Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.10 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
A jízdné v České republice prostě platí mezi nejnižší v rámci srovnání s ostatními státy. A je to dobře. Ale přicházet znovu s navýšením slev znamená prostě jediné: reálně brát prostředky pro budoucnost, brát prostředky pro investice, brát prostředky pro ty, kteří to nejvíc potřebují. A pokud zároveň s tímhle přicházíte s návrhem, ve kterém si jenom dál uvolňujete stavidla pro podobné kroky, tak tomu přirozeně budeme bránit. A bráníme tomu.
Tohle je reálná vstupenka mezi nezodpovědně hospodařící státy, které se prostě na to vykašlaly, které místo toho, aby se snažily šetřit, tak provádějí rozpočtovou sebevraždu. To je přesně to, co ukazujete.
Vedle toho přicházíme s návrhy, které reálně znamenají v tomto směru ochranu České republiky, ochranu českých občanů před neodpovědně hospodařící vládou. Už jsem to zmiňoval. Odstraňujeme oprávnění vlády navyšovat o 10 procent bez souhlasu Sněmovny. Zachováváme zvláštní důchodový účet. Vracíme únikové doložky do podoby před touto novelou a upřesňujeme dikci § 31 tak, aby například k tomu zacházení s 10 procenty prostě nemohly vést jenom ty takzvané společné konzultace podle čl. 4, ke kterým už v minulých letech několikrát došlo.
Já vnímám tu situaci fakt jako velmi závažnou. Tohle není žádná legrace. To, co si uvolňujete v rozvolněných rozpočtových pravidlech, totiž ukazuje na základní způsob fungování. Když to nevychází, tak si prostě ulevíme, tak si to někde tak trochu kreativně přišolicháme. Ale z hlediska odpovědného hospodaření je tohle zjevný faul.
Je taky jasné, a ukazují to i ekonomové, že se jedná jednoznačně o největší rozpočtové rozvolnění nejenom od covidu, ale s výjimkou toho covidového období fakticky od samotného vzniku České republiky. Já vám teď nevyčítám dokonce, že některé předvolební sliby neplníte. To budete muset vysvětlovat svým voličům. V některých případech je to dobře. Říkali jste, že snížíte firemní daň. Znamenalo by to další výpadek z hlediska financování státu. Slibovali jste leccos, že zrušíte muniční iniciativu, co všechno uděláte s důchody. Já přivítám každý krok, kdy od těch populistických slibů ustoupíte. Bohužel tenhle krok, tenhle návrh zákona vám k tomu otevírá cesty velmi dramaticky.
Dvě věty na závěr. Budou trochu delší. Taková rozvitá souvětí. Chci jasně říct, paní ministryně, fakt nemistrujte své voliče. Přicházíme s věcnou kritikou toho, co jste přichystala jako fakt jedovatou medicínu odpovědnému hospodaření. Ale přicházíme s ní v tom, abychom jasně dali na stůl argumenty a ukázali, proč je to špatně. A ubezpečuju vás, že voliči a ti, kteří budou splácet vaše dluhy, vám tohle fakt nikdy neodpustí.
Do historie českého rozpočtování už se zapsala vaše rozbitá kalkulačka. Ale pokud chcete naplňovat a prosazovat tenhle zákon, tak reálně usilujete ještě o mnohem závažnější, nelichotivou přezdívku Dlužena von Bankrot. Tak vás před tím varuju, protože tohle k ničemu dobrému nepovede.
A výzva pro nás všechny, kteří se tomu zákonu ještě budeme věnovat, fakt hlasujme s rozumem. Tady je tolik nášlapných min. Tady je tolik vážných rizik pro budoucnost České republiky v rozvolňování pravidel, v uvolňování všech otěží, které mají být nad odpovědnou rozpočtovou politikou České republiky. Mně jde o to, aby Sněmovna zůstala Sněmovnou, aby exekutiva měla prostě svoje patřičné místo a snaha zasáhnout tímhle způsobem do klíčové politiky státu, do toho, kam půjdou peníze, je fakt velmi závažný krok.
