(pokračuje Marian Jurečka)
Já bych byl rád, aby přišel a vysvětlil to, protože mimo jiné musím říct, že vlastně mě překvapuje, že tahle vládní koalice v seznamu těch priorit, které má, je schopna celý den a možná i dva dny jednací strávit tímto bodem a tímto jednáním. Já s tím problém nemám, já tady klidně budu diskutovat i ve dvě, ve tři ráno. Děkuju.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jan Berki.
Poslanec Jan Berki: Já jsem se, vaším prostřednictvím, pane předsedající, chtěl zeptat pana kolegy Ševčíka, jestli si všiml, že je rok 2026.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Vendula Svobodová.
Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji za slovo. Já bych se tady ještě ráda vyjádřila k těm spontánním esemeskám, které tady nejspíš dostáváte. Vypadá to teda za prvé na nějakou komunikační kartičku ohledně esemesek. Já taky dostávám nějaké esemesky, nicméně nepotřebuju vás tady o tom informovat.
Mluvila jsem o Fóru lidu jakožto iniciátorovi všech těch dopisů, které nám chodí, na kterých vy jste postavili tento dnešní bod a tváříte se, že jsou to stovky lidí, kteří vám spontánně píšou a jsou opravdu spontánně a individuálně rozčilení. Fórum lidu, to je nějaký pan Petr Bílý, teď tady to všechno sleduje, přenáší nás na Facebooku. Koho sdílí na svých stránkách na svém Facebooku: pana Rajchla, poslance SPD a nějaké lidi od Svobodných, které neznám, omlouvám se. Takže samozřejmě na těchto stránkách se objevují taky dezinformace o větrných elektrárnách.
Víte co, já mám v tomto případě velký problém uvěřit celé spontánnosti této celé akce, tohoto bodu, toho odporu, protože ten jmenovatel je prostě Fórum lidu a to jde všechno zase za vámi. Takže pokud ještě někteří poslanci hnutí ANO a poslankyně měli nějaký pocit, že tady je nějaký velký odpor vůči této akci, tak já si myslím, že by se měli podívat na tohle, na tohleto, co říkám, kdo je teda Fórum lidu, a zeptat se svých koaličních partnerů, jestli to s nimi mysleli skutečně upřímně a vážně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní je přihlášený s faktickou poznámkou pan poslanec Bohuslav Niemiec.
Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já vás také všechny zdravím. Nechtěl jsem tady vystupovat, ale reaguju. Já musím reagovat na svoji ctěnou kolegyni, která mluvila právě o Fóru lidu, a na kolegy, kteří mluvili o spoustě esemesek. Tak nevím, jestli to jsou nějaké boty, co vám posílají ty esemesky, ale jenom pro připomenutí, a dovolím si udělat reklamu panu Bílému a tomu Fóru lidu, protože ti nás tady intenzivně sledují, protože to vidí jako nějaké stěžejní téma.
Ten člověk je z Havířova – já jsem taky z Havířova, proto vím, kdo to je. Je to člověk – dezinformátor, který velmi intenzivně překrucuje všechno, co je možné, ale jenom pro informaci – oni kandidovali v krajských volbách, získali v krajských volbách krásných 845 hlasů a kolega, konkrétně lídr Petr Bílý, získal 191 preferenčních hlasů. Tak asi to je síla, kterou ten člověk zastupuje, a to jsou ty esemesky, které dostáváte. Děkuji. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Václav Pláteník.
Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Ano, je to legrační. Tisíce mailů Jindřicha Rajchla, sto esemesek pana kolegy Kotena a deset tisíc knih pana kolegy Turka. (Smích v sále.) Ale nechtěl jsem hovořit, pane předsedající, o těchto počtech, chtěl jsem se tady svým prostřednictvím, ale věřím, že se ke mně mohou přidat i ostatní kolegové, minimálně z opozice, hovořit přímo k vám, pane místopředsedo, protože já si uvědomuji, že stejně jako já jste nový poslanec a zároveň máte funkci místopředsedy Sněmovny a to, co se tady odehrává, často jde na úplnou hranu jednacího řádu, takže prosím vězte, že jakákoliv vyjádření nejsou nic proti vám osobně, naopak si vážíme vaší práce, vedete si dobře a vytrvejte. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji moc. Já i možná děkuji za to zvednutí tady toho hluku, protože já jsem teď dva dny jednal v angličtině a do té češtiny jsem se hůře přesunoval.
