Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.40 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S dalším přednostním právem je tady přihlášena předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová.
Poslankyně Olga Richterová: Vážené paní poslankyně, Vážení páni poslanci, vážená paní ministryně, pane ministře, vážení spoluobčané a spoluobčanky, ano, paní vicepremiérka, ministryně financí Alena Schillerová tady samozřejmě reprezentuje novou vládu, ale i staronovou. Víme, jak řídila finance v minulosti, víme, jak narůstal dluh. Proto ten zákon, který by dnes hnutí ANO rádo projednávalo, nelze brát jenom jako nějaký první pokus. Ne, je to navázání na staré rozhazovačné trajektorie.
Aby to bylo zjevné, tak přečtu stručně co se říká v oponentní zprávě rozpočtového výboru. Vyjmu z toho hlavní argumenty. Tím bych ráda zareagovala na projev paní ministryně, který právě zazněl, ale zároveň se poté dostanu k tématům, která chce současná vláda zakrýt, která chce, aby zůstala mimo pozornost. Protože to, co se tady děje, to jak je naplánována tato mimořádná schůze, je součást velkého jaksi uchvacování státu, kde část těch témat zatím zůstává skryta. Proto je o nich potřeba mluvit.
Shrnuto a podtrženo, část těch věcí, které se navrhují v předloženém zákoně, je skutečně implementace z Evropské unie. To by bylo v pořádku. Ale copak přišlo v procesu v druhém čtení? Paní ministryně a vicepremiérka Alena Schillerová předložila pozměňovací návrhy. K těm konstatuje oponentní zpráva rozpočtového výboru, kterou předložila řada poslanců, vlastně všichni poslanci opozice, kteří jsou v rozpočtovém výboru. Ti říkají, že tyto pozměňovací návrhy poslankyně Aleny Schillerové zásadně narušují udržitelnost veřejných financí.
Za druhé, v případě přijetí zmíněných pozměňovacích návrhů hrozí nekontrolovatelné rapidní zvyšování zadlužení České republiky a následné zvyšování výdajů na obsluhu státního dluhu, což je v současné ekonomické situaci neodpovědné. Jde o stovky miliard korun, o které může narůstat naše zadlužení ročně.
Ale, za třetí, zmíněné pozměňovací návrhy mohou ohrozit finanční stabilitu České republiky a v případě přijetí hrozí, že vyvolají kolaps veřejných financí a brzké dosažení dluhové brzdy.
Pak je tam jasné upozornění, že takovýto přístup narušuje institucionální rovnováhu mezi mocí zákonodárnou a výkonnou tím, že umožní Ministerstvu financí měnit návrh rozpočtu, například v kapitolách Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář veřejného ochránce práv a úřad Národní rozpočtové rady. Takže, návrhy rozpočtu těchto kapitol podléhaly autonomnímu schválení rozpočtového výboru, aby nedocházelo k nepřiměřenému tlaku vlády, moci výkonné na moc zákonodárnou, ale to chce vláda hnutí ANO zrušit, změnit. Jde o omezování kontrolní role těchto institucí.
Poslední z oponentní zprávy je prostě celé zdůvodnění, proč není správnou cestou rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti prostřednictvím pozměňovacích návrhů poslankyně Aleny Schillerové. Finálně tam zaznívá: Z výše uvedených důvodů a kvůli možnosti podat pozměňovací návrhy k pozměňovacím návrhům navrhujeme opakování druhého čtení. Já se s tím zcela ztotožňuji, proto to v tom svém krátkém komentáři – byť za nás samozřejmě podrobně budou za Pirátský klub vystupovat paní poslankyně Vendula Svobodová a poté paní poslankyně Jana Patková, které se tomuto v rozpočtovém výboru věnují – chci krátce shrnout.
Rozpočtová pravidla mají stát chránit v těžkých okamžicích, v okamžicích velkého pokušení rozhazovat. My víme, že s hnutím ANO takovéto okamžiky v minulosti přišly. Víme, že například škrtání v kapitolách Nejvyššího kontrolního úřadu nebo v kapitole Kanceláře prezidenta republiky nebo Kanceláře veřejného ochránce práv znamená možnost zásahu v průběhu roku do rozpočtu těchto institucí podle toho, jak se budou vládě líbit, jak se budou vůči Andreji Babišovi, Aleně Schillerové, Karlu Havlíčkovi, loajálně ohýbat, nebo neohýbat.
Ale takové instituce přece jako Česká republika nepotřebujeme. My potřebujeme ombudsmana nebo ombudsmanku, kteří budou skutečně hájit veřejný zájem bez ohledu na to, kdo bude zrovna ve vládě. My potřebujeme Nejvyšší kontrolní úřad, který se nebude bát, že když udělá důkladný audit, tak mu vláda zkrátí rozpočet v průběhu roku bez ohledu na to, co je zazávazkované, bez ohledu na to, co stejně bude daný úřad kvůli smlouvám muset proplatit. Tohle všechno si chce umožnit vláda Andreje Babiše skrze pozměňovací návrhy.
Pro toho, kdo si říká, jako co na tom vadí, proč by to nemohli poslanci, kteří jsou zároveň ministry, podat skrze pozměňovací návrhy? Tak velice jednoduše. U takto obrovských dopadů v hodnotách stovek miliard korun každý rok prostě musí být posouzeno, jak to bude fungovat. Musí být posouzen dopad regulace. Takhle velké věci, jako rozvolnění dluhové brzdy a možnosti vlády škrtat v kapitolách svévolně, možnosti vlády dělat si mnohem víc, co chce než dnes, musí projít řádným procesem. To ty pozměňovací návrhy v druhém čtení samozřejmě neprošly. Ty prostě v podstatě na poslední chvíli byly načteny. Ano, je to možné, ale u takto obrovské věci to je naprosto nesprávné.
Co se ještě stane? Znemožňuje to také podat pozměňovací návrhy k tomu, co zamýšlí paní ministryně. Znemožňuje to reagovat na vládní sílu, která s největší patrností si ty své návrhy prosadí alespoň konkrétními pozměněními a vylepšeními. Právě proto, jakým způsobem to bylo podané, a právě proto, jakým způsobem obešla vláda hnutí ANO rozpočtový proces, tak je doporučeno opakování druhého čtení. My to samozřejmě plně podporujeme.
Tolik tedy k projevu paní vicepremiérky Aleny Schillerové, která říká: Kdo naše kroky pochopit nechce, ten dělá politiku. Pozoruhodná věta zazněla před chvílí z jejích úst. Spíš to z pohledu těchto faktů, těchto informací, působí, že kdo chce jejich kroky osvětlit, ten bude osočován, ten bude nálepkován, na toho bude hnutí ANO útočit. Ale tím se samozřejmě zastrašit nedáme.
Co je správné, je myslet na budoucnost, na to, v jaké zemi budou schopné žít naše děti, jak budou zadlužené a jak bude fungovat celá naše společnost, protože přichází obrovská a neblahá demografická změna. Její důsledky dopadnou za několik let ještě relativně mírně, ale do zhruba deseti let jsou odhady už velice drsných dopadů. Odpovědností nás je myslet na roky dopředu. Jenže to, co zavádí hnutí ANO, nás akorát nezodpovědně zadluží na roky dopředu, tedy na desetiletí, a to se týká právě našich dětí. ***
