Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji, pane místopředsedo. Já budu velmi stručná, protože pan kolega navrhovatel byl velmi podrobný, takže myslím si, že už není moc k tomu co dodat. Takže já jenom zopakuji, že návrh zákona byl rozeslán poslancům jako tisk 187 dne 6. 5. tohoto roku a vládě k vyjádření stanoviska 7. 5. a vláda zaslala stanovisko 20. května 2026 a stanovisko bylo souhlasné. Děkuji. (Tleská několik poslanců ANO.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: I přes krátké slovo zpravodaje získalo potlesk. V této chvíli otvírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili zatím tři poslanci s tím, že opět na závěr s přednostním právem vystoupí pan ministr, který tak nevyužije svého přednostního práva. V této chvíli poprosím Kateřinu Stojanovou, připraví se Michaela Moricová. Tak paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych ráda úvodem řekla jednu věc. Já naprosto rozumím tomu, že eLegislativa je technicky složitý projekt. Rozumím taky tomu, že pokud ten systém není připravený, tak nemůžeme předstírat, že připravený je. A rozumím i tomu, že u novel zákonů prostě mohou existovat technické problémy, které je potřeba vyřešit. Ale za mě je v tomto přístupu přece jenom jeden velmi podstatný problém. Ten technický odklad eLegislativy totiž nesmí být zároveň odkladem transparentnosti. A už vůbec nesmí být způsobem, jak se na další roky vypne lobbistická stopa právních předpisů, která byla právě v minulých letech zavedena zákonem o lobbování. Obzvláště za situace, kdy na funkční legislativní rámec lobbování jsou navázány i prostředky, které čerpáme z Národního plánu obnovy.

My tady dnes projednáváme návrh, kterým vláda nebo respektive vládní většina přichází tedy s tím dalším odkladem. Konkrétně se navrhuje posunout povinné používání eLegislativy pro novely zákonů až na rok 2029. Pokud je problém v technickém systému, tak se pojďme prosím bavit o technickém řešení a o rozumném přechodném období, ale podle mě není nadále možné, aby se pod záminkou technického odkladu znovu odsunula i lobbistická stopa. Protože přesně to už se stalo při tom prvním odkladu. Zákonem č. 583/2025 Sb. došlo k tomu, že se pro novely zákonů pro přechodnou dobu nepoužijí ustanovení § 16 až 21 o Sbírce zákonů a mezi těmito ustanoveními i právě ten § 20, tedy ustanovení o obsahu důvodové zprávy. A právě tam byla zákonem č. 169/2025 Sb. vložena povinnost uvádět informace právě podle toho zákona zmíněného o regulaci lobbování.

Zároveň došlo k obecně nepřípustné novelizaci již existujících přechodných ustanovení novely zákona o Sbírce zákonů, kdy se řeklo, že při projednávání návrhu zákona, k jehož tvorbě se nepoužil elektronický systém tvorby právních předpisů, se postupuje podle zákona o jednacím řádu ve znění účinném před dnem nabytí účinnosti této novely, což byl rok 2019, tedy šest let před přijetím zákona o lobbování. Jinými slovy, formálně se odkládá eLegislativa, ale fakticky se tím vypnula ta lobbistická stopa, což je podle mě zásadní problém. Protože ta lobbistická stopa není žádná jenom byrokratická ozdoba, není to trest za to, že někdo komunikuje s námi, zákonodárci. Naopak i já vnímám lobbing jako naprosto legitimní součást demokratického procesu. Ostatně zástupci obcí, podnikatelů, zaměstnanců, neziskového sektoru, profesních komor, odborů nebo odborné veřejnosti, jakkoliv chcete, mají samozřejmě naprosté právo říkat politikům a političkám, co si myslí o jednotlivých legislativních návrzích.

Ale zároveň je tu i veřejnost, která má zrovna tak právo vědět, kdo se na které podobě, jakého zákona a jak podílel. To je celé. Když někdo přijde s dobrým argumentem, tak samozřejmě není jakýkoliv důvod se za něj stydět. Když někdo přinese expertizu, která pomůže napsat lepší zákon, tak není důvod, aby to zůstávalo skryté. A naopak, pokud někdo prosazuje zákon partikulární, který má dopad na veřejné peníze, na trh, na práva občanů nebo na jejich povinnosti, tak veřejnost má vědět, kdo u zrodu takového zákona byl. Lobbistická stopa je důležitá právě proto, že propojuje ten konkrétní vliv s konkrétním právním předpisem. Nestačí mít jen registr lobbistů někde vedle. Nestačí říct, tady je seznam lidí, kteří mohou lobbovat. Klíčové je vědět, kdo byl u kterého zákona a jak konkrétně ovlivňoval jeho podobu. Protože všichni moc dobře víme, že právní předpisy tady ani v Senátu nevznikají ve vzduchoprázdnu. Vznikají na různých jednáních, schůzkách, připomínkách, konzultacích, politických dohodách. A čím větší ten který zákon dopad má, tím důležitější je, aby bylo zpětně dohledatelné, jaké zájmy do něj vstupovaly.

