Skončila 33. schůze Poslanecké sněmovny
12. 7. 2019V pátek 12. července Sněmovna schválila 5 zákonů ve třetím čtení. Celý pořad schůze je k nahlédnutí zde:
S elektronickým systémem tvorby zákonů se naplno počítá zřejmě až od roku 2022, tedy s dvouletým odkladem proti původním plánům. Od příštího roku by měl být systém jen v testovacím provozu (sněmovní tisk 256). Vláda předpokládala jen roční odklad zavedení elektronického systému tvorby zákonů. Dvouletý posun Sněmovna podpořila v pátek 12. července na návrh ústavně-právního výboru. Zavedení elektronické podoby Sbírky zákonů a systému tvorby zákonů schválil Parlament v polovině roku 2016. Sněmovna podpořila také pozměňovací návrh Marka Bendy (ODS), Jakuba Michálka (Piráti), Zuzany Ožanové a Věry Procházkové (obě ANO), podle kterého bude součástí návrhu nového zákona seznam povinností, které by přinesl. Seznam ve formě tabulky by obsahoval i přehled sankcí hrozících při jejich neplnění a přehled rušených povinností. Cílem je, aby se lidé včetně třeba podnikatelů snadněji orientovali v právních předpisech. Občanští demokraté Benda a Martin Kupka navíc uspěli s úpravou, podle níž by právní předpisy nabývaly účinnosti kromě případů naléhavého obecného zájmu vždy od ledna, nebo od července. Elektronická Sbírka zákonů má zvýšit dostupnost, přehlednost a srozumitelnost platného práva. Cílem je zajistit, aby si lidé mohli prostřednictvím internetu bezplatně zjistit, jaké je přesné aktuální znění všech platných českých zákonů. Nyní zaváděné změny mají usnadnit a zlepšit přípravu zákonů.
Na příspěvek na zvláštní pomůcky budou mít podle schváleného znění novely zákona o poskytování dávek zdravotně postiženým (sněmovní tisk 267) nově nárok lidé s těžkým omezením pohyblivosti kvůli postižení cév v nohách a kvůli oběhové nedostatečnosti při onemocnění srdce. Žádat o dotaci budou moci žádat i lidé s prokázaným těžkým poškozením plicních funkcí a pacienti s těžkým postižením kloubů nohou souvisejícím většinou s diabetickou neuropatií. Sněmovna na návrh sociálního výboru některá kritéria pro posuzování nároku na dotaci ještě upřesnila. Týkají se zejména lidí se srdečními potížemi. Dotace by mohla zahrnovat například plošiny, rampy, schodišťové sedačky a elektrické skútry. Příspěvek na pořízení automobilu může činit až 200.000 korun.
Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona o pozemních komunikacích (sněmovní tisk 409), která to umožní, schválila Sněmovna. Poslanci při závěrečném schvalování odmítli návrh, který by umožnil vládě zdražit roční dálniční známku z nynějších 1500 korun až na 2000 korun. V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.
Nutnost úředního překladu matričních dokladů k některým úředním krokům ruší dnes schválená novela zákona, která reaguje na unijní nařízení k podpoře volného pohybu obyvatel mezi členskými státy (sněmovní tisk 301). Postačí vícejazyčný standardní formulář. Potřeba úředního překladu odpadá mimo jiné u rodného, oddacího nebo úmrtního listu, dokladu o registrovaném partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a ke vstupu do registrovaného partnerství a u ověřeného výstupu z registru obyvatel. K ověření podpisu na cizojazyčných listinách tak nebude nutný úřední překlad těchto listin. Lidé s elektronickým občanským průkazem si navíc budou moci podle novely zřídit a spravovat datovou schránku výlučně elektronicky, bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu.
Stát bude smět nabízet tržní cenu za pozemky, které bude chtít koupit kvůli udržení státní půdní rezervy. Počítá s tím vládní novela zákona o Státním pozemkovém úřadu (sněmovní tisk 388). Stát také získá přednostní právo na pozemky, které se převádějí z rezervy pro hospodaření SPÚ do rozvojových programů, jež schválila vláda. Nově bude podle novely také možné zařadit pozemky do veřejných nabídek opakovaně. Měl by se zjednodušit převod půdy organizačním složkám státu nebo státním organizacím a podnikům.
