl podnikatel nařízenu karanténu nebo izolaci, a to ve výši vždy alespoň 500 korun.

Čtvrtý kompenzační bonus je podobně jako třetí díky zvýšené částce připadající na kalendářní den podpory postaven na principu integrace podpor pro podnikatele do jednoho rychlého a jednoduchého nástroje. Zejména ti nejmenší podnikatelé tak nebudou nuceni řešit kombinace s jinými dotačními programy, kombinace s jinými podporami, které jsou určeny především větším podnikatelům nebo těm, kteří nesplní podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus. Proto se nenavrhuje stejně jako u třetího kompenzačního bonusu možný soulad s dotačními programy.

Další výhodou takového pojetí je, že nedojde k zahlcení ústředních orgánů státní správy žádostmi o dotace, zpomalení celého procesu, na který doplatí ti, kteří na dotaci čekají. Kompenzační bonus bude možné nadále kombinovat pouze s programem Antivirus, protože ten cílí na zaměstnance, a s programem COVID - Nájemné za předpokladu, že by tento program byl zaveden. Kompenzační bonus bude opět spravován jako daň podle daňového řádu, a to orgány finanční správy. Žádosti bude možné podávat ihned po skončení příslušného bonusového období, tedy od ledna 2022, samozřejmě za předpokladu, že zákon již bude tou dobou účinný.

Kompenzační bonus bude tak jako dosud snížením příjmové strany veřejných rozpočtů u daně z příjmu ze závislé činnosti, to znamená včetně dopadu do rozpočtu obcí a krajů. Dosavadní zákon obsahuje systém kompenzace většiny těchto dopadů do rozpočtu obcí a krajů ze státního rozpočtu formou příspěvku odpovídajícího reálnému podílu obcí a krajů na financování kompenzačního bonusu. Tento systém zůstává zachován i pro obnovený kompenzační bonus.

Odhadovaný negativní rozpočtový dopad návrhu zákona připadající na první dvě bonusová období činí 10,4 miliardy korun na veřejné rozpočty, z toho 9,6 miliardy korun na státní rozpočet, 0,6 miliardy korun na rozpočty obcí a 0,2 miliardy korun na rozpočty krajů. Účinnost zákona se navrhuje dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Rozpočtový výbor, jemuž byl vládní návrh zákona přikázán rozhodnutím předsedkyně, jej projednal a přijal usnesení, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 51/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vojtěch Munzar, informoval nás o projednání tohoto návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych přednesl svoji zpravodajskou zprávu a informoval vás o tom, jakým způsobem o tomto tisku rozhodl rozpočtový výbor.

Návrh na aktivaci nového kompenzačního bonusu je nám předkládán z důvodu nových vládních opatření, zejména přechodu na režim O-N, kterým od 22. listopadu omezila vláda přístup k některým službám části obyvatel, tím je vyloučila ze spotřeby, což v konečném důsledku znamená snížení tržeb zejména v sektoru služeb. Vládní covidová opatření mají bezesporu dopad na ekonomickou výkonnost našeho hospodářství, a tím i na příjmy státu. Kompenzace za opatření zase zatěžují výdajovou stranu rozpočtu, tedy konkrétně u kompenzačního bonusu příjmovou, protože má charakter vratky daně. Na druhou stranu vládní protipandemická opatření nejsou klasickým podnikatelským rizikem a je zde oprávněné očekávání kompenzací za ztráty způsobené jednotlivými opatřeními. Proto vláda v demisi navrhuje aktivaci některých kompenzačních opatření a jedním z nich je i právě kompenzační bonus.

