Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.00 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Poslední z té základní sady pozměňovacích návrhů je sněmovní dokument 1403. Ten se týká spropitného. Také jsem o tom poměrně rozsáhle hovořil. Navrhujeme vypustit ustanovení zavádějící zvláštní daňové osvobození spropitného, a to výhradně ve stravovacích službách. Já to asi nebudu znovu opakovat. Opravdu nerozumím principu, proč jedna vybraná skupina má mít speciální daňový režim. Proč ostatní skupiny, u kterých je spropitné běžnou součástí jejich podnikatelského života, nikoliv.
Pokud spropitné je takovým problémem, pojďme se tomu věnovat samostatně, systémově, ať se to týká všech podnikatelů, kteří se se spropitným potkávají, a ne jenom jedné vybrané skupiny. To zavání dojmem, že tato skupina má být privilegovaná. Pro to nevidím nejmenší důvod. Proto navrhujeme ustanovení, která se týkají speciálního daňového režimu v gastro provozu se spropitným, vypustit. Pojďme se tím seriózně zabývat. Pojďme o tom diskutovat, ale spravedlivě, ať to platí pro všechny podnikatele. Ne tak, že tímto opatřením zavedete a právě narušíte podnikatelské prostředí a jeho rovnost.
Poslední pozměňovací návrh nebudu představovat. Ten představí kolega Munzar. Děkuji, že snad by na něm mohla být shoda, protože ho budeme předkládat i s kolegou Pařilem, ale představení nechám na kolegovi Munzarovi.
Tolik devět mýtů, pět našich pozměňovacích návrhů, které by mohly návrh uvést primárně a hlavně do souladu s návrhem (?) Ústavního soudu odstranit z něj všechny nově zaváděné výjimky, nové daňové režimy, vypustit nesmyslnou další evidenci tak, aby alespoň trochu ta evidence dávala smysl, byť s ní jako celkem nesouhlasím. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane předsedo. Nyní zde mám faktickou poznámku od pana vicepremiéra a ministra obchodu a průmyslu Karla Havlíčka. Vaše dvě minuty.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Tak k těm podnikatelům, co jste zde zmiňoval. Samozřejmě, že nikdy nemáte stoprocentní podporu všeho. Když jsme zaváděli elektronickou dálniční známku, také byla určitá skupinka těch, kteří tvrdili, že by to chtělo stále ten nalepovací štítek a že elektronická verze je zbytečná.
Nicméně, to je reakce na to, když jste říkali, že podnikatelé to považují za buzeraci a za něco, co je ohrožuje. Naprosto drtivá většina všech jejich zástupců – a my se musíme řídit jejich zástupci, protože mimo jiné proto jsou připomínkovým místem – je pro. Ať už je to Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Asociace českého tradičního obchodu, Asociace hotelů a restaurací, Asociace pro turismus a obchod, ať už je to Hospodářská komora, ať už je to Svaz průmyslu, ať už je to Asociace podnikatelů a manažerů. Ještě si všechny pamatuji, protože velmi dobře vím, jak to bylo před těmi deseti lety.
Ano, tehdy i některé z těchto asociací, které reprezentují 90 procent českého byznysu, měly skutečně určité obavy, protože byly strašeny tím, že to nezvládnou jejich členové, tím, že to bude příliš drahé, tím, že budou bankroty a tak dále. Nic z toho se neprokázalo. Dnes a priori nebo respektive unisono prakticky všechny klíčové svazy a ti, kteří hájí zájmy malých, středních i velkých, tvrdí, že je povinností státu, aby zajistil, že zde bude férové prostředí, aby jim neznehodnocoval jejich investice. Protože – abychom si jenom rozuměli – to, pokud někdo jede v šedém režimu a využívá toho, že nemusí všechno přiznat, tak se rovná 50 procent rozdílu vůči tomu, kdo toto vykazuje. Je povinností státu aby toto zabezpečil.
