Středa 7. října 2020, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
4.
Návrh poslanců Jiřího Maška, Jana Hamáčka, Pavla Žáčka, Zdeňka Ondráčka,
Jiřího Kobzy, Lukáše Koláříka, Jana Bartoška, Františka Váchy a dalších
na vydání zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech
ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky
/sněmovní tisk 669/ - druhé čtení
Požádám kolegu Jiřího Maška... (Upozornění na změnu.) Tak místo něho poslance Zdeňka Ondráčka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Děkuji paní poslankyni Janě Černochové, která je zpravodajkou tohoto tisku a už své místo zaujala. Ještě než požádám kolegu Ondráčka o úvodní slovo, konstatuji došlou omluvu pana ministra Tomáše Petříčka od 14.30 do konce jednacího dne.
Ještě připomínám, že tisk 669 projednáváme ve druhém čtení.
Nyní má slovo zástupce předkladatelů, navrhovatelů, pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky jsme jako skupina poslanců předložili ve spolupráci s odborníky z Ministerstva vnitra. Návrh byl koncipován tak, aby byl kompatibilní s dnes platným zákonem č. 119/2002 Sb., a zároveň předchází celý balík připravovaných zbraňových zákonů, zákon o zbraních, zákon o munici a zákon o změně zákonů.
Po zániku povinné prezenční vojenské služby výrazně kleslo procento obyvatel, kteří by byli v případě potřeby schopni a bezpečně a účinně ovládat zbraň. Návrh proto předpokládá vznik výhradně dobrovolné střelecké přípravy občanů České republiky, kteří po absolvování střeleckého programu budou tvořit stanovenou zálohu státu.
Na základě přikázání pléna Poslanecké sněmovny se výbor pro bezpečnost jako výbor garanční zabýval tiskem číslo 669 na svém jednání 24. 9. tohoto roku. Výbor přijal usnesení, které je v systému označeno jako sněmovní dokument 669/3, a přijal dva pozměňovací návrhy, které předložil poslanec Mašek - k § 7 týkající se podmínek pro nabývání zbraní a střeliva pro absolventy programu a k § 25 týkající se nabytí účinnosti tohoto zákona. Výbor pro bezpečnost znění zákona v navrhovaném znění včetně těch přijatých pozměňovacích návrhů po projednání schválil. Případnými dalšími načtenými pozměňovacími návrhy se výbor pro bezpečnost bude zabývat na své následující schůzi.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi a požádám paní zpravodajku. Já ještě musím konstatovat před jejím slovem, že jsme návrh v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu a usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 669/2 a 3. Nyní tedy, paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, garanční výbor pro bezpečnost projednal návrh zákona a vydal 8. 7. 2020 usnesení doručené poslancům jako sněmovní tisk 669/2, kdy přerušil projednávání a stanovil si lhůtu pro podání pozměňujících návrhů, požádal ministra vnitra o předložení návrhů prováděcích právních předpisů. Následně na své 41. schůzi konané 24. září 2020 garanční výbor pro bezpečnost přijal usnesení číslo 184, kdy doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s návrhem poslanců Jiřího Maška, Pavla Žáčka, Zdeňka Ondráčka, Jiřího Kobzy, Lukáše Koláříka, Jana Bartoška, Františka Váchy a dalších na vydání zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, je to ten sněmovní tisk 669, vyslovila souhlas ve znění navržených pozměňovacích návrhů, které vám, kolegyně a kolegové, ve stručnosti představím a odůvodním. Učiním tak teď, protože je to komplexní návrh výboru, a pak jenom v té podrobné rozpravě se na to odkážu, ať nemluvím dvakrát.
Změny v § 7 návrhu zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek a bezpečnost by měly jednak upřesnit smysl a obsah institutu aprobace v systému střelecké přípravy a dále lépe vymezit možnosti materiální podpory střelecké přípravy ze strany státu. Dosavadní text § 7 umožňuje v zásadě pouze přímé poskytnutí zbraně nebo střeliva držiteli aprobace v systému střelecké přípravy. To je fakticky určitý věcný dar ze strany státu. To může být problematické zejména v případě střeliva, neboť držitelé zbraní používají široké spektrum ráží střeliva a bylo by značně neefektivní, aby stát nejdříve takto široké spektrum střeliva sám pořizoval a následně jej fyzicky rozděloval. Přitom právě zvýhodněné nabývání střeliva bude patrně hlavním způsobem podpory střelecké přípravy. Jako podstatně efektivnější se jeví možnost finanční podpory pořízení střeliva, a to jak ve vztahu k účasti na programu střelecké přípravy, tak i ve vztahu k pokračující individuální střelecké přípravě držitelů nejvyšší úrovně aprobace v systému střelecké přípravy. Nadále bude ale možné poskytnout podporu i ve formě poskytnutí přímo střeliva, například v případě nadbytečných státních skladových zásob takového střeliva.
Další návrh, návrh změny § 7, rovněž umožňuje umožnit držitelům aprobace v systému střelecké přípravy a využít státem vyvlastněných - ne vyvlastněných, ale vlastněných střelnic, a to v případě nevytížení jejich kapacit státními složkami. Tím máme na mysli ozbrojené síly nebo ozbrojené a bezpečnostní sbory.
