Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.00 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Já jsem se smál a přemýšlel jsem, kde se mohla taková úvaha vylíhnout, v jaké hlavě, když zaznělo z úst ministra dopravy, že přece to do budoucna zajistí nová soutěž na mýto. Ta nová soutěž, která se ale reálně projeví až po roce 2030. Do té doby nic. Ale do té doby nás ještě v tuhle chvíli dělí čtyři roky. No, to je úvaha jak noha. Do toho další argumenty, které neměly hlavu ani patu, ale šlo jenom o to ukázat, že tady se tedy naplní ten slib.
Já tady budu volně parafrázovat hlášku polního kuráta Otto Katze z dobrého vojáka Švejka: „To se to hoduje, když nám půjčují.“ Jasně, protože všechny tyhle peníze si pak budeme muset prostě půjčit. Znovu říkám, zaplatí to příští generace, zaplatí to ještě víc o ten úrok, a dobře, to víte. Takhle jasné to je. Tohle není žádná odpovědnost, to je fakt ryzí populismus placený na dluh. Přitom fakt taky nejde o ojedinělý exces. Je to stejný vzorec, který vidíme v zahraniční politice, v bezpečnosti i ve veřejných financích. Nejdřív se umlčí diskuse, pak se rozdá to, na co nejsou peníze. Účet? No, účet zaplatí příští vlády a příští generace.
Zmíním ještě jeden aktuální fenomén, který bije do očí. V posledních dnech jsme stále víc svědky toho, jak se vláda chlubí cizím peřím, úplně bezskrupulózně. Nebilo by to tolik do očí, kdyby zároveň při jakémkoliv vlastním problému hned neházeli vinu na předchozí vládu. Ale když se má pochlubit, tak to neváhá a klidně si přisvojí výsledky, které ale v žádném případě sama nepřipravila, které ještě před několika měsíci kritizovala.
Platí to pro českou muniční iniciativu. To je asi nejlepší příklad. Pusťte si záznam Andreje Babiše, jak chválí muniční iniciativu, jak říká, jak jsme jí pomohli Ukrajině. Jenom si pusťte to, co říkal před rokem, jak po ní plival.
Platí to pro modernizaci Armády České republiky. Opakovaně jsem slyšel, jak se teď daří nábor. No, proč se daří? Daří se proto, že se podařilo v předchozím období změnit legislativu, změnit organizaci. Udělali jsme řadu finančních opatření právě proto, aby bylo možné získat pro armádu víc lidí. Tohle je dneska výsledek, který můžete ve výsledku zúročit. Bylo by fér – akorát férové počínání je vám dost cizí – v rámci vašich vystoupení prostě přiznat, férově tak, jako jsme to dělali my: Navazujeme na to co jsme zdědili po předchůdcích a snažíme se to rozvíjet.
Platí to také pro dostavbu jaderných zdrojů, kde klíčová rozhodnutí o tendru, o financování, o přípravě projektů, prostě proběhly za vlády Petra Fialy. Stejně tak to platí o modulárních reaktorech. Je úplně dobře, je to dokonce nezbytné, že v tom vaše vláda pokračuje. Rozhodně nebudu vyčítat to, že budete veřejnosti prezentovat, že tohle pro budoucnost České republiky, pro energetickou nezávislost, jsou klíčové kroky. Dělejte to pro to vysvětlení, ale přestaňte trapně útočit na vládu Petra Fialy, díky níž tady z těch výsledků můžete reálně těžit.
Platí to také pro projekt Česká cesta do vesmíru. Jsem upřímně rád, že tématem příští mezinárodní výstavy Expo bude právě Česká cesta do vesmíru. Česká republika potřebuje ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou a právě vesmírný program a vesmírný průmysl takovou hodnotu přinášejí. To, že budeme mít českého astronauta na oběžné dráze, není dobře jenom proto, že se zařadíme mezi státy s podobnou ambicí. Je to především dobře proto, že tím dáváme příležitost k uplatnění celé řady vědeckých experimentů ve farmacii, v medicíně, ale i v dalších vědních oborech a oborech technických. Je to klíčová věc pro další rozvoj české ekonomiky, české vědy a českého průmyslu. Takže, je to určitě správně.
Když jsem viděl rozzářený výraz v očích Karla Havlíčka, tak jsem vlastně byl rád. Jenom jsem si připomněl, jak pitoreskní před rokem nebo před dvěma bylo, když říkal, že celá Česká cesta do vesmíru je jenom trapný píár projekt Martina Kupky a Petra Fialy. Tak to fakt nesedí dohromady.