Všechny nově schválené zákony bude ještě projednávat druhá parlamentní komora, tedy Senát.
Průměrný důchod vzroste příští rok zřejmě o 900 korun měsíčně. Sněmovna ve středu 10. července schválila hlasy všech přítomných poslanců vládní novelu, která předpokládá jednorázový doplatek k penzím nad jejich zákonnou valorizaci (sněmovní tisk 452) .Půjde cca o 200 korun. Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měla průměrná penze zvýšit na 14.358 korun, tedy o 6,7 procenta.
Přesná výše příspěvku bude známa koncem léta, ministerstvo práce ji nyní odhaduje na 180 až 200 korun. Částka by se podle novely připočítala k procentní výměře každého důchodu. Neklesne tedy zásluhovost penzí. Pevný díl důchodu je pro všechny stejný a nyní činí 3270 korun. Příspěvek zatíží příští rok státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že navržený způsob valorizace více pomůže seniorům s nižšími důchody a 90 procent důchodců dostane aspoň 750 korun. "Nově tak bude mít starobní důchod 90 procent důchodců nejméně 10.750 korun měsíčně," řekla. Na důchody by měl stát v roce 2020 poprvé vydat přes půl bilionu korun, 509,4 miliardy Kč.
Na konci loňska průměrný důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil 12.418 korun. O tři měsíce později se dostal na 13.377 korun. Zvedl se tedy o 959 korun. Za částkou je nejen valorizace, ale i zvýšení penze o 1000 korun lidem nad 85 let a to, že noví důchodci odcházejí na odpočinek s vyšším důchodem než dřív. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi pobíralo kolem 2,9 milionu lidí.
Lidé s dluhy z dětství zřejmě dostanou šanci na oddlužení ve zvýhodněném režimu, teď se vztahuje jen na seniory a postižené. Peněžitých závazků by se mohli zbavit za tři roky, pokud budou plnit podmínky oddlužení. Předpokládá to poslanecká novela insolvenčního zákona, kterou zrychleně už v úvodním kole schválila Sněmovna hlasy všech svých přítomných členů /sněmovní tisk 493/. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident. Dnes schválená předloha předpokládá zvýhodněný režim oddlužení pro lidi, pokud aspoň dvě třetiny jejich dluhů vznikly předtím, než dovršili 18 let věku. K těmto závazkům by se připočítávalo příslušenství těchto dluhů, které přirostlo později, a také nové dluhy těchto lidí, které vznikly do 21 let věku, pokud peníze použili na splácení starších závazků.
Mírnější režim oddlužení pro seniory a zdravotně postižené lidi přinesla velká novela insolvenčního zákona, která je účinná od července. Díky novele by měl na možnost osobního bankrotu dosáhnout širší okruh lidí v dluhové pasti než dříve. Přestala platit vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků.
Česká pošta by měla dostat od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014. Počítá s tím novela poštovního zákona /sněmovní tisk 202/, kterou také schválila Sněmovna. "Je to velmi dobrá zpráva pro Českou poštu, že stát bude konečně České poště hradit náklady, které poště ukládá poštovní licence a dosud nebyly České poště plně hrazeny," komentoval schválení návrhu ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Umožní to podle něj také spustit dlouhodobě plánované změny v tomto státním podniku.
Evropská komise už uvedenou částku schválila, je podle ní v souladu s pravidly veřejné podpory. Komise už dříve schválila také úhradu nákladů za roky 2015 až 2017, která dohromady představuje 1,8 miliardy korun a pošta je už dostala.
Sněmovna je po opět kompletní. V úterý úvodu schůze složili poslanecký slib radní Husince na Prachaticku Ondřej Babka (ANO) a bývalý poslanec, ministr a středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Nahradili nové europoslankyně Radku Maxovou (ANO) a Veroniku Vrecionovou (ODS).
Ještě před složením slibu projednal vznik Babkova a Bendlova mandátu mandátový a imunitní výbor. Následně od 1. místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Filipa převzali osvědčení o zvolení.
Třetí z poslanců zvolených v květnových volbách do Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti) se vzdal sněmovního mandátu už začátkem června. Do Sněmovny za něho nastoupil datový analytik František Navrkal.
Sněmovnu opustilo v tomto volebním období již 12 z původně zvolených poslanců.