Tento návrh byl projednán s Ministerstvem vnitra a s pracovními skupinami, které Ministerstvo vnitra za účelem přípravy nové právní úpravy v oblasti zbraní zřídilo na počátku roku 2018. Na základě připomínek, které byly vůči předběžnému návrhu nařízení vlády uplatněny, vyplynulo, že je nezbytné upravit i text § 7 samotného návrhu zákona. Dále výbor pro bezpečnost navrhuje změnu účinnosti tak, aby zákon nabyl účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení. Totiž původně byla navržena účinnost k 1. červenci 2021. (Poznámka z pléna.) 2020 samozřejmě, když to posouváme, tak aby to mohlo mít nějakou legisvakanci.
Výbor pro bezpečnost pověřil svého předsedu, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a zmocnil mě, zpravodajku výboru pro bezpečnost, abych s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, což jsem tímto učinila.
V závěru mého vystoupení mně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte poděkovat za spolupráci Ministerstvu vnitra. Nebývá zvykem tady zmiňovat konkrétní úředníky, ale já je zmíním, protože jsou to jména lidí, kteří v té střelecké komunitě mají své jméno a určitě jsou velmi příznivě touto komunitou hodnoceni, protože skutečně odvedli na této legislativě obrovský kus práce. Je to paní Mgr. Bačkovská a pan Mgr. Bartošek. Takže děkuji pěkně kolegům z Ministerstva vnitra, děkuji i samozřejmě panu ministrovi, děkuji kolegům z výboru pro bezpečnost a všem, kteří pracovali v těch pracovních skupinách, kde jsme se scházeli a kde jsme vlastně ladili ta naše stanoviska napříč politickým spektrem tak, abychom dnes tedy ten návrh zákona mohli postoupit do dalšího čtení a mohl jej výbor pro bezpečnost doporučit tak, abychom ideálně na té další schůzi Poslanecké sněmovny tento návrh mohli schválit.
Děkuji vám v tuto chvíli za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce Janě Černochové za její zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu ve druhém čtení a mám do ní tři přihlášky. První je pan poslanec Radek Koten, připraví se Lubomír Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové. Vláda svým usnesením na konci roku 2017 uložila Ministerstvu vnitra zpracovat návrh na komplexní rekodifikace legislativy týkající se nakládání se zbraněmi a municí. Ministerstvo úkol nakonec splnilo tak, že zpracovalo zcela nové čtyři návrhy zákonů, a to zákon o zbraních, o munici, změnového zákona a zákona o nakládání se zbraněmi, tento návrh byl ale tak dlouhý, že je znám spíše jako nadstavbový zákon.
Důvodem pro zpracování návrhu onoho nadstavbového zákona byla obecně se zhoršující bezpečnostní situace ve světě a v Evropě v důsledku změny její demografické struktury, její západní části tedy zvlášť. U nás v České republice je ještě komplikovaná stárnutím generace, která byla, alespoň z té mužské části, schopna ovládat zbraň jako základní dovednost získanou při absolvování základní vojenské služby.
Přestože platná legislativa, například zákon č. 110/1998 Sb., v článku 3 odst. 2, umožňuje i fyzické osobě uložit, aby se podílela na zajišťování bezpečnosti ČR, však bez toho, aby taková osoba disponovala potřebnými dovednostmi, nemá pro ČR takové ustanovení potřebný význam. A právě z tohoto důvodu bylo navrženo, aby byl tímto zákonem vytvořen na ryze dobrovolné bázi systém střelecké přípravy, kde by občané mohli získat potřebné dovednosti využitelné pro možné plnění úkolů, a to při zajišťování bezpečnosti ČR a samozřejmě i bezpečností jjich samotných a jejich blízkých.
Návrh tohoto zákona úspěšně prošel mezirezortním připomínkovým řízením a na sklonku roku 2019 bylo z fungování jak vlády ČR, tak Poslanecké sněmovny ČR, tedy i bez koronavirové krize, jasné, že bude problém celý balík zbraňových zákonů připravovaných Ministerstvem vnitra projednat do konce volebního období. Proto poslanci napříč politickým spektrem s vědomím významu návrhu pro bezpečnost ČR původní návrh Ministerstva vnitra přepracovali, a to zejména co se týká terminologie, tak, aby korespondoval se současným zákonem o zbraních, tedy zákonem č. 119/2002 Sb. Předložili jej tedy v podobě tisku 669 jako svůj poslanecký návrh.
Návrh měl projít prvním čtením již v lednu, ale to se bohužel nestalo pro nepřítomnost pana ministra. A nestalo se tak ani v únoru pro jisté legislativní indispozice zde ve Sněmovně. Pak přišel virus a první čtení proběhlo až v červnu, kdy byl návrh přikázán k projednání výboru pro bezpečnost. Ještě před vlastním projednáním textu návrhu zákona výborem pro bezpečnost tento výbor požádal Ministerstvo vnitra o zpracování návrhu prováděcí legislativy, tedy nařízení vlády, tak aby (si) poslanci byli schopni udělat obrázek o reálném fungování připravovaného systému střelecké přípravy. Příslušný návrh Ministerstva vnitra zpracovalo a postoupilo poslancům.
