Vzpomínkové setkání na Františku Zemínovou
3. 11. 2022Vážené dámy a pánové, vážení hosté,
sešli jsme se tu dnes, abychom uctili památku československé poslankyně, která prosazovala zájmy potřebných a během druhé světové války statečně podporovala protinacistický odboj. Františka Zemínová byla ženou, která v morálních a hodnotových otázkách nikdy neuhýbala. Bohužel právě to komunistický režim neodpouštěl.
Po únorovém násilném komunistickém puči odešla na protest proti sílícímu vlivu bezpráví z politického života. Přesto byla na podzim roku 1949 zatčena a následujícího roku ve svých 68 letech odsouzena ke dvaceti letům vězení ve vykonstruovaném soudním procesu. Provinila se svou svobodomyslností a úctou k demokracii.
Její jméno bylo synonymem pro boj za ženská práva. Chtěla zrušit celibát pro učitelky a zasazovala se o příspěvky pro chudé, zejména opuštěné ženy.
Milada Horáková o ní řekla: Není lehké pro ženu s takovým jemným vláknem citu, jaké se skrývá v duši naší drahé Fráni, ztvrdnout na bojovníka, který musí rány nejen přijímat, ale i dávat.“
Ona se však nikdy nezalekla. Nebyla kamenem, ale s pevností diamantu se naučila čelit útokům na její osobu. Politiku považovala za prostředek k tomu, jak věci měnit a ovlivňovat. Nikdy nepřestávala bojovat za to, co považovala za správné a odmítla se prosit komunistickému režimu o milost. Z vězení tak byla propuštěna až na základě hromadné amnestie v květnu 1960. Zločinný režim ji bohužel nedal pokoj do konce jejího života.
Mnoho věcí, které dnes jako ženy považujeme za samozřejmé, vydobyla právě ona.
Potřebujeme ženy, které jsou tak silné, že mohou být jemné, tak vzdělané, aby mohly být pokorné a tak hodnotově ukotvené, aby mohly být svobodné. Přesně takovou ženou Františka Zemínová byla. Moc děkuji za příležitost připomenout odkaz, který nám zanechala.
