Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(18.20 hodin)
(pokračuje Petr Bendl)
Ještě vážnější je situace u podzemních vod, stav mělkých podzemních vod se v květnu zhoršil na mimořádně podnormální. Z hlediska hladin mělkých vrtů šlo o druhý nejsušší květen od roku 1981. Vydatnost pramenů byla v květnovém srovnání dokonce nejnižší od roku 1981. Mimořádně podnormální stav byl i stav hlubokých vrtů, což jsou údaje, které Sněmovna nemůže přejít jen tak mlčením. Ano, vodárenské nádrže jsou podle posledních informací většinou jen naplněny tak, aby zajistily potřebné odběry, což je dobrá zpráva, ale nesmí nás ukolébat, protože problém sucha není jen otázkou velkých nádrží.
A právě proto se ptám: Kde je dnes vláda? Kde je aktuální a srozumitelná informace pro obce? Kde je jasná zpráva pro zemědělce? Kde je koordinace mezi Ministerstvem zemědělství, Ministerstvem životního prostředí, kraji, správci povodí, hasiči a obcemi? Kde je přehled, co bude následovat, pokud se situace bude dál zhoršovat? Neříkám, že vláda neudělala nic. Ministerstvo zemědělství už umožnilo zemědělcům hlásit zásah vyšší moci, opatření strategického plánu Společné zemědělské politiky, pokud kvůli suchu nemohou splnit něktéré dotační podmínky. Následně rozšířilo možnosti využití některých neprodukčních ploch a nepokosených travních porostů pro zajištění krmivové základny hospodářských zvířat, což je správný krok, ale je to málo. A právě proto má vláda přijít do Sněmovny a říci, zda tato opatření stačí, zda budou následovat další, zda má připravený scénář pro zemědělce, obce, vodní zdroje, hasiče a regiony.
Sucho není problém, který se dá vyřešit tiskovou zprávou nebo tabulkou. V koncepci sucho je realita, která dopadá a bude dopadat na lidi v regionech, na zemědělce, na lesníky, hasiče, na rizika, která se týkají požáru. Ano, vláda má koncepci, projednává poziční zprávy. Ministerstvo zemědělství uvádí, že stát (v roce) 2025 vydal na opatření proti suchu 26,8 miliardy korun. Ale koncepce a souhrnná čísla za minulý rok nejsou odpovědí na aktuální stav. Proto prosím, aby Poslanecká sněmovna tento bod zařadila a aby vláda přišla s jasnou informací. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní sem k mikrofonu pozvu paní poslankyni... (Poslanec Bendl: Nevím, jestli jste zachytil, pane předsedající...) Jako třetí bod. (Poslanec Bendl: Ano.) Já jsem to přepsal z vaší přihlášky, děkuju. Marie Kršková. Připraví se Monika Brzesková. Tak vašich pět minut.
Poslankyně Marie Kršková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si navrhnout předřazení bodu číslo 49 sněmovního tisku 28, tedy návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní, která má upravit rozpočtové určení daní pro kraje. Důvod mého návrhu je jednoduchý. Rozpočtové určení daní pro kraje je dlouhodobě nespravedlivé. Ví to kraje, ví to odborná veřejnost a myslím, že to ví i většina z nás v této Sněmovně.
Současný systém je založený na pevných podílech, které se téměř 20 let nezměnily. Přitom se mění počet obyvatel, rozsah veřejných služeb, doprava, školství i zdravotnictví. Přesto financování krajů zůstává stejné. Návrh, jehož jsem spolupředkladatelkou, proto přichází s jednoduchou změnou. Místo historických podílů navrhujeme systém založený na objektivních kritériích, který bude průběžně reagovat na skutečný vývoj v jednotlivých krajích. Nejde o žádnou revoluci. Jde o otevření debaty, která se měla vést už dávno. A právě tady bych chtěla reagovat, prostřednictvím pana předsedajícího, na pana předsedajícího. Pane kolego, v květnu jste kritizoval opozici za to, že nepřináší vlastní konstruktivní návrhy, které by posouvaly politickou diskusi a řešení problémů racionálně kupředu. Myslím však, že právě tento návrh je přesně takovým případem. Tento návrh jsme předložili už 18. listopadu 2025. Nejde o obstrukci, nejde ani o žádné gesto. Je to konkrétní návrh systémové změny, a přesto se za více než půl roku nedostal ani do prvního čtení.
