Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Pokud tuto novelu neprojednáme a neschválíme včas, vznikne v řadě oblastí našeho hospodářství nebezpečné právní vakuum. Povinnosti budou pro naše firmy platit přímo z evropského nařízení, ale v českém právu nebude jasně stanoveno kdo, jakým způsobem a s jakými sankcemi je má vymáhat. Zavedeme tím naše podnikatele do stavu naprosté právní nejistoty.

Za druhé, návrh má obrovský věcný i praktický dopad na každodenní fungování mnoha subjektů. Netýká se zdaleka jen samotných výrobců baterií. Dopadne na výrobce elektrozařízení, dovozce, distributory, provozovatele kolektivních systémů, dotkne se rozpočtu i povinností našich obcí a měst, kontrolních orgánů a v konečném důsledku to pocítí koncoví uživatelé, tedy naši občané.

Zákon zcela nově řeší další skupiny baterií, zavádí povinné kolektivní plnění u vybraných kategorií, nově definuje pravidla zpětného odběru, rozšiřuje evidenci a informační povinnosti. Upravuje také sankční režim a dohled nad trhem. To všechno jsou změny s přímým dopadem do praxe, který vyžaduje precizní nastavení a čas na odbornou diskusi, aby nedošlo ke zbytečnému byrokratickému zatížení českého průmyslu a spotřebitelů.

Za třetí, a to považuji v tuto chvíli za naprosto zásadní, časový prostor, který na projednávání máme, je kriticky omezený. Nařízení Evropské unie o bateriích je již účinné a použitelné, přičemž jednotlivé povinnosti pro firmy nabíhají v přesných a neúprosně stanovených termínech. Navrhovaný zákon má přitom nabýt účinnosti bezprostředně po vyhlášení s pouze dílčími výjimkami.

Jinými slovy – čas, který nám zbývá na projednání, případné úpravy a následnou implementaci, se počítá na týdny, nikoliv na měsíce. Každé zbytečné odsouvání tohoto tisku jen zvyšuje riziko, že stát nebude mít k dispozici účinné nástroje a trh se ocitne v chaosu a v právní nejistotě.

Za čtvrté, jde o materiál vysoce technický, s velkým množstvím novelizačních bodů, s mimořádnou provázaností na další právní předpisy. Zasahujeme zde do složitého systému odpadového hospodářství. Právě proto považuji za maximálně odpovědné, aby byl tento tisk projednán v plné pozornosti Poslanecké sněmovny, nikoliv v časovém presu nebo ve zkráceném režimu. Zařazení, které budu navrhovat, vytváří adekvátní prostor pro věcnou a odbornou rozpravu, jasně vymezuje klíčové otázky pro garanční výbory a pro kvalitní legislativní práci v našich fázích projednávání.

Rád bych na tomto místě zdůraznil, že můj dnešní návrh nijak nepředjímá žádný náš obsahový postoj k samotné novele. Neříkáme tím, že je vládní návrh bezchybný, že je dokonalý nebo že nemá být měněn. Právě naopak – včasné a systematické projednání je nezbytnou podmínkou pro to, abychom jako Poslanecká sněmovna mohli návrh pečlivě rozebrat, zpřesnit, odstranit rizika, která by se jinak negativně projevila až v reálné praxi.

Závěrem si tedy dovolím své vystoupení shrnout. Navrhuji zařazení tohoto tisku z toho prostého důvodu, že se jedná o klíčovou adaptační legislativu k přímo použitelnému právu Evropské unie. Je to návrh s masivními dopady na podnikatelské prostředí, veřejnou správu i ochranu životního prostředí a především je to materiál, u něhož opravdu nemáme luxus času nazbyt.

Proto tedy opakuji návrh, aby byl sněmovní tisk číslo 58 zařazen ve čtvrtek 7. května jako první bod po písemných interpelacích.

A nyní mi dovolte, abych se věnoval poslednímu svému dnešnímu návrhu. Je také z oblasti životního prostředí. Dovoluji si před vás předstoupit s návrhem, aby byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o látkách poškozujících ozonovou vrstvu a o fluorovaných skleníkových plynech, sněmovní tisk číslo 114 zařazen ve čtvrtek 7. 5. jako druhý bod po písemných interpelacích.

Dovolte mi, abych tento svůj návrh podrobněji a pečlivěji odůvodnil, protože se jedná o záležitost, která také nesnese odkladu. Jedná se o mimořádně rozsáhlou a technicky velmi náročnou implementační novelu. Jejím hlavním a prvořadým smyslem je přizpůsobit český právní řád zbrusu nové evropské legislativě v oblasti fluorovaných skleníkových plynů a látek poškozujících ozonovou vrstvu. Chci zde jasně deklarovat, že v tomto bodě nejde o žádný politický nebo ideový spor. Jde o naprosto nutnou právní adaptaci, bez které nebude vůbec možné evropská pravidla v České republice ani řádně aplikovat, ani následně spravedlivě a efektivně kontrolovat.

