Neautorizováno!
(11.30 hodin)
(pokračuje Michaela Šebelová)
Je jasné, že je nutné plánovat určitou centralizaci, aby opravdu ta péče byla kvalitní, ale například na síti komplexních onkologických center se ukázalo, že tato komplexní onkologická centra při objemu pacientů, který je, už nestačí poskytovat veškerou péči a postupně se vytváří síť takzvaných regionálních onkologických center, do kterých pacienti dochází na kontrolu, kam dochází pacienti stabilizovaní, kde mohou dostat předepsané léky, protože by v komplexním onkologickém centru čekali příliš dlouho. Takže se ukázalo, že v určitém ohledu ta centralizace je sice správně, ale ve svém důsledku by pro mnoho pacientů byla škodlivá.
Nyní se ministerstvo připravuje a dnes je k tomu tisková konference. Budu se muset samozřejmě seznámit s tím, co bylo představováno, a na všechny tyto body, o kterých tedy hovořím, se samozřejmě budu ptát i na jednání výboru pro zdravotnictví, kde by nás mělo ministerstvo seznámit se svými plány, ale protože se to týká opravdu celé řady občanů, tak to otevírám i zde v Poslanecké sněmovně, protože ministerstvo představuje i plán pro centralizaci celé řady chirurgických výkonů a také onkologických výkonů. Problém je v tom, že chce některou péči soustředit pouze do specializovaných center. Představte si, že třeba ve Středočeském kraji, kde žije milion a půl obyvatel, takové centrum není ani jedno, tedy ani jedno specializované centrum třeba pro onkologické operace není ve Středočeském kraji. Například i špičkově vybavené nemocnice v Kolíně, v Kladně, v Příbrami by nemohly po určitých letech poskytovat v některých oborech žádnou zdravotní péči.
Je zajímavé, že v této vládě sice máme ministra zdravotnictví, ale premiér Andrej Babiš si pravděpodobně s ohledem na svůj byznys vzal zdravotnictví jako prioritní téma a nyní se věnuje tomu, jak postavit pražské zdravotnictví. Je překvapen, v jakém stavu jsou některé fakultní nemocnice. Říká, že budeme muset investovat spoustu peněz do pražského zdravotnictví. Zároveň ministr zdravotnictví říká, že chce celou řadu výkonů centralizovat pouze do Prahy, pro obyvatele Středočeského kraje je chce centralizovat pouze do Prahy. Mně přijde, že ty věci jdou proti sobě. Vyzývám pana ministra zdravotnictví, premiéra Andreje Babiše, aby se zajeli podívat do těch nemocnic krajských ve Středočeském kraji. Ono se to týká i jiných krajů, ale ten Středočeský kraj zmiňuji explicitně proto, že on opravdu žádné takové centrum nemá.
Za mě, já se opravdu obávám toho, že pokud by ministerstvo nezměnilo své plány, které má pro rok 2030, tak dojde k zásadnímu ohrožení například operací rakoviny prostaty ve Středočeském kraji. Když se podíváte na incidenci toho onemocnění, tak se týká zejména mužů nad 65 let. Když se podíváte na křivku stárnutí obyvatel, tak extrémním způsobem naroste počet těchto pacientů ve Středočeském kraji v budoucích letech a zároveň tato péče jim nebude moci být poskytována. Bojím se toho, že pokud ministerstvo se bude rozhodovat pouze na základě excelových tabulek, ze kterých jim naprosto vypadnou ti pacienti, tak bude v budoucnu zásadním způsobem ohrožena dostupnost kvalitní péče ve Středočeském kraji a možná nejenom v tomto kraji.
Chtěla by zmínit ještě jednu věc. Například Středočeský kraj investoval do svých nemocnic spoustu peněz a snaží se ty nemocnice neustále technicky vybavovat. Osobně jsem se byla třeba podívat v nemocnici v Příbrami. Kvalita operačních sálů je tam velmi vysoká. Kraj žádal přístrojovou komisi ministerstva o to, zda by mohli pořídit robotické vybavení, zda by mohli pořídit robota na plánování operací. Toho robota jim ministerstvo, ta ministerská komise, schválila. Zároveň na to získali od jiného ministerstva dotaci a podmínkou té dotace je, že musí poskytovat péči ve třech oborech, z nichž jeden obor jim nyní plánuje Ministerstvo zdravotnictví vzít, tedy kraj rozhodnutím ministerstva nebude moci naplnit podmínky té dotace. Myslím, že to je špatně, že takovýmto způsobem prostě není možné jednat.