Má na to různé nástroje – s tím souhlasím – ale nástroj elektronické evidence tržeb je nástroj moderní, nástroj, který je plošný a nástroj, který navíc v tomto rozložení umožní těm úplně nejmenším v režimu off se z toho vytáhnout. (Předsedající: Čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní zde máme dvě přednostní práva. S prvním je paní poslankyně Vendula Svobodová – přednesení stanoviska klubu Pirátů. S druhým potom pan poslanec Jan Papajanovský – zplnomocnění přednesení stanoviska klubu STAN. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní ministryně, dneska tady projednáváme návrh, který vláda nazývá EET 2.0. Chci hned na začátku říct, že férový výběr daní je zásadní pro vnímání státu jako partnera. Stát má vybírat daně spravedlivě a má chránit poctivé podnikatele před neférovou konkurencí. Taky má mít nástroje, jak bojovat proti šedé ekonomice. To je důvod, proč se ale musíme i ptát, jestli je tento návrh skutečně dobře zacílen, jestli míří na ten problém. Jestli náhodou nevytváří jenom plošnou povinnost pro všechny, včetně těch, kteří už dnes fungují poctivě, transparentně a často s minimální administrativní kapacitou.
Za Piráty neříkáme EET 2.0 ne, ale máme řadu připomínek, protože máme obavu, že evidence tržeb neúměrně dopadne na ty nejmenší. Kdybyste z našeho stanoviska slyšel jenom tohle, tak to je to zásadní, že skutečně ta evidence dopadá nejvíc na nejmenší podnikající osoby. Ale teď postupně.
První problém je s avizovaným výběrem 14,4 miliardy korun. Já jsem samozřejmě četla publikaci od Centra veřejných financí, kde se tedy pracuje s částkou 13,9 miliardy. Ale vlastně tady máme problém rozšířen na to, že i pokud se ta částka vybere v té které výši, tak k zákonu o EET je přilepena řada dalších daňových změn, které naopak ze státního rozpočtu vysají zhruba 7 miliard korun, s určitými průběhy doby.
Součástí jedné z daňových slev nebo daňových zákonů je i sleva na studenta, což pěkně zní, ale vlastně se dotkne jenom velmi malého množství studujících, jen těch, kteří za rok vydělají přes 200 000 korun. Takže to spíš považujeme za takové PR než jako reálnou pomoc pro pracující studenty.
U zaměstnaneckých benefitů máme za to, že výpočet úplně neodpovídá realitě. Tady bychom spíš počítali s výdaji vyššími než je těch 400 milionů. Máme napočítáno spíše tak 3 miliardy.
U snížení DPH na nealkoholické nápoje na 12 procent, což je jistě bohulibý počin, jen doufáme, že se skutečně toto snížení DPH projeví na reálné ceně nealkoholických nápojů v restauračních zařízeních.
Co je taky ale důležité a je potřeba tady zmínit, že tyto zásahy do veřejných rozpočtů se dotknou i územních samospráv. Podle důvodové zprávy to bude ve výši až jedné třetiny vynaložených výdajů, takže to všechno půjde ještě za územními samosprávami.
Musím říct, že všechny tyto daňové změny, které jsou přilepené k EET, k tomuto zákonu, by si zasloužily samostatnou debatu, protože to nejsou nějaké nicotné změny. Na jedné straně se třeba mění právě zastropování zaměstnaneckých benefitů, ale mnohem víc by se k této debatě slušela otevřít diskuse o změně zákona o dani z příjmů, a to konkrétně v § 10 odst. 3 a, která by mohla upravovat výši příjmů, které jsou osvobozeny od daně úplně. Dnes je tento odstavec formulovaný, že se nedaní příjmy do výše 50 000 korun, ale to je velmi nízká částka i s ohledem na současné ceny. Když si vezmete 50 000 za rok, tak to máte zhruba 4 000 měsíčně, a to je skutečně málo.
Druhý problém, ke kterému se tady chci vyjádřit, je i množství sebraných dat. Moji kolegové předřečníci už to tady zmiňovali. Jistě se k tomu budou vyjadřovat i další kolegové a kolegyně. Množství vybraných dat je skutečně zásadní. Do EET by se mělo zapojit zhruba 600 000 podnikajících a je to obrovské množství dat, která musí být ale v bezpečí a nesmí být nijak zneužita ve prospěch kontroly státu, která by byla nadbytečná a nebyla by právě v souladu s potřebami evidence tržeb, protože pak už to zase narušuje důvěru podnikajících subjektů ve stát. ***
