Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Předkladatelé doplnili do veřejných zájmů bydlení, což je chvályhodné, ale hned následně přidali podnikání. Při vážení veřejných zájmů se tak dostáváme do situace, kdy je – cituji – v části první, hlava I Obecná ustanovení v § 1 odst. 3, to znamená úplně na začátku zákona, napsáno, že zákon má vytvářet podmínky pro bydlení, práci v podnikání a život lidí, a až posléze udržitelný rozvoj, zvyšování kvality území a podobně. Tím pádem se nám podnikání dostává až třeba před ochranu životního prostředí. Podnikání je zájem jednotlivce. Ochrana životního prostředí je zájem celku.

Stavby pro hromadné bydlení, které definuje novela, mají jediný limit. Tím limitem je nadpoloviční podíl pro bydlení. Nadpoloviční? Proč zde nemáme třeba vyšší procento pro bydlící? Proč to není třeba 70 ku 30. Asi by se tam hůře schovávaly různé projekty. Pak by se snadno argumentovalo, že chcete stavět byty.

Nadpoloviční podíl je těžce nedostačující v tak velké bytové krizi, v které se nacházíme. A právě se nabízí úvaha, jak snadno půjde zneužít tento status schvalovaného jednostupňově z Prahy centrálního stavebního úřadu. (?)

Dále si zde vůbec neklademe závazky typu, aby alespoň některé z nově postavených bytů byly v režimu dostupného bydlení. Přitom politika dostupného bydlení je právě to, co zajišťuje dostupnost bytů pro potřebná povolání v západních velkoměstech, jako je Hamburk, Mnichov, Berlín, Vídeň. Všechna ta města si tím prošla a my se můžeme nechat inspirovat.

Stávající definice dostupného bydlení není nijak zničující pro majitele nemovitostí. Jedná se o 90 % tržní ceny nájemného v místě obvyklém, ale ani tuto možnost nám novela nenabízí. Například podmínkou plánovací smlouvy s městem, která by definovala, že by nějaká část bytového fondu v řádu procent, jednotek procent mohla připadnout městu. Například Mnichov tam má 60 %.

Naopak pro jistotu škrtá odstavce o dostupném nájemním bydlení ze zákona, aby tak podkopala možnost obce takovéto plánovací smlouvy s developery snáze uzavírat. No, proč se tak děje? Protože zadáním tohoto zákona není řešit nedostupnost bydlení. Zadáním je možnost rychleji stavět tam, kde nám bránili. A bránění je například plošná ochrana památkových rezervací, která je samozřejmě náročná, ale zase se jedná o dům, který zasadíte do kvalitní zástavby s nadstandardně vysokou přidanou hodnotou. Dům tak okamžitě získá násobně vyšší hodnotu, než kdyby stál jinde. Je třeba si uvědomit, že plošná ochrana urbanistických celků je náš národní poklad. Za nerozbombardování naší republiky během druhé světové války jsme zaplatili vysokou cenu ztráty národní hrdosti, ale teď naopak si naši národní hrdost můžeme na našich památkách stavět.

Cílem není ponechat si skanzen. Cílem je adaptovat naše památky a centra měst na novou dobu, aniž bychom zničili jejich hodnoty, a to samozřejmě vyžaduje čas a práci. A vyžaduje to také aktivitu a také vícenáklady. Ale odměnou za to je, že máme naprosto ojedinělá centra měst, za kterými jezdí turisté z celého světa. A právě i ta vyšší hodnota těch staveb, které tam realizujeme.

Jste si jisti, že chcete mít města plná staveb, jako je Palladium? Na jeho příkladu vidíte, že i dnes to jde. Můžete se k památce zachovat bez respektu a i při dnešní úrovni památkové péče tomu úřady nezabrání. Proč je takovým zájmem památkovou péči vypnout? Kolik novostaveb a bytových domů se bude stavět v památkových rezervacích? Proč se zahodila připravovaná novela památkové péče už potřetí? Vzala se červená pastelka a pár lidí si namátkou škrtalo.

Zákon o památkové péči je zastaralý, ale jeho aktuální novelizace neřeší problémy, které památková péče má. Jenom přikládá nové a především bere Národnímu památkovému ústavu možnost vykonávat jeho hlavní poslání, což má dané zákonem, což je ochrana památek v České republice. To je další z ukázek toho, jak zmatené, ukvapené až zbabělé je řešení novelizovat se stavebním zákonem těch dalších 49 souvisejících zákonů. Čtyřicet devět!

Další neuvěřitelné zásahy do pravomocí hlásí ochrana přírody a krajiny. Předkladatelé se tváří, že novostavby mají přednost před tím, abychom se v městech, obcích i krajinách starali koncepčně o zeleň a modrozelenou infrastrukturu. Na hospodářském výboru jsme čtyři hodiny v absolutním horku hlasovali o tom, jaké přijmeme pozměňováky, a adaptace modrozelenou architekturou, modrozelenou infrastrukturou, adaptace měst neprošla. Všem nám bylo vedro, ale nikdo to nechceme řešit. Nechápu.