Mezi těmito dvěma póly asi nenalezneme nikdy dokonalou spravedlnost a dokonalé řešení, přesto se můžeme snažit o zlepšování a narovnávání podmínek těchto kompenzací, a z tohoto úhlu pohledu se na to díval i rozpočtový výbor, který dnes na svém jednání přijal následující usnesení:

I. navrhl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se o návrhu zákona konala obecná rozprava;

II. navrhl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby se vedla podrobná rozprava ke všem částem návrhu zákona;

III. navrhl, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky své jednání ukončila nejpozději do čtyřiadvacáté hodiny dne 1. prosince 2021;

IV. doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022, sněmovní tisk 51, vyslovila souhlas ve znění pozměňovacích návrhů, které rozpočtový výbor projednal a jsou součástí tisku 51/1, a případných pozměňovacích návrhů schválených Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Rozpočtový výbor se na svém jednání zabýval čtyřmi pozměňujícími návrhy, které si dovolím velmi stručně představit. První pozměňovací návrh umožňuje souběh kompenzačního bonusu a ostatních programů. Podle původní předložené vládní novely byl umožněn souběh pouze s programem Antivirus a programem, který má sloužit k úhradě nájemného. Návrh, který doporučil a schválil rozpočtový výbor, toto omezení ruší a umožňuje tak souběh kompenzačního bonusu s dalšími programy, například program COVID 2021 nebo COVID - Nepokryté náklady.

Druhý pozměňovací návrh umožňuje získat kompenzační bonus i novým živnostníkům, tedy těm, kteří začali podnikat mezi 1. srpnem a 22. listopadem. Na ty původní novela zapomněla. Nebylo to pro ně možné, protože by neměli tříměsíční historii pro srovnávací období, a toto tento pozměňovací návrh napravuje.

Třetí pozměňovací návrh ruší vyloučení z podpory ty společníky s. r. o., kteří prokážou svůj podíl takzvaným kmenovým listem, a to za dodržení veškerých dalších podmínek kompenzačního bonusu.

A čtvrtý pozměňovací návrh je v tom, který projednal rozpočtový výbor, jehož obsahem je, že nařízená karanténa nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví subjektu kompenzačního bonusu je tím důvodem, proč může subjekt žádat o kompenzační bonus, pokud naplní další podmínky včetně poklesu tržeb o 30 % a výše. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji.

Nyní rozhodneme o tom, zda povedeme obecnou rozpravu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo s tímto návrhem souhlasí, že povedeme obecnou rozpravu? Ať stiskne tlačítko, zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 179 poslanců poslankyň, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Otevírám tedy obecnou rozpravu, do které se nám přihlásily zatím dvě poslankyně. Tou první je paní poslankyně Lucie Šafránková a připraví se paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo, prosím.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi dneska už potřetí seznámit vás se stanoviskem a pozměňovacím návrhem, který jsem za SPD podala. Naše hnutí od počátku epidemie a vládních omezujících opatření plně a aktivně podporuje myšlenku odpovídajících a spravedlivých kompenzací pro všechny občany, živnostníky a firmy, kteří jsou těmito opatřeními existenčně dotčeny.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, moc se omlouvám. Prosím paní poslankyně a pány poslance o větší ticho v jednacím sále. Děkuji. Prosím, můžete pokračovat.

Poslankyně Lucie Šafránková: Také děkuji. Předložený vládní návrh nastavení kompenzačního bonusu pro další časové období je totiž ovšem, stejně tak jako v minulosti, neodůvodněně diskriminační ve vztahu k některým společnostem s ručením omezeným, respektive k jejich společníkům, a to v tom smyslu, že omezuje přístup k tomuto bonusu pouze na osoby, které jsou společníky eseróček, jež mají maximálně dva společníky, s určitou výjimkou pro eseróčka tvořená rodinnými příslušníky dle velmi úzké definice rodiny, která ani neodpovídá znění občanského zákoníku v oblasti vymezení rodiny. I na to jsme již v SPD opakovaně upozorňovali.

Jestliže vládní návrh přiznává nárok na kompenzační bonus pouze těm společnostem s ručením omezeným a jejich společníkům, jejichž výdělečná činnost byla významně dotčena v důsledku dopadu vládních epidemiologických opatření, je zcela evidentní, že se jedná o subjekty a osoby, kterým byla jejich práce a obživa citelným způsobem omezena, stejně tak jako byly omezeny jejich příjmy, a to bez ohledu na to, kolika společníky jsou tyto subjekty tvořeny.

