Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.20 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Uvidíme, jak to s nimi nakonec dopadne, protože by Českou republiku poslali ještě víc proti zdi. Ale všechny ty kroky ukazují arogantně, jak je jim jedno, co je ve prospěch lidí v České republice. A vidíme to na každodenních vyjádřeních Petra Macinky, Motoristů, ale ve výsledku i na krocích představitelů hnutí ANO. Tady jednoznačně vládní většina ukazuje, jak si chce podmanit nejenom orgány státní moci, ale jak chce skoncovat reálně se všemi, kteří mají vlastní názor, kteří uplatňují odborný pohled, upozorňoval jsem na ty příklady na Úřadu vlády, rozmetání agendy ochrany lidských práv a ochrany zájmu menšin, ale také rozmetání závislostní agendy. A tady jde i o peníze. Tady jde o to, že v zájmu, krátkodobém zájmu naplňování vašich předvolebních slibů obětujete zejména cokoliv. Obětujete i to, že to do budoucna Českou republiku bude stát mnohem víc peněz.
Dohánění domnělých nepřátel. Je prezident nepřítel vlády? No, nepochybně není a nemá být. Přece s prezidentem stejně jako s ostatními nejvyššími ústavními činiteli, stejně jako to bylo v předchozích letech, má vláda vést normální debatu a má se domluvit na tom, jak bude vystupovat navenek. Jenomže proto, že ze všech, kteří s vámi třeba jen trochu nesouhlasí, vytváříte domnělé nepřátele, tak je to obtížně možné. Upřednostňujete vlastní malicherné zájmy a bojůvky na trpasličím hřišti oproti skutečným zájmům České republiky. A tohle fakt není kultura západní, sebevědomé, otevřené společnosti. Ale to, co předvádíte, je obraz východního papalášství. To je babišismus v praxi, který sleduje jenom krátkodobé zájmy před tím, o co opravdu běží a o co má běžet v České republice; vize svobodné, sebevědomé země, která myslí na nejdůležitější věci, na obranyschopnost státu, na odpovědné hospodaření. V tom ty kroky, které dnes projednáváme, mají společný jmenovatel. Nejsou oddělené, mají přímou vazbu. To jak se stavíte k hospodaření, jak si uvolňujete limity, jak si otevíráte další možnosti zadlužování státu, ukazuje ve skutečnosti, jak chcete přistupovat ke všemu, co by Česká republika měla pro další generace tvořit a jak by měla vládnout, jaké podmínky by se tu měly vytvářet.
Máme tu návrh na alespoň úpravu některých pravidel, alespoň zmenšení toho katastrofálního dosahu rozvolnění pravidel z pera Aleny Schillerové, tak jak ho připravili senátoři. Mě by opravdu zajímalo, jak se k tomu postavíte. Slyšel jsem Alenu Schillerovou, jak říká, že ta debata v Senátu byla mnohem věcnější. No, my jsme tady během všeho projednávání kladli na stůl konkrétní data, jasné argumenty, důvody, upozorňovali, proč v této podobě ta rozpočtová pravidla nemají projít, co budou znamenat z hlediska navyšování výdajů na dluhovou službu, co budou znamenat z hlediska základního principu fungování státu.
A směřuju k posledním důležitým poznámkám. Přece v okamžiku, kdyby vláda chtěla skutečně šetřit a nebyla to jenom trapná výmluva před všemi voliči, kdyby to skutečně chtěla udělat, tak přivítá každý přísnější limit, protože jí umožňuje vměstnat i státní správu do těch limitů. A místo toho ta vláda, protože naráží na problémy s naplňováním populistických slibů, tak ta pravidla bezmezně rozvolňuje. Každý hospodář, který kdy hospodařil, ví, že pokud chce i proti těm potřebám nejrůznějších členů rodiny zajistit to, aby ta rodina měla reálnou perspektivu lepší budoucnosti, že nějaké limity si určit může, že si nemůže brát půjčky na všechno možné včetně dovolených, že nemůže všechno projíst, ale že musí vystupovat odpovědně, a proto tu jsou limity.
