Zástupci výborů pro veřejnou správu parlamentů zemí Visegrádské čtyřky jednali v Praze
10. 5. 2012Účastníci setkání konstatovali, že je potřebné využít potenciál společného postupu středoevropských zemí v rámci nastavování implementačního systému politiky soudržnosti EU po roce 2013.
Na společném přístupu středoevropských zemí k otázce čerpání prostředků EU v novém období 2014+ se shodli zástupci výborů pro veřejnou správu parlamentů zemí Visegrádské čtyřky, kteří ve dnech 9. a 10. 5. 2012 jednali v Praze.
„Účastníci setkání konstatují, že je potřebné využít potenciál společného postupu středoevropských zemí v rámci nastavování implementačního systému politiky soudržnosti EU po roce 2013 na celoevropské úrovni pro budoucí období, proto zejména požadují, aby případné krácení prostředků víceletého finančního rámce bylo směřované proporcionálně na všechny výdajové kapitoly rozpočtu EU,“ uvádí se v memorandu schváleném na závěr schůzky.
Setkání se zúčastnili předseda výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák, předseda výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Ivo Bárek, předseda výboru pro místní samosprávu a státní správu Senátu Polska Janusz Marian Sepiol, zástupce předsedy výboru pro místní samosprávu a regionální rozvoj Národního shromáždění Maďarska László Habis a člen výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Národní Rady Slovenské republiky Igor Hraško.
„Pokud má dojít ke krácení evropských fondů, musí se to dít napříč všemi programy. Nemůže to být na úkor pouze strukturálních fondů,“ upozornil dnes na tiskové konferenci po skončení jednání Stanislav Polčák. Igor Hraško doplnil, že bude-li krácen rozpočet na operační programy, budou středoevropské země postupovat společně v tom směru, aby krácení bylo plošně rozložené.
Podle účastníků setkání je potřeba zvýšit důraz strategické a koncepční úrovně řízení v oblasti implementace politiky soudržnosti a nastavit systém řízení a implementace strukturálních fondů tak, aby minimalizoval riziko vrácení peněz do rozpočtu EU. Zároveň by, jak uvedli v memorandu, mělo čerpání prostředků EU v období 2014+ odrážet místní potřeby a jejich rozvojový potenciál v souladu se strategií Evropa 2020.
Účastníci se shodli na požadavku uznatelnosti DPH jakožto výdajů způsobilých k financování ze strukturálních fondů, vyjádřili rezervovaný postoj k podmíněnosti čerpání prostředků EU ve vazbě na tzv. makrokondicianility a společně žádají, aby nebyly vyčleněny zvláštní prostředky z fondu EU, které by směřovaly do nového nástroje propojení Connecting Europe of facility (infrastrukturního fondu), a jsou proti tomu, aby z prostředků kohezních fondů bylo do tohoto nového nástroje přesunuto 10 miliard Euro.
Zástupci parlamentních výborů také podpořili další efektivní zavádění elektronizace veřejné správy s využitím prostředků EU. Vyměnili si zkušenosti o činnosti veřejné správy a shodli se na tom, že i když jde v jednotlivých státech o různé modely fungování veřejné správy – spojený, či rozdělený – pod pojmem veřejná správa se rozumí služba pro občana.