Mezinárodní doporučení OECD i praxe protikorupčních organizací dlouhodobě říkají, že nestačí regulovat lobbisty jen obecně. Je potřeba vytvářet takzvanou stopu rozhodovacího procesu, tedy záznam právě o tom, kdo se jak snažil rozhodnutí ovlivnit, kdo byl konzultován a jaké vstupy do rozhodování o jeho podobě přišly.

A proč je to důležité? Těch důvodů je několik. Za prvé, protože to snižuje riziko regulatorního zajetí, tedy situace, kdy zákony fakticky píší ti, kterých se regulace týká nejvíce, aniž by to přitom veřejnost věděla. Za druhé, protože to prostě posiluje důvěru veřejnosti v legislativní proces. Občané nemusí se vším souhlasit, ale musí mít možnost vědět, jak se ke konkrétnímu výsledku došlo. Za třetí, protože to chrání i férové lobbisty a férové politiky. Pokud je komunikace otevřená a dohledatelná, je mnohem méně prostoru pro podezření, že se věci domlouvají někde potají. No a za čtvrté, protože bez té lobbistické stopy je zákon o regulaci lobbování jen poloviční. Máme registr, máme povinnosti lobbistů, máme povinnosti lobbovaných, ale pokud se informace nepropíšou k tomu kterému konkrétnímu legislativnímu návrhu, tak veřejnost pořád nevidí to nejdůležitější – kdo a v jaké fázi se snažil ovlivnit podobu právního předpisu v čí prospěch.

A teď jsme v situaci, kdy se má ten technický odklad eLegislativy prodloužit znovu a návrh, který máme na stole, znovu neřeší to, že první odklad vypnul lobbistickou stopu u novel. To je za nás nepřijatelné. Chci proto velmi jasně říct, že jakýkoliv další odklad eLegislativy je možné přijmout pouze tehdy, pokud současně napravíme tuto chybu a tu lobbistickou stopu znovu zapneme. Povinnost uvést informace o lobbování u návrhu právního předpisu musí platit bez ohledu na to, jestli se návrh technicky zpracovává právě v systému eLegislativy nebo mimo ni. Ostatně transparentnost přece nemůže čekat na nějaký textový editor za téměř miliardu korun.

A proto bych byla velmi ráda, kdyby s touto úpravou přišel sám pan ministr Metnar. Vím, že k tomu odkladu proběhlo současně jednání s opozičními poslaneckými kluby, za což moc děkuji. Doufám, že právě na základě toho jednání pan ministr předloží i řešení, které oddělí právě ten technický odklad systému od té povinnosti zveřejňovat tu lobbistickou stopu. To by byl podle mě správný postup, věcný, férový, transparentní. Pokud se tak nestane, tak předem avizuji že podám pozměňovací návrh tohoto typu sama. Ten jeho smysl bude úplně jednoduchý. Odložme technické používání legislativy tam, kde je to skutečně nezbytné, ale nenechme tím vypnout tu povinnost uvádět informace o lobbování. Obzvláště v situacích, kdy ta lobbistická stopa může fungovat i bez informačního systému.

Čili vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás chtěla požádat, abychom se na tuto věc opravdu nedívali jenom jako na partikulární technikálii, byť to tak může působit. Ona to technikálie není. Je to opravdu otázka důvěry v to, jak vznikají zákony v této zemi. Pokud přijmeme další odklad bez opravy lobbistické stopy, tak tím říkáme veřejnosti: Počkejte si na další roky než budete moci vědět, kdo ovlivňoval zákony v této zemi, a to podle mě není přijatelné. Proto prosím pana ministra i předkladatele, aby tuto věc napravili a prosím i vás jako mé kolegyně a kolegy napříč Sněmovnou, abyste podpořili tento princip, který by měl být podle mě samozřejmý. Technické problémy státu podle mě nesmí a nemají být důvodem pro menší transparentnost. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní by měla vystoupit paní poslankyně Moricová. Já vás všechny zdravím, vystřídali jsme se v řízení schůze a pokračujeme v rozpravě. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na svou kolegyni Kateřinu Stojanovou ve svém projevu. U návrhu na odklad některých klíčových státních systémů chci říct hlavně jednu věc, a sice, že rozumím tomu, že někdy je odpovědnější spuštění odložit. ***