No a vláda Andreje Babiše místo tohohle léty osvědčeného zacházení odpovědných hospodářů tak předvádí přesně pravý opak; nakládání s penězi bez kontroly, snaha dosáhnout na všechny, kteří by mohli mít jiný názor. Proč by jinak převáděla odpovědnost například za změny a snižování rozpočtu u Nejvyššího kontrolního úřadu, u úřadu ombudsmana, u obou komor, u Kanceláře prezidenta republiky výhradně do svých kompetencí? Proč se tohle má měnit oproti té dosavadní zavedené praxi, kdy o tom rozhodoval rozpočtový výbor, ve kterém jsou přítomni logicky i zástupci opozice? Jenom proto, aby měla ještě větší bič, politický bič na všechny, aby měla ekonomické páky na ty, kteří třeba budou vyslovovat nesouhlas nebo kritiku vůči ní. O tom je snaha zrušit koncesionářské poplatky a ochočit si veřejnoprávní média. O tom jsou ty další změny v zákoně o rozpočtových pravidlech. O tom jsou další kroky, které ta vláda předvádí arogantně vůči neziskovkám, vůči odborníkům a vůči všem, kteří v té zemi chtějí uplatnit odbornost, nezávislý názor a kteří chtějí tu zemi směřovat pozitivně dopředu. Co tu dnes máme? Bezprecedentní bianko šek, který jde proti tradicím české parlamentní demokracie, proti charakteru polistopadové republiky a proti elementárním principům odpovědného hospodaření. Neděláte nic jiného, než otevíráte stavidla dalšímu hlubšímu a hlubšímu zadlužování v neprospěch všech budoucích generací. A ještě to skrýváte, jak jsem opakovaně slyšel, za to, že budete mluvit pravdu. No, neříkáte ji. Neříkáte ji v těch konkrétních návrzích a v činech, v nich totálně selháváte a lžete.
Samozřejmě, že budeme dál odporovat tomu, aby Česká republika přijala takové rozvolnění rozpočtových pravidel, a proto si také dovoluju navrhnout na pořad této schůze další tři důležité body. Ten první se jmenuje Rozpočtové poklesky růžové kalkulačky Aleny Schillerové, druhý Vládní politický cirkus proti národním zájmům České republiky a poslední Vládní tažení proti svobodě médií.
V předchozích minutách jsem vysvětlil, jak spolu ty body bohužel souvisejí a jakou politiku uplatňujete nejenom vůči společnosti, která teď žije, ale i vůči všem, kteří budou splácet vaše dluhy v budoucnu. A ta rozpočtová pravidla, která jste nachystali, jsou fakt jedovatý koktejl pro všechny, kteří chtěli vidět Českou republiku jako úspěšnou zemi, která si hledí fungování budoucích generací. A proto budeme stát proti tomuhle škodlivému návrhu a budeme stát proti němu nejenom dnes, případně zítra nebo pozítří tady při jednání v Poslanecké sněmovně, ale pevně věřím tomu, že se proti němu postaví také prezident republiky. A zároveň říkám, že pro důvody, které jsem vysvětlil, tak podáme pochopitelně také ústavní stížnost vůči tomu návrhu zákona, respektive vůči tomu zákonu, pokud jej přes zdravý rozum proti všem pravidlům schválíte.
Chceme zemi, která slouží lidem v České republice, která jim nabízí dobrou perspektivu, a ne náraz do zdi. Tak proto náš jasný postoj vůči škodlivým pravidlům rozpočtové kázně, respektive vůči pravidlům rozpočtové odpovědnosti, které předkládáte. Děkuju za pozornost. (Potlesk opozičních poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Taky děkuji. Předpokládám, pane předsedo, jako vždycky, že nám to dáte. Děkujeme. Tak dalším v pořadí s přednostním právem je pan předseda Matěj Ondřej Havel. Máte slovo.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, já se k tomu tématu rozpočtové nezodpovědnosti a tomu návrhu zákona, který nám vrátil Senát, vyjádřím pak ještě v řádné rozpravě k tomu, ale nedá mi to, abych nevyužil teďka navržení bodu k pořadu schůze zas jednou aktualitou. Dalo se to očekávat, že k tomu budu vystupovat, pokud pan předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pojede na diplomatickou cestu do Číny teď v současnosti. Čili podle dostupných informací, těch, ke kterým jsem se dostal ve veřejných zdrojích, by chtěl už ve druhé polovině letošního července jet do Číny na pozvání Všečínského shromáždění lidových zástupců a doprovodit ho by tedy měla předsedkyně našeho ústavně-právního výboru, paní poslankyně Vesecká za Motoristy. Jako hlavní cíl delegace jsem se dočetl, že je hospodářská spolupráce, cestovní ruch a podnikatelská delegace. Já si říkám, že česká bezpečnostní strategie ale říká, že Čína zpochybňuje mezinárodní řád, že Rusko a Čínu spojujeme se zájmem oslabit vliv a jednotu demokratických zemí a že Česko musí odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické a zpravodajské oblasti. ***
