Neautorizováno!
(19.20 hodin)
Poslanec Vladimír Pikora: Společná schůzka zpravodajů výborů, kde budou probrána jednotlivá usnesení výborů i oponentní zpráva, je plánována na 11. listopadu, ve středu ve výborovém týdnu. Druhé čtení, pokud vše půjde podle plánu a podle harmonogramu, by mělo proběhnout ve středu 25. listopadu a třetí čtení je plánováno na středu 2. prosince.
Nyní schvalujeme časový plán, nikoli základní ukazatele státního rozpočtu. Návrh usnesení máte k dispozici, proto jej, pokud není námitek, nebudu číst. Potud moje zpravodajská zpráva k návrhu usnesení pro Poslaneckou sněmovnu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane předsedo, děkuju. Prosím vás, abyste spolu se mnou sledoval rozpravu od stolku zpravodajů.
Tím všeobecnou rozpravu otvírám. Ptám se, kdo se do všeobecné rozpravy hlásí? Nikdo takový není, všeobecnou rozpravu tedy končím.
Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Není tomu tak.
Přistoupíme tedy k rozpravě podrobné, kterou otevírám. Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Poprosím pana předsedu, aby aspoň v podrobné rozpravě odkázal na to usnesení, které je ve sněmovním dokumentu číslo 1673.
Poslanec Vladimír Pikora: Jen chci upozornit, že jako základ pro naše hlasování o usnesení bereme sněmovní dokument číslo 1673, návrh usnesení rozpočtového výboru, ke kterému by měly směřovat i případné pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. Ještě někdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Není tomu tak, končím podrobnou rozpravu.
Předpokládám, že zájem o závěrečná slova také nyní není.
Přejdeme tedy k hlasování o usnesení.
Zahajuju hlasování. Ptám se, kdo je pro navržené usnesení? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 30, bylo přihlášeno 180 poslanců, pro hlasovalo 163, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Návrh usnesení byl tedy schválen.
Tím jsme vyčerpali bod, respektive sněmovní dokument 1673. Končím jeho projednávání. Děkuju panu předsedovi rozpočtového výboru.
Dalším bodem je bod
2.
Návrh zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech
(zákon o státních zaměstnancích) /sněmovní tisk 76/6/ – zamítnuto Senátem
Usnesení, jímž Senát zamítl tento návrh zákona, bylo doručeno jako sněmovní tisk 76/7.
Vítám mezi námi senátorku Adélu Sucharda Šípovou.
Prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu o zamítnutí tohoto návrhu zákona vyjádřil pan poslanec Radek Vondráček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radek Vondráček: Já vám děkuji za slovo. Budu také stručný jako pan navrhovatel nebo zpravodaj u předešlého bodu.
Dnes se budeme zabývat zákonem o státních zaměstnancích, který nám vrátil Senát. V Senátu zaznělo několik zásadních námitek. Já jsem zaregistroval tu hlavní linku „politizování státní správy“ a velmi tam znělo téma údajného omezování pravomocí prezidenta republiky. Já se domnívám, že ani jedno z těchto témat u nás neobstojí. Ani to, že se jednalo pouze o v uvozovkách poslanecký návrh a že ze strany koalice tedy dochází k obcházení řádného legislativního procesu.
Jenom abych připomněl, ten poslanecký návrh jsem nahrával do systému 29. prosince 2025 a už máme září 2026. Po velmi obsáhlém, řekl bych, prvním, druhém a třetím čtení se nyní tímto návrhem budeme zabývat počtvrté.
Já samozřejmě respektuji Senát a jeho výhrady, ale jsem přesvědčen o tom, že Česká republika potřebuje modernější a pružnější státní správu, ne další zakonzervování současného systému. Dokonce ani opozice, ani senátoři si netroufli v rámci debaty říci, že současný stávající systém je správný. Jsem proto i nadále přesvědčen, že, řekl bych, překlopení právních poměrů státních zaměstnanců z veřejnoprávního režimu do soukromoprávního, opuštění správního řízení včetně dvojinstančnosti je jediný možný způsob, jak zefektivnit a zmodernizovat českou státní správu. Proto samozřejmě doufám, že jako ústavní většina z nás nebo potřebná většina z nás budeme hlasovat pro původní poslanecký návrh.
Současně bych využil toho, že mám slovo. Myslím, že už v tuto chvíli to mohu navrhnout. Chtěl bych navrhnout, abychom podle paragrafu...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vás jenom přeruším, protože tuším, co chcete navrhovat, nicméně jste velmi ne úplně dobře slyšet, tak jak tady ostatní poslanci trošku mluví a ruší. Já je poprosím, aby se ztišili, případně přenesli diskuse někam jinam než do sálu, abyste mohl v klidu pokračovat a já vás slyšel, co přesně chcete navrhnout.
Poslanec Radek Vondráček: Já bych chtěl v rámci tohoto projednávaného bodu navrhnout, abychom podle § 54 odst. 8 jednacího řádu sloučili obecnou rozpravu ke sněmovním tiskům 76 a 77. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. To je návrh, který budeme hlasovat bezprostředně, čili já jenom zopakuji, že pan poslanec Vondráček navrhl sloučení...
Konstatuju, že pan poslanec Vondráček navrhl sloučení rozpravy u tohoto bodu a bodu následujícího, to znamená sněmovního tisku 76/6 a 77/6. Přivolávám poslance.
Zahajuju hlasování. Ptám se, kdo je pro sloučení rozpravy? Ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti?
Hlasování číslo 31, bylo přihlášeno 179 poslanců, pro hlasovalo 119, proti 1. Návrh byl přijat.
Čili jsme sloučili rozpravy, nicméně musíme ještě dojet úvodní slova. Já tedy poprosím, aby se slova ujala senátorka, paní Adéla Sucharda Šípová. Paní senátorko, vítejte a máte slovo.
Senátorka Adéla Sucharda Šípová: Dobrý večer. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych vás informovala o průběhu projednávání těchto dvou tisků v Senátu. Senát projednal návrh zákona na své 29. schůzi dne 19. srpna 2026. Pokud jde o sněmovní tisk číslo 76, usnesením číslo 511 se usnesl tento návrh zákona zamítnout. Stejný osud pak čekal sněmovní tisk číslo 77, senátní tisk 262.
Oběma zákonům je společná jedna věc. Hlavním důvodem pro zamítnutí je závažný procesní deficit a obcházení standardního legislativního procesu. Předložení takto zásadních systematických reforem státní správy formou poslaneckých návrhů znemožnilo provedení řádného připomínkového řízení, zpracování komplexního hodnocení dopadů – regulace RIA – i posouzení ze strany Legislativní rady vlády. Zvolená legislativní zkratka tedy neumožňuje Senátu posoudit reálná rizika, odborné výhrady a celkové rozpočtové dopady plánované transformace. Vedle procesních pochybení návrh pak zakládá bezprostřední riziko politizace státní správy a otevírá prostor pro účelové personální změny.
K tisku číslo 77 pak lze doplnit, že zásadní výhradou k tomuto návrhu je již samotná nevhodná legislativní forma dvou tisků. Oddělení změnového zákona od hlavního materiálu do samotného tisku nepřiměřeně omezilo zákonodárce v možnosti svobodně a logicky rozhodovat o věcné, úzce provázané materii. ***
