Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.30 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Tak prosím, aby si pan ministr Boris Šťastný zjistil data, každý měsíc jsou ta data zveřejňovaná, je vždycky vidět, kolik příspěvků je ve lhůtě, kolik je po lhůtě. Je to docela přesná statistika. A teď jsme v období za poslední zhruba 4,5 roku, kdy příspěvek na péči se vyřizuje nejrychleji. A v loňském roce ještě byly schválené změny, které pro lidi, kteří jsou opravdu s vážným onemocněním, například s onkologickým onemocněním, tak dneska už je tam i ten zrychlený režim, kdy na základě rozhodnutí specialisty
příspěvek na péči ve třetím stupni přiznáváme do 14 dnů.
Takže je tady celá řada věcí, které za těch, řekněme, 10 let se podařilo – dlouhodobé ošetřovné, zrychlení vyřizování příspěvku na péči, pro lidi v terminálním stadiu se posunula i ta možnost, aby získali příspěvek na péči opravdu do 14 dnů a pak se případně dovyřídí třeba ta čtyřka, pokud je potřeba. Takže celá řada věcí opravdu. A znovu říkám, bylo to i v nějakým konsenzu, je to za poslední dvě volební období se fakt posunula docela výrazně dál.
Co mě trošku mrzí, tak jestli si vzpomenete, já jsem tady v loňském roce vlastně při projednávání stejného zákona dával pozměňovací návrh, který se týkal osobní asistence. To téma tenkrát bylo nastavené tak, že bychom vlastně umožnili u lidí, kteří zkonzumují příspěvek na péči ve čtvrtém stupni a budou potřebovat si dokoupit další služby, tak ti lidé si to dokoupí a my jim to zpětně přes Úřad práce do 30 dnů doplatíme. To znamená, bude tam poměrně jasná kontrola v tom, že ten člověk opravdu nakoupil sociální službu, kterou potřebuje, protože si musel předfinancovat, nakoupí u registrovaného poskytovatele sociální služby a my mu to doplatíme zhruba na nějakých skoro 10 hodin, v tu dobu byl ten pozměňovák takto nachystán. Mrzí mě, že o 8 hlasů to neprošlo. Protože téma osobní asistence je téma, které zase řeší se tady několik volebních období. Když se podíváme na naši ústavu a Listinu základních práv a svobod, tak my dneska nenaplňujeme u lidí, kteří mají takovýto vážný handicap, právo na jejich důstojný život a na jejich realizaci v rámci možností, který jim dává jejich fyzické duševní stav.
Celá řada evropských zemí je dál před námi v této věci. Slovinsko, skandinávské země logicky, ale dokonce i Slovensko. Nejenom Slovinsko, ale i Slovensko je dál v tématu osobní asistence. A já jsem se proto rozhodl tady dát návrhy, které by těmto lidem mohly opravdu pomoct tu situaci řešit. Proto je tady celá řada mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v té podrobné rozpravě. Ale já vám chci některé z nich tady trošku blíže odůvodnit a přiblížit, proč jsem je podal.
Ze zkušenosti z praxe, to, že jsme v loňském roce nebo v loňském, pardon v minulém období před více než dvěma lety zvýšili příspěvek na péči ve čtvrtém stupni u lidí, kteří jsou v domácím prostředí, tedy mimo pobytovou sociální službu, takzvaný čtyři plus z těch 19 000 korun na 27 000 korun, tak opravdu, já nevím, jak to hodnotíte vy napříč spektrem, kdo se o to zajímáte, tak byla na to velmi kladná odezva, že ti lidé řekli: Toto nám fakt hodně pomohlo. Je to krok, který tlumí a snižuje ten obrovský nápor a prodlužování pořadníků na pobytové sociální služby. Prostě ti lidé díky tomuto kroku mohou zůstat déle v tom domácím, přirozeném prostředí s podporou rodinných, neformálních pečujících. A ta částka 27 000 korun opravdu hodně pomohla.
Já vím, že tady jdu poměrně daleko a pro někoho to zvýšení, které navrhuju, je poměrně radikální, ale těch další 27 000 korun, to stoprocentní zvýšení na těch 54 000 u lidí ve čtvrtém stupni v domácí péči, které navrhuji, je pořád levnější krok, než kolik nás tito lidé stojí v sociálním pobytovém zařízení, kde ta průměrná hodnota nákladů dneska z rozpočtu MPSV a krajů je zhruba 70 000 korun. Je to průměrná hodnota, protože tam nemáme kategorizaci dvojek, trojek, čtyřek. To jsou většinou lidé, kteří tam jsou. Takže kdybychom brali čistě lidi, kteří jsou tam ve čtvrtém stupni, tak by ta nákladovost byla ještě vyšší. Ale já říkám tu průměrnou hodnotu. A pokud ten člověk leží ve zdravotnickém zařízení, tak ta nákladovost měsíční od 120 do 250 000 korun podle toho, na jakém typu lůžka je a s jakou intenzitou péče.
Pro nás pořád cokoliv, co bude někde v intervalu 27 až 50 000 korun, je vždycky krok, který znamená větší respekt vůči životu toho člověka. A to, že může zůstat v domácím přirozeném prostředí a pořád systémově to je ještě levnější než kolik jako stát zaplatíme z veřejných prostředků, pokud ten člověk bude v pobytovém, sociální nebo zdravotním zařízení.