Za druhé, tento návrh má před sebou mimořádně široký praktický dopad. Dotýká se doslova tisíců subjektů v celé naší zemi – od velkých průmyslových firem přes drobné živnostníky, techniky a projektanty až po veřejné instituce. Bavíme se zde o naprosto klíčových oborech a sektorech jako jsou chlazení, klimatizace a dnes tak masivně se rozšiřující tepelná čerpadla. Týká se ale také energetiky, systému požární ochrany, dopravy, a dokonce i citlivého sektoru, našeho zdravotnictví.

Vládní návrh pro všechny tyto subjekty zavádí zcela nové povinnosti v oblasti certifikací, povinného pravidelného proškolování pracovníků, detailní evidence reportingu a samozřejmě i sankcí. To všechno jsou ohromné změny, které naši podnikatelé a instituce zkrátka nemohou zvládnout ze dne na den a které zcela objektivně vyžadují dostatečný čas a přípravu na reálnou praxi.

Za třetí, a to vnímám v kontextu dnešního dne jako naprosto klíčové – náš časový prostor pro zodpovědné projednání je již nyní kriticky omezený. Účinnost tohoto zákona je v návrhu stanovena již od 1. července tohoto roku. To znamená, že pokud má být tento složitý zákon projednán standardním a kultivovaným způsobem, tedy včetně poctivé práce výborů, zapracování případných úprav a pozměňovacích návrhů ve druhém čtení a následné přípravy nezbytných prováděcích předpisů a včasného informování dotčených subjektů, opravdu nemáme absolutně žádný čas nazbyt. Každý další týden zdržení se tady naprosto reálně a tvrdě promítá do rizika chaotické implementace, do zbytečné právní nejistoty a do hlubokých problémů v každodenní praxi.

Za čtvrté, právě z těchto zmíněných důvodů považuji za vysoce korektní a politicky odpovědné, aby byl tento bod pevně zařazen a zbytečně se neodsouval někam na konec jednání. Jde o vysoce technický zákon, který si bezesporu zaslouží naši plnou, čerstvou a soustředěnou pozornost, klidnou věcnou debatu a především jasné vymezení sporných otázek pro garanční výbory.

Zařazení nám všem dává tolik potřebný prostor projednat tento vládní návrh bez zbytečného časového tlaku a bez zbrklých improvizací, které u takto složité a plošně materiálně náročné novely rozhodně nejsou na místě.

Rád bych zároveň ještě jednou a nahlas zdůraznil, že tímto svým procesním návrhem nijak nepředjímám samotný výsledek našeho legislativního procesu. Neříkám tady, že je tento návrh perfektní, bezchybný nebo že snad nemá být upravován. Naopak, právě brzké a včasné zařazení na program schůze je základním předpokladem toho, abychom měli možnost návrh kvalitativně projednat, případně ho zpřesnit a opravit všude tam, kde to praxe nebo probíhající odborná diskuse ukáže jako nezbytně nutné. Přesně v tom spočívá práce, smysl a podstata právě této Poslanecké sněmovny.

Navrhuji tedy zařazení tohoto bodu jako druhého bodu ve čtvrtek po písemných interpelacích a z toho prostého důvodu, že jde o povinnou implementaci evropského práva, o materiál s velmi širokými praktickými dopady na naši ekonomiku a zákon s velmi blízkou a neúprosnou účinností a o téma, které si zaslouží naše klidné, systematické a naprosto odpovědné projednání. Děkuji vám za pozornost. (Poslankyně Jana Černochová tleská.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji, pane poslanče. Mám zaznamenané všechny čtyři vaše návrhy i dle vaší přihlášky. V této chvíli je na řadě pan poslanec Matěj Hlavatý.

Než sem přijde, přečtu tři omluvy – Lenka Španihelová Martínková od 16.30 – osobní důvody, Berenika Peštová celý jednací den – zdravotní důvody, Oto Klempíř od 16 (hodin) – pracovní důvody.

Jak jste si všimli, vystřídali jsme se v řízení schůze.

A máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Matěj Hlavatý: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych zde mohl navrhovat jednotlivé body k jednotlivým kauzám, ale myslím si, že je zde jeden bod, který je daleko důležitější než všechny ostatní. Potřebujeme ho řešit okamžitě. Včera jsem se účastnil i na Českém rozhlasu Kulatého stolu, který se věnoval obraně, kde jsme byli dokonce opozice, koalice v souladu, a myslím si, že je doopravdy potřebné tyto body řešit na plénu naší ctěné Poslanecké sněmovny.

Proto bych chtěl navrhnout zařadit na pořad této schůze nový bod s názvem Připravenost České republiky plnit závazky vůči NATO a reálný stav obranyschopnosti. Navrhuji tento bod proto, že bezpečnost České republiky nesmí být postavena na politickém marketingu, kreativním účetnictví ani prázdných slibech. ***