Z toho, jak je návrh z prováděcího předpisu koncipován, vyplývá, že praktické fungování systému střelecké přípravy nebude žádnou formalitou, ale bude garantovat skutečnou odbornou kvalifikaci absolventů, a to jak v praktické rovině, tak v oblasti teoretické. A co je důležité, bude obsahovat i vzdělávací segment v oblasti deeskalace konfliktu tak, aby bylo případné použití zbraní minimalizováno.
V rámci přípravných konzultací k textu návrhu bylo poukázáno na určitou nejasnost významu aprobace pro získání práva nakládat se zbraní, v jejímž ovládání byl absolvent školen. V § 7 návrhu tento nedostatek odstranil poslanec Jiří Mašek svým pozměňovacím návrhem. Stejný poslanec ošetřil pozměňovacím návrhem i situaci, kdy by zákon mohl vstoupit v účinnost až v průběhu roku 2021.
Text návrhu ve znění pozměňovacích návrhů poslance Maška nejeví vady, které by mohly být překážkou jeho úspěšného projednání Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, a to včetně tolikrát omílaného znění § 3, onoho zákazu vytváření ozbrojených skupin, které by chtěly se zbraní, resp. s jejich použitím, naplňovat své politické nebo náboženské či podobné cíle. To, že žádné ozbrojené politické bojůvky či náboženskou policii šaríu u nás připustit nemůžeme, by měli asi chápat všichni. A měli by to chápat i přes úmyslné rozeštvávání s použitím nejrůznějších manipulací výkladů tohoto ustanovení návrhu. Nemohu se zbavit přesvědčení, že loutkovodiči těch, kteří na pokyn manipulují s veřejností a vyvolávají neklid ve vztahu k ustanovení § 3, a loutkovodiči těch, kteří ukládají svým výkonným elementům nálepkovat SPD jako extremistickou stranu, jsou jedni a titíž. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak děkuji panu poslanci Radkovi Kotenovi. Jak už jsem předeslal, bude hovořit pan poslanec Lubomír Volný, připraví se Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Tento zákon ve své úvodní části bojuje s neexistujícím nepřítelem a naopak zcela pomíjí reálně existující bezpečnostní hrozby. Skutečným a jediným účelem jeho úvodní části je opět salámovou metodou odepřít občanům další právo, které prozatím mají. Sice právo zatím minimálně využívané, nebo možná i prakticky zcela nevyužívané, ale reálně existující právo a reálnou možnost legálně se sdružovat do ozbrojených skupin, které nakládají legálně s legálně drženými zbraněmi v souladu s právním řádem této země. Zřejmě tady existuje velké množství legálně ozbrojených paramilitárních skupin, jejichž členové, legální držitelé legálních zbraní, představují tak grandiózní bezpečnostní riziko, že je třeba kvůli nim speciální zákon lex domobrana. Skupiny, kterých si ovšem nikdo fakticky nevšiml a které nepáchají žádné trestné činy ani přestupky, alespoň zcela určitě ne takové, které by jakýmkoliv způsobem hýbaly veřejným míněním.
Tento zákon pouze v této své první části implantuje do povědomí občanů další informaci, že již tak přebujelý stát si nepřeje jejich sdružování v otázkách sebeobrany a že se nemají připravovat na vlastní aktivní sebeobranu, a nedej bože aby se připravovali na to, že si v té sebeobraně budou navzájem pomáhat a podporovat se. A to je samozřejmě špatně, protože již dnes je občanská apatie a neochota navzájem si pomáhat v případech osobního obtěžování, nebo přímo fyzického napadení, alarmující. Lidé již dnes mají strach si pomáhat, vědí, že již dnes je legislativa nastavena tak, že to mohou být naopak oni, a nikoliv agresor, kdo bude na konci případu více potrestán, a vy se jim snažíte do povědomí implantovat další obavu. Obavu z toho, že se pro svou sebeobranu nesmí sdružovat ani v případech, kdy jsou legálně ozbrojeni a neporušují žádné zákony ani předpisy o nakládání se svými soukromými, legálně vlastněnými zbraněmi.
Účelem tohoto zákona má být údajně - cituji z důvodové zprávy - "znemožnit, aby se paramilitární skupiny fungující mimo relevantní bezpečnostní systém České republiky vyzbrojovaly a aby se zbraněmi usilovaly o prosazování svých ideologických cílů. Činnost takových uskupení je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu."
Toto je veliká pravda, ale toto již dnes řeší celá řada zákonů a předpisů. A proto se budu ptát: Kdo jsou dnes ty paramilitární skupiny? Kolik jich u nás existuje? Kolik mají členů? Já vím pouze o třech takových skupinách, které u nás skutečně existují, operují u nás - poprosil bych kolegy tady u stolku o klid, děkuji - a chystají se aktivně jak ničit majetek, tak fyzicky napadat, ba přímo vraždit své ideové a politické oponenty. A ty tento zákon ve svém úvodu, jak je napsán, nijak nepostihne. Jedna jsou čeští muslimští teroristé, tou druhou je fašizující Antifa a tou třetí naši ekoteroristé. Ale proti činnosti těchto fašizujících a teroristických uskupení je navrhovaný zákon zcela bezzubý a žádnou z těchto skupin nezastaví v plánování a páchání jejich násilné trestné činnosti. Zde se opět ukazuje, že tento zákon je ve svém úvodu nadbytečný a nijak nezvýší bezpečnost této země.
