Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A třetí krok, ten je nejvíc podle mě k debatě. Ani já nejsem stoprocentním příznivcem toho, co navrhla Hospodářská komora, ale je potřeba se o tom podvozku bavit. To znamená, abychom se bavili o podobě případného antibyrokratického zákona v České republice. Tolik přesně v čase můj první bod a poprosím, paní místopředsedkyně, o zapnutí druhých 5 minut.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já se vás nejdříve zeptám, jestli to chcete zařadit jako první bod této schůze?

Poslanec Karel Haas: Já poprosím, odpověď je jednoduchá, jestli ty mé dva body v tom pořadí, jak je přednáším, navrhuji jako první a druhý bod (Předsedající: Skvělé, takže vyřešeno i do budoucna.) na dnešní schůzi.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: A nyní vám zapínám 5 minut.

Poslanec Karel Haas: Děkuju vám mnohokrát. Ten druhý bod vypadá velmi technicistně. Mě k němu vede to, že se mně od ledna nedaří formou písemných interpelací probrat tu záležitost, která je technického rázu na první pohled a je velmi důležitá pro města a obce v naší zemi, tak se mně nedaří probrat s ministrem životního prostředí. Ten druhý bod já nazývám Nečinnost Ministerstva životního prostředí ve věci zbytečné, nedůvodné a neefektivní bariéry pro lokální a městské teplárny využít využívající paliva vyrobená z odpadů. Ten bod vypadá pravděpodobně pro většinu z vás velmi technicistně, velmi nesrozumitelně, ale není nijak složitý. Česká republika má od roku 2023, to znamená z doby naší vlády, v tom já jsem padni komu padni, vyhlášku Ministerstva životního prostředí č.169/2023 Sb. Kromě jiných věcí tato vyhláška určuje, že paliva vyrobená z odpadů přestávají být odpadem a stávají se palivem za podmínky, že jsou spalována ve zdrojích o minimálním výkonu 20 megawatt. Samo ministerstvo, když návrh té vyhlášky připravovalo a než ji vydalo, tak tu hranici mělo nastavenou na 5 megawatt výkonu toho tepelného zdroje.

Ministerstvo pak v rámci vypořádání připomínek nad touto vyhláškou ustoupilo, abych byl kulantní pouze části trhu a zvýšilo tu minimální hranici výkonu těch tepelných zdrojů z 5 megawatt, které původně ministerstvo navrhlo na 20 megawatt. Co znamená tento dopad? A zdůrazňuju, že v té vyhlášce už pak dál nejde o to, jaké hodnoty jsou měřeny takzvaně lidově řečeno na komíně, to znamená z pohledu spalin, z pohledu nebezpečných látek vzniklých při spalování a tak dále. Takže co se stalo? Podle dat, tvrdých dat Energetického regulačního úřadu je v České republice přes 500 tepelných soustav a ty tepelné soustavy fungují a velmi dobře fungují především v menších městech. Já můžu uvést pro příklad pár takových měst: Lovosice, Turnov, Volary, Sedlčany, Postoloprty, Trhové Sviny a tak dále. Ta data o těchto, řeknu, teplárenských lokálních soustavách jsou opravdu tvrdá data Energetického regulačního úřadu a naprostá většina těchto lokálních, municipálních regionálních tepelných soustav je vlastně někde v intervalu instalovaného výkonu mezi pěti a 15 megawatty.

To znamená, většina těchto 500 tepelných soustav v menších obcích, městech nemůže díky této naprosto byrokratické stanovené překážce té hranici 20 megawatt výkonu nebo minimálního výkonu využívat paliva z odpadů i když splňují tyto lokální regionální tepelné soustavy i když splní všechna přísná kritéria pro normovaná paliva pro výstupy na komíně měřené a tak dále. To znamená, jejich environmentální dopady nejsou horší než u těch soustav s výkonem nad 20 megawatt a přesto těchto cca 500 soustav nemůže využívat paliva z odpadů. To je přece úplně nelogické v době, kdy směřujeme k nějaké efektivní, zdůrazňuju, třikrát podtrhuji slovo efektivní deregulaci, decentralizaci v energetických řešení v naší zemi, to znamená i těchto tepelných soustav. To znamená, já jsem vlastně v rámci té písemné interpelace, kterou se od ledna nedaří s panem ministrem projednat, teď na posledních písemných interpelacích tady byl, ač jsem druhý z poslanců v pořadí, tak se na mě stejně nedostala řada, ale předtím minimálně dvakrát pan ministr životního prostředí nebyl přítomen, tak proto z důvodu nemožnosti probrat tuto věc v rámci písemných interpelací, kam by standardně patřila, tak využívám její návrh k zařazení do programu. Aby se pan ministr neobával k tomu, že chci tu věc nějak politizovat, já ho vlastně chci vyzvat k tomu, aby udělal to, co jako ministr životního prostředí udělat může. Já ho nechci nějak úkolovat, aby vyhlásil veřejnou konzultaci, tak jak ministerstva mohou ke svým podzákonným právním předpisům vyhlásit veřejné konzultace k tomu, abychom se po třech letech účinnosti této vyhlášky pobavili v rámci odborné debaty o tom, zda tuto umělou byrokratickou překážku toho instalovaného výkonu 20 megawatt nesnížit tak, abychom umožnili využití tohoto typu odpadu jako paliva u více soustav. Děkuju mnohokrát. (Předsedající: Čas.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Pěkné odpoledne nebo podvečer, vystřídali jsme se při řízení schůze, já vás tady vítám. Další na řadu k programu schůze pan poslanec Petr Sokol, máte-li, pane poslanče, dva body, jestli to platí, tak já vám nejdřív pustím prvních 5 minut a pak mi dáte znamení, abych vám pustil druhých 5 minut.

