Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A to, že tím, že do toho vneseme tento chaos, tak to má ty sekundární dopady opravdu další. Prostě ten návrh zákona podle mě významně destruuje systém profesionální státní správy a myslím si, že touto formou nezískáme rychlejší stavební řízení. Získáme maximálně tak méně odborné rozhodování, nejistotu, přetížené úřady a bohužel mnohdy další průtahy.

Třetí rovinu, kterou zmíním, je ochrana veřejných zájmů. Stavební právo není jen o tom, aby se něco postavilo a povolilo, mnohdy ve spěchu a mnohdy samozřejmě v rozporu s jiným veřejným zájmem. Podle mě stavební právo je také o tom, aby se stavělo bezpečně, kvalitně a s respektem k území, aby se chránilo zdraví lidí, aby se ochránila půda, lesy anebo voda, aby se chránily památky, prostě aby se chránila kvalita bydlení či práva sousedů. Prostě ti lidi mnohdy na ten svůj dům spoří celý život, vychází v dobré víře z nějakého právního prostředí nebo z územního plánu a najednou bude umožněno, aby jim vedle jejich rodinného domu, do kterého oni investovali celoživotní úspory, najednou vznikly provozy, které by tam z podstaty ani vzniknout prostě neměly. Prostě veřejný zájem podle mě nemá být překážka, kterou je potřeba škrtnout, protože se to prostě někomu nehodí.

Já myslím, že naší rolí zákonodárců, a opět říkám, že to chce určitý čas, tak je to, abychom našli rovnováhu mezi právem stavět a právem lidí žít v bezpečném, zdravém, předvídatelném a kvalitním prostředí, abychom si opravdu dali tou kvalitní diskusí práci, abychom našli tu rovnováhu mezi jednotlivými veřejnými zájmy. A právě tato rovnováha se podle mě v tomto návrhu vychyluje nebezpečným směrem.

Tou čtvrtou rovinou, kterou zmíním, je postavení obcí a samospráv. Obce nejsou překážkou výstavby, obce jsou ti, kdo nesou důsledky výstavby. A když se někde postaví nová čtvrť, obec musí řešit školku, školu, dopravu, vodu a kanalizaci anebo sociální služby. Když například investor realizuje záměr a následně náklady dopadnou na veřejnou infrastrukturu, jsou to právě obce, kdo musí hledat peníze. A tady mně osobně vadí, že v té debatě právě ti, kteří mnohdy právě ty další náklady ponesou, tak z té debaty mnohdy byli úplně vyčleněni, anebo to byla debata opravdu pouze formální.

Pátou rovinou, kterou zmíním, je rovina právní jistoty. Návrh obsahuje řadu nových neurčitých pojmů, nových procesních pravidel, nových výjimek, nových kompetenčních konstrukcí. Na papíře to sice může vypadat jako zrychlení, ale v právu prostě platí jednoduchá věc, a to je, nejasné pravidlo nevede k rychlosti, ale vede prostě k zmatku, vede k tomu, že ty věci budou komplikovanější, a to neznamená, že se věci zrychlí. Ale tím, že nejsou věci vyjasněny, tak spíše přináší určité další komplikace. Prostě nejasné pravidlo vede ke sporům. Ke sporům mezi úřady, ke sporům mezi stavebníky a sousedy nebo ke sporům mezi obcemi a investory či ke sporům před správními soudy, a to bychom určitě naší prací neměli prohlubovat, ale spíše jít cestou, abychom těmhletěm věcem předcházeli. A to si nemyslím, že tento tisk prostě obsahuje. Jestli někdo tedy tvrdí, že stavební řízení zrychlíme tím, že vytvoříme desítky nových výkladových nejasností, tak se osobně obávám, že realita bude přesně přesně opačná.

Šestou rovinou, kterou zmíním, je kvalita staveb. Ano, rychlost povolení a výstavby je důležitá, musíme se ale bavit i o tom, co povolíme. Jestli bude bydlení skutečně kvalitní a zda bude dostupné jen cenově, nebo také uživatelsky a technicky, či zda budou zachovány požadavky na přístupnost, jestli se nebude pod heslem ekonomické nepřiměřenosti snižovat standard bydlení, bezpečnosti nebo veřejného prostoru.

Sedmou rovinou, kterou zmíním, je rovina odpovědnosti vůči budoucnosti. Stavební zákon nenastavuje pravidla na roky dopředu. Dnešní chyby se bohužel velmi dramaticky projeví v budoucnu. To právě, jak je to manažersky odfláknuté, nepřipravené, tak znovu zopakuji, že to přináší podle mě mnoho rizik do budoucna, a to pocítí nejen stavebníci, kteří dostanou povolení, ale potom zjistí, že je soudně zranitelné, ale třeba i obce, které budou řešit dopady špatně připravených záměrů. Občané se bohužel nebudou moci účinně bránit. Úřady budou zahlceny nejasnými pravidly a případné chyby pozná negativně také bohužel krajina, lesy, půda, voda anebo veřejný prostor.

