Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.30 hodin)
Poslanec Martin Šmída: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já určitě nechci zdržovat, já vnímám, jak závažné téma je prolomení zákona o rozpočtové odpovědnosti a nastolení rozpočtové nezodpovědnosti, rozvázání si rukou k bezbřehému rozhazování a masivnímu zadlužování příštích generací. Ano, to je závažné. Ale taky se u nás na Hané říká: Když nejde o život, jde o... Však víte.
A v minulých dnech o život skutečně šlo. Česká republika zažila nejhorší vlnu veder ve své historii. Padaly absolutní teplotní rekordy. Český hydrometeorologický ústav upozorňuje, že podobné extrémy budou stále častější. Odborníci varují, že vedra představují jedno z největších zdravotních rizik spojených se změnou klimatu.
V Evropě si vlna veder podle odhadů vyžádala tisíce úmrtí během pouhých dvou týdnů. A teď už víme, že něco podobného se může v blízké době opakovat.
Zatímco představitelé Motoristů se ze svých nově klimatizovaných kanceláří vysmívají občanům, kteří těmito extrémními projevy počasí trpí, dále Motoristé popírají příčinu těchto extrémních projevů, tedy klimatickou krizi, tak mezitím lidé kolabují a mnozí v důsledku těchto veder bohužel i umírají.
Vedra navíc nedopadají na všechny stejně. Největší zdravotní riziko představují pro seniory, pro malé děti nebo pro chronicky nemocné, prostě ty nejzranitelnější skupiny, právě ty, kteří si třeba neumí pomoct sami.
V jiných zemích Evropské unie jsou na tyto případy už připraveni. Mají zmáknuté informování občanů, hydrometeorologický ústav včas přichází s modely, přicházejí včasná varování, úřady mají nachystané scénáře a včas spouštějí nachystaná opatření. Nemusíme vynalézat kolo, stačí se učit od těch, kteří už s tím mají zkušenost. I přesto se tisíce životů v Evropě zachránit nepodařilo. Otázka však zní, jak by to vypadalo, kdyby se tamní vlády na veškerá tato opatření, varování a informování vykašlaly? Bezpochyby by to číslo bylo násobně vyšší.
A to je můj dotaz na tuto vládu. Proto navrhuji zařazení bodu Best in zvládání veder, kolik životů se dalo zachránit, kdyby vláda něco udělala?
A v rámci tohoto bodu bych rád diskutoval o otázkách, které jsem bohužel neměl možnost položit během ústních interpelací, ale v současné situaci je považuji za opravdu důležité – nejen kvůli tomu, čím si občané museli projít, ale i kvůli podobným scénářům v budoucnosti: Tedy jaká opatření byla skutečně realizována v oblasti adaptace na změnu klimatu za vaší vlády? Kolik lidí zemřelo v České republice na následky velké vlny veder? Nemohlo toto číslo být nižší, kdyby vláda včas konala? Jaká opatření v souvislosti s extrémními teplotami vláda udělala? A jak se vláda postaví k silně nevkusným a nevhodným výrokům Motoristů sobě, kteří se vysmívají klimatické krizi ze svých klimatizovaných kanceláří?
Rád bych ještě dodal, že Česká republika má platnou Strategii přizpůsobení se změně klimatu i Národní plán adaptace. Ty počítají například s ochlazováním měst, s výsadbou zeleně, se zadržováním vody v krajině i s lepší přípravou zdravotnictví nebo ochranou těch nejzranitelnějších skupin obyvatel. Ty dokumenty existují, stačí, abyste se jimi řídili. Ty výsledky totiž vidět nejsou.
Připomíná to období, kdy premiér Babiš v Evropě hlásal, že jsme best in covid, a tady mezitím panoval chaos a potýkali jsme se s rekordními ztrátami jak na životech, tak na ekonomice. Mohou nastat situace, kdy ohrožené skupiny obyvatel potřebují pomoc. Pomoc, nikoliv výsměch.
Prosím o zařazení tohoto bodu jako prvního. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji. Já jsem si to přepsal z té vaší přihlášky a když tam není napsáno nic, tak to vždycky považujeme, jako předsedající, že to je první bod, takže jsem to tam napsal. V této chvíli je na řadě pan poslanec Marek Výborný.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za laskavost, pane místopředsedo. Dobré odpoledne, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych s dovolením požádal o zařazení dvou tisků, respektive dvou témat, která, si myslím, že tady leží už drahně dlouho na to, abychom se jimi zabývali, alespoň tedy v prvním čtení.
