Přejít na hlavní navigaci Přejít na navigaci sekce
Aktuální stav ke dni 28. listopadu 2025 / jiné volební období
O výboru
Výbor pro evropské záležitosti je jedním ze sedmi povinně zřizovaných výborů Poslanecké sněmovny (§ 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny), poprvé byl ustaven v květnu 2004 jakožto nástupce výboru pro evropskou integraci (zřizovaného od roku 1998). Výbor může projednávat věci, které mu přikáže Sněmovna, a věci, na nichž se sám usnese; ze své činnosti se zodpovídá Sněmovně (§ 34 JŘ).
Práce výboru je zaměřena zejména na následující úkoly:
- Kontrola rozhodovacího (legislativního) procesu EU
- Kontrola činnosti vlády v záležitostech EU
- Meziparlamentní spolupráce v rámci EU
- Projednávání personálních nominací do vybraných orgánů EU
Kontrola rozhodovacího (legislativního) procesu EU
Největší část práce výboru představuje projednávání dokumentů EU, tj. jak návrhů legislativních aktů EU (směrnice, nařízení, rozhodnutí…), tak i dokumentů informační povahy (zprávy, sdělení, konzultační dokumenty…). Dokumenty EU jsou zasílány Poslanecké sněmovně přímo z institucí EU. Výbor se na své schůzi zpravidla usnáší, kterými z nich se bude zabývat na následujících schůzích. Projednávání dokumentů EU bývá zakončeno přijetím usnesení výboru. Výbor pro evropské záležitosti má zvláštní postavení mezi ostatními výbory – pokud jeho usnesení není následně zařazeno na pořad schůze pléna, je považováno za vyjádření Sněmovny jako celku (§ 109a odst. 4 JŘ).
Sněmovna prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti disponuje nástroji, které za určitých okolností mohou ovlivnit, přerušit či zastavit proces přijímání unijních legislativních aktů. Výbor může k návrhu nové unijní legislativy přijmout tzv. odůvodněné stanovisko (tedy konstatuje, že předkládaný návrh je dle jeho názoru v rozporu s principem subsidiarity[1]). Pokud takové stanovisko ve stanovené lhůtě přijme dostatečný počet národních parlamentů členských států EU, dojde ke spuštění tzv. mechanismu předčasného varování a národní parlamenty vystaví návrhu (jehož předkladatelem bývá v drtivé většině případů Evropská komise) tzv. žlutou, resp. oranžovou kartu, což ukládá předkladateli povinnost návrh přezkoumat a rozhodnout o jeho zachování, pozměnění či stažení.
Výbor často také využívá nástroje tzv. politického dialogu s Evropskou komisí spočívajícího v zasílání usnesení výboru ihned po jejich přijetí pro informaci Evropské komisi. Toto se zpravidla činí v případech, kdy výbor projednává politicky významné či aktuálně intenzivně diskutované návrhy aktů EU s výrazným přesahem do vnitrostátní legislativy, nebo zásadní návrhy vedoucí např. k revizi jednotlivých politik EU. Cílem je již v prvotní fázi (bezprostředně po předložení návrhu) komunikovat výhrady k předkládanému návrhu či obecně informovat o postoji Sněmovny k návrhu, tak aby v průběhu dalšího projednávání v orgánech EU mohlo být její stanovisko případně zohledněno. V rámci posíleného politického dialogu má Sněmovna prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti možnost také neformálně iniciovat přijetí nové unijní legislativy (tzv. zelená karta) – může připravit výzvu Evropské komisi k předložení nové právní úpravy či k přezkoumání, pozměnění anebo zrušení stávající úpravy. Aby mohla být zelená karta aktivována a Komise tak byla vyzvána k akci, je potřeba podpory dostatečného počtu národních parlamentů (obdobně jako u mechanismu předčasného varování výše, avšak v tomto případě se prozatím jedná opravdu pouze o neformální mechanismus vzniklý na základě dohody národních parlamentů s Komisí).
Kontrola činnosti vlády v záležitostech EU
Vláda k projednávaným dokumentům EU přikládá své předběžné stanovisko, tzv. rámcovou pozici. Výbor tedy spolu se samotným dokumentem EU projednává i onu pozici vlády k němu a ve svém usnesení se tak zpravidla vyjadřuje i k postoji, který vláda v daném případě při jednáních v orgánech EU k projednávanému dokumentu EU zastává (souhlas, odmítnutí, vyjádření podpory, vzetí na vědomí atp.). Výbor si také může na svoji schůzi pozvat člena vlády před jednáním v Radě EU, aby podal informaci o pozicích, které bude za vládu ČR v Radě EU zaujímat (§ 109b JŘ). Silným nástrojem výboru vůči vládě je tzv. parlamentní výhrada, tj. stav, kdy vláda nemůže (až na výjimky) při jednání v Radě EU zaujmout k návrhu konečné stanovisko, dokud nebude dokončen postup jeho projednání ve Sněmovně. Vedle toho také ve vybraných případech týkajících se rozhodování o změně zakládacích smluv a přesunu pravomocí mezi členskými státy na Unií (§ 109i JŘ) vláda potřebuje k vyslovení souhlasu v Evropské radě či Radě EU tzv. předchozí souhlas Sněmovny. Žádost vlády o vyslovení předchozího souhlasu projednává nejdříve výbor pro evropské záležitosti a dává doporučení plénu Sněmovny, zda má být udělen.
Meziparlamentní spolupráce v rámci EU
S rozšiřujícími se pravomocemi národních parlamentů podstatně narůstá význam spolupráce s dalšími parlamenty členských států EU. Delegace výboru se pravidelně účastní jednání COSAC (Konference výborů pro evropské záležitosti parlamentů členských států EU) a velmi aktivně spolupracuje s partnerskými výbory zemí S3 či V4. Výbor pravidelně vysílá své zástupce na častá, tematicky zaměřená výborová jednání v Evropském parlamentu za účasti zástupců národních parlamentů. Speciální formáty spolupráce poté představují meziparlamentní platformy (konference), např. k evropskému semestru, ke kontrole činností Europolu, k hodnocení činností Eurojustu atd.
Projednávání personálních nominací do vybraných orgánů EU
Výbor projednává personální nominace za ČR na funkce evropského komisaře, soudce Soudního dvora EU a do orgánů Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Vláda je povinna výboru tyto nominace předložit a nesmí o nich přijmout konečné rozhodnutí, než dojde k projednání ve Sněmovně (§ 109c JŘ).
[1] princip subsidiarity: Unie jedná (tj. přijímá legislativní opatření) v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní (čl. 5 Smlouvy o EU)