Jenom chci říct, a vlastně vás chci povzbudit, věnujte se tomu dál, dělejte to. Pokud byste byli sto k tomu přistoupit trochu férově, jistě by to i vaši voliči ocenili, ale to je váš boj. Platí to pro přípravu PPP projektů na výstavbu dálnice D35. Oproti pilotnímu projektu D4 se podařilo přípravu výrazně urychlit a jestli všechno půjde dobře a budete v tom mít naši podporu, tak se může začít stavět v letošním roce.
Ano, PPP projekty nejsou v žádném případě jednoduchá disciplína. Podařilo se vytvořit na druhou stranu na Ministerstvu dopravy funkční tým, který se zabývá přípravou PPP projektů. Můžete jich do budoucna využít celkem šest, na kterých se začalo už pracovat, včetně železnice. Je to určitě na místě.
Mohl bych pokračovat dál. Mohl bych pokračovat o tom, co se podařilo pro energetickou bezpečnost, jakým způsobem se podařilo zajistit zásobníky plynu i plynovou infrastrukturu. Co to znamená mimochodem i pro ty, kteří je teď – jako ČEPS – mají ve své správě, protože se ukazuje, že to byl dobrý krok i ekonomicky. Jenom si připomeňme, co zaznívalo tehdy v Poslanecké sněmovně, jak na tom kroku nenechal Andrej Babiš nit suchou a Karel Havlíček zrovna tak. Ale teď je úplně jasné, že to byly prostě správné kroky. Stejně tak říkám, je dobře, když v těch projektech budete pokračovat. Jenom znovu. Je věcí politické poctivosti, abyste přiznali, jakou reálnou zásluhu na tom má i předchozí vláda a kdo za to tehdy nesl politickou odpovědnost.
K těm krokům, které jsme za poslední dobu zažili. Jenom si připomeňme, jak Alena Schillerová říkala před volbami v mnoha různých slovech, jak je Česká republika spálená země. Jsem hrozně rád, že teď už to z jejích úst nezaznívá. Ubezpečuju vás, že já to nikdy nepoužiju, protože respektuju práci mnoha lidí, vědců, podnikatelů, těch, kteří pracují jako zaměstnanci v České republice, těch, kteří něco dělají a dělají z Česka úspěšnou zemi. Role vlády je jim důvěřovat a vytvářet pro ně co nejlepší podmínky. Ale urážet je tím, že žijí ve spálené zemi, je fakt nehoráznost.
Proč to připomínám? Protože teď je na místě na druhou stranu předvést skutečnou reálnou politiku. To je to, co chceme nabízet a co nabízet budeme. Ne prohlubování příkopů, ne konstruované spory s Hradem. Ty fakt nikomu nepomáhají. Ne divadlo o tom, jak půl roku řešíte složení delegace na summitu NATO. To je fakt směšná záležitost. Normálnímu premiérovi by to trvalo asi 30 vteřin, než by v tom bylo jasno. Jenom by musel postupovat v zájmu České republiky a v zájmu lidí, kteří v České republice žijí. Ne v zájmu trapných sporů a ukojení motoristických trapných trpasličích vášní se pomstít prezidentovi.
No, to zdaleka není jediný trapný konstruovaný spor, který zažíváme. Nebudu připomínat všechno osočování úředníků ve veřejné správě na Ministerstvu životního prostředí. Nebudu připomínat to, jak je vám úplně jedno jakákoliv odbornost. Ale pravidelné útoky na ústavní instituce. Zatím jsme nikdy nebyli svědky toho, aby premiér vyčítal guvernérovi České národní banky jeho politiku v oblasti úroků, nastavování úrokových sazeb. Teď poprvé.
Akorát si musíme taky uvědomit a připomenout, že vedle společnosti Agrofert vložené do svěřenského fondu nadále Andrej Babiš disponuje významným podílem v SynBiolu a ve fondu Hartenberg, ve společnostech, které prostě čerpají úvěry, tím pádem logicky mají zájem na co nejnižších úrokových sazbách. Oproti tomu Česká národní banka svojí úrokovou politikou musí vyvažovat rozhazovačnou politiku této vlády, protože vyšší deficity představují naprosto jednoznačně jeden z nejvýznamnějších proinflačních faktorů. To je přesně to, čím vláda může ovlivňovat inflaci, když bude hospodařit odpovědně a když bude deficity snižovat.
Tomio Okamura se obvykle chlubí cenou másla a jak ji zařídil. Tak bych se ho chtěl zeptat, jak ji zařídil? ***