Ten jeden je sněmovní tisk a ten tedy bych uvedl v této své první přihlášce, a to je sněmovní tisk číslo 28, je to bod 49 programu této schůze a s dovolením bych požádal o jeho zařazení, aby se mohlo potvrdit to, co má pan místopředseda, předpokládám, před sebou, tak jenom ať to tady zazní přímo na mikrofon, tento tisk číslo 28 bod 49 prosím zařadit jako první bod dnešního jednání, variantně jako druhý bod zítra po obědové pauze, respektive po čtrnácté hodině. Respektuji to, že dopolední čas má být věnován třetím čtení. Myslím, že tohleto je korektní přístup a toto si dovolím takto navrhnout.
Jenom velmi krátce, abych odůvodnil tento svůj návrh. Jedná se o novelu zákona o rozpočtovém určení daní, a to v rámci určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům.
Já myslím, že to téma tady bylo na stole i v tom minulém volebním období. Přicházející paní ministryně Schillerová (ministryně vchází do sálu) to téma velmi dobře zná. Myslím, že i z pozice, jestli se nepletu... Vy jste stále zastupitelka Jihomoravského kraje, je to tak? (Ministryně Schillerová mimo mikrofon: Ne.) Už ne, nebyla nikdy. Nicméně asi hájíte zájmy obyvatel Jihomoravského kraje, pokud vím, tak tam máte trvalé bydliště a jste zvolena za tento kraj. A téma rozpočtové určení daní právě směrem k vyšším územně samosprávným celkům se Jihomoravského kraje velmi dotýká.
Ten systém tak, jak byl nastaven na konci devadesátých let, už vykazuje značná rezidua nespravedlnosti vůči některým krajům. A ta situace se v tom mezidobí – já to téma tady společně s paní kolegyní Krškovou a panem poslancem Hladíkem nenavrhuju poprvé – změnila.
Chtěl bych připomenout, že v uplynulých týdnech se tou věcí zabýval i Ústavní soud, na který se obrátilo zastupitelstvo Pardubického kraje. Ústavní soud samozřejmě, který si drží dlouhodobě, já myslím, že to je správně, distanc od témat a rozhodování v oblasti daní, daňové politiky, s argumentací, které rozumím, to znamená, že se jedná o výsostně politické téma, tak ale bych doporučoval, aby si i kolegové, ministři a ministryně, přečetli ten nález Ústavního soudu, protože on, byť tedy ten návrh odmítl, tak ale v tom odůvodnění a v té argumentaci jasně říká, že ten systém tak, jak dneska je, tak, jak se vyvinuly například počty obyvatel krajů, počty školských zařízení, které kraje zřizují, nebo kilometry silniční sítě druhé a třetí třídy a tak dále, by si skutečně zasloužil úpravu tak, aby byl více plastický a více se přizpůsobil krajskému uspořádání.
A já jsem přesvědčen o tom, že tady je na místě, abychom se tím konečně začali zabývat, a to třeba i navzdory úředníkům Ministerstva financí, kteří se tomu dlouhodobě brání, anebo některým reprezentacím krajů některých, kterým samozřejmě ten současný systém vyhovuje, protože vykazuje tu výhodu směrem k nim.
Já jsem přesvědčen o tom, že bez ohledu na to, z kterého jsme kraje, tak bychom měli hledat to, aby ten systém byl spravedlivý, aby maximálně zohledňoval to, co patří do působnosti, přímé působnosti krajů, jako je právě oblast středního školství, jako je oblast zdravotní péče, dojezdu například rychlé záchranné služby, integrovaného záchranného systému anebo právě počty kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
Já bych potom, pokud to bude zařazeno, tak bych i navrhl, abychom spojili projednávání i se sněmovním tiskem 140 a 141, jsou to body 80, 81 v programu této schůze. Body nebo tisky, které k tomuto tématu navrhuje i zastupitelstvo Pardubického kraje. Myslím, že je dobře, ať to projednáváme najednou a pokusíme se tam nalézt nějaký konsenzus na půdě této Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. ***
