Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Proto si dovolím zařadit bod, který potom panu předsedajícímu nadiktuji, s názvem Nekompetentní ministři nedůvěryhodné vlády Andreje Babiše, a to jako první bod dnešního jednání. Jestli vám to připomíná nějaké vaše body, které jste načítali k té nedůvěryhodné vládě Petra Fialy, která měla větší důvěryhodnost ve veřejnosti, než má ta vaše, tak to není náhoda – ten bod jsem si trochu vypůjčil z minulosti.

A teď k druhému tématu, které by také nemělo uniknout naší pozornosti. Česko právě schvaluje klíčový dokument, jehož název zní: Národní a regionální partnerský plán České republiky. My podle tohoto plánu budeme na příští sedmileté období čerpat peníze z Evropské unie. Tento dokument mimo jiné připomínkuje poradkyně premiéra Natálie Vachatová. A její připomínka je prostá. Celou kapitolu o posilování společenské odolnosti vyškrtnout bez náhrady. Celou kapitolu o posilování společenské odolnosti vyškrtnout bez náhrady. Co se pod tím schovává? Mediální gramotnost, odolnost vůči dezinformacím, podpora občanské společnosti – to vše programové prohlášení vlády označuje za politický aktivismus. Pryč s ním. Jako ministr vnitra jsem se určitě pokoušel věnovat budování odolné společnosti, budovali jsme třeba systém krizové komunikace, který můj nástupce zrušil – tvrdí, že ho někam začlenil a zaměňuje tiskové oddělení a PR propagaci ministra a ministerstva za krizovou komunikaci. Mimochodem, tenhle tým připravil tu brožurku 72 hodin, která se dostala do všech schránek v naší zemi a radí lidem, jak si poradit v těžkých situacích. Ten tým už neexistuje, ten tým byl zrušen, bez náhrady, nepotřebujeme, práce skončila v odpadkovém koši. Zatímco třeba Finsko a Švédsko staví svůj současný bezpečnostní model právě na systému, kde spolupracují instituce státu, média, školy, občanské organizace – náš Úřad vlády v současné době říká: ne, ne, nám stačí jen NÚKIB a kritická infrastruktura. Odolnou společnost budovat nechceme, protože z ní asi máme strach. Dezinformace nebudeme řešit, protože z nich sami profitujeme. A mimochodem, NÚKIBu jsme vzali peníze z rozpočtu – tomu, který tady zůstal.

A potom se dostávám k tomu, co je příznačné, symptomatické, veselé, smutné zároveň a určitě trochu ironické. Premiér Babiš, a to jste zaregistrovali, si v posledních týdnech předvolal na kobereček šéfa Mety pro Česko. Pana premiéra Babiše rozladilo video, kde podvodníci zneužívají jeho tvář v rámci falešných investičních reklam. Nu, koho by to nerozladilo? To by rozčílilo všechny z nás, jako nás všechny rozčiluje nějaké deepfake video a zneužívání naší podobizny, hlasu k tomu, k čemu určitě jsme nedali žádné svolení. Ano, to je jednoznačné zneužití – a pan premiér Babiš se v tomhle případě rozčiluje právem, brání se právem a domáhá se svých osobnostních práv absolutně po právu a v souladu – to je všechno v pořádku, jenom ne každý občan si k sobě může zavolat šéfa Mety, aby mu řekl, co se s tím dá dělat. A já bych tady panu premiérovi navrhoval systémové řešení, které jsme i v rámci zneužívání tváří v rámci falešných investičních reklam jako naše vláda navrhovali. Prosím, přijměte zákon o digitálních službách zvaný jako DSA. Pokud ho přijmete, tak se stáváte v té chvíli odolnějšími a můžeme jako stát umět zasáhnout právě proti tomuto typu podvodů.

Jenom poradci panu premiéru Babišovi v téhle chvíli začali říkat jinou věc: DSA, to je ten cenzorský zákon, který tady bude potírat svobodné vyjadřování na internetu, bude zasahovat do osobnostních práv, je to zase nějaká ta cenzura, kterou se Fialova vláda vyznačovala. No a teď možná pan premiér Babiš pochopil, že ta situace je trochu jiná a DSA by mu pomohlo jako člověku, který se brání zneužívání své tváře ve velmi podvodné, falešné investiční reklamě. Takže ať už vám pravý nebo falešný Andrej Babiš něco doporučuje, vážení občané, nevěřte tomu.

