Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.20 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Tak v tomhletom smyslu bude vůči návrhům opozice, pozměňovacím návrhům, kritická a nebude je doporučovat ke schvalování, aby na zítřek asi si zavřela oči, uši dělala, že tu v Poslanecké sněmovně není, nebo dokonce zvedla ruku pro navýšení plateb za státní pojištěnce, které bude stát veřejné finance dalších 24 miliard korun, a to ve chvíli, kdy, nebo 21 dobrá, tak 3 miliardy minus, ale přesto je to poměrně velký balík peněz. Možná pro vás ne, paní ministryně, vy ty desítky miliard vyhazujete oknem jak na běžícím pásu, ale přece jenom 21 miliard do zdravotnictví, ve kterém pan ministr zdravotnictví za tu svoji éru stávající neudělal žádný systémový krok, tak považuju za velkou nezodpovědnost.
Pan ministr zvládl přerozdělit přebytky VZP, dokázal vyhodit ředitele, který ty přebytky vytvořil, ale nic systémového ve zdravotnictví zatím od Ministerstva zdravotnictví, od ministra zdravotnictví nemáme. Takže se nestane nic jiného, než že ten systém těch 21 miliard korun utratí, aniž by se cokoliv se zdravotnictvím stalo. Dobře víme a zeptejte se kohokoliv, kdo ekonomice zdravotnictví rozumí, kdo trošku české zdravotnictví zná, tak vám řekne, že české zdravotnictví je systém, který utratí libovolné množství peněz, které do něj vložíte.
Já vůbec nemám nic pro to, abychom investovali do českého zdravotnictví. Považuju české zdravotnictví za kvalitní, poskytující svým občanům špičkové služby. Často ani podle mého názoru ne všichni občané vidí nebo vědí, jak špičkové a dostupné zdravotnictví máme i v kontextu ve srovnání s celou řadou jiných ekonomik, na které se třeba díváme jako na ekonomiky úspěšnější, bohatší. Ale i v kontextu toho, že nás čeká demografická křivka, která bude přinášet starší populační ročníky s nemocemi, které ten zdravotní systém budou zatěžovat daleko více, tak nalévá do toho zdravotního systému další desítky miliard korun bez toho, aniž by se tam udělaly systémové kroky, které by vedly k efektivnějšímu využívání těch veřejných prostředků, považuju za plýtvání a nedobrou politiku.
Já bych chápal, kdyby pan ministr zdravotnictví přišel s plánem na reformu zdravotnictví. Přišel s plánem, jakým způsobem zabránit plýtvání ve zdravotnictví, aby se například nedělaly duplicitní výkony, duplicitní laboratorní testy, aby si lidé mohli připlácet za některé výkony, nebo za některé nadstandardní služby, což by do toho systému zase přineslo další peníze, které by mohly třeba sloužit vážně nemocným, nebo na léčbu věcí, které si člověk nemůže dovolit platit.
Tomu bych všemu rozuměl, ale to se bohužel neděje. A přichází potom přerozdělení přebytku zdravotních pojišťoven, další nalití peněz bez nějakého systémového řešení a bude to znamenat jenom to, že se ty peníze utratí. A to, jestli za to něco český občan, český pacient dostane, to je ve hvězdách, protože ten systém je nastaven tak, že utratí cokoliv při jakémkoliv objemu produkce.
Tak to jsou věci, které podle mého názoru velmi výrazně ovlivní Českou republiku, českou ekonomiku, občany České republiky. To, jakým způsobem se bude restrukturalizovat ČEZ, to, jestli vláda bude nadále zpochybňovat nezávislost České národní banky a bude zesilovat útoky na její nezávislost, to, jestli budeme nadále pokračovat v navyšování deficitu, přestože ekonomika roste a tím vytlačovat soukromé investice, soukromý kapitál a zužovat si prostor na období nějakých krizí, to, jestli budeme do zdravotnictví jenom přilévat peníze, aniž bychom řešili to, jakým způsobem ty peníze jsou ve zdravotnictví využívány, to jsou poměrně zásadní témata. Vláda, respektive hnutí ANO před volbami představilo hospodářskou strategii, do které když se začtete, tak je to velmi v některých případech hezké čtení a leccos z toho bych podpořil, nicméně máme už mnoho měsíců po volbách, z té hospodářské strategie tady na půdě Poslanecké sněmovny příliš mnoho bodů neprojednáváme, ba naopak, v některých případech jdeme v naprostém rozporu opačným směrem.
