Neautorizováno!

Takže když se na to podíváme, na ty výroky, a ještě řeknu jeden, kdy prezident říká a výslovně dodal, že tady jde o otázku, kterou chce řešit s vládou: To je jednoduchá informace, o které se budu s vládou chtít bavit.

Já jsem tady řekl tři citace, snažil jsem se najít to, co by mohlo někomu z vládního tábora vadit na tom, co pan prezident řekl, a prezident konstatoval holá fakta. Konstatoval fakta, dokonce kterými se donedávna ještě do posledních dnů vládní koalice chlubila. Andrej Babiš veřejně pro různé i zahraniční časopisy, noviny říkal, že on českou muniční iniciativu bude chtít zrušit. Takže on ji nezrušil, připravuje tedy tím o možnost rozvíjet se české firmy a podporovat české pracující lidi, posílá peníze do amerického fondu, ze kterého budou profitovat jiné firmy, ale rozhodně ne ty české. Na prezidiu konstatoval, říkal, že mu přijde škoda, že tady je česká muniční iniciativa, která měla renomé, která dávala prostor pro uplatnění českých pracujících, ponechávala jednotky miliard korun v českém rozpočtu, a o to všechno se rozhodla vláda Andrej Babiše tuto zemi připravit.

Tak pojďme si vždycky shrnout to, jak ten výrok vypadá – jak vypadá před volbami a jak vypadá v realitě a co to lidem přináší a nepřináší. Já bych moc prosil, kdyby tady někdo, když tady vždycky zaznívají ty výroky o tom, jak tady někdo – teď jsem nedávno poslouchal, jak tady si někteří nechají měřit ten testosteron a jak mají na něco koule nebo odvahu – tak kdyby přišel někdo z vládního koaličního tábora a citoval mně ten přesný výrok, kdy prezident v zahraničí někde řekl něco, co není v našem zájmu nebo co je nepravdivé anebo něco, co poškozuje zájmy České republiky nebo zájmy této vlády. To je moje první poznámka.

Druhá poznámka: Andrej Babiš v svém videu, ve kterém on rozjel předvolební kampaň, protože si vyhodnotil po Ankaře, že nic z toho, (v čem) on věřil svému ministrovi zahraničí, se v Ankaře nenaplnilo. Prezident tam měl program, byl viděn. Myslím si, že tam odvedl dobrou reprezentaci české země. Je škoda, že se k němu nepřidal premiér, mohli ty věci, myslím si, že zvládnout společně, a místo toho jsme viděli někoho, kdo přijede do České republiky, po dvou dnech zjistil od svých píáristů, že to pro něj nedopadlo dobře, a rozhodne se úplně nesmyslně zaútočit a korunuje to tím, že řekne do médií, že prezident má jiné názory než vláda.

Já zase poprosím – budu naprosto věcný, prosím pěkně, mohl by tady někdo vystoupit a říct, které ty názory prezidenta jsou v oblasti zahraniční a zahraniční bezpečnostní politiky (jiné) než názory vlády? Můžete to pojmenovat? Můžete to nahlas říci? Já bych to rád věděl. Myslím, že i občané by konkrétně rádi věděli než obecné prohlášení, v čem tedy konkrétně prezident to vidí jinak a v čem konkrétně vláda, ať si jako občané můžeme udělat názor na to. Je tedy něco, co vláda dělá jinak, nebo prezident jinak, pokud jde o ty nejklíčovější zahraničně bezpečnostní zájmy?

A pak tady jsou takové absurdity, kdy já se ve včerejší debatě v Událostech, komentářích dozvím od europoslance Davida, že těch 140 milionů korun ministr zahraničí do toho fondu údajně musel poslat, protože to bylo v rozpočtu a protože jim ten rozpočet nestihli udělat pořádně a protože to byl rozpočet vlády Petra Fialy. Tak víte vy vůbec, o čem tady hlasujete? Vždyť ten rozpočet byl váš. Vy jste ho měli na výborech. Vy se chcete fakt sedm měsíců po volbách od nástupu vaší vlády vymlouvat na to, že vy jste museli poslat jako koaliční partner SPD peníze do amerického fondu, protože za to může vláda Petra Fialy? A na druhou stranu ministr zahraničí a premiér chodí a říká těm zahraničním partnerům: No, my tam něco posíláme. Tak si v té vaší vládní koalici udělejte pořádek. Buď se to hodí, nebo se to nehodí. Buď je to správně, věcně a i principiálně, anebo není. Ale vy něco jiného totiž říkáte těm zahraničním partnerům, něco jiného jste říkali před volbami, něco jiného říkáte po volbách a něco jiného se snažíte – část vaší vládní koalice – říkat svým voličům i teď, a to nejde dlouhodobě dohromady. Prostě nejde.