Skutečným dopadem tohoto ustanovení bude pouze jediná věc - zastraší poctivé občany, poctivé držitele zbrojních průkazů, kteří se svými legálními zbraněmi jednají v souladu s právními předpisy této země, kteří se budou obávat sdružovat do skupin, které budou ochotné prosazovat svá legitimní občanská práva, jako je právo sdružovat se, právo na sebeobranu a vzájemnou pomoc i pomocí svých zbraní a za použití legálního a legitimního násilí i pomocí legálně a legitimně držených palných zbraní. Možná to bude pro některé z vás překvapující, ale v současné době právní řád České republiky umožňuje i občanům České republiky používat násilí k dosažení svých cílů. Dokonce dovoluje používat palných zbraní k dosažení svých cílů, legitimních a legálních, jako je například sebeobrana.
Mám na pana ministra vnitra několik otázek. Kolik je k dnešnímu dni v České republice paramilitárních skupin? O kom se tady vlastně bavíme? Kolik mají členů? A kolik těchto členů těchto paramilitárních skupin bylo dodnes odsouzeno na základě již platné legislativy z nedovoleného ozbrojování a nakládání se zbraněmi v rozporu s platnými předpisy?
Za případné odpovědi předem děkuji. Předpokládám odpověď nula, nula, nula. Tedy že v ČR neexistuje žádná paramilitární skupina občanů sdružujících se za účelem kolektivní sebeobrany, jejíž legálně ozbrojení členové by byli dle platné legislativy odsouzeni za nelegální držení zbraní či za nakládání se zbraněmi v rozporu s právními předpisy. Opakuji, že jediné známé skupiny obyvatel v České republice, které v současné době představují bezpečnostní hrozbu, porušují či plánují porušovat právní řád za použití násilí a s použitím zbraní vůči lidem i majetku, jsou naši již zmiňovaní muslimští teroristé, jejichž počet strmě stoupá, fašisté z Antify a ekoteroristé. Opakuji, aktivit ani jedné z těchto skupin se tento zákon ve svém úvodním ustanovení, tak jak je napsán, nijak nedotkne a nijak neposílí státní aparát v preventivních bezpečnostních opatřeních.
Co je pro mě lidsky i politicky nepohodlné, je i ta zarážející shoda napříč spektrem při tomto omezování osobních svobod. A tímto mířím zejména na své kolegy po pravé ruce, kteří by měli obhajovat co nejmenší stát a co nejvíce občanských svobod. Ono to není zarážející, pro mě je to přímo děsivé. Není to zákon, kterým občanům něco dáváme. Zákon, u kterého je taková shoda pozitivní. My tady nenavyšujeme důchody, nedáváme peníze lidem, na které dopadla krize spojená s covidem. Je to zákon, kterým se opět něco reguluje a občané se opět omezují. A shodují se na něm ovšem bratři a sestry z KDU-ČSL se soudruhy z KSČM, Antifu podporující Piráti s SPD, pravicová ODS s levicovou ČSSD, ANO se STAN a dohromady všichni s TOP 09. Všechny poslanecké kluby se shodují na tom, že chtějí další regulaci občanských svobod a jejich omezení, a to je mi minimálně podezřelé.
Tento zákon nereflektuje skutečné hrozby, kterým dnes čelíme a které vyplývají ze sdružování lidí, kteří teď v tomto okamžiku aktivně plánují násilnou trestnou činnost směřující k terorizování společnosti a ke skutečnému fyzickému napadení, mrzačení i vraždění občanů naší země. Naopak opět zastrašujeme občany tak, aby měli strach se sami aktivně bránit. Nereflektuje na prudce rostoucí počet našich domácích muslimských teroristů ani na nejnovější mezinárodní zkušenosti s terorem ze strany nedemokratických, rasistických a fašizujících skupin, jako je Black Lives Matter, Antifa nebo Extinction Rebellion, které i v této zemi dnes vyvíjejí svou aktivitu a veřejně se hlásí k násilí jako prostředku pro dosažení svých ideologických a politických cílů.
A právě na tyto hrozby směřuje náš pozměňovací návrh, nebo naše pozměňovací návrhy, které jsme vypracovali společně s kolegyní Ivanou Nevludovou a Marianem Bojkem.