V té strategii se například píše, že vláda bude snižovat deficity veřejných financí o 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně, abychom v tuhletu chvíli za pár minut nebo za pár hodin řešili naopak rozvolnění rozpočtových pravidel, které ty deficity mají zvyšovat.
Takže vážené dámy, vážení pánové, něco vám slibovali před volbami, slibovali vám levnější hypotéky, slibovali vám snižování deficitu veřejných financí, slibovali vám nejrůznější změny, investice do inovací, slibovali vám větší flexibilitu zákoníku práce a slibovali vám nové energetické zdroje, abychom tady v realitě schvalovali jenom to, že mohou snadněji vyhazovat úředníky, že nalejí další peníze do zdravotnictví, aniž by se s tím cokoliv systémově udělalo, a místo šetření si tady chtějí naopak rozvolnit ruce k tomu, aby vás a vaše děti zadlužili ještě více.
To není hospodářská strategie, to je hospodářská hloupost. A myslím si, že by bylo dobré vedle těch titulků a vedle těch zástupných témat, jako je třeba to, jak vystupují někteří členové vlády za Motoristy, byť je to vtipné a byť to může naplňovat některé headliny a články bulvárních novin, tak jsem tady vyjmenoval poměrně důležitá témata, která budou skutečně rozhodovat o budoucnosti České republiky, jejích občanů, o její ekonomické výkonnosti. A k tomu vláda mlčí nebo dělá úplně opačné kroky, než které slibovala před volbami. Tak proto navrhuji bod Hospodářská politika vlády Andreje Babiše. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane místopředsedo. A nyní je přihlášena paní poslankyně Zajíčková a na návrh bodů na program bude mít pět minut.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý podvečer. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mám návrh tří bodů, které bych chtěla zařadit do této schůze. První bod je s názvem Vyplácení evropských dotací holdingu Agrofert a nejasnosti ohledně střetu zájmů premiéra. Tento bod se týká situace, kdy státní instituce, vláda a Evropská komise podávají o téže věci vzájemně si odporující informace. A kdy nikdo dosud jasně a jednoznačně neodpověděl na otázku, zda Česká republika riskuje, že bude muset stovky milionů korun evropských dotací vracet.
Dovolte mi shrnout fakta. Audit Evropské komise v roce 2019 oznámil, že firmy holdingu Agrofert čerpaly v době první vlády Andreje Babiše evropské dotace v rozporu s pravidly o střetu zájmů. Zákon o střetu zájmů přitom jednoznačně stanoví, že firma, v níž má člen vlády minimálně 25 procent podíl, nesmí získat veřejné zakázky ani dotace.
Poté, co premiér Babiš v únoru letošního roku vložil akcie Agrofertu do soukromého svěřenského fondu RSVP Trust, prohlásil střet zájmů za vyřešený. Na konci dubna Státní zemědělský intervenční fond na základě vlastních právních analýz obnovil vyplácení přímých dotací holdingu. Za pouhý jeden měsíc v květnu letošního roku vyplatil Státní zemědělský intervenční fond Agrofertu na dotacích 204 milionů korun. A tady začíná problém, kvůli kterému navrhuji tento bod do dnešního jednání.
Státní zemědělský intervenční fond 4. června oznámil, že obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské unie potvrzení, že při obnovení nárokových dotací firma z holdingu Agrofert postupuje správně. Na základě tohoto prohlášení fond uzavřel, že vše je v pořádku.
Nyní se ale objevují informace o tom, že fond zřejmě neříkal pravdu a protože stanovisko Evropské komise je přesně opačné. Komise v odpovědi na dotazy poslanců jasně uvedla, že české platební agentuře nedala pokyn, aby Agrofertu začala přidělovat nebo proplácet zemědělské dotace. A zároveň potvrdila, že střet zájmů Andreje Babiše nadále posuzuje.
Máme tedy situaci, kdy Státní fond tvrdí, že komise jeho postup potvrdila a sama komise říká, že nic takového nepotvrdila a věc nadále prošetřuje. Komise přitom zopakovala, že české orgány by jí neměly vykazovat žádné výdaje spojené s Agrofertem od 9. prosince roku 2025, dokud nebudou všechny otázky vyjasněny. A k dnešnímu dni nebyly českým úřadům ze strany Evropské unie vyplaceny žádné náhrady týkající se Agrofertu nebo s ním spojených společností. ***