Já to tam potom ještě odlišuju. Když říkám dobře, chápu, že pro někoho stoprocentní zvýšení ve čtyřce plus je docela dost, tak tam dávám návrh na padesátiprocentní zvýšení. A pak tam dávám ještě alternativní návrh který říká udělejme ten krok, pokud jde o děti. Vysvětlím, proč tam mám tu alespoň minimalistickou variantu pro děti. Protože když se vlastně podíváme na situaci domácností, kde rodiče pečují o dítě v nějakém stupni závislosti, tak to dítě nemá invalidní důchod, to dítě nemá žádný jiný typ důchodu a často ten jeden z rodičů je v situaci, kdy mu vypadává úplně celý jeho příjem, pokud je samoživitel, tak je to extrémně náročná situace. A myslím si, že naši pozornost opravdu by si zasloužilo výrazně větší zvýšení příspěvku na péči, pokud jde o děti. Ekonomická situace rodin v této situaci je opravdu odlišná oproti třeba domácnostem, kde jsou senioři nebo jeden ze seniorů, který pobírá příspěvek na péči.
Já asi chápu, že koaliční většina je nějak rozhodnutá, ale říkám to proto, kdyby případně koalice se chtěla nějakým způsobem inspirovat do budoucna, tak zkusme mít ještě zvláštní pozornost a prioritu vůči domácnostem, kde jsou děti. My jsme v tom minulém volebním období zvýšili příspěvek na péči dvakrát. Jednou jsme zvyšovali v roce 2024 příspěvek na péči ve druhém, třetím a čtvrtém stupni pro dospělé i pro děti a pak jsme zvyšovali od 1. ledna 2026 příspěvek na péči v prvním a druhém stupni. Ty rozpočtové náklady byly ročně zhruba navíc o 9 miliard korun. Nebyla to malá částka. A já moc prosím pana ministra i jeho kolegy v koalici, dneska MPSV díky změnám v důchodovém systému bude mít letos přebytek plus 15 až 20 miliard korun Prosím pěkně, ať pan ministr vyhádá v koalici aspoň část tohoto přebytku, ať se vrátí lidem do sociálních služeb. Lidem, kteří neformálně pečují v rodinném prostředí. Ať se to celé nerozpráší na infrastrukturu, na železo a beton, do dálnic a podobně. Protože prostě tyhle věci mají smysl a mají velké multiplikační efekty z hlediska úspor nákladů v jiných částech těch veřejných rozpočtů. Tak o to chci moc poprosit.
A když jsem mluvil o té inspiraci, tak já jsem tady načetl a bylo to na sociálním výboru, na jedné straně chci poděkovat korektnosti MPSV, které dalo k mému pozměňovacímu návrhu kladné stanovisko. Bylo to to zvýšení a zachování té části u toho příspěvku na mobilitu na domácnosti, kde máme oxygenerátory, kde máme podporu dýchání, abychom už nevedli ty diskuse, jestli to prodlužujeme zase o rok anebo o dva, protože prostě ti lidé si to nevybírají a ten přístroj musí běžet a spotřebovávat energii pro to, aby ti lidé mohli nějakým způsobem, alespoň v mezích možností fungovat a žít. Proto se navrhlo, ať už tam nedáváme to omezení tím datumem. Na výboru to neprošlo, kolegové se zdrželi a taková ta rétorika, když to není úplně blbý, tak to vylepšíme, já to vlastně umím přežít a já jsem vlastně rád, že se to osvojilo. Je tady pozměňovací návrh, který byl předložen a zase korektně kvituji, dostali jsme příležitost ze strany koaličních poslanců se pod to spolupřipodepsat. Takže ten návrh na 3 000 korun zvýšení příspěvku na mobilitu a už omezení toho datumového stropování mně přijde logické a věcně správné. Tak to chci ocenit, chci za to poděkovat.
A chtěl bych moc poprosit. Podívejme se i na poslední věc, kterou chci říci. Mám to také v tom posledním pozměňovacím návrhu: zvýšení příspěvku na péči alespoň o inflaci. Vy jste mě tady jako opoziční poslankyně, poslanci, já bych mohl vám tady ocitovat, já to mám tady v tabletu, všechny vaše pozměňováky velmi odvážné, velmi radikální, pokud šlo o zvyšování příspěvku na péči. Mám tady datumy, mám tady čas, mám rozpočtové dopady. Já vám to teď dělat (nesrozumitelné) nebudu. Já jsem navrhl minimalistickou variantu zvýšení příspěvku na péči ve všech čtyřech stupních pro dospělé i pro děti o inflaci od posledního zvýšení, které proběhlo.
Myslím si, že by bylo fakt namístě těm lidem i s ohledem na odhad toho inflačního vývoje letošního roku říct, pojďme tam to zvýšení dát. To zvýšení v tento okamžik vlastně rozpočtově není radikálně, je to něco přes 1 miliardukorun a dávalo by logiku, aby ti lidé věděli, že od 1. ledna mohou s takovou podporou počítat. Tak prosím pěkně, zkuste to zvážit. Já chápu, že teď asi už v tomto tisku se to neprojeví, ale pokud budeme upravovat superdávku, budeme zase tady otvírat vlastně ty zákony, do kterých to můžeme načíst jako pozměňovák. Pojďme to prostě udělat, protože pro ty domácnosti je to vlastně věc, kterou oni nesou na svých bedrech. Stát vlastně díky obrovskému úsilí, nasazení dokáže díky statisícům neformálních pečujících šetřit miliardy korun v oblasti veřejného zdravotního pojištění, v oblasti nákladů na sociální služby.
A tady si myslím, že pokud tady dopočítáme valorizaci, která je zhruba někde za 1,5 miliardy korun, tak to není žádná závratná položka v rozpočtu MPSV. a nenechávejme to na další rok, někdy 2028 a později a pojďme ten příspěvek na péči navýšit alespoň o tu minimální valorizaci, která prostě tady je s ohledem na inflační vývoj roku 2025 a 2026. Tak o to bych chtěl poprosit, o to zvážení. Já děkuju moc za pozornost a budu se těšit ještě v podrobné rozpravě. Děkuju. ***