Prosím, vraťte to zpátky! Tohle není dobrý směr. A v žádném případě se Sněmovna nesmí stát otrokem Ministerstva financí nebo vlády. Je opravdu suverénem a přísluší mu rozhodování o klíčových věcech, jako jsou takhle významné rozpočtové položky.
Stojí před námi v tom nadcházejícím období a hodinách rozhodnutí o zákoně, který se tváří v některých ohledech opravdu prvotně jenom jako implementace některých dobrých pravidel. Proti tomu ani slovo. Proti čemu jsem vystupoval a vystupovat budu, je snaha reálně táhnout ten stát do větších dluhů, do větších problémů, do situace, kdy se nutně bude špatné hospodaření a rozpočtování státu promítat do vyšší inflace. A zažije to každá česká rodina.
Poslední poznámka. Když jste tady od začátku útočila na předchozí vládu, místo argumentace, místo reálného vysvětlování, tak tohle jako výsledek té práce si kritiku nezaslouží. (Ukazuje nějaký graf.) Zaslouží si elementární uznání. A kdyby to na konci toho vašeho období dopadlo takhle dobře, tak by Česká republika měla fakt reálně šanci zůstat mezi nejlépe hodnocenými státy světa. Ale ten zákon, který jste předložila, vede tu zemi přesně opačným směrem.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším vystupujícím je pan poslanec Vít Rakušan.
Poslanec Vít Rakušan: Dobrý den, paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Tak my jsme tady slyšeli jímavé slovo paní vicepremiérky Schillerové, které mířilo dominantně vůči té bývalé vládě, místo aby nám představovala tady sama trochu podrobněji ten svůj rozpočtový podfuk, s kterým přichází. Já bych požádal, bohužel to nejde podle jednacího řádu navrhovat, ale já bych žádal jinak změnu názvu tohoto zákona. Protože změna zákona o rozpočtové odpovědnosti – mělo by to být přejmenováno jednoznačně na zákon o rozpočtové nezodpovědnosti.
Ten tisk, který paní ministryně předkládá, vypadal až do jejích pozměňovacích návrhů, které ve druhém čtení načetla, celkem nevinně. Nicméně teď se z toho stává materiál. Teď se z toho stává přelomový tisk, který má potenciál změnit život v téhle zemi – ne po dobu volebního období, kdy tuhle zemi vede hnutí ANO – ale po dobu dalších dekád, po dobu desetiletí deformovat žití mladé generace, zadlužit ji, vzít jim životní perspektivu, vzít jim budoucnost.
Vy jste svým chováním v téhle vládě už stačili vyprovokovat několik poměrně velkých občanských shromáždění. Zatím byla hlavním tématem veřejnoprávní média. Média veřejné služby, u kterých jste rozhodli, že je rozpočtově přiškrtíte, přivážete na rozpočtové vodítko. A ono to vyvolalo tu občanskou reakci, protože jste narazili na limit. Narazili jste na limit toho, co ještě v té demokratické, svobodné zemi přípustné je a kdy už se posouváme někam daleko, ale daleko na východ, kam se opravdu posouvat nechceme.
Tyhle vaše pozměňovací návrhy, se kterými jste tady přišla, paní ministryně, jsou zdánlivě nenápadné a zatím takovou vlnu občanské pozornosti nevyvolaly. To je totiž váš modus operandi. To je totiž váš způsob fungování. Nenápadně. Pokoutně. Narychlo. Poslaneckým návrhem načítat změny velkých zákonných tisků někdy mezi vánočními svátky a Silvestrem. Přijít s obrovskou změnou služebního zákona – jak jinak než poslaneckým návrhem. Přijít ze stavebním zákonem, obrovskou normou, která má potenciál měnit to, jak budou fungovat a vypadat naše města a obce, a to ne dobrým způsobem, tak to jste nejdřív načetli zase tím poslaneckým návrhem do prvního čtení, potom jste to nějak změnili komplexním pozměňovacím návrhem, který má 1 073 stránek. A světe, div se, co jste udělali teď? Teď jste to stáhli z pořadu jednání, protože se s tím sami musíte seznámit. Sami nevíte, co v tom zákoně teď je, který vám píšou developeři a možná renomované advokátní kanceláře. ***