Vládní omezení mají shodný negativní ekonomický dopad na všechny podnikatele a živnostníky v příslušných odvětvích obchodu a služeb zcela bez rozdílu. Co se týče vícečlenných eseróček, ze zkušenosti dobře víme, že mnohdy byla důvodem jejich vzniku skutečnost, že v nižším počtu osob nebylo možné složit takzvané základní finanční jmění nutné pro vznik společnosti. To znamená, že se ve významné části případů jedná o subjekty a osoby, jejichž příjmy a úspory nejsou tak vysoké, aby jim mohly zajistit důstojné přežití v době, kdy již téměř dva roky nemohou plnohodnotně realizovat svou výdělečnou činnost.

Obrazně řečeno: vládními omezujícími opatřeními jsou úplně stejně postiženy restaurace nebo kadeřnictví vlastněné jedním, dvěma či třemi společníky či společnicemi, přičemž společníci více než dvoučlenných eseróček, jejichž podnikání bylo vládními opatřeními omezeno, neobdrželi v uplynulých téměř dvou letech v rámci kompenzačního bonusu dosud ani jedinou korunu. Proto navrhujeme v návrhu zákona zcela vypustit jakákoliv omezení v přístupu ke kompenzačnímu bonusu pro společníky eseróček týkající se počtu osob, kterými jsou tyto společnosti tvořeny, a ponechat zde pouze tu podmínku, že se musí jednat o fyzické osoby, jejichž podíl v příslušné společnosti není představován kmenovými listy.

Děkuji a prosím vás o podporu tohoto návrhu.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Také děkuji, paní poslankyně. Další se do obecné rozpravy přihlásila paní poslankyně Olga Richterová. Paní poslankyně, máte slovo.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, jen velice stručně. Chci zdůraznit, že vlastně jedním z cílů toho schvalování zde je také, aby se lidé co nejvíce dozvěděli, o co jde, jaké podpory budou moci čerpat. A proto chci zdůraznit, že vedle subjektů, lidí, kteří jsou účastni nemocenského pojištění a mají jasný nárok například právě na ošetřovné, je samozřejmě problematičtější situace těch, kteří nemocensky pojištěni nejsou. A u těchto osob samostatně výdělečně činných jsme dnes na rozpočtovém výboru schválili to, aby měli lidé jasnou motivaci se nechat vytrasovat, nahlásit své kontakty a aby měli jasnou možnost získat kompenzační bonus, pokud mají nařízenou izolaci či karanténu, a současně - a to zdůrazňuji - současně jim reálně poklesnou příjmy o těch minimálně 30 %.

Takže při splnění těchto dvou podmínek, pokud projde pozměňovací návrh, který budeme zanedlouho hlasovat - a já věřím, že projde - bude vlastně rozšířen okruh možných příjemců kompenzačního bonusu i o ty, kteří musí být v izolaci, musí být v karanténě, ale jakožto živnostníci třeba v minulosti neměli motivaci platit si nemocenské pojištění, protože bohužel prvních čtrnáct dní nemoci i nemocensky pojištění živnostníci stejně nemají hrazených, nemají krytých, a tato varianta, tento pozměňovací návrh jim alespoň nějaké krytí a podporu dává.

Tak ještě jednou děkuji rozpočtovému výboru za to, že to bylo podpořeno. A ta kombinace 30% poklesu příjmů a podmínky izolace či karantény dává záruku, že to splní ten záměr. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já také děkuji, paní poslankyně, a ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak končím obecnou rozpravu.

A ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně, prosím.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Jenom velmi stručně. Já bych se vyjádřila k těm předloženým pozměňovacím návrhům a možná teď trošku bych si dovolila říct, proč některé podpořím a proč některé nikoliv, jestli mohu.