Poslanec Petr Sokol: Děkuju, pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegové, kolegyně, já nebudu navrhovat nové body, ale pokusím se přeměnit pořad téhleté schůze, co se týče pořadí. První bod, kterým se chci zabývat, je změna bodu, který doposavad je v pořadu pod číslem 91, jmenuje se Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Jednodušší, jasnější a lépe prosazovaný soubor pravidel. Je to sněmovní tisk 225-E. Komise v tomto dokumentu mimo jiného sděluje členským státům, že chce změnit praxi při řízení v situaci, kdy členská země nedostála své povinnosti implementovat určitou unijní legislativu. Dosud panovala ze strany Komise jistá benevolence. Nyní chce Komise v případě, že členský stát včas patřičnou národní implementační legislativu nepřijme, okamžitě zahájit řízení před Evropským soudním dvorem.

To znamená vyšší pravděpodobnost finančních sankcí vůči členským státům a tedy i vůči České republice a potažmo možné další náklady pro rozpočet České republiky. To je informace, která by tu, myslím, na plénu zaznít měla, protože jako zákonodárci máme koneckonců na implementaci vedle vlády také podstatný vliv. Já jsem jako předseda výboru pro evropské záležitosti napsal v téhle věci dopis všem předsedům poslaneckých klubů a zároveň náš výbor rozhodl, že by tento sněmovní tisk měl být projednán na plénu. Tisk byl sice zařazen do programu aktuální schůze, ale zatím se na něj nedostalo. Z tohoto důvodu bych chtěl navrhnout předřazení tohoto bodu číslo 91 v stávajícím pořadu a to jako třetí bod dnešního programu.

Tady, vážený pane předsedající, končí můj první bod a poprosím vás o nových 5 minut, které se také pokusím...

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, ano spuštěno.

Poslanec Petr Sokol: Děkuji, celé nevyčerpat. I ten druhý bod souvisí s evropskou agendou a s agendou výboru pro evropské záležitosti. Ten se usnesl, aby na plénu byl projednán rovněž aktuální klíčový návrh unijní legislativy, který se jmenuje 28. právní režim pro společnosti, takzvané EU Inc., je to sněmovní tisk 226-E. Jde o návrh, který znamená zásadní krok k posílení toho, na čem se, doufám, tady všichni shodneme, tedy na prohlubování a dobudování vnitřního trhu Evropské unie. 28. režim je totiž prvním posunem na této cestě po více jak 20 letech, tedy od schválení směrnice o službách. Sněmovna by proto podle mého názoru měla jednoznačně podpořit návrh na vytvoření 28. režimu a návrh nové volitelné právní formy obchodní společnosti EU Inc. Zároveň by podle mého názoru měla ocenit to, jak je to navrženo, obsahuje dobrovolnost 28. režimu a právní formy EU Inc. I to, že Komise se rozhodla zvolit pro tento návrh formu nařízení, tedy to povede k tomu, aby to bylo potom implementováno ve všech členských státech jednotně, což je nezbytná podmínka pro jednotný vnitřní trh.

Namístě by byla i podpora navrženého rozsahu návrhu nařízení, který podle mého názoru realisticky neobsahuje rozšíření návrhu například o jednotné pracovní právo, není tam jednotné úpadkové právo a není tam ani návrh na vytváření jednotného unijního soudního orgánu pro takto vzniklé spory. Zároveň bychom podle mého názoru měli podpořit vládu ve vyjednávání. Ta pozice, kterou vláda k tomu má, je podle mě v zásadě správná, ale u tak důležitého bodu by se slušelo, aby to byla Poslanecká sněmovna, která vyjádří tento postoj. ***