Tak pojďme tedy k řečníkům, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy. Prvním je pan poslanec Jan Lipavský. Dalším je pan poslanec – pardon, ještě než začnete, přihlásila se paní poslankyně Gabriela Svárovská s faktickou poznámkou. Vaše 2 minuty.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Dvě minuty. Tak jsme se pobavili. Tisíce děkovných dopisů, taky známe, statisíce obdivovatelek. Lidem se odehrávají v hlavě různé představy, které se úplně nepotkávají s realitou. Ale já bych chtěla upozornit na ten text toho usnesení předkládaného SPD po tom, co tady předvedl pan kolega Ševčík a pan kolega Koten. Platí ještě stále bod III vašeho usnesení, že oceňujete dosaženou mimořádnou úroveň česko-německých vztahů? To bylo pro ilustraci mimořádné úrovně česko-německých vztahů? Přečtěte si ještě jednou, co jste předložili, zamyslete se nad tou diskusí, která se tady doposud vedla, a rozmyslete se, co vlastně chcete předložit.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, a nyní tedy pan poslanec Matěj Hlavatý.
Poslanec Matěj Hlavatý: Dobrý večer. Mně žádné esemesky dneska nepřišly, takže se cítím trošku ošizen. (Oživení v sále.) Ale jdu se věnovat tomuto tématu.
Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes zde stojíme nad návrhem usnesení, které nám bylo zasláno dnes, takže jsme nad ním neměli ani čas nějak jednat, a proto asi ta schůze dneska vypadá tak, jak vypadá. Toto usnesení má odsoudit sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu – (Řečník zápasí s výslovností.) já jsem věděl, že se mně to nepovede – v Brně a já chci hned na začátku říct naprosto jasně a bez jakýchkoliv pochybností: nacistický režim byl jedním z nejzrůdnějších režimů v dějinách lidstva. Přinesl Evropě válku, okupaci, masové vraždění, koncentrační tábory, likvidaci celých národů, systematickou genocidu, teror a bezprecedentní utrpení. Český národ byl jednou z jeho obětí, ale nejenom, na to nesmíme nikdy zapomenout. Nesmíme zapomenout na mnichovskou zradu, nesmíme zapomenout na rozbití Československa. Nesmíme zapomenout na okupaci, heydrichiádu, Lidice, Ležáky a nesmíme zapomenout na desetitisíce českých občanů zavražděných, vězněných a pronásledovaných. Ale právě proto, že historii známe, právě proto, že si uvědomujeme její hrůzu, máme povinnost s ní zacházet odpovědně. Historie nesmí být nástrojem politického marketingu. Historie nesmí být zbraní k mobilizaci strachu.
Historie nesmí být účelově zneužívána a zde je třeba připomenout zásadní dokument moderní české zahraniční politiky. V roce 1997 podepsal tehdejší předseda vlády Václav Klaus společně s německým kancléřem Helmutem Kohlem Česko-německou deklaraci o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, pane poslanče – prosím o klid v jednacím sále. Děkuji za klid v jednacím sále. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Matěj Hlavatý: Byl podepsán tedy dokument, který nevznikl rozhodně z nějakého levicového aktivismu ani evropského idealismu, ani údajně progresivních slabostí, podepsal jej Václav Klaus, a deklarace jasně říká: „Obě strany jsou si vědomy svého závazku odpovědnosti dále rozvíjet česko-německé vztahy v duchu dobrého sousedství a partnerství.“ A dále: „Obě strany prohlašují, že nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti.“ To je zásadní věta. ***