Pokud se týče těch načtených pozměňovacích návrhů - a teď je jedno, ony jsou tam dva podobné, které se týkají omezení u s. r. o. s podílem takzvaných kmenových listů. To je pozměňovací návrh, který se v podstatě opakoval několikrát v těch vlnách kompenzačních bonusů. Říkám, smyslem kompenzačního bonusu bylo podpořit malé živnostníky, podpořit malá eseróčka, dospěli jsme k tomu po debatě se svazy, s komorami, i tady s vámi s těmi, kteří jste tu byli v minulém volebním období, debatovali jsme o tom, pochopila jsem to. Dohodáře jsme podpořili, také jsem to pochopila. Ale kmenové listy my jsme nechtěli, záměrem bylo saturovat pomocí kompenzačního bonusu společníka jakožto faktického živnostníka, nikoliv jako akcionáře. To znamená, ten společník je zapsaný, je to jasné, dělá to Finanční správa, transparentní. Toto je něco, co je pro nás hůře průhledné. Samozřejmě nemůžeme odhadnout, kolik jich bude, takže ten dopad bude určitě v řádech nižších stovek milionů do rozpočtu. Teď o tom nemluvím, ale mluvím o transparentnosti a o tom, že to nebylo smyslem kompenzačního bonusu. A já chápu, že někdo si tady chce svojí bolístku nějakým způsobem napravit, ale já pro to řeknu nesouhlasné, samozřejmě vědoma si rozložení Poslanecké sněmovně, a je to na vás.

Ještě nebudu souhlasit s jedním pozměňovacím návrhem, dám nesouhlasné stanovisko a vysvětlím to, nebo respektive má tady ještě paní Šafránková, ale ten - tuším, mám pocit, že paní poslankyně Šafránková - že nevím, jestli prošel, nevzpomínám si, na rozpočtovém výboru. Myslím, že nebyl ani načten. Nebudu souhlasit s tím, co tady přednášel pan poslanec Munzar, a to je souběh kompenzačního bonusu s dalšími covidovými programy. Ono vzhledem k tomu, že bude rozpočtové provizorium, což už je dnes jisté, na covidové programy nikdo ani hodně dlouho nedosáhne, protože nebude možné je proplácet a vypisovat v rozpočtovém provizoriu. Ale čistě teoreticky: proč jsme zvedali kompenzační bonus z pětistovky na tisícovku? No právě proto, aby nemuseli tady tito drobnější stát ve frontě na MPO, vyplňovat složité žádosti, procesovat složité dotační programy a zabírat místo, tak jak jsem to říkala třeba i těm, kteří jsou větší a kteří to potřebují nebo nedosáhnou na kompenzační bonus. Proto jsme tam dali tisíc korun čistého, čistého, prosím. To jsou nezdaněné peníze.

Takže to je ten důvod, proč řeknu nesouhlasné stanovisko. A samozřejmě, mohla bych tady říct alibisticky, už to bude váš rozpočet, ale neřeknu, vždycky budu dýchat s rozpočtem, vždycky, ať budu, kde budu. Ale říkám, je to další 1,5 miliardy. Takže když k tomu přičtu ty kmenové listy, tak jsme na 2 miliardách celkově navíc, prosím vás, navíc. Jinak ten dopad je asi 5 miliard tohoto kompenzačního bonusu měsíčně na příjmovou stranu, takže si to navyšte ještě o 2, tak to je 7, z toho bude nějaká kompenzace pro rozpočty krajů a obcí, tak to bude ještě o trochu víc, takže budete muset ještě o to víc škrtat na té výdajové straně.

Tak jenom taková malá poznámka, děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vojtěch Munzar: Budu velmi stručný. Rozumím paní ministryni financí v demisi, která některé z těch pozměňovacích návrhů odmítala i v minulosti, i když přišly de facto z Hospodářské komory nebo byly připomínkou Asociace malých a středních podnikatelů. Já se dovolím stručně pozastavit u dvou argumentů, které tady paní ministryně říkala.

Jedny jsou ty zmiňované kmenové listy. Pro nás je to sice marginální záležitost, ale principiální. Tím důvodem je, že pokud české právo umožňuje založit si nějakým způsobem společnost s ručením omezeným, není důvod následně vylučovat z kompenzací ty společníky jenom proto, že si nějakou tuto formu zvolili. Samozřejmě, jak tady zdůrazňuji, za doložení veškerých věcí, které ten kompenzační bonus vyžaduje.

