Sněmovna schválila novelu, která umožní vládě zastropovat ceny energií
16. 9. 2022Sněmovna schválila také prodloužení platnosti snížené sazby spotřební daně u nafty do konce příštího roku. Opatření má pomoci konkurenceschopnosti dopravců.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila Sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele. Novinka v zákoně reaguje na růst cen energií z poslední doby.
Pro zákon hlasovalo všech 153 přítomných poslanců ze všech poslaneckých klubů.
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Půjde o rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného získu. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) před poslanci přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.
Snížená sazba spotřební daně bude u nafty platit zřejmě do konce příštího roku místo do konce letošního září. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 miliardy Kč.
Benzinu se nynější novela o spotřebních daních netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr od letošního října. U nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny.
Ve Sněmovně hlasovali pro novelu všichni poslanci z koaličních i opozičních stran s výjimkou vládních Pirátů. "Piráti považují ekologické daně za principiálně správné a i když je těžká doba, nesmíme na přírodu a planetu zapomínat," sdělil ČTK šéf pirátského klubu Jakub Michálek. Výpadek příjmů podle něj půjde čistě na státní dluh. "Nicméně chápeme výjimečnost situace, že naftu lze použít pro topení v zimě, proto jsme návrh neblokovali. Podle koaličních dohod jsme měli možnost ho vetovat, ale umožnili jsme jeho schválení," dodal.
Kromě Pirátů se podle listiny sice zdrželi hlasování i lídr SPD Tomio Okamura a předseda frakce tohoto hnutí Radim Fiala, oba posléze ale uvedli, že byli pro.
"Důvod není vysoká cena nafty, ale konkurenční prostředí," řekl k prodloužení platnosti nižší sazby u nafty ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něho dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska a z Rumunska. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle Stanjury o úsporu až 1,8 koruny na litr. "Právě o tolik by od října vzrostly ceny na čerpacích stanicích, kdybychom snížení daně neprodloužili," sdělil v tiskové zprávě. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) ponechání nižší sazby pomůže i individuálním motoristům s dieselovými vozy, a také zejména veřejné dopravě, jež je z velké části závislá na naftě.
Předsedkyně frakce opozičního ANO Alena Schillerová k předloze uvedla, že neurazí, ale ani nenadchne. Poslanec SPD Jan Hrnčíř pak nabádal kabinet ke snížení daně z přidané hodnoty u pohonných hmot, když nyní jsou zařazeny do nejvyšší ze tří existujících sazeb. "To byste pomohli občanům, to byste pomohli živnostníkům," uvedl.
Nižší daň na benzin i na motorovou naftu začala v Česku platit od června. Opatřením, původně přijatým na čtyři měsíce, vláda reagovala na prudké zdražení pohonných hmot, které podle tehdejších vyjádření analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
"Tím, že nedojde k avizovanému opětovnému nárůstu sazby daně z motorové nafty, nebude z tohoto titulu vytvářen tlak na další nárůst nákladů podnikatelských subjektů a dotčených domácností," stojí ve zdůvodnění nynější novely. Výše daně u nafty se bude podle důvodové zprávy nadále pohybovat mírně nad minimem, které stanovuje evropská směrnice o zdanění energií.
Předloha s ohledem na evropskou směrnici také ponechává výši vratky části spotřební daně z motorové nafty využité v části zemědělské prvovýroby na 7,3 Kč na litr. Na 8,5 koruny z litru se vrátí takzvaná zelená nafta podle novely od ledna 2024.
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová svolala 39. schůzi PS k vládnímu návrhu novely energetického zákona k zastropování cen energií na pátek 16. září od 11.00 hod. Vláda chce stanovit maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za jednu kilowatthodinu (kWh), u plynu na třech korunách za kWh. Vliv na výši záloh má mít cenový strop od listopadu, stát na opatření dá nejvýše 130 miliard korun. Předloha byla projednána v režimu legislativní nouze.
Na pátek byly na žádost opozice svolány i dvě další schůze. V 17:00 hodin se poslanci sešli z iniciativy ANO a SPD k debatě o sociálních dopadech krize na obyvatele. O půl hodiny později začala schůze k trojici sociálních předloh hnutí ANO. Zákonodárci hnutí podle návrhu programu chtěli, aby dolní komora projednala vyplacení jednorázového příspěvku důchodcům 6000 korun, zvýšení základního rodičovského příspěvku o třetinu na 400.000 Kč se zavedením automatické valorizace a růst příspěvku na mobilitu lidem se zdravotním postižením z 550 na 2000 korun měsíčně.
Tyto mimořádné schůze se nakonec neuskutečnily, protože Sněmovna návrhy programu koaliční většinou zamítla.