Neuvědomujeme si, že rušení plošné ochrany životního prostředí ublíží především lidem? Lidem, kteří žijí v těch městech, v těch obcích, kteří chtějí tu krajinu používat? I lidem, kteří chtějí v té krajině zemědělsky fungovat? Ta krajina musí mít vodu, aby mohla na ní růst řepka. Lidem se zhorší nejen mikroklima, ale v důsledku toho i zdraví. Vyzývám koalici, aby alespoň pro stromy v ulicích ustoupila o krok zpět a přijala alespoň některý z pozměňovacích návrhů, který zakazuje vykácet prakticky v libovolné ulici stromy i keře jenom proto, že nám v ulicí překvapivě vedou vodu Vodovody a kanalizace. (?)

Zásahy do chráněných území a národních parků jsou vlajková loď motoristických zásahů, kteří s krátkozrakostí sobě vlastní nechápou, že právě lidé zdravou krajinu a přírodu potřebují, nikoliv naopak, a že ze zničených lokalit prvně utečou lidé.

Je až zarážející, nakolik aplikace plánované novely stavebního zákona připomíná dobu před 37 lety, kdy komunisti taky neřešili ochranu přírody, neřešili ochranu památek, neřešili ochranu zájmů majitelů a jednotlivců. A není překvapením, že právě premiér Babiš, který celý život profitoval jen z toho, že byl v StB a měl kontakty a z kontaktů se rodily příležitosti a nové kontakty a zdroje, tak právě ten u nás vrací stavební právo zpátky o 40 let dozadu.

Tři nejdůležitější věci. Novela se hlásá s tím, že chce zrychlit stavební řízení. Průměrné stavební řízení za poslední rok a půl z dat MMR je tři měsíce a osm dní. Tři měsíce, osm dní průměr. Jak víc to chcete zrychlovat? Čekají nás úřady bez úředníků, 70 % úředníků říká, že nepřejde pod státní stavební úřad. Chcete snižovat počty stavebních úřadů? Ještě nevíte jak? A my víme, že teď z průzkumů, které vede ... (nesrozumitelné) je, že některá stavební povolení trvají dlouho, protože nemají lidi. Když zmenšíte počet úřadů, tím pádem se logicky zmenší počet úředníků, tak nechápu, jak zrychlíte ta stavební povolení, když budete mít těch lidí méně.

O černých stavbách hovořil kolega Niemiec. Ještě bych chtěla znovu opakovat, že kancelář ombudsmana identifikovala ten problém již při prvním návrhu novely, kdy bylo jasně řečeno, že nebude žádná lhůta k prohlášení černé stavby, tedy že v tom limbu mezi stavěním a černou stavbou máte neomezený počet let, roků, staletí, kdy nemusí být prohlášeno. Nový komplexní pozměňovací návrh si vzpomněl, že by třeba někteří úředníci mohli dělat dobře svoji práci, některé černé stavby prohlásit, nebo že tady máme černé stavby, které už jsou prohlášeny, a tak se tam doplnila ta věta, že výzva k odstranění nemusí být udělena, pokud by odstranění stavby byl zásah nepřiměřený přínosům.

Tady není co řešit. Prostě tohle je tak příšerně připravená, těžko říci, zda se dá říct novela, ale spíš změť šíleností, že my bychom opravdu rádi navrhli návrat do druhého čtení, abychom nemuseli rozvrátit stavebnictví v České republice. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Já vám přeji hezké odpoledne. Vystřídali jsme se v řízení schůze, takže vás zdravím a budeme pokračovat. A v tuto chvíli by měl přednést stanovisko poslaneckého klubu TOP 09 pan poslanec Kučera.

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Ještě jednou děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, TOP 09 dlouhodobě usiluje o zrychlení povolovacích procesů, snížení administrativní zátěže a redukci byrokracie. Chceme stavět, ale ne za cenu destrukce českého právního řádu a veřejného zájmu.

TOP 09 proto, a já jménem TOP 09 navrhuji tento tisk vrátit do druhého čtení. Mně se celkem líbilo přirovnání, které tady použila paní předřečnice, že to není novela, ale že to změť poslaneckých návrhů. Myslím si, že to celkem přesně vystihuje, v jakém stavu je tento dokument a tato novela. Možná bych ještě použil jedno přirovnání, které tady zaznělo, že vláda tady používá, respektive nabízí marketingově ty hrnce seniorům. A já bych možná k tomu dodal, že taky do nich navařila bramboračku, kterou ovšem ochutnáme až poté, co odklopíme tu pokličku na závěr toho hlasování. ***