Druhá věc, která se týká souběhu kompenzačního bonusu s dalšími covidovými programy. O tom se vede dlouhá diskuse. Chtěl bych jenom zdůraznit, že v soukromém sektoru je kompenzační bonus spíše vnímán jako příspěvek na to, aby ten živnostník, OSVČ, jednatel, respektive společník malého s. r. o., mohl saturovat svoje životní náklady a náklady na svoji domácnost, přičemž mu zůstávají další platby, které souvisí s jeho podnikáním, a v mnohých případech ten kompenzační bonus nestačí.

Trochu bych polemizoval s paní ministryní, která tady říkala, že z toho důvodu se zvyšoval ten kompenzační bonus z 500 na 1 000 korun. Ten se zvyšoval v minulosti z toho důvodu, že těm OSVČ zůstávaly povinné platby sociálního a zdravotního pojištění. Ale to nejsou všechny náklady, které souvisejí s podnikáním, proto rozpočtový výbor přijal tento návrh. Předpokládá se, že takový živnostník by mohl požádat v dalších covidových programech s tím, že samozřejmě by se mu od nové podpory odečetl kompenzační bonus a musí zase doložit veškeré náležitosti těch dalších programů. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane zpravodaji.

Před zahájením podrobné rozpravy přečtu omluvu. Z dnešního jednání se omlouvá pan předseda Andrej Babiš z pracovních důvodů.

Nyní otevírám rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněné. O slovo se přihlásila paní poslankyně Lucie Šafránková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji a hlásím se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě, a je veden v systému pod sněmovním dokumentem číslo 113.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, podrobnou rozpravu končím.

Ptám se, zda má paní ministryně zájem o závěrečné slovo? (Ne.). Pan zpravodaj? (Ne.) Také ne. Nebyly předneseny žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat, proto končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni a panu zpravodaji.

Jen pro informaci. Do lavic vám byly rozdány pozměňovací návrhy, a to ke sněmovnímu tisku 49 a ke sněmovnímu tisku 50. Nyní musíme rozhodnout, jakým způsobem budeme pokračovat, a to z toho důvodu, že nemáme k dispozici ještě pozměňovací návrhy k bodu 3. Prosím pana předsedu Výborného, aby přednesl návrh.

Poslanec Marek Výborný: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, na základě dohody předsedů poslaneckých klubů dnes z grémia si dovoluji navrhnout přestávku pro přípravu druhého a třetího čtení všech tří návrhů dohromady na 40 minut, respektive myslím, že když se sejdeme v 16.30 hodin, tak je to v pořádku, čili do 16.30 hodin. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čili na základě dohody předsedů poslaneckých klubů konstatuji, že jsme přerušili jednání do 16.30 hodin. Pan poslanec Benešík ještě s technickou.

Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Chtěl bych poprosit členky a členy výboru pro evropské záležitosti, abychom využili této přestávky a shromáždili se v kanceláři předsedy výboru ve Sněmovní 3. Je to kancelář, která je přesně nad zasedací místností, ve které jsme už minimálně jednou někteří z nás zasedali. Takže Sněmovní 3. Prosím, kdo můžete z evropského výboru, přijďte do kanceláře předsedy. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, čili ještě jednou konstatuji, že schůze je přerušena do 16.30 hodin. Poté zahájíme blok třetích čtení bodů 1, 2 a 3. Děkuji.

(Jednání přerušeno v 15.55 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.30 hodin.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 16.30, na lavice vám byly rozdány tisky s pozměňovacími návrhy.

Nyní si ještě dovolím přečíst omluvy, které mezitím došly. Omlouvá se pan ministr Karel Havlíček z dnešního jednání od 16.30 hodin do konce jednacího dne z důvodu zahraniční služební cesty.

Počkám, než nastane trošku větší klid v sále.

Otevírám přerušený bod číslo

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 6. 11. 2023 v 15:57.