A proto bych chtěl dneska opětovně vyzvat vládní většinu, vraťme prosím tento návrh do standardního procesu. Ne proto, že bychom nechtěli zrychlit stavební řízení, ale právě proto, že ho chceme zrychlit. A prosím, opravme to, co nefunguje, pojďme se podívat na ty jednotlivé procesy. Já osobně si myslím, že tam je řada věcí, která se dá nějakým způsobem zrychlit. Dotáhněme digitalizaci, posilme kapacity úřadů, vyhodnoťme, co přinesly dosavadní změny. Ta vyhodnocení prostě tady chybí, a to si myslím, že je velká chyba. Připravme kvalitní přechodná ustanovení, vyslechněme obce, kraje, profesní komory, ombudsmana nebo i třeba organizace sdružující vlastníky lesů, orgány ochrany veřejných zájmů, odbornou veřejnost. Prostě dejme si s tím prosím tu práci a pojďme ještě včas to vrátit na koleje.

Jestli prostě odhlasujeme špatně připravený zákon, tak nebudeme zítra stát před rychlejším stavebním řízením. Myslím si, že budeme stát bohužel před chaosem. A tohleto podle mě není pouze jen politická otázka opozice, ale mnozí se tady zaklínali i názory určitých odborných organizací. Já taktéž krátce zmíním některé názory, které v tom veřejném prostoru anebo třeba i na akcích, které jsme my jako starostové pořádali – pořádali jsme tři kola kulatých stolů, kde jsme se snažili maximálně vyslechnout jednotlivé stakeholdery, vyslechnout si to, s čím oni přicházejí, kde jim nebylo slechu, tak já jenom krátce zmíním, a opravdu velmi stručně, několik připomínek, které v tom veřejném prostoru od těch relevantních organizací neustále dokola padají, ať jsou to třeba profesní komory, které říkají, že nebyly adekvátně zapojeny. Návrh je mimo standardní proces, chybí dobrá přechodná ustanovení, hrozí komplikace bez zvládnuté digitalizace a řada ustanovení ohrožuje kvalitu, bezpečnost a veřejný zájem.

Svaz měst a obcí říká, že návrh může oslabit postavení obcí, právní jistotu v území, dostupnost veřejné správy, kvalitu bydlení, plánovací smlouvy, ochranu před černými stavbami a schopnost samospráv rozhodovat o svém území. To říká Svaz měst a obcí. Vedle toho Sdružení místních samospráv České republiky k tomu ještě přidává data z území, kde podle jeho šetření současnou podobu reformy stavební správy nepodporuje 90 procent obcí a pouze 10 procent respondentů z celkem rozsáhlého dotazníkového šetření je připraveno nést plnou odpovědnost za územní plánování včetně finančních dopadů, soudních sporů a případně trestněprávní odpovědnosti.

To, jak ten návrh nakládá právě s tématikou územního plánování, podle mého názoru je chybně. Ne nadarmo je územní plán pokládán za opravdu jeden ze základních strategických dokumentů jakékoliv obce a ta veřejná forma projednávání, kdy se i lidé k tomu můžou veřejně vyjádřit, má svůj smysl. To, že to najednou posunete za zavřené dveře rady, tak má nejenom podle mého názoru nemalý korupční potenciál, ale určitě to není ku prospěchu prostě kvalitní územně plánovací činnosti.

Ombudsman říká: Návrh oslabuje ochranu veřejných zájmů, práv občanů a možnost obrany proti rozhodnutím úřadů. Rychlost výstavby jde na úkor zdraví, životního prostředí, památek a kvality bydlení. A myslím si, že bych mohl pokračovat. Mám tady názory vlastníků lesů nebo Asociace tajemníků a bohužel většina z nich není pozitivní nebo respektive má velkou obavu k tomu, jak tento zákon bude fungovat.

A já proto znovu říkám, není odpovědné v této chvíli návrh protlačit silou, není odpovědné ignorovat prostě tyto připomínky, a to nejde jenom připomínky opozice, ale opravdu dát si tu práci s tou kvalitní odbornou debatou. Není odpovědné tvrdit, že kdo kritizuje tento návrh, tak prostě nechce stavět. To je prostě lež. To je prostě jenom lživý a falešný argument. My chceme stavět, ale chceme stavět podle pravidel, která budou dlouhodobě fungovat.

Já bych tedy v tomto případě chtěl tedy navrhnout, paní předsedající, v souladu s § 95 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, abychom tedy navrátili tento tisk do druhého čtení, abychom tedy opakovali druhé čtení sněmovního tisku číslo 67. A tím důvodem, ještě krátce to odůvodním, tím důvodem tohoto návrhu není jen dosavadní chaotické a nepřehledné projednávání, ale i skutečnost, že při projednávání návrhu ve výborech, konkrétně během jednání hospodářského výboru, neměli poslanci k dispozici úplné odborné podklady, zejména stanovisko jednotlivých dotčených rezortů k předloženým pozměňovacím návrhům. Přestože tato stanoviska existovala a při jednání z nich bylo opakovaně citováno, nebyla členům výboru systematicky poskytnuta. ***