Jako první k tomu směřuje náš pozměňovací návrh číslo 6218, který mění spornou, velmi obecnou a zneužitelnou gumovou definici toho, co je to ozbrojená skupina. Uvádí tuto definici do shody s tím, co je proklamovaným cílem zákona dle důvodové zprávy. Přečtu to ještě jednou: Proklamovaným cílem zákona dle důvodové zprávy je znemožnit, aby se paramilitární skupiny fungující mimo relevantní bezpečnostní systém České republiky vyzbrojovaly a aby se zbraněmi usilovaly o prosazování svých ideologických cílů. Činnost takových uskupení je neslučitelná s demokratickou podstatou České republiky coby právního státu. - S tímto zdůvodněním z citované důvodové zprávy k tomuto zákonu naprosto souhlasím. Nicméně tvrdím, že v samotném návrhu zákona nic z tohoto zdůvodnění prostě není, a proto jsme navrhli tyto úpravy, které jsou naopak v naprostém souhlasu s citovaným textem.
Navrhované úpravy jsou tyto. Ustanovení v § 1 se mění a nově zní: Tento zákon stanoví zákaz neregistrovaných ozbrojených skupin vyzbrojených zbraněmi v rozporu s jinými právními předpisy. Zákaz skupin prosazujících ideologii hlásající ochotu použít násilí jako prostředek k dosažení cílů, které jsou v rozporu s právním řádem České republiky. - Tady míříme přímo na Antifu, tady míříme přímo na šaría hlídky, tady míříme přímo na všechny, kteří chtějí porušovat demokratické principy a právní řád této země.
Céčko zůstává stejné, opatření, která může stanovit vláda ve vztahu k podmínkám nakládání se zbraněmi v případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.
Na základě zkušeností z posledních dnů a zejména z toho, co se děje v ulicích západní Evropy a hlavně Spojených států, jsme upravili i ustanovení § 2, co se rozumí pod zbraněmi. Zůstávají první body - střelná zbraň, munice, výbušnina, pyrotechnický výrobek. Přidáváme bodné, sečné, tupé a vrhací zbraně.
Na základě posledních událostí zejména ze Spojených států můžeme říct, že velmi vražednou a oblíbenou zbraní teroristů z Antify je obyčejný skateboard. Byly s ním zbity stovky lidí, zmrzačeny desítky a několik lidí - přes hloupé úsměšky ze strany pana pirátského kolegy prostřednictvím pana předsedajícího - bylo i zavražděno prostými údery skateboardem.
Generátory ohlušujícího zvuku. Možná vy, kteří tyto události nesledujete tak podrobně jako já, to nevíte, ale ve Spojených státech i v Evropě jsou lidé, kteří byli zmrzačeni generátory ohlušujícího zvuku, to znamená přenosnými lodními sirénami anebo výkonnými píšťalkami. Zřejmě si dovedete představit, co to udělá s vaším sluchovým ústrojím, když vedle vás někdo spustí přenosnou lodní sirénu, která má 250 decibelů. Budete na doživotí, do konce života, zmrzačeni.
Poslední bod, který přidáváme, jsou oslňující a oslepující zdroje světla. Teroristé z Antify, rasisté z Black Lives Matter používají ve Spojených státech při útocích na vybrané cíle stroboskopické zdroje světla. Nejdřív svou oběť oslepí, a potom ji zmrzačí nebo rovnou zavraždí. Co také používají, jsou výkonné průmyslové lasery. Takový průmyslový laser, když se vám zaměří do očí, což je taky velice mnohokrát a opakovaně zdokumentováno z těch posledních střetů ve Spojených státech, vám nenávratně poškodí vaše zrakové ústrojí. Je to stejně nebezpečná zbraň jako každá jiná, která vás může zmrzačit do konce života.
Přečtu ještě odůvodnění, tak jak je uvedeno v tom pozměňovacím návrhu: Ačkoliv proklamovaným cílem návrhu zákona je vytvoření nástrojů umožňujících postih skupin směřujících svou činnost proti právnímu řádu České republiky, znění - poprosím i své kolegy za sebou, děkuji (reaguje na hovor ve vládní lavici) - znění předkládaného návrhu opomíná některé významné aspekty problematiky. Prvotně je nutno uvést, že je-li záměrem předkladatelů postihnout veškeré takovéto skupiny, pak je nutné je definovat ve dvou rovinách, a to rovině skupiny ozbrojené a rovině skupiny ideologické. Pouze takto je možno účinně reagovat na vznik a existenci skupin fungujících na principu obcházení právního řádu, které směřují proti základním demokratickým principům a principům právního státu.
Tomuto konceptu je pak přizpůsobeno navrhované znění § 1, jehož obsahem je specifický zákaz neregistrovaných ozbrojených skupin a skupin prosazujících ideologii hlásající ochotu použít násilí směřujících svou činností proti právnímu řádu České republiky. Navrhované znění § 3 reflektuje vymezení skupin dle § 1 a stanovuje jednoznačný zákaz takovýchto skupin. Navrhovatel s ohledem na principy správního řízení navrhuje upustit od kumulativnosti parametrů ozbrojených skupin, tak jak byly předloženy navrhovatelem, když takto stanovená podmínka by fakticky znemožňovala postih širokého okruhu nebezpečných uskupení. Za podstatné je třeba považovat u těchto skupin jejich vymezení a směřování proti právnímu řádu České republiky. U změn navrhovaných v § 5 a § 21 je tímto sledováno zachování terminologie srozumitelné pro běžnou osobu. U změn navrhovaných v § 18 jsou v souvislosti s navrhovanými změnami § 1 a § 3 doplněny části na tato ustanovení navazující.