Myslím, že se opravdu všichni shodneme na tom, že je potřeba péči rozumně centralizovat, ale myslím si, že kroky, které do budoucna plánuje ministerstvo, nejsou promyšlené, nezohledňují lokální potřeby krajů, nezohledňují tu vybavenost. Myslím si, že by ministr Vojtěch měl jednat s hejtmany, měl by opravdu zohlednit i celou řadu jiných věcí. Proto si myslím, že bychom se tím měli zabývat na dnešním jednání, a navrhuji bod s názvem Je plánovaná centralizace zdravotní péče promyšlená? Opravdu zásadně neohrozí dostupnost zdravotní péče v regionech? Předem vám děkuji za podporu tohoto mého návrhu.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní předsedkyně. My jsme se vystřídali při řízení schůze. Ještě od mého předchůdce to mám tady zde zaznamenané.
V této chvíli s přednostním právem vystoupí pan předseda Vít Rakušan a poté pořadí je: Marian Jurečka a Martin Kupka.
Ještě než sem pan předseda dojde, přečtu jednu omluvu, nevím jestli byla čtená: Eliška Olšáková od 10 do 11.15 omluvena z osobních důvodů.
V této chvíli máte slovo, pane předsedo.
Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my máme za sebou téměř tři čtvrtě roku vlády Andreje Babiše a nejen my jako opozice, ale sama vláda bilancuje a hodnotí své dosavadní vládnutí. Co jsme se dozvěděli? Na tiskové konferenci pana premiéra v červenci v Kramářově vile jsme slyšeli takovou velkou pochvalu, sebechválu, že se vládě daří. Z celkového počtu 978 úkolů stačili dokončit během tři čtvrtě roku úkolů 195. Třeba takovou snahu o zrušení poplatků – těch, které platíme za rozhlasové a televizní vysílání. Třeba také stačili během té doby napadnout a zpochybňovat verdikty Ústavního soudu způsobem, který jsme tady nikdy nezažili. Teď přicházejí s rozvolněním rozpočtových pravidel. Dlouhodobě neplní závazky v oblasti bezpečnosti, tam naopak došlo třeba v té vnitřní k poklesu plánovaných výdajů. Rozkládá se státní správa narychlo dělaným služebním zákonem, předkládáno – jak jinak s touhle vládou – poslaneckým návrhem. Živí se strach ve společnosti. Všechno, co je zelené nebo klimatické, je v podstatě zakázané a tím směrem žádné státní peníze už nikdy, ale opravdu nikdy – to nikdy je vždycky relativní, je to mandát téhle vlády – putovat nebudou. To je to, jak my vidíme vládu Andreje Babiše, tři čtvrtě roku toho, co s touhle zemí provádí. Musíme přiznat, že v těch věcech, jak destruovat funkční systém, pilíře demokracie, si dává opravdu velké předsevzetí a snaží se to všechno zprocesovat rychle. Naštěstí se nám třeba daří a snad ještě bude dařit právě ten útok na veřejnoprávní média ještě nějakým způsobem otupit, možná oddálit a možná se nám povede i více.
Ale příkladem toho, co vláda dělá, je přece i ten tisk, který tady máme, sněmovní tisk 90, který této Sněmovně svým vetem k dalšímu novému projednání vrátil pan prezident a vrátil ho úplně logicky, protože každému, komu jde přece o blaho téhle země, každému, kdo myslí na další generace a nejenom na svůj volební zisk a na dárečky, které rozdává z peněz všech ostatních, tak každému musí být jasné, že tohle je prostě rozpočtový podfuk, tohle, co předkládá paní ministryně Schillerová.
Mimochodem, vlastně vzpomeňme si ještě na genezi tohoto tisku. Ono to sem přišlo jako celkem nenápadná transpozice, transpozice, která by jistě prošla bez nějaké větší debaty. Paní ministryně ovšem pozměňovacími návrhy ten návrh deformovala takovým způsobem, že všichni jenom žasneme. Paní ministryně se nerozhodla překreslit mantinely hřiště, na kterém se vytvářejí veřejné rozpočty. ***