My tento problém chtěli řešit systémově, ten by dával platformám, jako je Facebook nebo YouTube, povinnost takové podvody aktivně odstraňovat a nést za ně právní odpovědnost. Ještě jednou: Tenhle zákon platformy dožene k tomu, že kromě pozvání na kobereček se to dá řešit podle zákona. Tak bychom měli v právním státě postupovat a chtít ochránit naše lidi před podobnými podvody. Tak to, prosím, udělejte, přečtěte si ten zákon, zamyslete se, jaké to může mít dopady, a vypněte už to své populistické povídání o tom, že se tady jedná o nějaké zasahování do nějakých názorových vyjádření jednotlivých lidí – naopak, chráníme lidi před podvodníky, chráníme lidi před hybridními zásahy takových mocností, jejich zásahy si tady určitě nepřejeme. K tomu je DSA určitě dobré. Podle pana Okamury je DSA pokus Bruselu omezovat naši svobodu slova. No, tak pan premiér volá na Metu, aby odstraňovala podvody s jeho tváří, zatímco jeho vlastní koaliční partner blokuje zákon, podle kterého by se takové chování dalo postihovat. A paní poradkyně Vachatová na Úřadu vlády mezitím hledá deep state, pilně škrtá financování společenské odolnosti, mediální gramotnosti a boje s dezinformacemi. Sledujeme občanskou společnost a snažíme se ji odstřihnout od zdrojů financování. Je tohle normální? Opravdu si neuvědomujete, že teď už vládnete, že už vám to nevystačí, to, co vám vystačilo v předvolební kampani, že byste ty věci měli umět řešit a ne tím, že si voláte šéfy Mety na kobereček, že je tady také systémové řešení? Tak ho představte, jestli se vám nelíbí DSA.

Na závěr si ještě dovolím podotknout, že postoj Úřadu vlády je v přímém rozporu s bezpečnostní strategií České republiky – nevím, jestli ji někdo z vás četl. Tato vláda nejen porušuje zákony této země, jak už jsme dokázali třeba při schvalování rozpočtu, ale dochází tak daleko, že porušuje i své vlastní strategické dokumenty, a to jenom z toho důvodu, aby omezila v naší zemi občanskou společnost. Proto si dovoluji zařadit druhý bod s názvem Rozbíjení odolné společnosti, a to jako druhý bod dnešního jednání. Pro pana předsedajícího mám oba dva body vytištěné. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. A nyní vystoupí předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová a připraví se pan poslanec předseda TOP 09 (nesrozumitelné).

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já navážu na našeho pana předsedu, který tady popsal a navrhnul velmi důležité body – já věřím, že je podpoříte, protože to je něco, co opravdu jsou akutní problémy, akutní hrozby, aktuální problémy, aktuální hrozby, kterými bychom se měli na této Poslanecké sněmovně zabývat, a navíc jsou to zákony, které tady jsou připraveny a jsou připraveny k projednávání. Vy jste je v minulém období blokovali, my jsme nyní připraveni jako opozice je podpořit – ale místo toho tady bude Babišova vláda projednávat osmdesát let starou historii. Je to na vás, je vaší zodpovědností, o čem tady budeme jednat, s čím budeme trávit čas v Poslanecké sněmovně – my jsme připraveni jednat o aktuálních hrozbách, aktuálních zákonech.

O čem jsme také připraveni jednat – a je to téma spíš na zítra, ale já jej samozřejmě musím zmínit i dneska, protože začínáme sněmovní týden – je to onen zákon paní ministryně Aleny Schillerové, která prostě... my jsme u ní zvyklí, že vždycky zadlužovala naši zemi. Nečekala jsem ani já osobně, ani my jako Starostové, že by v tomto období se chovala jinak, že by v nové vládě Andreje Babiše třeba začala konsolidovat veřejné finance – tak naivní jsme nebyli – ale co jsme opravdu nečekali, že to bude dělat tajně, tak aby to nikdo nevěděl, že to zadlužování bude skryté, že bude nekontrolovatelné... vlastně ona se nám na to dá použít celá řada metafor ke zdraví, ke zdravotnictví. My přece víme, všichni se tady shodneme, že chronické zadlužování není špatně. Můžeme to klidně přirovnat tak, že chronické zadlužování je nemoc, je nemoc, která se má léčit – a má se léčit konsolidací veřejných financí – ano, ta léčba je nepopulární, to se populistům nelíbí. Ale my také víme, že pokud se nějaká léčba zanedbá, pokud se neléčí včas, no tak a ona ta nemoc nezmizí, jenom proto, že ji nevidíme, ta nemoc nezmizí. Jenom proto, že ten dluh se nebude promítat do schodku rozpočtu, bude skrytý, tak neznamená že nebude bujet, neznamená, že tam neporoste, neznamená, že nebude ničit naši budoucnost – on tam jako zhoubný nádor bude dál, poroste, nikdo nebude vědět, jak je velký, až jednou narazíme všichni na dluhovou brzdu a ten náraz nás čeká všechny. ***