Náš další pozměňovací návrh, pod číslem 6348, mění ustanovení § 1 a celkově vypouští zákaz ozbrojených skupin a dále upravuje výčet zbraní stejně jako předchozí návrh. Přečtu krátké odůvodnění. Ačkoliv název navrhovaného zákona zní zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky, předložené znění § 1 písm. a) a § 3 svým zaměřením směřuje proti neurčitě definovaným skupinám osob, kdy lze mít za to, že zvolené znění nereflektuje tu skutečnost, že postih skupin je již v současné právní úpravě vyřešen. V případě skupin existujících v režimu občanského zákoníku zákonodárce vymezil ustanovení § 145 zcela konkrétně formulované znaky odporující právnímu řádu České republiky a v návaznosti na ty dal soudům poměrně široký prostor pro zrušení takového uskupení. Rovněž normy přestupkového práva a trestního práva umožňují postihovat protiprávní jednání skupin i jednotlivců, vůči kterému návrh tohoto zákona směřuje. Z tohoto pohledu se pak navrhované znění jeví jako zcela nadbytečné. Navrhované znění naopak může vytvořit stav, kdy z důvodu neurčitosti ustanovení, v nichž jsou navrhovány změny či jejich vypuštění, bude předpis sloužit k zahajování řízení na základě nedůvodných domněnek či podezření, kdy tato řízení pak mohou sloužit k šikaně legitimních formálních i neformálních uskupení osob.
V případě ustanovení § 2 je zcela na místě doplnit definici zbraní dle navrhovaného zákona také o skupinu zbraní, které nespadají do kategorie střelných, výbušných či pyrotechnických, když i skupina - jak je vidět z každodenních záběrů jak ze západní Evropy, tak ze Spojených států - i skupina ozbrojená jinými předměty může představovat významné bezpečnostní riziko. U změn navrhovaných v § 5 a § 21, nově označených jako § 4 a § 20, je tímto sledováno zachování terminologie srozumitelné pro běžnou osobu. U změny navrhované v § 18 nově označeném jako § 17 jsou v souvislosti s navrhovanými změnami, § 1 a § 3, vypuštěny části na tato ustanovení navazující.
Já bych vám chtěl poděkovat za pozornost, dámy a pánové. Chtěl bych opět tímto vyzvat své kolegy zejména v pravé části politického spektra, kteří se považují za obhájce tradičních konzervativních hodnot, kam patří přirozená lidská svoboda, aby si prostudovali prosím poctivě tyto návrhy a nezatěžovali náš právní řád a nezatěžovali naše občany dalšími zákony, které v nich vyvolají akorát pocity obav a strachu z toho, že nějaký zákon nebo nějakou normu poruší. Protože my se tady nebavíme o lidech, kteří jsou nelegálně vyzbrojeni. My se tady bavíme o lidech, kterým dal tento stát důvěru a dal jim zbrojní průkaz. My se bavíme o lidech, kteří splnili veškeré podmínky k tomu, aby s sebou mohli nosit zbraň. My se bavíme o lidech, kteří neporušují žádné předpisy o nakládání se zbraněmi. Ale na tyto lidi, kteří jsou poctiví a vše do puntíku plní, toto ustanovení zákona míří. Nemíří vůbec tím směrem, který je tady proklamován. Činnosti skupin, které budou směřovat proti právnímu řádu, proti svobodě, činnosti skupin, které jsou ochoty a už v minulosti ochotny byly a budou ochotny používat násilí, budou ochotny ničit majetek, budou ochotny způsobovat velké škody naší ekonomice, budou ochotny mrzačit a vraždit lidi, tak činnosti těchto skupin se tento zákon nedotkne ani trošičku.
Takže vás prosím o poctivé nastudování těchto pozměňovacích návrhů a jejich případnou podporu. K těmto ustanovením nebo k těmto pozměňovacím návrhům se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já děkuji panu poslanci Lubomíru Volnému a další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, jestli dovolíte, já se budu snažit být trošku stručný a věcný. Rád bych vám představil pozměňovací návrh, který pod číslem 4481 byl 4. března vložen do systému. Tento návrh byl zpracován na základě připomínek ozbrojené veřejnosti, na základě jednání se střelci a zpracován v úzké spolupráci s Ministerstvem vnitra, s pracovníky, které tady jmenovala už paní kolegyně Černochová, kteří se postavili velmi věcně a velmi konstruktivně k otázkám, které jsem jim tlumočil, které právě vznesly tyto branné spolky, nebo spolky, které se zabývají brannou činností nebo tím, co můžeme za brannou činnost považovat.
