Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.50 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Odlišná situace však nastává u plateb uskutečněných bezhotovostním převodem peněžních prostředků, včetně platebních karet a dalších obdobných platebních prostředků. Tyto platby jsou zaznamenávány bankovním systémem, jsou dohledatelné, identifikovatelné a vytvářejí průkaznou evidenci o plátci, příjemci, částce i okamžiku uskutečnění transakce.
Znovu bych mohl odkazovat na Ústavní soud, který zdůraznil, že při zavádění nástrojů daňové kontroly musí zákonodárce respektovat princip proporcionality a minimalizovat zásahy do práv podnikatelů pouze na rozsah nezbytný k dosažení sledovaného cíle.
Když to zkrátím, mluvil jsem o bezhotovostních platbách už dostatečně, tak povinnost evidovat bezhotovostní platby proto vede k duplicitnímu shromažďování údajů.
Navrhovaná úprava zachovává evidenci hotovostních a obdobných plateb, tedy když vyjmeme ty bezhotovostní, u nich je to riziko objektivně vyšší. Náš návrh tak posiluje v souladu s názorem Ústavního soudu princip proporcionality právní úpravy, snižuje administrativní zátěž podnikatelů a lépe zaměřuje evidenci tržeb na transakce, u nichž může plnit svůj deklarovaný účel.
Další pozměňovací návrh najdete ve sněmovním dokumentu 1400. Ten se týká zaváděných daňových výjimek, které vlastně jsou takovým přílepkem u toho návrhu samotného. Proto v tom našem pozměňovacím návrhu navrhujeme vypustit z návrhu zákona ustanovení týkající se změn daňového režimu rekreace a zájezdů poskytovaných zaměstnavatelem, obnovení slevy na studenta a obnovení slevy na umístění dítěte.
Předmětem projednávaného zákona je zavedení evidence tržeb. Uvedené změny zákona o daních z příjmů z evidence tržeb věcně nesouvisejí a jejich zařazení do návrhu představuje spojení několika odlišných legislativních témat do jednoho jediného zákona – o tom už jsem také také mluvil.
Každá nová sleva nebo zvýhodnění současně vytváří tlak na vznik dalších obdobných výjimek. Pokud stát poskytuje zvláštní daňové zvýhodnění jedné skupině poplatníků, vzniká legitimní otázka, proč obdobné zvýhodnění neposkytne jiným skupinám. Takový přístup postupně vede k erozi daňového základu a k nepřehlednému systému složenému z desítek speciálních režimů. Proto navrhujeme zachovat projednávaný návrh jako zákon upravující evidenci tržeb a vypustit z něj ustanovení, která s tímto předmětem úpravy přímo nesouvisí a která dále rozšiřuje již rozsáhlý systém daňových výjimek a zvláštních režimů.
Pod sněmovním dokumentem 1401 najdete pozměňovací návrh, který se týká úpravy DPH na nealkoholické nápoje. Navrhujeme zachovat stávající právní úpravu sazeb daně z přidané hodnoty u nealkoholických nápojů podávaných v restauračních zařízeních, tedy v rámci poskytování jejich služeb – ono je to komplikovanější.
Předkladatel navrhuje rozšířit okruh nealkoholických nápojů podléhajících snížené sazbě DPH ve výši 12 procent. Návrh je odůvodňován snahou sjednotit sazbu DPH u stravovacích služeb a u podávání nealkoholických nápojů v gastronomii. Taková změna však nepředstavuje systémovou reformu DPH, ale další dílčí rozšíření režimu snížených sazeb. Český systém DPH je již dnes zatížen řadou výjimek, zvláštních pravidel a odlišných sazeb, které snižují jeho přehlednost, zvyšují náklady na správu daně a komplikují podnikatelům správnou aplikaci právních předpisů.
Problematické je rovněž spojování této změny se zákonem o evidenci tržeb. Na to už jsem znovu opakovaně upozorňoval. Důvodová zpráva výslovně uvádí, že snížení sazby DPH na nealkoholické nápoje je součástí balíku opatření, jejichž prostřednictvím mají být výnosy EET 2.0 částečně vráceny do ekonomiky. Takový přístup však vytváří fakticky vazbu mezi zavedením nových evidenčních povinností a poskytováním nových daňových výjimek. Daňový systém by neměl být konstruován na principu, že každé nové regulační opatření bude doprovázeno novou selektivní úlevou pro vybrané skupiny poplatníků. Proto navrhujeme zachovat stávající právní stav a nevytvářet další výjimku v systému daně z přidané hodnoty.
Další pozměňovací návrh najdete ve sněmovním dokumentu 1402 a týká se evidence provozoven, zjednodušeně. A tento pozměňovací návrh bych chtěl poměrně vypíchnout. Navrhuje se v něm zrušit povinnost oznamovat správci daně evidenční jednotky a současně odstranit související povinnost uvádět jejich označení v údajích o evidované tržbě.
Navržená právní úprava vytváří vedle samotné evidence tržeb další evidenční systém spočívající v registraci provozoven, internetových stránek, aplikací, dopravních prostředků a dalších evidenčních jednotek Tato povinnost představuje dodatečnou administrativní zátěž podnikatelů, aniž by bylo prokázáno, že přináší významný přínos pro správu daní.
Podstatou evidence tržeb má být evidence jednotlivých plateb tržeb. Správce daně získává informace o každé evidované transakci včetně identifikace poplatníka, času uskutečnění a výše tržby. Pro plnění tohoto účelu není nezbytné vytvářet a průběžně aktualizovat samostatný registr evidenčních jednotek.
Navržené řešení zjednodušuje systém evidence tržeb, snižuje administrativní náklady podnikatelů i státu a soustřeďuje evidenční povinnost na údaje skutečně potřebné pro správu daní. Evidence tržeb má sloužit k evidenci tržeb, nikoliv k vytváření a správě rozsáhlých registrů, provozoven, internetových stránek, mobilních aplikací a dalších evidenčních jednotek.
Na tenhle pozměňovací návrh, který zavádí nesmyslnou administrativní povinnost zatěžující, tak zejména upozorňuji. ***