Pokud tedy chceme vést věcnou politickou debatu, musíme být ochotni o podobných návrzích alespoň jednat. Možná s nimi nebudete souhlasit, možná je budete chtít upravit, ale nemůžeme předstírat, že problém neexistuje. Tento problém je skutečný. Současné rozdělení financí mezi kraje není spravedlivé. Je také pochopitelné, proč se toto téma dlouhodobě odkládá. Každá změna totiž znamená, že některé kraje získají více a jiné méně. Žádná vláda si nechce znepřátelit kraje, které jsou současným systémem zvýhodněné. Jenže právě od politiků se očekává odvaha otevírat i složitá témata. Nejen ta, na kterých se všichni shodnou. O to významnější je, že dnes už nejde jen o návrh opozičních poslanců. Stejný problém začaly řešit i samotné kraje. Pardubický kraj, odkud pocházím, předložil vlastní návrh zákona, který směřuje ke stejnému cíli – spravedlivějšímu nastavení financování krajů.
To podle mě ukazuje, že nejde o politické téma. Jde o reálný problém, který dopadá na fungování krajů a jejich schopnost financovat školy, dopravu, sociální služby nebo investice. Proto bych chtěla vládu vyzvat, aby tuto důležitou politickou diskusi konečně otevřela. Neříkám, že náš návrh je jediný možný nebo jediný správný, ale říkám, že po dvaceti letech je největší čas začít hledat spravedlivější systém. A prvním krokem je o něm vůbec jednat. Proto si dovoluji navrhnout předřazení tohoto bodu jako prvního bodu dnešní schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, mám napsáno číslo bodu 49, sněmovní tisk 28. V této chvíli sem pozvu paní poslankyni Moniku Brzeskovou. A spouštím vašich pět minut.
Poslankyně Monika Brzesková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, sociální služby v České republice se dnes nacházejí ve stavu, který už nelze označovat pouze za dlouhodobý problém. Jsme ve fázi systémového ohrožení dostupnosti péče pro desetitisíce lidí. A pokud nezačneme jednat okamžitě, nebude otázkou, zda systém narazí na své limity, ale kdy a v jakém rozsahu dojde ke kolapsu péče v některých regionech České republiky.
Dnes v sociálních službách chybí více než tři tisíce pracovníků. Nejde přitom o číslo v tabulce. Každý chybějící pracovník znamená méně péče, více přetížení stávajících zaměstnanců, omezení kapacit služeb a v některých případech i o odmítání klientů, kteří pomoc akutně potřebují. Dnes už navíc nejde jen o problém budoucnosti. Systém funguje pouze díky enormnímu nasazení stávajících pracovníků, díky přesčasům, díky vyčerpaným zaměstnancům, kteří často pracují za hranicí svých možností, díky ředitelům organizací, kteří každý rok improvizují, kde vezmou personál a finance na dodržení provozu.
Dlouhodobě se diskutuje také o navýšení příspěvku na péči. Stejně tak se stále odkládá zásadní politická debata. (Poslankyně přijímá láhev s vodou.) Děkuju. Já jsem utíkala ze schodů, tak teď neumím popadnout dech. (Poznámka z pléna.) Prosím? Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní poslankyně, úplně v pohodě, napijte se, žádný strach. Já vám pak klidně přidám.
Poslankyně Monika Brzesková: Nebude potřeba. Tak stejně se stále odkládá zásadní politická debata. Kdo má vést odpovědnost za financování sociálních služeb? Stát, kraje, obce, klienti, rodiny? A pokud systém dlouhodobě podfinancujeme, musíme si otevřeně říct, zda chceme zachovat dostupnost péče pro všechny občany nebo zda směřujeme k situaci, kdy kvalitní péče bude dostupná pouze těm, kteří ji budou schopni zaplatit. A pokud nebude mít kdo pečovat, nakonec to dopadne na každou českou rodinu, protože sociální služby nejsou okrajovým tématem, týkají se seniorů, týkají se lidí se zdravotním postižením, týkají se pečujících rodin a ve výsledku se týkají celé společnosti.
Proto mi dovolte, abych zařadila jako první bod dnešního programu návrh bodu, a to Personální kolaps sociálních služeb a ohrožení dostupnosti péče v České republice. Děkuji za pozornost a ještě jednou se omlouvám za trošku nekomfortní přednes. Děkuju.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Nic se neděje, v pořádku. To jsou výsledky projektu chození po schodech v Poslanecké sněmovně. A děkuju za dodržení času. V této chvíli je na řadě pan poslanec Martin Šmída. ***