Šlo především o to, že podle jejich názoru a názoru jejich právníků některé formulace umožňovaly víc výkladů, a proto ten návrh v podstatě nemění význam, nemění smysl zákona o nakládání se zbraněmi, který, já se musím přiznat, považuji za velmi potřebný a nutný, protože v určitém momentu dává Ministerstvu vnitra a Policii České republiky možnost obrovského personálního posílení na vykrytí nějakých nárazových nouzových stavů, jak ukázala i pandemie např. v první vlně, kdy bylo nutné uzavřít některé oblasti a policie skutečně s tím měla plné ruce práce. Takže já jsem za ten zákon vděčný i z toho důvodu, že dává možnost spolupráce občanů se státní mocí při zajišťování vnitřní bezpečnosti. Je to právě Ministerstvo vnitra, které na rozdíl od armády má vnitřní strukturu, má regionální strukturu vlastně v celé republice, to znamená, má možnost bezprostředního kontaktu Policie České republiky s místními skupinami střelců nebo branných spolků, když bude zapotřebí prostě něco udělat.
Takže bych přečetl návrh úprav zákona, který, jak jsem říkal, byl zpracován ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a na základě připomínek, které se k nám dostaly poté, co proběhla diskuse vlastně k tomu návrhu, který měl být projednán už v lednu.
V části první zákona nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňující vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky se do § 3 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou zní: Ozbrojenou skupinou podle odstavce 2 není skupina osob, která postupuje v souladu s jiným právním předpisem nebo jejímž cílem je sportovní střelba, branná příprava, rekonstrukce historických bitev, myslivost nebo obdobná zájmová činnost. A pod čarou je bod 1, zejména článek 23 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.
Za druhé. V části první zákona nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňující vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky se za § 17 vkládá nový §18, který zní: Odstavec 1. Ministerstvo vnitra na žádost zapíše spolek sdružující osoby uvedené v § 6 odst. 2 do centrálního registru zbraní coby organizaci stanovené zálohy státu, pokud mezi cíli takového spolku je přispívat k zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky anebo obrany České republiky a pokud takový spolek je schopen úkoly organizace stanovené zálohy státu plnit.
Odstavec 2. Organizaci stanovené zálohy státu lze pro plnění úkolů při zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky anebo obrany České republiky využít za podmínek, které stanoví vláda nařízením vydaným podle § 17 nebo jiný právní předpis.
Odstavec 3. Vláda stanoví nařízením obsah žádosti podle věty první a zásady činnosti organizace stanovené zálohy státu, zejména způsob koordinace jejich činnosti a přípravy plnění jejich úkolů se složkami integrovaného záchranného systému. Následující paragrafy se přečíslují.
Za třetí. V části první nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňující vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky se v dosavadním § 19 odstavce 1 písm. a) slova "§ 18" nahrazují slovy "§ 19".
To je celé. Já tento pozměňovací návrh považuji za důležitý moment naší komunikace s veřejností a měl by upřesnit výrazy, co to znamená ozbrojené skupiny, co znamená legální spolky, co znamená posílení vnitřní bezpečnosti státu nebo obranyschopnosti státu. A prosím vás o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Jiřímu Kobzovi a ptám se, kdo dál do rozpravy, protože jinou písemnou přihlášku nemám. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím. Ptám se na zájem o závěrečná slova. Pan předkladatel? Má zájem. Paní zpravodajka? Máte slovo, pane...
Poslanec Zdeněk Ondráček: Já si dovolím ve stručnosti jenom reagovat na pozměňovací návrhy, respektive ty věci, které k tomu byly zmíněny. Oba předkladatele určitě mohu - předpokládám, že se pan předseda výboru pro bezpečnost na mě podívá - pozvat na nejbližší jednání, kde se vašimi pozměňovacími návrhy, protože nejste členy výboru pro bezpečnost, budeme zabývat, což bude podle dohody 22. 10. 2020, to znamená úterý před zahájením Poslanecké sněmovny v tom jednacím týdnu od 8.30 hodin. Taková je naše dohoda předsedy a místopředsedů výboru pro bezpečnost. Takže si vás dovoluji tímto i pozvat, abyste své pozměňovací návrhy mohli před výborem znovu ještě uvést a obhájit.
Co se týká toho, co zmínil pan kolega poslanec Volný. Víte, pane kolego, ty paramilitární skupiny zde zatím nemáme. A buďme za to rádi. Myslím, že bychom měli být všichni rádi. Účelem zákona není jenom řešit problémy, které už tady jsou. Zákony by měly být i k tomu, aby předcházely problémům, které se tady mohou stát, to znamená předcházet těm problémům, které by mohly nastat. Protože pokud řešíme vždycky až ten problém, který tady je, tak vždycky jdeme až druzí a jsme tam... to znamená, reagujeme. Takhle reagujeme, když nám přijdou nové psychotropní látky, přijdou nám nové (nesrozumitelné), přijde nám nová nemoc, která je na seznamu, a my ji musíme zařadit. Ale ty nemusíme měnit zákonem, ty se mění nařízením vlády. Toto je zákon.
A my tím, že jsme tam vytvořili, a jsem rád, že to bylo napříč celým politickým spektrem, ty změny v § 3, to znamená ty paramilitární skupiny, a změnili jsme tu terminologii, kterou měl původně ten vládní návrh zákona, tak ty paramilitární skupiny jsme přesně vydefinovali, a proto tam je ta kumulace těch tří podmínek. A my víme, že některé ty skupiny naplňují podmínku jedna, možná naplňují podmínku dvě, ale už nenaplňují podmínku tři. A v tom je důležitá ta kumulace. To znamená, všechny tři musí být splněny současně. Nejsou-li splněny, nemůžeme mluvit o tom, že je ta skupina. A pak máme zde samozřejmě, každá taková organizace, pokud bychom mluvili o zapsaném spolku, je registrována a máme zde možnost na základě toho potom přes Ministerstvo vnitra, popřípadě soud požádat o to, aby takovou organizaci zkoumali, popřípadě rozpustili.