Když se podívám na ty další věci, které si myslím, že jsou docela důležité, tak bych rád slyšel, co premiér přesně říkal v tom svém dvouminutovém projevu jako poslední řečník na tom summitu. Kdyby tady mohl zveřejnit ten svůj projev, mě by to fakt zajímalo. Mě by zajímalo, co přesně premiér říkal. Byl tedy úplně poslední, to je překvapivé, že byl premiér úplně poslední. Čekali jsme, že bude druhý nebo třetí od konce, ale byl úplně jako poslední řečník, tak kdyby mohl zveřejnit, co to přesně řekl. Myslím, že občané této země by si to fakt zasloužili, aby toto slyšeli.

A pak se dozvíme od něj, že on nevěděl o tom, že tady vzniká nějaká koalice ochotných, která chce budovat společnou ochranu vzdušného prostoru proti balistickým raketám. Tak já bych moc prosil, ať si tedy udělá ve svém týmu pořádek, protože jestli premiér řekne, že on o tom neví, tak je to selhání nejenom jeho, ale i jeho týmu – týmu, který je kolem něj na Úřadu vlády, týmu, který je na Ministerstvu obrany a týmu, který je na Ministerstvu zahraničních věcí. My jsme se vždycky snažili být těmi, kteří v rámci koalice ochotných jsou u jednacího stolu, jsou připraveni v rámci možností pomáhat, poskytnout součinnost, ale nemůže ta politika zahraniční bezpečnosti fungovat tak a říkat: My něco podporujeme, ale nedáme na to ani korunu, nedáme na to ani lidi, ale podporujte to vy, my u toho budeme a budeme říkat, že to podporujeme.

V takovém případě jsme v zahraničí za kašpary – za kašpary v rámci Evropské unie, za kašpary v rámci NATO. A potom je vidět důsledek toho, že partneři se s námi o těch věcech nemají ambice bavit, protože vědí, že Andrej Babiš je někdo, kdo jim za tu debatu nestojí, protože není seriózní partner. Partnerství je o tom, že když s někým opravdu jsem připraven něco sdílet, tak jsem ochoten pro to něco obětovat. Tak jsem to bral už jako malý kluk, když jsme měli partu, (kde) jsme věděli, že do toho jdeme společně, ať už to bude pozitivní, nebo negativní. Ale nejde hrát partnerství na to – navíc v těžkých dobách: Hele, tebe to bude bolet, ty do toho dáš kus sebe, peněz, energie, já u tebe budu vedle stát a budu se na tebe dívat a budu říkat: No jo, hezky to děláš, a jsme kámoši, jsme partneři a já tě podporuju. No, takhle to nefunguje ani v životě, ani v politice, ani v NATO.

Nicméně se teďka posunu dál, a to k tématu, ke kterému je svolána tato schůze. Tady vystoupil Tomio Okamura na úvod a řekl, jak on chce tady opravdu chránit a šetřit koruny v peněženkách občanů této země. Kdybyste si to přehráli znovu, tak si řeknete, (že) to je hezký projev, který by se měl skoro líbit úplně každému, a říká to odpovědný politik a myslí to s námi hrozně dobře. Ale já to zase přeložím do lidštiny. Takže ten politik přijde a řekne: My vám snížíme asi o 150 korun platbu za roční dálniční známku na rok 2027. Do Státního fondu dopravní infrastruktury se nevybere zhruba 0,5 miliardy korun, v příštích letech to bude někde 600, 700 milionů, ale pokud chceme ty dálnice, bezpečné přejezdy, bezpečné cyklostezky budovat, tak my si tu půlmiliardu korun půjdeme půjčit. Takže to, milí občané, zaplatíte ale úplně, úplně všichni, i vy, kteří máte opravdu velmi nízké příjmy, nemáte žádné auto, nejezdíte po žádných dálnicích, žádný dálniční kupon si nekupujete, tak i vy všichni zaplatíte ty peníze, které do fondu dopravní infrastruktury musíme dodat.

Nebo je to zase nějaká pohádka o tom, že se to najde ve státním rozpočtu a nebude to z peněz daňových poplatníků? Možná nás pan ministr dopravy překvapí a řekne: Máme další zázrak à la Ota Klempíř – najdeme půl miliardy, nebude to z peněz žádného daňového poplatníka ani žádné firmy, nebo si na to půjčíme a nikdo platit nebude, anebo to tam bude chybět a bude ten rozpočet o to nižší.

Takže já se snažím zase pro běžného občana, který by v úvodní řeči Tomia Okamury viděl nějaká pozitiva, tak říci: Ne, tam bohužel žádná pozitiva nejsou, protože tuhle částku zaplatí všichni i s úroky v době, kdy si půjčujeme za nejvyšší úrokové sazby, a zaplatí to úplně všichni, i ti, kteří dokonce po té dálnici nejeli ani nepojedou, a to v době, kdy všichni tady říkáme napříč politickými stranami: je pro nás důležité investovat do dopravní infrastruktury, v době, kdy ten valorizační vzorec odrážel jak případné inflační nárůsty, tak i rozvoj budování nově otevřených rychlostních komunikací v České republice.***