Takže předcházet. To je to, co vy se vlastně v tom dalším návrhu zase snažíte. Vy mluvíte o problémech, které jsou ve Spojených státech. Zmínil jste skateboardy, lasery, samozřejmě ty další věci. Ale my zatím nic takového nemáme. A vidíte, vy do zákona už byste chtěl dostat něco, čím bychom předcházeli tomu, co se děje v zahraničí. Já samozřejmě jako jeden ze spolupředkladatelů se nad vašimi návrhy samozřejmě nastuduji tak, jak jste nás o to požádal, a určitě se nimi budeme i ve spolupráci s odborníky z Ministerstva vnitra seriózně zabývat, a proto vás jménem svým za skupinu předkladatelů, ale i jménem předsedy výboru zvu na to jednání, které bude, a seriózně se o tom pobavíme. Takže děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. (Nesrozumitelné) paní zpravodajka. Pan kolega Volný nemůže dostat faktickou poznámku, protože jsme mimo rozpravu a samozřejmě že přihlášen do rozpravy v podrobné rozpravě jistě může reagovat v této rozpravě. Paní zpravodajko, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom velmi stručně. U kulatého stolu nad tímto návrhem seděli všichni zástupci všech politických stran, subjektů, hnutí, kteří byli zvoleni ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017. Takže tady skutečně je před námi návrh, který se těší vzácné shodě expertů těchto stran, hnutí, subjektů, kteří se shodli na tomto postupu, a proto se tedy jako zpravodajka tohoto návrhu ohrazuji proti tomu, že by tady někdo z nás chtěl nějakým způsobem směřovat k nějakým dalším regulacím. Je to přesně naopak.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byla závěrečná slova jak zástupce předkladatelů, tak závěrečná slova zpravodajky. Při obecné rozpravě nepadl návrh na vrácení garančnímu výboru k novému projednání, a můžeme tedy zahájit rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. První přihlášený je poslanec Lubomír Volný, takže dostává slovo.
Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já jenom si dovolím tedy krátce zareagovat. Jsem rád, že máme tady takovou snahu o přijímání preventivních zákonů, to je naprosto v pořádku. V tom případě mě mrzí, že bezpečnostní výbor nepřijímá podobné návrhy zákonů k již existujícím hrozbám, které v ČR máme a které jsou evidentní, ale přijímáme něco preventivního. To je sice hezké, nicméně pořád mi tam chybí to, že ty paramilitární skupiny by měly směřovat proti právnímu řádu této země a pohybovat se na nějaké nelegální základně, ale míří to opravdu jenom na lidi, kteří jsou legálními držiteli zbraní, kteří používají zbraně v souladu s ostatními předpisy, a nemíří vůbec na nikoho jiného. Není to prostě v tom znění, které jste navrhli, tam to prostě vůbec není.
A směrem k paní kolegyni prostřednictvím pana předsedajícího. Můžete se ohrazovat, můžete nesouhlasit, ale to je také tak všechno, co můžete dělat. Ale tenhle zákon je dalším omezením. Tento zákon, nebo jeho ustanovující část první, o které se tady bavíme, je další regulací a je dalším omezením občanských práv a tohle mě třeba zrovna na přístupu vaší strany osobně zaráží.
Teď už bych se jenom chtěl přihlásit jménem svým a jménem svých kolegů Ivanky Nevludové a Mariana Bojka k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému založeny pod číslem 6218 a 6348. Odůvodnění jsem přednesl v obecné rozpravě, takže děkuji a na shledanou.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za podrobnou rozpravu. A nyní pan poslanec Jiří Kobza v podrobné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych jednak rád poděkoval za pozvání na bezpečnostní výbor, kterého se velice rád zúčastním, protože jednání, která jsme měli v rámci přípravné skupiny tohoto zákona a kterých se účastnilo skutečně celé politické spektrum Sněmovny, byla velice konstruktivní a věcná, tak předpokládám, že toto jednání bude probíhat ve stejném duchu.
Takže chci se přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který byl pod číslem 4481 zanesen do systému. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Kobzovi a ptám se, kdo dál do podrobné rozpravy k tomuto zákonu. Pokud se nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu. Ptám se, jestli je zájem po podrobné rozpravě o závěrečná slova. Není tomu tak. Není ani o čem hlasovat, protože nepadl v podrobné rozpravě žádný návrh, který bychom mohli hlasovat, a proto mohu ukončit druhé čtení tohoto návrhu.
Pokračovat budeme bodem číslo 5. Požádám paní poslankyni Janu Černochovou, aby zůstala u stolku zpravodajů, protože je zpravodajkou i tisku 92, protože bodem číslo 5 je
Aktualizováno 22. 10. 2020 v 0:07.